Kmitání vozidel. Téma 9 VOZ 2 KVM 1

Podobné dokumenty
Zavěšení kol. Téma 9. Teorie vozidel 1

pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení

Stabilizátory (pérování)

Na odpružení se svým způsobem také podílí pneumatiky a odpružené sedačky.

Odpružení automobilů

165/70 R T. M + S zimní (bláto a sníh) druhy pneumatik podle uložení vláken kostry a nárazníku :

Čerpadla na beton. Obecné informace o čerpadlech na beton. Provedení. Nástavby na čerpadla na beton jsou považovány za extra torzně tuhé.

Hnací hřídele. Téma 7. KVM Teorie vozidel 1

Nápravy: - nesou tíhu vozidla a přenáší ji na kola - přenáší hnací, brzdné a suvné síly mezi rámem a koly

Pružné spoje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů

VY_32_INOVACE_C 07 13

Vozidla s výměnnými nástavbami. Obecné informace o vozidlech s výměnnou nástavbou

Cisterny. Obecné informace o cisternách. Cisterny se používají k přepravě kapalin, například nafty, tekutých chemikálií a mléka.

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

Kmitání systému s 1 stupněm volnosti, Vlastní a vynucené tlumené kmitání

ŠKODA KODIAQ RS Vznětové motory

Hmotnosti (užitečná, pohotovostní) Počet přepravovaných osob, objemu Zatížení náprav, poloha těžiště. Spolehlivost

ρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

Odpružení vozidla Zmírnění rázů a otřesů přenášených do nosné části podvozku ( karosérie ) od nerovností vozovky

Posouzení skupiny pilot Vstupní data

Řízení. Téma 1 VOZ 2 KVM 1

Vliv přepravovaných nákladů na jízdní vlastnosti vozidel

Rámy a karoserie vozidel

Karoserie a rámy motorových vozidel

ŠKODA KAROQ SCOUT Vznětové motory

ŠKODA KODIAQ SCOUT Vznětové motory

ŠKODA KAROQ SPORTLINE Zážehové motory

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_B

Popis fyzikálního chování látek

10. PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS

Vestavba archivu v podkroví

Jeřáby. Obecné informace o jeřábech

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ŠKODA KAROQ SPORTLINE Zážehové motory

ŠKODA KAROQ Zážehové motory

ŠKODA KODIAQ SPORTLINE Zážehové motory

ŠKODA KAROQ Zážehové motory

MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

ŠKODA FABIA COMBI Zážehové motory

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY

Informativní řez čerpadlem

ŠKODA FABIA Zážehové motory

ŠKODA SCALA Zážehové motory

ŠKODA OCTAVIA Zážehové motory

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY STANOVENÍ SILOVÝCH ÚČINKŮ NA NÁKLADNÍM PŘÍVĚSU DETERMINATION OF FORCE CASE ON TRAILER

ŠKODA SCALA Zážehové motory

ŠKODA OCTAVIA Zážehové motory

MECHANIKA - DYNAMIKA Teorie Vysvětlete následující pojmy: Setrvačnost:

ŠKODA OCTAVIA COMBI Zážehové motory

ŠKODA KAMIQ Zážehové motory

Nápravy motorových vozidel

Svarové spoje. Svařování tavné tlakové. Tlakové svařování. elektrickým obloukem plamenem termitem slévárenské plazmové

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

Termodynamická soustava Vnitřní energie a její změna První termodynamický zákon Řešení úloh Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy.

ZATÍŽENÍ KŘÍDLA - I. Rozdělení zatížení. Aerodynamické zatížení vztlakových ploch

Bakalářská práce. Řízení tlumení vibrací mechanických soustav

1 NÁPRAVY. UMÍSTNĚNÍ NA VOZIDLE Nápravy jsou umístěny pod rámem, a to podle konstrukce buď úplně (tuhé nápravy), nebo částečně (ostatní druhy).

