The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, 279-285, ISBN 978-80-7394-440-7 Vývoj výsledku hospodaření a rentability zemědělských podniků Jaroslav Svoboda, Martina Novotná1 Abstrakt: Předložený příspěvek se zabývá analýzou efektivnosti (rentability, výnosnosti) u vybraných zemědělských podniků v letech 2004 2010. Soubor zahrnoval za dobu sledování cca 830 podniků, u kterých byly hodnoceny složky výsledku hospodaření, poměrové ukazatele rentability a pyramidový rozklad Du Pont. Vliv faktorů působící na ekonomické výsledky zemědělských podniků je znatelný ať už je to v první řadě Společná zemědělská politika EU (CAP), přírodní a klimatické podmínky či cenové výkyvy zemědělských komodit. Bylo zjištěno, že kromě roku 2009, jsou zemědělské podniky rentabilní. Na kladné rentabilitě má podstatný podíl CAP, neboť dotace představují 17%tní podíl na celkových výnosech. Přesto však rentabilita aktiv nedosahuje vysokých hodnot (v nejúspěšnějším roce sledování 2007 dosáhla 7%). Z pyramidového rozkladu Du Pont byl identifikován, jako nejvýznamnější faktor ovlivňující rentabilitu vlastního kapitálu, indikátor rentabilita výnosů. Důsledkem poklesu zadluženosti měla finanční páka mírně negativní vliv na změnu rentability vlastního kapitálu. Klíčová slova: Výsledek hospodaření Rentabilita Rozklad Du Pont Zemědělské podniky JEL Classification: Q14 M41 1 Úvod Podnikatelský proces je závislý na mnoha externích i interních faktorech, které jsou z části ovlivnitelné a z části se nedají ovlivnit. Je důležité, aby management podniku byl schopen usměrnit či využít působení těchto faktorů pro úspěšný budoucí vývoj. Pro úspěšné řízení podniku je nezbytná analýza ekonomických jevů a procesů existujících a probíhajících v podniku. Analýza je první krok k moudrému rozhodování. Předtím, než se analytik, bankéř nebo manažer začne konkrétněji zabývat specifickým, na účetních údajích založeným analytickým nástrojem, je třeba zdůraznit, že žádná analýza není jen světem pro sebe. Finanční analýza anebo obecně jakákoliv analytická metoda mají smysl především jako logický prostředek hodnocení a porovnávání údajů a vytváření nové informace, která je hodnotnější než jednotlivé primární údaje (Blaha, Jindřichovská, 2006). Hospodaření zemědělských podniků má svá specifika, ke kterým je nutné při analýze přihlížet. Zemědělské podniky resp. agrární sektor využívá ke své činnosti řadu dotací v rámci společné zemědělské politiky, která je finančně nejobjemnější společnou politikou Evropské unie. Agrární sektor plní i další mimoprodukční funkce, které jsou nezastupitelné jinými sektory národního hospodářství. Jelikož je produkce jak konvenčního, tak i ekologického zemědělství značně podporována politicko-ekonomickými nástroji, zejména v podobě dotační podpory, je nezbytné neustále průběžně analyzovat efektivnost vynaložených prostředků ve vztahu k získanému výstupu (Kroupová, Malý, 2010). Kopta (2009) tvrdí, že zemědělské podniky jsou v nebezpečí jednak kvůli dlouhodobé negativní rentabilitě a kolísání výsledku hospodaření provázeným záporným cash flow z operací a finanční platební neschopností. Trvale nízká nebo záporná rentabilita postihuje především zemědělské podniky v horských a podhorských oblastech. Analýzou tvorby výsledku hospodaření a analýzou přidané hodnoty v zemědělství na Slovensku se zabývají Miklovičová a Gurčík (2009). 2 Materiál a metodika Cílem předložené stati je rozbor výsledku hospodaření (vč. jeho struktury nákladů a výnosů), následně pak poměrovými ukazateli rentability (rentabilitou celkových aktiv ROA, rentabilitou vlastního kapitálu ROE, rentabilitou Ing. Jaroslav Svoboda, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra účetnictví a financí, Adresa, e-mail: svoboda@ef.jcu.cz; Ing. Martina Novotná, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra ekonomiky, Adresa, e-mail: novotna@ef.jcu.cz
