VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA VĚTRANÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE



Podobné dokumenty
OVĚŘOVÁNÍ DÉLKY KOTEVNÍCH ŠROUBŮ V MASIVNÍCH KONSTRUKCÍCH ULTRAZVUKOVOU METODOU

Stanovení závislosti měrné energie čerpadla Y s na objemovém průtoku Q v

1.8.9 Bernoulliho rovnice

Fluidace Úvod: Úkol: Teoretický úvod:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

Výpočet potřeby tepla na vytápění

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

1141 HYA (Hydraulika)

VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU

Proudění reálné tekutiny

NÁVRH STANDARTU REVITALIZACE A ZATEPLENÍ OBJEKTU

Energetické hodnocení objektu

METODIKA NÁVRHU OHNIŠTĚ KRBOVÝCH KAMEN

2.4.5 Deformace, normálové napětí II

ZATEPLOVACÍ SYSTÉMY - ZÁSADY SPRÁVNÉHO NAVRHOVÁNÍ

Úloha V Modelování a výpočet proslunění obytných budov programem SunLis

Výpočet stability (odolnosti koryta)

Posouzení piloty Vstupní data

NEDESTRUKTIVNÍ ZKOUŠENÍ

Proudění mostními objekty a propustky

Dilatace času. Řešení Čas t 0 je vlastní čas trvání děje probíhajícího na kosmické lodi. Z rovnice. v 1 c. po dosazení za t 0 a v pak vyplývá t

Bezpečnostní obvody (BO)

Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)

1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu).

Hoval IDKM 250 plochý kolektor pro vestavbu do střechy. Popis výrobku ČR Hoval IDKM 250 plochý kolektor

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ

IDENTIFICATION OF ELASTICITY CONSTANTS BY A BAR ETALON IDENTIFIKACE ELASTICKÝCH KONSTANT PRUTOVÝM ETALONEM

Příloha 01. Deskriptory kvalifikačních úrovní Národní soustavy povolání

SCHEMA OBJEKTU POPIS OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

6. OBROBITELNOST MATERIÁLŮ

Vliv kapilární vodivosti na tepelně technické vlastnosti stavební konstrukce

6.1.2 Postuláty speciální teorie relativity, relativita současnosti

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vzorové příklady - 5.cvičení

Obr. 3: Pohled na rodinný dům

Vytápění místností a návrh otopných ploch, výpočet tepelných bilancí

Sada 1 Klempířská technologie

w i1 i2 qv e kin Provozní režim motoru: D = 130 P e = 194,121 kw Z = 150 i = 6 n M = /min p e = 1,3 MPa V z = 11,95 dm 3

Podklady pro cvičení. Úloha 3

Vápenná jímka opláštění budovy a střecha

XXXVI. DRO POPRAD 2014

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)

Pohled na energetickou bilanci rodinného domu

Popis měřeného předmětu: Zde bude uvedeno - základní parametry diod - zapojení pouzdra diod - VA charakteristika diod z katalogového listu

Protokol. o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN ISO 9806

BH059 Tepelná technika budov

Správné návrhy tepelné izolace plochých střech a chyby při realizaci Pavel Přech projektový specialista

( ) Sčítání vektorů. Předpoklady: B. Urči: a) S. Př. 1: V rovině jsou dány body A[ 3;4]

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Příloha č. 2a: Ing. Ivana Ryvolová: Ekonomické souvislosti využívání větrné energie v ČR

tečné napětí (τ), které je podle Newtona úměrné gradientu rychlosti, tj. poměrnému

POSOUZENÍ KCÍ A OBJEKTU

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Cvičení č. 4. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

TRANSPORT VLHKOSTI VE VZORCÍCH IZOLAČNÍCH MATERIÁLŮ

Lineární činitel prostupu tepla

Výpočet stability (odolnosti koryta)

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZAKÁZKY ZHOTOVITEL: Thákurova 7, Praha 6, IČO: , DIČ:

AKADEMIE ZATEPLOVÁNÍ. Není izolace jako izolace, rozdělení minerálních izolací dle účelu použití. Marcela Jonášová Asociace výrobců minerální izolace

Měření parametrů vnitřního prostředí v pasivní dřevostavbě MSDK

Pozemní stavitelství II. ení budov 1. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.