1,2 TSI/63 kw* 1,0 TSI/85 kw (A) 1,8 TSI/ 132 kw (A) 1,4 TSI/ 110 kw. 1,4 TSI/ 110 kw (A) 1,8 TSI/ 132 kw. 1,0 TSI/85 kw. Technické údaje Motor

Název zpracovaného celku: Řízení automobilu. 2.natočit kola tak,aby každé z nich opisovalo daný poloměr zatáčení-nejsou natočena stejně

Rotační pohyb kinematika a dynamika

Řízení. Slouží k udržování nebo změně směru jízdy vozidla

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Svarové spoje. Svařování tavné tlakové. Tlakové svařování. elektrickým obloukem plamenem termitem slévárenské plazmové

Bezpečnostní systémy ABS (Antiblock Braking System), ASR (z německého Antriebsschlupfregelung) protiblokovacího zařízení ABS

TECHNICKÉ PARAMETRY CITROËN JUMPER. Duben 2014

Testovací příklady MEC2

Provedení pomocného rámu

MXV. MXV 25-2, 32-4, 40-8 MXV 50-16, 65-32, Všechny součásti v kontaktu s kapalinou, včetně hlavic, jsou z chromnikl nerez oceli. AISI 304.

ŠKODA Octavia Combi RS

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Zhoršení komfortu způsobené vibracemi. Základní principy. Frekvence. Oscilace a rozkmit. Rezonanční frekvence

FYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m kg mol 1 p =? Příklady

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem

STABILIZAČNÍ PLOCHY A KORMIDLA - I

ŠKODA OCTAVIA Vznětové motory

3.1.2 Harmonický pohyb

Rozvodovky + Diferenciály

ŠKODA KODIAQ Zážehové motory

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Název zpracovaného celku: Kola a pneumatiky

Učební texty Diagnostika snímače 4.

Přijímací zkouška do navazujícího magisterského oboru FSv ČVUT

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 11

Průtoková charakteristika PSM

Rotující soustavy, měření kritických otáček, typické projevy dynamiky rotorů.

Vznětové motory. Technické údaje 2,0 TDI/81 kw 2,0 TDI/110 kw Motor Motor Počet válců Zdvihový objem [cm 3 ]

Literatura: a ČSN EN s těmito normami související.

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny

Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně / Technická 2896/2 / / Brno

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m

ŠKODA OCTAVIA COMBI Vznětové motory

Vznětové motory Vrtání zdvih [mm mm] Maximální výkon/otáčky [kw/min -1 ] 66/ /

Kola. Konstrukce kola (jen kovové části)

Zážehové motory. Technické údaje 2,0 TSI/169 kw 2,0 TSI/169 kw (A) Motor Motor Počet válců Zdvihový objem [cm 3 ]

ŠKODA FABIA Vznětové motory

Příloha-výpočet motoru

Transkript:

Kitání vozidel Téa 9 VO KVM

Pohyby karoserie Nadnášení Stáčení Vrtění Klopení Kolébání Houpání Klonění X Škubání Y Vybočování KVM Teorie vozidel

Pohyb Osa Vazba s pohybe Vazba na pohyb vozidla Příá jízda X Jízdní odpory, hnací síla, brzdicí síla, akcelerace Škubání X Vlivy spojené s jízdou, brždění a dalšíi faktory v hnací ústrojí Vybočování Y ; Sěrová stabilita, boční tuhost pneuatik, jízda zatáčkou Nadnášení ; Svislé kitání, pérování Klopení Nerovnosti vozovky Y Naklápění v zatáčce Klonění Brždění (předklápění), zrychlování (zaklápění) Stáčení Y; Sěrová stabilita Řídicí pohyb Y; Jízda zatáčkou, saořízení Třepetání Kitání řídících kol Otáčení kola Blokování, prokluz, syk Klopení kola Naklápění kola při jízdě zatáčkou (sěrová stabilita), zěny při propružení KVM Teorie vozidel 3

