TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 HYDRAULIKA POTRUBÍ, ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU, VNITŘNÍ VODOVOD, POTŘEBA VODY Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Učební texty, legislativa normy: ČSN EN 806 1-5 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody změna IV/06 ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou ČSN 06 030 Ohřívání (užitkové) vody - Navrhování a projektování ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání technického vybavení ČSN 01 3450 Technické výkresy Instalace - Zdravotnětechnické a plynovodní instalace ČSN 01 350 Výkresy potrubí. Značky pro kreslení potrubí 1
Používané jednotky Pa, kpa a Mpa Pascal Atm Atmosféra (Atmosphere) m VS, mm VS Výška vodního sloupce Bar Bar (PSI) Pounds per square inch (libry na čtvereční palec) 1 Atm = 10 m VS 1Mpa = 1000 kpa = 10 6 Pa 1 bar = 0,1 Mpa = 100 kpa (1 PSI = 6,894757 kpa) 1 m vodního sloupce přepočet na [Pa] 1 Atm = 0,986 bar = 10 m VS 1 bar = 10,14 m VS (=10/0,986) p = h ρ g = 1 1000 9,86= 9860Pa Pro účely výpočtů v TZB si většinou vystačíme se zaokrouhleným g = 10 m.s -, čímž se nám vztahy zjednoduší: 1 Bar = 1 Atm = 0,1 Mpa = 100 kpa = 10 mvs 3 Hydraulika potrubí - pojmy Základní veličiny, které charakterizují pohyb kapaliny, jsou : - průřezová rychlost v [m/s] - tlak p [Pa] KAPALINA IDEÁLNÍ KAPALINA - objemově stálá, nestlačitelná, nevazká SKUTEČNÁ KAPALINA - změna objemu f (t,p), stlačitelná, vizkozita (vnitřní tření) PROUDĚNÍ USTÁLENÉ PROUDĚNÍ (STACIONÁRNÍ) - veličiny proudu se nemění v čase NEUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ (NESTACIONÁRNÍ) - veličiny proudu se mění v čase 4
Hydraulika potrubí - pojmy PROUDĚNÍ Reynoldsovo číslo LAMINÁRNÍ - ztrátovou energii ovlivňuje pouze viskozita kapaliny- f (t) PŘECHODOVÉ - ztrátovou energii ovlivňuje viskozita kapaliny a nerovnosti vnitřního povrchu TURBULENTNÍ - plně rozvinuté turbulentní proudění má v. d R e = υ ztráty závislé na průřezové rychlosti a tvaru potrubí LAMINÁRNÍ TURBULENTNÍ 5 ideální Proudění kapaliny skutečné S1 c1 S c h1 l h 1 c + ρ p + g.h = konst. v a pa vb pb + + g. ha = + + g. hb ρ ρ + Y z 6 3
Základní pojmy pro výpočty : - průtočný průřez S [m ] je plocha průřezu kolmá k proudnici - hydraulický poloměr S [m] R= o S je skutečný průtočný průřez proudící kapaliny [m ] o odpovídající smáčený obvod [m] v= s u. ds S - objemový průtok (průtočné množství) Q [m 3 /s, l/s] při ustáleném (stacionárním) pohybu kapaliny je objem kapaliny, protékající za časový interval jakýmkoliv průřezem stálý rovnice kontinuity. Q = S1. v1 = S. v = S. v= konst v1 S1 S v 7 Hydraulika potrubí Základní veličiny, které charakterizují pohyb kapaliny, jsou : - průřezová rychlost v [m/s] - tlak p [Pa] - průřezová rychlost v [m/s] střední rychlost průtočného průřezu Chezyho rovnice Rychlostní součinitel Chezyho rovnice C vyjadřuje ztráty třením, určuje se na základě empirických zjištění. C= λ 1 8g v =. gdl = Rl. = C Rl = v λ λ 8g 1,51 k White-Colebrookova = log + λ λ R e λ 3, 71d rovnice součinitel ztrát třením (Reynoldsovo číslo, hustota kapaliny, drsnost vnitřního povrchu) 8 4
