NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ HOSPODAŘENÍ S DLOUHODOBÝM HMOTNÝM MAJETKEM

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ HOSPODAŘENÍ S DLOUHODOBÝM HMOTNÝM MAJETKEM SUGESTIONS FOR IMPROVEMENT OF LONG - TERMED MATERIAL PROPERTY ECONOMY DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Bc. HANA SKÁLOVÁ doc. Ing. LUDĚK MIKULEC, CSc. BRNO 2012

Vysoké učení techncké v Brně Akademcký rok: 2011/12 Fakulta podnkatelská Ústav managementu ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Bc. Hana Skálová Řízení a ekonomka podnku (6208T097) Ředtel ústavu Vám v souladu se zákonem č. 111/1998 o vysokých školách, Studjním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrncí děkana pro realzac bakalářských a magsterských studjních programů zadává dplomovou prác s názvem: Návrhy na zlepšení hospodaření s dlouhodobým hmotným majetkem v anglckém jazyce: Suggestons for Improvement n Long - Termed Materal Property Economy Úvod Teoretcká východska Analýza současného stavu Návrhy na řešení Závěr Seznam lteratury Seznam příloh Pokyny pro vypracování: Podle paragrafu 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využtí této práce se řídí právním režmem autorského zákona. Ctace povoluje Fakulta podnkatelská Vysokého učení technckého v Brně.

Seznam odborné lteratury KISLINGEROVÁ, E. Inovace nástrojů ekonomky a managementu organzací. C. H. Beck, 2008. 293 s. ISBN 978-80-7179-882-8. KOTLER, P., KELLER, K., L. Marketng management. 12. vyd., Praha: Grada Publshng, 2007., 788 s., ISBN 978-80-247-1359-5. KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnctví. 2. Vydání. Praha: Management Press 2008. 624 s. ISBN 978-80-7261-141-6. VALACH, J. Investční rozhodování a dlouhodobé fnancování. 2. Přepr. Vydání. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektv. Podnkání malé a střední frmy. 2. Aktualzované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publshng, 2008. 215 s. ISBN 978-80-247-2409-6. Vedoucí dplomové práce: doc. Ing. Luděk Mkulec, CSc. Termín odevzdání dplomové práce je stanoven časovým plánem akademckého roku 2011/12. L.S. PhDr. Martna Raštcová, Ph.D. Ředtel ústavu doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D, MBA Děkanka fakulty V Brně, dne 23.03.2012

Abstrakt Dplomová práce je zaměřena na rozbor využtí výrobních prostředků a jejch péč ve frmě RAMET C.H.M. a.s. v Kunovcích. V prác je provedena analýza současného stavu majetku, strojů a zařízení používaných př výrobě radolokačních antén. V rámc péče o majetek jsou uvedeny plánované a neplánované postupy čnností údržby a oprav strojů a zařízení. V část návrhů na řešení jsou doporučeny postupy pro udržení výrobních schopností založené na extenzvní analýze vlvu objemu majetku na objem výroby. Je uveden postup pro stanovení spolehlvost výrobního řetězce př výrobě antén, která souvsí s mezní výrobní schopností a náklady na udržení provozuschopnost výrobních prostředků. Abstract Ths thess s focused on analyss of producton facltes utlzaton and mantenance n the company RAMET C.H.M. a.s. located n Kunovce. In ths thess, there s performed the analyss of present property condton, machnery and equpment used wthn radar antenna producton. Wthn property mantenance, there are ntroduced planned and unplanned processes of servcng actvtes and machne and equpment repar. In a part of proposal for soluton, there are recommended processes for keepng up producton capabltes based on extensve analyss of sze property nfluence on producton volume. The method for relablty estmaton of producton chan s descrbed for the antenna producton, related to lmtng producton capablty and costs to mantan servce avalablty of producton facltes. Klíčová slova Dlouhodobý hmotný majetek, hodnota majetku, nvestce, údržba, oprava, žvotnost, odpsy, stroje a zařízení, spolehlvost stroje, zlepšení. Key words Long term materal property, asset, nvestment, mantenance, repar, lfetme, deprecaton, machnery and equpment, machnery relablty, mprovement.

Bblografcká ctace práce: SKÁLOVÁ, H. Návrhy na zlepšení hospodaření s dlouhodobým hmotným majetkem. Brno: Vysoké učení techncké v Brně, Fakulta podnkatelská, 2012. 107 s. Vedoucí dplomové práce doc. Ing. Luděk Mkulec, CSc.

Čestné prohlášení Prohlašuj, že předložená dplomová práce je původní a zpracovala jsem j samostatně. Prohlašuj, že ctace použtých pramenů je úplná, že jsem v prác neporušla autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvsejících s právem autorským). V Brně, dne 14. května 2012. Podps

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala doc. Ing. Luďkov Mkulcov, CSc. za vedení dplomové práce a odbornou pomoc př jejím zpracování. Velm děkuj vedení podnku jeho pracovníkům RAMET C.H.M. a.s. za poskytnutí potřebných údajů a za významnou pomoc př zpracování jednotlvých analytckých návrhových částí dplomové práce. Zároveň děkuj mojí rodně a všem blízkým za jejch obrovskou podporu během mého studa.

OBSAH ÚVOD... 8 1 DEFINOVÁNÍ PROBLÉMŮ A CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE... 14 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA... 15 2.1 Postupy účetního odpsování... 18 2.1.1 Časová metoda účetního odpsování metoda standardní... 19 2.1.2 Komponentní metoda účetního odpsování... 24 2.1.3 Výkonová metoda účetního odpsování... 25 2.1.4 Český účetní standard... 26 2.2 Péče o majetek... 26 2.3 Struktura DHM... 33 2.4 Rozbor efektvnost využtí DHM... 37 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU... 41 3.1 Struktura DHM, jeho rozdělení do skupn, podle stáří, odepsování... 41 3.2 Určení krtckých zařízení... 46 3.3 Analýza postupů a pops čnností údržby majetku... 49 3.3.1 Plánování čnnost údržby a oprav... 53 3.3.2 Plánovaná údržba... 55 3.3.3 Opravy př poruše... 60 3.4 SWOT analýza... 62 4 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ... 66 4.1 Vlv změny objemu DHM na objem výroby... 66 4.2 Spolehlvost výrobního řetězce a náklady na opravu a údržbu... 71 4.3 Mezní výrobní schopnost... 78 5 NÁKLADY A PŘÍNOSY... 81 6 PŘEDPOKLADY A HARMONOGRAM REALIZACE... 84 ZÁVĚR... 87 SEZNAM LITERATURY... 90 SEZNAMY OBRÁZKŮ, TABULEK A ZKRATEK... 92 SEZNAM PŘÍLOH... 94

ÚVOD Dplomová práce je zaměřena na rozbor využtí dlouhodobého hmotného majetku (dále jen DHM) ve společnost RAMET C.H.M. a.s. v Kunovcích 1 se zaměřením na výrobní prostředky používané př výrobě radolokačních antén. Společnost RAMET C.H.M. a.s. se svým sídlem v Kunovcích je ryze českou společností bez zahranční účast a je vlastněna 4 hlavním akconář. Na základě Společenské smlouvy byla založena dne 22. dubna 1992 společnost pod názvem RAMET s.r.o. (RAdolokační a MEřící Technka) a vznkla prvatzací úseku radolokační technky, který byl součástí leteckého průmyslu státního podnku LET Kunovce, s.p. Způsob prvatzace proběhl formou přímého prodeje do rukou část vedení bývalého státního podnku LET Kunovce, s.p. Byla provedena prvatzace úseku, který se zabýval výrobou radolokační technky a který byl v hluboké depres vlvem rozpadu RVHP a tehdejšího SSSR jakožto hlavního odběratele radarů Přesný přstávací radolokátor RP- 4G 2, do kterých dodával anténní systémy a pohybové mechanzmy. Takto nově vznknuvší společnost se v důsledku nového konkurenčního prostředí přeorentovala z převážně vojenské radolokační výroby na cvlní radolokační a telekomunkační výrobu. Posléze od 16.1.1998 zahájla čnnost akcová společnost s obchodním jménem RAMET C.H.M. a.s., která převzala všechna práva a závazky RAMET s.r.o. Společnost RAMET C.H.M. a.s. s počtem zaměstnanců cca 190 se řadí mez středně velké podnky a její organzační struktura je v příloze č. 1. Hlavním nosným programem 3 se stal radarový měřč rychlost vozdel využívaný polcí nejdříve v ČR a pozděj v různých státech světa. Pro využtí kapact jak výrobních, tak pracovních, byly nalezeny nové výrobní programy, které zajstly udržení výrobního oboru v tomto regonu. V současné době klíčovým programem společnost je výroba pasvních a aktvních radolokačních systémů, telekomunkačních antén, anténních systémů, jednofázových pulsně řízených zdrojů pro napájení televzních a rozhlasových 1 dostupné: http://www.rametchm.cz a http://portal.justce.cz pro IČ: 25638891, [18] 2 dostupné: http://www.czradary.cz/radrp4g.html, [19] 3 dostupné: http://www.rametchm.cz/ndex.php?typ=rma&showd=7, [20] 8

vysílačů a vývoj a výroba radarových měřčů rychlost vozdel a souvsejících produktů, vývoj a výroba komponent pro alternatvní zdroje elektrcké energe. Doplňkovou část výrobního programu společnost tvoří výroba, dodávky a vybavení archívů, skladových prostor knhoven, úřadů, bank a podobných nsttucí. Společnost je držtelem následujících certfkátů 4 : ISO 9001:2008 Poltka jakost RAMET C.H.M. a.s. ISO 14001:2005 Envronmentální poltka - zásady Oprávnění k vývoj, výrobě, opravám a modfkacím leteckých pozemních zařízení Osvědčení typové způsoblost - Bezdemontážní on-lne dagnostka Certfkát NBÚ na stupeň "Důvěrné" Společnost RAMET C.H.M. a.s. pracuje podle normy ISO 9001:2008, kde jsou procesy řízeny vntropodnkovým normam. Hlavní směrncí je Organzační řád a Pracovní řád. Mez další důležté vntropodnkové normy patří Příručka jakost, která zasahuje do všech vntropodnkových procesů. Získání certfkátu jakost ISO 9001:2008 a systému envronmentálního managementu ISO 14001:2005 včetně jejch pravdelného obnovování bývá často jednou z nutných, nkolv ale postačujících, kvalfkačních předpokladů uchazeče o státní zakázky účastí v soutěžích, které vypsuje MO a MV ČR. Od počátku své exstence je top management (vedení) společnost přesvědčen, že bez systematcké nvestce do výzkumu a vývoje není možné poslovat konkurenceschopnost a úspěšnost na trhu. Proto považují tuto oblast za jednu z důležtých prort pro svoje podnkání. V současnost pracuje ve výzkumu a vývoj více než 16 % pracovníků z celkového počtu. Vedení má však představy posílení výzkumu a vývoje ještě o dalších 10 % pracovníků, avšak potýká se s dlouhodobým problémem v regonu na získání takových odborníků. Výzkumně vývojové zakázky vedení zabezpečuje formou soutěží v programech státních dotací na výzkum, vývoj a novace, zejména od MPO ČR a MO ČR, případně přes organzac CzechInvest, která zprostředkovává fnanční podporu 4 dostupné: http://www.rametchm.cz/ndex.php?typ=rma&showd=43, [21] 9

