Uplatňování zásad správného životního stylu podle věku dítěte

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Výukový kurz pro chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky je finančně podpořen Evropským sociálním fondem v rámci realizace projektu č. CZ.2.17/2.1.00/37094 s názvem Udržení a rozvoj inovativních forem předškolní péče služby Domácí chůva, jehož realizace byla zahájena 1.1.2015 a bude ukončena 31.10.2015. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Uplatňování zásad správného životního stylu podle věku dítěte Jméno autora prezentace a lektora: Mgr. Alena Slípková EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI ŽIVOTNÍ STYL Životní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných životních situacích, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností. Můžeme se rozhodnout pro zdravé alternativy z možností, které se nabízejí, a odmítnout ty, jež zdraví poškozují. Životní styl je tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběrem) a životní situace (možností). 3 1

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Životní styl každého jedince v populaci má největší vliv na jeho celkové zdraví výběr zdravějších alternativ vede ke zdravému životnímu stylu Důležitým elementem k tomu, aby člověk vedl takový životní styl, který směřuje ke zdraví celého těla, je učení ke správnému životnímu stylu již od útlého dětství To zahrnuje správné návyky, vzory chování, poskytování informací. Zdravému životnímu stylu se děti učí nejvíce v rodině, ale též ve školských zařízeních, počínaje kolektivním zařízením pro děti předškolního věku 4 Zásady zdravé výživy Správná výživa dítěte pravidelný příjem jídla a tekutin přiměřená věku vyvážený poměr cukrů, tuků, vlákniny, bílkovin kvalita potravin dodržování zásad se během hlídání odvíjí od požadavků rodiny 5 KOJENÍ Vhodná výživa v průběhu prvních dvou let života je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte (KUDLOVÁ a MYDLILOVÁ, 2005). prvních šesti měsíců je kojení ideálním způsobem výživy dítěte. Od věku šesti měsíců, kdy mateřské mléko samo nepostačuje pokrýt potřebu energie a všech živin, vcházejí děti do zvláště zranitelného období, v jehož průběhu přecházejí postupně přes příkrm k běžné rodinné stravě 6 2

PŘIKRMOVÁNÍ DĚTÍ Dítě obvykle nepřijme nové pokrmy hned, ale vyvíjí si chuť na určitou potravinu v závislosti na frekvenci nabízení, a teprve po opakovaném nabízení a opakované pozitivní zkušenosti překoná strach z neznámého Vývoj jeho výživového chování, pozitivní nebo negativní vztah k určitým potravinám je z části určen geneticky. Na množství potravy a přijetí nových potravin má vliv i chování matky a rodinných příslušníků. 7 VÝŽIVA BATOLETE V období od jednoho roku života se dramaticky začíná měnit způsob výživy a dochází k rozvoji dovedností dítěte. Jednoroční dítě jí pomocí prstů a potřebuje většinou pomoc při držení hrnečku. Ve dvou letech je dítě schopné již držet hrneček jednou rukou. Do jídelníčku dítěte jsou zařazovány další pokrmy konzumované v rodině. Při tomto přechodu musí být velká opatrnost v jejich zavádění. Nesmí se podávat žádné malé pevné kousky, které mohou být vdechnuty. nepodávat tučná, exotická a kořeněná jídla Používání soli omezené, stejně pití různých limonád. Důležitá je zásada optimální smíšené stravy 8 Mateřské mléko zůstává i v průběhu 2. roku života důležitou součástí potravy dítěte ochrana před onemocněním a alergiemi Prostředek potěšení a komunikace s matkou Mléko a mléčné výrobky 500 ml mléka (ne se sníženým obsahem tuků) denně pokrývá dostatečně přísun vápníku dítěte do 2 let Ryby obvykle zařazují do jídelníčku 1x za 14 dní (mořská ryba nebo filé) Vláknina příjem vlákniny má být 5 g/den, ovlivňuje absorpci živin 9 3