Proudění skutečné kapaliny Ztrátová měrná energie při proudění potrubím (plný přůřez) [ J kg] Y = Y + z z1 Yz / Yz 1 -ztrátová měrná energie třením, způsobená třením kapaliny o stěny a vnitřními ztrátami způsobenými viskózním a turbulentním třením Yz -ztrátová měrná energie místní, způsobená prouděním kapaliny tvarovkami, armaturami, přístroji apod. Ztrátová měrná energie třením Ztrátová měrná energie místní Y p ρ = l d v = z1.. [ J kg] Y = z. [ J kg] z 1 λ / p ρ = v z ξ / 9 Proudění skutečné kapaliny Vyjádřením ztrátové měrné energie pomocí rychlostní výšky v /g dostaneme Darcy-Weisbachovu rovnici : Ztrátová měrná energie třením l v Y z 1= λ.. / d [ J kg] Ztrátová měrná energie místní v Y z = ξ. / [ J kg] h l v z d. 1= λ. g [ m] v h z = ξ. g [ m] J 1. kg m. s kg. m s kg m = s 1. m/ s = = m 10 5
Měrné tlakové ztráty třením 11 Tlakové ztráty místními odpory 1 6
Voda a její vlastnosti VODNÍ PÁRA LED KAPALINA H + O HO 13 Voda a její vlastnosti v TZB fyzikální vlastnosti vody nepatrná stlačitelnost (zvýšení tlaku při uzavření, rázy potrubí) objemové změny vlivem zvyšování teploty (pojistné zařízení) objemové změny vlivem snižování teploty (pod 4 C se objem vody opět zvyšuje, při zamrznutí až o 9%) měrná tepelná kapacita max hustota min objem 14 7
Voda a její vlastnosti v TZB Kvalita vody : Způsoby úpravy vody : - voda obsahuje nadbytek CO -odkyselení - zvýšený obsah Fe a Mn - magnetická, elektronická - vysoký obsah solí Ca a Mg - magnetická, elektronická - malý obsah minerálů - stabilizace minerálů - kontaminace odpadní vodou - odkalovací filtry, desinfekce POŽADAVKY NA KVALITU VODY : VYHLÁŠKA MZd č. 5/004 Sb. hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody Základní pojmy :»pitná voda» užitková voda»teplá voda (TUV)» provozní voda ČSN EN 806-1, ČSN 73 6660 pitná voda pro lidskou spotřebu (vaření, mytí, pití ) ) nepitná voda (ostatní zalévání, mytí aut)) 15 ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU -VNĚJŠÍ VODOVODNÍ SÍŤ - 16 8
ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU Nerovnoměrnost odběru vody vprůběhu dne, týdne i roku vyvolává nutnost vodu akumulovat. Mezi zdrojem a místem spotřeby je tedy umístěna akumulační nádrž vodojem. Funkce vodojemu : vyrovnání rozdílu mezi spotřebou a potřebou vody zajištění rovnoměrných tlakových poměrů v síti VODOJEM AKUMULACE SPOTŘEBIŠTĚ-OKRUHOVÁ SÍŤ PODZEMNÍ ZDROJ VODY ÚPRAVA VODY VEŘEJNÁ SÍŤ POVRCHOVÝ ZDROJ VODY SPOTŘEBIŠTĚ-VĚTEVNÁ SÍŤ 17 Zásobování objektů vodou - místní ( lokální ) studny - veřejný řad + soustava vodojemů - kombinace Studny : dle účelu - veřejné ( zásobování pitnou vodou velkých celků ) - domovní ( zásobování pitnou vodou jedné, výjimečně několika nemovitostí - požární ( akumulace a vydatnost vody pro rychlý požární zásah ) dle konstrukce - šachtové : - kopané (vyhloubí se ručně do hloubky cca 8m a poté se ode dna zdí nebo prefabrikuje, - spouštěné (plášť se spouští shora vlastní tíhou) - vrtané (hloubí se vrtnými soupravami, pro větší hloubky spodní vody, 0m a více) - ražené ( nortonky, habešské ) pro rychlé, dočasné zásobování vodou, - kombinované ( např. horní část šachtová, spodní část vrtaná ) 18 9
ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU vnější vodovodní síť vodojem hydrostatický tlak hydrodynamický tlak zdroj vody vnější vodovodní síť 19 ZÁSOBOVÁNÍ OBJEKTŮ VODOU - ZPŮSOBY PŘIPOJENÍ NA VNĚJŠÍ VODOVODNÍ SÍŤ - 0 10
