Přijali učitelé počítač?

Podobné dokumenty
Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

Učitelé matematiky a CLIL

Matematika, informatika, projekty

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Česká republika Česká školní inspekce. Liberecký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Pěnčín, okres Jablonec nad Nisou

Přidaná hodnota ve výuce praxe s využitím projektu OP VK výsledky závěrečného dotazníkového šetření (% zastoupení odpovědí)

Trendy ve vzdělávání 2010 Sekce 1 Podpora výuky

Celoživotní vzdělávání

POČÍTAČEM PODPOROVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ SONDY

IDENTIFIKACE VÝUKOVÝCH METOD POUŽÍVANÝCH PŘI PŘÍPRAVĚ BUDOUCÍCH UČITELŮ MATEMATIKY

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva

VÝSLEDKY PRVNÍHO ROKU ŘEŠENÍ PROJEKTU CAD

VYUŽITÍ STAVEBNIC VE VÝUCE NA ZŠ

Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: Kč

11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání VYUŽITÍ MIMOŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ V PROCESU ZMĚN VZTAHU DÍTĚTE K PROSTŘEDÍ

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice

Vyhodnocení dotazníkového šetření v ZŠ

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

Informace. Jednotné přijímací zkoušky v SŠ s maturitními obory a vybavenost škol prostředky ICT

Výsledky dotazníkového šetření potřeb mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV v ORP Kladno

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory unit costs Číslo prioritní osy: 7.1

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

VÝSLEDKY VÝZKUMU ICILS V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ A JEHO MOŽNÉ DOPADY NA KURIKULÁRNÍ REFORMU V OBLASTI ICT V ČESKÉ REPUBLICE

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ASPEKTY PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVY NESLYŠÍCÍHO UČITELE 1.STUPNĚ NA KATEDŘE MATEMATIKY PDF UP V OLOMOUCI

Vyhodnocení dotazníku žáků o využívání e-learningového portálu OLAT

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI NÁZORY UČITELŮ NA ICT NÁSTROJE JAKO PROSTŘEDKŮ PRO UPLATŇOVÁNÍ KONEKTIVISTICKÉHO PŘÍSTUPU K VYUČOVÁNÍ

Matematika na 1. stupni ZŠ se zaměřením na využití geometrie v praxi

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Web based dynamic modeling by means of PHP and JavaScript part III

ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI Z POHLEDU UČITELŮ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Tereza Gajďoková

INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Jana Blahoslava, Ivančice, Lány Ivančice, Lány 2. Identifikátor:

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Pracovníci státní správy

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

INOVACE PŘEDMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE VÝUCE

Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných aktivit

Malá didaktika innostního u ení.

Kompetenční profil ředitelů škol. Milan Bareš

Zjišťování potřeb učitelů na jihomoravských základních školách s ohledem na využitelnost metodických materiálů ve výuce přírodopisu.

Informační gramotnost a celoživotní učení Moravská zemská knihovna v Brně. Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU)

Výsledky dotazníkového šetření potřeb ZŠ a MŠ v rámci projektu MAP OP VVV v území ORP Rychnov n/k

Profesní standard v odborném

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Rámcové vzdělávací programy

Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů

KITTV PedF UK TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ pro školní rok 2010/2011

MOŽNOSTI VYUŽITÍ SHLUKOVÉ ANALÝZY V Q-METODOLOGII

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM TVORBA E-LEARNINGOVÉHO KURZU V PROSTŘEDÍ LMS MOODLE

Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity

Příloha č. 1. k výzvě č. 02 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

ICT ve výuce hudební výchovy na základní škole. Jarmila Šiřická Olomouc

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Témata závěrečných písemných prací

System for individual learning of mathematics. Agnieszka HEBA, Ph.D. Doc. RNDr. Jana KAPOUNOVÁ, CSc. dr hab. prof. UŚ Eugenia SMYRNOVA-TRYBULSKA

Vyhodnocení odpovědí:

Místní akční plán rozvoje vzdělávání II ORP Strakonice CZ /0.0/0.0/17_047/

Renáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno

Didaktika odborných předmětů. Rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy

Předpilotní šetření TIMSS Školní zpráva. I. základní škola Masarykovo nám. 71, Říčany. Kód vaší školy: sk10

