TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC, a. s.

Transkript

1 TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC, a. s. Ing. Ondej Moravanský analytik ESKÉ VOLÁNÍ POD ŠPANLSKOU ÚSTEDNOU Základní informace Cílová cena: 654 K Doporuení: koupit Datum Posled. záv. kurz 542 K Vydaných akcií ks Tržní kapitalizace 175 mld. K Free-float 30,60% 52 týdenní max. 627,50 K 52 týdenní min. 467,20 K Beta 0,89 Podíl v PX 14,97 % Zdroj: Telefónica O2, Bloomberg Akcionáská struktura Telefónica S.A. 69,4 % Ostatní 30,6 % Zdroj: Telefónica O2 Pomrové ukazatele 2006 ROA 9,2% ROE 8,7% Dluh/vl. kapitál 33% EPS 24,9 K DPS 50 K BVPS 2,9 K Zdroj: Telefónica O2, Cyrrus Vývoj kurzu akcie 650 Spolenost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. je jediný integrovaný telekomunikaní operátor v eské republice, poskytující jak služby pevných linek tak služby mobilní sít. Je vedoucím poskytovatelem pevných linek a s tržním podílem cca 40% jedním ze dvou nejvtších mobilních operátor. Od února 2007 provozuje Telefónica mobilní sí také na Slovensku Telefónica O2 Czech Republic má nkolik dceiných spoleností, které pokrývají nkteré z jejich inností, nap. datové penosy, firemní komunikaní ešení (IT služby), poradenství, financování ostatních spoleností ve skupin. Provoz sít a poskytování služeb na Slovensku pak zabezpeuje Telefónica O2 Slovakia s.r.o. Majoritním vlastníkem Telefónicy O2 Czech Republic je španlská nadnárodní telekomunikaní skupina Telefónica O2 S.A., která drží 69,4% akcií. Zbývajících 30,6% je obchodováno na finanních trzích. Hlavním oborem podnikání je tedy poskytování hlasových a datových služeb, výnosy každého z obou segment tvoí pibližn polovinu celkových výnos. Na poli pevných linek dochází k poklesu výnos z hovorného a poplatk, který je však postupn nahrazován rostoucími výnosy z internetového pipojení, v mobilním segmentu pak výnosy vytrvale rostou, poslední dobou i díky pronikání na slovenský trh. Za poslední roky spolenost navyšovala istý zisk, a to zejména díky rstu výnos z mobilního segmentu, výnosy ze segmentu pevných linek dlouhodob klesají, výsledky za 3. tvrtletí 2007 však indikují zastavení tohoto trendu a mírné zvýšení výnos i v pevném segmentu (o dvodech dále). Na rst provozních náklad pak psobí zejména rostoucí provoz sít, kdy hlavní složkou jsou náklady na propojení hovor do ostatních sítí, spolenosti se však daí provozní náklady píliš nezvyšovat, mj. z dvodu poklesu personálních náklad. Do budoucna pedpovídáme nárst ziskovosti, tažený zejména nárstem výnos v mobilním segmentu, z dvodu neustále se zvyšujícího mobilního provozu. Nezanedbatelnou váhu bude mít také nárst výnos z pevného pipojení k internetu pomocí technologie ADSL. Velmi rychle rostou výnosy poskytování IT služeb, ovšem prozatím nejsou složkou s významným vlivem. Spolenost v posledních letech navyšovala vyplácené dividendy, ovšem díky výplatnímu pomru vysoko pes 100% je pravdpodobné, že se souasný dividendový výnos cca 9% bude do budoucna snižovat, po zvýšení zisku pak mže opt rst. Trvale by si však ml udržet výši pro investory atraktivní. Meno pomrovými ukazateli je spolenost relativn drahá, lze to však ospravedlnit nízkým zadlužením a vysokým pedpokládaným nárstem zisku. Na základ naší fundamentální analýzy jsme pomocí metody dividendového diskontního modelu (DDM) dospli k cen 609 K za akcii, jako výstup metody diskontovaného volného cash-flow k vlastnímu kapitálu (FCFE) vychází cílová cena 684 K na akcii. Váženým prmrem tchto dvou cen (kdy váhy jsme stanovili v pomru 0,4 DDM vs. 0,6 FCFE, z dvodu vtší vypovídací schopnosti modelu FCFE) stanovujeme cílovou cenu akcie spolenosti Telefónica O2 Czech Republic ve výši 654 K, což znamená prémii vi souasné cen ve výši 19%, s ehož vyplývá naše investiní doporuení "koupit". Tab. 1: Základní ukazatele Telefónica O2 Czech Republic Zdroj: Bloomberg e 2008f 2009f P/E 22,0 18,9 16,7 14,7 P/BV 2,9 2,1 2,2 2,2 EPS (K) 24,9 26,4 31,0 35,8 ROA 9,2% 10,4% 12,8% 14,8% ROE 6,6% 7,5% 9,3% 10,9% Debt to Equity 33% 36% 38% 39% Zdroj: Telefónica O2 Czech Republic, Cyrrus 1/16

2 Profil spolenosti Bývalý eský Telecom a Eurotel byly privatizovány do rukou španlské telekomunikaní skupiny Telefónica S.A. Spolenost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (dále "spolenost") vznikla v roce 2006, slouením provozovatele pevných telefonních linek známého jako bývalý eský Telecom, a.s. a jeho dceiné spolenosti, mobilního operátora Eurotel Praha, spol. s r.o. Tomuto slouení pedcházela privatizace státního podniku eský Telecom, kdy státní podíl 51,1% koupila v roce 2005 za 82.6 mld. K španlská telekomunikaní skupina Telefónica S.A., jedna z nejvtších telekomunikaních skupin na svt. Od tohoto slouení tedy existuje Telefónica O2 Czech Republic jako jediný integrovaný telekomunikaní operátor v eské republice. Na domácím trhu jsou konkurenty Telefónicy O2 další mobilní operátoi, T-Mobile a Vodafone, v prbhu roku 2008 pak plánuje spuštní své mobilní sít tvrtý operátor Mobilkom, pod obchodní znakou U:fon. Na Slovensku jsou konkurenními mobilními operátory Orange a T-Mobile, ten navíc provozuje i Slovenskou sí pevných linek. Sídlo spolenosti Telefónica O2 Czech Republic se nachází v Praze. Telefónica O2 Czech Republic pak má nkolik dceiných spoleností, které pokrývají nkteré z jejich inností, nap. datové penosy, poradenství, financování ostatních spoleností ve skupin, provoz sít a služeb na Slovensku zabezpeuje dceiná spolenost Telefónica O2 Slovakia s.r.o. Akcie spolenosti si mžeme koupit v Praze nebo v Londýn a sledovat jejich dividendový výnos. Spolenost vydala celkem kmenových acií ve jmenovité hodnot 100 K, a jednu akcii se v hodnot 1000 K (tato akcie byla díve v majetku FNM a nesla speciální práva, po pevodu na Telefónica S.A. již speciální práva nenese). Ve vlastnictví mateské spolenosti Telefónica S.A. je celkem 69,4% akcií, zbývajících 30,6% je voln obchodováno na akciových trzích, tedy v držení institucionálních investor nebo jednotlivc. Cena akcie iní 541,30 K K, celková tržní kapitalizace v souasné dob iní cca. 174 mld. K. Akcie spolenosti jsou obchodovány na Burze cenných papír Praha (zastoupení v indexu PX: 14,97%), v RM-Systému a na londýnské burze London Stock Exchange. Pro mateskou spolenosti Telefónica S.A. je její dceiná eská spolenost (spolen se Slovenskou) jedinou v regionu stední a východní Evropy, dále má Telefónica S.A. v Evrop zastoupení v Nmecku, ve Španlsku, ve Velké Británii a v Irsku, velmi silná je pak pozice v Jižní a Stední Americe. Meno potem pevných linek spolen s mobilními zákazníky zaujímá Telefónica O2 Czech Republic spolen s Telefónica O2 Slovakia pibližn 4% zákazník skupiny Telefónica S.A. Za poslední roky vyplácí spolenost dividendy s dividendovým výnosem cca 9%. Ze zisku roku 2005 to bylo 45K na akcii, ze zisku roku K na akcii. Do budoucna oekáváme mírný pokles dividendového výnosu (podrobnji dále), pro rok 2007 je oekáván výnos cca. 7,6% (pi stávající cen akcie). 2/16