Způsoby připojení na vnější siť : přímé napojení dostatek tlaku není zařízení, které by tlak snížilo, popř. je blokováno PŘÍMÉ NAPOJENÍ terén přes přerušovací nádrž hydraulické oddělení vnějšího a vnitřního vodovodu S PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽÍ -SPODNÍ ROZVOD S PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽÍ -HORNÍ ROZVOD terén terén 1 Způsoby připojení na vnější siť : s akumulační nádrží nedostatek vody a tlaku ve vnějším vodovodu dělení na tlaková pásma S AKUMULAČNÍ NÁDRŽÍ DVĚ TLAKOVÁ PÁSMA terén ze dvou nezávislých zdrojů pokud to vyžaduje provoz studna a veřejný vodovod zdroje nesmí být propojeny napojení přes přerušovací nádrž TERÉN VEŘEJNÝ VODOVOD vodoměrná sestava PŘERUŠOVACÍ NÁDRŽ Č Č TERÉN STUDNA TLAKOVÁ NÁDRŽ 11
Schéma vnitřního vodovodu : PŘIPOJOVACÍ POTRUBÍ uzávěr vodoměr HYDRANT H STOUPACÍ POTRUBÍ H STOUPACÍ POTRUBÍ H uzávěr vody zemní souprava TERÉN vodoměrná sestava POŽÁRNÍ VODOVOD ZAVODNĚNÝ LEŽATÉ POTRUBÍ POŽÁRNÍ VODOVOD NEZAVODNĚNÝ PRO ZÁSAH MOBILNÍ TECHNIKY terén VODOVODNÍ PŘÍPOJKA PŘÍVODNÍ POTRUBÍ (VNITŘNÍ VODOVOD) 3 VODOVODNÍ PŘÍPOJKA od napojení na veřejný vodovod po HUV (hlavní uzávěr vody) hlavní uzávěr vody je umístěn na pozemku nemovitosti nebo uvnitř objektu zpravidla každá nemovitost je připojena jednou samostatnou přípojkou, výjimku uděluje správce sítě každá vodovodní přípojka má být opatřena v místě připojení na veřejný vodovod uzávěrem se zemní soupravou. dimenze musí být navržena na špičkový průtok jednotný materiál litina, ocel, PE, PVC pokud možno přímá, co nejkratší sklon min 0,3% kveřejné síti krytí 1,5-, m prostup kcí chránička přípojka musí být kdykoliv přístupná pro opravu a revizi, tzn. nezastavět!!! 4 1
Napojení přípojky na vodovodní síť : pomocí odbočky při realizaci vodovodního řadu známá budoucí poloha přípojky pro větší DN80 a více pomocí navrtávacího pasu tam, kde není známa budoucí poloha přípojky bez uzávěru vyloučení provozu DN 0-50 s uzávěrem připojení za provozu 5 13
TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV 1 VNITŘNÍ VODOVOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Vnitřní vodovod systém, zajišťující dopravu pitné vody k jednotlivým výtokům nebo zařízením začíná HUV až po jednotlivé výtokové armatury Systémy rozvodu dle způsobu dopravy : - jednotný systém pitná voda se rozvádí i pro účely užitkové a provozní - oddílný systém samostatně pro jednotlivé druhy vod Systémy rozvodu dle tvaru : - větvené nejčastěji, z hlediska ekonomiky nejméně náročný, tento sytém je však náročný na tlak a může vytvořit úseky s min. odběrem a tím může dojít k zhoršení kvality odebírané vody, - okruhové tam, kde nutnost plynulé dodávky ( nemocnice, hotely, laboratoře,.) - smíšené kombinace okruhového a větveného systému, - horní či dolní rozvod - s požárním vodovodem zavodněným ( pod stálým tlakem ) nebo nezavodněným Tam, kde nestačí tlakové poměry ( výškové budovy ) je nutno navrhnout zesilovací stanici s rozdělením na tlaková pásma. 1
Systémy rozvodu dle tvaru : VĚTEVNÝ SYSTÉM SPODNÍ ROZVOD VĚTEVNÝ SYSTÉM HORNÍ ROZVOD terén terén OKRUHOVÝ SYSTÉM KOMBINOVANÝ SYSTÉM terén terén 3 Vnitřní rozvody - dostatečné množství vody - dostatečný přetlak - hygienická nezávadnost - těsnost potrubí a armatur - ochrana proti mrazu a vysokým teplotám - životnost - fce p,t (50 let), jednoduchá montáž, min. hlučnost Části rozvodu : ležaté potrubí vedené ve sklonu do 45 o od vodorovné roviny stoupací potrubí vedené svisle nebo do sklonu 45 o včetně od svislé roviny připojovací potrubí potrubí od stoupacího nebo ležatého potrubí k výtokům cirkulační potrubí potrubí v okruhu teplé vody pro cirkulaci mezi zdrojem a výtokem Rozvody vody musí být, pokud možno přímé, krátké a přístupné při montáži, izolování a výměně. V neprůlezných kanálech se rozvod pitné vody nesmí vést společně s potrubím ústředního vytápění. Potrubí může být pod podlahou jen tehdy, pokud je vedeno v ochranné konstrukci s možností kontroly ( v chráničce, instalačním kanále, apod. ) 4