Outplacement z pohledu společností (organizací) v regionu hlavního města

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Česká republika Česká školní inspekce. Liberecký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Turnov, Skálova 600, okres Semily

Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. MUDr. Lukáš Kettner, MBA

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů

Jana KRATOCHVÍLOVÁ, Jiří HAVEL, Hana FILOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU

ANALÝZA VÝSTUPŮ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POTŘEB ZÁKLADNÍCH ŠKOL NÁVRH VIZÍ, CÍLŮ A STRATEGIÍ PRO DISKUSI SE ZÁSTUPCI ŠKOL ORP K VYTVOŘENÍ MAP

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ V KONTEXTU SE SOUČASNÝMI PROBLÉMY PREPRIMÁRNÍHO A PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

c) Kompletní znění dotazníku přístupného z přímého odkazu rozeslaného v u:

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli účastníky akcí RKC LK.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Česká republika Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Zvláštní škola Třeboň, Jiráskova 3

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

Závěrečná zpráva o seminářích Rozvíjíme matematickou gramotnost na základní a střední škole v roce 2015

Klíčové téma: Rozvoj výuky cizích jazyků

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

ETICKÁ VÝCHOVA V PŘÍPRAVĚ BUDOUCÍCH UČITELŮ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Vladimíra Křížová

Na území ORP Liberec je celkem 67 mateřských škol. Územní rozložení MŠ je následující:

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PEDAGOGICKÉHO STUDIA UČITELŮ DISTANČNÍ FORMOU STUDIA

Předávání informací z MAP do KAP

Pecharova 10, PRAHA 4 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.CZ

Výběr kandidátů na finanční pozice (dotazníkové šetření)

Vyhodnocení dotazníkového šetření 2016

KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PRIORITIZACE POTŘEB

Výsledky dotazníkového šetření odpovědi žáků tříd Základní školy Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

Transkript:

Přijali učitelé počítač? Martina Uhlířová Katedra matematiky PdF UP v Olomouci Resumé Příspěvek je zaměřen na problematiku vztahu učitel - počítač v souvislosti s možnostmi využití ICT ve výuce matematiky na primární škole. Součástí textu jsou dílčí výsledky dotazníkového šetření realizovaného na vzorku učitelů čtvrtých a pátých tříd. Klíčová slova Učitel, počítač, primární škola, matematika. Abstract Does the teachers accept personal computer? The contribution is intent on problems of relation between teacher and computer. Teacher is one of the most important factors of successful implementation of ICT in the basic school. The contribution is focused on a primary school lessons of mathematics. Key words Teacher, Computer, Primary school, Mathematics. 1. Úvod Jaký je vztah učitele k počítači? Jaký je postoj učitele k možnostem využití počítače ve výuce? Toto jsou stěžejní otázky, na které jsme se pokoušeli najít odpověď. Proč právě tyto dvě otázky? Současná informační společnost deklarovala počítač jako samozřejmou součást našeho každodenního života. Škola je nedílnou součástí společnosti a měla by tedy plně odpovídat jejímu informačnímu charakteru. Využití moderních informačních technologií (ICT) ve školách by mělo být samozřejmostí, využití informačních technologií ve výuce by mělo vést ke zkvalitnění vzdělávacího procesu, k posunu směrem k inovativním změnám, k vytvoření předpokladů pro širší uplatnění každého občana společnosti. V roce 2000 schválila vláda ČR Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání, která si jako hlavní cíl klade zpřístupnění informačních a komunikačních technologií (ICT) všem, kdo procházejí vzdělávací soustavou. Součástí koncepce byly plány postupného vybavení škol moderní výpočetní technikou a systému odborných školení učitelů všech stupňů škol zaměřených na informační gramotnost učitelů (Projekt SIPVZ). Zaměřme se nyní na edukační realitu. Je skutečně aktuálním rysem současné školy mnohostranné využití počítačů? Jsou učitelé schopni a ochotni využívat prostředků ICT 99