Prvky systéu kitání Vstup (buzení) Kitající soustava Výstup (odezva) Kritériu Nerovnosti *) Rychlost jízdy *) Nevyváženost kol Nekruhovitost kol Vozidlo rychlení Rychlost Výchylka Napětí Síly ezi kole a vozovkou Pohodlí jízdy Bezpečnost Naáhání vozovky Naáhání vozidla *) kineatické buzení VO KVM 4

Dynaický odel kitání Náhrada skutečné (složité) soustavy jednodušují výpočty ákladní odel 9 o volnosti VO KVM 5

jednodušené odely Kabina M P Rá Rá Rá Kolo Kolo VO KVM 6

Rovinný odel dvounápravového Předpoklady : vozidla se 4 o volnosti Syetrie vozidla k ose x (včetně pružin a tluičů a rozložení hot) Syetrie buzení pod levý a pravý kole (kolébání = ) VO KVM 7

Rovinný odel dvounápravového f vozidla se 4 o volnosti ; J y T P P T k P b P k b k P b P V k b P P P b P b b P b k P k k P k h P H l P l l P l l l náhrada karoserie 3 tělesy spojené bezhotnýi tyčei v.. vazba soustavy VO KVM 8

Hotnosti 3 těles určíe z podínek : achování celkové hotnosti achování polohy těžiště achování oentu setrvačnosti VO KVM 9 V P V P P l l Y Y V P P l J l l

Rovinný odel dvounápravového vozidla se 4 o volnosti Řešení soustavy 3 rovnic dostanee: VO KVM l l l P Y P l l l Y P Y V l l l

Rovinný odel dvounápravového vozidla se 4 o volnosti Podínka, kdy lze vyšetřovat kitání přední a zadní nápravy odděleně a nahradit soustavu dvěa soustavai o o volnosti. l P l Y l Vazba je přerušena a vzniká jen svislé kitání nezávislé na přední a zadní nápravě. V ůže být i záporné jedná se o veličinu představující vazbu soustavy V l Y l P l VO KVM

Nerovnosti vozovky Nerovnost vozovky = fora kineatického buzení Haronický průběh zcela výjiečný případ Náhodný průběh běžná praxe Jednorázové nerovnosti lze siulovat rozklade na haronické složky VO KVM

Nerovnosti vozovky Haronický průběh L... dráhová úhlová frekvence (úhlový vlnočet) L... délka vlny Konstantní rychlost jízdy h t) h sin vt ( U dvounápravového vozidla s rozvore l platí: Přední kola : adní kola : h P h ( x) h h( x) h sin x ( x) h sin ( x l) sin x t VO KVM 3 v x t h P h ( t) h sin vt ( t) h sin v( t t) l v

Nerovnosti vozovky pro vt ;3 ; 5 bude h P = -h buzení k houpání pro vt ;4 ; 6 bude h P = h buzení k svislý kitů (k nadnášení) pro obecný případ bude h P h oba druhy buzení (hopání + nadnášení) VO KVM 4

Statistické vlastnosti nerovností h = h(x,y)... náhodná funkce výšky nerovností podínky : Stacionarita statistické charakteristiky závisí na t a x Ergodičnost vlastnosti náhodného procesu lze určit z jediného ěření Centrování nulová střední hodnota VO KVM 5

Statistické vlastnosti nerovností výška h dráha x statistické paraetry : střední hodnota h X rozptyl x h ef VO KVM 6

Kritéria pro posuzování vibračních vlastností vozidel Dvě ěřítka : jízdní pohodlí jízdní bezpečnost Jízdní pohodlí Na lidský organizus působí vibrace škodlivě : zhoršují činnost vnitřních orgánů (rezonance) zhoršují činnost syslů zvyšují únavu prodlužují reakční čas VO KVM 7