Schéma vnitřního vodovodu : PŘIPOJOVACÍ POTRUBÍ uzávěr vodoměr HYDRANT H STOUPACÍ POTRUBÍ H STOUPACÍ POTRUBÍ H uzávěr vody zemní souprava TERÉN vodoměrná sestava POŽÁRNÍ VODOVOD ZAVODNĚNÝ LEŽATÉ POTRUBÍ POŽÁRNÍ VODOVOD NEZAVODNĚNÝ PRO ZÁSAH MOBILNÍ TECHNIKY terén VODOVODNÍ PŘÍPOJKA PŘÍVODNÍ POTRUBÍ (VNITŘNÍ VODOVOD) 5 Části vnitřního vodovodu Připojovací potrubí napojení mezi výtokovou armaturou a stoupacím potrubím (stoupačkou) vedení většinou v drážce ve zdi, v instalačních příčkách nebo v podlaze při vedení v drážce ve zdi se nesmí napevno zazdít z důvodu poškození délkovou roztažností. Jako ochrana proti poškození u kratších rozvodů většinou postačí izolace potrubí (zejména kolen a odboček). Stoupací potrubí svislá část potrubí propojující jednotlivá podlaží vedení v instalační šachtě, instalační příčce nebo v drážce ve zdi připojení na ležatý rozvod musí vyloučit přenos hmotnosti stoupačky na ležatý rozvod a možnost dilatace jak stoupacího potrubí stoupací potrubí se upevňuje (zpravidla objímkami) většinou podle technických předpisů výrobce tak, aby byla umožněna dilatace potrubí (pevné a kluzné objímky, kompenzace) 6 3
Části vnitřního vodovodu Ležatý rozvod vedení pod stropem přízemí nebo suterénu (spodní rozvod), v technickém podlaží nebo v posledním podlaží (např. půdě) horní rozvod při vedení v nevytápěných místnostech (sklepy, půda) pozor na pokles teploty v zimě z důvodu zamrznutí teplota nesmí klesnout pod 5 C ležaté potrubí se zpravidla zavěšuje pod strop a upevňuje se (zpravidla objímkami) většinou podle technických předpisů výrobce tak, aby byla umožněna dilatace potrubí (pevné a kluzné objímky, kompenzace) potrubí spádováno k místu vypuštění (obvykle VS) ve sklonu 3 promile umístění uzávěrů a vypouštění tak, aby byla každá stoupačka samostatně uzaviratelná a vypustitelná 7 Společné vedení studené a teplé vody je třeba navrhnout podle těchto zásad : - připojovací potrubí teplé vody se umisťuje nad přip. potrubím studené vody, - při pohledu na armaturu je přívod SV vpravo, - cirkulační potrubí ve stoupacích vedeních se instaluje mezi potrubí studené a teplé vody, - potrubí vedené v drážkách musí zůstat po zakrytí volné ( odnímatelné kryty ), Pro sklon potrubí platí tyto zásady : - mezi místem odvzdušnění a odvodnění je nejmenší sklon potrubí tři promile, - ležaté potrubí SV je třeba spádovat k vodoměrné sestavě nebo domácí vodárně, kde by měla být vypouštěcí armatura, - rozvody teplé vody se spádují k místu zdroje ohřevu ( pokud nejsou vedené společně s potrubím SV ), - úseky, které nelze odvzdušnit do stoupacího potrubí, je třeba odvzdušnit samostatným odvzdušňovacím ventilem, - úseky, které není možné odvodnit funkčními výtoky, musí být odvodňovací armatury. 8 4
