POJISTN OBZOR 10 2000

POJISTN OBZOR 10 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Milan Dubsk, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: 115 30 Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) 2487 5629, 2487 5613 Fax: (02) 2487 5625 E-mail: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom distribuënì firma), PodÏbradsk 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRO- DUCTION, box 732, 111 21 Praha 1. VyplÚte, prosìm, h lkov m pìsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì napiöte: Pojistn obzor. P edplatitelè ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë stku p edplatnèho, zv öenou o 10 Sk, na bankovnì p evod do»r, na adresu soukromè firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711. Fax: (07) 4437 3311. Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì rovnïû napiöte: Pojistn obzor. Pod v nì novinov ch z silek povoleno»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.p ñ 330/98. Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 15 KË (17 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: 18. 9. 2000 Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Pojistn trh a st tnì dozor v pojiöùovnictvì v»r (Eva Trojanov )...3 ZmÏna organizaënì struktury odboru pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì Ministerstva financì...5 Aktuality ze zahraniëì...5 V roënì zpr va»eskè asociace pojiöùoven...6 P edbïûnè v sledky Ëlen»AP v 1. pololetì 2000 (Ing. Jaroslav MesrömÌd)...6 Problematika boje s pojistn m podvodem v podmìnk ch pojiöùoven (JUDr. Aleö»erm k)...7 V uka v pojiöùovnictvì m perspektivu (Eva Trojanov )...9 Leasing vozidel a nov systèm tzv. ÑpovinnÈho ruëenìì (JUDr. Ji Ì HornÌk)...10 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...12 100 let Svazu pojiöùoven Rakouska (Ing. Milan Dubsk )...13 Pojiöùovny podporujì prevenci dïtskè razovosti (Eva Trojanov )...15 Zeptali jsme se (Eva Trojanov )...16 V roënì zased nì PIA 2000 (PhDr. Jan K brt)...17 CertifikaËnÌ institut»ap informuje (zv)...18 Post Magazine slavil stoöedes tè narozeniny (PhDr. Jan K brt)...18 M te uznalèho öèfa? (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...19 CONTENTS Insurance market and state supervision over insurance in the Czech Republic (Eva Trojanov ) Changes in the organizational structure of the insurance and complementary pension insurance department at the Ministry of Finance News from abroad ñ Reports from the European Union (Ing. Josef»Ìûek) Czech Insurance Association 1999 Annual Report Preliminary results of»ap members for the first half-year of 2000 (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) The issue of fighting insurance fraud from the insurance companiesç perspective (JUDr. Aleö»erm k) Teaching of insurance has good perspectives (Eva Trojanov ) Relevant legal problems ñ Motor vehicle leasing and the new compulsory MTPL insurance (JUDr. Ji Ì HornÌk) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) 100 years of the InsurersÇ Union of Austria Insurance companies support prevention of childrenís accidents (Eva Trojanov ) We asked: In what phase is the settlement of claims arising from 1997ñ8 floods? Annual meeting of PIA 2000 (PhDr. Jan K brt) The»AP Certification Institute informs (zv) Post Magazine celebrated its hundred and sixty yearsç anniversary (PhDr. Jan K brt) Is your boss considerate? (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.) CALLING TO YOUR ATTENTION This issue opens with an interview in which the Director of the State Supervisory Authority over Insurance and Complementary Pension Funds speaks about the new structure of his agency, its role and competencies and about the successful process of harmonization of Czech legal provisions regulating insurance with EU directives. The Draft Bill on Insurance Policy should be enacted before the end of this year and, by the Spring of 2002, the recently approved Law no. 363/99 will be amended and the Draft Bill on Intermediaries, Insurance Advisers and Independent Loss-Adjusters will be passed. All these laws and their corresponding application decrees should be ready by 1. 1. 2003, when the Czech Republic will have completed the requirements of the process of accession to the E.U. The last topic dealt with in this article, Insurance market and state supervision over insurance in the Czech Republic, is the soundness of the Czech insurance market, in view of the recent crash of two insurance companies. Their failure, it is explained, should not be interpreted as a market failure, but as the result of a healthy competition, in which some win, some lose. Insurance is a profitable sector of the economy, although still somewhat fettered by the existing legislation, but ready to practice, on entering the EU single market, freedom of services and freedom of capital movement, just like any other member countries. 2 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

P vodnì rozhovor redakce PojistnÈho obzoru s editelem adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ministerstva financì Ing. V clavem K ivohl vkem, CSc. V loúskè hodnotìcì zpr vï o pokroku»eskè republiky na cestï p ibliûov nì se k EU bylo mimo jinè uvedeno, ûe ot zka dozoru v pojiöùovnictvì u n s nenì dostateënï person lnï obsazena. Byly v tomto smïru podniknuty nïjakè zmïny? Jak je aktu lnì stav? Nikdy jsem netajil, ûe stanovisko EvropskÈ komise bylo k pojiö- o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla v platnèm znïnì vytvo il prostor pro dïlenì tohoto tak zajìmavèho trhu a dnes sdruûuje»esk kancel pojistitel jiû 12 pojiöùoven se souhlasem ministerstva nabìzet tento nov produkt. V znamn m p Ìnosem je z kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì, kter nabyl Ëinnosti 1. dubna 2000, a mimo jinè Pojistn trh a st tnì dozor v pojiöùovnictvì v»r cesu bylo zah jenì postupnèho person lnìho obsazov nì dozorovèho org nu ministerstva. DalöÌm krokem bylo vytvo enì adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì dnem 1. z Ì 2000. NovÏ navrûen n zev odpovìd cìli z ÌzenÌ adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì, tj. vytvo enì dozorovè instituce Ministerstva financì, umoûúujìcì stabilizaci struktury a Ëinnosti st tnìho dozoru. Instituce, kter bude kvalitnìm partnerem BankovnÌmu dohledu»nb a Komisi pro cennè papìry, partnerem obdobn m zahraniënìm dozorov m institucìm. Pojmenov nì ad v nïkter ch zemìch ce z kladnìch ËinnostÌ obou sou- Ëasn ch st tnìch dozor ministerstva (v pojiöùovnictvì a nad penzijnìmi fondy) i Ëeln unifikace postup s tuzemsk mi i zahraniënìmi dozorov mi institucemi. M ûete informovat naöe Ëten e jak probìh harmonizace ËeskÈho pojistnèho pr va s legislativou EvropskÈho spole- ËenstvÌ? Nerad bych se o pr bïhu harmonizace vyjad oval ËernobÌle formulacemi Ñ spïönïì nebo Ñne spïönïì. Harmonizace ËeskÈho pojistnèho pr va s legislativou ES je p edmïtem dlouhodobèho zamï enì Ëinnosti Ministerstva finan- Eva Trojanov ùovnictvì»eskè republiky kritickè, a to nejenom v roce 1999, ale i lèta p edtìm. Kritika se t kala monopolnìho postavenì»eskè pojiöùovny a.s. na naöem pojistnèm trhu; v tè dobï mïla Evropsk komise na mysli zejmèna z konnè pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla, protoûe struktura celèho pojistnèho trhu mï en celkov m p edepsan m pojistn m byla jiû tvo ena tèmï Ëty iceti subjekty, a d le stavu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì Ministerstva financì z hlediska existujìcìch legislativnìch n stroj a person lnìho zabezpeëenì v konu dozoru. Dnes mohou vöichni z etelnï vidït, ûe z kon Ë. 168/1999 Sb., dal st tnìmu dozoru ministerstva do rukou nïkterè z kladnì n stroje pro v kon dozoru a umoûnil zejmèna posuzov nì finanënìho zdravì pojiöùoven, tedy nep Ìmo vyööì stupeú preventivnì ochrany klient. Jak by to vöak byl dozor, kter sice na stranï jednè disponuje moûnostmi z sah, ale na stranï druhè nenì person lnï vybaven pro konkrètnì pr ci s tïmito n stroji? Z sadnì zlom, nezbytn pro vytvo- enì silnèho a kvalifikovanèho st tnìho dozoru, byl zaznamen n jiû v Ëervnu 1999, kdy bylo usnesenìm vl dy Ë. 555/1999 uloûeno ministru financì materi lnï a person lnï posìlit dozor v pojiöùovnictvì. V sledkem n slednèho pro- (nap. v NÏmecku) uûìvanè pro relativnï samostatnè instituce je ur- Ëitou formou verb lnì institucionalizace dozorovèho org nu v organizaënì struktu e Ministerstva financì. D vodem pro novou organizaënì strukturu (vïtöì poëet oddïlenì se specializovanou ËinnostÌ s celkem 72 pracovnìky v roce 2002) je rozöì enì p sobnosti, a to jak povinnostì, tak i pravomocì dozoru v n vaznosti na novou legislativnì pravu pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì. V souladu s novou koncepcì st tnìho dozoru doch zì k p esnïjöìmu odbornèmu ËlenÏnÌ problematiky adu, je zabezpeëena nezbytn standardiza- cì. Jiû p ed nïkolika lety Odbor pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì Ministerstva financì zpracoval n vrh postupu harmonizace tak, aby k 1. lednu 2003 byla legislativa v pojiöùovnictvì plnï srovnateln s legislativou EvropskÈho spoleëenstvì a tento postup je podle mèho mìnïnì aû dosud dodrûen. Co to znamenalo, znamen a bude znamenat se pokusìm alespoú nïkolika slovy p iblìûit, i kdyû charakterizovat to obrovskè mnoûstvì pr ce m ûe posoudit skuteënï pouze ten, kdo je do nì p Ìmo zapojen. Jen dìky mimo dnèmu nasazenì vöech zainteresovan ch na Ministerstvu financì a odbornì- POJISTNÝ OBZOR 10/2000 3

k»eskè asociace pojiöùoven i mimo asociaci se poda ilo na z - kladï screeningovèho jedn nì s p edstaviteli EvropskÈ unie vymezit pr vnì p edpisy EvropskÈho spoleëenstvì dot kajìcì se pojiöùovnictvì, n slednï pak byly zpracov ny a pr bïûnï jsou aktualizov ny tabulky CONCOR- DANCE, ve kter ch jsou v souladu s postupn m v vojem ËeskÈho pojistnèho pr va porovn v ny ËeskÈ z kony z tèto oblasti s p Ìsluön mi pr vnìmi p edpisy EvropskÈho spoleëenstvì. V souëasnè dobï je harmonizace ËeskÈho pojistnèho pr va ve st - diu, kdy v tabulk ch CONCOR- DANCE doölo k porovn nì dvou nov ch z kon, a to: ñ z kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla), a ñ z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì), s p Ìsluön mi pr vnìmi p edpisy EvropskÈho spoleëenstvì a k vymezenì oblastì, kterè bude nutno zohlednit v p ipravovan ch z konech, resp. v novelizaci z kona o pojiöùovnictvì. K plnè harmonizaci ËeskÈho pojistnèho pr va s legislativou ES budou p ipraveny a vl dï p edloûeny n vrhy z kon a novelizace z kona o pojiöùovnictvì v n sledujìcìch termìnech: ñ z kon o pojistnè smlouvï (31. 12. 2000); novela z kona Ë 363/ 1999 Sb., o pojiöùovnictvì (31. 3. 2002); z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch, pojiöùovacìch poradcìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì (31. 3. 2002). O situaci v harmonizaci ËeskÈho pojistnèho pr va s legislativou ES, jakoû i o dalöìch ot zk ch, byl p edstaviteli Ministerstva financì informov n V bor pro pojiöùovnictvì sekce vnit nìho trhu EvropskÈ Komise, kter si letos pozval p edstavitele ministerstva k pod - nì informace o situaci ve v voji dozoru v pojiöùovnictvì. Tento v bor hodnotil dosaûen stav pozitivnï. Shrnuto a podtrûeno souëasn stav legislativy znamen v razn pokrok, ale spïch m ûe b t dosaûen pouze tehdy, budou-li vöechny uvedenè z kony a vyhl öky dokonëeny a schv leny tak, aby nabyly Ëinnosti k 1. lednu 2003. Teprve pak lze konstatovat, ûe prvnì etapa pracì je za n mi. Samoz ejmï budou pokraëovat, a to jiû s Ëasov m p edstihem, dalöì etapy. Jak se podle vaöeho n zoru vyvìjì roveú ËeskÈho pojiöùovnictvì. TÌm m m na mysli jak spïchy (legislativa), tak ne spïchy (krach pojiöùoven MORAVA a PATRIE), ale t eba i v ö pohled do budoucnosti pojiöùovnictvì (vznik nov ch pojiöùoven ñ nasycenost trhu, spojov nì menöìch pojiöùoven apod.)? OdpovÏÔ na tuto ot zku by si zaslouûila vïtöì prostor, neû je k dispozici p i naöem dneönìm rozhovoru. PokusÌm se tedy pouze o struënou konstataci.»esk pojistn trh na p elomu 20. a 21. stoletì proch zì z sadnìmi zmïnami, jejichû charakteristick m znakem je postupn p echod k princip m soukromèho pojiöùovnictvì platn m v EvropskÈ unii. Po jiû zmìnïnèm z konu Ë.168/ 1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a z konu Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì vëetnï prov dïcìch vyhl öek Ministerstva financì pokraëuje legislativnì proces k n vrhu z kona o pojistnè smlouvï a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon. Platn pr vnì prava obsaûen v obëanskèm z konìku (zejmèna hlava XV.) odpovìd sv m obsahem dobï svèho vzniku a jiû nevyhovuje pot eb m soukromèho pojiötïnì vyvìjejìcìho se v trûnìm prost edì. Pr vï trûnì prost edì je motorem velmi intenzivnìho v voje nabìdky sluûeb pojiöùoven obecnï, zejmèna nabìdky pojistn ch produkt, kterè jsou p edmïtem neust le se rozr stajìcì popt vky. NenÌ Ëelem tomuto v voji br - nit nebo jej brzdit nap Ìklad bezd vodn m schvalov nìm vöeobecn ch pojistn ch podmìnek, navìc v p ÌpadÏ sporu je opr vnïn rozhodnout pouze nez visl soud. Takov liberalizace vöak vyûaduje na jednè stranï odpovìdajìcì soukromopr vnì normu, kter musì nastavit z kladnì mantinely, ve kter ch se mohou pohybovat smluvnì strany, a na druhè stranï ve ejnopr vnì normu umoûúujìcì kvalitnì v kon st tnìho dozoru nad Ëinnostmi v pojiöùovnictvì, zejmèna pak vëasnè a ËinnÈ z sahy v p ÌpadÏ naruöenì finanënìho zdravì pojiöùoven. To takè bylo cìlem postupn ch legislativnìch zmïn v oblasti soukromèho pojiöùovnictvì v»eskè republice. LegislativnÌ aktivita ale zdaleka nekonëì. V souëasnè dobï nap. probìhajì jedn nì mezi»nb, KCP a MF, jejichû cìlem je zavedenì doplúkovèho dohledu nad finanënìmi skupinami, v souladu s p Ìsluön mi smïrnicemi ES. Tato problematika bude za azena do novely z kona o pojiöùovnictvì souëasnï s doplnïnìm ustanovenì zejmèna t etì generace smïrnic ES t kajìcìch se ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì. Ve svè ot zce jste se zmìnila o krachu Pojiöùovny MORAVA, a.s., a Pojiöùovny PATRIE, a.s. Je logickè, ûe se i p es spïön postupn v voj legislativy, kter podstatnï zp Ìsnila podmìnky provozov nì ËinnostÌ v soukromèm pojiöùovnictvì a zavedla novè n stroje st tnìho dozoru v danè oblasti, nelze se v trûnìm prost edì ubr nit problèm m v nïkter ch pojiöùovn ch. Z hlediska ochrany klienta je podstatn rozdìl mezi obdobìm platnosti p edch zejìcìho z kona o pojiöùovnictvì, kdy doölo ke krachu Pojiöùovny MORAVA, a.s., a kdy st tnì dozor nebyl vybaven relevantnìmi regulaënìmi n stroji a mezi souëasn m stavem. St tnì dozor je dnes podstatnï lèpe vybaven legislativnìmi n stroji umoûúujìcìmi vëasn z sah v p ÌpadÏ zjiötïnì nedostatk a zlepöuje se i jeho materi lnì a person lnì vybavenì, i kdyû k plnè spokojenosti je jeötï daleko. TÌm chci Ìci, ûe lze p edpokl dat problèmy nïkter ch pojiöùoven, kterè mohou vy stit nap. v zavedenì nucenè spr vy, coû je situace Pojiöùovny PATRIE, a.s., nebo mohou v krajnìm p ÌpadÏ vèst k jejich likvidaci. Nenaz val bych ale tento v voj ne spïchem pojiöùovnictvì nebo st tnìho dozoru, ale logick m d sledkem hospod skè soutïûe, ve kterè jedni sklìzì spïchy a druzì ne spïchy. Pojistn trh se zkvalitúuje a sìlì. CÌlem st tnìho dozoru nenì br nit tèto soutïûi na pojistnèm trhu, ale kontrolovat v voj tak, aby byl v co moûn nejvïtöì mì e chr nïn spot ebitel. Pokud se mï pt te na moji p edstavu v voje pojistnèho trhu, pak odpovìm optimisticky. Nedojde-li k v ûn m v kyv m v rozvoji naöì ekonomiky, pak m soukromè pojiöùovnictvì p ed sebou velmi pestrou budoucnost. Jak si m ûete vöimnout, neust le roste nabìdka pojistn ch produkt a v p ÌpadÏ p ijetì poslaneckou snïmovnou n vrh na daúovè zv hodnïnì ûivotnìho pojiötïnì, lze p edpokl dat jeötï dynamiëtïjöì rozvoj tohoto odvïtvì ekonomiky. Je zde tedy prostor jak pro st - vajìcì pojiöùovny, tak i pro pojiöùovny novè. Samoz ejmï, ûe v soutïûnìm prost edì lèpe p eûìvajì vïtöì pojiöùovny nebo pojiöùovny specializovanè na urëitou oblast produkt, kterè jsou schopny pruûnï reagovat na rychle se mïnìcì popt vku. V û dnèm p ÌpadÏ bych se vöak neodv ûil hovo it o nasycenosti Ëi nenasycenosti pojistnèho trhu. Je z ejmè, ûe se spoleënost neust le vyvìjì, i kdyû je tento v voj nïkdy pomalejöì, nïkdy dynamiëtïjöì. Z toho logicky vypl v, ûe i v voj pot eby pojiötïnì se nezastavuje, ale pouze mïnì svoje formy a svoji rychlost, a to je p esnï mìsto pro podnik nì. I proto se tïöìm na novè, jak tuzemskè, tak i zahraniënì pojiöùovny. PojiöùovnictvÌ»eskÈ republiky je odvïtvìm ziskov m, odvïtvìm rostoucìm, odvïtvìm, kterè se neust le snaûì rozöi ovat a zkvalit- Úovat sluûby obëan m a samoz ejmï odvïtvìm, kterè je sice st - le jeötï urëit m zp sobem sv z - no platnou legislativou, ale vstupem do EU poskytne plnï volnost sluûeb a pohybu kapit lu tak, jak tomu je v ostatnìch Ëlensk ch st - tech unie. DÏkuji za rozhovor. 4 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