Kritéria pro posuzování vibračních vlastností vozidel Rezonance horní části trupu, žaludku a obratlů 4 Hz 6 Hz SVISLE Vibrace kolo na osu páteře Hz 3 Hz nebezpečné Pro posouzení vibrací je důležitá : frekvence (/3 oktávová) aplituda - a ef Legislativní zázeí : ákon 58/ Sb., o ochraně veřejného zdraví Nařízení vlády 5/ Sb., o ochraně zdraví před nepříznivýi účinky hluku a vibrací Nařízení vlády 88/4 Sb., který se ění nařízení vlády 5/ Sb., o ochraně zdraví před nepříznivýi účinky hluku a vibrací VO KVM 8

Kritéria pro posuzování vibračních vlastností vozidel VO KVM 9

Kritéria pro posuzování vibračních vlastností vozidel Bezpečnost jízdy Rozhodující kritérie je svislá síla ezi kole a vozovkou K F Dyn Naáhání vozovky KStat Odskok kola Bezpečnost jízdy čas t K ( t) KStat F Dyn VO KVM

Svislé kitání k b F k F S F b... část karoserie... hotnost obou kol a dílů celé nápravy k, b... tuhost a tluení obou pružin a tluičů k b F k F b F K... pružící síla F b... tluící síla F S... setrvačná síla h h F S VO KVM

Svislé kitání podínka nezávislosti přední a zadní nápravy F k ( ) k Rel F F k k Re l ( h b k k b ) ( ) b Rel l i Y P l F b Re b ( b l h ) VO KVM

Svislé kitání VO KVM 3 Pohybové rovnice soustavy Tluení v pneuatikách lze zanedbat b F k F b b k F F F ) ( ) ( b k ) ( ) ( ) ( ) ( h b h k b k ) ( ) ( ) ( ) ( h k h b h k F F F b k dyn

F dyn Svislé kitání Přenosové funkce : Vstup... budicí funkce výška nerovností Výstup... odezva výchylky a Naáhání cestujících a vozidla Deforace pružin h h Světlá výška vozidla h h Naáhání vozovky, deforace pneuatik Naáhání nápravy h h Naáhání nápravy h VO KVM 4

Svislé kitání Vlastní frekvence soustavy, kde : Náprava znaénko + Karoserie znaénko - Přibližně : kk k k k VO KVM 5

Optializace Rozptyl F Dyn Optiální tuhost pružin k : výšení k : Roste vlastní frekvence karoserie Roste aplituda přenosu zrychlení i síly VO KVM 6 3 ) ( b k k b k b b k k k vs h FDyn k k k FDyn F Dyn

Optializace Optiální tluení b : Velikost b : V oblasti vlastní frekvence karoserie snižuje aplitudu zrychlení V oblasti vlastní frekvence nápravy snižuje aplitudu F Dyn horšuje pohodlí jízdy lepšuje bezpečnost jízdy b F Dyn b poěrné tluení : FDyn b D k k k b k VO KVM 7

Optializace Optiální hotnost nápravy : Velikost : Neprojeví se na vlastní frekvenci karoserie výšení snižuje vlastní frekvenci nápravy Snížení zvyšuje bezpečnost a nepatrně pohodlí Pohodlí jízdy : D, Bezpečnost : D,4 Prázdný autoobil : D,,4 Naložený autoobil : D,5,3 VO KVM 8

Optializace Optiální radiální tuhost pneuatik k : výšení k : vyšuje vlastní frekvenci nápravy Aplitudy zrychlení a dynaické síly Měkká pneuatika podstatně snižuje aplitudy v oblasti. rezonance podobně jako ěkké pružiny snižují aplitudy v oblasti. rezonance Optiální hotnost nástavby (karoserie) : Velikost : Snižuje vlastní frekvenci karoserie (. rezonance) Snižuje aplitudu zrychlení karoserie Snižuje sěrodatnou odchylku zrychlení karoserie Neovlivní vlastní frekvenci nápravy VO KVM 9

k... alá pohodlí jízdy Shrnutí b... velké pohodlí jízdy D,,3... alá z důvodů bezpečnosti (neovlivňuje pohodlí) k... alá (pohodlí +bezpečnost) pneuatiky s větší objee stlačeného vzduchu... nízká a konstantní (pohodlí) /k = s velká a konstantní (bezpečnost) Progresivní průběh charakteristiky pružení VO KVM 3

