Wisconsin Card Sorting Test, Revised and Expanded

Transkript

1 Wisconsin Card Sorting Test, Revised and Expanded Účel: měření abstraktního uvažování, neuropsychologická metoda Populace: 6,5 89 let Rok vydání: Zkratka metody: WCST Skóry: 11 (Number of Trials Administered, Total Number Correct, Total Number od Errors, Perseverative Responses, Perseverative Errors, Nonperseverative Errors, Conceptual Level Responses, Number of Categories Completed, Trials to Complete First Category, Failure to Maintain Set, Learning to Learn) Administrace: individuální Formy: zkrácená verze (WCST-64), počítačová verze Čas administrace: minut (nelimitováno) Autoři: Esta A. Berg, David A. Grant Autoři české verze: S. Telecká Vydavatel: PAR (Psychological Assessment Resources, Inc.) Popis testu Wisconsin Card Sorting Test (WCST) byl publikován již v roce Je to metoda pro měření abstraktního myšlení a schopnosti řídit chování směrem k dosažení cíle. K úspěšnému absolvování testu je potřeba schopnost strategického plánování, organizovaného hledání informací a správné využití zpětné vazby, proto je využíván k měření exekutivních psychických funkcí. WCST představuje jednu z nejčastěji využívaných metod především v klinické psychologii a neuropsychologii a je určen dětem i dospělým od 6,5 let do 89 let. Sada WCST obsahuje manuál k testu a 50 záznamových archů (WCST Record Booklet), dále se skládá ze 4 podnětových karet (stimulus cards), ke kterým patří dva odpověďové (response) balíčky po 64 kartách. Na kartách se objevují čtyři tvary (kruh, kříž, trojúhelník, hvězda), čtyři barvy (červená, žlutá, modrá, zelená) a čtyři čísla (jedna, dva, tři, čtyři). Při administraci jsou klientovi předloženy čtyři podnětové karty v předem stanoveném pořadí zleva doprava. Administrátor jej vyzve, aby klient podle svého uvážení přiřadil odpověďovou kartu k jedné z podnětových. Klientovi je poté řečeno, zda je jeho odpověď správná nebo špatná. Administrátor dále neposkytuje žádnou další zpětnou vazbu, která by mohla prozradit třídící princip. Po deseti za sebou jdoucích správných odpovědích, kdy kritériem přiřazování je např. barva, se kritérium změní na tvar (dále na počet). Administrátor však tuto změnu klientovi nijak nekomunikuje, předpokládá se, že klient využije zpětné vazby (správně-špatně)

2 k vytvoření nové strategie třídění. Test pokračuje až do doby, než klient zodpoví všechny kategorie dvakrát nebo nejsou využity všechny zbývající karty. Administrace trvá přibližně minut, klient však není nijak časově limitován. Odpovědi klienta jsou zaznamenávány do záznamového archu, přičemž se sledují tři dimenze: správné a nesprávné, jednoznačné a nejednoznačné (není úplně jasné, podle čeho klient karty třídí), perseverující (perseverative) a neperseverující (nonperseverative). Tyto dimenze jsou dále detailněji popsány v manuálu. Administrátorem může být jakákoliv osoba, která má zkušenosti s psychologickým testováním, ovšem pro klinickou interpretaci výsledků je nutné mít speciální vzdělání v oblasti klinické psychologie nebo neuropsychologie. WCST je využitelný nejen k měření abstraktního myšlení u normální populace, ale také jako klinická neuropsychologická metoda. V klinickém výzkumu je oblíbený hlavně pro svou senzitivitu k poškozením frontální části mozku. Interpretace testu by však měla probíhat v kontextu celkového neuropsychologického hodnocení integrující medicínské, psychosociální a anamnestické informace. V současnosti je dostupná také česká verze testu z roku 2013, kterou ovšem nemám k dispozici. Dále se tedy budu zabývat pouze anglickou verzí. Vývoj metody a kvalita technických materiálů WCST vznikl již ve 40. letech minulého století a vychází z výzkumů Harlowa a jeho kolegů, kteří se zabývali schopností učit se u primátů s poškozením mozku. Na základě toho v roce 1948 popsal Berg proceduru zjišťující míru flexibility myšlení u lidí její variantou byl WCST. Test byl poté využíván v řadě studií zabývajícími se charakteristikami WCST, které by mohly mít vliv na výkon respondentů (např. obtížnost třídících dimenzí). Další mapovaly charakteristiky subjektu (věk, psychiatrická porucha, stres). Výše uvedené studie se lišily jak v systému skórování, tak v použitých materiálech. V roce 1981 proto Heaton standardizoval způsob administrace a skórování, které se používá dodnes.