a začleňovat je smysluplně do své výuky? V obou případech se domníváme, že nikoliv. Je zde sice řada nadšených zastánců nových přístupů a postupů, obecně však lze konstatovat, že realita neodpovídá plánované koncepci ani technickým možnostem. V souhlase s Brdičkou se domníváme, že úspěšná implementace ICT není pouze technická záležitost. Od samotného dodání a zprovoznění techniky nelze očekávat žádné zázraky (Brdička, 2002, s. 3). Významným, často opomíjeným faktorem úspěšnosti je tady osobnost učitele, jeho vnitřní postoj a přesvědčení. Pro realizaci změn je rozhodující, jak konstatuje Průcha, zda jsou učitelé na požadované změny odborně připraveni, zda jsou v daných podmínkách schopni je realizovat a především, zda vůbec učitelé pozitivně přijímají požadavky na ně kladené a jsou ochotni je realizovat (Průcha, 2002, s. 46). Domníváme se tedy, že je velmi důležité porozumět tomu, jak se k inovativním změnám stavějí sami učitelé. Výše zmiňované otázky a problémy byly hlavním impulsem pro realizaci výzkumného šetření zaměřeného na využívání ICT na školách, konkrétně pak na primárních školách v rámci výuky matematiky. 2. Výzkum Výzkumné šetření bylo realizováno v roce 2002 v rámci mezinárodního česko-slovenského projektu Informační technologie ve vzdělávání učitelů 1. stupně ZŠ. (Hlavním řešitelem projektu byl za českou stranu Doc. PhDr. B. Novák, CSc.) Pro výzkum jsme zvolili formu dotazníkového šetření. Respondenty šetření byli učitelé 4. a 5. tříd. Na celkový počet 160 distribuovaných dotazníků odpovědělo 128 učitelů z 76 různých základních škol moravského regionu. (Návratnost dotazníků byla 80 %.) Mezi školami byly rovnoměrně zastoupeny školy městské (33 škol, tj. 43,75 %) i vesnické (42 škol, tj. 56,25 %). Všechny otázky dotazníku uváděné v následujícím textu měly charakter polouzavřených výčtových položek. Respondenti si mohli vybrat současně několik odpovědí, popř. doplnit odpověď vlastní. Úvodní otázky se zaměřují na postoje učitelů k možnosti využití ICT na 1. stupni ZŠ. 100

Otázka č. 1 Jaký je Váš názor na zařazení počítačů do výuky na 1. stupni ZŠ obecně? (Vyhodnocení odpovědí je patrné z tabulky č. 1.) Tabulka č.1: Názory učitelů na zařazení počítačů do výuky Názory učitelů na zařazení počítačů do výuky Počítače jsou součástí naší každodenní reality, mohou tedy být přirozenou cestou využívány i na 1. stupni ZŠ Počítače do výuky na 1. stupni ZŠ nepatří, připouštím jejich využití v rámci počítačového kroužku Četnost odpovědí absolutní relativní 118 92,19 % 8 6,25 % Počítače na 1. stupeň ZŠ nepatří 2 1,56 % Každý z respondentů zvolil právě jednu z nabízených možností, možnost volby vlastní odpovědi nevyužil nikdo. Je potěšující, že více než 90 % respondentů se domnívá, že počítač by se měl stát samozřejmou a přirozenou součástí edukačního prostředí primární školy. Pouze dva respondenti (tj. 1,56 %) považují přítomnost počítačů na prvním stupni za nežádoucí. Otázka č. 2 Jaký je Váš názor na využívání počítačů ve výuce matematiky na 1. stupni ZŠ? (Vyhodnocení odpovědí je patrné z tabulky č. 2.) Tabulka č. 2: Názory učitelů na využívání počítačů v rámci výuky matematiky Názory učitelů na využívání počítačů v rámci Četnost odpovědí výuky matematiky absolutní relativní Využití počítače má silný motivační náboj 76 59,38 % Práce s vhodnými počítačovými programy je dobrá pro rozvoj logického myšlení, prostorové 96 75,00 % představivosti Práce s vhodnými počítačovými programy je dobrá pro samostatné procvičování učiva 90 70,31 % Ve využívání počítačů v hodinách matematiky nevidím žádný přínos 2 1,56 % Většina respondentů zvolila více nabízených možností, možnost volby vlastní odpovědi nevyužil nikdo. Lze říci, že si většina učitelů uvědomuje možný přínos prostředků ICT pro kvalitu výuky. Očekávali jsme, že některý z učitelů doplní, že ICT mohou také příznivě podporovat komunikaci 101

