Stručné shrnutí údajů ze žádsti 1. Identifikace prvzvatele Zemědělské družstv Dlní Újezd 2. Název zařízení Čistá farma pr výkrm drůbeže 3. Ppis a vymezení zařízení Základní kapacity Název bjektu Kategrie Ustájvací kapacita Průměrná váha Dbytčí jedntky na kapacitu Ustájení Ks Ks Kg DJ - Hala 1 brjleři 40000 0.8 64 steliv Hala 2 brjleři 40000 0.8 64 steliv Hala 3 brjleři 40000 0.8 64 steliv Hala 4 brjleři 40000 0.8 64 steliv Hala 5 brjleři 40000 0.8 64 steliv Hala 6 brjleři 40000 0.8 64 steliv Celkem Dbytčích jedntek 384 - Stavební řešení Výkrmvé haly jsu bdélníkvéh půdrysu rzměrech 19,34*108,34 m, se stavební výšku cca 6,075 m se sedlvu střechu se sklnem střechy 16,7. Obvdvý plášť je tvřen sendvičvými panely stěnvými dstín bílšedý RAL 9002. Střešní plášť trapézvý plech - aluzinek v přirzeném dstínu. Ppis technlgie chvu a technlgických perací Systém ustájení a chvu Výkrm prbíhá v šestí turnusech (cca 35 dní) za rk s plánvanu 14-ti denní přestávku mezi turnusy. Odchv se prvádí na hlubké pdestýlce, napájení, krmení, větrání a vytápění plně je autmatické. Tímt jsu v halách vytvřeny ptimální pdmínky pr intenzivní výkrm drůbeže. Výkrm je prváděn kmpletními krmnými směsmi, jejichž slžení je v průběhu výkrmu pstupně měněn tak, aby vyhvval fyzilgickým ptřebám v daném věku kuřat. Technlgie krmení brjlerů Krmení je řešen autmatickým systémem pr výkrm brjlerů s krmnými linkami, které stejně jak linky napájení jsu zvedány s rstucí velikstí kuřat. Na kraji pdélné strany každé haly budu usazena v 3 sila z žárvě zinkvanéh plechu s pžární dlnstí. Ve dvu je skladvána krmná směs pr brjlery a ve třetím sile bude skladvána pšenice. Kapacita jednh sila je 19,63 t a bjem je 30 m3, třetí zásbník pr pšenici 15 m3, celkem max. 75 m3. Ze zásbníků je krmiv dpravván spirálvým dpravníkem k míchacímu zařízení, kde dchází k míchání krmné směsi a pšenice. Tent prces je řízen pčítačem dle nastavené růstvé křivky. Z míchacíh zařízení je krmiv dpravván spirálvým dpravníkem k jedntlivým krmným linkám. V jedné hale jsu instalvány 4 plně autmatické krmné linie s krmítky sazenými mřížku a krmnu misku, určenu pr výkrm brjlerů. Krmný systém je umístěn mezi napájením, kde je zavěšen pd strpem stáje s mžnstí vytahvání a spuštění pmcí centrálních navijáků. V hale je umístěn 548 krmítek, tzn. 71,5 brjlerů na 1 krmítk. Na začátku každé krmné linky je násypka. Každá z násypek vybavena kapacitním senzrem, který služí jednak pr spínání příčnéh dpravníku, ale i pr vypnutí příslušné linie při jejím chdu na prázdn. P dplnění násypky krmivém bude tat linie pět autmaticky zapnuta, tt patření přinese úspru el. energie a zvýší živtnst systému. Na knci každé krmné linky je v krmítku instalván čidl, které pdle stavu naplnění tht krmítka předává impulsy pčítači a celá krmná linka je pak autmaticky dplňvána krmivém. Technlgie napájení brjlerů Napájení je řešen pmcí niplvých napáječek, instalvaných bdbně jak krmné linky na knstrukci stáje, střídavě s nimi. Kmpletní systém niplvých napáječek v 5 řadách s veškerým příslušenstvím, tzn. regulací tlaku vdy, filtrem, elektrnickým