ZmÏna organizaënì struktury odboru pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì Ministerstva financì RozhodnutÌm Ë. 13/2000 ministra financì byl zmïnïn odbor 32 ñ pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì na ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì. NovÏ navrûen n zev odpovìd cìli z ÌzenÌ adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì, tj. vytvo enì dozorovè instituce, umoûúujìcì stabilizaci struktury a Ëinnosti st tnìho dozoru, instituce, kter bude kvalitnìm partnerem BankovnÌmu dohledu»nb a Komisi pro cennè papìry, partnerem obdobn m zahraniënìm dozorov m institucìm. Pojmenov nì ad v nïkter ch zemìch uûìvanè (nap. v NÏmecku) pro relativnï samostatnè instituce je pouze urëitou formou verb lnì institucionalizace dozorovèho org nu v organizaënì struktu e Ministerstva financì. V souvislosti s uvedenou zmïnou byla k 31. 8. 2000 zruöena oddïlenì: 321 ñ Metodiky a udïlov nì licencì v pojiöùovnictvì 322 ñ St tnìho dozoru nad pojiöùovnami 323 ñ Metodiky a udïlov nì licencì pro penzijnì fondy 324 ñ St tnìho dozoru nad penzijnìmi fondy NovÈ organizaënì ËlenÏnÌ na oddïlenì a jejich person lnì zajiötïnì od 1. 9. 2000: * editel odboru: Ing. V clav K ivohl vek, CSc. (tel: 5704 2132) * sekretari t: Simona Hasmanov (tel: 5704 2134) * oddïlenì 321 ñ LegislativnÌ a pr vnì v pojiöùovnictvì, Petr Svoboda (tel: 5704 2175) * oddïlenì 322 ñ LicencÌ v pojiöùovnictvì oddïlenì, Ing. Miroslav S kora, ZÿO, (tel: 5704 2670) * oddïlenì 323 ñ Metodiky a standardizace Ëinnosti dozoru, RNDr. Dana VorlÌËkov, CSc. (tel: 5704 2435) * oddïlenì 324 ñ Kontroly v pojiöùovnictvì I, Ing. NadÏûda Kr tk (tel: 5704 2614) * oddïlenì 325 ñ Kontroly v pojiöùovnictvì II, Ing. Renata Farkov (tel: 5704 2617) * oddïlenì 326 ñ LegislativnÌ a pr vnì v penzijnìm p ipojiötïnì, JUDr. JasnÏna Nohejlov (tel: 5704 3189) * oddïlenì 327 ñ Kontroly penzijnìch fond a depozit, Ing. Miroslav Vele, ZÿO (tel: 5704 2556) * oddïlenì 328 ñ Analytiky a statistiky, Ing. VladimÌr Kr pa (tel: 5704 3208) P sobnost adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì: Navrhuje a zpracov v z kladnì pr vnì a metodickè p edpisy a koncepënì materi ly t kajìcì se jak pojiöùovnictvì a pojiötïnì, vëetnï pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, tak penzijnìho p ipojiötïnì. Zajiöùuje ve svè p sobnosti koly v oblasti harmonizace pr vnìho du»r s pr - vem ES. UdÏluje povolenì k provozov nì pojiöùovacì a zajiöùovacì Ëinnosti na z kladï û dostì podan ch ve smyslu z kona o pojiöùovnictvì, ke vzniku a Ëinnosti penzijnìch fond po dohodï s MPSV a KCP na z kladï û dostì podan ch v souladu se z konem o penzijnìm p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem. Vykon v v souladu s platn mi z kony st tnì dozor ministerstva a p Ìmou kontrolnì Ëinnost v pojiöùovn ch, zajiöùovn ch a u zprost edkovatel v pojiöùovnictvì, v»eskè kancel i pojistitel, v penzijnìch fondech a u jejich depozit. V souladu s platn m pr vnìm dem a mezin rodnìmi smlouvami, kter mi je»r v z na, spolupracuje s mezin - rodnìmi organizacemi, s org ny st tnìho dozoru jin ch st t, s st ednìmi spr vnìmi ady a s pr vnick mi osobami v oblasti pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì. Vy izuje dotazy a zpracov v stanoviska k interpelacìm v oboru svè p sobnosti. Zdroj: Ministerstvo financì, z Ì 2000 AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Zpr vy z EvropskÈ unie Problematikou pojiöùovnictvì se v EvropskÈ komisi zab v Gener lnì editelstvì pro mìstnì trh. KromÏ pojiöùovnictvì p ipravuje n vrhy pr vnìch norem i pro dalöì ËastnÌky oblasti finanënìch sluûeb ñ bankovnictvì, obchod cenn mi papìry a penzijnì systèmy. Pro oblast finanënìch sluûeb p ipravilo editelstvì v loúskèm roce n vrh AkËnÌho pl nu, kter byl p ijat v kvïtnu 1999 Evropskou komisì a n slednï v Ëervnu 1999 Evropskou radou (öèfovè st t a vl d Ëlensk ch zemì EU) v KolÌnÏ nad R nem. Pokud se t k pojiöùovnictvì samotnèho, obsahuje AkËnÌ pl n n vrhy na p ijetì n sledujìcìch pr vnìch norem EU: ñ smïrnici o likvidaci pojiöùovacìch podnik (termìn p ijetì 2001), ñ novelu smïrnice o zprost edkovatelìch pojiötïnì (2002), ñ smïrnici o poûadavcìch na solventnost pojiöùoven (2003). NÏkterÈ pr vnì normy, t kajìcì se pojiöùovnictvì a ËinnostÌ pojiöùoven byly p ijaty v ned vnè minulosti: ñ SmÏrnice 1999/93/EC, EvropskÈho parlamentu a Rady o elektronick ch podpisech, ñ SmÏrnice 2000/12/EC, EvropskÈho parlamentu a Rady t kajìcì se zah jenì a provozov nì Ëinnosti vïrov mi institucemi, ñ SmÏrnice 2000/26/EC EvropskÈho parlamentu a Rady o sbliûov nì z kon Ëlensk ch st t o pojiötïnì obëanskopr vnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel, novelizujìcì smïrnice 73/239/EEC a 88/357/EEC (»tvrt smïrnice o pojiötïnì motorov ch vozidel). Ing. Josef»Ìûek Evropsk unie k povinnèmu ruëenì v It lii OËek v se prohl öenì EvropskÈ unie, ûe italsk vl da poruöila evropskou legislativu o hospod skè soutïûi a jednala tak protipr vnï, kdyû zablokovala pravy sazeb pojiötïnì motorov ch vozidel na italskèm trhu. ItalskÈ pojiöùovny si jiû stïûovaly, ûe, pokud jim nebude umoûnïno poûadovat pojistnè, kterè by bylo p imï enè k riziku, vyöplh se celkov ztr ta z tohoto pojiötïnì na z vratn ch 6 trilion ITL. äkody zp sobenè azbestem N hrady ökod zp soben ch azbestem jiû zmizely z titulk prvnìch str nek americk ch novin. Neznamen to vöak, ûe by se daly povaûovat za minulost. V r. 1999 bylo z tohoto pojiötïnì vyplaceno 5,4 mld. USD, coû p edstavuje tu nejvyööì vyplacenou Ë stku za jeden rok. KoneËnÈ celkovè n klady na plnïnì jeötï nelze odhadnout, ale od r. 1991 bylo vyplaceno nejmènï 50,4 mld. USD v souvislosti s tïmito ökodami. Ve zpr vï, kterou ned vno vydal Odborov kongres VelkÈ Brit nie, je naznaëeno, ûe poëet mrtì zap ÌËinÏn ch asbestem stoupne z nynïjöìch 3 000 roënï na 10 000 v roce 2020, ËÌmû se asbest stane hlavnì p ÌËinou smrti muû ve VelkÈ Brit nii ve vïkovè skupinï do 65 let. Internet ve Francii Z mïrem pojiöùovny AGF, kter si zaloûila novou internetovou spoleënost ÑOkassurance.comì, je zajistit si dvacetiprocentnì podìl na trhu pojiötïnì sjedn vanèho p es internet. Zahajuje Ëinnost nabìdkou pojiötïnì motorov ch vozidel a dom cnosti a pl nuje nabìdku bïhem p ÌötÌch mïsìc rozöì it o dalöì produkty. Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 7/2000 POJISTNÝ OBZOR 10/2000 5

V roënì zpr va»eskè asociace pojiöùoven 1999» esk asociace pojiöùoven (»AP) vydala dne 23. 8. t.r. v roënì zpr vu za rok 1999. Obsahuje p ehled o jejì Ëinnosti v minulèm roce, v Ëet hlavnìch cìl na rok 2000, ale i informace o ËeskÈm pojiöùovnictvì a v voji pojistnèho trhu vëetnï rozs hlè statistiky. Zpr va p in öì dvï z kladnì sdïlenì. P ednï asociace pokl - d rok 1999 za p elomov v oblasti legislativy. Byl p ijat z kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, kter znamenal p echod od z konnèho k povinnèmu smluvnìmu pojiötïnì, a nov z kon o pojiöùovnictvì, jehoû z kladnì filosofiì je vïtöì d raz na finanënì zdravì pojiöùoven. Asociace se expertnï ñ sv mi n mïty a p ipomìnkami ñ podìlela na p ÌpravÏ tïchto z - kon, ale takè na budov nì»eskè kancel e pojistitel, jeû m v znamnè mìsto v r mci novèho pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. DruhÈ z kladnì poselstvì ve- ejnosti vypl vajìcì ze zmìnïnè v roënì zpr vy»ap se t k pojistnèho trhu, kter si zachoval vysokou dynamiku r stu mï enou p edepsan m pojistn m. To se v roce 1999 zv öilo oproti roku 1998 o cca 14 % a dos hlo v öe 62, 8 mld. KË. Rychleji rostlo ûivotnì pojiötïnì (+33 %) neû neûivotnì (+7 %). DÌky tïmto trend m vzrostla celkov pojiötïnost (tj. pomïr pojistnèho k hrubèmu dom cìmu produktu) z 3,1 % v roce 1998 na 3,4 % v roce 1999. Prezident»AP Ing. VladimÌr Mr z proto mohl ve svèm vodnìm slovï konstatovat: Ñ...rok 1999 prok zal, ûe pojiöùovnictvì pat Ì ke stabilnìm obor m naöì ekonomiky, ûe je schopno eöit n roënè transformaënì kroky a uspokojovat spoleëenskou objedn vku i popt vku klient ì. V roënì zpr va se nevyh b ani problèm m Ëi budoucìm v zv m. Poukazuje na pokles dynamiky r stu u nïkter ch typ pojiötïnì, na znaënou konkurenci v sazb ch u pr myslov ch a podnikatelsk ch pojiötïnì Ëi na pomïrnï nìzkou propojiötïnost u havarijnìho pojiötïnì motorov ch vozidel, pojiötïnì dom cnosti apod. Uv dì se v nì, ûe v nïkter ch oblastech mohou v voj pojiöùovnictvì pozitivnï ovlivnit rozhodnutì st tu. Jde mezi jin m o daúovè motivace nezbytnè k rozvoji ûivotnìho pojiötïnì jako doplúku st tnìho d chodovèho pojiötïnì. KlÌËov v zva pro ËeskÈ pojiöùovnictvì je spojena s ËlenstvÌm»eskÈ republiky v EU. Ta m jak polohu legislativnì ñ dokonëit harmonizaci pojistnèho pr va s legislativou EU, tak praktickou ñ obchodnì, finanënì, provoznì apod. ñ p ipravit ËeskÈ pojiöùovny na p sobenì v r mci vnit nìho pojistnèho trhu tohoto integraënìho seskupenì.»esk asociace pojiöùoven mïla k 31. 12. 1999 33 Ëlen, kte Ì se podìleli na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v»eskè republice vìce neû 99 %. StruËnÈ zhodnocenì jejì pr ce provedl prezident Ing. VladimÌr Mr z: Ñ Asociaci pat Ì v pojiöùovnictvì pevnè mìsto a jsem p esvïdëen, ûe tomu bude tak i nad leì. (TiskovÈ sdïlenì»ap z 23. 8. 2000)» esk asociace pojiöùoven, kter sdruûuje 33 komerënìch pojiöùoven s podìlem na pojistnèm trhu vìce neû 99 %, mï eno p edepsan m pojistn m, zpracovala souhrnnï jejich v sledky docìlenè v 1. pololetì t.r. P edepsanè pojistnè celkem dos hlo v öe 39,4 mld. KË a zv öilo se oproti 1. pololetì 1999 o 6,4 %. U neûivotnìho pojiötïnì Ëinilo 28,4 mld. KË, coû p edstavuje n - r st o 2,2 %. P edepsanè pojistnè u ûivotnìho pojiötïnì zaznamenalo zv öenì oproti 1. pololetì 1999 o 18,9 % na cca 11 mld. KË. CelkovÈ v nosy pojiöùoven dos hly v öe 149 581 mil. KË a vzrostly o 21, 6 % a celkovè n klady p edstavovaly Ë stku 147 940 mil. KË p i vzestupu o 21,4 %, ËÌmû kladn hospod sk v sledek Ëinil 1 641 mil. KË. Na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v 1. pololetì t.r. se podìlelo nejvìce, a to 28,7 %, novè pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, coû je d no tìm, ûe vïtöina pojistn ch smluv byla v souladu se z - konem Ë.168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, uzav ena do konce roku 1999, ale pojistnè se projevilo aû ve v sledcìch 1. pololetì 2000. TÌm nastaly jistè posuny smïrem dol, pokud jde o podìl nïkter ch typ pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm oproti roku 1999 jako celku (nap Ìklad ûivotnì pojiötïnì 27,9 %, v roce 1999 31,7 %). Tento specifick vliv zmìnïnèho pojiötïnì odpovïdnosti p sobìcì vûdy v prvnìm pololetì se vyrovn v celoroënìch v sledcìch. V 1. pololetì bylo vy Ìzeno 884 tis. pojistn ch ud lostì, t.j o 20 % mènï neû ve stejnèm obdobì loúskèho roku. PoËet zamïstnanc Ëlensk ch pojiöùoven asociace Ëinil k 30.6. t.r. 16 008 osob a byl o 669 osob menöì neû v 1. pololetì 1999. V sledky Ëlensk ch pojiöùoven asociace v 1. pololetì 2000 je nutno sice povaûovat za p edbïûnè, ale p esto je moûnè formulovat nïkter glob lnì hodnocenì, jako nap Ìklad: P edbïûnè v sledky Ëlen»AP v 1. pololetì 2000 Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»eskè asociace pojiöùoven ñ trh si zachoval pomïrnï dobrou dynamiku r stu p edepsanèho pojistnèho, p iëemû za cel rok 2000 by se mohl p Ìr stek p edepsanèho pojistnèho pohybovat v rozmezì 7 ñ 11 %, ñ kumulovan hospod sk v sledek pojiöùoven byl vyööì neû v 1. pololetì 1999, ñ ûivotnì pojiötïnì bylo motorem r stu trhu, kdeûto p edepsanè pojistnè u neûivotnìho pojiötïnì vzrostlo pouze minim lnï, ñ novè pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla p ivodilo dosti v raznè zmïny v podìlech pojiöùoven na pojistnèm trhu. (TiskovÈ sdïlenì»ap z 31. 8. 2000) 6 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