3 Obchodní innost Málokteré volání se vyhne síti Telefónica O2,... Telefónica O2 nabízí jako jediná spolenost na eském trhu hlasové, datové a internetové služby jak v segmentu pevných linek tak v mobilním segmentu, v druhém pololetí roku 2006 se k tmto "tradiním" službám pidala i nabídka televize pes pevnou linku, IP TV (obchodní název O2 TV). Dalším, rostoucím, oborem poskytování služeb jsou informaní ešení pro korporátní klientelu (IT služby)....krom volání pak také data a internet který nabývá na významu jak v pevném tak mobilním segmentu. Poet telefonních pípojek však klesá. Poet mobilních zákazník v R iní (ke konci 3Q 2007) celkem tis., z toho bylo tis. smluvních tarifních zákazník, zbývající poet tis. zákazník pedstavovali uživatelé pedplacených služeb. Pokrauje trend v poklesu zákazník pedplacených služeb a nárstu tarifních zákazník, který zabezpeuje zvyšování výnos (nebo tarifní zákazníci obecn volají více a astji než zákazníci pedplacených služeb). Poet mobilních zákazník na Slovensku se blíží 500 tis. Mobilní komunikace je provozována na platform GSM. Vedle tradiních hlasových služeb provozuje spolenost také tzv. služby s pidanou hodnotou, tj. posílání SMS, MMS a podobné služby, stále nabývá na významu poskytování mobilního pipojení k internetu (GPRS, CDMA). Poet pevných linek iní tis., z ehož 545 tis. využívá krom hlasových služeb i širokopásmové pipojení k internetu pomocí pevní linky ADSL, poet zákazník používajících vytáené pipojení poklesl ve 3. tvrtletí t.r. na 68 tis., (mezironí pokles o 62%). Poet zákazník IP TV pekonal na zaátku listopadu hranici , služba IP TV nezahrnuje pouze prostý penos TV signálu, ale i ostatní služby, nap. videobanku, tedy interaktivní vysílání film na pání, nebo specializované zábavní nebo sportovní kanály. V posledních letech docházelo k poklesu potu uživatel pevných linek (ádov stovky tisíc za rok), tento pokles pak v souasné dob zpomaluje, opt díky vzrstající oblib pipojení k internetu pes pevnou linku pomocí ADSL. Do budoucna pak pedpokládáme že tento pokles ustane a poet pevných linek se ustálí na pibližn konstantní úrovni. Graf. 1: Poty uživatel jednotlivých služeb (v tis.) Poty uživatel jednotlivých služeb uživatelé (tis.) Pevné linky ADSL pípojky Mobilní uživatelé Zdroj: Telefónica O2 Czech Republic 3/16

4 Provoz sít roste nejen u nás ale od února 2007 i v nové síti na Slovensku... ruku v ruce s rozvojem jde i nárst výnosu spolenosti. Vzhledem k budování sítí však i náklady. Za poslední období docházelo k potvrzování stávajících trend v pevných i mobilních telekomunikacích. V oblasti mobilních komunikací se spolenosti daí motivovat zákazníky k pechodu od pedplacených služeb ke smluvním tarifm, za 3Q 2007 inil nárst tarifních zákazník meziron 21%. Tento pesun má pozitivní vliv na zvyšování prmrného výnos na jednoho zákazníka (ARPU 1 ). Zvýšil se také poet odchozích hovor, a to pibližn o 22% meziron, poet minut hovoru na jednoho zákazníka vzrostl o 15%. Aktivity na Slovensku po spuštní služeb únoru t.r., pokraovaly investicemi do telekomunikaní infrastruktury (kdy se zvýšilo pokrytí na 34% populace), byly zavedeny fakturaní systémy a call centrum. Telefónica O2 Slovakia získala pibližn 500 tis. zákazník. Pvodn nabízela spolenosti na Slovensku jen pedplacené karty, tarifní služby byly spuštny až zaátkem záí, mj. z toho vyplývá, že vtšina zákazník TO2 Slovakia využívá její SIM-kartu jako svoji druhou (eknme záložní), cílem TO2 Slovakia je tedy stejn jako v R zvýšit pomr tarifních zákazník na úkor potu zákazník pedplacených karet, což zvýší provoz a výnosy z poskytování služeb. Výnosy (za celou skupinu) za 9 msíc roku 2007 narostly spolenosti meziron o 3,3%, na tomto nárstu ml hlavní podíl rst výnos z mobilního segmentu 5,4%, výnosy v pevném segmentu narostly o 0,1%. Toto malé íslo naznauje zmnu dívjšího trendu, kdy se spolenosti daí pokles výnos z hovorného a z poplatk z pevných linek zpsobený klesající penetrací pevných postupn nahrazovat rstem výnos z širokopásmového pipojení pes pevnou linku. V mobilním segmentu rostly nevíce výnosy z pravidelných plateb a hovorného, následovány výnosy z mobilního internetu. Dalším segmentem kde došlo k výraznému nárstu tržeb (o 242%) je poskytování IT služeb, tedy komplexních komunikaních ešení pro korporátní i státní klientelu, nap. tzv. mobilní kanceláe. Na stran provozních náklad, které za tetí kvartál meziron vzrostly o 8,7% mly nejvtší podíl na rstu náklady na propojení, nezanedbateln rostly také náklady na marketing a prodej. Kapitálové náklady narostly meziron o 14,4%, hlavn díky rozšiování aktivit na Slovensku, tj. zejména rozšiování pokrytí sít. Situace na trhu Domácí trh Doma má Telefónica O2 hodn konkurent V provozování sít pevných linek má spolenost v R v podstat monopolní postavení, toto však neplatí v oblasti poskytování hlasových služeb díky tzv. alternativním operátorm, stejná situace je i v poskytování pipojení k internetu pomocí ADSL, kdy jsou na trhu další konkurenti, jimž Telefónica O2 pronajímá své sít. Další konkurencí v oblasti hlasových služeb a pevném pipojení k internetu jsou pak operátoi kabelové televize, jejichž sít poskytování tchto služeb také umožují. Pokud díve operátoi kabelové televize zaali konkurovat Telefónice O2 poskytováním hlasových služeb, nyní mžeme spíš íci že spuštním služby IP TV zaíná být konkurencí práv tmto operátorm. S trochou nadsázky se dá íci, že konkurentem Telefónicy O2 je každý, kdo se jakýmkoliv zpsobem podílí na šíení i penosu dat, hovor i televizního signálu. V oblasti mobilních služeb jsou nejvtší konkurencí zbývající ti operátoi (T-Mobile, Vodafone, U:fon od roku 2008). Telefónica O2 Czech Republic si drží pibližn 40% podíl na trhu, kdy T-Mobile má pibližn stejný podíl a tetí Vodafone zaujímá zbývajících cca 20%). V oblasti pevných linek, jak již bylo eeno, pokrauje pokles penetrace domácností pevnými linkami z dvod nahrazování pevných linek jinými formami propojení (nap. kabelový operátor UPC), jednak ke ztrátám výnos z dvod konkurence alternativních operátor pevných linek (nap. GTS, Volný..). Za hlavní faktor hovoící v neprospch pevných linek nepovažujeme ani tak ceny hovorného i nízké kvality služeb, jako spíše "nechvaln proslulé" paušální poplatky za pevnou linku spolen s celkovým negativním náhledem na díve monopolního operátora pevných linek a s tím spojený pechod k jakémukoliv jinému operátorovi. 1 ARPU Average Revenue Per User, prmrný výnos na jednoho zákazníka 4/16