vdměrem a medikátrem. V hale bude sazen 3 060 napájecích míst, tedy pr každých 12,7 brjlerů jedn. Technlgie ventilace Pr větrání je pužit systém pulzní ventilace v kmbinaci s ventilací tunelvu. V 6 vertikálních kmínech ve střeše haly jsu sazeny ventilátry prvníh stupně ventilace. V severním štítu haly (dvrácený směru k nejbližší bytné zástavbě bce Čistá) je sazen 10 ventilátrů velkprůměrvých. Jsu využity pr přechdvé větrání i ventilaci tunelvu. Přívd vzduchu je řešen 40 klapkami pdtlakvými pr první stupeň ventilace (výkn 60 000 m3/hd) a 82 ventilačními klapkami sazenými p bu delších stranách haly, které zabezpečují přechdvu ventilaci d výknu 281 000 m3/hd. Maximální výkn tunelvé ventilace 400 000 m3/hd je zabezpečen klapkami tunelvé ventilace a z 25 % klapkami pdtlakvými. Klapky a ventilátry jsu vládány ventilační jedntku na základě nastavené teplty, vlhksti vzduchu a kncentrace CO 2. Sučástí je i alarm systém s vlastním akumulátrvým zdrjem a venkvní sirénu. Technlgie vytápění Vytápění je zajištěn pmcí přímtpných plynvých agregátů. Celý prstr jedné haly bude vytápěn celkem 6 přímtpnými agregáty jedntlivém výknu max. 75 kw na zemní plyn, sptřeba zemníh plynu - 8,75 m3/hd, t znamená příkn v palivu cca 83 KW, elektrické napětí 230 V. Technlgie svitu Osvětlení je zajištěné zářivkami. Vyskladnění kuřat Vykrmená kuřata jsu připravena k přesunu p dsažení jatečné hmtnsti. Kuřata jsu nalžena na dpravní prstředek a pté dvezena d zpracvatelskéh prvzu. Odkliz hlubké pdestýlky s exkrementy Vyklizení pdestýlky se prvádí vždy p sknčení turnusu, tedy cca šestkrát rčně. Mezi turnusy se prvádí mechanická čista stájvéh prstru, včetně technlgických linek a dezinfekce mkru (WAP) a suchu cestu. Při vyklízení pdestýlky se veškerá technlgie zvedne pmcí navijáků a kladek k pdhledu a umžní se tak průjezd mechanizaci. Manipulace s pdestýlku prbíhá uvnitř bjektu a na zabezpečené hnjné manipulační kncvce následně je neprdleně dvezena z areálu dpravními prstředky na hnjiště mim areál. O vyklizení trusu mbilním prstředkem (klubvý manipulátr) následuje čista a dezinfekce stáje. Vda z dezinfekce stájí bude svedena splaškvu kanalizací d stávajících nadzemních nádrží Vítkvice. Nakládání s pmcnými látkami Haly budu napjeny na ddělený kanalizační systém technlgických (plachvých) a dešťvých vd. Stavební řešení je v suladu s BAT technikami. Vda z čištění hal je svedena d jímek technlgických vd (Vítkvice bjem 4 x 390 m3), d kterých budu dkanalizvány i hnjné kncvky stájí. Tat tekutá statkvá hnjivá budu aplikvána na plní pzemky prvzvatele. Skladvání pdestýlky V zařízení se pdestýlka neskladuje. Odvážena je na zpevněné hnjiště mim areál. Mytí, dezinfekce, dezinsekce, deratizace P vyskladnění kuřat je prveden mytí stájvých prstr tlakvu hrku vdu pmcí vysktlakéh čistícíh zařízení a pté se dezinfikuje hala a veškerá její zařízení. V případě nutnsti je prvedený pstřik prti lezucímu hmyzu a prveden sazení nástrah prti hldavcům. DDD se