PÿEDBÃéN V SLEDKY»LENŸ»ESK ASOCIACE POJIäçOVEN ZA OBDOBÕ 1ñ6/2000 Pojiöùovna P edepsanè pojistnè (tis. KË) Celkem NeûivotnÌ pojiötïnì éivotnì pojiötïnì Allianz pojiöùovna 3 269 074 2 852 060 417 014 Certusia pojiöùovna 46 515 46 515 x Commercial Union 86 643 x 86 643»ESCOB 37 900 37 900 x»esk podnikatelsk pojiöùovna 445 626 439 032 6 594»esk pojiöùovna 17 045 671 12 445 572 4 600 099»esk pojiöùovna ZdravÌ 80 876 80 876 x»esko-rakousk pojiöùovna 642 844 544 573 98 271»KP 3 144 3 144 x»p Direct 652 652 x»s-éivnostensk pojiöùovna 1 665 762 1 546 761 119 001»SOB Pojiöùovna 150 645 146 898 3 747 D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany 49 303 49 303 x EGAP 290 484 290 484 x Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna 37 283 37 283 x Generali Pojiöùovna 946 034 716 138 229 896 Gerling-Konzern 146 022 146 022 x Gothaer Versicherungen 13 821 13 821 x HasiËsk vz jemn pojiöùovna 140 042 132 270 7 772 IPB Pojiöùovna 3 355 001 1 259 391 2 095 610 KomerËnÌ pojiöùovna 1 218 498 997 155 221 343 Kooperativa 6 525 886 5 987 230 538 656 Kravag-Sach, pojiöùovna 10 021 10 021 x Nationale-Nederlanden 1 952 240 x 1 952 240 Prost edì v naöì republice se v uplynul ch letech stalo velmi p Ìzniv m pro p ch nì pojistn ch podvod. Absence mor lky vych zejìcì z p edstav, ûe öpinavè penìze neexistujì, zdeformovan systèm hodnot, kde prvo adou prioritou se st v zìsk nì dalöìch materi lnìch statk, spoleënï vytv ejì ûivnou p du pro rozs hlè aktivity jednotlivc i skupin zamï enè na zìsk nì penïz, jeû jim nepat Ì. Pojiöùovny se pak st vajì p irozen m terëem p sobenì nepoctivc. S ohledem na existujìcì kvalifikovanè odhady o rozsahu trestnè Ëinnosti zamï enè proti pojiöùovn m, lze konstatovat, ûe aktivity tïchto osob jsou pouze Problematika boje s pojistn m podvodem v podmìnk ch pojiöùoven JUDr. Aleö»erm k, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Pojiöùovna Cardif Pro Vita 19 676 16 058 3 618 Pojiöùovna PATRIE 0 0 x Pojiöùovna Slavia 30 173 30 173 x Pojiöùovna Universal 56 278 50 863 5 415 PrvnÌ americko-ëesk pojiöùovna 611 534 254 986 356 548 Union pojiöùovna 103 508 102 854 654 Victoria pojiöùovna 57 996 24 936 33 060 Winterthur pojiöùovna 359 226 152 700 206 526 W stenrot, pojiöùovna 15 702 x 15 702 Celkem 39 414 080 28 415 671 10 998 409 x ñ pojiöùovna neprovozuje Pramen:»esk asociace pojiöùoven, 31. 8. 2000 v malè mì e tlumeny policejnìmi sloûkami. Ty se dosud tïûce vyrovn vajì s vöeobecn m n r stem zloëinnosti ve spoleënosti a vlastnìmi problèmy (odchod zkuöen ch policist, permanentnì nedostatek penïz, negativnì vliv organizaënìch zmïn atd.). Za tèto situace lze p edpokl dat, ûe prakticky kaûd den p ich zì pracovnìci pojiöùoven (p edevöìm v obchodnì a likvidaënì sluûbï) do kontaktu s osobami, kterè pojiöùovnï prezentujì smyölenè informace, na z kladï kter ch pak podvodnï n rokujì pojistnè plnïnì. Oklamat pojiöùovnu a ukr st tak penìze z jejich zd nlivï bezedn ch kont se snaûì r znè kategorie osob (pachatel trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu). Dob e organizovanè zloëineckè bandy (m ûeme je takto naz vat, p estoûe zde mohou b t na prvnì pohled ctyhodnì spoluobëanè ñ pr vnìci, policistè, soudnì znalci, pracovnìci pojiöùoven), jeû se specializujì na p ch nì pojistn ch podvod, ÑspravedlivÏì rozdïlujì jednotlivè ökody r zn m pojistn m stav m a vydïl vajì horentnì Ë stky na neopr vnïnï zìskanèm pojistnèm plnïnì. Tuto kategorii pachatel pojistn ch podvod m ûeme jistï povaûovat za kategorii nejnebezpeënïjöì. Jedn se o specializovanè bandy, kterè se ve sv ch aktivit ch zamï ujì p edevöìm na pojiöùovacì stavy. Vzhledem k dostatku informacì, kontakt m a v pr bïhu let zìskan m zkuöenostem, jsou schopni napadat r znè pojistnè produkty, u r zn ch pojistn ch stav. Samotn realizace pojistnèho podvodu se dïje podle zabïhnutèho scèn e. Vöe b v p edem konzultov no s pracovnìkem z pojiöùovnictvì, kter (pakliûe nenì i p Ìm m organiz - torem) zajiöùuje profesion lnì informaënì servis. Jsou p ipraveny podklady vyûadovanè konkrètnì pojiöùovnou a podle charakteru ökody m ûe b t zajiötïna i konkrètnì souëinnost s vybran m pracovnìkem obchodnì sluûby Ëi likvidace. StejnÈ podmìnky jsou POJISTNÝ OBZOR 10/2000 7

zajiötïny na policii Ëi u soudnìho znalce. Vöe m zabïhnut d (vûdyù to tolikr t vyölo), ökody jsou solidnï doloûeny, takûe p i bïûnè kontrole nebudì pochybnosti. Po v platï pojistnèho plnïnì jiû zb v pouze ko ist rozdïlit mezi zainteresovanè. Z naöich zkuöenostì vypl v, ûe tyto zloëineckè skupiny v p ÌpadÏ ne spïchu (komplikace p i vypl cenì pojistnèho plnïnì) podnikajì aktivnì kroky v Ëi pojiöùovnï prost ednictvìm konkrètnìch maklè Ëi advok t. Za dalöì kategorii pachatel pojistn ch podvod m ûeme oznaëit osoby podìlejìcì se na fingovan ch odcizenì motorov ch vozidel. Zde m ûeme jiû hovo it o tzv. mezin - rodnìm pojistnèm podvodu, kter p esahuje hranice jednoho st tu, jak mìstem realizace, tak samotn mi aktèry. Vzhledem k p edpokl danèmu rozsahu tèto trestnè Ëinnosti (tak jak hovo Ì kvalifikovanè odhady) doch zì zde k nejvïtöìm ökod m a to jak leasingov m spoleënostem, tak p edevöìm pojiöùovn m. V tèto oblasti jsou z ejmè i aktivity policie, kter sice pomalu, ale p ece, ËinÌ opat enì k dokumentov nì tèto trestnè Ëinnosti a postih m konkrètnìch pachatel. Moûnosti pojiöùoven jsou v tomto smïru omezenè. Z sadnìm pro potìr nì tèto trestnè Ëinnosti jsou dob e fungujìcì mezin rodnì vazby do st t, kterè jsou vyuûìv ny k tranzitu Ëi jako cìlovè zemï, zìsk nì odpovìdajìcìch informacì s moûnostì jejich procesnìho zadokumentov nì. ProblÈm fingovan ch odcizenì motorov ch vozidel a s tìm souvisejìcìch pojistn ch podvod byl jiû mnohokr t konstatov n ve sdïlovacìch prost edcìch. FinanËnÌ obrat z tïchto podvod se p irovn v k obchodu s drogami. DalöÌ skupiny pachatel pojistn ch podvod se n m mohou jevit pouze jako amatè i, kte Ì nemohou v raznïji pojiöùovnu poökodit. ZamÏ ujì se na r znè pojistnè produkty, individu lnï, podle sv ch znalostì a schopnostì. RozhodujÌcÌm pro spïch tïchto podvodnìk, jednotlivc, se st vajì jejich individu lnì schopnosti. Jedni vyuûìvajì tvo ivèho p Ìstupu, vïtöinou vöak jednajì podle osvïdëen ch öablon. Ve sv ch d sledcìch a vzhledem k p edpokl danèmu rozsahu p sobì tito pachatelè pojiöùovn m velkè ökody. V pojiöùovn ch se Ëasto setk v - me s kategoriì osob, pro kterè se vyplacenè Ë stky za pojistn plnïnì staly p Ìjemn m p ilepöenìm k bïûnèmu p Ìjmu. Proto se takè k tomuto zdroji pravidelnï vracejì. NeexperimentujÌ, Ëasto v pravideln ch intervalech p edkl dajì obdobnè ökody s jednoduch m, obtìûnï vyvratiteln m zd vodnïnìm (krade se a j m m sm lu). V pr bïhu sv ch aktivit zìsk vajì zkuöenosti a postupnï se mohou zdokonalovat. V p ÌpadÏ spïönèho tlaku pojiöùovny na ukonëenì smluvnìho vztahu se snaûì pokraëovat u dalöìho pojistnèho stavu. V praxi se pomïrnï Ëasto setk - v me s p Ìpady pojistn ch podvod u klient, kterè opravdu ökoda postihla, nebyla by vöak kryta pojiötïnìm, pakliûe by popravdï popsali pojiöùovnï (nïkdy i policii) okolnosti jejìho vzniku. Proto je ud lost pojiöùovnï prezentov na jin m zp sobem, neû ve skuteënosti nastala. Ze skuteënï nastalè ökody vych zì i nejrozöì enïjöì forma p - ch nì pojistn ch podvod (a nejtolerantnïji ve ejnostì p ijìman ), tj. nadhodnocenì (nafouknutì) zp sobenè ökody. TÏchto podvod se dopouötì nejöiröì okruh osob, zahrnujìcì i jinak poëestnè obëany. Ve svèm d sledku, vzhledem k rozöì enosti tohoto jedn nì, p sobì pojiöùovn m i tyto nafouknutè ud losti znaënè ökody. Pojistn podvod se stal souë stì ûivota pojiöùoven. NechtÏnou, ale kaûdodennì. Faktem je, ûe tato trestn Ëinnost se promìt do hospod sk ch v sledk pojiöùoven a zisk akcion. Jak koliv smì livost, tolerance k pojistnèmu podvodu tedy nenì na mìstï. Pouze aktivnì p Ìstup k eöenì tèto z vaûnè problematiky uvnit samotn ch pojiöùoven d v p edpoklad, ûe snahy nepoctiv ch klient budou postupnï omezov ny. Tento trend potvrzujì nejenom zkuöenosti naöe, ale i zahraniënìch pojistitel. EvropskÈ sdruûenì pojistitel CEA p i stanovenì strategie boje s pojistn m podvodem urëilo za prioritnì n sledujìcì oblasti: ñ vyuûìv nì informaënìch datab - zì k prevenci pojistnèho podvodu, ñ systèm vzdïl v nì (ökolenì) vlastnìch pracovnìk pojiöùoven k problematice pojistnèho podvodu, ñ osvïtu v Ëi ve ejnosti k dosaûenì zmïny pohledu spoluobëan na pojistn podvod, ñ d slednè detektivnì proöet ov - nì vytypovan ch ökodnìch ud - lostì (na z kladï indik tor pojistnèho podvodu). V adï pojiöùoven p sobìcìch na naöem teritoriu byla jiû p ed adou let z Ìzena pracoviötï specializovan na problematiku pojistnèho podvodu. Jsou zde za azeni specialistè s dlouholetou znalostì tèto problematiky. Vytvo enì tïchto pracoviöù bylo z kladnìm p edpokladem pro n slednè aktivity pojiöùoven zamï- enè proti pojistnèmu podvodu. Bez tèto specializace nemohou b t opat- enì pojiöùoven permanentnì a dostateënï efektivnì. V znam tïchto specializovan ch pracoviöù nenì pouze v rovinï represe (potìr nì sp chan ch pojistn ch podvod ), musì b t p edevöìm preventivnì. V pracovnì n plni specialist na problematiku pojistn ch podvod b v, kromï jinèho, zahrnuta nej- ËastÏji metodick a ökolìcì Ëinnost ve vztahu k ostatnìm pracovnìk m pojiöùovny, konzultaënì Ëinnost ke konkrètnìm ökodnìm ud lostem, poskytov nì souëinnosti p i tvorbï a aktualizaci normativnìch akt a dalöìch materi l pojiöùovny, spolupr ce s org ny Ëinn mi v trestnìm ÌzenÌ a detektivnì proöet ov - nì vytypovan ch ökod. V zahraniëì bïûn praxe vyuûìv nì soukrom ch detektivnìch agentur je vyuûìv na i u n s adou pojistn ch stav. Jestliûe se tato spolupr ce realizuje po delöì dobu, st vajì se i z detektiv (v naprostè vïtöinï d ÌvÏjöÌch zkuöen ch kriminalist ) odbornìci na problematiku vyöet ov nì pojistn ch podvod. P i jedn nì se zahraniënìmi kolegy, kte Ì se zab vajì vyöet ov - nìm pojistn ch podvod ve sv ch pojiöùovn ch, n m Ëasto tito potvrzujì, ûe se pot kajì s obdobn mi problèmy jako my. silì policie o odhalov nì pojistn ch podvod povaûujì povïtöinou za nedostateënè. Tato situace nutì pojiöùovny k opat ov nì vlastnìch d kaz, kterè podporujì jejich podez enì, ûe byl v konkrètnìm p ÌpadÏ sp ch n pojistn podvod. Pakliûe pojiöùovna chce, aby öet- enì policie bylo opravdu spïönè, nem ûe se spolehnout na prostè ozn menì o svèm podez enì. StejnÏ tak i v naöich podmìnk ch musì pojiöùovna nejprve shrom ûdit maximum d kaz, kterè poskytne policii. Je nutnè aktivitu probìhajìcìho vyöet ov nì Ñdozorovatì, navrhovat provedenì dalöìch vyöet ovacìch kon, argumentovat, vysvïtlovat. Pro specialisty pojiöùoven pro boj s pojistn m podvodem jsou tyto postupy bïûnou kaûdodennì praxì. V r mci»eskè asociace pojiöùoven probïhla ada akcì, kterè byly zamï eny na vïtöì informovanost pojiöùoven o form ch p ch nì pojistn ch podvod u konkrètnìch druh pojiötïnì. DalöÌ aktivity smï- ovanè p edevöìm na prevenci pojistnèho podvodu se p ipravujì. Cesta, kterou»esk asociace pojiöùoven zvolila, aktivnì p Ìstup vych - zejìcì ze zahraniënìch zkuöenostì, konzultovan s naöimi odbornìky, se jevì jako spr vn. Jak jsem vöak jiû konstatoval, bez vytv enì vnit nìch mechanism v samotn ch pojiöùovn ch nelze spïönï potìrat p - ch nì pojistn ch podvod. Informovanost tïch pracovnìk pojiöùoven, kte Ì jsou v p ÌmÈm kontaktu s pachateli pojistn ch podvod ñ pracovnìk obchodnì sluûby a likvidace, o pojistnèm podvodu, form ch p ch nì, indik torech tèto trestnè Ëinnosti a opat enìch, jeû se p i zjiötïnì podez enì majì uëinit, umoûnì pojiöùovnï vyuûìt pro tento nelehk boj cel sv j potenci l. Samotn mechanismus pojiöùovny pak musì zajistit d slednè proöet- enì podez elè ökody pod dohledem odbornìk. VynaloûenÈ prost edky se mnohon sobnï vracì. RozhodujÌcÌ pro veökerè tyto aktivity je pochopitelnï podpora management pojiöùoven, kterè postupujì s vïdomìm obrovsk ch ökod zp soben ch pojistn m podvodem. Pojistn podvod lze postupnï omezovat. SpecialistÈ pojiöùoven majì b t z rukou, ûe realizovanè kroky budou efektivnì a vynaloûenè prost edky budou mìt smysl. 8 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