J. Svoboda, M. Novotná 280 výnosů ROS a rentabilitou nákladů ROC), (např. Sedláček, 2009). Informace o výnosech, nákladech, majetku podniku (aktivech) a zdrojích krytí (pasivech) byly čerpány z účetních výkazů, jejichž formální a obsahovou náplň uvádí vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších novelizací. Analýza nákladů a výnosů je provedena prostřednictvím procentního rozboru jejich struktury a je doplněna o průměrné tempo růstu zjištěné z absolutních hodnot. Ukazatele rentability aktiv byly hodnoceny alternativním výpočtem ROA I. (z čistého zisku) a ROA II. (z EBITu). Pro zachycení významných faktorů, které ovlivňují změnu rentabilitu vlastního kapitálu, byl proveden pyramidový rozklad Du Pont (Neumaierová, Neumaier, 2002). Pro analýzu vrcholového ukazatele ROE průměrného zemědělského podniku byla použita metoda postupných změn. Metoda rozkladu logaritmu indexu hodnot nemohla být uplatněna, neboť v jednotlivých letech docházelo k protisměrnému působení analyzovaných ukazatelů. I tak interpretace v některých případech byla problematická, některé změny nelze interpretovat vůbec nebo omezeně (indexy těchto vlivů počítané ze záporných čísel). Použitou datovou základnu tvořily účetní výkazy (rozvaha a výsledovka) a dotazník, ve kterém byly doplňující údaje k celkové charakteristice podniků. Tato vlastní datová základna zemědělských podniků je na našem pracovišti shromažďována již několik let. Výpočty byly provedeny za průměrný zemědělský podnik pomocí prostého aritmetického průměru. Vybrané charakteristiky zemědělských podniků jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Charakteristiky vybraných zemědělských podniků Nadmořská výška (m n.m.) 459 451 460 450 453 457 464 Výměra zemědělské půdy (ha) 1 787 1 794 1 746 1 823 1 803 1 765 1 766 Počet zaměstnanců 82 81 75 75 68 62 58 Počet podniku 142 122 127 115 116 112 98 3 Výsledky Po několik let byl za hlavní ukazatel výkonnosti podniku považován jeho zisk kladný výsledek hospodaření. Současné modely se spíše kloní k souhrnným ukazatelům, ve kterých je výsledek hospodaření i nadále obsažen. Podrobné informace o struktuře výsledku hospodaření a složkách, které ho generují je zachycen ve výkazu zisku a ztráty (výsledovce). Výkaz zahrnuje členění nákladů a výnosů, nejčastěji ve formě druhové. Nejprve je analýza zaměřena na složky výsledku hospodaření náklady a výnosy. Tabulka 2 Analýza nákladů Ø tempo růstu Náklady celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 1,0082 Náklady na zboží 2,23% 2,08% 2,14% 1,92% 1,82% 2,11% 2,13% 1,0687 Výkonová spotřeba 53,54% 49,85% 51,16% 45,88% 43,51% 50,53% 51,00% 1,0022 Osobní náklady 23,81% 22,17% 22,75% 20,41% 19,35% 22,47% 22,68% 1,0094 Daně a poplatky 1,27% 1,18% 1,21% 1,09% 1,03% 1,20% 1,21% 0,9770 Odpisy dl. majetku 9,61% 8,95% 9,19% 8,24% 7,81% 9,07% 9,16% 1,0497 Prodaný majetek 4,21% 3,92% 4,03% 3,61% 3,42% 3,98% 4,01% 1,0042 Ostatní provozní náklady 2,25% 2,10% 2,15% 1,93% 1,83% 2,13% 2,15% 