Základní informace o stavbě železniční tratě "Boskovická spojka" Co předcházelo: Výstavba tzv. Boskovické spojky je dlouhodobým záměrem Jihomoravského kraje, která má vyřešit nepříznivou dopravní situaci Boskovicka. Dojíždění studentů a zaměstnanců do míst, kam směřuje početně silný proud z nich, je limitováno přestupy mezi jednotlivými druhy dopravy. Toto velké spádové území nemá žádné přímé železniční spojení s Brnem či Blanskem a doprava silniční je silně časově závislá na aktuální dopravní situaci silnice I/43. Zajištění bezproblémového spojení do exponovaných míst tak bylo hlavním důvodem přípravy této stavby, která ji zařadí do páteřního systému jihomoravského IDS. Hlavním přestupním uzlem celého regionu je nyní železniční stanice Skalice nad Svitavou. Vzhledem k její poloze mimo centrum regionu, kterými jsou logicky Boskovice, dochází ke zpomalení dopravy v relacích Boskovice Blansko a Boskovice Brno a nemožnosti zajistit přípoje v Boskovicích mezi všemi důležitými autobusovými linkami. Železniční stanice Skalice nad Svitavou není dostatečně kapacitně vybavena pro funkci významného uzlu IDS JMK a nezajišťuje ani plně bezbariérový přístup k vlakům. Pokud by nebyla Boskovická spojka vybudována, byla by nutná vzhledem k rostoucí intenzitě vlaku na trati Brno - Česká Třebová podstatná přestavba stanice s cílem vytvoření možnosti přestupů mezi vlaky linek S2 a S21 bez rušení průjezdy vlaků linek Ex3, R19 (v tomto případě se zastavením) a vlaků nákladní dopravy po hlavních staničních kolejích. Dále by bylo třeba zajistit bezbariérový přístup ke kolejím na straně výpravní budovy. Bez tohoto opatření by se uzel Skalice nad Svitavou stal při rostoucí dálkové osobní a nákladní dopravě nefunkčním již v současnosti jsou některé přípoje dosahovány za cenu nedodržení řádných přestupních dob a v případě i menších zpoždění dochází k rozvázání přípojů. S přípravou se započalo už v roce 2003, kdy proběhla Vyhledávací studie Boskovické spojky, která posuzovala 5 variant řešení. Objednatelem této studie byl Jihomoravský kraj. Dalším krokem bylo zařazení koridoru pro trasu železnice a přeložky silnice II/374 do Územního plánu obce Lhota Rapotina, který byl pořizován v letech 2005/2006. Plán byl veřejně projednán a schválen zastupitelstvem obce v říjnu roku 2006. Následovala Územně technická studie Boskovické spojky a silnice II/374, která zpřesnila trasy obou záměrů. Proběhla v roce 2007 a jejím objednatelem byl opět Jihomoravský kraj. Investorem této veřejně prospěšné stavby se stala Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC) se sídlem v Praze, přípravou byla pověřena organizační jednotka Stavební správa východ se sídlem v Olomouci. SŽDC si v roce 2008 zadala zpracování Technicko-ekonomické studie Boskovické spojky, která prokázala, že stavba je v daných podmínkách realizovatelná. V roce 2009 obec Lhota Rapotina pořizovala Změnu č.1 Územního plánu, kde byla upřesněna trasa železniční spojky i silničního obchvatu. Návrh byl vystaven k veřejnému nahlédnutí jak ve městě Boskovice, tak v obci Lhota Rapotina, kde byl veřejně projednán v prosinci 2009. Územní plán byl obcí bez připomínek schválen v lednu 2010.