5 Slovensko...podobná je i situace na Slovensku. Jak již bylo eeno, své služby provozuje Telefónica O2 Slovakia pibližn ti tvrt roku, kdy získala pibližn 500 tisíc zákazník. Zatím tak netvoí významnou konkurenci dalším dvma operátorm, kdy Orange má tržní podíl cca 52% a T-Mobile Slovensko cca 39%. Pi slovenské populaci cca 5,5 mil. a stávajícím pokrytí 34% populace, pi penetraci 109,1% to znamená pro Telefónicu pibližn 2,04 mil. potenciálních zákazník, se svými nynjšími 500 tisíci zákazníky lze íci že v oblastech kde má pokrytí má "tržní podíl" cca 25%. Celkový reálný tržní podíl je pak pibližn 9%, pi celkovém potu 5,892 tis. slovenských uživatel mobilních telefon. Vzhledem k charakteristikám slovenské ekonomiky jeví se nám výhledová penetrace na možné úrovni cca 135%. Pokud by mla situace na slovenském trhu následovat píklad eského trhu (tj. na trh kde psobili dva silní operátoi vstoupil tetí, který má nyní podíl kolem 20%), pak pedpokládáme, že v horizontu 4-6 let mže mít Telefónica O2 Slovakia pibližn 1,4 mil. zákazník. Hospodaení spolenosti Hlavní podíl na výnosech mají hlavn služby mobilní sít, výnosy z hovorného z pevných linek však vytrvale klesají jsou však nahrazovány výnosy z ADSL. Výnosy Základní dva segmenty spolenosti se o výnosy dlí pibližn stejný dílem. V pevném segmentu mají hlavní podíl na výnosech stálé poplatky a poplatky za zizování (cca 32%), podobnou ást iní výnosy z hlasových služeb, tedy z hovorného a propojovacích poplatk, pibližn 15% pevných výnos iní výnosy z internetového pipojení, zejména pak z vysokorychlostního internetu. Podobný podíl na výnosech mají datové služby. IT služby pak tvoí relativn nejmén výraznou ást výnos z mobilního segmentu, ovšem výnosy z tchto služeb velmi rychle rostou (za 3Q 2007 meziron o 242%). Výnosy z prodeje zaízení a ostatní výnosy jsou pak zastoupeny v ádu jednotek procent. V mobilním segmentu tvoí hlavní ást tržeb (pes 90%) výnosy ze služeb, kdy výnosy z hlasových služeb tvoí cca 75% výnos celého segmentu, kdy se do hlasových služeb zapoítávají výnosy z hovorného, z poplatk a z propojení. Podíl mezi 10 a 15 procenty na celkových mobilních výnosech iní tzv. služby s pidanou hodnotou (tj. SMS, MMS atd.). Výnosy z mobilního pipojení k internetu mají podíl v ádu vyšších jednotek procent z celkových výnos mobilního segmentu. Výnosy z internetového pipojením jsou ve fixním segmentu asi o polovinu vyšší než v mobilním segmentu. Mobilní trh je již relativn nasycen, ovšem stále vidíme možnosti k rstu, lepší rstové možnosti skýtá pevné pipojení k internetu. Do budoucna pedpokládáme, nadále rst mobilního provozu, zejména díky rozvíjení aktivit na Slovensku a obecn díky vlivu rstu HDP na zvyšování využití telekomunikaních služeb. Díky vysoké penetraci mobilních telefon v R (kolem 120%) nepedpokládáme nárst výnos z mobilní komunikace nad rámec celkového rstu ekonomiky. V segmentu pevných linek pak oekáváme nárst výnos tažený pedevším nárstem výnos z širokopásmového pipojení k internetu, které nadále mže rst, jednak díky nárstu provozu stávajících uživatel, jednak vzhledem k relativn nízké penetraci populace vysokorychlostním internetem (1,08 mil. domácností využívá vysokorychlostní internet, celkem 2,135 mil. domácností je vybaveno pevnou linkou). Výrazn vyšší nársty výnos pak oekáváme v sektoru šíení televizního signálu pomocí pevné linky, IP TV a pomocí poskytování IT služeb. Celkem tedy do budoucna pedpokládáme prmrný rst výnos z poskytování služeb ve výši prmrn pes 3% ron, s tím, že v bližších letech bude tento rst vyšší a poté se bude snižovat. 5/16