Dilatace nosných konstrukcí

Principy návrhu střech s opačným pořadím izolačních vrstev

6. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

Protokol o měření. Popis místa měření:

Porovnání tepelných ztrát prostupem a větráním

Cvičení 5. Posudek metodou POPV. Prostý nosník vystavený spojitému zatížení Příklady k procvičení

7 PARAMETRICKÁ TEPLOTNÍ KŘIVKA (řešený příklad)

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Hydrodynamika. ustálené proudění. rychlost tekutiny se v žádném místě nemění. je statické vektorové pole

BH059 Tepelná technika budov

Kinetická teorie plynů

DELTA -MAXX COMFORT. První tepelně izolační pojistná hydroizolace. Speciální vrstva tepelné izolace v tloušťce 3 cm. Výrazně snižuje tepelné ztráty.

ZÁVISLOSTI DOPADAJÍCÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA PLOCHU

Vliv relaxace betonu na hodnotu vnitřních sil od sedání podpěry mostu. Lenka Dohnalová

Dynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydraulika potrubí

1141 HYA (Hydraulika)

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydraulika potrubí

K Mechanika styku kolo vozovka

Difúze vodní páry a její kondenzace uvnitř konstrukcí

Přehled základních produktů a ceny Platný od června Ušetřete za energii, prostor a čas... Technické poradenství volejte zdarma

IČ (bylo-li přiděleno) / rodné číslo: dále jen Klient. 1. Předmět Smlouvy

Přehled základních produktů a ceny Platný od května Ušetřete za energii, prostor a čas... TECHNICKÉ PORADENSTVÍ VOLEJTE ZDARMA

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

Návrh skladby a tepelnětechnické posouzení střešní konstrukce

Realizace solární soustavy od A do Z

Statistické zpracování naměřených experimentálních dat za rok 2012

w w w. ch y t r a p e n a. c z

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.

3.3. Operace s vektory. Definice

Článek FVE Varnsdorf. Fotovoltaické demonstrační zařízení Varnsdorf

POROVNÁNÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ MINERÁLNÍ VLNY A ICYNENE

VYUŽITÍ CFD MODELOVÁNÍ PŘI NÁVRHU DVOUPLÁŠŤOVÝCH STŘECH

Stavební Fyzika 2008/ představení produktů. Havlíčkův Brod

Transkript:

VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ N VĚTRNÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE ZÁKLDNÍ PŘEDPOKLDY Konstrukce douplášťoých ětraných střech i fasád ke sé spráné funkci yžadují tralé ětrání, ale případě, že proedeme, zjistíme, že ne ždy konstrukce ětrají a pokud ano, tak často elmi nestejnoměrně. Faktorů které toto ětrání oliňují je celá řada, to také dalo podnět k ýzkumu, který má za cíl zjistit hlaní oliňující faktory proudění a zda je s nimi spráně počítáno i metodice současného způsobu ýpočtu a následného nárhu ětraných konstrukcí, která je uedena ČSN 73 0540-4. CHRKTERISTIK OBJEKTŮ Měření probíhaly periodicky po dobu 2 měsíců a to jak u šikmých střech, tak i u fasád a to ždy na několika místech, nicméně tomto článku je řešeno pouze sronání dou objektů se šikmou střechou, které pro názornou ukázku plně dostačují. Poronejme tedy teorii s praxí. Volba objektů byla náhodná, ale byly zoleny tak, aby se nacházely jedné lokalitě pro možnost poronání. Charakteristika objektů: Objekt - Šikmá střecha délka 49 28 3 23 nadmořská ýška 445 m.n.m. sklon 48 Objekt 2 - Šikmá střecha délka 49 27 3 22 nadmořská ýška 436 m.n.m. sklon 4 Obr. : Zkoumaný objekt č. (neytápěná část a bez tepelné izolace) Obr. 2: Zkoumaný objekt č. 2 (ytápěný, s tepelnou izolací) VÝSLEDKY Z MĚŘENÍ U každého je zde přiložena tabulka se základními informacemi o místě, jako jsou datum, čas a základní charakteristika ětrané mezery místě kde bylo proáděno. Z grafů je patrný průběh teplot konstrukci (ruboá strana krytiny, teplota zduchu mezeře a teplota rosného bodu) a souislosti s průběhem teplot je idět i průběh proudění zduchu. Záislost rychlosti proudění na nárůstu teploty během dne je zde zcela eidentní. Také je zde možno idět praktické zastaení proudění zduchu e ětrané mezeře během noci. Proudění probíhá e dne i noci e stále stejné konstrukci, jedinými proměnnými podmínkami jsou zde změny dne a noci. Z toho lze usoudit, že li slunečního záření je zcela zásadní. Vli ětru, deště a dalších možných aspektů zde byl také řešen díky podpoře hydrometeorologického ústau, ale jejich ýznam oproti slunečnímu záření byl o dost menší a měl ýznam jen na částečném zýšení či snížení rychlosti proudění zduchu, což je idět i z určité nepraidelnosti a ýchylkách grafů.

