Symptomatické poruchy řeči osnova!!!!!!!! Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha, Portál, r. vydání 2008. Michalík, J. a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha, Portál, r. vydání 2011. Symptomatické poruchy řeči narušení komunikační schopnosti provázející jiné, dominantní postižení, nemoc, poruchu další užívané termíny: sekundární poruchy řeči potřeba kompenzace obtíží v rámci komplexního přístupu Model vzniku symptomatických poruch řeči viz Lechta, V. Symptomatické poruchy řeči. Symptomatické poruchy řeči u osob s mozkovou obrnou Poruchy hybnosti na bázi centrálních obrn Poškození centrálního nervového systému pre/peri/postnatální faktory Dělení obrn Dle intenzity Dle lokalizace (Dětská) mozková obrna vrozené poškození CNS rozmanitý klinický obraz - funkční poruchy různé závažnosti poruchy svalového napětí, hybnosti a koordinace pohybů s patrnou disharmonií motorického vývoje (Dětská) mozková obrna spastická forma nespastická forma (Dětská) mozková obrna spastická forma diparetická forma kvadruparetická forma hemiparetická forma (Dětská) mozková obrna nespastická forma hypotonická forma spastická x dyskinetická forma
Symptomatické poruchy řeči u osob s mozkovou obrnou souvislost mezi poruchami hybnosti obtíže různé intenzity narušený vývoj řeči různá úroveň obtíží specifika průběhu preverbálního období znaky orálního vývoje dětí s mozkovou obrnou zaostávání orálních reflexů hypersenzibilita nebo hyposenzibilita v dutině ústní poruchy koordinace čelisti, rtů, jazyka při žvýkání a polykání hypersalivace neschopnost realizovat při pití rytmické, sací a polykací pohyby poruchy polykání při jídle, pití potrava se dostává do hltanu bez zásahu svalstva úst specifika preverbálního vývoje Obtíže s dýcháním Nápadné tvoření hlasu při křiku, pláči, smíchu Broukání se objevuje jen zřídka Absence hry s mluvidly a s končetinami chybí pudové žvatlání (objevuje se až koncem prvního roku) důsledky dysfunkce orofaciální oblasti poškození primárních i sekundárních funkcí orofaciální dystonie zeslabený střed jazyka nedostatečný podtlak vývojová dysartrie vývoj řeči u dětí s mozkovou obrnou závisí na: postižení motorických drah celkovém tělesném stavu mentálním potenciálu prostředí, ve kterém dítě vyrůstá přítomnosti či absenci dalších poruch foneticko-fonologická rovina u dětí s MO má nejtypičtější průběh výslovnost - motorický akt Vytváření asociace mezi zvukem a jeho zdrojem Narušení vývoje fonematické diferenciace
lexikálně-sémantická rovina omezení aktivního získávání poznatků o prostředí vzhledem k omezeným pohybovým možnostem kombinace s dalšími obtížemi morfologicko-syntaktická rovina Narušený vývoj této roviny Struktura a délka větných celků Spojení s dalšími obtížemi MP narušení obsahové složky řeči Pragmatická rovina Komunikační záměr x realizace Obtíže u dětí s MO shrnutí poruchy dýchání poruchy tvorby hlasu - dysfonie poruchy modulačních faktorů dysprozodie narušené koverbální chování poruchy vývoje řeči poruchy článkování řeči dysartrie poruchy fluence řeči hypernazalita mutismus orgánové odchylky řečového efektoru poruchy polykání - dysfagie Symptomatické poruchy řeči u osob s mentálním postižením závislost na typu a stupni MP narušený vývoj řeči úroveň vývoje roviny morfologicko-syntaktické a lexikálně-sémantické v počátcích vývoje i rovina foneticko-fonologická verbální x neverbální složka Vývoj řeči dětí s hlubokým mentálním postižením Výrazné narušení řečového vývoje limitované výrazové prostředky verbální i neverbální modulace zvuku podle momentálního rozpoložení
Vývoj řeči u dětí s těžkým mentálním postižením Narušený vývoj řeči Hlasové projevy pudové povahy Limity v užívání modulačních faktorů Echolálie Vývoj řeči u dětí se středně těžkým mentálním postižením Začátky vývoje řeči velmi opožděné (někdy až kolem 6. roku života) Předpoklad relativně dobrého rozvoje Rozdíl mezi TMp a SMp řečový výkon Schopnost imitace Opakování složitějších mluvních celků paměť/porozumění základy sebeobsluhy a jednoduché pracovní dovednosti základy trivia komunikace s okolím Vývoj řeči u dětí s lehkým mentálním postižením začátky vývoje řeči opožděné o 1 2 roky verbální schopnosti v běžných komunikačních bez výraznějších nápadností komunikační flexibilita harmonizace vnitřní a vnější řeči Vliv typu mentálního postižení eretický a apatický typ Vývoj řeči u dětí s Downovým syndromem Užití jednoduchých slov mezi 2. 3. rokem života Užití jednoduchých vět okolo 5. roku charakteristické střídání mezi obdobími stagnace a zjevnými pokroky Činitelé ovlivňující vývoj řeči Role exogenních činitelů! Specifika předpokladů pro rozvoj řeči Typická orofaciální patologie Nesprávná klidová poloha jazyka hypotonie, posun směrem dopředu hypotonie rtů a ústního svalstva otevřený skus hypotonické a insuficientní velum drsné zabarvení hlasu a celkově zúžený hlasový rozsah rozvinutá napodobovací schopnost, hudební sluch
