Seminární práce A Recenze testu Kaufman Assessment Battery for Children, Second Edition - KABC-II Vypracovala: Renata Šebelová Účel: metoda je navržena tak, aby co nejlépe měřila kognitivní schopnosti dětí a dospívajících Populace: děti a dospívající ve věku 3 18 let Rok vydání: 2004 (původní verze KABC byla vydána v roce 1983) Zkratka metody: KABC-II Škály: sekvenční (v originále sequential, subtesty: vybavování čísel, pořadí slov, pohyby rukou a celkové skóre), simultánní ( simultaneous, subtesty: počítání kostek, konceptuální myšlení, rozpoznávání tváří, zdůvodňování vzorců, rover, dokončování příběhů, trojúhelníky, Gestalt uzavření a celkové skóre), plánování ( planning, subtesty: zdůvodňování vzorců, dokončování příběhů a celkové skóre; tentokrát pouze pro děti a adolescenty ve věku 7 18 let), učení ( learning, subtesty: Atlantis, Rebus a oboje v tzv. opožděné formě a celkové skóre), znalosti ( knowledge, subtesty: vyjadřovací slovník, hádanka, verbální znalosti a celkové skóre), neverbální index, index mentálních procesů, fluidně-krystalický index Administrace: individuální, pod dohledem examinátora Čas administrace: 25 70 minut (záleží na věku testovaného) Autoři: Alan S. Kaufman, Nadeen L. Kaufman Autoři české verze: neexistuje Vydavatel: AGS Publishing Popis metody Pro účely svojí recenze testu jsem zvolila psychodiagnostickou metodu s názvem Kaufman Assessment Battery for Children, Second Edition (dále budu uvádět pod zkratkou KABC-II). Jedná se o test, jehož cílem je komplexním způsobem měřit kognitivní funkce dětí i dospívajících, konkrétně ve věku 3 18 let; cílová populace je ovšem v manuálu určena ještě jedním způsobem děti a dospívající od mateřské školy až po dokončení střední školy (resp. high school v amerických podmínkách). V tomto případě se jedná o děti a adolescenty přímo ze Spojených států (i když tato druhá edice testu přináší některé nové modifikace pro specifické subpopulace, což rozvedu níže). Tento konkrétní test jsem si vybrala proto, že mým cílem v případné budoucí praxi bude pracovat právě s dětmi a dospívajícími. Navíc tato druhá edice testu Kaufmanových je rozšířena až do 18 let věku, tedy se týká i mladých dospělých.
Metoda byla vydána v roce 2004, ale je třeba hned zmínit, že předchůdcem KABC-II je test K-ABC, který se zabývá stejnou psychodiagnostickou problematikou, využívá však jiných hledisek, která se KABC-II snaží rozšířit a obohatit. K-ABC se stále využívá, ačkoli byla vydána dlouho (1983) před KABC- II. Počet škál závisí na tom, zda si administrátor jako své teoretické ukotvení vybere Luriův, nebo Cattell-Horn-Carroll model (CHC). Škály Luriova modelu i CHC jsou autory uváděny jako ekvivalentní; jsou tedy sice jinak pojmenovány, ale měly by měřit přibližně stejnou schopnost stejným testem. Výjimkou je fluidně-krystalický index, který je obsažen pouze v CHC. Konkrétní škály jednotlivých modelů (pořadí Luria CHC): sekvenční procesy (Seq) = krátkodobá paměť (Gsm), simultánní procesy (Sim) = vizuální procesy (Gv), schopnost učení (Lrn) = dlouhodobé udržení informací a vybavení (Glr), schopnost plánování (Plan) = fluidní zdůvodňování (Gf). Jak jsem již zmínila, testy pro měření na jednotlivých škálách jsou stejné pro oba modely. Na průběh dohlíží a hodnotí jej examinátor, pochopitelně také zadává jednotlivé úkoly. Celkový čas administrace (nejsou uvedeny konkrétní časy jednotlivých součástí psychodiagnostického procesu, např. nachystání testových předmětů a modelů před terapeutickým sezením, nebo čas pro vyhodnocování výsledků. Z informací v manuálu pak lze předpokládat, že se skutečně jedná o čistý čas administrace) je 25 70 minut, opět zde záleží na věku a schopnostech klienta. Autory metody jsou manželé Alan S. a