místo den začátek konec délka nadmořská ýška orientace ke sětoým stranám 2007.04.2. 4:0 24:00 2007.04.3. 00:00 24:00 -d 2007.04.4. 00:00 24:00 49 28 05 3 23 03 445 m.n.m. 0 2007.04.5. 00:00 24:00 2007.04.6. 00:00 6:3 sklon ýška plocha nasáacích a odáděcích otorů hloubka ětrané mezery 48 5000 mm 670 mm 959 mm 2 /m 3786 mm 2 /m 20 mm 20 mm Obr. 3: Tabulka specifikace místa - prní na objektu č., strana d (prní strana - u okapu) Teplota zduchu Teplota krytiny Rosný bod 65 55 45 35 25 5 5-5 -5,500 m/s Rychlost proudění,250 m/s,000 m/s 0,750 m/s 0,500 m/s 0,250 m/s 0,000 m/s Vlhkost zduchu 00% Obr. 4: Grafy průběhů teplot a rychlostí proudění zduchu - objekt č., strana d (prní strana - u okapu) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 0% 0% 30 mb Tlak par 25 mb 20 mb 5 mb 0 mb Obr. 5: Místo proádění - objekt č., strana d (prní strana - u okapu) 5 mb 0 500 [mm] Obr. 6: Detail místa proádění - objekt č., strana d 0 mb 2

místo den začátek konec délka nadmořská ýška orientace ke sětoým stranám 2007.07.23. 8:4 24:00 2007.07.24. 00:00 24:00 5-2d 2007.07.25. 00:00 24:00 2007.07.26. 00:00 24:00 49 28 08 3 23 08 446 m.n.m. 250 45 4800 mm 70 mm 959 mm 2 /m 086 mm 2 /m 20 mm 20 mm 2007.07.27. 00:00 24:00 2007.07.28. 00:00 7:59 sklon ýška Obr. 7: Tabulka specifikace místa - páté na objektu č., strana 2d (druhá strana - u okapu) plocha nasáacích a odáděcích otorů hloubka ětrané mezery Teplota zduchu Teplota krytiny Rosný bod 65 55 45 35 25 5 5-5 -5 2007.07.23 00:00:00 2007.07.24 00:00:00 2007.07.25 00:00:00 2007.07.26 00:00:00 2007.07.27 00:00:00 2007.07.28 00:00:00 2007.07.29 00:00:00 2007.07.30 00:00:00 2007.07.3 00:00:00,500 m/s Rychlost proudění,250 m/s,000 m/s 0,750 m/s 0,500 m/s 0,250 m/s 0,000 m/s 2007.07.23 00:00:00 2007.07.24 00:00:00 2007.07.25 00:00:00 2007.07.26 00:00:00 2007.07.27 00:00:00 2007.07.28 00:00:00 2007.07.29 00:00:00 2007.07.30 00:00:00 2007.07.3 00:00:00 Vlhkost zduchu 00% Obr. 8: Grafy průběhů teplot a rychlostí proudění zduchu - objekt č., strana 2d (druhá strana - u okapu) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 0% 0% 2007.07.23 00:00:00 2007.07.24 00:00:00 2007.07.25 00:00:00 2007.07.26 00:00:00 2007.07.27 00:00:00 2007.07.28 00:00:00 2007.07.29 00:00:00 2007.07.30 00:00:00 2007.07.3 00:00:00 30 mb Tlak par 25 mb 20 mb 5 mb 0 mb Obr. 9: Místo proádění - objekt č., strana 2d (druhá strana - u okapu) 5 mb 0 500 [mm] Obr. 0: Detail místa proádění - objekt č., strana 2d 3 0 mb 2007.07.23 00:00:00 2007.07.24 00:00:00 2007.07.25 00:00:00 2007.07.26 00:00:00 2007.07.27 00:00:00 2007.07.28 00:00:00 2007.07.29 00:00:00 2007.07.30 00:00:00 2007.07.3 00:00:00