6 Graf. 2: Tržby v letech 2006 až 2011 (v mil. K) Tržby v letech (v mil. K) mil. K Mobilní segment Pevný segment e 2008f 2009f 2010f 2011f Zdroj: Telefónica O2 Czech Republic, odhad Cyrrus Provozní náklady a kapitálové výdaje Nejvíce provozních náklad zaberou propojovací poplatky, podobn velké jsou odpisy Na stran provozních náklad (bez odpis) zaujímají v celkovém objemu pes 34 mld. K (ke konci 2006) nejvtší postavení náklady na dodávky (cca polovinu), tj. náklady na propojení, náklady na prodej zboží atd. O druhou polovinu náklad se spolen "starají" osobní náklady a náklady na externí služby. Pibližn 30% náklad iní náklady na externí dodávky, mezi nž patí položky jako nap. náklady na marketing, náklady na správu a údržbu sítí, náklady na elektrickou energii, údržbu budov i spotebu materiálu. Osobní náklady iní cca 20 procent celkových provozních náklad. Objem osobních náklad se mírn zvyšuje, a to i pes to, že se celkový poet zamstnanc Telefónica O2 Czech Republic snižuje (iní pibližn 9000 zamstnanc). Tento pokles není vyrovnáván ani nárstem potu zamstnanc ve slovenské Telefónica O2 Slovakia ani v ostatních dceiných spolenostech, spolenosti se tedy snaží své personální náklady nezvyšovat. Odpisy, vykazované mimo provozní náklady, pak iní pibližn polovinu výše uvedených náklad, tedy tetinu celkových provozních náklad (nco pes 16 mld. K). Graf. 3: Struktura provozních náklad (ke konci roku 2006) Struktura provozních náklad 33% 1% 28% 14% Náklady na dodávky Osobní náklady Externí náklady Ostatní náklady Odpisy 24% Zdroj: Telefónica O2 Czech Republic Do budoucna oekáváme prmrný nárst provozních výdaj (bez odpis) ve výši pibližn 4% ron zejména v souvislosti z rozšiováním sít na Slovensku (a s tím souvisejícími provozními náklady sít, ale také náklady na marketing atd.). Ze stejných dvod rostou nákladové položky jako náklady na propojení do ostatních sítí, vetn roamingu. 6/16

7 Na Slovensku se sít budují, v eské republice zlepšují V oblasti kapitálových výdaj oekává Telefónica pro rok 2007 jejich celkovou výši mírn pod 9 mld. K, kdy "tahounem" této ástky je rozvoj sít a služeb na Slovensku. V eské republice je hlavní draz kladen na rozvoj a zvyšování kapacity mobilní sít, zvyšování rychlosti ADSL a upgrade informaních systém. Celkov iní kapitálové výdaje pibližn 18 procent celkových tržeb (za rok 2006), do budoucna pedpokládáme tento podíl cca kolem 15 procent (kap. výdaje/ tržby). Oekáváme, že objem investic do budování sít na Slovensku bude vzhledem k nárstu pokrytí relativn stoupat, protože pedpokládáme, že stávající pokrytí je koncentrováno do oblastí s vtším potem obyvatel, proto další pokrytí bude nákladnjší, vzhledem k rozmístní zbývající ásti slovenské populace spíše v hornatjším prostedí. Jinými slovy, náklady na každé další procento pokrytí se budou zvyšovat. V nejbližších letech se tedy bude zvyšovat i ástka odpis, poté bude následovat snižování této ástky. Graf. 4: Náklady v letech 2006 až 2011 (v mil. K) Vývoj náklad v letech (v mil. K) mil. K Odpisy Externí náklady Personální náklady Náklady na dodávky e 2008f 2009f 2010f 2011f Zdroj: Telefónica O2 Czech Republic, odhad Cyrrus Zisk Zisk dlá akcionám radost... istý zisk se za poslední roky neustále zvyšuje, za rok 2005 narostl o 9%, za rok 2006 o 28%, kdy inil 8,02 mld. K, pro rok 2007 spolenost sice plán zisku neuvádí, nicmén oekává nárst tržeb o 1-3%. Za 9 msíc roku 2007 inil nárst provozního zisku cca 11%, což dává píznivý výhled na celoroní výsledky. I pes rostoucí výnosy však mírn klesl provozní zisk ped odpisy a amortizací, OIBDA 2, a to o 3,3%, ímž se také snížila OIBDA marže o cca 3,1 p.b. na 45.8%. Díky výše uvedeným trendm ve vývoji výnos z podnikání a provozních náklad odhadujeme v naší predikci do budoucna pro píští roky nárst zisku v prmru pibližn 10,5% ron. dividendy také, i když pedpokládáme pokles, ovšem pouze krátkodobý. Dále pedpokládáme zachování stávající hodnoty i mírný pokles dividendového výnosu na jednu akcii zpsobený tím, že v minulých letech byly dividendy vyplácený nejen ze zisku daného roku, ale i ze zisku minulých období (pibližn v pomru 1:1), rozvahová položka zisku z minulých období se však snižuje, proto dále pedpokládáme nižší i nulové erpání z tohoto zdroje. Vzhledem k oekávanému zvyšování zisku však po tomto poklesu pepokládáme opt nárst objemu vyplácených dividend, a to pibližn v letech OIBDA Operating Income Before Depreciation and Amortization 7/16

8 Graf. 5 istý a provozní zisk v letech 2007 až 2011 (v mil. K) istý a provozní zisk (v mil. K) mil. K Provozní zisk istý zisk e 2008f 2009f 2010f Zdroj: odhad Cyrrus Za zisk i ziskovost se Telefónica O2 nemusí stydt, pomrové ukazatele jsou ovlivnny minulými událostmi... Telefónica O2 dosahuje marže istého zisku (v roce 2006) pibližn 13%, tento ukazatel se za poslední roky zvyšoval a i do budoucna díky rostoucímu zisku pepokládáme jeho nárst. Spolenost dosahuje relativn malých hodnot ukazatel rentability, kdy ROA dosahuje 9,22% a ROE 8,74%. Toto lze vysvtlit jednak vysokou úetní hodnotou hmotného a nehmotného majetku spolenosti (který však za poslední roky klesá o více než deset procent ron), jednak vysokou úetní hodnotou vlastního kapitálu (díky nevyplacenému zisku), která je však postupn snižována vyplácením dividend z nerozdleného zisku. Z dvodu pedpokládaného nárst zisku a ziskovosti pak také oekáváme zlepšení obou ukazatel rentability. Budoucí výhled Sít jsou tém všude... ale poád jich ješt mže pibývat... protože budou stále zapotebí. Rozhodujícím faktorem pro nárst potu zákazník hlasových a datových služeb na eském i slovenském trhu bude zejména cenová politika a kvalita poskytovaných služeb v porovnání s konkurencí (zejména pak rychlost pipojení k internetu). Obchodní konkurenní výhodu Telefónicy O2 v eské republice spatujeme zejména v tom, že nabízí zákazníkm balíky služeb, kdy kombinuje výhody jak své pevné tak mobilní sít. Další budoucí možnosti rozvoje podnikání a nárstu výnos spolenosti vidíme v rozvíjející se služb O2 TV, rychle rostou výnosy také v oblasti IT ešení. Klienty této služby jsou jak komerní firmy, tak orgány státní správy. Penetrace mobilními telefony v R iní pibližn 120%, což R adí na 5. místo v Evrop, nejvíce uživatel mobilního telefonu v pepotu na 100 obyvatel má Lucembursko, se svými 150% (údaje ke konci 2006). Z rozdílu v ekonomické úrovni R a Lucemburska odhadujeme že v budoucnu je reálná penetrace v R na úrovni cca %. Pi zachování stávajícího podílu jednotlivých operátor to znamená, že v píštích letech by mohl poet mobilních zákazník Telefónicy O2 vzrst celkov ješt pibližn o 10% oproti stávajícímu stavu. Zajímavým trendem je placená reklama na mobilních telefonech (tj. zákazník si nechává od operátora platit i poskytovat slevy za to, že si nechá na svj telefon zasílat reklamní sdlení), zákazníci nkterých západoevropských operátor o tuto službu zatím projevili nebývalý zájem, ovšem tato služba ješt nebyla nikde naplno spuštna. Jistý nárst zájmu o internetové pipojení (spíše pevné) mžeme oekávat napíklad v souvislostí s postupnou "elektronizací" státní správy. Obecn vzato jsou telekomunikace odvtvím, které roste vzhledem ke svému "obslužnému" charakteru spolen s rstem ekonomiky jako celku, pop. s rstem životní úrovn obyvatel. Toto se napluje napíklad v mobilní komunikaci, na poli pipojení internetu však ješt stále mžeme oekávat nárst z dvodu rostoucí penetrace, jelikož v budoucnu se velmi pravdpodobn internet stane nedílnou souástí bžné domácnosti (v souasné dob je dle SÚ internetem vybaveno 27% eských domácností, vysokorychlostním internetem pak pouze 15% domácností). V oblasti pevného pipojení k internetu pedpokládáme zájem spíše ze strany podnik, které využívají internet pro výkon své innosti, naopak poptávku po mobilním pipojení k internetu pedpokládáme spíše ze strany soukromých osob. Výhodou celého telekomunikaního odvtví je pak to, že jej zákazníci využívají z mnoha rzných dvod, jak v práci, tak ve volném ase, což pispívá k jeho defenzivnímu, proticyklickému, charakteru. 8/16