1,0223 Jine provozní náklady 0,85% 0,79% 0,82% 0,73% 0,69% 0,81% 0,81% x Finanční náklady 2,22% 2,07% 2,12% 1,90% 1,81% 2,10% 2,12% 0,9983 Mimořádné náklady 0,05% 0,05% 0,05% 0,04% 0,04% 0,05% 0,05% 1,2499 Průměrná absolutní hodnota nákladů se pohybuje na cca 79 mil. Kč, ovšem tyto nedosahují ani 1% růstu (tabulka 2). Výkonová spotřeba, která zahrnuje spotřebu materiálu a energii a náklady na služby má relativně stabilní podíl na celkových nákladech. Není to překvapitelné, neboť se v podstatě jedná o výrobní podniky. Její podíl se v průměru pohybu-
Vývoj výsledku hospodaření a rentability zemědělských podniků 281 je kolem 50% z celkových nákladů. Vzhledem k tomu, že zemědělské podniky nejsou primárně zaměřeny na prodej zboží, náklady na ně jsou obsaženy spíše okrajově podíl cca 2%. Téměř 22%tní podíl pak připadá na osobní náklady, jejichž součástí jsou hrubé mzdy, vč. odvodů na pojistné. Průměrný počet zaměstnanců však zaznamenává pokles o cca 5,3% (z původní průměrné hodnoty 81 na 59 v posledním roce sledování). Proto je i v prvních letech sledování podíl osobních na celkových nákladech vyšší. Ten se postupně snižoval a až v posledních letech se mírně zvýšil v důsledku zvyšování mezd (tempo růstu není ani 1%). Zde je ovšem nutné konstatovat, že mzdy v agrárním sektoru patří mezi jedny z nejnižších v rámci celého národního hospodářství. Mezi třetí nejvýznamnější nákladovou položky - nejen u zemědělských podniků, ale i v obecné rovině - patří odpisy (účetní). Souvisejí s každoročním opotřebením dlouhodobých aktiv (majetku) a odvozují se od jejich vstupních cen. Jejich podíl tvoří cca 9%; tempo růstu absolutní hodnoty odpisů roste (cca 5%), nicméně jejich podíl na celkových nákladech se příliš nemění. Pozitivní vývoj je důsledkem nákupu dlouhodobého majetku, který ve většině případů nahrazuje mnohdy velmi opotřebený starý majetek (nejčastěji stroje a budovy). Pro podporu této obnovy, ale i nákupu nového majetku, zemědělci využívají v hojné míře dotační programy. Významných faktorem, který by mohl ovlivnit výkonnost zemědělských podniků, jsou i investice jak například uvádí Ming (2006). Ming, S (2006) se ve své studii zabývá úlohou podpory zemědělství v rámci rozpočtové politiky. Zároveň navrhuje, jak zlepšit podporu směřující do zemědělství. Především by se, dle jeho názoru, měly zvýšit zemědělské investice financované ze státního rozpočtu, mělo by dojít k objasnění cílů a priorit rozpočtové podpory pro zemědělství. Dále přilákat další subjekty ochotné investovat do zemědělství. Dotační politika by měla být stejná pro různé druhy ekonomické subjektů působících v zemědělství a ve venkovských oblastech, atd. Při pořízení majetku často dochází ke kofinancování. Vlastní finanční prostředky zemědělských podniků jsou často velmi omezené, a proto je nezbytné ve většině případů využít cizího financování, tj. bankovních úvěrů. Cenou úvěrů jsou pak nákladové úroky, zahrnuté ve finančních nákladech, ty tvoří cca 60% z finančních nákladů. Položky daňových nákladů (kromě daně z příjmů) nejsou příliš významnými, stejně jako další náklady (rezervy, opravné položky, časové rozlišování, zůstatkovou cenou prodaného dlouhodobého majetku a materiálu). Průměrná absolutní hodnota se pohybuje na cca 82,3 mil. Kč, ovšem obdobně jako celkové náklady nedosahují ani 1% růstu (tabulka 3). Tabulka 3 Analýza výnosů Ø tempo růstu Výnosy celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 