Odpružení Snižuje ve svislé sěru přenos vibračních pohybů z vozovky na podvozkové části a karoserii vyšuje životnost konstrukčních dílů vozidla ajišťuje trvalý kontakt kola s vozovkou VO KVM 3

Odpružení Určující pro pružení je vlastní frekvence : f k VO KVM 3

Pružiny Pružícíi prvky ůže být : pružina ocelová vinutá listová torzní pružina pryžová pružina vzduchová (pneuatická) pružina vzduchokapalinová (hydropneuatická) pružina pryžokapalinová (hydroelastická) VO KVM 33

Ocelové pružiny Pružina Listová Tuhost 3 4nbh E k *3 Kl * l l l 3 K.. tvarový součinitel n.. počet listů b.. šířka listů l.. délka upevnění l.. délka pružiny Válcová vinutá k Gd 8nD 4 3 d.. průěr drátu D.. střední průěr pružiny n.. počet činných závitů Torzní k J p lr G J p.. polární oent setrvačnosti r.. raeno síly l.. délka tyče VO KVM 34

Listové pružiny předevší pro nákladní autoobily nosníky stálé pevnosti uístění podélně (podélná stabilizace), éně často příčně (příčná stabilizace) velké vnitřní tluení Progresivní účinek stupňovitý (paralelní řazení pružin) Progresivní účinek plynulý (přídavný list s plynulý dosednutí) Parabolická pružina (stálá pevnost jednoho listu parabolický průběh tloušťky) VO KVM 35

Parabolická pružina tloušťka v ístě vetknutí : tloušťka v libovolné ístě x : tuhost pružiny : K.. korekční faktor (K,9) enší hotnost než klasická listová pružina ůže přenášet podélné i boční síly VO KVM 36 ax 6 g g b g g F h dov 4 l l g 4 l l g g x h x K g g E g g h b k 3 8

Parabolická pružina VO KVM 37

zejéna pro osobní autoobily Vinuté pružiny alá hotnost, bez údržby, jednoduché uložení (nevyžaduje klouby) nelze použít pro stabilizaci, neá význané vnitřní tluení Stoupání usí zajistit vůli ezi závity i při ax. propružení Dosedací plochy speciálně upraveny, uloženy přes pryž (hluk) Progresivní účinek : proěnlivé stoupání (nižší na koncích) proěnlivý průěr drátu (na koncích enší) proěnlivý průěr pružiny (kuželová nebo soudečková) v kobinaci s proěnlivý průěre drátu VO KVM 38

krutné pružiny válcová příá tyč na konci s hlavicí s drážkování (nebo 4-hrane) o větší průěru (přechod plynulý) zabírá veli álo ísta, á nízkou hotnost a alé nároky na údržbu povrch hladce broušen nebo kuličkován Pružina se ontuje s předpětí (odpovídající statickéu zatížení) VO KVM 39

krutné pružiny VO KVM 4

Pryžové pružiny předevší pro přídavný pružící účinek Naáhání na syk i tlak nízká cena, vysoká životnost (!), žádná údržba, vysoké vlastní tluení citlivost na teplotu, počasí, cheikálie, pokles tuhosti s čase, proěnlivé vlastnosti předevší pro uložení agregátů, dílů náprav, dorazy atd. VO KVM 4