vyčleněnou na výzkum, vývoj a novace z prostředků Evropské une. Výzkumně vývojové programy společnost RAMET C.H.M. a.s. jsou zaměřeny na oblast radolokace a jejch časový horzont řešení se pohybuje v rozmezí od 2 do 4 roků. 5 Výrobní profl společnost je založen na dlouhodobé hstor radolokační výroby v Československu v regonu Kunovce, jehož počátky se datují od roku 1953. Jednalo se převážně o vojenskou výrobu technologcky příbuznou letecké výrobě. V současné době se společnost zabývá výrobou pasvních a aktvních radolokačních systémů, anténních systémů, telekomunkačních antén, pulsně řízených napájecích zdrojů, vývoj a výroba radarových měřčů rychlost vozdel a souvsejících produktů, vývoj a výroba komponent pro alternatvní zdroje elektrcké energe. Mez jednečné schopnost v rámc ČR, kterým společnost dsponuje, je měřící polygon, který umožňuje měření radolokačních antén přjímacích vysílacích ve vzdálené zóně (vzdálenost mez anténam 70 m nebo 1024 m). Pro měření elektromagnetckých polí u těchto antén v blízké zóně dsponuje anechockou komorou (malá bezodrazová komora 31,25 m 3, velká bezodrazová komora 517,9 m 3 ). Obě měřící pracovště jsou používány pro kontrolu, měření a prokázání splnění požadovaných elektrckých parametrů a vyzařovacích charakterstk antén zejména vlastní výroby, přčemž výsledky měření jsou protokolovány. Pro splnění výrobních programů frma soustavně řeší řadu problémů různého významu jak vntřních, tak vnějších. Hlavním vntřním problémem je v současnost výrobní plocha, která vzhledem k rozměrným výrobkům a jejch početnost s dlouhou průběžnou dobou výroby je v současnost nedostačující, a proto od roku 2011 probíhá výstavba nové haly pro fnální montáže prmárních radolokačních antén a pro zástavbu měřčů rychlost slnčních vozdel do zákazníkem dodaných vozdel. Předpokládaná doba dokončení haly je rok 2012. Dokončení této haly bude mít významný vlv na rozšíření výroby výše uvedených výrobků, u kterých se marketngově ukazuje rostoucí trend poptávky ze zahrančí. 5 přehled výsledků dostupný: http://www.svav.cz/prepareresultform.do; Předkladatel výsledku: RAMET C.H.M. a.s. [ct. 2012-05-05]. 10

Obr. 1: Výběr produktů (alternatvní zdroje, pohybové mechanzmy prmárních radolokačních antén a anténa monopulsního sekundárního přehledového radaru) Zdroj: Zpráva o přezkoumání systému managementu jakost vedením společnost za rok 2010. Perodcké nterní audty, prováděné v souladu s ISO 9001:2008, ukázaly na řadu optmalzačních postupů v jednotlvých zkoumaných procesů. Jedná se o procesy, které významně ovlvňují výrobky na časové ose: vývoj výroba prodej servs a patří k nm tyto procesy [22], [23], [27]: - Návrh a vývoj výrobku - Nakupování výrobků - Výroba - Montorování a měření spokojenost zákazníků - Montorován a měření výrobků 11

- Řízení neshodného výrobku - Neustálé zlepšování - Montorován a měření procesů - Tvorba smlouvy - Metrologcké zabezpečení montorovacího a měřícího zařízení Př porovnání závěrů uvedených ve Zprávách o přezkoumání systému managementu jakost vedením společnost za roky 2009 až 2011 [22], [23], [27] lze vyvodt, že ve frmě setrvávají na důležtost následující opatření: - Optmalzací plánování snížt nezbytnost mmořádných pracovních směn. - Zvyšovat a dodržovat adresnost výroby zabezpečované jednotlvým pracovníky tak, aby v případě neshody bylo vždy zřejmé, kdo neshodu způsobl. Př neshodách vždy vyvodt důsledky vedoucí k odstranění příčn. - Zvýšením kvalty výroby, zkoušek a testů snížt servsní náklady na reklamace, zvýšt úroveň a kvaltu podnkových a kontrolních zkoušek každého nového výrobku se zaměřením na podmínky, pro které je výrobek určen. - Optmalzovat stav THP a snažt se získat nové mladé pracovníky vysoké kvalfkace. - Zlepšovat systém vzdělávání pracovníků a propagace společnost. Průběžně aktualzovat fremní www stránky. - Důsledně zajstt efektvní a účnné měření, shromažďování a ověřování údajů o klíčových procesech organzace. - Důsledně realzovat měření spokojenost zákazníků. - Vhodným motvacem zaměstnanců přspívat ke zlepšování sounáležtost se společností. - Zakoupením nových technologí docílt snížení nákladů na kooperace. - Důsledným využíváním IS QI přspět ke zvýšení produktvty práce a tím nárůstu obratu a zsku frmy. - Efektvním využíváním energe přspět ke snžování nákladů na energ. - Správným zacházením s nářadím a výrobním prostředky přspět ke snížení zmetkovtost nářadí a opotřebování výrobních prostředků. 12

Ke vnějším problémům patří následující, které jsou ve frmě dost závažné. - Dodavatelé materálu a služeb: přestože se frma orentuje na dodavatele, kteří mají zavedený systém jakost (63 % dodavatelů), bylo v roce 2010 řešeno 22 reklamací dodávky. Je to sce výrazně méně, než v předchozích letech, ale tento problém musí být neustále montorován, neboť dodávka s vadou může vážně ohrozt harmonogram výroby. - Odběratelé (zákazníc) předložl v roce 2010 celkem 153 oprávněných reklamací, jejch řešení s vyžádalo náklady frmy ve výš 0,25 % vůč tržbám. Vztah k tržbám, který frma regstruje, se jeví jako zanedbatelný, ale vůč zsku tyto náklady ční 6,8 %, což už není zanedbatelná fnanční částka. Z toho důvodu dodržování výrobních technologí, vstupní a výstupní kontrola, expedce výrobků bez vad ( skrytých), je nutno věnovat vyšší pozornost. Zvýšený počet reklamací oprot předchozímu roku (137 reklamací, náklady na řešení 3,7 % ze zsku) lze přřadt úměrně vyššímu objemu výroby v roce 2010 oprot 2009. Počet výrobních vad lze tedy považovat za systémovou konstantu, a proto je nutno věnovat vyšší pozornost kvaltě výroby. - Fnanční toky: vážný problém ční zpožděné úhrady pohledávek po splatnost, kde nejsou výjmkou an renomované velké evropské frmy. Sekundárně to způsobuje zpožďování plateb odběratelských faktur. 13

1 DEFINOVÁNÍ PROBLÉMŮ A CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE Dplomová práce bude zaměřena na rozbor využtí výrobních prostředků a péč o ně ve frmě RAMET C.H.M. a.s. v Kunovcích. V prác bude provedena analýza současného stavu majetku, strojů a zařízení používaných př výrobě radolokačních antén. Zaměření dplomové práce vyplývá ze závěrů uvedených ve fremních Zprávách o přezkoumání systému managementu jakost vedením společnost za roky 2009 až 2011, kde mez důležté opatření patří optmalzace plánování ke snížení mmořádných pracovních směn, efektvní a účnné měření, shromažďování a ověřování údajů o klíčových procesech frmy a nvestování do výrobních prostředků ke snížení nákladů na kooperace a také správným zacházením s nářadím a výrobním prostředky snížt jejch opotřebování. Cílem mé dplomové práce bude formulace návrhů pro vedení společnost RAMET C.H.M. a.s., které souvsí s udržením hmotného majetku (výrobních prostředků) v provozuschopném stavu s mnmálním dopady případných poruch na výrobní proces. Formulace návrhů se bude týkat doporučení v oblast nvestční poltky společnost, návrhu na snžování nákladů na opravy a s tím souvsející zvyšování spolehlvost konkrétního výrobního řetězce, kterým je výroba radolokačních antén. V této souvslost jsem s stanovla následující cíle: - návrh na řešení v oblast nvestování do výrobních prostředků ke zlepšení stavu výrobních strojů a zařízení na základě analýzy vlvu změny objemu DHM na objem výroby, - návrh na řešení ke zvýšení spolehlvost výrobních prostředků pro zvýšení efektvty jejch využtí odhadem spolehlvost konkrétního výrobního řetězce stanovením spolehlvostního modelu výroby, souvsejícího se snžováním mmořádných pracovních směn a ověřováním údajů o klíčových procesech frmy, - návrh na řešení ke snžování nákladů na opravy vybraných strojů a zařízení a ke snížení jejch opotřebování úpravou v postupech př běžné údržbě a opravách strojů a zařízení. 14

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Dlouhodobý majetek Dle 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnctví platí, že majetek účetních jednotek je členěn na majetek dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobým majetkem se rozumí takový majetek, jehož doba použtelnost je delší než 1 rok. Ostatní majetek je považován za krátkodobý. Pokud s ohledem na charakter majetku objektvně nelze použít uvedená hledska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený př pořízení majetku. Dlouhodobý majetek z účetního hledska je vymezen obecnou úpravu uvedenou v zákonu o účetnctví, vyhláškou Mnsterstva fnancí č. 500/2002 Sb. a to konkrétně v 6 až 8. Dle těchto ustanovení se dlouhodobý majetek z účetního hledska člení na 3 skupny: 1. dlouhodobý nehmotný majetek 2. dlouhodobý hmotný majetek 3. dlouhodobý fnanční majetek. V souvslost s odpsy však dlouhodobý fnanční majetek nepřchází v úvahu. Jeho účetní odpsování zakazuje 56 odst. 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb.; také z hledska daňových odpsů platí, že se dlouhodobý fnanční majetek neodpsuje. Účetní a daňové odpsy se tedy týkají pouze dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku [4]. Dlouhodobý hmotný majetek V souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., 7, se za dlouhodobý hmotný majetek považují: pozemky (bez ohledu na výš ocenění, pokud nejsou zbožím) stavby samostatné movté věc a soubory movtých věcí pěsttelské celky trvalých porostů 15

základní stádo a tažná zvířata jný dlouhodobý hmotný majetek nedokončený dlouhodobý hmotný majetek poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek oceňovací rozdíl k nabytému majetku. V souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 26 Odpsy hmotného majetku, odst. 2a), se hmotným majetkem rozumí: samostatné movté věc, popřípadě soubory movtých věcí se samostatným techncko-ekonomckým určením, jejchž vstupní cena ( 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-techncké funkce delší než jeden rok, přčemž zásoby do hmotného majetku nepatří. V prvním roce odpsování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpsových skupn uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vz 30, odst. 1. Dále je zde uvedena také mnmální doba odpsování, jak je uvedeno v následující tabulce. Odpsová skupna Doba odpsování 1 3 roky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Tab. 1: Odpsové skupny Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z hledska členění hmotného majetku do jednotlvých odpsových skupn v podstatě platí, že v odpsových skupnách 1 až 4 je zařazen hmotný movtý majetek a v odpsových skupnách 5 a 6 hmotný nemovtý majetek. Samostatně odpsované techncké 16

zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpsování se zatřídí do odpsové skupny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo techncké zhodnocení provedeno. Stanovená doba odpsování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpsování k prodloužení doby odpsování. Doba daňového odpsování je vymezena zákonem; způsob odpsování (rovnoměrný, zrychlený) nemá na dobu odpsování vlv. Poplatník tak uskutečňuje zvolený způsob daňového odpsování po celou dobu odpsování a nemůže tento zvolený způsob po celou dobu změnt. Majetek poplatník odpsuje maxmálně do výše vstupní ceny nebo zvýšení vstupní ceny odpsovaného majetku [9]. Odpsy majetku jsou nástrojem k vyjádření poklesu hodnoty tohoto majetku z hledska fyzckého a morálního opotřebení; jsou součástí nákladů, přímo ovlvňují hospodářský výsledek, a jsou také způsobem vytváření dsponblních fnančních zdrojů, jež vznkají v závslost na žvotnost a míře opotřebení majetku. Odpsy jsou peněžním vyjádřením postupného snžování hodnoty fxního kaptálu, jsou náhradou za kaptálovou spotřebu, vyjadřují pokles hodnoty aktv. Odpsy, vyjadřující opotřebení, patří mez náklady, vrací se však daňovému subjektu v ceně výrobků nebo služeb. Daňové výdaje jsou skutečné výdaje poplatníka, které poplatník může pro zjštění základu daně odečíst od zdantelných příjmů [17]. Oceňování dlouhodobého majetku z účetního hledska V zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnctví, v 26, odst. 2, je defnován způsob oceňování majetku a závazků účetním jednotkam takto: a) k okamžku uskutečnění účetního případu, b) ke konc rozvahového dne nebo k jnému okamžku, k němuž se účetní závěrka sestavuje. Dle 25 stejného zákona vyplývá, že k ocenění dlouhodobého majetku lze použít tyto základní typy cen (vstupní cena): a) pořzovací cena cena a náklady, které souvsejí s pořízením majetku, b) vlastní náklady přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jnou čnnost, 17

