dospělých: lních studií Masarykovy univerzity Brno Filozofická fakulta a Fakulta sociáln



Podobné dokumenty
O informálním učení v České republice

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice

Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání?

Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

ICT, VZDĚLÁVÁNÍ, DIGITÁLNÍ PROPAST A DOSPĚLÍ

Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou:

OP RLZ a JPD 3. Prezentace vybraných výsledků evaluace. RNDr. Martina Hartlová HOPE-E.S.,v.o.s., E.S.,v.o.s., divize EUservis.cz 8.12.

a s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Telefon: os.orion@seznam.cz www stránky: orion.cz

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

a praxe v České republice

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s

CZ.1.07/1.2.00/

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

PLÁN N SOCIOTERAPIE. Mgr. Jana Zierhutová. Teorie a metody sociální práce Rozdílový kurz 1RPN-KS

Stigma základního vzdělání?

VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn. ení. zeních a rozvoj. Program podpory: Zlepšen

dubna Projekt programu Leonardo da Vinci

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

Občané o Lisabonské smlouvě

VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje.

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

C Důvody neúčasti ve vzdělávání

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Finanční gramotnost Z P R Á VA Z V Ý Z K U M U

ěžné výstupy projektu

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

David Kaprál

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Klíče pro život. Klíče pro život. Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání

Cesty ke zdravější. šímu. Mgr. Lada Kalinová,, Ekocentrum PALETA, listopad 2012, Seč

Občané o životní úrovni

Prezidentský panel Odhad účasti a podpory kandidátů ve skupinách voličů

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Volnočasové aktivity dospělých

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch

Podpora neformálních pečovatelů

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Prodej jízdnj. zdních kol a cyklo doprava v ČR. ing.petr Kohoutek ASPK 1

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Andragogika Podklady do školy

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

lní fond a jeho ití pro Českou republiku

Prezidentský panel Vývoj volebních postojů a vnímání kandidátů v předvolebním týdnu

Improving Access to HIV/TB testing for marginalized groups. ýšen nosti

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

lní integraci ve Zlínsk nském m kraji

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Kariérová adaptabilita začínajících vysokoškoláků

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

Mentoring v praxi vedoucích pracovníků

ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro David Procházka

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Plzeňský kraj. finance

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

Desatero problémů / příležitostí Kopřivnice 2017 sociologický průzkum mezi obyvateli Kopřivnice. strana 1

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha

MAGAZINE ABOUT WOMEN THE WAY THEY REALLY ARE

Bourání obcí za účelem rozšiřování uhelných dolů Zachování vs zrušení limitů těžby

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

institucích ch EU? Renata Černilovská 14. června 2011

Implementační struktura

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Tisková konference 2011 Praha, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU


Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Spokojenost se životem březen 2018

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

Instituce EU tab. počty

bezbariérov na

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Transkript:

Motivy a bariéry ry ve vzdělávání dospělých: Učíme se všichni v po celý život? Milada Rabušicov icová,, Ladislav Rabušic, Vlastimil Čiháček Filozofická fakulta a Fakulta sociáln lních studií Masarykovy univerzity Brno 14. konference ČAPV Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu,, ZápadoZ padočeská univerzita v Plzni, Plzeň,, 5. 7. záříz 2006

Otázka: Do jaké míry jsou dnešní dospělí připraveni pokračovat ve svém vzdělávání i dávno poté, kdy opustili formální vzdělávací instituce?

Sociologické šetření na reprezentativním vzorku (jaro, 2005) 1418 respondentů ve věku 20 65 let ukazuje: jen 9 % se navrací zpět do systému formálního vzdělávání po jeho opuštění jen 12 % plánuje návrat kvůli novému nebo vyššímu diplomu 34 % navštěvovalo v posledních 12 měs.. kurz v rámci neformálního vzdělávání 36 % má zájem v příštích 12 měs.. navštěvovat kurz v rámci neformálního vzdělávání

Proč se (A.) 91 % respondentů v případě formálního vzdělávání a (B.) 66 % respondentů v případě neformálního vzdělávání nezúčastňuje žádné z těchto forem vzdělávání?