9 Zatím není jasno o pípadné expanzi. Vzhledem k píznivému ekonomickému výhledu je možné že po stabilizaci rozvoje na Slovensku se mateská skupina Telefónica S.A. zane poohlížet po vstupu na nkterý další východoevropský trh. Domácí trh již možnosti k dalšímu výraznému rstu píliš neskýtá. Je však otázkou, zda by pípadná akvizice nkterého z operátor v jiných zemích regionu byla provedena ze strany mateské spolenosti Telefónica S.A., nebo zda by byla založena další dceiná spolenost zalenna pod Telefónicu O2 Czech Republic. Tato druhá možnost zdá se mén pravdpodobná, nebo zvyklostí skupiny je mít v každé zemi svoji poboku spadající pímo pod mateský koncern, model použitý pro Telefónicu O2 Slovakia byl pravdpodobn použit pouze z dvodu kulturní a ekonomické blízkosti R a Slovenska. Jinou otázkou je pak to, zda by se pípadný vstup na další trhy odehrál akvizicí již existujícího operátora, nebo (jako v pípad Slovenska) budováním zcela nové sít. V souasné dob však nejsou k dispozici žádné informace o jakékoliv pípadné akvizici i vstupu na další trh. Výhodou v zavádní nových technologií je již existující rozvinutá sí, dá se tedy íci, že Telefónica bude moci v budoucnosti nabídnout jakoukoliv službu, ke které je poteba datová penosová soustava. Jelikož telekomunikace v souasné dob nemají vícemén žádný substitut, považujeme perspektivu celého odvtví za dobrou. Konkurenceschopnost telekomunikaních spoleností se tak bude odvíjet zejména od nabídky jejich služeb. Rizika Finanní rizika Finanní rizika nepovažujeme za významná... Vzhledem ke stávajícímu nízkému pomru dluhu k vlastnímu kapitálu a k tomu že spolenost je sama schopna generovat dostatené cash-flow, nespatujeme v problematice zadlužení výraznjší riziko ani v souasné dob, ani do budoucnosti, výši zadlužení pedpokládáme do budoucna bez výraznjších zmn. Podobn nevýrazné pedpokládáme riziko vystavení spolenosti kursovým zmnám. V souvislosti s rozvojem sít na Slovensku bude v budoucnu narstat na významu smnný kurz eské a slovenské koruny, kde však nepedpokládáme výraznjší fluktuace. Regulaní rizika ovlivnit celé odvtví by však mohla Evropská unie Vliv na hospodaení spolenosti mají a budou mít rozhodnutí správních orgán, jak v R a na Slovensku (eský telekomunikaní úad a Telekomunikaný úrad Slovenskej republiky) tak EU, ohledn regulace trhu telekomunikací, nap. v podob regulace cen za roaming, nebo regulace cen propojovacích poplatk. Vzhledem k tomu, že Telefónica O2 je spoleností se znanou tržní silou v oblasti pevných linek, již te její hospodaení pod vlivem rozhodnutí TÚ. Významn by se mohla spolenosti dotknout nedávno oznámená aktivita Evropské unie, která navrhuje funkn oddlit provozování telekomunikaních sítí od poskytování telekomunikaních služeb, vzhledem k tomu že Telefónica O2 Czech Republic je i operátorem pevných linek, byl by dopad na její hospodaení docela významný, dlužno dodat že tento návrh se zatím setkává spíše s odporem a je tedy otázkou asu zda a kdy vbec bude implementován. Ped nkolika dny na druhou stranu EU oznámila uvolnní rádiových pásem GSM i pro jiné druhy služeb, což by v dlouhodobém horizontu mlo pispt k významnému snižování náklad na rozšiování sítí a zavádní nových technologií. Vzhledem ke stabilit regionu stední Evropy neuvažujeme žádná politická rizika, nap. zestátnní apod. Další rizika nebo také píroda. Dalšími možnými rizik jsou napíklad rizika pírodních živl, které mohou napíklad poškodit zaízení sítí, rizika technických výpadk, pípadn rizika narušení penosu signálu i poškození zaízení vlivem zvýšené geomagnetické aktivity Slunce. Tato rizika však považujeme za okrajová a nevýznamná. 9/16