Nadeen L. Kaufmanovi, kteří celkem pochopitelně stáli i za vydáním prvním. Do českého jazyka tento test ještě bohužel převeden nebyl, nemáme tedy k dispozici srovnání původní a českojazyčné verze. Vydavatelem testu KABC-II je pak ABS Publishing. Vývoj a hodnocení metody KABC-II je revizí, druhým vydáním K-ABC. Původní test si kladl stejné cíle jako KABC-II, tedy sledovat a hodnotit kognitivní funkce u dětí, ovšem pouze do 12 let věku (KABC-II hodnotí i dospívající až do 18 let, jak již bylo uvedeno výše). Další výraznou změnou oproti původní verzi je přidání druhého teoretického zakotvení (z KABC zůstává Luriův model, přidán je pak Cattell-Horn-Carroll model CHC), z něhož pak vychází odlišné vedení i vyhodnocování testu. Přínosem KABC-II je také to, že přináší standardizace pro některé subpopulace, např. hispánskou. Některé položky verbální sekce tedy obsahují i konkrétní výrazy s překladem do španělštiny (ačkoli autoři upozorňují na to, že test není zamýšlen pro administraci přímo ve španělštině). Autoři se zaměřili také na děti a dospívající např. s poruchami učení, neslyšícími, jinak handicapovanými, ale i na děti nadané ( gifted ), a test se jim snažili co nejvíce přizpůsobit. Samozřejmě odkazy a srovnání s K-ABC nalezneme na více místech testu některé škály z K-ABC zůstaly i v novější verzi testu (např. vybavování si čísel, pořadí slov) některé škály byly vyřazeny (maticové analogie, tváře a místa atd.), některé byly naopak přidány (Atlantis, rébus, dokončování příběhů). KABC-II obsahuje celkem 18 subtestů, ale konkrétní počet testů, a tedy i položek, se pro různá použití liší záleží vždy na věku zkoumané osoby (ne každá
položka je platná a vypovídající pro všechny věkové kategorie, např. sekce plánování je určena pouze pro děti a dospívající ve věku 7-18 let) a také na tom, který teoretický přístup konkrétní administrátor zvolí (Luriův model, nebo CHC). Pro odstranění, resp. přidání testu autoři uvádějí vysvětlení a objasnění. Manuál testu je skutečně obsáhlý a je znát, že autoři se snažili veškeré možné problematické oblasti ošetřit co nejlépe a všechny případné otázky zodpovědět ještě předtím, než budou položeny. Manuál popisuje, z jakých důvodů se autoři rozhodli přidat CHC model, a oba dva teoretické přístupy vysvětlují. Existují i studie, které potvrzují vhodnost přidání CHC modelu např. Reynolds et al. (2007) potvrzují, že test jako takový je skutečně propojen s CHC a opravdu měří schopnosti, které CHC vytyčuje, až na drobné inkonzistence. Mj. tato studie podporuje konstruktovou validitu KABC-II. Test je standardizován pro severoamerickou populaci. Standardizace probíhala v letech 2001 2003 na celkem 3025 testovaných osobách ve věku 3 18 let na 127 místech v 39 státech a v District Columbia (manuál, str. 75). Tento vzorek lze považovat za celonárodně reprezentativní a můžeme předpokládat, že výkon v testu bude skutečně odrážet výkony zvolené populace. Manuál je dokonce natolik detailní, že popisuje i výběr hodnotitelů a zadavatelů pro proces standardizace. Co se týče reliability jednotlivých subtestů, domnívám se, že ji lze považovat dostatečnou, a to jak v případě split-half, tak i test-retest reliability. U split-half reliability je medián pro věk 3 6 let 0,85 (nejnižší je pak 0,69 pro test pohybů ruky) a pro věkové rozpětí 7 18 let pak 0,87. Podobně vysoké hodnoty jsou uvedeny i pro test-retest reliabilitu většině kategorií se koeficient reliability pohybuje mezi 0,85 až 0,95. Manuál pak uvádí i rozdíly skórů, které se při testování objevily a které vyplývají např. z rozdílu mezi pohlavími, mezi vzděláním rodičů, etnických rozdílů apod. Autoři tedy nejen standardizovali test pro celkovou populaci, ale všímali si i jednotlivých