c) reprodukční pořzovací cenu cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Oceňování majetku z daňového hledska Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí ( 29, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů): pořzovací cena, je-l hmotný majetek pořízen úplatně, vlastní náklady, je-l hmotný majetek pořízen nebo vyroben ve vlastní rež, hodnota nesplacené pohledávky, pokud majetek zůstává ve vlastnctví věřtele, reprodukční pořzovací cena, je-l majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, cena stanovená pro účely daně dědcké, darovací: - je-l doba od nabytí majetku kratší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena, která je stanovená pro účely daně dědcké, - je-l doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou reprodukční pořzovací cena. Daňové odpsy jsou odpsy, jejchž výš a způsob uplatnění určuje zákon o daních z příjmů. Neuplatňují se do účetních nákladů, nýbrž se zohledňují př určování základu daně z příjmů. Účetní odpsy jsou odpsy, o jejchž výš a způsobu uplatňování rozhoduje v rámc účetních pravdel účetní jednotka. Účetní odpsy jsou nákladem této jednotky, pro účely zjštění základu daně z příjmů je však nutné použít odpsy daňové, popř. upravt zjštěný výsledek hospodaření o rozdíl účetních a daňových odpsů. Odpsování tedy znamená zahrnování účetních odpsů z majetku do výdajů (nákladů), čímž tak snžují daňový základ poplatníka jakožto účetní jednotky. Oba druhy odpsů mají své zvláštnost a nemohou být vzájemně zaměňovány [6]. 2.1 Postupy účetního odpsování Pro stanovení postupu účetního odpsování je výchozím vytvoření odpsového plánu, ve kterém je nutno stanovt především metodu odpsování a podle třídění hmotného majet- 18

ku do odpsových skupn také mnmální dobu odpsování. Tuto povnnost účetní jednotce stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a také vyhláška č. 500/2002 Sb., kde na základě 39, odst. 5, písm. a), má účetní jednotka povnnost zveřejnt nformace o způsobech odpsování, jejchž znalost je významná pro posouzení fnanční, majetkové stuace a výsledku hospodaření v příloze k účetní závěrce. Z hledska metod odpsování v zásadě přchází do úvahy 2 základní metody [17]: - metoda standardní, - metoda komponentní. 2.1.1 Časová metoda účetního odpsování metoda standardní Podle odst. (2), 30, zákona o DP, Poplatník provádí rovnoměrné ( 31) nebo zrychlené odpsování ( 32). Způsob odpsování pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjmkou uvedenou v odstavc 10, a nelze jej změnt po celou dobu jeho odpsování.. Především z hledska uplatňování účetních odpsů časovou metodou je důležté určt správně okamžk, od kterého je možno začít dlouhodobý majetek odpsovat. Tímto okamžkem je v zásadě okamžk, ke kterému se daný majetek stává účetně dlouhodobým hmotným č nehmotným majetek. Účetní odpsy je tak možno počítat buď s přesností na dny č kalendářní měsíce. Z hledska časových metod je možno využít 2 základní varanty účetního odpsování: a) rovnoměrné účetní odpsy, b) zrychlené účetní odpsy, a) Rovnoměrné účetní odpsy Podle 31, odst. 1, zákona o DP, př rovnoměrném odpsování hmotného majetku jsou odpsovým skupnám přřazeny následující maxmální roční odpsové sazby: a) Roční odpsová sazba pro hmotný majetek neodpsovaný podle písmen b) až d) 19

Odpsová skupna Doba odpsování v letech v prvním roce odpsování N ( n) Roční odpsová sazba [%] v dalších letech odpsování R os ; n = 1 ( n) R os ; n > 1 pro zvýšenou vstupní cenu 1 3 20 40 33,3 2 5 11 22,25 20 3 10 5,5 10,5 10 4 20 2,15 5,15 5,0 5 30 1,4 3,4 3,4 6 50 1,02 2,02 2 30b 6 20 5 5 5 Tab. 2: Roční odpsová sazba pro hmotný majetek neodpsovaný podle písmen b) až d) Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. K výpočtu ročního odpsu lze podle této tabulky odvodt následující vztahy: O ( n) ( n) Ros =. Pc ; n 1,..., N; [ Kč; %, Kč], 100 r = kde O r ( n) odps v n-tém roce, P c - pořzovací (vstupní) cena majetku, N - doba odpsování (počet roků). Uplatňování rovnoměrných účetních odpsů lze doporučt u majetku, k jehož opotřebování dochází rovnoměrně po celou dobu používání. Př uplatňování rovnoměrných účetních odpsů je v každém roce odpsování odepsána stejná výše vstupní ceny daného majetku. b) Zrychlené účetní odpsy (1) Př zrychleném odpsování hmotného majetku jsou odpsovým skupnám přřazeny koefcenty pro zrychlené odpsování podle následující tabulky. 6 Jen hmotný majetek využívaný k výrobě elektřny ze slunečního záření 20

Odpsová skupna Doba odpsování v letech Koefcent pro zrychlené odpsování v dalších letech odpsování v prvním roce odpsování N N N + 1 pro zvýšenou zůstatkovou cenu 1 3 3 4 3 2 5 5 6 5 3 10 10 11 10 4 20 20 21 20 5 30 30 31 30 6 50 50 51 50 Tab. 3: Koefcenty př zrychleném odpsování hmotného majetku Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. (2) Př zrychleném odpsování se stanoví odpsy hmotného majetku a) v prvním roce odpsování jako podíl jeho vstupní ceny a přřazeného koefcentu pro zrychlené odpsování platného v prvním roce odpsování; přtom poplatník, který je prvním vlastníkem, může tento odps zvýšt o 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpsových skupnách 1 až 3 s výjmkou hmotného majetku uvedeného v bodech 1 a 2 a v 31 odst. 5 7, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mez přřazeným koefcentem pro zrychlené odpsování a počtem let, po které byl jž odpsován. Pro výpočet zrychlených (degresvních) účetních odpsů lze z formulace odst. (2) a tabulky odst. (1) odvodt následující vztahy: 1 x Od ( n) = Pc. + ; n = 1, x = 0 % nebo x = 10 %; v prvním roce odpsování N 100 a 7 Zjednodušeno pro případ pořízení DHM pro strojírenskou výrobu. 21

n 2. Pc Od ( k) 1 ( 1) k = O + = d n, n = 1,..., N 1; v dalších letech odpsování, N + 1 n kde O d ( k) je odps v k-tém roce, P c - pořzovací (vstupní) cena majetku, N - doba odpsování (počet roků), n - pořadové číslo roku odepsování. Využtí zrychlených účetních odpsů lze doporučt především u takového majetku, který ztrácí hodnotu především v prvních letech odpsování, ale také v případě očekávaného dobrého hospodářského výsledku v dalším roce. Př uplatnění zrychlených účetních odpsů je vždy v následujícím roce odpsování odepsána nžší část hodnoty majetku než v roce předchozím. Největší roční odps lze provést v prvním roce odpsování, nejnžší až v roce posledním. Kč 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Roční účetní odpsy majetku 1 2 3 4 5 roky rovnoměrný odps zrychlený odps a) odpsy bez využtí možnost zvýšení odpsu o 10 % vstupní ceny v prvním roce u zrychleného odpsu 22

Kč 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Roční účetní odpsy majetku 1 2 3 4 5 roky rovnoměrný odps zrychlený odps b) odpsy s využtím možnost zvýšení odpsu o 10 % vstupní ceny v prvním roce u zrychleného odpsu Kč 60000 50000 40000 30000 20000 10000 Účetní odpsy majetku - oprávky rovnoměrný odps zrychlený odps 0 1 2 3 4 5 roky c) oprávky bez využtí možnost zvýšení odpsu o 10 % vstupní ceny v prvním roce u zrychleného odpsu Obr. 2: Účetní odpsy; jednotlvé závslost rovnoměrného a zrychleného odpsu jsou uvedeny grafcky a) až c) na příkladu pro P c = 48000,- Kč a N = 5 (pořízen prodejní automat v 2. odpsové skupně, SKP 29.24.33 CZ-CPA 28.29.43) Zdroj: vlastní zpracování podle zákona o daních z příjmu. 23

2.1.2 Komponentní metoda účetního odpsování Počátkem roku 2011 došlo ke změně v účetním odpsování dlouhodobého hmotného majetku, a to jak movtého, tak nemovtého. Účetní jednotka může nadále provádět tzv. komponentní odpsování, př němž jsou samostatně odpsovány vybrané část majetku, vz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 23, odst. 2a. České účetní jednotky mohou použít metodu komponentního odpsování DHM, a to na základě novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnctví, ve znění pozdějších předpsů, a to podle: - 9 odst. 1 písm. d): náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty, - 56 odst. 1: průběh používání odpsovaného dlouhodobého majetku, - 56a: metoda komponentního odpsování majetku, - 61 odst. 1 písm. a): metoda ocenění souboru majetku, počínaje účetním obdobím započatým od 1.1.2010. Zmíněná novela umožňuje použtí dané metody nejen u nového DHM, ale také u staršího DHM, který byl uveden do užívání před datem 1.1.2010. Je nutné zdůraznt, že dle jž zmíněného 56 odst. 1 je použtí metody komponentního odpsování vždy pouze dobrovolné. Což je podstatný rozdíl oprot pravdlu IAS 16 8, podle něhož je komponentní odpsování nutné, pokud jsou pořzovací náklady komponenty významné v poměru k celkovým pořzovacím nákladům předmětného DHM v účetních jednotkách, které jsou obchodní společností a jsou emtentem cenných papírů regstrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské une. Př standardním účetním odpsování DHM se celková pořzovací cena dané nvestce postupně rozpouští do nákladů prostřednctvím účetních odpsů, čímž klesá účetní zůstatková cena předmětného majetku. 8 Meznárodní účetní standard IAS č. 16 - Pozemky, budovy a zařízení. 24

Prncp komponentního odpsování spočívá v tom, že na rozdíl od standardního účetního odpsování se u komponentního účetního odpsování DHM vyčlení jedna, popř. více samostatně odpsovaných částí, tzv. komponent. Tato komponenta musí mít významnou cenu a odlšnou dobu použtelnost (zpravdla kratší), než zbývající část DHM. Po skončení doby žvotnost dané komponenty dojde k její výměně. Původní komponenta tak sníží ocenění DHM a nová (vyměněná) komponenta toto ocenění naopak zvýší, a to včetně nákladů na výměnu. I nadále bude zachován uvedený prncp a vyměněná komponenta bude účetně samostatně odpsována z jejího nového ocenění. Nebude se tedy jednat o klasckou opravu DHM, ale o nvestc. Souvsejícím důsledkem komponentního odpsování je, že odpadá potřeba tvorby rezervy na opravy předmětné komponenty, protože zdroje krytí by měly zajstt účetní odpsy. 2.1.3 Výkonová metoda účetního odpsování Výkonový způsob použje účetní jednotka v těchto případech 9 : a) pro výpočet odpsů skládky, jenž je založena a provozována v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpsů, b) pokud účetní jednotka posoudí, že pro naplnění ustanovení 7, odst. 1, zákona o účetnctví je vhodné tento způsob použít, c) vyplývá-l jeho použtí z jného právního předpsu. Podstatou této metody je určení měřtelné jednotky, případně dalších skutečností, které mají vlv na výpočet výše částky odpsu na jednu stanovenou jednotku př sestavení odpsového plánu účetní jednotkou. Měřtelnou jednotkou může být např. kus výrobku podle objemu výroby, délkové, objemové a hmotnostní míry a částka odpsu, která souvsí s touto jednotkou. 9 Český účetní standard č. 708, čl. 5.6. Fnanční zpravodaj č. 3/2011. 25