plomovan specialista ñ (zkratka DiS za p ÌjmenÌm). V uka probìh v bïûnèm ökolnìm roce, nicmènï m charakter vysokoökolskèho studia ñ kaûd semestr je zakonëen zkouökov m obdobìm. Na p edn ök ch odborn ch p edmït se kromï uëitel ökoly podìlejì odbornìci z pojiöùoven, pr vnìci, klinick psycholog, komerënì psycholog apod.ve druhèm a t etìm roënìku je za azena souvisl praxe v dèlce 14 t dn, kter probìh na pracoviötìch pojiöùoven. Vysok d leûitost je p i v uce p ikl d na pr ci s v poëetnì technikou. Je tu na rovni, kterou by moûn mohly z vidït i specializovanè ökoly. Ve v poëetnìch studovn ch je student m OA a V uka pojiöùovnictvì m perspektivu evaluaënì ÌzenÌ. V komisi, kter prov dïla toto ÌzenÌ byla zastoupena i»ap sv m Ëlenem ze sekce vzdïl v nì. Od roku 1997 tento obor spïönï dokonëila bezm la stovka absolvent, a jak se zjevnou hrdostì podot k editelka PetrlÌkov, nevì o û dnèm, ûe by byl nezamïstn n. A z jem o toto studium st le stoup. Porovn me-li poëet absolvent v roce 1997 a tïch, kte- Ì majì p ed sebou poslednì rok, jedn se o vìce neû dvojn sobek. Spolupr ce s»eskou asociacì pojiöùoven se odvìjì od roku 1996, kdy asociace oslovila ObchodnÌ akademie a VyööÌ odbornè ökoly s cìlem zmapovat v uku oboru (event. p edmïtu) pojiöùovnictvì. VOä ChotÏbo byla jednou z prvnìch tohoto typu, kterè v dalöìch letech v r mci spolupr ce s»ap vyuûila a vyuûìv specializovan ch semin, zamï en ch na konkrètnì obory pojiöùovnictvì. DalöÌ konkrètnì podporou zkvalitnïnì v uky pojiöùovnictvì je pr bïûnè poskytov nì odbornè litera- tury, kterou»ap vyd v (skripta, v roënì zpr vy, Pojistn obzor). V r mci odbornè praxe mïlo nïkolik student p Ìleûitost se podìlet na akcìch»ap (konference, semin e apod.). Z tèto spolupr - ce vznikla takè absolventsk pr - ce studentky Katky Sedl kovè, zamï en na posl nì a Ëinnost»AP jako z jmovèho sdruûenì. Oponentkou a konzultantkou byly tajemnice sekce»ap pro oblast vzdïl v nì PhDr. Zuzana Tvarohov a PhDr. Jitka Bˆhmov. MÏly tak p Ìleûitost z Ëastnit se z vïreënè obhajoby zmiúovanè pr ce. Na mìstï se mohly p esvïdëit o vysokè rovni oboru i o konkrètnì pomoci»ap. KontaktnÌ adresa: VyööÌ odborn ökola Na Valech 690, 583 29 ChotÏbo tel.: (0453) 62 41 06 (ökola), 62 43 52 (domov ml deûe) fax: (0453) 62 42 30 e-mail: skola@oachot.asysijd.cz internet: http://oachot.asysijd.cz Eva Trojanov Pospojovan komplex architektonicky odliön ch styl sìdla ObchodnÌ akademie a VyööÌ odbornè ökoly v ChotÏbo i naznaëuje, ûe toto mìsto neslouûilo vûdy jen jako vzdïl vacì instituce. Ale moûn jde o hel pohledu. P vodnï totiû budova slouûila pot eb m okresnìho soudu, jehoû souë stì bylo i nïkolik cel. PoË tkem 60. let byl soud p emìstïn a od tè doby je mìstem st edoökolskèho vzdïl v nì. Zprvu sem p esìdlila Ëetnick ökola z stì nad OrlicÌ, poslèze tu byla St ednì zemïdïlsko-technick ökola s ekonomick m zamï enìm, od 80. let pak St ednì ekonomick ökola a od roku 1993 se zaëala ps t historie ObchodnÌ akademie a o rok pozdïji i VyööÌ odbornè ökoly (VOä) se zamï enìm na pojiöùovnictvì. Podle slov editelky ökoly RNDr. Blaûeny PetrlÌkovÈ za odbornou teoretickou i praktickou pomoc v rozjezdu specializovanè Ñvoökyì vdïëì hlavnï pracovnìk m poboëky»eskè pojiöùovny a.s. v PardubicÌch. PostupnÏ zaëìnajì spolupracovat i s dalöìmi pojiöùovnami. SamotnÈ studium je t ÌletÈ a je zakonëeno absolutoriem, kterè tvo Ì teoretick zkouöka z odborn ch p edmït, zkouöka z cizìho jazyka a obhajoba absolventskè pr ce. Po spïönèm vykon nì absolutoria zìsk student titul ñ di- VOä k dispozici 8 desìtek modernìch poëìtaë, a zhruba polovina jich umoûúuje p Ìstup na internet. Z mïrem ökoly je umoûnit student m udïlat si certifik t ECDL (coû obn öì proökolenì pr ce na poëìtaëi v oblasti textov ch a tabulkov ch soubor, komunikace na internetu, prezentace na webov ch stran ch atp. a absolvov nì p ÌsluönÈ zkouöky). NÏkterÈ dalöì studovny jsou za- Ìzeny jako fiktivnì pracoviötï pojiöùoven (p ep ûka, editelna apod.), coû umoûúuje n cvik mnoha situacì ÑnaneËistoì ñ a je jasnè, ûe o smïvnè situace tu nenì nouze. V roce 1998 VOä ChotÏbo zìskala certifik t kvality oboru pojiöùovnictvì, kdyû spïönï absolvovala Z bïr ze z vïreënèho vyhl öenì v sledk hodnotìcì komise. Na snìmku zleva tajemnice sekce»ap pro oblast vzdïl v nì PhDr. Zuzana Tvarohov a PhDr. Jitka Bˆhmov. Obr.2: Svoji absolventskou pr ci, zamï enou na posl nì a Ëinnost»AP jako z - jmovèho sdruûenì, pr vï obhajuje Katka Sedl kov. POJISTNÝ OBZOR 10/2000 9

datu se vyskytlo nem lo ot zek, kterè nebyly uspokojivï zodpovïzeny. CÌlem tohoto Ël nku je vïnovat se nïkolika takov m ot zk m, a to zejmèna tïm, kterè se objevily v souvislosti s uzavìr nìm pojistn ch smluv v r mci vztahu mezi leasingovou spoleënostì jako vlastnìkem vozidla a leasingov m uûivatelem jako provozovatelem a zpravidla i drûitelem vozidla. Leasingov smlouva Leasing jako takov nenì Ëesk m pr vnìm dem definov n. K jeho p esnèmu vymezenì je nezbytnè pracovat s jeho dvïma z kladnìmi druhy, a to leasingem operativnìm a leasingem finanënìm. V p ÌpadÏ Leasing vozidel a nov systèm tzv. ÑpovinnÈho ruëenìì (Z praktick ch zkuöenostì pr vnìka brnïnskè leasingovè spoleënosti PRVNÕ MORAVSK SPOLE»NOST, s.r.o., kter je z roveú pojiöùovacìm maklè em) Problematika, kterè se hodl m vïnovat se t k pouze leasingu finanënìho uzavìranèho na z kladï leasingovè smlouvy, kter je zpravidla povaûov na za atypickou n - jemnì smlouvu. 3 Vzhledem k tomu, ûe samotn definice leasingovè smlouvy se liöì st t od st tu stejnï jako jejì praktick aplikace, 4 budu pro Ëely vymezenì z kladnìch smluvnìch vztah mezi stranami leasingovè smlouvy vych zet z definov nì leasingovè smlouvy mluvou o mezin rodnìm finanënìm leasingu schv lenou v OttawÏ v roce 1988. mluva definuje finanënì leasing jako vztah, v nïmû uûivatel leasingu uzav e dohodu s dodavatelem za ÌzenÌ, na jejìmû z kladï Aktu lnì pr vnì problèmy V r mci leasingu jsou vymezena pr va a povinnosti stran tak, ûe poskytovatel leasingu (leasingov spoleënost) je vlastnìkem vozidla a uûivatel leasingu (zpravidla ozna- Ëovan jako n jemce), 6 vozidlo uûìv (provozuje) takov m zp sobem, kter je tèmï rovn opr vnïnì uûìv nì vozidla vlastnìkem. Na uûivatele tak p ech zì vïtöina pr v a povinnostì spojen ch s obvykl m uûìv nìm vozidla. Z naöeho pohledu je nejd leûitïjöì, ûe na uûivatele p ech zì (na rozdìl od klasickè n jemnì smlouvy) i povinnost nèst vöechny n klady spojenè s provozem vozidla, coû je povaûov no za typickè odliöenì smlouvy leasingovè od smlouvy n jemnì. JUDr. Ji Ì HornÌk, PrvnÌ moravsk spoleënost, s.r.o. Nov z kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla (d le jen Ñz konì), kter je Ëinn od 1. ledna 2000, nahrazuje star systèm z konnèho pojiötïnì systèmem pojiötïnì povinnï smluvnìho. Od nabytì Ëinnosti z kona m ûe na pozemnìch komunikacìch provozovat vozidlo jen ten, jehoû odpovïdnost za ökodu zp sobenou provozem tohoto vozidla je pojiötïna podle uvedenèho z kona. Oproti starèmu systèmu pojiötïnì, tzv. povinnèmu ruëenì regulovanèmu vyhl ökou Ministerstva financì Ë. 492/1991 Sb. a fungujìcìho na principu vzniku pojiötïnì ze z kona dnem uvedenì vozidla do provozu, 1 je podle novè pravy nezbytnè, aby vöechna provozovan vozidla, resp. jejich vlastnìci mïli uzav enè pojiötïnì s konkrètnì opr vnïnou pojiöùovnou a podle jejìch podmìnek i zaplacenè pojistnè. V souvislosti s uzavìr nìm pojistn ch smluv k v öe uvedenèmu operativnìho leasingu jde vesmïs o obdobu n jemnì smlouvy. Leasing finanënì ve svèm z kladu vych zì takè z n jemnì smlouvy, ale tento podklad je znaënï modifikov n a ve svèm v sledku fungujì nïkter pravidla finanënìho leasingu zcela opaënï neû u n jemnì smlouvy. 2 1 Srov. P ikryl, V.: PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidel od roku 2000, Pr vo a podnik nì 11/1999, str. 3. 2 K p esnèmu rozliöenì obou forem leasingu srov. HavlÌËkov, ä.: Druhy a formy leasingu, Causa privata»op 4/1999, str. 360 a n sl. 3 Marek, K.: Leasing, smlouva o koupi najatè vïci ñ pr vnì prava a praktickè pozn mky, Causa privata»op 4/1999, str. 379. 4 Srov. Matonohov, I.: LeasingovÈ smlouvy v EvropÏ, Pr vnì r dce 1/2000, str. 21. 5»l. 1 odst. 1 mluvy (Ëesk p eklad publikov n jako Ë st stati Doubrava, M.: mluva UNIDROIT o mezin rodnìm finanënìm leasingu, EMP 9ñ10/1999, str. 75 a n sl.). 6 K problematice spr vnèho oznaëenì stran srov. Doubrava, M.: Leasingov smlouva, Pr vo a podnik nì 1/2000, str. 2. poskytovatel leasingu nabude p Ìsluön p edmït leasingu za podmìnek, kterè uûivatel leasingu schv - lil v rozsahu, ve kterèm se dot kajì jeho z jm, a vstoupì do smluvnìho vztahu s uûivatelem leasingu, jemuû poskytne pr vo uûìvat p edmït leasingu za hradu n jemnèho. 5 Z praktick ch d vod a s p ihlèdnutìm k danè problematice budu d le mluvit o finanënìm leasingu jen jako o leasingu a o p edmïtu leasingu jako o vozidle. JednÌm z n klad, kter je nezbytnè vynaloûit na to, aby vozidlo mohlo plnit sv j z kladnì Ëel a b t provozov no na ve ejn ch komunikacìch, je pojistnè za pojiötïnì odpovïdnosti za ökody zp sobenè provozem vozidla. 7 Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti Podle pr vnì pravy platnè do konce roku 1999 mïl povinnost toto pojistnè platit drûitel vozidla 7 Obdobn m n kladem souvisejìcìm s provozem vozidla na ve ejn ch komunikacìch, jehoû uhrazovacì povinnost vypl v p Ìmo ze z kona, je silniënì daú. Pl tcem tohoto druhu n kladu spojenèho s provozem vozidla je osoba zapsan v technickèm pr kazu jako drûitel vozidla, tedy v p ÌpadÏ leasingu zpravidla leasingov uûivatel (srov. ß 4 odst. 1 pìsm. a) z kona Ë. 16/1993 Sb., o dani silniënì, v platnèm znïnì). 10 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