Uzávěry na potrubí hlavní domovní uzávěr objektu součástí vodoměrné sestavy (pokud je v objektu), pokud je VS v šachtě, potom se umisťuje za obvodovou zdí před každým stoupacím potrubím (delším než podlaží) se umístí uzavírací armatura (kohout) s vypouštěním na připojovací potrubí zásobující samostatnou účelovou nebo bytovou jednotku (spolu s poměrovým vodoměrem) rozsáhlé vnitřní vodovody se dělí uzávěry na menší úseky před související skupiny zařizovacích předmětů (např. pánské WC, dámské WC ) před jednotlivým zař. předmětem připojeným pevně na vodovod (splachovač, stojánková baterie roháčky) před každým technickým či technologickým zařízením (ohřívač TUV) používají se uzavírací ventily, v současné době ve velké míře též kulové kohouty části vodovodů pro letní provoz, vedené mimo stavební objekt (např. na zalévání) pokud nejsou chráněny proti zamrznutí uzavírací armatura s možností vypouštění Uzavírací armatury mají stejnou jmenovitou světlost jako potrubí, na kterém jsou osazeny. Rozměry pojistných zařízení na ohřev vody se určují podle příslušných norem. 9 Ochrana proti hluku: - volba vhodného dispozičního řešení (oddělit hlučný provoz od chráněných zón) - výběr vhodných materiálů, izolací, armatur - pružné kotvení, gumové podložky - dodržování optimálních rychlostí ( max.,0 m/s ) - osazení hlučných prvků ( čerpadla, kompresory ) mimo klidovou zónu, izolační stěny - nepropojovat dva byty nebo provozní jednotky 10 5
Měření spotřeby vody vodoměrná sestava VODOMĚRNÁ SESTAVA (hlavní vodoměr) slouží pro měření spotřeby vody součástí vodoměrné sestavy je HUV v objektu : vodoměr max. m za obvodovou zdí přístup k odečtení vodoměru umístění na stěně, výklenek, šachta v podlaze 400-100 mm nad podlahou mimo objekt ve vodoměrné šachtě 900x100x1500 (dle rozměru VS) přístup 600x600 šachta pouze pro sestavu osazení uzávěru vody do objektu HUO PODRUŽNÉ MĚŘENÍ (podružné vodoměry) pro rozdělení spotřeby vody na jednotlivé subjekty neplatí pro ně obecná pravidla musí být přístupné pro odečet a výměnu 11 Měření spotřeby vody Měření vody : - hlavní (fakturační) vodoměr na přípojce - podružné měření jednotlivých subjektů - sdružené měření soustředěné v jednom místě - zajištění přístupu ke kontrole, odečtu, výměně vodoměru (černý odběr) - vlastnictví vodoměru náklady na výměnu, kontrolu - ruční x dálkový odečet záměrné zkreslení informací (zdražení vody apod.) 1 6
Vodoměrná sestava armatury Přípojkový uzávěr-filtr-redukce-prostor pro vodoměr-redukce-uzávěr HUV-zpětný ventil-vypouštění 13 Charakteristika potrubí charakteristické údaje : * průřez potrubí * jmenovitý tlak * teplota Průřez potrubí ( Diametre Nominal ) DN smluvní hodnota DN 10,15,0,5,3 Vnitřní průměr d ( mm ) přesná hodnota pro hydraulické výpočty Vnější průměr. D x t (mm ) vnější průměr x tloušťka stěny DN 10 15 0 5 3 40 Měď 1 x 1 18 x 1 x 1 8 x 1,5 35 x 1,5 4 x 1,5 PP 3 16 x,3 0 x,8 5 x 3,5 3 x 4,5 40 x 5,6 50 x 6,9 VPE 16 x, 0 x,8 5 x 3,5 3 x 4,4 40 x 5 50 x 5 Jmenovitý tlak (Presure Nominal ) maximální provozní tlak za určité teploty PN,5 PN6, PN10, PN16, PN5.hodnota vnitřního přetlaku v potrubí. PN je desetinásobek hodnoty přetlaku v MPa. Teplota materiály, spoje a zařízení ve vnitřním vodovodu musí odolávat při poruchách teplotě do 95 C 14 7