2.1.4 Český účetní standard Podle Českého účetního standardu č. 708 10, který se vztahuje na dlouhodobý majetek (hmotný nehmotný) a soubory tohoto majetku, které se odpsují podle platného zákona a vyhlášky. V tomto standardu se hovoří o základním způsobu odpsování, kterým je zjednodušený, rovnoměrný, komponentní a výkonový. Tento účetní standard se vztahuje na tzv. rozpočtové organzace, jak je defnováno ve Vyhlášce č. 410/2009 Sb., 2 a nevztahuje se na podnkatelské subjekty. Pro účetní jednotky podnkatelských subjektů se vztahují České účetní standardy č. 701, 703, 706 a 707 11. 2.2 Péče o majetek Každý majetek je opotřebováván techncky a morálně. Pod technckým opotřebením rozumíme opotřebení, které vznká např. v průběhu pracovního nasazení výrobního stroje, morálním opotřebením jeho časové stárnutí bez ohledu na to, jak je používán. Rychlost opotřebení lze snížt správnou údržbou, tj. komplexní péčí o výrobní stroje, která se jm věnuje v průběhu používání. Taková péče zahrnuje: - Údržbu, která zajšťuje udržování dlouhodobého hmotného majetku (výrobní stroje) v provozuschopném stavu, zahrnuje běžné čnnost jako jsou u strojů pravdelné čštění, utahování uvolněných částí, mazání, seřzování. U budov patří k této čnnost např. úkld. - Opravy, tj. odstraňování závad a poruch výměnou opotřebených částí představují práce různého rozsahu, př nchž se odstraňují následky fyzckého opotřebení. Podle rozsahu prací rozlšujeme opravy běžné (výměna součástek, které se více namáhají) a generální (demontáž výrobního stroje, výměna jeho celých skupn součástí nebo celých dílů). Generální opravy vyžadují vynaložení velkých nákladů, podnk proto musí vždy pečlvě zvážt, zda se mu vyplatí generální oprava nebo zda má raděj pořídt 10 Český účetní standard č. 708. Fnanční zpravodaj č. 3/2011. Mnsterstvo fnancí ČR, ISSN-0322-9653, účnnost od 31.12.2011 [1]. 11 Fnanční zpravodaj č. 2/2012 MF ČR [15]. 26

nový DHM. Plánováním a prováděním preventvních oprav lze účnně předcházet poruchám DHM, ať už jsou to výrobní stroje, automobly nebo budovy. Náklady na údržbu vznkaly a budou vždy nutně vznkat v souvslost s obnovením funkce výrobního zařízení a v této souvslost je potřebné se zabývat ekonomckou efektvností a hodnocením údržby. Rozložení nákladů není u údržby vždy zřejmý, ale v podstatě je lze rozdělt na přímé a nepřímé náklady [10]: - přímé náklady se dají vypočítat snadno (osobní náklady pracovníků údržby, náhradní díly, mazva apod.), - nepřímé náklady ovlvňuje úroveň údržby na poruchy, snížení výroby, snížení kvalty, snížení ztrát a je problematcké je vyčíslt. Obr. 3: Rozdělení zřejmých a obtížně zjsttelných ( predkovatelných) nákladů v procesu údržby a oprav majetku Zdroj: [3] Skutečný stav, jak se tyto náklady promítají do výnosů, bývá obtížně měřtelný a předem stanovtelný (odhadnutelný). V obecné rovně tedy můžeme hovořt o technckém přínosu, který se promítá do ekonomckého přínosu. V lteratuře se uvádí, že 7/8 nákla- 27

dů na údržbu a opravy výrobních zařízení je skryto nebo jsou obtížně zjsttelné a přrovnává se to k ledovc, jak je znázorněno na obrázku 3. Pomyslná čára, která rozděluje náklady mez snadno měřtelné a obtížně měřtelné, vyjadřuje co je ekonomcky snadno vdtelné a co je schované (proto přrovnání ledovce pod vodou). Z toho je zřejmý také dopad na výsledný zsk: pravdelné údržby jsou předem kalkulovány do ceny, výpadky výrobních zařízení, případně haváre na majetku, zmetky ve výrobě zapříčněné špatnou (lajdáckou) údržbou mohou mít až fatální dopad na celkový hospodářský výsledek, jenž je měřen dosaženým zskem. Předchozí myšlenky lze tedy shrnout do závěru, že řízení údržby ve světě směřuje k ntegrovanému managementu údržby, jenž zahrnuje všechny čnnost managementu, které určují cíle, stratege a odpovědnost údržby a které management uplatňuje takovým prostředky jako je plánování, řízení a kontrola údržby a zlepšování metod řízení údržby včetně ekonomckých, bezpečnostních a envronmentálních hledsek s cílem podle zdroje [7]: a) udržovat hmotný majetek (HM) v provozuschopném a způsoblém stavu a na požadované úrovn pohotovost a efektvty, b) předcházet vznku poruch a následujících poruchových stavů, c) operatvně odstraňovat vznklé poruchy, d) snžovat envronmentální dopady provozu a údržby výrobních zařízení, e) zajšťovat bezpečnost provozu a údržbu výrobních zařízení, f) vynakládat optmální náklady na údržbu ve vztahu k dosahované pohotovost a efektvnost výrobního zařízení a g) vést údržbu k její excelenc. Správný ntegrovaný management údržby musí obsahovat veškeré složky a aspekty managementu a nástrojů řízení údržby a vycházet ze stratege údržby, která je defnována jako metoda managementu používaná k dosažení cílů údržby podle ČSN EN 13306, jak uvádí zdroj [2]. 28

Požadovaná úroveň údržby hmotného majetku (model excelence) vychází především ze zkušeností světové nejlepší praxe v oblast údržby, ale pro konkrétní organzac musí být přzpůsobován na její vntřní vnější podmínky. Modely světové excelence je třeba vždy přzpůsobt na míru modelů excelence pro jednotlvé organzace neexstuje jeden jedný unverzální model excelence. Tento proces je mmořádně náročný, často chybí objektvní nformace, je třeba přstupovat k expertnímu až ntutvnímu stanovování podnkové úrovně excelence, vz zdroj [7]. Úplná produktvní údržba Total Productve Mantenance (TPM) Základní členění údržby z hledska obsahu Kontrolně nspekční a revzní čnnost Výrobně údržbářské týmy Základní hodnotící krtéra údržby Integrovaný výrobně údržbářský systém (centralzovaná údržba) Optmalzace opravárenské čnnost Autonomní údržba Unversálnost pracovníků údržby a časová využtelnost Informační systém řízení údržby Vybrané základní nástroje údržby Normalzace kooperatva legslatva Schopnost, dovednost pracovníků údržby Ekonomka, evdence, nventarzace Techncká dagnostka Vzájemná zastuptelnost pracovníků údržby Základní funkční dekompozce nformačního systému údržby k řízení v reálném čase Systém zásobování náhradním díly Karta oprav (hstore strojů a oprav) Kontrolně nspekční čnnost Časový plán údržby Časový výkaz čnnost údržby Analýza nákladovost údržby Výkazy o údržbě Určení krtckých zařízení Systém žádanek na opravu Denní hlášení údržby Denní kontroly technckého stavu Výrobní plán Denní plán údržby Evdence a členění nákladů na údržbu Obr. 4: TPM jako soubor procesů vedoucích k provozování výrobních zařízení k zlepšení produktvty a jejch provádění spolehlvěj a hospodárně pyramda údržby Zdroj: [3] 29

Pojem Total productve mantenance (TPM) nachází svůj původ v Japonsku v roce 1971 a vyjadřuje způsob pro lepší provozuschopnost výrobních zařízení lepším využíváním údržby a výrobních zdrojů. Metodou jak dosáhnout cílů TPM je 5 základních pravdel (metoda 5S), kterým by se měla řídt organzace uslující o zavedení hospodárné, přehledné a čsté výroby, které pocházejí z japonštny a názvy symbolzují začáteční písmena prncpů pro vytváření a udržení organzovaného, čstého a vysoce výkonného pracovště. Jednotlvé prncpy a jejch význam je popsán v tabulce 4. Obr. 5: Pyramda údržby zaměřená na průběžné zlepšování správy majetku prevencí Zdroj [12]. Jak uvádí autor v článku [12] zabývajícím se problematkou moderních metod a nástrojů používaných v oblast péče o majetek podnku, v prax je rozhodující optmalzovat náklady vynaložené na péč o majetek př zachování rozumné míry rzka. Rzko je zde zastoupeno mírou věrohodnost hodnocení skutečného stavu výrobních prostředků a predkce jejch bezporuchového provozu, což považuje za základ plánování výroby s odhadem spolehlvost a přměřenost udržovacích nákladů. Tyto predkované parametry jsou potom použty př posuzování požadavků výroby a fnančních omezení podnku. Podle toho je potom sestaven plán údržby. 30

V lteratuře je v souvslost s procesy týkajícím se péče o majetek užíván pojem Enterprse Asset Management (EAM), vz zdroje [3], [11] a [12], a v této souvslost se také hovoří o systémech EAM. Pojem EAM lze přeložt jako péče o zdroje v podnku [11], kterým se rozumí výrobní stroje, zařízení, náhradní díly, surovny a materály, budovy a pod. Tyto zdroje současně představují majetek podnku, který se jak používáním, tak časem opotřebovává, což se účetně promítá v nákladovém účtu jako odpsy majetku. Obdoba výrazu Japonský výraz anglcky česky Význam v japonském kontextu Ser Tdness Pořádek Odstraňuj všechny zbytků a nesouvsející předměty z pracovště: pořádek na pracovšt Seton Orderlness Uspořádanost Ukládej všechny věc na vhodném místě pro rychlé nalezení a uložení: vytřďování, uspořádání Seso Cleanlness Čstota Čst pracovště; každý může být údržbářem: udržování pořádku na pracovšt Seketsu Standardzaton Standardzace Udržuj čstotu standardním postupy Shtsuke Dscplne Kázeň Praktkuj 5S denně jako svůj způsob žvota; tím je myšlena také odpovědnost jednotlvce (sebedscplína) Tab. 4: Metoda 5S v údržbě majetku Snahou vedení podnku je udržet tento majetek v provozuschopném stavu tak, aby u něj nedocházelo k nepřměřenému fyzckému opotřebování, a proto je nutné jej pravdelně udržovat, ošetřovat, preventvně opravovat případně rekonstruovat. K řízení těchto udržovacích procesů slouží právě systémy EAM, kdy se jedná o optmalzac nákladů vynaložených na údržbu majetku př zachování přměřené míry rzka vznku funkčních poruch, tj. dosáhnout maxmalzace doby jeho bezporuchového chodu. Jsou sledovány parametry jako např. střední doba bezporuchové čnnost (MTBF), střední doba opravy, které přímo souvsí s výpadkem ve výrobě, dále výdaje na běžnou údržbu a preventvní opravy, kdy po uplynutí určté provozní doby stroje jsou vyměňovány díly s rychlejším opotřebením. Předejde se tím případnému výpadku stroje vznkem poruchy s možným destruktvním sekundárním následky na jných součástech stroje a nežádoucí delší 31