1,0057 Tržby za zboží 2,46% 2,96% 2,69% 2,76% 3,25% 4,27% 3,74% 1,0784 Výkony 77,18% 75,03% 72,34% 74,12% 73,12% 67,66% 69,72% 0,9888 Tržby z majetku 4,76% 5,24% 5,35% 4,82% 5,17% 5,46% 5,56% 1,0323 Ostatní provozní výnosy 14,27% 15,41% 18,07% 16,90% 17,03% 20,54% 19,65% 1,0608 Jine provozní výnosy 0,04% 0,04% 0,05% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,0000 Finanční výnosy 1,01% 0,80% 1,11% 1,00% 1,01% 1,03% 0,79% 0,9646 Mimořádné výnosy 0,36% 0,61% 0,48% 0,40% 0,41% 1,05% 0,54% 1,0760 Z pohledu výnosů jsou nejzastoupenější složkou výkony, které v sobě zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změnu stavu zásob vlastní činnosti a aktivaci. U položky změna stavu je vhodné zmínit specifikum zemědělských podniků, kdy se velmi často objevuje v mínusové hodnotě. Dochází k tomu vyskladňováním rozpracované výroby (výrobků) minulých období. Bohužel výkony zemědělských podniků jsou každoročně klesající veličinou (tempo poklesu 1,12%), čímž dochází i ke snižování jejich podílu na celkových výnosech průměrně se podílí 72%. Fakt je dán zřejmě nedostatkem odbytu jejich produkce, který v sobě zahrnuje širší kontext současného českého zemědělství po otevření trhů v rámci EU a dále i celosvětové cenové výkyvy se zemědělskými komoditami. Tržby za zboží jsou zastoupeny spíše okrajově (průměrná hodnota 2,5 mil. Kč). Naopak asi nejpodstatnější položkou, která již několik let podstatě generuje kladný výsledek hospodaření, jsou provozní dotace účtované do ostatních provozních výnosů. V důsledku vstupu do EU a osvojení principů Společné zemědělské politiky dochází neustále k navyšování dotací (dle dojednaného předvstupního schématu) a ty se pak stávají pro zemědělce stále nezbytnějšími. Tyto ostatní provozní
J. Svoboda, M. Novotná 282 výnosy dosahují cca 17%tní podíl na celkových výnosech. Opět zbylé položky výnosů obsahují spíše nahodilé výnosy v důsledku tržeb za prodej majetku a materiálu, finanční výnosy (dané zejména příp. zhodnocením volných finančních prostředků) a mimořádné výnosy (zejm. platby za pojistné události, tj. operace spojené se škodami v důsledku povodní či extrémních such, úhynem zvířat v důsledku chorob, apod.). Tabulka 4 uvádí různé kategorie zisku a ukazatele rentability a s nimi úzce související ukazatele hodnotící jednu z nejdůležitějších stránek úspěšnosti podniku. Tabulka 4 Ukazatele rentability Výsledek hospodaření (tis. Kč): Ø tempo růstu - provozní 5 088 3 655 2 881 8 128 5 696-148 4 229 0,9696 - finanční -830-873 -775-1 019-1 118-1 015-965 1,0237 - mimořádný 239 432 308 247 279 87 285 1,0335 - celkový brutto 4 496 3 214 2 414 7 356 4 856-1 077 3 549 0,9613 - celkový netto 4 152 2 904 2 030 6 910 4 351-1 001 3 091 0,9520 ROA I 5,01% 2,51% 1,73% 5,84% 2,76% -1,06% 2,44% 0,8871 ROA II 6,03% 3,45% 2,83% 7,02% 4,04% -0,08% 3,68% 0,9207 ROE 14,05% -5,11% 3,79% 13,67% 4,28% -2,50% 2,22% 0,7353 ROS 6,10% 3,04% 2,44% 7,65% 3,60% -1,75% 3,89% 0,9280 ROC (Kč) 0,0689 0,0345 0,0294 0,0865 0,0430-0,0104 0,0449 0,9312 1-ROS (Kč) 0,9354 0,9663 0,9713 0,9192 0,9597 1,0181 0,9553 1,0035 Souhrnný a tradiční ukazatel hodnocení efektivnosti (rentability) je výsledek hospodaření. Provozní výsledek hospodaření, který je generován z hlavní výdělečné činnosti podniků by se měl pohybovat v kladných hodnotách - dosahovat tedy zisku a mohl tak být naplněn smysl jejich činnosti. Zisku bylo dosaženo (až na rok 2009) ve všech sledovaných letech. Bohužel