10 Jaká je tedy vnitní hodnota akcie? Stanovení hodnoty akcie Ke stanovení hodnoty akcie spolenosti Telefónica O2 Czech Republic byly použity dva modely, model diskontovaného volného cash-flow k vlastnímu kapitálu (FCFE) a dividendový diskontní model (DDM) Tab.. 2 Pedpoklady model DDM a FCFE Beta 0,89 Bezriziková sazba 4,63% Riziková prémie 5,50% Rst reálného HDP 3,50% Rst inflace 2,50% Diskontní faktor 9,52% Zdroj: Bloomberg, Cyrrus Podle dividendového výnosu 609 K Dividendový diskontní model (DDM) V dividendovém diskontním modelu jsme na základ díve uvedených faktor pedpokládali mírné snížení vyplácené dividendy, tedy snižování dividendového výnosu. Pozdji však pedpokládáme opt nárst. Hodnota akcie mená tímto modelem byla stanovena ve výši 609 K Tab.. 3: Dividendový diskontní model (v K na akcii) 2007e 2008f 2009f 2010f 2011f 2012+f Dividenda 45,0 37,0 40,0 45,0 45,0 703,8 Diskontovaná dividenda 41,1 30,8 30,4 31,3 28,6 446,6 NPV na akcii 609 Model FCFE (Free Cash Flow to Equity) podle volného cash-flow k vlastnímu kapitálu 684 K. Metoda volného cash-flow k vlastnímu kapitálu zohleduje budoucí penžní toky, vztahující se k vlastnímu kapitálu, pomocí této metody byla cílová cena stanovena ve výši 684 K. Tab.. 4: Model volného cash-flow k vl. kapitálu (v K na akcii) 2007e 2008f 2009f 2010f 2011f 2012+f 26,4 31,0 35,8 39,4 39,7 42,4 49,8 47,7 46,0 44,2 42,5 36,8 0,7 0,2 0,9 0,9 1,0 1,0 27,4 27,3 25,5 25,5 25,5 25,5-0,5-19,2-0,5-0,5-0,5-7,1 0,0 18,6 0,0 0,0 0,0-0,8!" 47,5 50,6 54,9 56,7 55,3 759,8 #!" 43,4 42,2 41,8 39,4 35,1 482, /16

11 Jak si stojí Telefónica v porovnání se svými evropskými kolegy? Oborové srovnání Jako doplnní k ocenní spolenosti pomocí metod diskontovaného cash-flow a dividendového diskontního modelu uvádíme ješt srovnávací analýzu firem v oboru telekomunikací z pohledu pomrových ukazatel tržního ocenní. Pro porovnání jsme zvolili peer-group sestávající ze spoleností vybraných dle následujících kritérií: - Telekomunikaní operátor provozující jak pevné tak mobilní sít, - psobící v regionu stední a východní Evropa, - jehož akcie jsou voln obchodovány na akciových trzích. Na základ tchto kritérií byly vybrány spolenosti zobrazené v tabulce: Tab.. 5: Spolenosti v peer-group Mcap (mil. EUR) Poet zákazník (2006) Tržby (2006) (tis. EUR) Free-float Název Stát (%) Telefónica 02 Czech Republic R ,6 7,6 mil Tekomunikacja Polska, S.A. Polsko ,2 22,6 mil Magyar Telecom Nyrt. Maarsko ,8 9,1 mil Telekom Austria Group Rakousko ,6 12,9 mil Eestitelekom Estonsko ,6 1,06 mil. 369 T-Hrvatski Telekom Chorvatsko ,5 3,8 mil Zdroj: jednotlivé spolenosti, Bloomberg Krátké profily jednotlivých spoleností Oproti polské spolenosti TPSA operuje na menším trhu Telekomunikacja Polska (TPSA), psobí na polském trhu (cca 39 mil. obyvatel, nejvtší trh ze srovnávané skupiny), provozuje pes 10 mil. pevných linek a má pes 12.5 mil. mobilních uživatel, což pestavuje pibližn tetinový podíl na mobilním trhu (ke konci roku 2006). Spolenosti patí do skupiny France Telecom, který drží 47.5% akcií. Pro polský trh je charakteristické, že zde má silný vliv místní telekomunikaní regulátor, další charakteristikou polského trhu je to, že jeho penetrace mobilními telefony ješt nedosahuje 100%, na rozdíl nap. od R. Maai zase mají poboky ve více zemích Magyar Telekom, bývalý maarský státní telecom, od roku 2005 patí do skupiny Deutsche Telekom, vedle trhu pevných linek má vedoucí tržní podíl i na mobilním trhu (cca 44%). Krom maarského trhu psobí i v erné Hoe a v Makedonii (v obou zemích na pevném i mobilním trhu). Dividendový výnos Magyar Telekomu se za poslední roky drží pibližn v úrovni 7%. Co do provozních charakteristik je maarský trh srovnatelný s eským, klesá poet uživatel pevných linek a stoupají výnosy z mobilního segmentu a z pipojení k internetu...rakouský Telekom se zase potýká s velkým zadlužením. Telekom Austia je ve srovnávané skupin jediným zástupcem, který nepochází z bývalého východního bloku, na druhou stranu skupina zahrnuje dceiné spolenosti do tohoto bloku spadající. V Rakousku má pibližn 2,6 mil. pevných linek, a 3.63 mil. mobilních uživatel, dále provozuje mobilní sít v Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku a Lichtenštejnsku, v poslední dob zaíná psobit v Srbsku a Makedonii. Rst na tchto trzích pak vyrovnává relativn stagnující výnosy z rakouského nasyceného trhu. Charakteristickým znakem Telekom Austria je vysoké zadlužení, kdy objem dluhu výrazn pesahuje výši vlastního kapitálu. 11/16