ZÁSADY STRAVOVÁNÍ BATOLAT Výživa batolat se skládá z obvyklých pěti denních dávek Ty tvoří tři jídla hlavní a dvě jídla vedlejší Jíst znamená potěšení, proto se v době jídla dítě nemá trestat umožnit jíst svým rytmem a netrvat na snědení celé porce Pokud dítě jíst nechce, má se jeho volba akceptovat Pokud dítě jí naopak dobře, přehnané pochvaly a pozornosti jsou zbytečné 10 PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S JÍDLEM Chuť k jídlu je jednou ze známek celkového zdraví dítěte a často se stává, že ji něco naruší Přehnaná chuť k jídlu a nadváha Chybějící chuť k jídlu Potravinové alergie Zvracení Kojenecká kolika Kojenecká zácpa 11 ZÁSADY SPRÁVNÉ VÝŽIVY DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU správná výživa - co nejvíce odpovídá racionální stravě, je dostatečně pestrá, obsahuje poměr živin optimální pro rostoucí organismus, s dostatkem mléka jako zdroje vápníku, s přiměřeným množstvím masa jako zdroje železa, s přísunem ovoce a zeleniny jako zdroje vitaminů a vlákniny. vyhovuje v mírných obměnách celé rodině, dítě díky ní prospívá, dobře roste, je spokojené a jídlo mu chutná V tomto věku se zpomaluje růst dítěte a to se projevuje i na chuti k jídlu, rodiče jsou z toho zneklidněni, ale vše je v pořádku, neboť, dítě se začíná zajímat o okolní svět a má spoustu nových podnětů a jídlo již není centrem jeho pozornosti tak jak to bylo v kojeneckém věku. 12 4

I v tomto věku by dítě mělo jíst 5krát denně a svačiny jsou proto stejně významnou součástí jídelníčku jako hlavní jídla. Pokud dítě navštěvuje kolektivní zařízení pro děti předškolního věku, je jídelníček sestavován na základě tzv. spotřebního koše Domácí stravování dětí je založeno na povědomí rodičů o zásadách zdravého stravování dětí předškolního věku Všeobecně doporučovaná je konzumace ovoce a zeleniny v pěti porcích o velikosti dětské pěsti denně. 13 PYRAMIDA ZDRAVÉ VÝŽIVY Obecně pro všechna poschodí pyramidy platí to, že čím je potravina umístěna více v levé části, tím je pro nás vhodnější než ta, která se nachází napravo od ní. 14 PORUCHY VE VÝŽIVĚ Základní poruchy vyplývající ze špatného výchovného přístupu k výživě dítěte se mohou somatizovat jako nechutenství, neprospívaní nebo úbytek na váze. Druhou možností je obezita, z ní vyplývající poruchy vývoje a další problémy Poslední možností je neurotizace rodiny, jestliže dítě sice prospívá, ale rodina podléhá jeho vybíravosti a zlozvykům 15 5

ŽIVINY Výživová hodnota potravy je dána obsahem energie, vody a pěti druhů živin: bílkovin tuků sacharidů vitaminů minerálních látek Mikronutrienty jsou společný název pro vitaminy a minerální látky zbývající živiny se nazývají makronutrienty (KUDLOVÁ a MYDLILOVÁ, 2005). 16 Energie a živiny Základní účel potravy je uhradit energetickou potřebu Energie stravy kj, MJ, kcal 1kcal = 4,18kJ Zdrojem energie jsou živiny Vyrovnaná energetická bilance příjem a výdej 17 ENERGIE Energie pro dospělého člověka je u nás 9600kJ/den tedy 2300kcal/den Doporučený příjem energie pro děti od 3 do 6 let je 7200kJ/den tedy 1722kcal/den 1g tuku = 38kJ (9kcal) 1g sacharidů nebo bílkovin = 17kJ (4kcal) Nadměrný energetický přívod vede ke vzniku obezity Nedostatečný energetický přívod vede ke vzniku podvýživy 18 6

BÍLKOVINY Esenciální x neesenciální aminokyseliny Hodnotné bílkoviny jsou takové, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny Zpravidla živočišné Z rostlinných kvasnice a sója Bílkoviny rostlinného původu většinou neplnohodnotné Funkce: součástí všech buněk Nedostatek: Narušení imunitních procesů Nedostatečný růst buněk, tkání Ovlivnění hormonální činnosti 19 TUKY A CHOLESTEROL Mastné kyseliny nasycené x nenasycené Cholesterol slouží ke stavbě buněčných membrán, tvorbě pohlavních hormonů a žlučových kyselin. Vyskytuje se pouze v živočišných potravinách Nejvydatnější zdroj energie Nositeli vitamínů Při nadbytku se tuky ukládají Nenasycené: rostlinné oleje, mořské ryby Nadbytek: - Obezita riziko nádorových onemocnění 20 SACHARIDY Glukóza, fruktóza, sacharóza, laktóza, maltóza Polysacharidy se dělí na využitelné (škrob) a nevyužitelné (vláknina) Funkce: okamžitý zdroj energie, stavební jednotky (glykemický index) Vláknina! Nadbytek: Kazivost zubů hyperlipidémie 21 7

MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY Minerální látky sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, síra Stopové prvky železo, jód, selen, zinek,... Obecně platí, že se min. látky vstřebávají lépe z živočišné než z rostlinné potravy Nejčastěji nedostatek železa, jódu a vápníku (spíše u starších lidí a žen po menopauze) 22 VITAMÍNY A, D, E, K rozpustné v tucích Zbytek rozpustné ve vodě 23 ZÁSADY ZDRAVÉ VÝŽIVY A PITNÝ REŽIM DĚTÍ -pestrá a rozmanitá strava, bohatá na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež -nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět jíst by měly pravidelně; velikost porce - přizpůsobená jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě -dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie) -mléčné výrobky, přednostně polotučné 24 8

učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně. naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí 25 DĚTSKÁ SNÍDANĚ Správná volba potravin pro dětskou snídani : pečivo nebo chléb s rostlinným tukem, plátek sýra nebo kvalitní šunky a kousek zeleniny pečivo s pomazánkou (třeba ředkvičková, kedlubnová s řeřichou, šunková pěna, rybí) snídaňové cereálie s mlékem nebo bílým jogurtem miska šlehaného tvarohu se zavařeninou pečivo s ovocným jogurtem domácí cereálie s medem ovocná rýže 26 Jídlo nevhodné pro dětskou snídani : pečivo s máslem a trvanlivým salámem chléb, párky, hořčice koblihy s marmeládou, sladké koláče smažená vejce se slaninou 27 9

DĚTSKÁ SVAČINA Správná volba potravin pro dětskou svačinu : chléb nebo pečivo s rostlinným tukem, šunka a/nebo tvrdý sýr, jogurt chléb nebo pečivo s pomazánkou (pažitková, pórková, celerová se šunkou) tvarohový dezert nebo ovocná přesnídávka zelenina nebo ovoce sušené ovoce, domácí müsli, směs ořechů něco sladkého, nejlépe připravené doma - koláč 28 Jídlo nevhodné pro dětskou svačinu : pečivo/chléb s máslem a s trvanlivým salámem pečivo/chléb se sádlem hamburger a hranolky párek v rohlíku, grilovaná klobása bageta s majonézovým dressingem kupované sladké pečivo jako koblihy croissanty, marmeládové koláčky čokoládové tyčinky, sušenky a oplatky 29 DĚTSKÝ OBĚD Oběd: završením za první polovinu dne cca 30-35 % jídla dne není nutné, aby součástí oběda byla vždy také polévka, pokud je jídlo samo o sobě vydatné neměla by chybět zelenina nebo ovoce pokud není zelenina přímo součástí pokrmu je důležité přidat ke hlavnímu jídlu ještě oblohu, misku salátu nebo kompotu. 30 10

DĚTSKÁ ODPOLEDNÍ SVAČINA Odpolední svačina: jen 10 % energetického příjmu vhodnější potraviny, které mají: nižší energetickou hodnotu glykemický index zasycení z nich déle vydrží a navíc organizmus nebude mít problémy s nadbytkem energie i při větším objemu jídla pokud dítě sportuje (například chodí na pravidelné tréninky), můžete vydatnost odpolední svačiny přizpůsobit tomu, co potřebuje 31 Správná volba odpolední svačiny : chléb a pečivo s rostlinným tukem, šunkou a/nebo tvrdým sýrem zelenina méně sladké druhy ovoce jablka, meruňky, broskve, citrusy Jídlo nevhodné pro dětskou svačinu : sladké pečivo a dorty trvanlivé salámy, paštiky, klobásy apod. sladké druhy ovoce banány, hroznové víno 32 DĚTSKÁ VEČEŘE Večeře Poslední jídlo by mělo pokrýt asi 15-20 % denního energetického příjmu. Stejně jako odpolední svačina, by i večeře měla být dostatečně objemná a přitom méně energeticky vydatná. Nemusí být teplá. Správná volba potravin : zeleninový salát se sýrem a pečivem těstovinový salát s jogurtovým dressingem chléb s tvarohem a zeleninou chléb s pomazánkou, tvrdým sýrem nebo šunkou nakrájená zelenina 33 11