nelze konstatovat, že by jeho výše měla jednoznačně rostoucí trend. Je to dáno obecnými faktory působící v zemědělství, jako jsou vliv klimatických a přírodních podmínek a dále pak i vliv vývoje cen zemědělských komodit - a to nejen již republikových cen, ale i celosvětových. Významnou složkou, která výsledek ovlivňuje, je přidaná hodnota. Bohužel její výše neustále klesá (průměrné tempo poklesu je 3,5%). Naopak rostoucí výnosovou složkou, která de facto již několik let generuje kladný výsledek hospodaření, je výše provozních dotací vyplácených v rámci CAP. Dlouholetá ztráta (cca 1 mil Kč) výsledku hospodaření z finanční činnosti již tolik překvapivá není (obdobně i v jiných sektorech), neboť je způsobena platbou nákladových úroků z úvěrů. Toto souvisí s financováním, zejména investičních aktivit, což je důsledkem podfinancování zemědělských podniků. Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti (na úrovni cca 300 tis. Kč) je tvořen zejména kompenzací nákladů v důsledku mimořádných událostí např. náhrady od pojišťoven. Celkový výsledek hospodaření brutto (průměrná výše cca 3,5 mil Kč) pak v podstatě kopíruje vývoj provozního výsledku hospodaření, přičemž jeho netto hodnota je o cca 500 tis. Kč nižší v důsledku plateb daně z příjmů. (Losová, Svoboda, 2013). Klasické poměrové ukazatele rentability budou pochopitelně do znační míry pak kopírovat vývoj výsledku hospodaření. Metodicky méně korektní postup výpočtu rentability aktiv je poměr čistého zisku a aktiv (ROA I). Tento ukazatel vyjadřuje schopnost managementu využít celkový majetek podniku ve prospěch vlastníků. Průměrná hodnota nepřesahuje 3 %. Z vývoje hodnot ukazatele vyplývá, že nejlépe byl majetek pro vlastníky využit v letech 2004 a 2007, naopak nejhůře v roce 2009. Ukazatel ROA II konstruovaný jako poměr EBITu (zisku před úhradou úroků a zdaněním) a aktiv vychází obvykle kladný. Záporný výsledek může nastat pouze tehdy, když je ztráta větší než daně a nákladové úroky. I přes tuto skutečnost byla záporná hodnota tohoto ukazatele dosažena v roce 2009. V ostatních sledovaných letech se pohybuje v kladných hodnotách, tj. nejvyšší hodnota byla zaznamenána v nejúspěšnějších letech v zemědělství tj. v roce 2007 (7,02%) a dále v roce 2004 (6,03%). Průměrné tempo růstu ve sledovaném období je do značné míry ovlivněno krajními hodnotami a znamenalo průměrný roční pokles tohoto ukazatele o cca 10%. Velká pozornost je věnována měření zhodnocení vlastního kapitálu tj. ukazateli rentability vlastního kapitálu (ROE). Na podkladě tohoto ukazatele
Vývoj výsledku hospodaření a rentability zemědělských podniků 283 mohou vlastníci zjistit, zda jim vložený kapitál přináší dostatečný výnos odpovídající riziku. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než alternativní výnos stejně rizikové investice. Rentabilita vlastního kapitálu je ovlivňována jednak výší zisku po zdanění a jednak vývojem vlastního kapitálu. Zejména druhý zmíněný ukazatel činí při hodnocení v některých případech problémy. Pokud je jeho hodnota příliš nízká (ROE pak nabývá extrémně vysokých hodnot) nebo pokud podniky jsou ve ztrátě a současně mají záporný vlastní kapitál, tzn., výsledné ROE nabývá kladné hodnoty, takže výsledek naznačuje dobré hospodaření podniku, což je logický nesmysl. Ve snaze zmírnit tyto nedostatky byly pro výpočet ROE eliminovány výsledky podniků se záporným vlastním kapitálem. Z výsledných hodnot