V letech 2011 a posléze 2016 pak byly pořizovány Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, ve kterých byl koridor pro stavbu, na základě předchozích stupňů přípravy, vymezen. Zásady byly s veřejností projednány v Blansku roku 2016 a vzhledem ke spojce nebyly vzneseny žádné připomínky. Pak už následovala Studie proveditelnosti, která navrhla 4 možná technická řešení včetně jejich ekonomické náročnosti. Do infrastruktury je totiž nutné investovat v každém případě, její životnost na dotčené trati je na hraně a něco se s ní udělat musí. Jednotlivé varianty a jejich ekonomická náročnost vyšly takto: Varianta 1: stav bez projektu, tj. pouze technická obnova současného stavu, bez jiných přínosů. Cenová náročnost této varianty je 600 milionů Kč. Varianta 2: stav, kdy je trať elektrifikována ve stávající stopě, vlak z Boskovic provede tzv. úvrať ve Skalici nad Svitavou a odsud jede do Brna. Jízdní doba by ses tím nezkrátila, zůstala by minimálně na stávající úrovni. Pro tuto variantu by bylo nezbytně nutné přestavět stanici Skalice nad Svitavou, která je v dnešním stavu (absence více nástupišť, konfigurace kolejiště, zabezpečovací zařízení atd.) přetížena a takovýto manévr neumožňuje. Cena této varianty začíná na 1 miliardě 55 milionech korun. Varianta 3: byla vybrána jako optimální z hlediska nákladů i přínosů. Je podrobněji popsána v dalším textu. Obsahuje plnou elektrifikaci, novostavbu tratě v délce 3,3 km a její zapojení samostatnou výhybkou do I. žel. koridoru. Přinese, mimo jiné, výrazné zkrácení jízdních dob a lukrativnost spojení mezi Brnem, Blanskem a Boskovicemi. V Boskovicích bude vybudován přestupní uzel autobus (popř. auto) versus vlak, který tímto způsobem zajistí dopravní obslužnost celého okolí. Po zpracování Přípravné dokumentace stavby se investiční náklady této varianty (která obsahuje všechny náklady, ne jen přímo stavební) dostaly na částku 1 miliarda 800 milionů korun. Varianta 4: stav, kdy by se realizovala elektrifikovaná novostavba Boskovické spojky v délce 7,7 km, přeložka části I. žel. koridoru mezi Doubravicemi n/s a Skalicí n/s a mimoúrovňové křížení. Tato varianta by přinesla největší zkrácení jízdních dob, její cena ale byla vyčíslena 4 miliardy 472 milionů korun. Ve Studii proveditelnosti byly posuzovány všechny aspekty a hodnoceny všechny dostupné údaje, na základě kterých byla stanovena ekonomická výhodnost a návratnost stavby (tzv. vnitřní výnosové procento). Tento údaj je určující pro možnost spolufinancování stavby z fondů Evropské unie. Všechny podmínky splnila nakonec varianta č.3, kterou v březnu 2015 schválila Centrální komise Ministerstva dopravy ČR. Po schválení vybrané varianty začala práce na Přípravné dokumentaci a Záměru projektu Boskovické spojky. Je to etapa, ve které už je dáno základní technické řešení stavby pro vydání Územního rozhodnutí. Záměr projektu pak zpracovává všechny ekonomické aspekty stavby tak, aby bylo dosaženo optimálního výsledku technické a ekonomické stránky stavby. V této etapě se také posuzuje vliv stavby na životní prostředí, tzv. EIA, která je opět připomínkována všemi zainteresovanými složkami včetně místních samospráv (ty ji poskytují k nahlédnutí veřejnosti).
Současný stav projektu: Boskovická spojka má v této době hotovou Přípravnou dokumentaci i Záměr projektu, čeká se na výsledek posouzení vlivu na životní prostředí. Základní technické řešení je dáno a následující řádky se jej budou snažit stručně popsat. Je důležité zdůraznit, že obce či města dotčená stavbou byla zvána na projektantské porady, aktivně se účastnila a vyjadřovala se k jejich výsledkům (byly jim zasílány písemné výstupy z těchto jednání k připomínkám). Investor a projektant připomínky samospráv, pokud to bylo alespoň trochu technicky možné, zohlednili při projekčních pracech. V rámci projektování proběhly také konzultační schůzky přímo na sídlech samosprávy v dotčených sídlech (Lhota Rapotina, Boskovice). Základní