Vývoj řeči u dětí s Downovým syndromem rovina lexikálně-sémantická Vztah stupně snížení intelektu a míry rozvoje slovní zásoby malé procento přídavných jmen nepoměr mezi pasivní a aktivní slovní zásobou absence generalizace situační řeč Vývoj řeči u dětí s Downovým syndromem morfologicko-syntaktická rovina úroveň gramatické stavby odráží úroveň intelektu jednoslovné věty někdy přetrvají až do 6 8 let věku vedlejší věty nejdříve po 5. roce časté užití substantiv, vzácnější používání sloves Ojedinělé využití adjektiv, zájmen, adverbií Preference ve větné skladbě potíže s logikou, pravidly jazyka, s výjimkami Vývoj řeči u dětí s Downovým syndromem foneticko-fonologická rovina Narušení vývoje této roviny Specifika spojená s orofaciální oblastí Oslabení sluchové percepce Sluchové postižení problémy i s tzv. lehčími hláskami Vývoj řeči u dětí s Downovým syndromem pragmatická rovina problém s prezentací svého komunikačního záměru s pochopením své role komunikačního partnera s reagováním ve specifické komunikační situaci Narušená komunikační schopnost u dětí s mentálním postižením - shrnutí NKS vzniká na základě snížené mentální úrovně opoždění motorického vývoje nedostatečné motorické koordinace poruchy sluchu nepodnětné, zanedbávající prostředí nejrůznější anomálie mluvních orgánů skus, stavba, deformace čelisti, rozštěpy Dyslalie Obtíže i s jednoduššími hláskami Deficity v oblasti motoriky
Deficity v oblasti sluchové percepce Mogilalie, paralalie Rinolalie Hypernazalita narušení inervace Hyponazalita častější výskyt Narušení plynulosti řeči Breptavost příznačná pro eretický typ Koktavost 5krát častější u Downova syndromu než u jiných forem MP Koktavost x závažnost mentálního postižení Dysartrie Výskyt při závažných obtížích v oblasti motoriky Kombinace MP a MO Specifika logopedické intervence včasná diagnostika včasné zahájení péče do tří let stimulace celkového vývoje vzájemná výměna podnětů matka dítě zásada imitace přirozeného vývoje řeči směrodatný je věk mentální, nikoliv chronologický nejprve rozvíjíme obsahovou stránku řeči postupně přecházíme ve stránku formální zásada výstavby řeči dětí s mentálním postižením od hlasu přes významové zvuky až k tvorbě pojmů Zásada vývojovosti a názornosti zásada rytmizace pasivní a aktivní cvičení motoriky orofaciální oblasti rozvoj motoriky, sluchové percepce, schopnost fonematické diferenciace zásada výstavby řeči dětí s mentálním postižením hravá forma správný řečový vzor činnost přizpůsobena individuálním potřebám, zájmům.. podněcování ke komunikaci využití systémů AAK
Symptomatické poruchy řeči u dětí se zrakovým postižením zrakem přijímáme z okolí 70 80% podnětů záleží na období, kdy došlo ke zrakovému postižení zafixovaná, nezafixovaná správná výslovnost větší potíže vlastní začátky ontogeneze řeči se u dětí se ZP oproti normě opožďují Symptomatické poruchy řeči u dětí se zrakovým postižením u nevidomých dětí ve školním věku /asi 3.ročník ZŠ/ se časový posun zpravidla koriguje osvojení si stereotypů v ovládání Braillova písma, které působí jako výrazný kompenzační činitel rozvoj obsahové i formální stránky řeči Verbalismus nápadný rozpor mezi existující slovní zásobou a konkrétními představami o předmětech, které označují především v oblasti předmětných pojmů X Široké spektrum pomůcek, programů a podpůrných materiálů Dyslalie špatná diferenciace hlásky M, N zřejmě kvůli chybění zrakového vzoru častá interdentální výslovnost různých hlásek T, D, N obouretné L Specifické pohyby rtů, jazyka tvoření hlásek artikulačními orgány, které se normálně na tvorbě neúčastní Narušené koverbální chování Absence mimicko-gestikulační komponent řeči - strnulý výraz Mimicko-gestikulační pohyby neodpovídají myšlení a citům Stereotypie Další formy narušené komunikační schopnosti koktavost breptavost Rhinolalie poruchy hlasu
Specifika logopedické péče vše je založeno na sluchovém a hmatovém vnímání. využití speciálních pomůcek reliéfy mluvních orgánů dechová a hlasová cvičení rozvíjení mimických pohybů odstraňování verbalismu konkretizace slovní zásoby využívá se i metoda analogie, kdy objasňujeme neznámé předměty pomocí analogie se známými vysvětlujeme smysl slov využíváme hmatové poznávání konkrétních předmětů nebo jejich modelů http://www.petit-os.cz/progr_nevid.php