ukazatelů ROE je zřejmá opět skutečnost zmiňovaná výše, tj. nejvyšší hodnoty můžeme zaznamenat v roce 2004, následuje rok 2007. Průměrné tempo růstu ve sledovaném intervalu naznačuje poměrně výrazný pokles - a to průměrně ročně ukazatel ROE klesal o téměř 30%. Zdánlivý rozpor ve vývoji ukazatelů ROA počítaného z čistého zisku (kladná hodnota) a ROE (záporná hodnota) v roce 2005 je způsoben tím, že ke zjištění průměrné hodnoty ukazatele za sledované zemědělské podniky byl použit prostý aritmetický průměr (při výpočtu prostého průměru mohly výslednou hodnotu ovlivnit podniky s nižší úrovní vlastního kapitálu). Ukazatele Return of Sales (ROS), Return on Costs (ROC) a nákladovost (1-ROS) hodnotí prakticky stejnou stránku hospodaření, rozdíl je pouze v měřítku. Nákladovost produkce se vyvíjí dle očekávání v souladu s ukazateli rentability, tj. nejlepších hodnot dosahuje průměrný zemědělský podnik v roce 2007 (na 1 Kč výnosů bylo zapotřebí 0,9192 Kč nákladů). Nejhorší hodnota je dosažena v krizovém roce 2009, která je dokonce vyšší než 1 (1 Kč výnosů byla dosažena s 1,0181 Kč náklady). Pomocí pyramidové soustavy ukazatelů je možné uvažovat nad důvody stavu podniku a analyzovat příčiny jeho vývoje. Ukazatele musí být provázány na základě příčinnosti, musí být respektována jejich míra analytičnosti a nesmí být opomenuta žádná oblast finančního zdraví podniku. V tomto příspěvku byl dekomponován ukazatel ROE na podkladě známé ukazatelové soustavy DuPont. Tabulka 4 Rozklad pyramidového systému ukazatelů Du Pont Položka Změna 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Změna ROE * vliv ROA I * vliv FP - absolutní -0.0229-0.0116 0.0579-0.0325-0.0679 0.0513 - relativní 0.6398 0.7161 2.9861 0.6267 x x - absolutní -0.0229-0.0116 0.0594-0.0332-0.0677 0.0527 - relativní 0.6408 0.7148 3.0391 0.6185 x x - absolutní -0.0001 0.0001-0.0015 0.0007-0.0002-0.0014 - relativní 0.9984 1.0018 0.9826 1.0132 x 0.9645 * vliv ROS - absolutní -0.0214-0.0112 0.0553-0.0335-0.0701 0.0526 - relativní 0.6644 0.7237 2.8977 0.6156 x x * vliv ro - absolutní -0.0015-0.0004 0.0041 0.0003 0.0024 0.0001 - relativní 0.9645 0.9876 1.0488 1.0047 x x Meziroční změnu ukazatele ROE v jednotlivých letech zachycuje tabulka 5. Každoročně dochází k poklesu rentability vlastního kapitálu kromě let úspěšných v zemědělství tj. 2007 a 2010, kde je zaznamenán růst této hodnoty. Důvodem poklesu ukazatele ROE je ve všech letech rentabilita aktiv, na kterou měla převažující vliv rentabilita výnosů (prakticky meziročně rostla nákladovost produkce, tj. jedna Kč výnosů byla vyprodukována vyšším objemem nákladů. Vliv rychlosti obratu nebo finanční páky je víceméně zanedbatelný. V letech 2007 a 2010 rostla rentabilita vlastního kapitálu téměř shodně (v r. 2007 vzrostl zisk na 1 Kč vlastního kapitálu o 0,0579 Kč, v roce 2010 o 0, 0513 Kč). Dominantní vliv na tomto zvýšení měl ukazatel rentabilita aktiv resp. opět rentabilita výnosů. V obou letech finanční páka působila mírně negativně (důvodem je pokles zadluženosti zemědělských podniků). Zvýšení rychlosti obratu aktiv pozitivně ovlivnilo rentabilitu aktiv. Obecně lze konstatovat, že převažující vliv na změnu rentability vlastního kapitálu má změna rentability výnosů. Od roku 2007 má mírně pozitivní vliv i změna rychlosti obratu aktiv. Důsledkem poklesu zadluženosti zemědělských podniků má změna finanční páky spíše negativní vliv na změnu rentability vlastního kapitálu.