výpadek ve výrobě. V současnost procesy údržby a vůbec péče o majetek bývají také nedílnou součástí ERP podnku a neustále jsou rozvíjeny. Výsledky jsou publkovány jak v monografích, tak perodkách a semnářích. Na semnář [11] v rámc tematckého okruhu Faclty management 12 bylo dskutováno použtí EAM jako nástroje podpůrného nformačního systému podnkové nformatky jako nástroj pro správu majetku, výrobních a dalších důležtých podnkových zařízení. Funkční podpora EAM v nformačním systému umožňuje sledovat všechny náklady a aktvty spojené s krtckým hmotným zdroj podnku. Význam EAM v současnost narůstá u podnků průmyslové výroby, neboť organzace nakupují a používají čím dál složtější a nákladnější výrobní zařízení, a proto je pro ně zcela zásadní řídt jejch efektvní využtí. Pokud není tato podnková agenda spravována centrálně, pak často dochází k nepřesnému nformování o skutečném provozu zařízení, strojů a výrobních lnek. Důsledkem je nesprávné časové rozvržení preventvních prohlídek, nevhodné použtí postupů údržby, špatné využtí ldského potencálu apod. Základem péče o majetek je preventvní údržba, která je v podnkové struktuře plánována a cíleně řízena. Pro tento proces jsou nezbytné údaje o chování jednotlvých strojů z předchozích období tak, aby bylo možné predkovat případné poruchy a plánovat roční údržbu. Nasazení EAM systému v podstatě znamená zlepšení péče o technckou nfrastrukturu podnku, která přnáší prokazatelné měřtelné přínosy v těchto oblastech: Snžování nákladů týká se zejména oblast skladového hospodářství, neboť EAM může napomoc snžovat velkost skladových zásob. Dále souvsí se zvýšením žvotnost nákladných strojních zařízení, neboť tak klesají náklady na časovou jednotku jeho provozu. Snžují se také přímé náklady na údržbu, protože EAM umožní dentfkovat zařízení s vysokou poruchovostí a elmnovat tak toto úzké místo v provozu. K úsporám dochází v personální oblast, př spotřebě energí atd. Zkušenost už- 12 Faclty management představuje ntegrac čnností v rámc organzace k zajštění a rozvoj sjednaných služeb, které podporují a zvyšují efektvnost její základní čnnost. 32

vatelských organzací hovoří o úsporách pohybujících se od dvacet do třcet procent celkových nákladů na údržbu a správu aktv. Produktvta výroby zvyšuje se díky odstraňování výpadků strojů a zařízení a zlepšování výrobních procesů. Produktvta údržby zvyšuje se díky zlepšování organzace práce, snžování prostojů pracovníků údržby a omezování jejch přesčasové práce, snžování podílu následné údržby, a naopak zvyšování podílu preventvní a plánované údržby. Podpora rozhodování zlepšuje se, neboť EAM může zajstt přesné a detalní nformace o každém zařízení, jeho využtí, hodnotě, nákladech, opravách, prostojích apod. K neměřtelným přínosům zavedení EAM patří zvýšení potencálu pro získávání zakázek, vyšší spokojenost zaměstnanců a s ní spojená nžší fluktuace. Zvyšuje se také úroveň bezpečnost práce, úspěšněj a rychlej lze provést potřebné audty ve společnost. 2.3 Struktura DHM Vyčíslt objem DHM je velm těžké proto, že podnk používá velm různorodé složení DHM. Nejvýstžněj by velkost DHM vyjadřovaly fyzcké jednotky, pomocí kterých lze elmnovat zkreslující vlv cen. Podnk však používá natolk různorodý DHM (počínaje stroj a konče budovam), že vyjádření fyzckým jednotkam není možné. Fyzcké jednotky jsou používány pouze tehdy, když jde o vyjádření souhrnu stejnorodého DHM bez ohledu na organzační útvar, za který je velkost DHM vyčíslena. Obvykle je tomu tak př vyčíslování počtu stejnorodých strojů nebo výrobních ploch. Proto se nejčastěj používají pro vyčíslení objemu DHM peněžní jednotky. Peněžní vyjádření umožňuje sumarzovat velm rozdílný DHM, avšak přnáší jný problém, kterým je ocenění DHM. Vznká otázka, v jaké ceně DHM vyjádřt, zda v pořzovací, zůstatkové nebo reprodukční. Její vyčíslení je tedy opět obtížné. Pořzovací cena (PC) se používá př vyčíslení objemu DHM tehdy, je-l požadováno vyčíslení jeho celkového objemu bez ohledu na velkost opotřebení. Pokud je však 33

potřebné velkost opotřebení zohlednt, je nutné použít zůstatkovou cenu DHM (ZC). Celkový objem DHM v peněžním vyjádření váženého artmetckého průměru: C DHM n c1 cn + c + + + c 2 c3.... = 1 = 2 2 = n n 1 = 1 w w 1, w1 = wn = ; w = 1 pro 2,..., n 1, (1) 2 kde C DHM je průměrný stav DHM za n období, c je zůstatková nebo pořzovací cena DHM v -tém období a n je počet období. Př tomto vyčíslení průměrného stavu je uvažováno o jedno období navíc, než za kolk je počítán průměrný stav. Tento způsob výpočtu je determnovaný tím, že stav DHM je zjšťován vždy jednou, např. za měsíc, a to vždy na konc období. Váže se proto jak na mnulé, tak na budoucí období. Proto jsou krajní hodnoty brány jen jako polovční. Období Zůstatková hodnota [Kč] c. w 1 1.1.2010 30 916 15 458,0 2 31.1.2010 28 333 28 333,0 3 28.2.2010 25 750 25 750,0 4 31.3.2010 23 167 11 583,5 Součet: 81 124,5 Zůstatková hodnota zaokrouhlena na celé Kč nahoru. Tab. 5: Příklad aplkace vztahu pro průměrný stav DHM v peněžním vyjádření váženého artmetckého průměru za období 1. čtvrtletí roku 2010 Průměrný stav DHM vyčíslený v zůstatkové hodnotě za 1. čtvrtletí roku 2010 je: 81124,5 C DHM = = 27 041,5 [ Kč]. 3 Struktura DHM se rozděluje podle následujících hledsek: - podle zapojení a funkce ve výrobním procesu, - podle věkového složení, - podle techncké úrovně, - podle toho, zda je zařízení v provozu nebo mmo provoz. 34

Struktura DHM je zkoumána tak, že se zjšťuje procentuální podíl jednotlvých skupn DHM na jejch celkovém součtu (kromě průměrného věku zařízení). Skupny DHM jsou vyčísleny v peněžním vyjádření, a to v pořzovacích nebo zůstatkových cenách a vychází se z průměrného stavu DHM za zkoumané období. a) Podle zapojení a funkce ve výrobním procesu: - výrobní, nevýrobní, - aktvní, pasvní, - budovy, stavby, energetcká a pohonná zařízení, pracovní stroje a zařízení, dopravní prostředky a zařízení, atd. b) Podle věkového složení: - průměrný věk zařízení, - rozdělení zařízení do ntervalů podle délky doby používání (např. nterval 3 roky a jejch procentuální podíl ve skupnách). c) Podle techncké úrovně: - mechancká zařízení, - poloautomaty, - automaty, - CNC stroje, a další. d) Podle toho, zda je zařízení v provozu nebo mmo provoz: - zařízení v konzervac, - zařízení vyřazené pro poruchovost, - zařízení v generální opravě, - nenstalované zařízení. Pro průměrný věk [13]: A DHM zařízení opět použjeme vztah pro vážený artmetcký průměr A DHM kde n = 1 = R n Rv. c = 1 c, (2) 35

R - rok, ke kterému zjšťujeme věk zařízení, Rv - rok výroby (popř. nabytí) zařízení, c - hodnota zařízení (PC, ZC nebo případně počet zařízení). Analýza struktury DHM umožní upozornt na rezervy, které se v podnku nacházejí jak z hledska složení DHM vzhledem k aktvnímu působení ve výrobním procesu, tak z hledska potřeby zlepšt techncké nebo věkové struktury. Rozbor amortzace DHM analyzuje výš dosažených odpsů, způsob odepsování DHM atd. a skládá se ze dvou částí: - rozbor stanovené délky žvotnost DHM, - rozbor výše odpsů. Rozbor stanovené délky žvotnost má za úkol posoudt, zda stanovená délky žvotnost DHM je v souladu se skutečně dosažtelnou žvotností. Předčasné vyřazení výrobního zařízení může nastat v důsledku jeho morálního nebo fyzckého opotřebení. Z toho důvodu př rozboru stanovené délky žvotnost se zjšťuje fyzcký stav, techncká úroveň zařízení, náklady na opravy a provoz jak a do jaké míry se zvyšují př různé délce žvotnost zařízení. Časovým využíváním DHM a jeho vlv na objem výroby se rozumí stupeň využtí kalendářního nebo nomnálního fondu výrobního zařízení. Kalendářní fond je základem výpočtu časového využtí zařízení př nepřetržtém provozu, nomnální fond pro dvousměnný nebo třísměnný provoz zařízení. Kromě stupně časového využtí jsou také zkoumány jednotlvé část nomnálního nebo kalendářního fondu, jak se měnly a jak jejch změna ovlvnla objem výroby. Časové využtí výrobního zařízení má vlv na velkost dosahované výroby. Proto je vyčíslováno, jak jednotlvé položky nomnálního fondu ovlvnly velkost výroby. Přepočet se provádí pomocí průměrného výkonu, který přpadá na 1 hodnu efektvního fondu zařízení. Časové využívání DHM a jeho vlv na objem výroby se zjšťuje: T čv =, T e - stupeň časového využtí DHM se vyjadřuje jako S. 100 [%; hod. ] n 36

T e je efektvní (využtelný) časový fond, T n je nomnální časový fond, - příčny, které způsobly změny ve využtí DHM, - vlv na objem výroby. Časové využívání DHM je jedním z důležtých faktorů, které působí na míru efektvnost DHM a na velkost (objem) dosahované výroby. Proto se rozboru časového využívání věnuje v podncích značná pozornost. Př výpočtu plánovaného využtí velčny ve zlomku jsou plánované hodnoty, př výpočtu skutečného využtí hodnoty skutečné. 2.4 Rozbor efektvnost využtí DHM Analýza dlouhodobého majetku je důležtý rozbor, protože jeho cílem je odhalení rezervy ve využívání DHM a umožnt tak bez zvýšení nákladů na nvestce zvýšt objem výroby. DHM je jedním ze tří základních výrobních faktorů, podmňujících výrobu. Na rozdíl od pracovní síly a pracovních předmětů (materál, surovny) je DHM modfkovaný skutečností, že se některé přímo nezúčastňují výrobního procesu, ale do hodnoty výrobku (produktu) vcházejí postupně ve formě odpsů. Věcnou náplň DHM tvoří výrobní zařízení (stroje, přístroje, budovy apod.). Efektvní průběh výrobního procesu se bezprostředně spojuje s efektvní čnností výrobního zařízení za určtý (stanovený) čas. Užtečný výkon výrobního zařízení se zjšťuje extenzvním (časovým), ntenzvním (výkonovým) a celkovým využtím, tj. využtím kapacty výrobního zařízení. Postupy: - analýza extenzvního využtí DHM, - rozbor struktury DHM a výpočty, které z této problematky plynou pro praktckou rozborovou čnnost, - analýza ntenzvního využtí, která vypovídá o objemu produkce za časovou jednotku (strojová hodna). 37