subpopulací, které takto velký vzorek nutně obsahuje. Díky tomu mohli test subpopulacím přiblížit, aby nevznikaly mylné dojmy o lepším/horším výkonu jednotlivých skupin. To prokazuje například studie Daleové, McIntoshe a Rothlisbergové (2011), která potvrdila, že afro-americké děti a dospívající podávají v testu velmi podobné výkony jako respondenti z bělošské populace (studie se týkala použití CHC modelu v testu). Právě v tomto vidím velký přínos této metody; zejména v prostředí Spojených států, kde je etnická variabilita skutečně vysoká, je nutné vytvářet testy, které budou tuto rozličnost citlivě reflektovat. Zároveň je znát, že se autoři snažili vylepšit původní verzi testu a právě v této oblasti se jim to podařilo. O validitě testu uvažují autoři více způsoby. Prvním z nich je uvedení interkorelací mezi jednotlivými subtesty a také výsledků faktorové analýzy. Dalším je pak uvedení korelací s dalšími testy, které měří podobné či stejné konstrukty, zejména WISC-III (Wechsler Intelligence Scale for Children), WISC-IV, WPPSI-III (Wechsler Preschool and Primary Scale of Intelligence), Woodcock-Johnson-III (taktéž zaměřen na měření inteligence). Právě díky korelaci s podobnými testy se autoři snaží poukázat na
relevantnost svojí metody. Dalším způsobem ověření validity jsou klinické studie. Ty se zabývají rozdíly ve výkonech specifických subpopulací (poruchy učení čtení, matematika, psaný projev; intelektové poruchy; autistické poruchy; ADHD; emoční poruchy; nadaní; neslyšící) v rámci populace, kterou si autoři zvolili, a tedy potenciálními možnostmi rozšíření testování pomocí KABC-II i na tyto subpopulace. Ve většině subtestů tyto subpopulace prokazovaly statisticky významné rozdíly ve výkonu (v případě všech subpopulací to byly nižší výkony, logicky kromě nadaných dětí a dospívajících ti dosahovali výsledků vyšších), zdá se tedy, že použitelnost KABC-II pro tyto skupiny je omezená, nicméně právě uvádění i těchto v podstatě nepohodlných statisticky významných rozdílů slouží autorům ke cti. Lepší výkony nadaných dětí v testu potvrzuje i studie Lichtenbergerové, Volkera, Kaufmana a Kaufmanové (2006). V rámci ní nadaná respondentka obdržela v některých subtestech velmi vysoké skóry (např. v planning index 149, což ji přiřadilo k 99.9. percentilu), a ty skóry, u nichž autoři studie hovořili o slabé stránce, se stále pohybovaly v pásmu průměru. Komentář a shrnutí Kaufman Assessment Battery for Children, druhé vydání je rozhodně působivým testem. Je na mnoha místech podobný svému předchůdci KABC (což může být uživatelsky příjemné), na druhou stranu se snaží dohlédnout o něco dále a vhodně původní test doplňuje a rozšiřuje (Braden, Ouzts in Murphy et al. 2011). Jak jsem již zmínila výše, za velký přínos považuji zohlednění výkonů subpopulací, zejména pak v intencích etnických rozdílů. Právě to je podle mě největší výzva, před kterou stojí každý podobný test administrovaný v severoamerickém prostředí jak zajistit, aby výsledky neprotežovaly jednu etnickou skupinu a nenaznačovaly její vyšší výkon tam, kde ve skutečnosti není? Zdá se, že KABC-II dokázal na tuto výzvu reagovat a rozdíly v mezietnickém srovnávání alespoň redukovat. Jednou z největších inovací oproti KABC je samozřejmě přidání druhého teoretického modelu Cattell-Horn-Carroll (CHC). To umožňuje examinátorovi rozhodnout se, který teoretický model bude při svém testování využívat (Luriův vs. CHC), a tomu je následně uzpůsoben i způsob vyhodnocování výsledků. Jak jsem již ukázala výše, další studie dokazují vhodnost zařazení tohoto modelu do KABC-II a schopnost KABC-II měřit skutečně ty kategorie, s nimiž CHC operuje. Vhodnější by pravděpodobně bylo, kdyby Kaufman a Kaufmanová pomocí studií zakotvených v té