zapsan v technickèm pr kazu a nebylo-li ho, pak vlastnìk vozidla. 8 Z pohledu leasingovè smlouvy tak nevznikal û dn z vaûn problèm, protoûe jako drûitel vozidla 9 byl zpravidla zaps n uûivatel leasingu a tìm byla d na jeho povinnost platit pojistnè. Leasingov spoleënost tak nemïla k tomuto pojiötïnì û dn vztah. Z roveú ve vïtöinï p Ìpad obsahovala leasingov smlouva ustanovenì, kterè konstatovalo, ûe z konnè pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla je povinen hradit uûivatel, coû bylo pouze zd raznïnì vyhl ökou stanovenè povinnosti. Nebylo-li tak uvedeno v leasingovè smlouvï v slovnï, vypl vala tato skuteënost zpravidla z ustanovenì typu: ÑN jemce je povinen hradit veökerè n klady souvisejìcì s provozem vozidlaì. Jak jsem uvedl v öe, takov m n kladem nepochybnï bylo i zaplacenì povinnèho ruëenì, bez kterèho nebylo moûnè vozidlo provozovat v souladu s pr vnìmi p edpisy. PovinnÏ smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti S p emïnou pojiötïnì odpovïdnosti ze z konnèho na povinnï smluvnì vöak nastala z sadnì zmïna. CÌlem novè pr vnì pravy je mimo jinè i regulov nì v öe pojistnèho v z vislosti na ökodnèm pr bïhu konkrètnìho pl tce pojistnèho, tedy pojistnìka. V tomto momentï je velmi d leûitè, kdo bude onìm pojistnìkem a kdo tedy bude mìt n rok na slevu (p ÌpadnÏ p ir ûku) na pojistnèm s tìm omezenìm, ûe po dobu prvnìch 3 let po nabytì Ëinnosti z kona se lze pohybovat pouze mezi minim lnì a maxim lnì v öì pojistnèho stanovenèho z konem. Z kon stanovì, ûe pojistnou smlouvu je povinen uzav Ìt vlastnìk nebo spoluvlastnìk vozidla s tìm, ûe nenì dotëeno pr - vo uzav Ìt pojistnou smlouvu ve prospïch tïchto osob. 10 Povinnost versus pr vo uzav Ìt pojiötïnì V souvislosti s p echodem na nov systèm pojiötïnì se tak objevila z sadnì ot zka: Kdo m uzav Ìt pojistnou smlouvu? Na prvnì pohled je vöe zcela jasnè. Ze z kona je povinen uzav Ìt pojistnou smlouvu vlastnìk vozidla, v naöem p ÌpadÏ tedy leasingov spoleënost. Leasingov smlouva je vöak smlouvou specifickou, v jejìmû r mci je potlaëena p ev ûn vïtöina pr v a povinnostì, kterè bïûnï n leûì vlastnìku vozidla ve prospïch leasingovèho uûivatele. Z podstaty vïci by se tedy o uzav enì pojistnè smlouvy mïl prim rnï starat uûivatel vozidla. Na tuto moûnost pamatuje i zmìnïnè ustanovenì z kona, kterè Ìk, ûe nenì dotëeno pr vo uzav Ìt pojistnou smlouvu ve prospïch vlastnìka. Na z kladï tohoto ustanovenì bude k uzav enì pojistnè smlouvy opr vnïn i leasingov uûivatel s tìm, ûe musì respektovat pr vo vlastnìka vozidla b t jako vlastnìk ve smlouvï uveden. N slednou ot zkou vöak je, kdo danou smlouvu sjedn. Pro nalezenì odpovïdi bude ide lnì, kdyû rozdïlìme leasingov vztah na dva typy, resp. na dvï r zn zpracov nì samotnè leasingovè smlouvy nebo podmìnek leasingu n leûejìcìch k takovè smlouvï: ñ Leasingov smlouva obsahuje ustanovenì, z kterèho vypl v, ûe urëit opr vnïnì nebo povinnosti n leûì uûivateli jen v okamûiku, neurëì-li leasingov spoleënost nïco jinèho. 11 ñ Leasingov smlouva obsahuje ustanovenì, z kterèho v slovnï vypl v, ûe uûivatel je povinen hradit ÑpovinnÈ ruëenìì a nebo obsahuje ustanovenì, z kterèho vypl v, ûe uûivatel je povinen nèst n klady spojenè s provozem vozidla, p iëemû nenì stanoveno omezenì obdobnè bodu 1). V p ÌpadÏ podle bodu 1) je eöenì vcelku jednoduchè, protoûe uûivatel uzav e pojistnou smlouvu 8 Viz. ß 14 odst. 1 vyhl öky Ministerstva financì Ë. 492/1991 Sb., kterou se stanovì rozsah a podmìnky z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem motorovèho vozidla, v poslednìm platnèm znïnì. 9 StanovenÌ uvedenè povinnosti k tìûi drûitele bylo a je kritizov no. Ko eny tèto pravy lze hledat jiû v pr vnì pravï platnè v meziv leënèm obdobì. Srov. ß 56 odst. 1 z kona Ë. 81/1935 Sb., o jìzdï motorov mi vozidly. 10 ß 4 z kona (hraniënì pojiötïnì v tèto souvislosti ponech v m stranou). 11 Srov. Ël. VIII vzoru smlouvy o finanënìm leasingu, kter je souë stì Ël nku Matonohov, I.: Leasingov smlouva, Pr vnì r dce 11/1999, str. 42. jen tehdy, jestliûe mu leasingov spoleënost nesdïlì, ûe ji uzav e sama. Pokud by smlouvu uzav ela spoleënost a ozn mila tuto skuteënost uûivateli a uûivatel by smlouvu uzav el takè, jednalo by se o poruöenì leasingovè smlouvy ze strany uûivatele. PodstatnÏ sloûitïjöì je situace vypl vajìcì z bodu 2), aë se m ûe zd t, ûe nenì d vod k û dnèmu konfliktu mezi stranami a ûe smlouvu zcela logicky uzav e uûivatel na z kladï ustanovenì leasingovè smlouvy, resp. i zcela v souladu s z konem. Pro n zornost si uveôme modelov p Ìklad, nikoli vzd len od praxe, kter prokazuje nikoli ojedinïlou vzd lenost teorie a praxe. Leasingov spoleënost ozn mì uûivateli, aby pojiötïnì nesjedn - val s m s tìm, ûe pojiötïnì sjedn spoleënost u konkrètnì pojiöùovny (v lepöìm p ÌpadÏ dostane uûivatel na vybranou ze dvou Ëi t Ì pojiöùoven). SpoleËnost sjedn pojistnou smlouvu, kde bude figurovat jako pojistnìk, zaplatì pojistnè a hradu pojistnèho zpravidla p e Ëtuje svèmu klientovi. VlastnÌ p e Ëtov nì pojistnèho m ûe probïhnout dvïma zp soby: ñ pojistnè bude zohlednïno v leasingov ch spl tk ch, coû vöak u bïûìcìho leasingu vyûaduje smluvnì ustanovenì, na jehoû z - kladï lze mïnit v öi leasingov ch spl tek, ñ leasingov spoleënost zaöle uûivateli v zvu k hradï pojistnèho zcela oddïlenï. Uûivatel se tak dost v do situace, kterou m ûeme nazvat oblig tnìm ÑkoupenÌm zajìce v pytliì, protoûe je nucen platit za sluûbu, u kterè si nemohl vybrat jejì rozsah nebo subjekt, kter mu bude danou sluûbu poskytovat. PotlaËenÌ jeho vlivu na v bïr danè sluûby je pro nïj nev hodnè zejmèna z toho d vodu, ûe zpravidla to bude on, kdo bude vyuûìvat sluûby pojiöùovny, aù jiû formou Ëerp nì asistenënìch sluûeb nebo vlastnìho pojistnèho krytì pro p Ìpad zavinïnè ökody. NenÌ nezajìmavè zmìnit se takè o ot zce, zda mu bude Ëtov no pojistnè stejnè, jakè zaplatila leasingov spoleënost. V r mci sjedn v nì pojiötïnì lze totiû uplatnit mnoûstevnì slevy, coû znamen, ûe v sledn cena pojiötïnì jednoho vozidla m ûe b t niûöì neû pojistnè, kterè by bylo zaplaceno p i individu lnìm sjedn nì pojistnè smlouvy. M uûivatel moûnost kontroly, zda je mu Ëtov na spr vn v öe pojistnèho? Ob v m se, ûe vlastnì kontrola bude problematick, protoûe v öi pojistnèho lze zjistit pouze na z kladï pojistnè smlouvy, kter bude pravdïpodobnï pro uûivatele nedostupn m dokumentem. Z leûì tedy pouze na leasingovè spoleënosti, jak se v Ëi uûivateli zachov. Zda mu na Ëtuje skuteënou v öi pojistnèho za danè vozidlo a nebo bude na p ÌpadnÈm rozdìlu zaplacenèho a p e- ËtovanÈho pojistnèho profitovat. M ûe se tedy uûivatel br nit proti takovèmu postupu leasingovè spoleënosti? DomnÌv m se, ûe ano a to za urëit ch podmìnek a n sledujìcìm zp sobem. V prvnì adï je nezbytnè upozornit, ûe jiû prim rnì ozn menì uûivateli, aby nesjedn val pojiötïnì s m, je v rozporu s leasingovou smlouvou, kde se stanovì povinnost n jemce hradit ÑpovinnÈ ruëenìì nebo n - klady souvisejìcì s provozem vozidla. VlastnÌ ozn menì je jednostrann m pr vnìm konem, kter nem ûe mïnit smluvnì ustanovenì, kterè lze zmïnit pouze dohodou stran. Argument, ûe jednostrannè ozn menì o tom, jak postupovat p i sjedn nì pojistnè smlouvy, je nezbytnè vzhledem k tomu, ûe doölo ke zmïnï pr vnì pravy, podle mèho n zoru neobstojì. V p ÌpadÏ povinnosti hradit n klady spojenè s provozem vozidla je kontinuita starèho a novèho systèmu pojiötïnì zcela z ejm. Ot zkou vöak je, zda m ûeme mluvit o kontinuitï obou systèm i v p ÌpadÏ p vodnì povinnosti hradit ÑpovinnÈ ruëenìì. DomnÌv m se, ûe tato kontinuita existuje zejmèna proto, ûe vlastnì princip a hlavnï Ëel pojiötïnì z st v zachov n. MÏnÌ se pouze podmìnky sjedn nì pojiötïnì a nïkterè podmìnky plnïnì z tohoto pojiötïnì. M ûeme tedy Ìci, ûe p estoûe doölo ke zmïnï pr vnì pravy a z konnè pojiötïnì odpovïdnosti bylo odstranïno, jeho n stupcem se stalo smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti. MluvÌ-li se proto ve smlouvï o z konnèm pojiötïnì odpovïdnosti (povinnèm ruëenì), je nezbytnè mìt u probìhajìcìch leasingov ch smluv na mysli povinnï smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti. Z v öe uvedenèho vypl v, ûe le- POJISTNÝ OBZOR 10/2000 11

asingov spoleënost nenì opr vnïna postupovat jakkoli jednostrannï a musì db t ustanovenì leasingovè smlouvy. Na z kladï leasingovè smlouvy a z kona, kter opravúuje uzav Ìt pojistnou smlouvu ve prospïch vlastnìka vozidla, m ûeme dovodit, ûe uûivatel je opr vnïn uzav Ìt pojistnou smlouvu s m, nedohodne-li se jinak s leasingovou spoleënostì. Setkal-li se tak uûivatel s v öe uveden m postupem, kdy mu bylo ozn meno, ûe pojiötïnì bude sjedn no u urëitè pojiöùovny a on ho Ñpouzeì zaplatì, byl opr vnïn takov postup odmìtnout a uvedenè pojiötïnì sjednat s m s tìm, ûe jeho sjedn nì bylo leasingovè spoleënosti dnï doloûeno. Nutno uznat, ûe vïtöina spoleënostì takovè potvrzenì akceptovala a p ÌpadnÏ i zruöila pojiötïnì, kterè bylo sjedn no jejich prost ednictvìm. Sankce p i neexistenci pojiötïnì D leûitè je tèû hledat odpovïô na ot zku, kdo bude postiûen za neexistenci pojiötïnì, tj. jeho prim rnì nesjedn nì nebo nesjedn nì po jeho zruöenì aù jiû dnèm nebo pro neplacenì. Zde je nutnè oddïlit vlastnìka od provozovatele vozidla, kter m je v leasingovèm vztahu uûivatel, jenû s vozidlem fakticky i pr vnï disponuje a je tedy provozovatelem vozidla. 12 VlastnÌk se vyhne p ÌpadnÈmu postihu v p ÌpadÏ, ûe nebylo do 7 dn od z niku pojiötïnì odpovïdnosti sjedn no novè pojiötïnì na danè vozidlo, jestliûe: ñ odevzd org nu evidence st tnì pozn vacì znaëku a osvïdëenì o technickèm pr kazu, nebo ñ ozn mì org nu evidence, ûe z objektivnìch p ÌËin nelze postupovat podle p edchozìho bodu. NesplnÌ-li vlastnìk alternativnï jednu z tïchto povinnostì, m ûe mu b t uloûena pokuta aû do v öe 10 000 KË. 13 Podle mèho n zoru je tato pokuta jedin m moûn m tres- tem pro vlastnìka vozidla v leasingovèm vztahu, protoûe vlastnictvì jako Ëist pr vnì fakt oproötïn od faktickèho ovl d nì vozidla je jedinou skuteënostì, kter vlastnìka s vozidlem spojuje. Proto nem ûe b t vlastnìkovi udïlena pokuta aû do v öe 20 000 KË, protoûe jejì udïlenì je spojeno s faktick m provozov nìm vozidla. Takovou pokutu lze vöak uloûit vlastnìkovi vozidla, kter je z roveú jeho provozovatelem. 14 DvacetitisÌcov pokuta nebo z - kaz Ëinnosti spoëìvajìcì v z kazu ÌzenÌ motorov ch vozidel aû na dobu jednoho roku 15 m ûe b t udïlen provozovateli vozidla, v naöem p ÌpadÏ tedy uûivateli na z kladï leasingovè smlouvy, pokud provozuje takovè vozidlo bez pojiötïnì odpovïdnosti. Z roveú mu m ûe b t, stejnï jako vlastnìkovi vozidla, udïlena i pokuta 10 000 KË za neodevzd nì st tnì pozn vacì znaëky a osvïdëenì o technickèm pr kazu v p ÌpadÏ z - niku pojiötïnì odpovïdnosti. Nov systèm smluvnìho pojiötïnì odpovïdnosti p inesl na konci roku 1999 do vztah mezi leasingov mi spoleënostmi a jejich klienty mnoho zmatk a nejistoty. Postup pro sjedn nì danèho pojiötïnì se zpravidla mïnil kaûd t den podle toho, na jak dalöì problèm se znovu narazilo. V souëasnè dobï lze z ejmï klienty leasingov ch spoleënostì rozdïlit do dvou skupin. PrvnÌ skupina dostala volnost p i sjedn nì pojistnè smlouvy, kterou takè sjednala a vystupuje v nì jako pojistnìk. Druh skupina takovou volnost nedostala a je do jistè mìry sv z na tìm, ûe v pojistnè smlouvï v bec nefiguruje. Vz jemn pomïr obou skupin si netrouf m odhadnout, ale p esto se domnìv m, ûe by v r mci leasingov ch vztah mïl v voj smï ovat k posilov nì prvnì skupiny klient. Z pohledu vlastnìho charakteru leasingu vozidel by to byla cesta nejp irozenïjöì. 12 Srov. Sobota, M.: Konec monopolu v»ech ch, Pr vnì r dce 12/1999, str. 24; viz tèû Rozsudek KrajskÈho soudu v Hradci Kr lovè ze dne 12. 5. 1999 sp. zn. Co 558/98 publikovan v SoudnÌch rozhledech 3/2000, str. 76. 13 ß 15 odst. 7 z kona v souvislosti s ß 16 odst. 1 z kona a ß 23a odst. 1 pìsm. b) z kona Ë. 200/1990 Sb., o p estupcìch, v platnèm znïnì. 14 Srov. Buöta, P.: NovÈ smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, Pojistn obzor 6/1999, str. 3. 15 ß 23a odst. 2 z kona Ë. 200/1990 Sb., o p estupcìch, v platnèm znïnì. Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Z kon Ë. 254/2000 Sb. o auditorech a o zmïnï z kona Ë. 165/1998 Sb. ( Ëinnost 1. 1. 2001, Ë st 1. 1. 2003). Z kon nahradì dosavadnì z kon Ë. 524/1992 Sb. o auditorech a Komo e auditor»r. Upravuje postavenì a Ëinnost auditor, podmìnky pro poskytov nì auditorsk ch sluûeb a p sobnost Komory auditor»r. Auditor a auditorsk spoleënost odpovìdajì za ökodu, kter byla zp sobena v souvislosti s poskytov nìm auditorsk ch sluûeb. Ve vztahu k poökozenèmu odpovìdajì auditorsk spoleënost a auditor, kter jejìm jmènem sluûbu poskytl, solid rnï. OdpovÏdnosti se zprostì, prok ûì-li, ûe ökodï nemohlo b t zabr nïno ani p i vynaloûenì veökerèho silì, kterè na nich lze poûadovat. Auditor a auditorsk spoleënost musejì b t pojiötïni pro p Ìpad odpovïdnosti za ökodu zp sobenou v souvislosti s poskytov nìm auditorsk ch sluûeb tak, aby v öe pojistn ch Ë stek byla mïrn moûn m ökod m, kterè lze v rozumnè mì e p edpokl dat. 2. Z kon Ë. 237/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 133/1985 Sb., o poû rnì ochranï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 1. 2001). 3. Z kon Ë. 238/2000 Sb. o HasiËskÈm z chrannèm sboru»eskè republiky a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost 1. 1. 2001). 4. Z kon Ë. 239/2001 Sb. o integrovanèm z chrannèm systèmu a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost 1. 1. 2000). 5. Z kon Ë. 240/2000 Sb. o krizovèm ÌzenÌ a o zmïnï nïkter ch z kon (krizov z kon) ñ Ëinnost 1. 1. 2001). 6. Z kon Ë. 241/2000 Sb. o hospod sk ch opat enìch pro krizovè stavy a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon ( Ëinnost 1. 1. 2001). 7. Z kon Ë. 242/2000 Sb. o ekologickèm zemïdïlstvì a o zmïnï z kona Ë. 368/1992 Sb., o spr vnìch poplatcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 1. 2001). 8. Z kon Ë. 245/2000 Sb. o st tnìch sv tcìch, o ostatnìch sv tcìch, o v znamn ch dnech a o dnech pracovnìho klidu. S ËinnostÌ od 9. 8. 2000 se dnem pracovnìho klidu st v i Den ËeskÈ st tnosti (28. z Ì), Den vzniku samostatnèho 12 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