Analýza extenzvního využtí DHM Analýza extenzvního využtí dlouhodobého hmotného majetku je spojena s časovým fondem výrobního zařízení, který se snžuje o čas údržby a oprav. Př této analýze je nutno vzít do úvahy: - objem DHM (rozbor množství DHM a jeho vlv na objem výroby), - časové využívání DHM a jeho vlv na objem výroby, - směnnost výrobního zařízení. Cílem této analýzy DHM je odhalení rezervy v časovém využívání exstujícího DHM, objasnění příčny, pro které zařízení nebyla využta, vyčíslení ztráty na objemu výroby v důsledku nevyužtí DHM a ukázat, jak změněný objem DHM ovlvnl velkost dosažené výroby. Rozbor množství DHM a jeho vlv na objem výroby se provádí prostřednctvím řetězového dosazování, kde za základ porovnání slouží plánované hodnoty nebo skutečnost mnulého období. Objem DHM vyčíslujeme: v peněžním vyjádření, v hodnách odpracovaných výrobním zařízením nebo v sumarzovaném čase výrobních zařízení. Rozbor vlvu změny objemu provádíme pomocí ntenzty jejch využtí. V peněžním vyjádření ve většně případů se vyčísluje objem DHM průměrným stavem DHM oceněného zůstatkovou cenou. Vlv změny objemu DHM na objem výroby zjšťujeme pomocí koefcentu účnnost, který představuje podíl objemu výroby k průměrnému stavu DHM v zůstatkových cenách. Velčna sumarzovaného času zahrnuje jednak časové využtí výrobního zařízení a jednak jeho důležtost ve výrobním procesu. V případě potřeby vyjádření časového využtí výrobního zařízení a jeho důležtost ve výrobním procesu př vyčíslení objemu DHM, se používá velčna sumarzovaného času, v ostatních případech je to obvykle peněžní vyčíslení DHM [13]. Příklad výpočtu je znázorněn v následující tabulce. 38

Druh zařízení Počet kusů Indvduální čas na 1 ks Indvduální čas na n ks Koefcent důležtost Sumarzovaný čas Laserový řezací stroj 1 2,5 2,5 5,0 12,5 Horzontální brusky 2 10 20 0,9 18 Vrtačky 5 2,5 12,5 0,8 10 Soustruhy 3 25 75 1,0 75 Frézky 3 45 135 1,2 162 CELKEM - - 245 1,13 277,5 Referenční koefcent důležtost = 1,0, koefcent důležtost zaokrouhlen. Tab. 6: Příklad výpočtu sumarzovaného času Objem DHM vyjádřený prostřednctvím: - peněžní jednotky - časové jednotky - sumarzovaného času Velčna charakterzující objem DHM průměrný stav DHM v ZC odpracované hodny výrobního zařízení (efektvní fond) odpracované roky (měsíce, dny, hodny) všeho zařízení upravené koefcentem důležtost zařízení Velčna charakterzující ntenztu využtí DHM koefcent účnnost DHM objem výroby přpadající na 1 odpracovanou hodnu výrobního zařízení objem výroby v Kč přpadající na jednotku času odpracovanou výrobním zařízením Výpočet vlvu změny objemu DHM na velkost výroby Změna velčny (objem DHM v porovnání s plánem nebo mnulým obdobím) KRÁT mnulá nebo plánovaná ntenzta využtí ROVNÁ SE zvýšení nebo snížení objemu výroby Tab. 7: Schéma výpočtu vlvu změny objemu DHM na velkost výroby podle [13] Schéma výpočtu vlvu změny objemu DHM na velkost výroby lze objasnt na následujícím příkladu výpočtu vlvu změny objemu DHM a ntenzty využtí DHM 39

Ukazatel 2009 r 1 2010 r Odchylka Objem výroby (ts. Kč) 1 000 1 243 +243 Průměrný stav DHM v ZC (ts. Kč) 1 000 1 100 +100 Koefcent účnnost k 1 1,13 +0,13 ZC zůstatková cena majetku (ZC = PC oprávky) Tab. 8: Schéma výpočtu vlvu změny objemu DHM na velkost výroby - příklad Δ Výpočet vlvů: () r OV ( r ) = 1243 1000 243 Δ OV = OV [ts. Kč], zvýšení výroby, 1 = () r ZC( r ) = 1100 1000 100 Δ DHM = ZC [ts. Kč], zvýšení objemu DHM, () r () r 1 = OV k () r =, koefcent účnnost DHM, ZC Δ k = k () r k( r ) = 1,13 1,0 0, 13 1 = ; změna koefcentu účnnost, a) změna objemu DHM (zvýšení) umožnla zvýšení výroby ZV DHM o: ( r ). Δ = 1,0.100 100 DHM = k 1 DHM = ZV [ts. Kč], b) zvýšení koefcentu účnnost umožnlo další zvýšení výroby ZV k o: ZV ZC() r. Δ = 1100. 0,13 = 143 [ts. Kč]. k = k Závěr z příkladu: v porovnání s mnulým obdobím (rok 2009) se výroba v roce 2010 zvýšla o 243 000 Kč. Z toho změna objemu DHM (zvýšení) umožnla zvýšení výroby o 100 000 Kč a zvýšení koefcentu účnnost (objem výroby: průměrný stav DHM) z 1,0 na 1,13 umožnlo další vzrůst výroby o 143 000 Kč. 40

3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 3.1 Struktura DHM, jeho rozdělení do skupn, podle stáří, odepsování Kompletní soups majetku k 31.12.2011 je uveden v příloze č. 2 a byl poskytnut frmou exportem dat z účetnctví [25]. Z tohoto soupsu lze udělat následující závěry: a) soups majetku obsahuje 357 položek movtého a nemovtého dlouhodobého hmotného majetku, b) celková pořzovací hodnota majetku ční 156 732 960,08 Kč bez DPH, c) nejstarší majetek je datován ze dne 9.2.1998, d) nejmladší majetek je datován ze dne 3.8.2011, e) ze soupsu bylo odepsáno celkem 246 položek v pořzovací ceně 71 075 646,16 Kč bez DPH, f) kromě 3 položek s pořízením v roce 1998, kdy frma použla zrychlené odpsování, na všechny ostatní položky je aplkováno rovnoměrné odpsování, g) majetek je v účetnctví rozdělen do 6 majetkových podskupn: 21 - budovy a haly, 23 - energ. stroje, hnací zařízení, 24 - pracovní stroje a zařízení, 25 - přístroje a zvláštní techncké zařízení, 26 - dopravní prostředky a 71 pozemky, (vz sloupec Podskupna majetku v příloze č. 2). Z uvedených podskupn jsou pro realzac ve výrobě důležté podskupny 23 (kompresory stlačeného vzduchu a rozvody ke strojům a pneumatckým nářadí), 24 (výrobní stroje a zařízení) a 25 (měřcí přístroje v automatzovaném systému měření elektrckých parametrů na polygonu a v anechocké komoře). Tyto podskupny jsou v následujících tabulkách barevně zvýrazněny. Na následujících obrázcích je provedena úvodní analýza celého majetku podle různých krtérí. Součet všech hodnot na jednotlvých hstogramech zahrnující všechen majetek ční vždy 156 732 960,08 Kč, tj. celkovou pořzovací cenu majetku. 41

h) Hstogram rozdělení majetkových skupn, jejch účetní odps a zůstatková cena jsou uvedeny na následujícím grafu. Cena účetní celková Odps účetní Zůstatková cena účetní Skupny majetku (účetní) 51 698 607,71 12 529 777,53 39 168 830,18 21 Budovy a haly 832 856,60 832 856,60 0,00 23 Energ. stroje, hnací zařízení 41 428 926,33 32 930 059,54 8 498 866,79 24 Pracovní stroje a zařízení 51 747 023,77 47 974 995,35 3 772 028,42 25 Přístroje a zvl. tech. zařízení 7 059 410,67 6 905 346,67 154 064,00 26 Dopravní prostředky 3 966 135,00 0,00 3 966 135,00 71 pozemky 156 732 960,08 101 173 035,69 55 559 924,39 součet Tab. 9: Údaje pro hstogram rozdělení majetkových skupn Zdroj: fnanční účetnctví RAMET C.H.M. a.s. 60 000 000 Kč 50 000 000 Zůstatková cena účetní Odps účetní 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 21 23 24 25 26 71 Odpsy podle skupn majetku č. skupny Obr. 6: Hstogram rozdělení majetkových skupn k tab. 9 Z hstogramu je zřejmé, že frma hodně nvestuje do staveb, kterým jsou výrobní haly. Také v mnulost nvestovala do strojů a zařízení, avšak v současnost v majetku převažují stroje a zařízení jž účetně odepsané. V důsledku toho park výrobních strojů a 42

zařízení stárne a z hstogramu je zřejmé, že nvestční poltka frmy je v poslední době zaměřena na stavbu a úpravy výrobních hal. ) Hstogram rozdělení podle druhu užívání majetku, jejch účetní odps a zůstatková cena je uveden na následujícím grafu. Cena účetní celková Odps účetní Zůstatková cena účetní Druh majetku (podle užtí) 41 612 273,93 33 128 950,04 8 483 323,89 1 výrobní stroje a zařízení 3 431 726,33 3 347 963,49 83 762,84 2 výpočetní technka a perfere 47 082 914,43 43 580 795,03 3 502 119,40 3 měřcí technka, zkušební přípravky 1 748 086,01 1 550 862,83 197 223,18 4 kancelářská technka 55 664 742,71 12 529 777,53 43 134 965,18 5 nemovtost 7 193 216,67 7 034 686,77 158 529,90 6 motorová vozdla 156 732 960,08 101 173 035,69 55 559 924,39 součet Tab. 10: Údaje pro hstogram rozdělení podle druhu užívání majetku Zdroj: fnanční účetnctví RAMET C.H.M. a.s. 60 000 000 Kč 50 000 000 Zůstatková cena účetní Odps účetní 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 1 2 3 4 5 6 Odpsy podle druhu užívání majetku číslo druhu Obr. 7: Hstogram rozdělení podle druhu užívání majetku podle tab. 10 43

Tento hstogram rozdělení majetku podle jeho užtí doplňuje hodnocení z předchozího hstogramu, opět je zde vdět slnější nvestce do výrobních hal na úkor technckého výrobního vybavení. O to více bude mít větší důležtost pečlvé a průběžné provádění údržby výrobních strojů a zařízení, sledování jejch spolehlvost, předcházení poruchám, případně výběr optmálního množství náhradních dílů. j) Hstogram rozdělení podle odpsových skupn majetku, jejch účetní odps a zůstatková cena je uveden na následujícím grafu Cena účetní celková Odps účetní Zůstatková cena účetní Odpsové skupny 3 966 135,00 0,00 3 966 135,00 0 neodepsuje se (pozemky) 46 380 016,62 43 079 183,44 3 300 833,18 1 odpsová skupna 53 592 024,15 44 490 499,12 9 101 525,03 2 odpsová skupna 1 096 176,60 1 073 575,60 22 601,00 3 odpsová skupna 990 617,73 391 188,00 599 429,73 4 odpsová skupna 50 707 989,98 12 138 589,53 38 569 400,45 5 odpsová skupna 156 732 960,08 101 173 035,69 55 559 924,39 součet Tab. 11: Údaje pro hstogram rozdělení podle odpsových skupn majetku Zdroj: fnanční účetnctví RAMET C.H.M. a.s. 60 000 000 Kč 50 000 000 Zůstatková cena účetní Odps účetní 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 0 1 2 3 4 5 Odpsy podle odpsových skupn skupna Obr. 8: Hstogram rozdělení podle odpsových skupn majetku podle tab. 11 44