a kooperaci žáků, možnosti získávání aktuálních dat apod. Učitelé zřejmě dosud nevidí ICT jako prostředek a multifunkční pracovní prostředí podporující posun od transmisivního pojetí vzdělávání k pojetí kooperativnímu. Vnímají především aplikační faktor přístupu k médiím. Otázka č. 3 Využíváte aktivně počítač v rámci přípravy na výuku? (Vyhodnocení odpovědí je patrné z tabulky č. 3.) Tabulka č. 3: Využití počítače učitelem v rámci přípravy na výuku matematiky Odpovědi učitelů Využívám počítač při přípravě různých pracovních materiálů (folií, pracovních listů, tabulek, grafů, šablon apod.) Četnost odpovědí absolutní relativní 92 71,87 % Počítač nevyužívám, protože počítač není dostupný 18 14,06 % Počítač nevyužívám, protože v jeho využití nevidím žádné výhody 18 14,06 % Nevyučuji matematiku 2 1,56 % Situaci, kdy více než 70 % dotázaných učitelů využívá počítač v rámci své přípravy na výuku, hodnotíme jako příznivou. Tito učitelé přijali počítač jako užitečný a přínosný nástroj. Nezjišťovali jsme podrobně, jakým způsobem a jak často učitelé ICT využívají. Předpokládáme, že pokud učitel počítač využívá, dosáhl již adekvátní uživatelské úrovně informační gramotnosti. 102

Otázka č. 4 Využíváte počítač v rámci výuky matematiky? (Vyhodnocení odpovědí je patrné z tabulky č. 4.) Tabulka č. 4: Využití počítače učitelem v rámci výuky matematiky Odpovědi učitelů Využívám počítač v hodinách (např. demonstrace, motivace, procvičování, zdroj aktuálních dat) Nevyužívám počítač v hodinách, protože počítač není dostupný Nevyužívám počítač, protože v jeho využití nevidím žádné výhody Nevyužívám počítač, protože nejsou k dispozici vhodné programy Nevyužívám počítač, protože s ním neumím zacházet Četnost odpovědí absolutní relativní 48 37,5 % 56 43,75 % 12 9,38 % 8 6,25 % 4 3,13 % Položka č. 4 vypovídá o reálné situaci ve škole ve smyslu přímé implementace prostředků ICT v rámci výuky matematiky. Ve srovnání s otázkou č. 3 již odpovědi nejsou tak příznivé. Částečným vysvětlením této situace mohou být odpovědi na následující otázku č. 5. V šetření se zaměřujeme pouze na využívání počítače v rámci výuky matematiky, ale dále nespecifikujeme způsob využití, frekvenci, začlenění inovativních metod a forem práce apod. Domníváme, že výsledky se jeví poněkud příznivějšími vzhledem k realitě. 103

Otázka č. 5 Označte (popř. doplňte) ty z překážek, o kterých se domníváte, že brání úspěšnému zavádění ICT do výuky. (Vyhodnocení odpovědí je patrné z grafu č. 1.) Graf č. 1: Výčet překážek, které brání úspěšnému zavádění ICT do výuky 85,93 % Učitel neví, jak by mohl počítač ve výuce využít 53,13 % 40,63 % 36,66 % 34,38 % 3,12 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % Nedostatečné vybavení vhodným software Učitel nemá dostatečný časový prostor pro práci s ICT Učitel neumí pracovat s počítačem Nedostupnost počítačů pro výuku Učitel nevidí žádný přínos ve využití počítačů Odpovědi na otázku č. 5 upozorňují na kardinální problém úspěšné implementace ICT. Učitelé, uživatelé výpočetní techniky, nevědí, jakým způsobem lze počítače do výuky matematiky smysluplně začlenit. Samotná schopnost pracovat s ICT není postačující podmínkou pro výukové didaktické aplikace ICT. Chybí metodická podpora práce s ICT a kurikulární integrace využívání ICT do osnov jednotlivých předmětů. Zarážející jsou odpovědi týkající se nedostupnosti počítačů pro výuku, neboť v 126 případech (tedy v 98,44 %) byla na školách vybavená počítačová učebna. Učitelé většinou uváděli, že na počítačovou učebnu nemají žáci 1. stupně povolený přístup, protože by mohli něco pokazit. Dalším důvodem, který respondenti uváděli, byla kapacitní vytíženost učebny žáky 2. stupně. Naproti tomu je třeba zmínit, že ve 14 případech (tj. 10,94 %) mohli učitelé využívat počítač instalovaný přímo v kmenové třídě. 104