Charakteristika potrubí - tlak ČSN EN 806 Zásobovací přetlak (SP- service pressure) vnitřní přetlak v místě napojení VV při nulovém průtoku v přípojce Nejnižší hydrodynamický přetlak ( SPLN lovest normal service pressure) nejnižší provozní přetlak v místě napojení při vysokém průtoku Provozní přetlak ( OP operating pressure ) vnitřní přetlak v daném okamžiku Nejvyšší návrhový přetlak ( MDP maximum design pressure ) nejvyšší hydrostatický přetlak, pro který je VV navržen Jmenovitý tlak ( PN nominal pressure) maximální hydrostatický přetlak při kterém může být provozován vodovod při dané teplotě Hydrodynamický přetlak ( FP flow pressure ) přetlak v daném místě Zkušební přetlak ( STP systém test pressure) hydrostatický přetlak, kterým se zkouší VV nejméně 1,5 násobek přípustného provozního tlaku Instalace typu A uzavřený systém rozvodu vody pod tlakem ze sítě nebo čerpací stanice Instalace typu B nízkotlaký systém rozvodu vody ( není pod tlakem ze sítě nebo čerpací stanice = potrubí od přerušovací nádrže nebo beztlakového ohřívače ) 15 Ochrana proti znečištění pitné vody ČSN EN 1717 zpětný průtok pohyb vody proti určenému směru průtoku uzavřením přívodu vody do VV a otevřením níže položené armatury při úniku vody z poškozeného potrubí při velkém odběru vody z poddimenzovaného vodovodu zásady ochrany: VV z veřejného vodovodu nesmí být propojen s jiným zdrojem zpětný ventil jako součást VS zpětný a výtokový ventil pod požárním potrubím armatury se zpětným a přivzdušňovacím ventilem zpětný ventil u napojení pisoárů přes tlakové nebo automatické zařízení výtoková armatura u ZP min. 5 mm nad horním okrajem ZP ochranná jednotka společná pro více výtoků a u výtoku zpětný ventil 16 8
Vnitřní vodovody tlaková zkouška Zkoušení VV: Po montáži před napojením na zdroj vody: - prohlídka - tlaková zkouška - konečná tlaková zkouška Tlaková zkouška: - před montáží příslušenství, ZP, armatur - vodou x suchým vzduchem x inertním plynem ( dusík ) - zkušební přetlak = 1,5 násobek provozního přetlaku - stabilizace systému po dobu 1 hodin, pak tlaková zkouška - pokles tlaku za 1 hodinu max. o 0 kpa Konečná tlaková zkouška: - proplach vodou po montáži ZP, armatur a příslušenství - pod provozním přetlakem, dosaženým na začátku zkoušky po dobu 4 hodin - pokles tlaku za 1 hodinu max. o 0 kpa 17 Izolace potrubí zákon č. 177/006 - vyhláška MPO č. 193/007 Sb. (007) ochrana potrubí tepelné ztráty kondenzace Materiál izolace polyetylen polyuretan kaučuk minerání vlákna 18 9
IZOLACE POTRUBÍ zákon č. 177/006 - vyhláška MPO č. 193/007 Sb. (od 1.9.007) povrchová teplota IZOLACE je o méně než 0 K vyšší oproti teplotě okolí u vnitřních rozvodů se minimální tloušťka tepelné izolace (d iz d)/ stanoví výpočtem u vnitřních rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí podle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN u vnitřních rozvodů menšího průměru než DN 10 se při stanovení tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky neřešitelnému rozporu 19 IZOLACE POTRUBÍ VÝPOČTEM JE TŘEBA SPLNIT : max. povrchovou teplotu (max o 0 C než okolí) minimální souč. prostupu tepla izolace minimální tloušťku tepelné izolace OCEL ½ (DN15) iz. 55mm = 13mm!!! OCEL 4 (DN100) iz. 65mm = 30mm iz iz 0 10
Materiály vnitřního vodovodu charakteristika fyzikálních veličin Materiál Měrná hmotnost ρ / kg m -3 / Součinitel drsnosti k Součinitel tepelné roztažnosti α / mm.m -1.K -1 Součinitel tepelné vodivosti λ /W.m -1.K -1 / Ocel pozink. 7865 1,5,0 0,011 58 Měď 8930 0,01 0,03 0,017 37 lpe 90 0, 0,41 rpe 910 0,6 0,41 PP 900 0,15 0,4 PVC 1400 0,08 0,13 PB 910 0,13 0,1 VPE 940 0,18 0,3 1 Spojování potrubí lisování letování svařování šroubové spoje lepení přírubové spoje hrdlové spoje 11