3 Kvalita manuálu a dalších dostupných materiálů je velmi dobrá. Samotná metoda, administrace i skórování jsou v manuálu popsány dostatečně a srozumitelně. Skórování některých aspektů WCST (např. počet perseverujících odpovědí) je však obtížné a časově velmi náročné. Autoři proto psaný text doplňují ilustracemi některých sporných příkladů skórování, což usnadňuje vhled do této problematiky. Manuál také obsahuje několik modelových kazuistik, které zahrnují detailní interpretaci dat v kontextu celkového vyšetření klienta. Podstatnou část manuálu tvoří tabulky s normativními daty. Technické parametry Reliabilita. Reliabilita je v manuálu popsána jako shoda posuzovatelů (inter-scorer reliability), a také jako tzv. intra-scorer reliability, což by se dalo přeložit jako hodnotitelova konzistence skórování. Obě reliability byly zkoumány na vzorku 30 psychiatrických pacientů. V první studii participovali kliničtí lékaři, přičemž koeficienty inter-scorer reliability se pohybovaly od 0,88 do 0,93 a intra-scorer reliability od 0,91 do 0,96. V druhé byli hodnotiteli lidé bez předchozí zkušenosti s WTCS. Koeficienty obou typů reliabilit byly taktéž adekvátní, v rozmezí 0,75 až 0,97. Reliabilita byla dále zkoumána studií založené na Cronbachově teorii zobecnitelnosti. Koeficienty zobecnitelnosti se pro vzorek 46 respondentů pohybovaly od 0,39 do 0,72 (průměr 0,57; medián 0,60), přičemž hodnoty 0,60 a výše by měly demonstrovat velmi dobrou reliabilitu škály. Validita. V manuálu je zmíněna spousta studií, které podporují využití WCST jakožto validní metody pro měření exekutivních funkcí. Studie jsou zde prezentovány rozděleně pro dospělou populaci a pro děti a dospívající. Celkové výsledky validizačních studií podporují využití WCST u různých druhů populací, především u klinických vzorků. Snížený výkon ve WCST byl zpozorován u dospělých s Parkinsonovou chorobou, schizofrenií, epilepsií či roztroušenou sklerózou. Slabý výkon byl zjištěn i u dětí a adolescentů s ADD či traumatickými úrazy mozku. Některé výzkumy ukazují, že WCST je senzitivní k dysfunkcím frontálního laloku. Stěžejní je studie Milnerové (1963), která na více než 40 let ovlivnila způsob interpretace dřívějších i pozdějších studií. Jiné výzkumy však naznačují, že pacienti s poškozením frontální části mozku nevykazují specifické