ZDRAVÁ VÝŽIVA DĚTÍ rozdělení stravy do několika dávek během dne (5-6 porcí) sledování pitného režimu, doporučený denní příjem tekutin je 1,5 2,5 litru nejlépe neslazených nápojů důležitá je již zmíněná pestrost a rozmanitost stravy dodávání kvalitních zdrojů bílkovin, mléčných výrobků přednost dáváme rostlinným tukům před živočišnými příjem sacharidů by měl být z cereálií, ovoce, zeleniny, výjimečně ze sladkostí, cukru a slazených nápojů nedosolování již připravených pokrmů rodiče by se měli stravovat tak, aby byli dětem správným příkladem 34 STRAVOVÁNÍ DĚTÍ V ZAŘÍZENÍ Upraveno ve vyhlášce o školním stravování č. 107/2005 Sb. Plnění výživových norem Zajištění pitného režimu Finanční normativ podle věku dětí Školní stravování vysoký standard mezi ostatními zeměmi Kolektivní zařízení pro děti předškolního věku: nepoužívá koření, zásady zdravé výživy, děti se do jídla nesmí nutit Zpestření stravování zajímavé nápady vychovatelů 35 Povinnost podávat ve školní jídelně dietní stravu pro děti Alergeny v jídelníčku 36 12

POHYBOVÉ AKTIVITY DĚTÍ Děti předškolního věku tráví většinu času pohybovou aktivitou a sportováním. V průběhu dětského vývoje se jednotlivé pohyby zlepšují, zvyšuje se jejich kvalita pohyby jsou složitější, uvědomělejší. je proto třeba zajistit dostatečné místo pro spontánní a volné aktivity dětí 37 DOSTATEK POHYBU = ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Pohyb je základní biologickou potřebou dítěte pokud není tato potřeba uspokojena, dítě zlobí. Pohyb a sport zlepšuje zdraví a tělesnou i psychickou zdatnost. Přispívá k duševní i fyzické pohodě, zvyšuje sebevědomí a odolnost. Pomáhá navazovat kamarádství. Učí vyrovnat se s neúspěchem a prohrou. Je ideální prevencí nadváhy. Pomáhá od psychické únavy, napětí a stresu. 38 PSYCHICKÁ POHODA Za základ psychické pohody můžeme považovat zdravé sebevědomí Jedním z negativních faktorů, působících na psychickou pohodu je stres Psychickou pohodu dětí ovlivňuje prostředí, které by mělo být podnětné, přátelské a příjemné pro všechny Děti předškolního věku jsou většinou optimisticky laděné. Již od raného věku dítěte je důležité u dětí posilovat psychickou odolnost vůči zátěžovým situacím Abychom u dětí stresu předcházeli, je vhodné přijmout dítě takové, jaké je a mít k němu úctu 39 13

Důležitým prostředkem psychické pohody je podpora sebedůvěry dítěte a hodnocení jeho schopností a dovedností tak, aby dítě vědělo, co je dobré, co je špatné. Dalšími faktory, které ovlivňují psychickou pohodu dítěte, jsou: příznivost sociálního klimatu, rozvoj pozitivního myšlení, cítění a prožívání ve vztahu k druhým dětem i sobě samému, přítomnost humoru, vyváženost podnětů a nabídek činností 40 SPÁNEK Zdravý novorozenec prospí většinou až 20 hodin denně ve druhém měsíci spí dítě asi 16-18 hodin denně Koncem 3. měsíce kojenec spí v noci asi 10 hodin, ve dne je již spánek přerušovaný - asi celkem 4x po 1,5 hodině 6. měsíce již většinou nevyžaduje noční krmení, V průběhu 9.-10. měsíce začne dítě vynechávat dopolední spánek, takže během dne spí většinou už jen odpoledne, v noci spí stále 10 hodin. Délka spánku a jeho potřeba během dne je velmi individuální 41 Spánek batolat Po 12. měsíci se rytmus spánku podobá spánku starších dětí a dospělých. Zdravý spánek dětí v předškolním věku Děti předškolního věku spí většinou v průměru 10 hodin v noci, některým vyhovuje až do nástupu školní docházky i odpolední spánek. 42 14

Děkuji za pozornost EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI 15