orientace ke plocha nasáacích a místo začátek konec nadmořská ýška den sětoým sklon odáděcích otorů délka ýška stranám 2007.08.05. 3:50 24:00 2007.08.06. 00:00 24:00 3-d 2007.08.07. 00:00 24:00 49 27 54 3 22 37 436 m.n.m. 350 4 6600 mm 840 mm 22028 mm 2 /m 970 mm 2 /m 2007.08.08. 00:00 24:00 2007.08.09. 00:00 7:20 hloubka ětrané mezery 39 mm 39 mm Obr. : Tabulka specifikace místa - třetí na objektu č. 2, strana d (prní strana - u okapu) Teplota zduchu Teplota krytiny Rosný bod 65 55 45 35 25 5 5-5 -5 2007.08.05 00:00:00 2007.08.06 00:00:00 2007.08.07 00:00:00 2007.08.08 00:00:00 2007.08.09 00:00:00 2007.08.0 00:00:00 2007.08. 00:00:00 2007.08.2 00:00:00 2007.08.3 00:00:00,500 m/s Rychlost proudění,250 m/s,000 m/s 0,750 m/s 0,500 m/s 0,250 m/s 0,000 m/s 2007.08.05 00:00:00 2007.08.06 00:00:00 2007.08.07 00:00:00 2007.08.08 00:00:00 2007.08.09 00:00:00 2007.08.0 00:00:00 2007.08. 00:00:00 2007.08.2 00:00:00 2007.08.3 00:00:00 Vlhkost zduchu Obr. 00% 2: Grafy průběhů teplot a rychlostí proudění zduchu - objekt č. 2, strana d (prní strana - u okapu) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 0% 0% 2007.08.05 00:00:00 2007.08.06 00:00:00 2007.08.07 00:00:00 2007.08.08 00:00:00 2007.08.09 00:00:00 2007.08.0 00:00:00 2007.08. 00:00:00 2007.08.2 00:00:00 2007.08.3 00:00:00 30 mb Tlak par 25 mb 20 mb 5 mb 0 mb Obr. 3: Místo proádění - objekt č. 2, strana d (prní strana - u okapu) 0 500 Obr. 4: Detail místa proádění - objekt č. 2, strana d [mm] 5 mb 0 mb 2007.08.05 00:00:00 2007.08.06 00:00:00 2007.08.07 00:00:00 2007.08.08 00:00:00 2007.08.09 00:00:00 2007.08.0 00:00:00 2007.08. 00:00:00 2007.08.2 00:00:00 2007.08.3 00:00:00 4