které teorii demonstrovali, jak se průběh a reportování dle konkrétního modelu liší (Bain, Grey, 2007). Reliabilita, validita a standardizace dostávají v rámci manuálu velký prostor a jsou popsány se značnou pečlivostí. Čtenář manuálu je tedy obšírně seznámen se všemi klady i zápory. Reliabilitu lze celkově považovat za více než dostačující, ve většině ohledů dosáhli autoři skutečně vysokých koeficientů. Validita je taktéž popsána velmi extenzivně a z mnoha hledisek. Na základě manuálu je možno vytvořit si poměrně jasný obrázek o tom, jakým způsobem spolu korelují jednotlivé subtesty, jakým způsobem se autoři snažili propojit KABC-II i s ostatními podobnými nástroji, ale třeba i to,
které subpopulace vykazují při měření statisticky významné rozdíly. Braden a Ouzts (in Murphy et al., 2011) ovšem upozorňují na to, že manuál neobsahuje důkazy o užitečnosti KABC-II pro diagnostiku a případné plánování intervencí. To může skutečně být velkým omezením, protože diagnostika pro diagnostiku není příliš přínosná a v mnoha případech ani obhajitelná. Je třeba také zmínit kvalitu materiálů obsažených v kompletním testovacím kufříku. Ten obsahuje vše potřebné od konkrétních potřeb pro testování (barevné kostky, trojúhelníky, kreslicí bloky), přes záznamové archy až po obsáhlý manuál, který jsem již zmiňovala. V našich podmínkách se nemůžeme vyhnout tomu, abychom alespoň nezateoretizovali o tom, jak moc by byl test použitelný v českém prostředí. Zdá se, že test chce být co nejvíce univerzální, některé jeho subtesty jsou závislé např. na motorice či prostorové představivosti, u níž nepředpokládám velký rozdíl mezi severoamerickou a českou populací. Vzhledem k tomu, že právě druhé vydání Kaufmanovy baterie bylo přiblíženo některým etnickým skupinám, dokonce i neslyšícím, je myslím oprávněné domnívat se, že převod do českého jazyka by nebyl nemožný (samozřejmě za předpokladu důkladné standardizace). KABC-II má stejně jako každý jiný test své výhody i omezení. Autorům je třeba přičíst k dobru, že právě na mnohé z limitů upozorňují sami. Samozřejmě je otázkou, jak na uvedené výtky autoři zareagují při případném dalším vydání testu. Přínosné je také to, že KABC-II je poměrně známým testem, což umožňuje kolegiální kontrolu a ověřování závěrů určených autory. Důkazem toho budiž i fakt, že v nedávné době vzniklo množství studií, které se platností a adekvátností KABC-II zabývají, z nichž některé ve své recenzi cituji. Zdroje Bain, S. K., Gray, R. (2007). Test Reviews: Kaufman, A. S., & Kaufman, N. L. (2004). Kaufman Assessment Battery for Children, Second edition. Circle Pines, MN: AGS. Journal of Psychoeducational Assessment, 26, pp. 92 101. Dale, B. A., Mcintosh, D. E., Rothlisberg, B. A. (2011). Profile Analysis of the Kaufman Assessment Battery for Children, Second Edition, with African American and Caucasian Preschool Children. Psychology in the Schools, 48, 5, pp. 476 487. Kaufman, A. S., Kaufman, N. L. (2004). Kaufman Assessment Battery for Children, Second edition. (manuál). MN: AGS Publishing.
Lichtenberger, E. O., Volker, M. A., Kaufman, A. S., Kaufman, N. L. (2006). Assessing Gifted Children with the Kaufman Assessment Battery for Children -Second Edition (KABC-II). Gifted Education International, 21, pp. 99 126. Murphy, L. L. (eds.) et al. (2011). Tests in print VIII : an index to tests, test reviews, and the literature on specific tests. 14. vydání. Lincoln: Buros Institute of Mental Measurements.Reynolds, M. R., Keith, T. Z., Goldenring Fine, J., Fisher, M. E., Low, J. A. (2007). Confirmatory Factor Structure of the Kaufman Assessment Battery for Children Second Edition: Consistency With Cattell-Horn-Carroll Theory. School Psychology Quarterly, 22, 4, pp. 511 539.