J. Svoboda, M. Novotná 284 4 Závěr Průměrný celkový výsledek hospodaření se pohybuje na hranici 3,5 mil. Kč. Kromě roku 2009, který byl ovlivněn vnějšími faktory (zejména probíhající hospodářkou recesí a nepříznivým počasím), byl ve všech letech dosažen zisk. Z detailnějšího rozboru vyplývá, že kladný provozní výsledek hospodaření (generující v podstatě celkový zisk) je každoročně snižován finanční ztrátou. Ta je způsobena zejména platbou nákladových úroků spjatých s kofinancováním investičních aktivit často podporovaných CAP. Mezi nejdůležitější složky výnosů lze zařadit kromě výkonů (průměrně cca 72%) i ostatní provozní výnosy (průměrně 17%), které jsou tvořeny zejména provozními dotacemi. U nákladů největší podíl tvoří výkonová spotřeba (50%), osobní náklady (22%) a odpisy s 9%. Obdobné závěry uvádí Střeleček, et al. (2012). Rovněž zaznamenal, že od roku 2004 u většiny ekonomických ukazatelů zemědělských podniků dochází k příznivému vývoji ve srovnání s roky před vstupem ČR do EU. Výsledek hospodaření průměrného zemědělského podniku během sledovaného období dosáhl vrcholu v roce 2007. V roce 2009 došlo vlivem ekonomické krize u většiny sledovaných ukazatelů k výraznému propadu, propad zisku způsobený především propadem produkce byl největší od roku 2003. Rentabilitu lze považovat z hlediska kladných hodnot všech jejích dílčích ukazatelů za pozitivní, ovšem průměrná hodnota nepřesahuje 3%, což již tak uspokojivé není. Z pyramidového rozkladu Du Pont byl identifikován, jako nejvýznamnější faktor ovlivňující rentabilitu vlastního kapitálu, indikátor rentabilita výnosů. Důsledkem poklesu zadluženosti měla finanční páka mírně negativní vliv na změnu rentability vlastního kapitálu. Literatura Blaha, Z. S., Jindřichovská, I. (2006) Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, ISBN 80-7261-145-3. Kopta, D. (2009): Possibilities of financial health indicators used for prediction of future development of agricultural enterprises. Agricultural Economics Czech, 55 (3): 111 125. Kroupová, Z., Malý, M., (2010) Analysis of agriculture subsidy policy tools application of production function. Politická ekonomie, 58 (6), 774-794. Lososová, J., Svoboda, J., (2013) Changes in direct payments after 2013 in the Czech agrarian sector. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, LXI, No. 2, 393 404 Miklovičová, J., Gurčík, Ľ. (2009): The profit and added value creation and development analysis of agricultural companies in selected regions in Slovakia. Agricultural Economics Czech, 55 (8): 392 399. Ming, S. (2002) On the policy of agricultural financial support in china. Agricultural policies in China after WTO Accession. In: Organizatioín Economic Cooperation & Development, Joint Workshop on Agricultural Policies Adjustments in China after WTO Accession, Beijing, peoples R China, May 30-31, Paris, France, 151-159, ISBN: 92-64-19886-5 Neumaierová, I., Neumaier, I., (2002) Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN: 80-247-0125-1. Sedláček, J., (2011) Finanční analýza podniku. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3386-6 Střeleček, F., Kopta, D., Lososová, J., Zdeněk, R. (2012) Economic results of agricultural enterprises in 2010. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2012, LX, No. 7, pp. 315 328
Vývoj výsledku hospodaření a rentability zemědělských podniků 285 Profit/Loss and Profitability of Farms Jaroslav Svoboda, Martina Novotná Abstract: This paper analyses the Profit/Loss and profitability on selected farms in the years 2004-2010. The data included a follow-up period of approximately 830 companies that have been evaluated components of Profit/Loss, profitability ratios and pyramidal decomposition Du Pont. Influence factors affecting the economic results of farms is apparent - be it in the first place EU Common Agricultural Policy, natural and climatic conditions and price fluctuations of agricultural commodities. It was found that the farms are profitable, except for 2009. On the positive profitability has a significant share of CAP as subsidy represent 17% of total revenues. However, return on assets doesn t reach top level (in the most successful year of follow up 2007 was 7%). The pyramid decomposition Du Pont was identified as the most important factor affecting the return on equity, the indicator of return on sales. The debt leverage had a negative effect on the change in the return on equity. Key words: Profil/Loss Profitabilty Du Pont Farms JEL Classification: Q14 M41