TEORETICKÝ VÝPOČET Výpočtem můžeme snadno yčíslit rychlost prodění zduchu dle normy ČSN 73 0540-4, kde se rychlost proudění zduchu e ětrané zduchoé rstě ca [m s - ] stanoí takto: a) přibližně, hodnotami pro nárh a oěření e dou mezních polohách 0, a 0, a ca, min 3 ca, max 9 b) přesněji ýpočtem ze ztahů V normě je elmi podrobný ýpočet dle bodu b), který bere úahu řadu dalších faktorů, jako jsou například tlakoá ztráta třením, délka ětrané mezery, ýškoé rozdíly, sazené odpory atd., nicméně ani zde není nikterak započten li slunečního záření, které je z grafů zcela eidentní. Z tohoto důodu můžeme pro sronání požít ýpočet základní rychlosti proudění pouze dle bodu a). Objekt č. strana =,959 0-3 0,67=0,0080 m 2 (plocha průřezu stupního nebo ýstupního otoru - menšího z nich) =20 0-3 0,67=0,034 m 2 (plocha průřezu, pro který se stanouje rychlost proudění) a =,50 m s - (rychlost enkoního zduchu dle ČSN 73 0540-3 - budoa nechráněná, zatížení zýšené) 0,0080 m s 0,034 0,0080, max 0,9 a 0,9,50 0, 806 m s 0,034 ca, min 0,3 a 0,3,50 0, 269 ca Objekt č. strana 2 =0,86 0-3 0,7=0,0077 m 2 (plocha průřezu stupního nebo ýstupního otoru - menšího z nich) =20 0-3 0,7=0,042 m 2 (plocha průřezu, pro který se stanouje rychlost proudění) a =,50 m s - (rychlost enkoního zduchu dle ČSN 73 0540-3 - budoa nechráněná, zatížení zýšené) 0,0077 m s 0,042 0,0077, max 0,9 a 0,9,50 0, 732 m s 0,042 ca, min 0,3 a 0,3,50 0, 244 ca Objekt č. 2 strana =9,70 0-3 0,84=0,0082 m 2 (plocha průřezu stupního nebo ýstupního otoru - menšího z nich) =39 0-3 0,84=0,0328 m 2 (plocha průřezu, pro který se stanouje rychlost proudění) a =,50 m s - (rychlost enkoního zduchu dle ČSN 73 0540-3 - budoa nechráněná, zatížení zýšené) 0,0082 m s 0,0328 0,0082, max 0,9 a 0,9,50 0, 338 m s 0,0328 ca, min 0,3 a 0,3,50 0, 3 ca 5

SHRNUTÍ Sronání naměřených a ypočtených hodnot zjistíme o kolik se liší. naměřené hodnoty [m s - ] ypočtené hodnoty [m s - ] měřený úsek ca, min ca, max ca, min ca, max objekt -d 0,000 0,728 0,269 0,806 objekt -2d 0,000,02 0,244 0,732 objekt 2-d 0,000 0,65 0,3 0,338 Z tabulky je zcela patrné, že během noci když dle proudění prokazatelně ustáá, by nám dle ýpočtu měl stále konstrukci proudit zduch. měřené období objekt 2 (s minerální izolací) objekt (bez minerální izolace) ca, průměr za rok [m s - ] ca, průměr za rok [m s - ] noc 0,03 0,06 den - bez oslunění 0, 0,7 den - li oslunění 0,6 0,20 Tabulka ukazuje průměrné hodnoty za období jednoho roku (2007/2008). I když objekty měli různou ellikost ětrací mezery, li oslunění je zde u obou patrný a to nárůstu průměrné rychlosti proudění o cca 30%. Rozdíl mezi dnem a nocí je zde podstatně ýraznější a to až desetinásobně, průměrně činí cca 300%. ZÁVĚR Z ýsledku idíme, že dosaadní normoé ýpočetní postupy zatím nepočítají se zásadním liem slunečního záření, respektie doby, kdy sluneční záření na konstrukci nikterak nepůsobí. Do této kategorie kromě nočních hodin patří i li tralého stínu zástabě, lesního porostu či sněhoé pokrýky zimním období na střechách, kde díky téměř úplnému zastaení proudění dochází k elmi rychlému zýšení relatiní lhkosti zduchu e ětrané mezeře. KREL SEDLÁČEK Ing. Karel Sedláček (*979) absolent FS ČVUT Praze, obor pozemní staby a architektura. V současné době absoluje studium doktorského programu na ČVUT - FS Praze, katedra konstrukcí pozemních staeb a pracuje e společnosti Saint-Gobain Orsil s.r.o. jako produktoý manažer. Recenzoal: Ing. Jiří Sedláček, CSc Literatura: ČSN 73 0540- ČSN 73 0540-2 ČSN 73 0540-3 ČSN 73 0540-4 Zdroje: www.isoer.cz Text byl zpracoán za podpory MSM 684077000 6