Kovy vynikající mechanické vlastnosti, odolnost proti změnám teploty ( malá roztažnost ) náročnost výroby, opracování, vyšší hmotnost, koroze Ocel trubky bezešvé ( válcování, tažení ) závitové nebo hladké svařované závitové nebo hladké Spoje : svařované, závitové (fitinky), přírubový spoj - z důvodu koroze, > drsnosti a tím malé životnosti, nevhodný materiál pro rozvod vody výměna Nerezová ocel podstatně odolnější než ocel. potrubí odolnost proti vlhkosti a působení chemikálií odpadá nutnost povrchových úprav ( zinkování, asfaltování ) vyšší cena Spoje : svařování, lisované spojky 3 Kovy Litina pro rozvody vody se dnes používá výjimečně, zejména pro venkovní rozvody, dříve i na vodovodní přípojky Měď kvalitní materiál dlouhá životnost, dobré mechanické vlastnosti umožňující užití tenkostěnných trubek a tvarovek s dobrými hydraulickými vlastnostmi malé profily potrubí pro rozvody pitné vody přísná kritéria na kvalitu měděného potrubí atest Spoje : pájení naměkko ( do 450 0 C ) - natvrdo (nad 450 0 C ) Olovo historický materiál, pouze opravy stávajících rozvodů 4 1
Plasty dnes nejpoužívanější materiál, uměle vyráběné materiály, mají celou řadu výhod, ale i nevýhod! malá hmotnost snadná opracovatelnost výborné hydraulické vlastnosti nemění se během životnosti nepodléhá korozi, přijatelná cena velká životnost dodržení montážních předpisů!!! velká délková roztažnost pečlivé uchycení potrubí, kompenzace na potrubí mechanické vlastnosti malá požární odolnost při hoření uvolnění škodlivých látek 5 Plasty použití a spojování Název Značení Spojování Použití Polyetylen rozvětvený Polyetylen středněhustotní Polyetylen lineární Polyetylen síťovaný Polypropylen Typ 1 Polypropylen Typ Polypropylen Typ 3 rpe LDPE svařování, spojky SV přípojky, řady MDPE svařování, spojky SV řady lpe HDPE VPE PEX PP - 1 PPH PP PPB PP 3 PPR svařování, spojky Spojky svařování,spojky svařování, spojky svařování, spojky SV řady SV, TV SV SV Polyvinylchlorid PVC lepení, spojky SV Polyvinylchlorid chlorovaný SV, TV CPVC lepení, spojky SV, TV Polybuten PB svařování, spojky SV, TV 6 13
Kompozitní potrubí- sendvičové, vrstvené PEX + AL = PEX + lepidlo + Al + lepidlo + PEX PE + Al PPR + Al PB + Al PEX + AVOH ( etylen-vinyl alcohol ) PE-RT + AVOH + PE-RT ( polyetylen svyšší tepelnou odolností ) Pro rozvody teplé vody, vytápění, kanalizace ( zlepšení hlukových parametrů) - vlastnostmi se blíží kovovým materiálům - vrstvením dochází k vyšší tepelné odolnosti a nižší tepelné roztažnosti 7 Vedení potrubí kotvení, dilatace l = α. L. t [ mm ] ldélková změna ( prodloužení nebo zkrácení ) [ mm ] α - součinitel tepelné roztažnosti [ mm. m -1. K -1 ] L -délka úseku [ m ] t -rozdíl teploty prostředí při montáži a teploty media [ 0 C ] 8 14
POTŘEBA VODY - BILANCE PRŮMĚRNÁ DENNÍ POTŘEBA Q p = q. n q B specifická potřeba vody n B počet jednotek MAXIMÁLNÍ DENNÍ POTŘEBA Q m = Q p. k d k d B součinitel denní nerovnoměrnosti [l/d] [l/jedn.,d] MAXIMÁLNÍ HODINOVÁ POTŘEBA Q h = Q m. k h k h B součinitel hodinovénerovnoměrnosti k h =,1 B soustředěná zástavba k h = 1,8 B roztroušená zástavba z B doba čerpání vody z = 4 hod BBB. bytové objekty z =10 až 1 hod B administrativní budovy početobyvatel k d do 1000 1,5 1000-5000 1,4 5000-0000 1,35 0000-100000 1,5 nad 100000 1,15 POTŘEBAVODY - plánovaná