Otázka č. 6 Jaký je Váš názor na stupeň informovanosti o možnostech využití počítačů ve výuce? (Struktura odpovědí je patrná z grafu č. 2.) Graf č. 2: Informovanosti učitelů 15,63 % Informovanost je dostatečná 1 15,63 % Informovanost je nedostatečná 1,56 % 81,25 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % Uvítal(-la) bych více informací Nezodpovězeno Z odpovědí respondentů je zřejmý zájem učitelů o aktuální informace o možnostech využití moderních technologií. Učitelé se zajímají zejména o konkrétní metodické náměty a postupy využitelné v reálné výuce. Pouze 15,6 % učitelů se domnívá, že informovanost je dostatečná. Prostředí mezinárodního projektu nám poskytlo možnost srovnání našich závěrů s výsledky obdobného výzkumu realizovaného ve Slovenské republice. Přestože se v této stati zabýváme situací českého edukačního prostředí, dovolíme si pro dokreslení zmínit, jak dopadlo vzájemné srovnání. Mapovaná situace na slovenských školách je velmi podobná českému prostředí. Jediným podstatnějším rozdílem bylo, že větší procento slovenských učitelů (64,1 %) poukazovalo na nedostupnost počítačů jak pro vlastní práci, tak i pro samotnou výuku. 3. Závěr Jaký je vztah učitele k počítači? Jaký je postoj učitele k možnostem využití počítače ve výuce? To jsou otázky z úvodu příspěvku. Jsme si vědomi, že z uvedeného vzorku sledovaných případů nelze generalizovat a vyvozovat obecné závěry. Na základě výsledků výzkumu i naší zkušenosti se však domníváme, že vztah učitele k ICT je vcelku dobrý. Většina učitelů se staví pozitivně k možnostem smysluplného využití počítače. Počítač chápou jako součást každodenní reality, přestože jej dosud aktivně nevyužívají. Tuto situaci považujeme za příznivou. Není zde sice zachycena potenciální ochota učitele měnit zaběhané postupy a metody práce, ale nevystupuje tu zásadní odmítavé stanovisko. Zvlášť povzbuzující je zájem učitelů, zřejmý z odpovědí na otázku č. 5. Milan Hausner (Hausner, 2001) konstatuje, že hlavním problémem v České 105

republice není ani tak nedostatek hardwaru či softwaru, ale spíše neochota učitelů s technologiemi pracovat. S tímto názorem nesouhlasíme. Z našeho šetření je patrný zájem učitelů o možnosti práce s ICT. Hlavní příčinu neuspokojivé situace ve školách spatřujeme především v nedostatečné informovanosti a osvětě učitelů, v podcenění významu dostatečné metodické opory pro práci s ICT v jednotlivých předmětech. Jaká je tedy odpověď na otázku kladenou v názvu příspěvku? Domníváme se, že čeští učitelé akceptují počítač. Jsou na dobré startovní pozici, ale k uvědomělému, samozřejmému a smysluplnému využití progresivních možností, které v sobě ICT zahrnují, zbývá ještě dlouhá a nelehká cesta. Literatura: 4. BRDIČKA, B. ICT a kvalita výuky. Internet : ČeskáŠkola (on-line), 2002. Dostupné na WWW: http://www.ceskaskola.cz/ictveskole/ar.asp?ari=100630&cai=2131. 5. ČERNOCHOVÁ, M. Využití počítače při vyučování. 1. vydání. Praha : Portál, 1998. 165 s. ISBN 80-7178-272-6 6. HAUSNER, M. Rozhovor na dálku: Počítače a internet v britském školství. Internet : ČeskáŠkola (on-line), 2002. Dostupné na WWW: http://www.ceskaskola.cz/ictveskole/ar.asp?ari=2442&cai=2131. 7. PRŮCHA, J. Učitel. 1. vydání. Praha : Portál, 1998. 158 s. ISBN 80-7178- 621-7 8. UHLÍŘOVÁ, M. Počítač a matematické myšlení. In : Podíl matematiky na přípravě učitele primární školy. Olomouc : Vydavatelství UP, 2002, s.196-200. ISBN 80-244-0440-0 Kontaktní adresa: RNDr. Martina Uhlířová Katedra matematiky PdF UP v Olomouci Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc E-mail: uhlir@pdfnw.upol.cz 106