ËeskoslovenskÈho st tu (28. Ìjen) a Den boje za svobodu a demokracii (17. listopad). 9. Z kon Ë. 247/2000 Sb. o zìsk v nì a zdokonalov nì odbornè zp sobilosti k ÌzenÌ motorov ch vozidel a o zmïn ch nïkter ch z kon (1. 1. 2001). 10. Z kon Ë. 251/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 214/1992 Sb., o burze cenn ch papìr, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 1. 2001). 11. Z kon Ë. 252/2000 Sb. o mezin rodnì pomoci p i vym h nì nïkter ch finanënìch pohled - vek ( Ëinnost 1. 1. 2001, Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). 12. Z kon Ë. 255/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 549/1991 Sb., o soudnìch poplatcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 1. 2001). 13. Z kon Ë. 257/2000 Sb.o ProbaËnÌ a mediaënì sluûbï a o zmïnï z kona Ë. 2/1969 Sb., o z ÌzenÌ ministerstev a jin ch st ednìch org n st tnì spr vy»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kona Ë. 65/1965 Sb., z konìk pr ce, ve znïnì pozdïjöìch p edpis a z kona Ë. 359/1999 Sb., o soci lnï- -pr vnì ochranï dïtì (z kon o ProbaËnÌ a mediaënì sluûbï) ñ Ëinnost 1. 1. 2001. ProbaËnÌ a mediaënì sluûba organizuje a vykon v dohled nad obvinïn mi, kontroluje v kon trest na svobodï, zprost edkov v mimosoudnì eöenì spor mezi obvinïn mi a poökozen mi. 14. Z kon Ë. 258/2000 Sb. o ochranï ve ejnèho zdravì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon ( Ëinnost 1. 1. 2001, Ë st pozdïji). 15. RozhodnutÌ prezidenta republiky ze dne 1. 8. 2000 Ë. 266 a 267/2000 Sb. o vyhl öenì voleb do zastupitelstev kraj a do Sen tu Parlamentu»R. Volby se budou konat v nedïli 12. listopadu 2000. 16. Vyhl öka Ë. 277/2000 Sb. o zp sobu a d vodu vyvïöov - nì, umìstïnì a velikosti st tnì vlajky»r a jin ch vlajek pouûit ch na n mo nìm plavidle nebo rekreaënì jachtï (o uûìv - nì vlajek) ñ Ëinnost 1. 9. 2000. 17. Vyhl öka Ë. 278/2000 Sb. o n mo nìm rejst Ìku a dokladech n mo nìch plavidel ( Ëinnost 1. 9. 2000). PojiötÏnÌ pat Ì k neodmysliteln m p edpoklad m hospod skè prosperity a soci lnì jistoty, v minulosti pat ilo i k pohonn m faktor m industrializace a modernizace. Od poë tk dodnes p sobì pojiöùovnictvì v znamnou, i kdyû tu vìce, jindy mènï viditelnou, roli v politice, ekonomice, spoleënosti a kultu e. Kdyû se 5. prosince 1899 konalo ve VÌdni pod vedenìm p edsedy Rakousko-uherskÈho svazu soukrom ch pojiöùovacìch spoleënostì Jamese Klanga prvnì statut rnì gener lnì shrom ûdïnì, sjednotilo vöechny shrom ûdïnè p nì podporovat a chr nit instituci soukromèho pojiötïnì cìlenou z jmovou 100 let Svazu pojiöùoven Rakouska politikou. Svaz se cìtil dìky velkèmu poëtu Ëlensk ch firem b t platnou reprezentacì soukromèho pojiöùovnictvì v Rakousko-Uhersku a nabìdl se vl dï k odbornè spolupr ci v pojiöùovacìch ot zk ch. ZaloûenÌ probìhalo v dobï siln ch rozpor o pr vnì z klady pojiöùovnictvì, jeho po dkovï politick v znam a p ÌpustnÈ obchodnì praktiky. Roku 1896 doölo k novele v roce 1880 vydanèho pojiöùovacìho du. Bezprost ednìm podnïtem byla afèra Austria. éivotnì pojiöùovna AUSTRIA byla na z kladï mj. i chybn ch propoët prèmiovè rezervy st tnìho dozoru donucena kr tit n roky pojiötïn ch o 20 procent. Po hlasech, kterè volaly po zesìlenèm a zkvalitnïnèm st tnìm dozoru n sledovaly st le hlasitïji ty, kterè volaly po zest tnïnì celèho pojiöùovnictvì. Nejen zamïstnanci, ale takè obëanè zast vali n zor, ûe soukromè pojiötïnì ztïlesúuje ducha kapitalistickèho vyko isùov nì a ûe je soci lnï i politicky ne nosnè. N rodnostnì spory mezi n rody habsburskè Ìöe a hospod skè potìûe poznamenaly a ztïûovaly pr ci Svazu pojiöùovnictvì prvnìch let. Od zaë tku svaz podporoval takè snahy o stavnï pr vnï zakotven pojistnï dohlìûecì z kon. DosavadnÌ dy z let 1880 a 1896 byly p ece jen prov dïcì na ÌzenÌ ke V bïr z projevu univerzitnìho profesora Dr. Aloise Mossera, specialisty na hospod skè a soci lnì dïjiny na Hospod skè univerzitï ve VÌdni p i p Ìleûitosti slavnostnìho shrom ûdïnì ke 100 let m Svazu pojiöùoven Rakouska ve VÌdni, kvïten 1999. P eklad: Ing. Milan Dubsk spolkovèmu z konu z roku 1852 a k obecnè obchodnì z konnè knize z roku 1862. Kdyû vl da roku 1905 p edstavila n vrhy pojiöùovacìho smluvnìho z kona a z kona o st tnìm dozoru, organizoval svaz intenzivnì jedn nì k odevzd nì vyv ûenèho, p es rozdìlnè p edstavy Ëlensk ch firem, sjednocujìcìho posudku. Oba z kony mïly souëasnï vstoupit v platnost, k Ëemuû ovöem nedoölo. ZatÌmco pojiöùovacì smluvnì pr vo zaûilo kodifikaci jeötï za Ëas monarchie (i kdyû teprve roku 1915 a s koneënou platnostì roku 1917), byly pr ce na dohlìûecìm z - konu jiû v roce 1907 zastaveny. Teprve v roce 1921 poloûil nov st t Rakousko z konnè z klady pro obs hl st tnì dozor. Do tè doby byla platn ustanovenì z du vydanèho v r. 1896. TÈmÏ bezv hradn podpora z konod rn ch pokus ze strany pojiöùovacìho svazu (kaûd z kon je lepöì neû û dn ) je pochopiteln. Kaûd z - kon s jakkoli tvrd mi podmìnkami sliboval legitimizaci soukromèho pojiötïnì a nabìzel zp sob proti nesolidnìm pojiöùovacìm praktik m, kterè st le a znovu strh valy celou branûi do Ñmarastuì. Jednou z v znamn ch osobnostì, kter mïla jako oborov specialista i jako politik rozhodujìcì vliv na obsah a prov dïcì na ÌzenÌ z kon, byl syn zakladatele a dlouholetèho vydavatele PojiöùovacÌ roëenky pr vnì vïdec Albert Ehrenzweig, jenû byl roku 1916 povol n na Ministerstvo vnitra a povï en vedenìm oddïlenì soukromèho pojiötïnì, kde byl do roku 1923. Pat il takè k vyjedn vacìmu t mu Rakouska, kter podle na ÌzenÌ mìrovè smlouvy ze Saint ñ Germain s ostatnìmi n slednick mi st ty p sobil jako poradce p i novè organizaci pojiöùovnictvì v oblasti b valè dunajskè monarchie. Tehdy se poda ilo prosadit hledisko reciprocity. Vöem pojiöùovacìm spoleënostem, kterè mïly sìdlo na zemì monarchie, se sk tala moûnost vykon vat svè obchody na zemì RakouskÈ republiky. TakÈ rakouskè spoleënosti mïly opr vnïnì vykon vat svou Ëinnost na celèm b valèm st tnìm zemì. Brzy se ale prosadily snahy jednotliv ch n slednick ch st t, kterè mïly st le mènï spoleënèho s vyjednan mi z sadami, a kterè mïly za cìl podporu a vznik n rodnìch pojiöùovacìch spoleënostì. Konec habsburskèho st tu znamenal takè konec ÑRakousko-uherskÈho svazu soukrom ch pojiöùovacìch stav ì, kter byl p es vöechny rozdìlnè tendence rakousk ch a Ëesk ch spoleënostì, a p estoûe doölo jeötï p ed zaë tkem v lky k zaloûenì svaz v Praze a Budapeöti, vnìm n jako st le celost tnï p sobìcì zastoupenì pojiöùovacìho hospod stvì. Po statut rnì zmïnï byl roku 1920 p ejmenov n na Svaz pojiöùovacìch stav ; v dobï, kdy jen m lo ekonom a politik vï ilo v budoucnost samostatnèho Rakouska. V roce 1929 byl pak statut rnï oznaëen jako Rakousk svaz POJISTNÝ OBZOR 10/2000 13

pojiöùovacìch stav. V roce 1936, kdy si zaëlenïnì pojiöùovacìch firem do profesnìho uspo d nì st tu a spoleënosti vyû dalo nov d, byly pojiöùovacì firmy slouëeny do OborovÈho svazu pojiöùovacìch stav. Stanovy svazu, kter byl jako jin profesnì uskupenì za ÌzenÌm ve ejnèho pr va, byly stanoveny cestou v nosu. Okruh kol se mezitìm nijak zvl öù nezmïnil. Nov byl pr vnìm postavenìm svazu podmìnïn zavazujìcì charakter, kter mïly urëenè z vïry a vyjednanè smlouvy (nap. kolektivnì smlouvy) v celè branûi. Tuto Ë st svazovè historie o dva roky pozdïji ukonëilo p ipojenì Rakouska k t etì ÿìöi. OhlÈdnÏme se jeötï zpït a pokusme se blìûe urëit pomïr pojiöùovnictvì a n rodnìho hospod stvì v prvnìch Ëty ech desetiletìch svazovè pr ce. Podle odhad p ispìvaly soukromè pojiöùovny v poslednìm roce p ed prvnì svïtovou v lkou asi jednìm procentem k hrubèmu dom - cìmu produktu. V lka, politick p elom a inflace zp sobily do roku 1924 pokles na p l procenta. Teprve v r. 1933 byla p edv leën relace opït dosaûena a vydrûela aû do 2. svïtovè v lky. Pojiöùovny utrpïly mnohem citelnïjöì ztr ty neû hospod stvì celkem, kterè roku 1924 dos hlo jiû devìti desetin p edv leënè hodnoty. Pojiöùovny dok zaly pozoruhodnou sìlu v tvorbï majetku, kter se, co se t k n r stu, do roku 1914 pohybovala jen nepatrnï za bankovnìm, avöak daleko p ed spo itelnìm sektorem. V meziv leënèm obdobì byly pojiöùovny v dynamice n r stu p ed bankami a spo itelnami. Ani struënè pojetì p ehledu v voje pojiöùovacìho sektoru v dobï mezi v lkami se nem ûe nezmìnit o padku pojiöùovny Lebens Phoenix v roce 1936. D sledky byly p Ìliö dalekos hlè. Tato spoleënost p ispìvala skoro jednou t etinou k celkovèmu p Ìjmu pojistnèho vöech rakousk ch pojiöùovacìch spoleënostì, mezi ûivotnìmi pojistiteli mïla dvout etinov podìl trhu. P d Phoenixu p inutil rakouskou vl du k rozs hl m z konn m opat enìm, kter mïla v budoucnu takovèmu v voji p edejìt. Jako vöechna ve ejn i soukrom pr vnì z jmov zastoupenì a sdruûenì byl po p ipojenì k ÿìöi takè Oborov svaz pojiöùovacìch stav pod Ìzen nïmeck m organizaënìm zmïn m. DohlÌûecÌm adem se stal BerlÌnsk Ìösk dozorëì ad a rakousk ad byl jeho poboëkou. Oborov svaz se snaûil jeötï do dubna 1939 stanovisky a dnes v znamn m pamïtnìm spisem upozornit na zvl ötnosti rakouskè pojiöùovacì branûe a problèmy integrace do nïmeckè organizace. Jeho kolem byla pèëe o spoleënè z leûitosti v chodnìho trhu, pod ËÌmû je t eba rozumït p edevöìm dohlìûenì nad st vajìcìmi a vytv enì nov ch tarifnìch ustanovenì.»innost svazu p ispïla i k tomu, ûe nïmeck z kon o pr vu smluvnìho pojiötïnì z 19. prosince 1939, kter se rozumïl jako novela nïmeckèho z kona z roku 1908, zeöiroka zohlednil ustanovenì rakouskèho smluvnìho pojiöùovacìho z kona z roku 1921. Konec v lky postavil jako vöechny instituce i svaz p ed kol, na b zi pr vnì kontinuity jiötïn ch p evodn ch z kon, reorganizovat obchodnì Ëinnost. JeötÏ p ed uzn - nìm rakouskè vl dy spojenci nav zali kontakt s ProvizornÌm svazem pojiöùovacìch stav Rakouska, jak se tehdy jmenoval. Tento svaz pro rakouskè pojiöùovny tvo- il fûrum, ve kterèm se konzultovala aktu lnì situace a n sledky v lky a nacion lnìho socialismu. Jiû v z Ì 1945 byla na po adu v borovèho zased nì sekce ûivotnìho a zdravotnìho pojiötïnì diskuze k zabaven m ûidovsk m pojistk m. PrvnÌ n vrhy pojistitel ohlednï plateb, vych zejìcìch z norimbersk ch rasov ch z kon, poökozen m ûidovsk m st tnìm p ÌsluönÌk m nïmeckè ÿìöe, datovanè od jara 1946, se vöak nesetkaly se souhlasem dozorëìho adu. Ani st tnì smlouva z roku 1955 nep inesla û dnè rychlè eöenì. Teprve odökodúovacì z kon roku 1958 podle urëit ch z sad stanovil eöenì n rok obïtì holokaustu a jejich poz stal ch. Z - konn opat enì tehdejöì doby byla nedostateën, dokonce byla zpochybúov na, potom bylo t eba jednat ve vïci, kter nem ûe b t vïcì jednè nebo dvou spoleënostì, ani nem ûe zasahovat jen pojiöùovacì branûi, n brû je pot eba nov ch politick ch rozhodovacìch smïrnic, ve kter ch muselo b t docìleno öirokèho spoleëenskèho konsenzu. P Ìsluönost pojiöùovnictvì k r stov m obor m druhè republiky ukazuje takè porovn nì p Ìjmu pojistnèho s celohospod skou aktivitou. Pojistn elasticita, pomïr mezi roënì zmïnou p Ìjmu pojistnèho a hrub m dom cìm produktem, leûel s v jimkou Ëty let nad jedniëkou. Podle toho byl zpravidla roënï rostoucì dìl soci- lnìho produktu pouûit na pojistnou ochranu. V dalöìch ukazatelìch jsme mohli uk zat r stovou cestu rakouskèho pojiöùovnictvì. P es tato spïön ËÌsla bychom nemïli zapomenout p ehröli problèm, kter byla v tomto poslednìm p lstoletì firm m, oboru a svazu jakoûto z jmovèmu zastoupenì d na k roz eöenì. Pro spïönou Ëinnost byla p Ìzniv situace, protoûe svaz, kter si dal v r. 1965 n zev Svaz pojiöùovacìch firem Rakouska, mohl zaëìt b t aktivnì nejen jako soukromohospod skè z jmovè zastoupenì, n brû i jako ve ejno-pr vnì instituce, ve smyslu z kona o obchodnì komo e, vzhledem k jeho oborovèmu charakteru. KromÏ zmïny n zvu urëovaly z vïry dnèho shrom ûdïnì Ëlen v roce 1965 rozöi ov nì okruhu kol, p iëemû se p edevöìm hledïlo na zastoupenì dom cìch spoleënostì v mezin rodnìch grèmiìch. Svaz se stal se Ëlenem ComitÈ EuropÈen Assurances, kter spojuje a zastupuje z jmy evropsk ch pojistitel. Pl n akcì SpoleËnosti pro pojistnou odbornou vïdu ukazuje aktivnì svazovou Ëinnost s tradiënï mezin rodnìm ohlasem. Jiû roku 1903 se dnè shrom ûdïnì Rakousko-uherskÈho svazu soukrom ch pojiöùovacìch stav vyslovilo pro z ÌzenÌ sdruûenì pro pèëi o pojistnou vïdu, coû o rok pozdïji vedlo k zaloûenì Matematicko-statistickÈho sdruûenì. Za Ëleny byli jmenov ni odbornì referenti Ministerstva vnitra, vysokoökolötì profeso i a vedoucì z stupci pojiöùovnictvì. VÏdeckÈ v nosy byly zve ejúov ny jako dodatek k ofici lnìm sdïlenìm svazu. V roce 1909 se ve VÌdni konal VI. mezin rodnì kongres pojiöùovnictvì a ËastnÌk m byly p ed ny v sledky mnohalet ch pracì ñ NovÈ Rakousko-uherskÈ mrtnì tabulky. Svaz kriticky sledoval v uku pojiöùovnictvì na univerzit ch, prosazoval p ijetì p Ìsluön ch obsah do uëebnìch pl n obchodnìch akademiì a st ednìch ökol, od roku 1911 organizoval spoleënï s exportnì akademiì, pozdïjöì vysokou ökolou pro svïtov obchod, speci- lnì kurzy ke vzdïl v nì zamïstnanc pojiöùoven. Dodnes je pracovnìk m v pojiöùovnictvì k dispozici obs hl vzdïl vacì program, kter zahrnuje uëúovskè vzdïl nì aû po univerzitnì kurzy pro pojiöùovnictvì. V historickè perspektivï a hled nì zhodnocenì se spïchy a ne- spïchy mohou jevit jinak neû z hlediska pamïtnìk. V ohlèdnutì zpït na vlastnì minulost dokazujeme, ûe naöe hled nì jeötï nejsou u konce, ale takè, ûe jasnï p etrv v pot eba uûìvat historii jako orientaënì a rozhodovacì pomoc a nikoli jako n vod k jedn nì. Z - kladnì z jmy pojiöùoven vedly v minulosti Ëasto k vz jemnï se vyluëujìcìm n vrh m a ideologick m boj m. Priv tnì hospod stvì kontra zest tnïnì, priv tnì pojiötïnì nebo soci lnì pojiötïnì, zkr tka protich dnè pozice na sebe dlouho nar ûely. Situace se Ëasem zmïnila, sluûby pojistitel dnes stojì mimo spory a staly se nepostradateln mi. Jejich koly a moûnosti jeötï vìce neû d Ìv nab vajì netuöen ch rozmïr, nicmènï zb v jeötï velk Ë st pole, kter se musì obdïlat. Je to d leûitè jak pro n rodnì hospod stvì, tak pro spoleënost v Rakousku. Pozn mka redakce: Spolupr ce»ap a Svazu pojiöùoven Rakouska probìh od roku 1995 a m vzestupnou tendenci. ZmÌnÏnÈho slavnostnìho shrom ûdïnì ve VÌdni v roce 1999 se z - Ëastnil gener lnì tajemnìk»ap.»l nek prof. Mossera zve ejúujeme s urëit m zpoûdïnìm z ËistÏ technick ch d vod. VÏ Ìme ale, ûe vzhledem k jeho historickèmu charakteru a p sobenì Ëesk ch pojiöùoven v obdobì Rakousko-Uherska ve zmìnïnèm svazu Ëten e PojistnÈho obzoru zaujme. 14 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