12 Estonský trh je malý ale vysplý... Eesti Telekom je estonská telekomunikaní skupina, která prostednictví spolenosti Elion Enterprises poskytuje služby v oblasti pevné sít, mobilní sí zajišuje spolenost AS EMT, která je zárove nejvtším estonským mobilním operátorem s tržním podílem cca 47%, kdy penetrace mobilními telefony iní pibližn 120%. Estonský telecom poslední roky udržuje i mírn zvyšuje svj zisk, podobný vývoj sledují i vyplácené dividendy, které za rok 2006 byly nejvyšší v historii spolenosti. Ze srovnávané skupiny je to spolenost nejmenší, ovšem estonský telekomunikaní trh je z hlediska nabízených technologií a služeb zcela srovnatelný s vysplými trhy západní Evropy, mj. díky vazbám estonského hospodáství na skandinávské ekonomiky....a chorvatský je zase siln regulován. Chorvatská spolenost T-Hrvatski Telekom, patí stejn jako maarský Telekom do skupiny Deutsche Telekom. Chorvatský telekomunikaní trh je pod relativn silným vlivem místního telekomunikaního regulátora, který v poslední dob uinil rzná opatení pro zvýšení konkurence na telekomunikaním trhu, nap. stoupl poet fungujících operátor pevných linek na celkových sedm, na mobilním trhu pak pibyl jeden operátor, takže nyní mají Hrvatske Telekomunikacje dva konkurenty. Stále však drží tržní podíl kolem 50%. Ovšem poslední dobou sílící konkurence tlaí na pokles cen služeb. Srovnání dle pomrových ukazatel Podle pomrových ukazatel není akcie Telefónicy O2 zrovna nejlevnjší... Srovnání bylo provedeno na základ tí pomrových ukazatel tržního ocenní, P/E, P/BV a EV/EBITDA, a podle ukazatele dividendového výnosu. Uvedené vážené prmry jsou váženy dle výše uvedené tržní kapitalizace jednotlivých spoleností. pi podrobnjším pohledu však vidíme, že ukazatele jsou podloženy dobrými fundamentálními základy. Jak vidíme z níže uvedené tabulky, ze srovnání v podle ukazatele P/E (tedy pomr ceny akcie k istému zisku na akcii) vychází Telefónica O2 Czech Republic z porovnání vzhledem k ostatním spolenostem jako relativn nejdražší, kdy tém o 32% pekrauje prmrnou hodnotu P/E 2006 v celém odvtví. I když hodnota tohoto ukazatele by se mla do budoucna pibližovat prmru skupiny, bude i v roce 2009 Telefónica O2 relativn nejdražší, tuto prémii lze vysvtlit nkolika dvody, jednak vysokým dividendovým výnosem v minulých letech, jednak nízkou zadlužeností, a tedy sníženou rizikovostí, ovšem hlavn vysokým pedpokládaným rstem zisku na akcii. Dle ukazatele P/BV (tedy pomr ceny akcie k úetní hodnot vlastního kapitálu na akcii ), vychází Telefonica O2 také s nadprmrným výsledkem, ovšem v budoucích letech tento ukazatel klesne pod úrove váženého prmru skupiny. To implikuje pedpokládaný budoucí nárst hodnoty vlastního kapitálu, z dvodu poklesu payout ratio pod 100% a oekávané budoucí vysoké ziskovosti. Vývoj tohoto ukazatele souvisí s tím, že v minulých letech Telefónica O2 vyplácela dividendy z velké ásti ze zadrženého zisku (payout ratio se pohybovalo i kolem 200%), což je jev dlouhodob neudržitelný, kdy pokles ukazatele P/BV odpovídá budoucímu výhledu, kdy je oekáván pokles vyplácené dividendy na jednu akcii. Budoucí diskont P/BV je pak dsledkem relativn nízké hodnoty ROE. Podobn je na tom ukazatel EV/EBITDA (tj. tržní kapitalizace + úroený dluh hotovost, to celé pomeno k provoznímu zisku), kdy se prémie v ase snižuje až na pibližn prmrnou úrove v roce /16

13 Tab.. 6: Pomrové ukazatele tržního ocenní P/E e 2008f 2009f Telefónica 02 Czech Republic 21,97 18,94 16,72 14,73 Tekomunikacja Polska, S.A. 14,88 14,37 13,86 12,66 Magyar Telecom Nyrt. 12,35 12,30 11,25 10,54 Telekom Austria Group 17,96 17,38 15,16 12,97 Eestitelekom 11,83 10,57 10,15 10,08 T-Hrvatski Telekom 13,61 10,61 11,56 11,70 Vážený prmr 16,68 15,40 14,16 12,74 prémie/diskont 31,69% 22,99% 18,13% 15,55% P/BV e 2008e 2009e Telefónica 02 Czech Republic 2,86 2,14 2,23 2,17 Tekomunikacja Polska, S.A. 1,72 1,81 1,82 1,74 Magyar Telecom Nyrt. 1,59 1,82 1,72 1,73 Telekom Austria Group 2,79 3,25 3,05 3,03 Eestitelekom 3,78 3,65 3,58 3,66 T-Hrvatski Telekom 2,01 2,13 2,06 1,97 Vážený prmr 2,34 2,40 2,33 2,29 prémie/diskont 22,13% -10,53% -4,65% -5,20% EV/EBITDA e 2008e 2009e Telefónica 02 Czech Republic 5,87 6,03 5,96 5,83 Tekomunikacja Polska, S.A. 4,62 4,93 4,99 5,11 Magyar Telecom Nyrt. 4,55 4,66 4,50 4,48 Telekom Austria Group 5,25 6,75 6,29 6,13 Eestitelekom 7,08 6,48 6,19 6,04 T-Hrvatski Telekom 6,31 6,30 6,40 6,60 Vážený prmr 5,31 5,86 5,71 5,68 prémie/diskont 10,55% 2,91% 4,37% 2,65% Zdroj: Bloomberg, Cyrrus Dividendový výnos nad prmrem, ovšem oekáváme mírné zmenšení. Pokud porovnáme dividendový výnos všech spoleností, vychází nám Telefónica O2 Czech Republic za rok 2006 jako pro investory nejatraktivnjší, vzhledem k díve uvedenému pedpokladu vývoje výše dividend však v tomto ukazateli oekáváme pokles smrem k prmru porovnávané skupiny. Navíc, prmr skupiny je snižován rakouským Telekom Austria, který elí významnému zadlužení (pomr dluhu k vl. kapitálu iní 168%), proto jeho vyplácená dividenda není plnohodnotn srovnatelná s ostatními spolenostmi, ímž významn snižuje prmrný dividendový výnos celé skupiny. Tab.. 7: Dividendový výnos srovnávaných spoleností e 2008e Telefónica 02 Czech Republic 8,95 7,63 6,89 Tekomunikacja Polska, S.A. 6,33 7,62 7,69 Magyar Telecom Nyrt. 7,87 8,16 8,72 Telekom Austria Group 3,66 3,70 4,11 Eestitelekom 8,40 9,37 10,03 T-Hrvatski Telekom n/a 6,73 6,18 Vážený prmr 6,27 6,46 6,48 Zdroj: Cyrrus, Bloomberg 13/16

14 Ukazatele rentability jsou sice pod prmrem, ale oekáváme zlepšení. Celkov tedy vidíme, že v souasné dob je Telefónica O2 Czech Republic vzhledem k porovnávané skupin relativn drahým titulem, ovšem lze to vysvtlit jak výše uvedeno jednak nízkým zadlužením a z toho vyplývající nízkou rizikovostí investice, dále vysokým nárstem zisku na akcii v budoucích letech a zejména též vysokým dividendovým výnosem z akcie. Tento sice bude do budoucna klesat, ovšem poád bude oproti nkterým ostatním odvtvím pro investory atraktivním, nebo telekomunikaní spolenosti jsou tradin dividendovými tituly. Tím pádem by se mly vylepšovat i ukazatele rentability ROE a ROA, které jsou v souasnosti pod prmrem skupiny kdy o jejichž stavu a vývoji hovoíme výše. Tab.. 8: Provozní ukazatele srovnávaných spoleností (2006) ROA (%) ROE (%) NI margin (%) CAGR EPS (%) Debt to Equity (%) Telefónica 02 Czech Republic 9,2 6,6 13,1 10,8 33 Tekomunikacja Polska 9,9 11,8 11,3 4,4 80 Magyar Telecom Nyrt. 12,3 14,9 13,2 3,3 82 Telekom Austria Group 10,1 19,6 11,7 8,3 168 Eestitelekom 34,8 32,3 22,8 8,5 17 T-Hrvatski Telekom 14,6 15,5 23,4 6,7 22 Vážený prmr 11,5 14,9 13,7 7,1 89 Zdroj: Bloomberg, Cyrrus Doporuení Ve spolenosti Telefónica O2 Czech Republic vidíme do budoucna zajímavý rstový potenciál, proto na základ naší analýzy doporuujeme tento titul koupit, kdy cílovou cenu stanovujeme na 654 K. Jako výstup dividendového diskontovaného modelu vyšla cílová cena na 609 K, dle modelu diskontovaného volného cash-flow k vlastnímu jmní pak byla akcie spolenosti ocenna na 684 K. Váženým prmrem tchto dvou cen, s váhami 4:6 (z dvodu systematického podhodnocení budoucího výnosu stanoveného metodou DDM a lepším zobrazením penžních tok metodou FCFE) stanovujeme cílovou cenu akcie spolenosti Telefónica O2 Czech Republic ve výši 654 K, kdy tato hodnota pevyšuje aktuální kurs o cca 19%. Na základ výše uvedné cílové ceny, s pihlédnutím k výstupm z naší srovnávací analýzy, zejména k nízkému zadlužení a vysokému pedpokladu rstu zisku, doporuujeme tento titul "koupit". 14/16