4 deficity v exekutivních funkcích. Některé příručky neuropsychologického testování proto nedoporučují používat WCST jako přímý ukazatel frontální léze bez ostatních metod a klinického pozorování. Standardizace. WCST byl standardizován na vzorku normální americké populace čítající 899 subjektů ve věkovém rozmezí 6,6 89 let. Tato celková populace pochází z šesti rozličných vzorků, přičemž jeden z nich (N=150) byl popsán již v původním manuálu WCST publikovaného Heatonem. Další vzorek (N=124) byl vybrán z komerčních pilotů aerolinek, kteří se účastnili neuropsychologického testování. Do celkového počtu autoři zahrnují také vzorky 49 studentů (18 let), 73 zdravých dospělých (51 89 let), 453 dětí a adolescentů (6,6 17 let) a 50 dospělých (58 84 let). Vzhledem k nedostatku informací o metodě administrace a skórování není zcela jasné, do jaké míry jsou tato data reliabilní a validní. Je také nejasné, jak reprezentativní jsou tyto údaje pro zkoumané osoby žijící v různých geografických regionech a pocházejících z různých socioekonomických zázemí. Genderově jsou vzorky vyvážené, u většiny však chybí informace o průměrném věku respondentů. Regresní analýza těchto dat ukázala signifikantní vliv věku na výkon ve WCST. Od 6,5 let do 19 let roste, poté zůstává stabilní a po 50. roce začíná klesat. Data dále naznačují, že lidé s vyšším vzděláním podávají lepší výkony ve WCST. Komentář WCST je propracovaná metoda sloužící ke zkoumání exekutivních funkcí u rozličných typů populace využitelná jak u dětí, tak dospělých. Všechny koeficienty reliability ( inter a intra-scorer, zobecnitelnosti) jsou velmi dobré. Oceňuji především snahu autorů o jiný pohled na chybu měření ve smyslu teorie zobecnitelnosti, která umožňuje posoudit vztahy mezi různými zdroji chyb. Validita metody je taktéž adekvátní. Je však nutné více prozkoumat senzitivitu WCST k dysfunkcím frontálního laloku, jelikož dostupná literatura přináší rozdílné výsledky. Při diagnostice klienta je nezbytné mít tato omezení na paměti a interpretovat výkon ve WCST pouze s dalšími neuropsychologickými metodami. Určité výhrady mám ke standardizaci metody. Normy byly získány kombinací výsledků z šesti různých studií, přičemž není uvedeno, jakým způsobem byla data sesbírána. Chybí zde také údaje o participantech

5 (socioekonomický status, etnikum), což uživateli testu ztěžuje interpretaci případných rozdílů mezi jeho respondenty a normativním vzorkem. Celkově však WCST hodnotím jako kvalitní metodu pro měření exekutivních funkcí. WCST nepřináší pouze informace o tom, zda klient zvládl či nezvládl určitý úkol (třídění). Pomáhá pochopit, jak dobře klient vnímá situaci třídění karet, jak rychle se učí a do jaké míry je flexibilní při řešení tohoto problému. To mohou být cenné informace, které přispějí k lepšímu porozumění klientovi. Shrnutí WCST je jedna z nejčastěji využívaných metod k měření abstraktního myšlení, jak u normální populace, tak v neuropsychologickém a klinickém výzkumu. Ve Spojených státech je standardizovaná a naplňuje všechny psychometrické požadavky. Z těchto důvodů může být WCST nástrojem k lepšímu pochopení myšlení a chování klientů s psychickými či organickými poruchami. WCST by se dal použít také v českém prostředí, ale pouze za předpokladu pečlivé standardizace na dostatečně velkém vzorku populace (normální i klinické). Zdroje Clark, E. (2001). [Review of the Wisconsin Cart Sorting Test, Revised and Expanded]. In B. S. Plake & J. C. Impara (Eds.), The fourteenth mental measurements yearbook (pp ). Lincoln, NE: Buros Institute of Mental Measurements. Nyhus, E., Barceló, F. (2009). The Wisconsin Card Sorting Test and the cognitive assessment of prefrontal executive functions: A critical update. Brain and Cognition, 71 (pp ). Milner, B. (1963). Effect of different brain lesions on card sorting. Archives of Neurology, 9, Roman, D. (2001). [Review of the Wisconsin Cart Sorting Test, Revised and Expanded]. In B. S. Plake & J. C. Impara (Eds.), The fourteenth mental measurements yearbook (pp ). Lincoln, NE: Buros Institute of Mental Measurements.