ZvyöujÌcÌ se poëty dïtsk ch raz, zejmèna smrteln ch a s trval mi n sledky, vedou pojiöùovny v»eskè republice k nejr znïjöìm preventivnìm akcìm. Dokl dajì to i daje shrom ûdïnè»eskou asociacì pojiöùoven a jsou alarmujìcì. V 17 Ëlensk ch pojiöùovn ch bylo nahl öeno p es 25 tisìc ud - lostì, 250 smrteln ch raz a pomalu stovka raz s trval mi n - sledky. Mezi popul rnì aktivity pojiöùoven na podporu prevence dïtskè razovosti pat Ì takè akce Jablko nebo citron, kterou druh m rokem po - d Generali Pojiöùovna a.s. ve spolupr ci s dopravnìmi inspektor ty a se z kladnìmi ökolami. Je zamï en na bezpeënost silniënìho provozu. V blìzkosti vybran ch ökol v celè»r prov dïjì policistè kontroly ñ mï enì rychlosti, technick stav apod. a dïti pak odmïúujì idiëe podle jejich chov nì za volantem. Toho, kter m vöechno v po dku, odmïnì dïti usmïvav m obr zkem, jablkem a samoz ejmï podïkov - nìm a smïvem. Naopak ti idiëi, kte Ì nesplúujì vöe jak m b t, jsou Pojiöùovny podporujì prevenci dïtskè razovosti Eva Trojanov P i akci Jablko nebo citron v polovinï z Ì mohly dïti ze t Ì z - kladnìch ökol v Plzni, spolu s policisty a po adateli z Generali, s potïöenìm konstatovat, ûe vïtöina idië mïla vöechny n leûitosti v po dku. JablÌËka öla tentokr t Ñna draëkuì. ÑoceÚov niì obr zkem se smutn m obliëejem a kysel m citronem. Tato dopravnï preventivnì akce se setk v s velk m ohlasem, protoûe dïti se uëì nen silnou a praktickou formou dopravnìm p edpis m a idiëi p ed dïtmi p ece jen vïtöinou cìtì vïtöì odpovïdnost a provinïnì neû p i bïûn ch kontrol ch. KromÏ toho se Generali Pojiöùovna a.s. podìlì na dalöìch aktivit ch souvisejìcìch se z branou ökod u ml deûe, aù uû se to t k jejì podpory v tvarnè soutïûe pro dïti z kladnìch ökol Rok 2000 ñ rok ochrany motorov ch vozidel, kterou po dal D m dïtì a ml deûe v Hradci Kr lovè ve spolupr ci s PoliciÌ»R. DÏti mïly za kol nakreslit obr zky na dopravnì tèma podle sv ch z ûitk ze silnice a svèho okolì, a d le nap Ìklad Ëinnosti Linky bezpeëì Nadace Naöe dìtï a Domu na p li cesty, jejichû posl nìm je pomoc dïtem v krizov ch ûivotnìch situacìch, prosazov nì pr va dïtì a dodrûov nì mluvy o pr vech dìtïte v»eskè republice, vöestrann pomoc dïtem bez rodinnèho a soci lnìho z zemì. POJISTNÝ OBZOR 10/2000 15

K eöenì n sledk povodnì v tomto obdobì bylo Parlamentem, a vl dou vyëlenïno tèmï 17 mld. KË. Z nich p evaûujìcì Ë st byla uvolnïna z mimorozpoëtov ch zdroj, p edevöìm pak z v nos privatizaënìch proces, konkrètnï z prodeje provoznìch jednotek a z likvidace st tnìch podnik ve smyslu z kona Ë. 500/1990 Sb., o p sobnosti org n»eskè republiky ve vïcech p evod vlastnictvì st tu k nïkter m vïcem na jinè pr vnickè osoby nebo fyzickè osoby: v roce 1997 byla z konem Ë. 161/1997 Sb. z tïchto zdroj vyëlenïna Ë stka 5 mld. KË, v roce 1998 z konem Ë. 164/1998 Sb. dalöì Ë stka 4 mld. KË. Poslaneck snïmovna rovnïû rozhodla, aby k financov nì opat enì k odstranïnì n sledk povodnì byly vyd ny st tnì dluhopisy v celkovèm objemu 5 mld. KË a d le vy- Ëlenila k tomuto Ëelu 900 mil. KË ze st tnìch finanënìch rezerv. OstatnÌ prost edky byly uvolnïny p Ìmo ze st tnìho rozpoëtu, z PozemkovÈho fondu a ze St tnìho fondu ûivotnìho prost edì (ten rovnïû z Ìdil zvl ötnì povodúovè konto, na nïmû byly shromaûôov ny prost edky urëenè k pomoci postiûen m oblastem. Z takto vyëlenïn ch prost edk bylo do konce roku 1999 vynaloûeno k odstraúov nì povodúov ch ökod celkem 15,3 mld. KË. Z tèto Ë stky se 13,8 mld. KË t kalo prost edk uvolúovan ch prost ednictvìm st tnìho rozpoëtu, kde z celkovï vyëlenïn ch prost edk, vëetnï rok p ipsan ch v jednotliv ch letech, zbylo k p evodu do roku 2000, resp. do dalöìch let vìce neû 1,5 mld. KË. Pokud jde o pohled st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì, Ministerstvo financì jiû v lètï 1997 a pak d le pr bïûnï zjiöùovalo, jak je v voj pojistn ch plnïnì za ökody vzniklè v souvislosti se z plavami, z - roveú s daji, jak podìl na eöenì situace pojiöùoven m zajiötïnì. Bylo konstatov no, ûe zejmèna dìky kvalitnìmu zajiötïnì se vïtöina pojiöùoven s katastrofick mi ökodami vyrovnala, pouze u Pojiöùovny MORAVA, a.s., vznikly problèmy, kterè poslèze p ispïly k situaci, kdy bylo nutno tèto pojiöùovnï odebrat licenci. Zeptali jsme se editele adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ministerstva financì Ing. V clava K ivohl vka, CSc. V jakèm st diu je eöenì problematiky povodnì z let 1997ñ1998? Eva Trojanov Pojiöùovna MORAVA, a.s., se ale dostala do potìûì, jak jsem jiû mnohokr t uvedl, jiû p ed povodnïmi. Po odebr nì licence v kvïtnu roku 1998 z stalo mnoho povodúov ch ökod jejìch klient nevy Ìzeno. Parlament»R p ijal v lednu roku 1999 usnesenì, jìmû vyëlenil 50 mil. KË ze st tnìho rozpoëtu na pomoc povodnïmi postiûen m klient m Pojiöùovny MO- RAVA, a.s. PozdÏji byla Ë stka zv öena o dalöìch 15 mil. KË. Odbor pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì dostal celou z leûitost, poëìnaje nalezenìm vhodnè legislativnì normy a konëe n vrhem vlastnìho rozdïlenì finanë- nìch prost edk, kterè nepostaëovaly na hradu vöech povodúov ch ökod, na starost. Na z kladï Na ÌzenÌ vl dy Ë. 232/1999 Sb. o poskytnutì finanënì pomoci osob m pojiötïn m u Pojiöùovny MORAVA, a.s., jejichû majetek byl postiûen povodnì v roce 1997, doölo na MF celkem 1477 û dostì, jeû bylo nutno individu lnï posoudit, ke kaûdè û dosti bylo t eba vydat rozhodnutì ve spr vnìm ÌzenÌ. Na tomto mìstï bych r d ocenil odbornou pomoc expert»eskè asociace pojiöùoven. K rozhodnutìm bylo pod no 61 rozklad, z nichû 7 bylo uzn no za opr vnïnè. NynÌ jiû se cel postup blìûì ke konci, v nejbliûöìch dnech budou odsouhlasenè finanënì Ë stky rozesìl ny okresnìm ad m a jejich prost ednictvìm p Ìmo obëan m. Commercial Union pojiöùovna se p estïhovala Od srpna t.r. sìdlì gener lnì editelstvì Commercial Union ûivotnì pojiöùovna, a.s., na novè adrese: Lond nsk 41, 120 21 Praha 2 telefon: 2141 6111 fax: 2141 6101 e-mail: cuprague@cuzp.cz 16 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

LetoönÌ, jiû 47 v roënì zased - nì sdruûenì vydavatel pojiöùovacìho tisku ñ Presse Internationale des Assurances (PIA), kterè probïhlo ve dnech 13. ñ 17. Ëervna, mïlo tentokr t zvl ötnì atmosfèru. To proto, ûe se konalo v Lond nï, v centru tradiënìch a svïtozn m ch institucì pojiöùovacìho pr myslu. Hostitelem byl zn m britsk oborov Ëasopis, Post Magazine, kter bezezbytku vyuûil vöe, ËÌm Lond n m ûe srdce ûurnalisty z oboru pojiöùovnictvì potïöit a p ipravil pro ËastnÌky zased nì bohat a zajìmav doprovodn program. VydavatelstvÌ hostitelskèho Post Magazine, kterè ËastnÌci zased nì extravagantnì architektura budovy, v nìû jsou umìstïny historickè interièry p vodnìch Lloydís, jakoby symbolizovala prolìn nì pojiöùovacì tradice a originality tohoto upisovacìho domu s nov mi cestami, kter mi se po velkè krizi z p elomu osmdes t ch a devades t ch let tato spoleënost nynì ubìr. ËastnÌci konference byli sezn - meni s historiì a principy fungov nì tèto spoleënosti a kromï jinèho mïli i p Ìleûitost individu lnì dvouhodinovè Ñpraxeì p i upisov nì konkrètnìho rizika u nïkterèho ze stol syndik t. N vötïva Association of British Insurers (ABI) byla vïnov na vz - jemnè v mïnï informacì a diskuzi V roënì zased nì PIA 2000 bude moci b t elektronick obchod rozvìjen bez p ek ûek. Nov m p Ìstup m k obchodnì Ëinnosti v pojiöùovnictvì byl vïnov n i samostatn semin p ipraven pro ËastnÌky konference pod z ötitou IBM Royal Society for the Arts firmami, nabìzejìcìmi produkty na podporu ÌzenÌ a vedenì prodeje. Pojistn podvod je vïën m b emenem pojiöùovnictvì. Vöude ve svïtï je s nìm sv dïn nep etrûit boj na n rodnì i nadn rodnì rovni se st Ìdav mi spïchy. Brit nie pat Ì k tïm zemìm, ve kter ch je prevence pojistnèho podvodu institucionalizov na (Crime & Fraud Prevention Bureau) a bojuje se systematicky, d slednï a vöemi prost edky. jìmavè na zdejöì praxi je, ûe je praktikov na jiû 15 let, ve ejnost o nì vì a p itom nenì ofici lnì (kolize se z konem na ochranu osobnìch dat). Jde o jak si Ëern seznam. Ve v - Ëtu drobn ch zajìmavostì, kterè v diskuzi zaznïly by bylo moûno pokraëovat jeötï dlouho. Na Ëem se vöak v z vïru p ÌtomnÌ shodli bezezbytku bylo, ûe p estoûe existuje nejistota v tom, zda v daje na boj proti pojistnèmu podvodu nep evyöujì spory, kterè boj p in öì, je nutno v nïm pokraëovat s neutuchajìcìm silìm. To proto, ûe zde nejde jen o penìze unikajìcì p i v platï pojistn ch plnïnì, ale je v s zce kredit oboru, jehoû ztr ta by st - la mnohem vìc. PhDr. Jan K brt,»esk asociace pojiöùoven P edstavitelè PIA (zleva): prezident David Worsfold, viceprezident Willem Vreeswijk, prezident honorary Roel Veldwijk. navötìvili jako prvnì, bylo uk zkou modernìho, ËelnÈho a spornèho provozu, kter zvl d kromï vlajkovè lodi, t denìku Post Magazine, vyd vat dalöì Ëty i oborovè tituly s r znou periodicitou (vëetnï dennìho zpravodaje) v tiötïnè i elektronickè mutaci. OhromujÌcÌ pro mnohè z ËastnÌk byla skuteënost, jak komerënï spïönè mohou b t oborovè tituly pojiöùovnictvì v konkurenci, kter v Brit nii existuje. VypovÌd to mj. o tradici a robustnosti britskèho pojistnèho trhu. (VÌce o Post Magazinu viz v Ël nku ÑBritsk Ëasopis Post Magazine slavil 160 let od svèho zaloûenìì.) NemÈnÏ zajìmav byla n vötïva Lloydís of London. ModernÌ, na dvï tèmata ñ @-commerce, resp. @-business a pojistn podvod. Z pochopiteln ch d vod je @- commerce/@-business poslednìm hitem i v pojiöùovnictvì. O vyuûitì moûnostì, kterè novè technologie v obchodï nabìzejì, usilujì vöechny pojistnè trhy, p iëemû mìra pokroku z visì na dvou faktorech. Na technickè vyspïlosti spoleënosti jako celku a na legislativï. Nutno zde zd raznit, ûe»esk republika si v porovn nì s ostatnìm svïtem v bec nestojì öpatnï. P edevöìm pokud se t k legislativy, dìky ned vno schv lenèmu z konu o elektronickèm podpisu a p ipravovanèmu z - konu o pojistnè smlouvï m me velkou öanci b t mezi prvnìmi, kde Nap Ìklad zde existujì t i volnè telefonnì linky, kterè jsou vyëlenïny pro ud nì. TÏsnÏ p ed spuötïnìm je jiû druh, masivnì kampaú, zamï- en p edevöìm do oblasti ve ejnèho mìnïnì. Ve Francii v loúskèm roce zaznamenali 1 600 podez enì, kter byla vyöet ov na org ny Ëinn mi v trestnìm ÌzenÌ, z nichû 40 % bylo prok z no jako pojistn podvod. Ve skandin vsk ch zemìch existuje tzv. Fraud List, kter obsahuje datab zi klient, kte Ì jiû pro pojistn podvod byli souzeni a kter smì b t vyuûìv n jen p i likvidaci pojistn ch ud lostì. V Nizozemsku majì Black List, kter eviduje kromï provinilc v oblasti pojistnèho podvodu i dalöì h ÌönÌky. Za-»esk asociace pojiöùoven udrûuje s AsociacÌ britsk ch pojistitel ËetnÈ kontakty, jejichû tïûiötï spoëìv p edevöìm ve vz jemnè v mïnï informacì. V z vïru diskuze byla p Ìleûitost podïkovat jmènem»ap vedenì a p edevöìm dokumentaënìmu st edisku ABI za materi ly, kterè pravidelnï a bezplatnï do Prahy zasìl. DalöÌ ze zajìmav ch mìst, kter mïli z stupci PIA moûnost navötìvit, byl Chartered Insurance Institute, renomovan britsk vzdïl vacì institut, ökolìcì a certifikujìcì odbornìky vöech pojiöùovnick ch specializacì po celèm svïtï. HostÈ byli sezn meni se systèmem Ëinnosti institutu (blìûe viz www.cii.co.uk) a POJISTNÝ OBZOR 10/2000 17