Hstogram na obr. 8 ukazuje na stáří majetku. Podle vztahu (2) a z účetních podkladů o majetku byl zjštěn průměrný věk všech strojů a zařízení A DHM = 8,3 [roků]. Následně z celkové struktury DHM se budu v dplomové prác podrobněj zabývat pouze podskupnou majetku 23, 24 a 25, který přímo souvsí s výrobním procesy ve frmě. k) Hstogram rozdělení podle stáří strojů a zařízení určených k výrobě antény, jejch účetní odps a zůstatková cena je uvedena hstogramem na obr. 9. Přehled těchto strojů je uveden v tab. 12. Cena účetní celková Odps účetní Zůstatková cena účetní 58 833,00 2 942,00 55 891,00 <=2 roků 395 880,00 271 248,00 124 632,00 (>2;<=4) 20 319 978,89 12 019 718,00 8 300 260,89 (>4;<=6) 458 222,82 455 682,82 2 540,00 (>6;<=8) 53 000,00 53 000,00 0,00 (>8;<=10) 0,00 0,00 0,00 >10 21 285 914,71 12 802 590,82 8 483 323,89 součet Stáří majetku k 31.12.2011 Tab. 12: Údaje pro hstogram rozdělení podle stáří majetku Zdroj: fnanční účetnctví RAMET C.H.M. a.s. Modfkací vztahu (2) byl zjštěn průměrný věk strojů a zařízení určených pro výrobu antény takto: A n = 1 DHM = D n kde Dv. c = 1 c, (3) D - datum, ke kterému byl zjštěn věk zařízení (31.12.2011), Dv - datum pořízení stroje a zařízení, 45

c - pořzovací cena stroje nebo zařízení (PC). A DHM ( PC) = 7,7 [roků]. 25 000 000 Kč Zůstatková cena účetní Odps účetní 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 <=2 (>2;<=4) (>4;<=6) (>6;<=8) (>8;<=10) >10 Stáří výrobních strojů antény roky Obr. 9: Hstogram rozdělení podle stáří majetku podskupn 23, 24 a 25 podle tab. 12 Vztah (3) byl použt také pro parametr c, kterým byla zůstatková cena. V tomto případě vyšlo A DHM ( ZC) = 4,5 [roků], což považuj za nerealstcké vzhledem k hodnotě zjštěné podle pořzovací ceny, která se velm blíží skutečnému stavu. Uvedený vztah nebude proto vhodný pro výpočet průměrného věku strojů podle zůstatkové ceny jakožto váhového koefcentu. 3.2 Určení krtckých zařízení Určení krtckých zařízení ve výrobním procesu konkrétního výrobku je jeden z procesů úplné produktvní údržby TPM, které jsou znázorněny na obr. 4 v kap. 2.2. Následující 46

analýza je zaměřena na produkt výroby antény prmárního radaru. V průběhu této výroby anténa prochází následujícím hlavním výrobním postupy, jak je naznačeno na obr. 10. Obr. 10: Výrobní postup antény V těchto hlavních výrobních postupech je obsaženo vyřezávání rovnných tvarů numercky řízeným laserový vyřezávacím strojem CNC Laser Trumpf TRUMATIC L3030, opracování materálu (polotovarů) obráběcím centrum, frézováním, soustružením a vrtáním a během montáže dílů př sestavení antény jsou to operace svařování, nýtování, tvarování apod., mechancké nastavení geometrckých tvarů antény, elektrcké nastavení parametrů zářčů a měření zářčů v anechocké komoře. V rámc těchto výrobních postupů je v následující tabulce uveden seznam hlavních výrobních strojů a zařízení, které jsou používány př výrobě antény prmárního radaru. p.č. Označení výrobního stroje Výrobní úkony 1 Trumpf TRUMATIC L3030 laserové vyřezávání 2 Pla kout. KALTENBACH KKS400H dělení materálu 3 Nůžky BAYLER VR 6,5 x 3070 dělení materálu 4 Zakružovací stroj XZP-35 opracování a výroba dílů 5 Svářecí zdroje FRONIUS MagcWave opracování a výroba dílů 6 Svářečka hrotová BMS 8N+PS 1K opracování a výroba dílů 47

p.č. Označení výrobního stroje Výrobní úkony 7 CNC BPF-3 1200 frézka unverzální opracování a výroba dílů 8 CNC-MCFV 2080-obráběcí vertkální centrum opracování a výroba dílů 9 CNC-frézka vodorovná WHN 13 opracování a výroba dílů 10 Vyvrtávačka H80A opracování a výroba dílů 11 Nýtovací kladva RRH montáž a sestavení 12 Pískovací lnka Wsta metalzace a lakování 13 Pstole metalzační LIGHTJET metalzace 14 Lakovací systém AIRMIX elektro lakování 15 Automatzovaný systém měření měření na polygonu 16 Anechocká komora měření a nastavení zářčů Tab. 13: Výrobní stroje pro výrobu antény Zdroj: majetek z fnančního účetnctví a technologcké postupy RAMET C.H.M. a.s. Př určení krtckých zařízení bylo stanoveno, že klíčovým výrobním prvky ve výrobním postupu jsou tyto 4 výrobní stroje a zařízení, neboť v případě jejch poruchy nemají ve frmě alternatvní řešení výrobního stroje nebo zařízení: - Trumpf TRUMATIC L3030 - Lakovací systém AIRMIX elektro - Automatzovaným systémem měření -Anechocká komora. Jejch spolehlvost je tedy určující pro zachování plánované kontnuty výroby a případné poruchy, které způsobí přerušení výroby, budou mít bezprostřední dopad na výš zsku. Podle obr. 3 v kap. 2.2 v tomto případě výš zsku ovlvní náklady na opravu (oprava v případě Trumpf TRUMATIC L3030 je zajšťována externě vzhledem ke složtost stroje) a další náklady spojené se zvýšením směnnost ve výrobě (standardně jsou všechny provozy jednosměnné). Tyto další náklady mají domnantní složky v osobních nákladech a energích. 48

3.3 Analýza postupů a pops čnností údržby majetku Ve frmě je uplatňován ntegrovaný management údržby s cílem nejen vytvářet správnou strateg údržby, ale také uplatňování jednotlvých prvků tohoto managementu v dlouhodobém, střednědobém a krátkodobém časovém horzontu řízení údržby [24]. Jednotlvé prvky ntegrovaného managementu majetku a jeho údržby byly analyzovány takto: a) Organzační a řídcí struktura hmotného majetku a jeho údržby obsahuje rozmístění funkčních míst a jejch pracovní náplně, lnovou a štábní provázanost v kontextu celé organzace, rozmístění údržbářských útvarů a jejch kompetence, stanovení rozhraní mez centralzovanou, decentralzovanou a externí údržbou apod. S odkazem na organzační strukturu frmy (příloha č. 1) jsou v podřízenost výrobního ředtele útvary Radolokační výroba, Doplňková výroba, Elektrotechncká montáž, ve kterých probíhají vlastní výrobní procesy s výrobním stroj a zařízením. Dále je v této podřízenost oddělení TOV a energetka (Techncká Obsluha Výroby), jehož pracovníc provádí preventvní údržbu výrobních strojů a ostatního majetku, pravdelnou revzní čnnost a odstraňování poruch. V oddělení jsou 4 pracovníc, 2 se vzděláním strojním a 2 pracovníc se vzděláním elektrotechnckým včetně zkoušek revzního technka podle 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsoblost v elektrotechnce, v platném znění. Další výrobní stroje jsou na útvaru zásobování v podřízenost obchodně ekonomckého ředtele, kde se provádí dělení materálu podle výkresové dokumentace a předávají se do výroby. Další skupnou vstupující do výrobního procesu je vývojová podnková zkušebna, v podřízenost technckého ředtele, která dsponuje měřícím zařízení pro ověřování parametrů zejména fnálních výrobků. Nejdůležtějším útvarem je zde Měření antén polygon, kde se nachází automatzovaný systém měření. b) Ve frmě je údržba a opravy prováděna dvojím způsobem: vlastním slam a subdodavatelsky (outsourcng údržby). Zejména outsourcng údržby patří do významných dlouhodobých manažerských rozhodnutí a má pevné místo ve strateg údržby. Vlastní management údržby řeší požadavky na podíl outsourcngované údržby ve frmě jako celku a také podíly pro jednotlvé údržbářské procesy a výrobní zařízení vyjádřené 49

poměrem nákladů na outsourcngovanou údržbu k celkovým nákladům na údržbu. Rozhodnutí o tomto podílu výrazně ovlvňuje ekonomku údržby celkové náklady organzace a provádí se na základě nákladové analýzy, které úkony údržby a opravy budou provedeny vlastním slam a které subdodavatelsky. c) Zdroje pro vykonávání údržby a jejch stanovení jsou rovněž důležtým dlouhodobým a střednědobým rozhodováním. K významným zdrojům patří fnanční a personální zdroje. Zásadním ukazatelem fnančních zdrojů je objem fnančních prostředků vkládaných ročně do údržby. Fnanční prostředky na údržbu se sce vyčleňují v mnmálním množství, zde lze spatřovat určté rezervy z hledska optmalzace výše vyčleňovaných fnančních prostředků, ať jž v absolutně nebo relatvně vyjádřeném objemu. Ve frmě jsou v účetnctví sledovány náklady na opravy u důležtých strojů a zařízení odděleně analytckým podúčty, u dalších strojů souhrnně. Z odděleného sledování nákladů na opravy v účetnctví bylo možné zjstt následující údaje. c1) Náklady na opravu stroje Trumpf TRUMATIC L3030 - č. majetku: 000-000-000-300 rok 2010 Položka Dodavatel Pops cena [Kč] FP03-2010-000053 TRUMPF Praha, spol. s r.o. oprava Laseru 7.307,50 FP05-2010-000054 TRUMPF Praha, spol. s r.o. oprava stroje TruLaser 8.659,38 FP05-2010-000261 TRUMPF Praha, spol. s r.o. oprava Laseru 7.185,00 FP05-2010-000262 TRUMPF Praha, spol. s r.o. oprava Laseru 7.185,00 FP09-2010-000060 TRUMPF Praha, spol. s r.o. oprava TruLaser 2.500,00 FP11-2010-000258 Jaroslav Lejsek oprava LaserTrue 5.455,00 FP11-2010-000257 Jaroslav Lejsek ND na laser 1.230,00 FP04-2010-000150 TRUMPF Praha, spol. s r.o. ND na laser 17.915,88 FP05-2010-000254 TRUMPF Praha, spol. s r.o. ND na laser 21.782,04 FP05-2010-000253 TRUMPF Praha, spol. s r.o. ND na laser 5.596,12 FP09-2010-000161 Jaroslav Lejsek ND TruLaser 3030 2.850,00 FP12-2010-000195 Ing. Ivana Svobodová ND na laser - tryska 1.180,00 celkem r. 2010 88.845,92 50

rok 2011 Položka Dodavatel Pops cena [Kč] FP03-2011-000088 Ing. Ivana Svobodová ND laser 6.295,00 FP05-2011-000180 Ing. Ivana Svobodová ND trysky na laser 1.280,00 VD-2011-1-002856 DATART nt., a.s. batere do laseru 49,17 FP01-2011-000151 Jaroslav Lejsek oprava Laseru 4.965,00 FP01-2011-000150 Jaroslav Lejsek ND na laser 24.200,00 FP03-2011-000009 Jaroslav Lejsek servs laser 6.700,00 FP04-2011-000086 Jaroslav Lejsek oprava Laseru 20.860,00 FP06-2011-000060 Jaroslav Lejsek oprava laseru 7.250,00 celkem r. 2011 71.599,17 Tab. 14: Přehled výdajů za opravy stroje Trumpf TRUMATIC L3030 Zdroj: fnanční účetnctví RAMET C.H.M. a.s. [26] Z popsu vyplývá, že opravy se uskutečňují jak subdodavatelsky, tak vlastním slam, kdy pracovník údržby (oddělení TOV) nstaluje do stroje zakoupený náhradní díl (zkráceně ND ). c2) Náklady na opravu stroje CNC-frézka vodorovná WHN 13 - majetek č. 000-000- 000-301 Položka Dodavatel cena [Kč] FP06-2009-000168 TOS VARNSDORF a.s. 26.187,00 celkem r. 2009 26.187,00 FP02-2010-000209 TOS Olomouc, s.r.o. 4.430,00 FP03-2010-000081 CONTROL TECHNIQUES s.r.o. 23.271,67 celkem r. 2010 27.701,67 VD-2011-1-002098 SIGSERVIS, spol. s r.o. 1.125,00 celkem r. 2011 1.125,00 c3) Náklady na opravu stroje CNC MCFV 2080 obr. centrum - majetek č. 000-000- 000-290 51