hodnota, v objektu neslouží k dimenzování SPOTŘEBAVODY - skutečně odebrané (naměřené) množství 9 Potřeba vody - vyhláška č. 10/011 Sb., kterou se provádí zákon č. 74/001 Sb., (příloha č.1 -Směrná čísla roční potřeby studené vody) došlo k výraznému snížení potřeby: bytový fond původní nová pouze studená voda (mimo byt) --- 15 m 3 studená voda bez tekoucí teplé vody --- 5 m 3 studená voda s tekoucí teplou vodou 56 m 3 35 m 3 150 l/os,d 100 l/os.d hotely pokoj s WC a koupelnou 160 m 3 45 m 3 440 l/lůžko,d 10 l/lůžko,d pokoj bez WC a koupelny 40 m 3 3 m 3 kanceláře pouze výtoky s WC 1 m 3 8 m 3 60 l/os,d 40 l/os,d WC, umyvadla, tekoucí teplá vody 16 m 3 14 m 3 30 15
vyhláška č. 10/011 Sb. : Potřeba teplé vody hodnoty potřeby vody např. pro bytové domy jsou součtem potřeby studené i teplé vody pro energetickou náročnost je tedy problematický údaj množství teplé vody ČSN 06 030 množství teplé vody pro návrh zdroje, nikoli reálná spotřeba teplé vody, nevhodný údaj ČSN EN 15316 Tepelné soustavy v budovách DIN V 18599 - část 3 - energetická náročnost přípravy teplé vody vyhláška č. 10/011 Sb. směrná čísla spotřeby vody, množství teplé vody určit odborným odhadem podrobný rozbor provozu, měření vody, fakturační údaje B 31 VÝPOČET VNITŘNÍHO VODOVODU 3 16
Výpočet vnitřních vodovodů - zajištění dodávky požadovaného množství Q A o požadovaném přetlaku p minfi do každého odběrného místa Postup výpočtu (ČSN 75 5455): stanovení výpočtového průtoku předběžný návrh světlostí hydraulické posouzení navrženého potrubí Postup výpočtu (ČSN EN 806-3)- zjednodušená metoda: - pro RD, BD do 5 NP, admin. budovy do 5 NP, prodejny, polyfunkční domy do 5 NP rozdělení potrubí na úseky stanovení součtu výtokových jednotek v úsecích určení průměru potrubí v úseku podel součtu výtokových jednotek podle tabulky podmínky použití : -běžná instalace (standardní jmenovité výtoky, není nepřetržitá odběr) -požadovaný hydrodynamický přetlak na vstupu budovy (nejméně 100 kpa před výtokem -potrubí nesmí být extrémně dlouhé (pro splnění podmínky 100 kpa) 33 Výpočet vnitřních vodovodů Předběžný návrh světlosti potrubí : Stanovení světlosti vychází ze vztahu Qv = S.v, světlost potrubí (vnitřní průměr) d = 4Qv π. v Rychlost proudění vody v potrubí se stanoví s ohledem na největší dovolenou rychlost vody v potrubí a celkovou tlakovou ztrátu ( rozpětí 1,0 až 3,0 m/s podle účelu a materiálu). 34 17
Výpočet vnitřních vodovodů Stanovení výpočtového průtoku Q D [l/s] : a) rodinné domy, bytové domy, administrativní budovy, prodejny a jednotlivé koupelny pro jeden hotelový pokoj m Q = Q n b) ostatní budovy s převážně rovnoměrným odběrem (např. hotely, zdravotnická zařízení a jesle ) m Q = f Q n c) budovy s hromadným a nárazovým odběrem (např. veřejné lázně, hygienická zařízení průmyslových závodů) Q D D D = i= 1 i= 1 m i= 1 i Ai Ai ϕ Q i i Ai n i i 35 Výpočet vnitřních vodovodů ČSN 75 5455 p dis > p minfi + p e + p WM + p Ap + p RF kde p dis - dispoziční přetlak na začátku počítaného rozvodu [kpa] p minfi minimální požadovaný přetlak u výtoku [kpa] p e - tlaková ztráta rozdílem výšek [kpa] p e = h. ρ. g / 1000 p WM tlakové ztráty vodoměrů [ kpa ] p Ap - tlakové ztráty zařízení [ kpa ] p RF - tlakové ztráty třením a vlivem místních odporů [ kpa ] přibližně - p RF = a. Σ ( l j. R j ) přesně - p RF = Σ ( l j. R j + p F ) p F = Σξ. v. ρ / 000 36 18