technické parametry stavby: - elektrifikace celého úseku stavby - výstavba novostavby 1,2 km trati - zvýšení traťové rychlosti, max. rychlost 95km/hod. (oproti 50 km/h v současnosti) - modernizace ŽST Boskovice - výstavba nové zastávky Lhota-Rapotina - odstranění přestupů, vlak bude mít přímé spojení s Brnem - předpokládané náklady cca 1,8 mld. Kč - předpokládaný termín realizace je v letech 2020/2022 (termín je závislý na rychlosti povolovacích řízení vč. územního povolení) Základní popis plánovaných prací: Stavba jako taková začíná v žst. Šebetov. Jde zde ale pouze o pokládku nových kabelů mezi touto zastávkou a Boskovicemi, kolejové úpravy zde prováděné nejsou. Ty začínají až v samotné železniční stanici Boskovice, která projde zásadní rekonstrukcí. Stanice se stane koncovým bodem pro vlaky linky S2 a přestupním terminálem. na autobusovou dopravu, popř. žel. linkou S21 a automobily. Zřízení parkovacích míst nejsou součástí stavby Boskovické spojky, jejich zřizováním se zabývá město Boskovice. SŽDC se však snaží být nápomocno a složitou situaci kolem nádraží řešit v součinnosti se samosprávou. Ve stanici budou vybudovány 2 nová nástupiště celkem se třemi nástupištními hranami (dvě hrany o délce 170m pro vlaky směr Brno, jedna hrana o délce 40m pro vlaky směr Šebetov). Nástupiště budou mít výšku 550 mm nad temenem kolejnice, což je pro nástup do vlaků velmi komfortní. Přechod mezi nástupišti je řešen podchodem, bezbariérově pak chodníky okolo (viz situační výkres). Výpravní budova bude zrekonstruována, pohledově bylo vyhověno požadavkům města na obnovení v rámci možností - původního vzhledu. Nákladiště má být zachováno na zmenšeném prostoru, probíhají však jednání všech dotčených organizací, která by mohla zajistit přesunutí nákladní dopravy do jiných lokalit mimo střed města Boskovice. Automobilová doprava v okolí je také problém, propustnost komunikací je snížena a tvoří se často kolony. Rekonstrukce nádraží nedokáže situaci úplně vyřešit, dokáže jí však částečně pomoci. Obavy, že v novém stavu budou závory přejezdu delší dobu zavřené, nejsou na místě. Bude instalováno zabezpečovací zařízení nejmodernějšího typu, které umožní přejezd uzavírat jen na nezbytně nutnou dobu. Do signalizačního zařízení v okolních křižovatkách bude instalován software, který bude s přejezdovým zabezpečovacím zařízením spolupracovat a reagovat na aktuální stav v dopravě. Nemělo by se tak stát, že bude například v křižovatce svítit volno směrem k železničnímu přejezdu,
který bude v té době zavřený, naopak bude posíleny ostatní směry pro uvolnění křižovatky. Celkově je doprava v těchto místech předmětem řešení v dopravní studii, kterou si nechalo zpracovat město Boskovice. V této stanici bude začínat (či končit, záleží na úhlu pohledu) elektrické trakční vedení, až po ni tedy bude možné používat pro dopravu cestujících moderní elektrické jednotky místo dosavadních dieselových. Zvýšení kultury cestování je tím dáno jako samozřejmý důsledek. Elektrifikovaná trať dále pokračuje v současné trase po drážní km 29,108, kde je nutné ji upravit. Zde začíná souběh s přeložkou pozemní komunikace II/374, která patří Jihomoravskému kraji. Tyto dvě akce je nezbytně nutné provádět v součinnosti, protože jedna stavba podmiňuje druhou. Budou zrušeny i 3 současné přejezdy na trati, jeden polní a dva na překládané komunikaci. V drážním km 30,6 pak začíná největší objekt celé stavby, novostavba drážního tělesa v celkové délce 1,2km (tzv. úsek Odbočka Bělá Odbočka Lhota Rapotina). Prochází katastrem obce Lhota Rapotina a je zřejmě nejkontroverznější částí stavby. Bez ní ovšem Boskovická spojka nemá smysl Na této odbočce se vybuduje nová žel. zastávka Lhota Rapotina. Těleso této stavby je v některých místech poměrně vysoké, dosahuje někde úrovně přes 6m nad okolním terénem. Je to dáno za prvé tím, že svah tvoří protipovodňovou ochranu části obce (dokončena bude vybudováním silničního obchvatu) a za druhé