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Důvody ( % ) Dosáhl/a jsem dostatečného vzdělání 27.5 Chtěl/a jsem začít t pracovat 22.9 Musela jsem pracovat (z finančních důvodd vodů) 16.3 Rodinné důvody 7.4 Nelíbilo se mně ve škole 7.0 Nedařilo se mně ve škole 6.5 Nedostal/a jsem se na školu podle svých představp 5.4 Jiné důvody 3.2 Odešel el jsem na vojnu 2.9 Zdravotní důvody 1.1

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Důvody ( % ) Dosáhl/a jsem dostatečného vzdělání 27.5 Chtěl/a jsem začít t pracovat 22.9 Musela jsem pracovat (z finančních důvodd vodů) 16.3 Rodinné důvody 7.4 Nelíbilo se mně ve škole 7.0

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Důvody ( % ) Nedařilo se mně ve škole 6.5 Nedostal/a jsem se na školu podle svých představp 5.4 Jiné důvody 3.2 Odešel el jsem na vojnu 2.9 Zdravotní důvody 1.1

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Total Sex Tab 1a:. Nezájem účastnit se v blízké budoucnosti ve formálním vzdělávání Intention not to study Odds ratios 88 % x Male 90 % 0.00 (ref.) Female 90 % 0.99 n.s. Level of education Below secondary 95 % 0.00 (ref.) Vocational 93 % 0.87 n.s. Secondary completed 85 % 0.43* Tertiary 83 % 0.18 **

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Tab. 1b: Nezájem účastnit se v blízké budoucnosti ve formálním vzdělávání Age groups Intention not to study Odds ratios 20-29 74 % 0.00 (ref.) 30-39 85 % 1.82 * 40-49 92 % 3.90 ** 50-59 96 % 7.59 ** 60-65 99 % 22.40 ** Occupation Employee 88 % 0.00 (ref.) Self-employed 90 % 1.11 n.s. Unemployed 82 % 0.57 n.s. Retired 98 % 1.72 n.s. Parental leave 81 % 1.20 n.s.

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Tab. 1c: Nezájem účastnit se v blízké budoucnosti ve formálním vzdělávání Intention not to study Odds ratios Size of dwelling 4.9 thousand 95 % 0.00 (ref.) 5.0 19.9 thousand 86 % 0.41 ** 20.0 99.9 thousand 86 % 0.32 ** 100.0 + thousand 89 % 0.59 n. s. Importance of education Low importance 91 % 0.00 (ref.) High importance 88 % 0.84 n.s.

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Tab. 1d: Nezájem účastnit se v blízké budoucnosti ve formálním vzdělávání Income Intention not to study Odds ratios Low (below average) 91 % 1.15 n.s. Medium (at the average) 88 % 2.06 n.s Higher (above average) 91 % 1.33 n.s. High (much above average) 86 % 0.84 n.s. Constant X 8.24 ** Note: n.s. = not significant; * p < 0.05; ** p < 0.01

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Základní charakteristiky osob s nezájmem účastnit se v blízké budoucnosti formálního vzdělávání: neliší se podle pohlaví, s vyšší šším m vzděláním m se snižuje neochota dále d si rozšiřovat ovat vzdělání, typ povolání nehraje žádnou roli, záměry nestudovat se, ve srovnání s nejmenší ším m sídlem, s snižuje se stoupající velikostí sídla, v němž respondent bydlí,, ale bydlení ve velkoměst stě pak užu žádnou roli nehraje, důležitost přisuzovaná vzdělání pro úspěch v životě nehraje žádnou roli.