prvádí smluvně. Naskladnění kuřat Nakupená jedndenní kuřata jsu umístěna d hal pr výkrm na čerstvě připravenu pdestýlku. Odkliz vedlejších živčišných prduktů Během výkrmu je každý den prváděna kntrla a dklízení uhynulých jedinců, kteří jsu shrmažďváni v plastvých ppelnicích umístěných u vstupních dveří každé ze stájí a ty jsu přemisťvány d nvéh kafilerníh bxu. Odvz uhynulých jedinců je zajištěn l x za 2 dny, cž dpvídá mnžství běžných úhynů. V případě ptřeby je mžn dvz sjednat častěji. Odvz prvádí svzvá služba kafilerníh pdniku Agris Medlv spl. s r.. prvzvna Žichlínek 176, PSČ 563 01. Mnitring vstupů a výstupů Prvzvatel eviduje vstupy (krmiva, vda, kuřata, DDD prstředky, veterinární přípravky, elektrická energie, prpan, nafta) i výstupy (brjleři, hlubká pdestýlka s exkrementy, vedlejší živčišné prdukty, dpadní vdy, dpady). Nakládání s dpady Jedná se třídění a shrmažďvání tříděných dpadů a jejich předání právněné sbě. Zásbvání elektricku energií
Areál má k dispzici vlastní trafstanici s rzvdem NN. Elektrická energie pr ptřeby zařízení je debírána na základě smluvy a je pužívána především jak hnací médium pr vzduchtechniku, krmný a napájecí systém a světlení. Pr případ výpadku elektrickéh prudu je v prvzu instalván dieselagregát. Náhradní zdrj Elektrické rzvdy jsu rzděleny na nezálhvané a zálhvané, které bude mžn v případě ptřeby napájet z náhradníh zdrje. Jak náhradní zdrj bude využit dieselagregát výknu 272 kw. Mdel 6S150PV-3, výrbce ČKD Hřvice, instalvaný výkn 272 kw, instalvaný příkn cca 720 kw, nádrž 200 l. Vda Vda bude z vdvdu bce Čistá. Jímky Jedná se 4 celvé jímky typu Vítkvice kapacitě á 395 m 3, tyt služí k záchytu dešťvých vd z kntaminvaných plch a mycích vd. Pr přečerpávání služí dvě betnvé jímky 40,6 m3. Dále se plánuje vybudvat železbetnvá jímka kapacitě 3 504 m3, ta je stavebně pvlená ve vlastním řízení, zatím však výstavba nezačala. Jímka pr sciální zázemí má kapacitu 57 m3. je vyvážena na ČOV. 4. Kategrie činnsti/činnstí pdle přílhy č. 1 k záknu 6.6 - Intenzivní chv drůbeže neb prasat a) s prstrem pr více než 40000 kusů drůbeže an b) s prstrem pr více než 2 000 kusů prasat na prážku nad 30 kg ne c) s prstrem pr více než 750 kusů prasnic ne 5. Ppis survin, pmcných materiálů a dalších látek Prdukce a surviny v živčišné výrbě Živčišná výrba jedntka výhled sptřeba krmiv t/rk 4 420 sptřeba vdy m3/rk 26 476 prdukce kuřat t/rk 2 540 nákup kuřat Ks/rk 1 440 000 sptřeba zemníh plynu m3/rk 350 000 sptřeba el. Energie MWh/rk 200 sptřeba slámy t/rk 169,3 prdukce pdestýlky t/rk 2266 Prdukce pmcných látek ke hnjení m3/rk 2 160 6. Ppis energií a paliv Viz bd 5, kde je vše přehledně uvedené. 7. Ppis zdrjů emisí Zařízení intenzivníh chvu hspdářských zvířat Kód 8. Chvy hspdářských zvířat s celkvu prjektvanu rční emisí amniaku nad 5 t včetně dle Z201/2012 Sb. Zálžní zdrj Vytápění Energetika spalvání paliv - 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém tepelném příknu d více než 0,3 MW d 5 MW včetně Subr nevyjmenvaných zdrjů dle Z201/2012 Sb.