skutečností, že obec si přála mimoúrovňové křížení železniční trati a komunikace z důvodu silné nákladní dopravy z blízkého kamenolomu. Pokud by vozy zůstávaly stát u přejezdu, znamenalo by to dle názoru obce zvýšení zátěže pro obyvatele. Investor stavby tento požadavek uznal a akceptoval v projektovém řešení. Součástí stavby jsou i protihluková opatření, která však budou spíše eliminovat hluk z I. koridoru, protože Boskovická spojka sama o sobě hlukovou zátěž nezvýší. Nové drážní těleso pak pokračuje směrem k I. železničnímu koridoru a v jeho staničení 192,304 se do něj přes nově vloženou výhybku připojuje. V blízkosti bude také vybudováno mimoúrovňové křížení s koridorovou tratí Praha Brno (namísto dosavadního přejezdu), které je součástí státní strategie odstraňování rizikových míst na železnici. Popsána je zde pouze základní koncepce stavby, samozřejmě bude obsahovat všechny práce a objekty, které jsou pro takové dílo potřebné. Konečný stav po stavbě: Výstavbou Boskovické spojky dojde k výraznému snížení cestovních dob. Vlaky linky S2, které budou tuto trasu obsluhovat, mají dojezdový čas Boskovice Brno 39 minut, Boskovice Blansko 14 minut. Úspora času je dána odstraněním přestupu ve Skalici nad Svitavou a úpravou trasy, která umožňuje vyšší rychlost jízdy. Ještě výraznější zkrácení cestovních dob ve směru na Brno získají cestující z obcí Benešov, Suchý, Kořenec, Okrouhlá, Velenov a Valchov, kteří nyní přestupují jak v Boskovicích, tak následně ve Skalici nad Svitavou a časová ztráta tímto dvojím přestupem je ještě výraznější. Nově budou mít tito cestující pouze jeden přestup v Boskovicích. Pro cestující z obcí Benešov, Suchý a Žďárná bude tak nově výrazně rychlejší spojení do Brna přes Boskovice než přes Blansko. Pokud cestující využijí autobusovou linku 261 do Boskovic, přijedou do Brna ve špičkách o vlak dříve než při spojení linkou 233 do Blanska.
Provoz linky S2 v trase Boskovice Brno bude v intervalu 30 min. ve špičkách prac. dnů a 60 min. v dopravním sedle a o víkendech. Dalším významným zlepšením, které umožní vybudování Boskovické spojky, bude to, že se Boskovice stanou logickým dopravním centrem regionu a bude možné lépe zajistit, aby vycházely návaznosti mezi autobusy ze směru od Lysic a Kunštátu na linky směr Jevíčko či Protivanov. To nyní nebylo možné, protože autobusy ze většiny směrů byly směřovány ke stejným vlakům do Skalice nad Svitavou a tím logicky nevycházely návaznosti v Boskovicích. Skalice nad Svitavou bude však i nadále sloužit jako přestupní uzel, ale s podstatně menším počtem přestupů mezi autobusem a vlakem. Na vlaky od Brna budou navazovat linky 256 a 257, na vlaky od Prahy budou navazovat autobusy do Boskovic. Linka S2 bude do Skalice nad Svitavou jezdit v intervalu 30 minut ve špičkách pracovních dnů a v intervalu 60 minut v sedlech a o víkendech. Vedle linky S2 bude ve Skalici nad Svitavou i nadále zastavovat linka R 19. Pro město Letovice nedojde zprovozněním Boskovické spojky ke snížení počtu vlaků. V neposlední řadě vybudování Boskovické spojky s železniční zastávkou ve Lhotě Rapotině výrazně zkrátí cestovní časy na Brno ze Lhoty Rapotina. Autobusová linka 234 sice nyní jezdí s docela vysokou četností spojení mezi Boskovicemi a Blanskem, ale vzhledem k tomu, že jezdí od autobusových přípojů v Boskovicích a tak přijíždí do Blanska těsně po odjezdu vlaků na Brno, vychází v Blansku přípoje pouze do obcí. Ve špičkách pracovních dnů ve školním roce je sice možné využít na Brno vlak za cca 10 15 minut, ale o prázdninách a v dopravním sedle (v době kdy nejede rychlík) je čekací doba na vlak v Blansku kolem 25 minut, o víkendech i více. Vybudováním zastávky Lhota Rapotina tak bude jízdní doba Lhota Rapotina - Brno něco málo přes 30 minut, na rozdíl od současného stavu, kdy přesahuje hodinu. Linka 234 bude nadále v provozu v hlavních přepravních časech a bude zajišťovat nejdůležitější přepravní vazby do škol, zaměstnání a k lékaři.