FiremnÌ tabulky ze sbìrky Chartered Insurance Institute (i foto dole). navötìvili jeho knihovnu, ve kterè si lze v oddìlu Ëasopis vyp jëit i kterèkoliv ËÌslo PojistnÈho obzoru poslednìho desetiletì. Na d evem obloûen ch zdech centr lnìho schodiötï budovy institutu je umìstïno na öest tisìc firemnìch tabulek pojiöùoven celèho svïta, mnohè znaënè historickè hodnoty. NechybÌ mezi nimi ani firemnì tabulky z Ëesk ch zemì. Dne 16. 6. probïhlo vlastnì internì jedn nì v roënì konference, kterè kaûdoroënï hodnotì Ëinnosti PIA v uplynulèm obdobì a stanovì koly na dalöì rok. JednÌm z jeho bod jsou i informace Ëlen o v voji na mate sk ch pojistn ch trzìch (vïtöinou v pìsemnè podobï) a informace o nov ch titulech oborovèho tisku. Jedn nì b v vïcnè a struënè a nejinak tomu bylo i letos. Z stupce PojistnÈho obzoru podal pìsemnou i stnì informaci z ËeskÈho pojistnèho trhu a Ëinnosti naöeho Ëasopisu, jejìû tïûiötï spoëìvalo v charakteristice novè legislativy v»r. NÏkter d leûit fakta z pr bïhu internìho zased nì PIA 2000: l V roënìho zased nì se z Ëastnilo 24 z stupc oborov ch periodik z celè Evropy, jedin m hostem ze z mo Ì zde byl poprvè se ËastnÌcÌ Alex Hodges, prezident chicagskèho vydavatelstvì Insurance Research Letter (stejnï tak, jako vïtöina ostatnìch titul je i tento k dispozici v knihovnï»ap). PIA udrûuje st lou komunikaci s p edstaviteli CEA, a proto na zased nì nechybïl ani vedoucì Public Affairs CEA, pan Emmanuel Reinert. NÏkte Ì ËlenovÈ PIA jsou naopak sou- ËasnÏ reprezentanty sv ch asociacì v PR Committee CEA. l SouËasn president PIA a jeho dlouholet viceprezident Roel Veldwijk (Nizozemsko) odstoupil ze svè funkce a do Ëela PIA byl jednohlasnï zvolen jeho dosavadnì viceprezident David Worsfold (Velk Brit nie). Nov m viceprezidentem se stal Willem Vreeswijk (Nizozemsko). l P ÌötÌ v roënì zased nì PIA se bude konat v Ëervnu roku 2001 v Budapeöti. Roku 2004 oslavì PIA pades t let svèho trv nì. Toto jubilejnì zased nì PIA se m uskuteënit v zemi zaloûenì tèto organizace, v Pa Ìûi pod patronacì Ëasopisu LíArgus. CertifikaËnÌ institut»ap informuje CertifikaËnÌ institut»ap (d le jen CI»AP) registruje firmy schopnè montovat elektrickè zabezpeëovacì systèmy podle poûadavk»eskè asociace pojiöùoven uveden ch v AplikaËnÌ smïrnici»ap P 131ñ7. Seznam registrovan ch firem u CI»AP a seznam certifikovan ch v robk je k dispozici pojiöùovn m pro vyuûìv nì v praxi. AktualizovanÈ seznamy registrovan ch firem a certifikovan ch v robk jsou zve ejúov ny na internetov ch str nk ch»eskè asociace pojiöùoven (www.cap.cz). Seznam registrovan ch firem ke dni 31. 8. 2000»Ìslo registrace JmÈno firmy Adresa Z 000-018 ABEZO, s.r.o. Na LepöÌm 8, Praha 4 Z 000-019 Pavel SmÈkal ELZO Chrudim éiûkovo n m. 2, Chrudim Z 000-020 INTE, s.r.o. ätef nikova 167, ZlÌn Z 000-021 CENTR PCO, v.o.s. Boleslavsk 1061, Bakov n. Jiz. Certifikace v robk v oblasti elektrick ch zabezpeëovacìch systèm se ke dni 31. 8. 2000 rozöì ila o v robky t Ì v znamn ch dovozc a jednoho hlavnìho v robce na naöem trhu: CertifikaËnÌ institut»ap d le p ipravuje smïrnici ÑPojistnÈ t Ìdyì, kde je stanoveno v öesti t Ìd ch minim lnì zabezpeëenì objekt mechanick mi a elektrick mi prost edky. NedÌlnou souë stì smïrnice je seznam objekt a jejich za azenì do pojistn ch t Ìd. Tato smïrnice m usnadnit rozhodov nì pracovnìk pojiöùoven p i posuzov nì zabezpeëenì majetku. SmÏrnice bude d leûitou pom ckou i pro mont ûnì firmy, kterè se zab vajì zabezpeëenìm objekt. (zv) Post Magazine oslavil stoöedes tiny Organiz tor letoönìho v roënìho zased nì PIA britsk Ëasopis Post Magazine oslavil neuvï iteln ch 160 let svè historie ñ byl zaloûen 24. Ëervence roku 1840. P i p Ìleûitosti oslav se Post Magazine m ûe pochlubit hned nïkolika prim ty a zvl ötnostmi. Jestliûe n ö Pojistn obzor je nejdèle nep etrûitï vych zejìcì oborov mïsìënìk v Ëesk ch zemìch, pak Post Magazine je nejdèle nep etrûitï vych zejìcì oborov t denìk na svïtï. Nevynechal jedinè vyd nì ani v pr bïhu bombardov nì Lond na za II. svïtovè v lky, p estoûe jeho kancel e a tisk rna byly stejnï jako mnoho ostatnìch vydavatelsk ch dom na Fleet Street a v jejìm okolì (kde bylo oded vna a dodnes je centrum Lond nskèho tisku) zniëeny. Zcela zapad do stylu britskèho ctïnì tradic, ûe dnes i po 160 letech jsou kancel e Post Magazinu na dohled od mìsta jeho p vodnìho sìdla. Zakladatel Post Magazinu, zn m vydavatel novin J. H. Hooper vyuûil pro distribuci vznikajìcìho Ëasopisu v roce 1840 rozbïhu novè poötovnì spoleënosti Penny Post. Proto mïl takè Ëasopis v prvnìch letech svè existence neobvykl form t a vzhled ñ byl to spìöe novinov dvojlist form tu A3, poskl dan do velikosti psanìëka, kterè jiû bylo okolkov no (dneönì poötovnè pauöalov no). I ËlenÏnÌ obsahu bylo n paditè. Jiû od svèho prvnìho vyd nì zde mïla sv j a ne mal prostor vyhrazena inzerce. Origin lnì byla takè voln strana uvnit kaûdèho ËÌsla, kter slouûila editel m pojiöùovacìch kancel Ì k veps nì novinek a zpr v z jejich vlastnì spoleënosti p edtìm, neû rozeslali ËÌslo sv m agent m. Za 160 let svè existence proöel Post Magazine mnoha promïnami odpovìdajìcìmi pot eb m pojiöùovnictvì i nov m technologiìm aplikovan m ve svïtï mèdiì, p eûil mnoho sv ch konkurent, mnohè i pohltil. Kdysi skromnè, z novin poskl danè psanìëko, je dnes v pravn m barevn m Ëasopisem, specializovan m na pojiöùovnictvì, kter m i svoji internetovou mutaci (www.postmag.uk). MaklÈ m a zajiötïnì se vïnujì jeho dva Ñsourozenciì ñ Ëasopisy ÑReinsuranceì (www.re-world.com) a ÑProfessional Brokingì (www.broking.co.uk). Zasahuje do dïnì na pojistnèm trhu nejen psan m slovem, ale od roku 1995 je nap Ìklad po- adatelem udìlenì v roënìch cen britskèho pojiöùovnictvì, na kterèm jsou ve velkolepè show v Royal Albert Hall vyhlaöov ni ti nejlepöì v devaten cti kategoriìch pojiöùovacìho pr myslu. Post Magazine m vysok kredit nejen ve VelkÈ Brit nii, ale naleznete ho v knihovn ch pojiöùovacìch spoleënostì celèho svïta, vëetnï knihovny»eskè asociace pojiöùoven. PhDr. Jan K brt 18 POJISTNÝ OBZOR 10/2000

Pot eba uzn nì nenì û dn chorobn p Ìznak slaboch. Je to vit lnì tuûba hluboce zakotvena v kaûdèm z n s. NenÌ-li naplnïna, p est v b t ËlovÏk motivov n. Jde-li o pracovnìka, st v se povrchnìm, nesvïdomit m, lhostejn m k plnïnì kol. * Uzn nì je vïcnï vysloven a zd raznïn souhlas s chov nìm, jedn nìm a kon nìm pracovnìka. ZtotoûnÏnÌm se s v sledky jeho pr ce, s jeho Ëiny. Vyjad uje z sluûnost pracovnìka. * Uzn nì ovlivúuje citovou a volnì str nku. Pocit zadostiuëinïnì se projevuje zlepöen m vztahem k okolì. * Uzn nì zvyöuje sebevïdomì. P sobì na postavenì ËlovÏka, kter si najednou vï Ì, spolèh vìc na sebe, st v se sebejist m. * Uzn nì poopravuje a n slednï mïnì sebehodnocenì. Doch zì k novèmu uspo d nì hodnot. * Uzn nì nutk ke zmïn m. Iniciuje opravu nedokonalèho na dokonalè, pov öenì dobrèho na lepöì. Vytv Ì prostor pro fantazii a tvo ivost. * Uzn nì orientuje pracovnìka na Ñuznalouì oblast Ëinnosti. Je impulsem k usmïrnïnì jeho aktivit. MÏnÌ tendence na cìlovè postoje. * Uzn nì je mocn motivaënì prost edek. ZpevÚuje chov nì, vede k pozitivnìm Ëin m. OvlivÚuje a mïnì lidi. Jste-li ÌdicÌm pracovnìkem, m te v uzn nì k dispozici velmi Ëinnou zbraú. Samoz ejmï dvouseënou. Kdyû uzn vat umìte, jste uznal m nad Ìzen m, je to zbraú povzn öejìcì ñ dok ûe promïnit pracoviötï v radostnè zemì, kam se vöichni tïöì. Pokud ji vyuûìvat neumìte, je to zbraú pustoöìcì ñ mïnì pracovnì prost edì v nep - telskou zûnu. Na mì e schopnosti uznat dobrou pr ci pod Ìzen ch z leûì vaöe oblìbenost, vaöe autorita, v ö p Ìnos organizaci. Chybujete, nep ihlìûìte-li k z - sluh m pracovnìk, jeötï vìce, kdyû d v te najevo, ûe jak koli spïch je v luënou z sluhou vedenì. PracovnÌk vïdomï nebo bezdïënï trpì nenasycenou touhou po uzn nì. Jestliûe z stane delöì dobu jeho touha nenaplnïna, vznikne duöevnì vakuum, kterè po nïjakèm M te uznalèho öèfa? doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. Ëase ustoupì pochybnostem o sobï samèm, strachu ze selh nì, vlastnì nedostateënosti. Vyvolan pocit, ûe je p ehlìûen, opomìjen, diskriminov n, ûe je neû doucì, ned leûit, nepot ebn ñ pat Ì k nejzhoubnïjöìm. Odezvou je projev nespokojenosti, doprov zen osobit m chov nìm. Postiûen reaguje s uraûenou hrdostì, hnïvem, nep telstvìm. St v se pasivnì, neteën, apatick. V jednè krajnosti jde o vzpouru v Ëi vöem, ve druhè odevzd nìm se. Tendence po uzn nì jsou u vïtöiny pracovnìk velmi intenzivnì, nïkdy povaûov ny za hlavnì motiv lidsk ch aktivit. Kaûd chce mìt jistotu a vïdït Ñjak je na tomì. Pro pracovnìka je povzbuzenìm, kdyû si ho vöìm te, vïnujete mu pozornost a hodnotìte jeho Ëinnost. Ëinnost uzn nì vyûaduje, aby bylo: ñ nestrannè a zaslouûenè, ñ konkrètnì a vëasnè, ñ postupnè a trvalè. Vliv uzn nì se zvyöuje, je-li: ñ up ÌmnÏ mìnïnè, ñ shodnï ocenïnè, ñ spoleënï p ijatè. Je mylnè domnìvat se, ûe uzn - nì zasluhujì jen vynikajìcì v kony, neobvyklè Ëiny, nejzp sobnïjöì chov nì, nej spïönïjöì jedn nì. Nikdy v pracovnìkovi nevzbuzuje pocit, ûe vöe, co dïl, je samoz ejmostì. JednoznaËnÏ prokaûte, ûe umìte ocenit dobrou pr ci. Vyslovte uzn nì i za to, co je obecnï povaûov no za obvyklè, bylo vöak dosaûeno za mimo dn ch okolnostì s velk m nasazenìm. VyuûÌvejte mnohosti zp sob vyj d enì uzn nì, projevujte je vhodnou formou. Z kaûdèho nechù vyza uje v ö bezv hradn vnit nì souhlas, zn soben p telsk m povzbuzenìm. Mine-li se uzn nì Ëinkem, zanik jeho posl nì. UdÌlet uzn nì vyûaduje vysok cit pro mìru. MusÌ b t mïrnè vïci, za kterou bylo vysloveno, osobï, kterè je urëeno. Neboù: ÑCo jednou prospìv, druhèmu ökodìì. StupeÚ uzn nì budiû p imï en stupni z sluhy. Kaûd nesoulad p sobì antimotivaënï. NedostateËnÈ uzn nì se pracovnìka dotkne jako nedocenïnì nebo podcenïnì. P ehnanè vyvol nezdravè sebevïdomì. PracovnÌkovi naroste h ebìnek, stane se samolib m, uzn nì vyuûije k zìsk nì osobnìch v hod. P emìra uzn nì sniûuje jeho Ëinnost. U nïkter ch pracovnìk vyvol sebeuspokojenì, projevujìcì se jeöitnostì, dom ölivostì. Z ËlovÏka se najednou st v nesebekritick n fuka, kter si o sobï myslì vìc, neû je. P ehlìûì ostatnì, vyûaduje obdiv, oslavu svè osoby. Je-li uzn nìm posìlena jeho p cha a nosì hlavu v oblacìch, je nebezpeën. ÑP cha je jist zp sob pohrd - nì lidmi ñ vyjma sebe,ì napsal v Charakterech Theophrastus. KaûdÈ uzn nì, kterè se v m dostane, nechejte projìt sìtem ne spornè kritiky. Zasluhuji si ho, Ëi nezasluhuji? Pokud se s nìm ztotoûnìte ñ p ijmïte ho. V kaûdèm p ÌpadÏ by v s mïlo nechat Ñp i zemiì. Vûdy peëlivï naslouchejte, za co je v m uzn nì d v no. NezveliËujte ho, ned vejte mu jin rozmïr neû jak mu pat Ì, nerozliöujte ho na vïci, kter ch se net k. M te-li pochybnosti o jeho spr vnosti, domnìv te-li se, ûe v m nen leûì, ûe je nepat iënè ñ nep ijìmejte ho. AlespoÚ vnit nï ho odmìtnïte. Nep isvojenì je z rukou, ûe v s mine stihomam pov öenectvì. PodobnÏ jako jin pozitiva i uzn nì m ûe b t zneuûito. Neup ÌmnÈ, faleönè, podbìzenì jako lichotka, st v se prost edkem k dosaûenì lacinèho prospïchu. ÑTele, kterè lichotì, snadno saje ze dvou krav,ì pouëuje mongolsk moudrost. Uzn nì se tak st v danajsk m darem. OdmÌtnÏte ho, i toho, kdo s nìm p iöel. Sami ho nepouûìvejte! VycÌtÌ-li druh, ûe uzn nì je jen form lnì, ûe jde o levn podnït k ziötnosti, ztr cìte jeho d vïru. VÏ it pochlebnìkovi znamen vystavovat se jeho skrytè zlobï. ÑHoröÌ jazyk faleönìka, neûli kopì protivnìka,ì varuje p ÌslovÌ. Br t v vahu p irozenou pot ebu po uzn nì v konu, schopnosti a dovednosti, podìlu na dosaûenì dobrèho v sledku, umoûúuje zmïnit p Ìstup pod Ìzen ch k pr ci. VyslovenÌm uzn nì kaûdèmu, kdo si to zaslouûì, posilujete jeho d leûitost a souëasnï ho zavazujete. P ijmïte projev uzn nì jako pravidlo uplatúovanè p i komunikaci k propletenì vz jemn ch vztah. V ö vliv vzroste, pod ÌzenÌ budou vst ÌcnÏjöÌ, podpo Ì vaöe n vrhy, podnïty, z mïry. K cìli, jak dostat z pracovnìka to nejlepöì, neexistuje û dn zkratka. Jde o nep etrûit proces, p i kterèm je spïön ten ÌdicÌ pracovnìk, kter dovede vyuûìvat vöech dostupn ch motivaënìch stimul. Uzn nì se organizaci vracì nejen zv öen m v konem pracovnìk, ale takè tïsnïjöìm vztahem, kter si k nì vytvo Ì ñ loajalitou. POJISTNÝ OBZOR 10/2000 19