8. Mnžství emisí d jedntlivých slžek živtníh prstředí Půda Vda Zařízení intenzivníh chvu hspdářských zvířat Vytápění kapacitní 26 640 kg NH3/rk (kapacita plná) Emise xidů dusíku jak NO2 je: 0,3955 t/rk Emise xidu uhelnatéh je: 0,0168 t/rk Není, aplikace hnjiv na půdu není emisí. Není 9. Ppis zdrjů hluku, vibrací, neinizujícíh záření Hluk vzniká při manipulaci a dvzu krmiv. Jedná se plnění zásbníků na krmené směsi a jejich dalšíh transprtu k jedntlivým systémům krmení. Dalším zdrjem hluku jsu ventilátry hal. Díky vzdálensti d bytné jsu limity plněné s rezervu. Vibrace vznikají z dpravy, jedná se běžný vliv. Neinizující záření nevzniká. 10. Ppis dalších vlivů zařízení na živtní prstředí Zařízení je triviálním chvem hspdářských zvířat. Při ddržení všech dstupných patření nemá negativní vliv na vdu. Významným pzitivním vlivem je prdukce hnjiv, která jsu aplikvaná na ple humusvání snižuje erzi půdy. 11. Ppis technlgií a technik určených k předcházení neb mezení emisí ze zařízení Snižující technlgie v rámci výrby Vda Půda Hluk Stájvé prstředí Skladvání Drůbež stájvé prstředí 40 % bitechnlgický přípravek; U hnje, trusu lze využít 40 % na pnechání v klidu d vytvření přírdní krusty. Aplikace na plní plchy 55 % pr zarání d 24 hdin d aplikace. Odpadní vdy ze sciálky se budu dvážet na ČOV. Pmcné látky jsu aplikvány na plní plchy. Při aplikaci hnjiv na plní plchy se pstupuje dle zákna hnjivech, při správné aplikaci zvyšuje úrdnst půdy a snižuje erzi. Záměr je s t plnit všechny záknné limity, t je dán umístěním a prtihlukvými patřeními. 12. Ppis patření k předcházení vzniku, k přípravě pětvnéh pužití, recyklaci a využití dpadů Předcházení vzniku v principu je dpad spjený s nákladem, jak takvý je pr pdnikatele nežáducí. Zařízení prdukuje jen velmi malá mnžství dpadů. Odpady z údržby jsu rvněž spjené s náklady, neudržvání zařízení by však vedl k prdukci dpadů vyšší, rvněž se jedná ptimální pměr. Odpady vzniklé z pbytu lidí jsu tříděné a předávány k recyklaci. Opětvné pužití a využití dpady jsu předávány právněným sbám. 13. Ppis patření k měření a mnitrvání emisí vypuštěných d živtníh prstředí - Mnitrvány jsu emise amniaku ze stájí na základě emisních faktrů, hlášen d ISPOP. - Mnitrvány jsu emise ze spalvání zemníh plynu na základě emisních faktrů. - Jímky jsu kntrlvané 1 x za pět let, vizuálně nejméně 1 x za šest měsíců, navíc jsu jímky v záchytné vaně, vyjma nvé jímky Wlf, která není ještě pstavená.
14. Prvnání zařízení s nejlepšími dstupnými technikami (BAT) Stáje pr dpvídají těm nejmdernějším stájím v rámci ČR a EU. Z hlediska skladvání, aplikace d půdy i dalších parametrů je zařízení jednznačně BAT. 15. Žádst výjimku z úrvní emisí spjených s nejlepšími dstupnými technikami NE 16. Ppis patření k zajištění plnění pvinnstí preventivníh charakteru Je zpracvaný havarijní plán, prvzní řád pr zemědělsku výrbu. 17. Přehled případných náhradních řešení k navrhvaným technikám a patřením - 18. Charakteristika stavu dtčenéh území Jedná se stávající farmu, která je prvzvána d minuléh stletí. Dle průzkumů neznamená prvz zatížení půdy, vdy a ani dalších slžek živtníh prstředí vyjma následujícíh. Zásadním tématem je chrana před zápachem a s tím spjenými emisemi amniaku a dalších nsitelů zápachu. Jedná se území, kde lze již prkázat, že z hlediska vlivů na půdu a pdzemní vdy nepůsbí záměr negativně, prvzvatel je řádným hspdářem. 19. Základní zpráva Záměr prdukuje puze drůbeží trus, ke skladvání látek, které pdléhají zpracvání základní zprávy nedchází.