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Celkově jsou potenciálními kandidáty na účastníky formálního vzdělávání dospělých: lidé mladšího věku a vyššího vzdělání Ostatním v plánech na pokračování ve studiu něco brání

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání Bariéry ve dvou kategoriích: psychické vnější

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání psychické bariéry (shrnuto hrnuto) akceptace zažit itého tradičního modelu vzdělávání kontinuáln lního a umíst stěného do mladého věkuv vlastní přesvědčení o dostatečnosti znalostí a dovedností pro výkon profese málo zájmu z o osobní rozvoj cestou formáln lního vzdělávání (studia) demotivující zkušenosti ze školy ( ve škole se mně nedařilo ilo a ve škole se mě nelíbilo )

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání vnější bariéry (shrnuto hrnuto) není nutné studovat ke zlepšen ení pozice v zaměstn stnání není nutné studovat pro udržen ení zaměstn stnání není nutné studovat ani pro získz skání zaměstn stnání.

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání 2/3 populace neparticipovaly na kurzech vzdělávání dospělých, zhruba 2/3 to nemají v úmyslu v nejbližší budoucnosti.

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Základní charakteristika neúčastnících se vzdělávání: lidé s nižší ším m vzděláním, lidé starší šího věku, v ku, lidé v manuáln lních profesích ch, důchodci, chodci, nezaměstnan stnaní a osoby na rodičovsk ovské dovolené.

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Bariéry ve třech kategoriích (podle Crosse (1981): situační institucionální osobnostní

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Situační bariéry souhlas s (%) Nemám m momentáln lně dostatek finančních prostředk edků 53 Pracovně jsem přílip liš zaneprázdn zdněn/an/a 48 Mám m hodně koníčků,, takže e na další vzdělávac vací aktivity nemám čas 39 Nemám čas kvůli starosti o děti d nebo rodinu 33 Nemohu se účastnit ze zdravotních důvodd vodů 17

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Institucionáln ální bariéry souhlas s (%) Není dost informací o vhodných vzdělávac vacích ch kurzech 31 Není dost vhodných kurzů samotných 28 Kvalita kurzů bývá poměrn rně nízká 24

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Osobnostní bariéry souhlas s (%) Účast ve vzdělávac vacích ch kurzech nebo na školeních pro měm nemá smysl 49 Mám m obavy, že e bych to nezvládl/a 36 Myslím, že e na další vzdělávání nemám m dostatečné vzdělání 32

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Pro vnímání bariér r je důled ležitá zkušenost s předchp edcházející účastí na vzdělávac vacím m kurzu. Při i zavedení tohoto hlediska se vnímání překážek významně proměň ěňuje.

70 65 65 60 55 58 % 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 48 47 40 16 Did not participate Participated 45 44 40 36 35 31 28 28 26 25 23 22 18 16 16 7 No point in participation Not enough funds Too busy at work I would not manage I have many hobbies Not educated enough Taking care of my family Not enough information Not enough courses The quality is low Health reasons

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání Je e třeba t konstatovat ve shodě ě s další šími autory ry,, např. Rubenson (2001): Namísto bariér, r, jako je nedostatek financí, nedostatek času z různých důvodd vodů apod. je možná lepší o tématu t uvažovat v dimenzi co lidem vzdělávání v dospělém m věku v přináší áší,, resp.,, co očeko ekávají, že e jim přinese. p Budou-li taková očekávání vysoká, mohou restrukturovat jak své zdroje finanční,, tak časové.

Závěr Faktor, který podmiňuje to, aby se dospělý vrátil k formáln lnímu vzdělávání nebo se alespoň jednou zúčastnil z nějakn jakého kurzu neformáln lního vzdělávání,, je předevp edevším m dosažen ené formáln lní vzdělání. Občanům musí jim být umožněno, no, aby dosáhli vyšší ššího formáln lního vzdělání. Dostatečně vzdělan laná mladá populace aktivní participace na další ším m vzdělávání naplňování základního předpokladu společnosti vědění. v

Děkujeme za pozornost