Pryžové pružiny VO KVM 4

Pryžové pružiny VO KVM 43

Plynová pružina využívá stlačitelnosti plynu pro odvození se vychází z odelu pístu ve válci F p p p a S p... tlak ve válci p a... atosférický tlak Stlačení plynu je popsáno polytropickou zěnou n n pv pv konst. n = poalá zěna objeu izoterický děj n =,4 rychlá zěna objeu kitání vozidla adiabatický děj p p v v n p v v S z n VO KVM 44

Plynová pružina Pružící síla Plynová pružina á progresivní charakteristiku (obje plynu se při stlačování zenšuje). statická tuhost z = dosazení za p VO KVM 45 S p z S v v p F a n n p n n p z S v S v np dz df c v S np c v S p F n c a p

Plynová pružina Je-li pružina zatížena silou F p = g dosazení za c dostanee: Pro nízkou vlastní frekvenci je třeba velký obje plynu Tuhost pružiny v zatížené stavu : VO KVM 46 c z n cg F p np p cg p gs a p pa v Fpz pzs S nfpz pzs vz Fpz pzs v S S

Plynová pružina Dva principy plynových pružin: vzduchová pružina hydropneuatická pružina VO KVM 47

Vzduchové odpružení Stlačený vzduch v uzavřené prostoru Nejčastěji vlnovce nebo vaky činná plocha není konstantní síla v pružině : Charakteristika progresivní Vlnovce vysoká životnost (pouze ohyb) až 4 vlnovce Vaky vak se odvaluje po pístu VO KVM 48

Vzduchové odpružení výšení objeu dodatečné vzduchojey Příčný stabilizátor škrcení vzduchu ezi vlnovci na téže nápravě Užitková vozidla a autobusy : otevřený systé (použitý vzduch odchází do atosféry) regulace výšky Osobní autoobily : pneuatická regulace výšky (stabilita vodorovné polohy) álo používané (nutný zdroj stlačeného vzduchu) VO KVM 49

Vzduchové odpružení VO KVM 5

Hydropneuatické pružení konstantní hotnost pružícího plynu (obvykle dusíku) nevyžaduje tluič jednotka připojena ke stáléu zdroji tlakové kapaliny ožnost regulace světlé výšky vozidla tuhost pružiny se zatížení roste roste vlastní frekvence VO KVM 5

Hydropneuatické pružení VO KVM 5

Pryžokapalinové pružení Hydraulická kapalina (voda + líh) naáhá na syk a tlak prstencovou pryžovou pružinu. Kapalina protéká přes škrtící ventil. VO KVM 53

Příčné stabilizátory stabilizují vozidlo v příčné sěru (proti vibračníu pohybu) snižují klopení karoserie při průjezdu zatáčkou Torzní kruhové tyče spojené s raeny zavěšení kol 3 typy stabilizátorů : stabilizátor otočně uložen v pryžových lůžkách stabilizátor spojen pryžovýi bloky s příčnýi raeny jednoduchá torzní tyč v podélných raenech VO KVM 54

Příčné stabilizátory VO KVM 55

VO KVM 56

Tluiče pružení ajistit kontakt vozidla s vozovkou Předevší v okolí f výšit pohodlí jízdy Snížit echanické naáhání vozidla Druhy tluičů : teleskopický jednoplášťový tluič teleskopický dvouplášťový tluič VO KVM 57

Jednoplášťový tluič pro pohlcení pohybové energie využívá kapalinové tření kapalina je škrcena ventilky účinnost zhoršena pěnění kapaliny plynokapalinový tluič plynový polštář nedovolí pěnění plynová náplň,3 MPa až,6 MPa VO KVM 58

Dvouplášťový tluič vnitřní koora slouží pro pohyb pístu a přepouštění kapaliny vnější (vyrovnávací) prostor slouží k expanzi kapaliny tluič neůže pracovat v libovolné poloze (pracovní prostor usí být stále zaplněn kapalinou) VO KVM 59

VO KVM 6