15 Výhledové finanní výkazy Telefónica O2 Czech Republic Tab.. 9: Rozvaha 2007e 2008f 2009f Stálá aktiva % % % Hmotný a nehmotný maj % % % Ostatní 394 0% 589 1% 616 1% Obžná aktiva % % % Peníze a ekvivalenty % % % Pohledávky % % % Zásoby 950 1% % % Ostatní 0 0% 0 0% 0 0% Aktiva % % % Vlastní kapitál % % % Základní kapitál % % % Nerozdlený zisk % % % Dlouhodobé závazky % % % Úvry a pjky % % % Ostatní % % % Krátkodobé závazky % % % Pasiva % % % Zdroj: Cyrrus Tab.. 10: Výkaz zisku a ztráty 2007e 2008f 2009f Tržby % % % Provozní náklady % % % Odpisy % % % EBIT % % % EBT % % % Da % % % istý zisk % % % Zdroj: Cyrrus Tab.. 11: Výkaz penžních tok 2007e 2008e 2009e Poátení zstatek Provozní cash-flow Cash flow z investiních aktivit Cash flow z finanních aktivit Konený stav Zdroj: Cyrrus 15/16

16 Analýzy Trading & Sales Portfolio management Corporate finance Jan Procházka petrochemie, energetika, doprava Marek Hatlapatka Zahraniní trhy, energetika, banky Karel Potmšil Nemovitosti, farmacie Lucie Kundrátová Spotební zboží Ondej Moravanský Telekomunikace Jan Lojda Textilní prmysl Pavel Pikna Brno Kamil Kricner Praha Ondej Svoboda Brno Jindich Rovný Praha Tomáš Kunický Brno Upozornní: Informace a investiní doporuení jsou výstupem spolenosti CYRRUS, a.s., obchodníka s cennými papíry, se sídlem Brno, Veveí 111 (dále jen spolenost ). Spolenost je lenem Burzy cenných papír Praha, a.s. ( BCPP ) a podléhá regulaci a dohledu eské národní banky. Spolenost erpá informace z dvryhodných zdroj a vynaložila pimenou péi, aby informace nebyly nepravdivé i zavádjící, nicmén nikterak nezaruuje jejich správnost. Pokud jsou v investiním doporuení uvedeny informace, které se vztahují k budoucím událostem, jsou založeny na pedpokladech a výpotech spolenosti nebo dvryhodných zdroj. Skutenosti, které v budoucnu nastanou, se mohou od uvedených informací významn lišit. Informace mohou být zjednodušeny, nebo mají sloužit výhradn k vytvoení obecné a základní pedstavy o dané otázce i tématu. Informace nelze považovat za návrh na koupi a/nebo prodej jakéhokoliv investiního nebo jiného instrumentu nebo výzvy, podntu nebo návrh na uzavení smlouvy. Investiní doporuení pedstavuje názor spolenosti nebo osoby v nm uvedené ke dni zveejnní a mže být zmnno bez pedchozího upozornní. Interval budoucích zmn investiního doporuení není možné pedem stanovit. Investoi jsou povinni se o výhodnosti obchod a investic do jakýchkoli finanních nástroj rozhodovat samostatn, a to na základ náležitého zvážení ceny, pípadného rizika a vlastní právní, daové a finanní situace. Pokud se v investiním doporuení hovoí o jakémkoliv výnosu, je vždy teba vycházet ze zásady, že minulé výnosy nejsou zárukou výnos budoucích, že jakákoliv investice v sob zahrnuje riziko kolísání hodnoty a zmny smnných kurs a že návratnost pvodn investovaných prostedk ani výše zisku není zaruena. Standardn jsou investiní doporuení vydávána jako dlouhodobá s investiním horizontem 6 až 12 msíc. Pokud je v investiním doporuení výslovn uvedeno krátkodobé doporuení, je jeho investiní horizont dva týdny. Krátkodobá doporuená jsou vydávána pro využití pákových produkt. Bližší informace k délce investiního horizontu investiních doporuení a stupm investiních doporuení naleznete na Obsah dokumentu je chránn dle autorského zákona, majitelem autorských práv je spolenost. Spolenost nenese odpovdnost za šíení nebo uveejnní informací tetími osobami. Spolenost není tvrcem trhu na žádné emisi, nicmén nevyluuje, že se v budoucnu mže stát tvrcem trhu kotující vybrané emise zaazené k obchodování na BCPP. Spolenost nemá podíl vtší než 5% na základním kapitálu žádného emitenta finanních nástroj, jež jsou obchodovány na regulovaných trzích. Žádný emitent finanních nástroj, jež jsou obchodovány na regulovaných trzích nemá podíl vtší než 5% na základním kapitálu spolenosti. Spolenost nemá s žádným emitentem finanních nástroj uzavenu dohodu týkající se tvorby a šíení investiních doporuení. Emitenti finanních nástroj kotovaných na regulovaných trzích nejsou spoleností seznamováni s investiními doporueními ped jejich vydáním. Spolenost má zájem o uzavírání smluvních vztah s emitenty finanních nástroj, jež jsou obchodovány na regulovaných trzích. Odmna osob, které se podílejí na tvorb investiních doporuení, je závislá zejména na kvalit odvedené práce, dosažených výsledcích a celkového zisku spolenosti. Osoby, které se podílejí na tvorb investiních doporuení nejsou finann ani jinak motivovány k vydání investiních doporuení konkrétního smru a stupn. Spolenost uplatuje v rámci organizace vnitního provozu vnitní pedpisy a vnitní kontrolu, která brání vzniku stetu zájm ve vztahu k investiním doporuením. Bližší informace o spolenosti, službách a analytické výstupy je možno nalézt na Brno Veveí 111 (Platinium) Brno tel.: info@cyrrus.cz, cyrrus@cyrrus.cz Praha Andl Park Vchod B Radlická Praha 5 Smíchov tel.: /16