Položka Dodavatel cena [Kč] FP03-2011-000157 TAJMAC - ZPS 17.325,00 celkem r. 2011 17.325,00 Tab. 15: Přehled výdajů za opravy stroje CNC frézka a obráběcího centra Zdroj: fnanční účetnctví RAMET C.H.M. a.s. [26] Velká pozornost je věnovaná pracovníkům údržby, a to jak prováděním výcvku, tak certfkac. Jedná se o 4 pracovníky na oddělení TOV, další 2 pracovníc na útvaru vývojové a podnkové zkušebny, kteří jsou specalzován na údržbu a opravy automatzovaného systému měření. Obslužní pracovníc výrobních strojů mají také v povnnostech běžnou denní údržbu, spočívající očštění stroje po ukončení směny, hlášení nepravdelností př chodu stroje, výměna obráběcích nástrojů a jejch seřízení (nastavení) a v neposlední řadě čstotu a pořádek na pracovšt. Lze tedy konstatovat, že metoda 5S v údržbě majetku, popsaná v tab. 4, kap. 2.2, je ve frmě uplatňována. d) Koncepty údržby, nebo-l také systémy údržby, versus využtí výrobního zařízení a analýza rzk, patří rovněž k dlouhodobým a střednědobým rozhodnutím, které slně ovlvňuje ekonomku údržby. V této oblast jde především o nastavení poměru preventvní údržby k celkové údržbě a v rámc preventvní údržby jde o optmální nastavení poměru perodcké a dagnostcké (predktvní) údržby. Převážně je uplatňována údržba zjšťující příčny poruch a elmnující tyto příčny a nkolv pouze následky. Př uplatňování ntegrovaného managementu údržby jsou zvažovány požadavky na uplatnění metody úplné produktvní údržby (TPM). e) Plánování a rozvrhování využtí a údržby strojů a zařízení (v obecné rovně však celého hmotného majetku) navazuje na koncepty údržby, neboť jsou vzájemně propojeny. Jsou stanoveny požadavky na havarjní plány údržby po krtckých poruchách, na koncepc tvorby plánované údržby (co a kolk) a na rozvrhování jednotlvých úkolů (kdy, kdo, čím), dále zda zpracování bude ruční nebo s počítačovou podporou, jsou defnovány způsoby plánování a rozvrhování úkolů údržby pro nterní a externí údržbu apod. 52

3.3.1 Plánování čnnost údržby a oprav Př tvorbě programu údržby je postupováno tak, aby byly vyspecfkovány úkoly v rámc plánované údržby a opravy podle charakteru vlvu na bezpečnost provozu, provozuschopnost stroje a zařízení a hospodárnost údržby [24]. Logcké postupy defnující tyto úkoly jsou znázorněny na obr. 11. Poruchy s vlvem na bezpečnost provozu mají nejvyšší prortu řešení, pokud se současně jedná také o krtcký stroj v procesu výroby. U krtckých strojů jsou opravy řešeny prortně, u ostatních podle míry vytížení, náhradních technologckých postupů nebo exstence alternatvního stroje. Obdobně je tomu tak u poruch s vlvem na provozuschopnost. U poruch s vlvem na hospodárnost je žádoucí realzovat postupy s cílem snížení nákladů na údržbu. U poruch se skrytým vlvem na bezpečnost je nezbytné realzovat postupy, které mohou zabránt nastoupení kombnovaných poruch. Výsledkem těchto postupů je stanovení základních úkolů, které je nutno ve vztahu ke každé funkční poruše v rámc programu údržby realzovat. Jedná se zejména o tyto typy úkolů: - základní údržba: mazání, čštění a servs, zjštění stavu stroje, - dagnostka a funkční kontrola, zjštění stavu stroje a odhalení skrytých vad (ovšem v rámc technckých možností), - obnova stroje a zařízení střední nebo generální opravou, případně technckou rekonstrukcí, - vyřazení stroje z majetku (odprodej), stroj je techncky neobnovtelný nebo jen s vysokým náklady, - jný úkon údržby blíže nespecfkovaný. 53

Obr. 11: Logcké postupy defnující program údržby a opravy Jestlže jsou výše popsaným způsobem určeny jednotlvé úkoly programu údržby, je dále nutné tyto úkony rozdělt na ty, které se budou provádět perodcky na základě stanoveného časového plánu plánované údržby a na ty, které se budou provádět na základě vznklé potřeby - neplánované údržby a opravy (vz obr. 14). Dalším krokem je stanovení perodcty, se kterou se plánované údržbářské úkony budou provádět. Ke 54

stanovení těchto parametrů údržby se s výhodou využívají zejména následující zdroje nformací: - dřívější poznatky z podobných strojů a zařízení, ve kterých jsou postupy plánované údržby jž ověřené a mohou být vyhovující pro nový stroj nebo zařízení, - údaje ze zkoušek všeho druhu, prováděných u výrobce mohou též poskytnout cenné nformace o účnnost, užtečnost a efektvnost navržených programů údržby nového stroje a jeho částí, - nejsou-l k dspozc výše uvedené poznatky a údaje nebo nové stroje s předchozím nejsou dost podobné, potom nterval údržbového úkonu je zpočátku stanoven odborným odhadem s využtím zkušeností specalstů výrobce, užvatele a postupuje se ve shodě se znalostm o spolehlvost, provozu, provozních podmínek apod., - pokud exstují ověřené údaje o ntenztách poruch jednotlvých částí stroje v provozní evdenc, budou použty ke stanovení ntervalů údržby výpočtem v souladu s teorí obnovy a zákontostm spolehlvost složtých strojů a zařízení. Obr. 12: Pops procesů údržby strojů a zařízení [24] 3.3.2 Plánovaná údržba Plánovanou údržbou se rozumí souhrn všech předem stanovených postupů a opatření údržby strojů a zařízení, které mají elmnovat neplánované zastavení strojů a zařízení, v jehož důsledku vznkají nežádoucí prostoje ve výrobě. Je vytvářen účnný systém plánovaných údržbových čnností, které zabezpečí stablní výrobní proces tak, aby se nevyskytly žádné další neplánované přerušení. Určtý přínos znamenají výše uvedené 55

personální zdroje a dodržování metody 5S (vz bod c) jakožto přrozeně rutnní práce obsluhy strojů v rámc běžné denní údržby. Další realzovaná údržbová opatření, která vyžadují specální znalost, se jž provádí pracovníky TOV, případně subdodavatelsky specalzovanou externí frmou. Jak jž bylo uvedeno v bodě d), ve frmě je uplatňována metoda úplné produktvní údržby (TPM) př dodržení účelnost a hospodárnost na jedné straně, a zachování požadavků na spolehlvou a bezpečnou funkc strojů a zařízení na straně druhé. Významnou měrou k zvyšování žvotnost stroje, jakož efektvnost jeho využtí přspívá rovněž systém TPM, který má frma zaveden. Pro zabezpečení bezpečného provozu SaZ v požadovaných parametrech je vytvořen systém plánovaných čnností údržby a denní péče. Systém plánovaných čnností údržby je veden prostřednctvím nformačního systému, který obsahuje časové perody jednotlvých druhů plánované údržby, jakož jejch konkrétní rozsah. Tento je koncpován způsobem, který neumožňuje přeskočení jednotlvých dílčích kroků preventvní údržby, což zajšťuje důsledné provádění všech předepsaných druhů preventvní údržby. Celý proces plánované údržby (PÚ) je znázorněn na obr. 13. Komentář k jednotlvým krokům v postupovém dagramu realzace PÚ 1. Evdence v IS př pořízení stroje a zařízení: pověřený pracovník OTS (Oddělení Techncké Skupny), které je v podřízenost obchodně ekonomckého ředtele (vz Organzační struktura v příloze č. 1) založí v nformačním systému (IS) údržby kartu majetku, v tomto případě stroje a zařízení (SaZ), která obsahuje: - základní údaje o SaZ, - návod k obsluze v elektroncké podobě, - projektovou dokumentac v elektroncké podobě, - parametry SaZ včetně požadovaných hodnot přesnost, - výrobce SaZ, resp. jeho dodavatel, servsní středsko, - návody na údržbu včetně perod provádění plánovaných prohlídek a oprav, - perody provádění revzí a kontrol přesnost stroje, - odpsová kategore SaZ, - evdenční číslo SaZ, - nventární číslo SaZ, 56

- umístění SaZ, - užvatele nebo výrobní středsko, - další relevantní údaje, jako např. důležtost SaZ ve výrobním procesu, jeho žvotnost. Obr. 13: Postupový dagram realzace plánované údržby (PÚ) 57

2. Plánování údržby, sestavení plánu a sledování údržby SaZ je prováděno prostřednctvím IS pro údržbu, do kterého byly vloženy údaje podle předchozího bodu 1. Pro plánování a sledování údržby SaZ jsou výchozím tyto hlavní podklady: - doporučení výrobce podle dodané techncké dokumentace ke SaZ na provádění perodckých prohlídek, kontrol a revzí, - předpokládaná využtelnost a vytížení SaZ ve výrobě, - požadavky na přesnost SaZ př opakovaných výrobních úkonech na polotovarech, - náročnost provozu souvsející s bezpečností práce a manpulací s materálem, - zákonem stanovené požadavky na provádění prohlídek a revzí SaZ a jejch součástí, - požadavky na provádění prohlídek a kontrol stanovené nterním předpsy frmy a upřesnění měsíčního plánu údržby SaZ, - podklady pro plán externí údržby, které svým rozsahem, případně nároky na odbornost, č techncké vybavení, přesahují možnost údržby jsou zahrnuty do Plánu externí údržby. Sestavený plán členěný do měsíčních plánů údržby SaZ je potom managementem frmy posuzován z následujících hledsek: - věcné náplně a naléhavost oprav, - ekonomckého rozsahu oprav rozdělené na pořízení služeb, materálové náklady a osobní náklady, tj. kapact a plánovaných nákladů, - zajštění výrobních procesů, - BOZP, - požární ochrany a ochrany žvotního prostředí, - provedení oprav většího rozsahu (střední a generální opravy) se také posuzují v návaznost na koncepc rozvoje frmy. 3. Vyhodnocení provozu: užvatel SaZ (vedoucí středsek Radolokační výroba, Doplňková výroba, Elektrotechncká montáž, Dělení materálu, Měření antén Polygon, vedoucí TOV) provádí měsíční vyhodnocení provozu, které předávají výrobnímu ředtel (VŘ). Toto vyhodnocení provozu obsahuje zejména: - poznatky z provozu (snížená přesnost SaZ, závady nebránící provozu apod.), 58

- požadavky na neplánovanou údržbu SaZ. Vedoucí OTS zapracuje vyhodnocení provozu do IS a doplní měsíční hodnocení provozu o: - nterně provedené plánované prohlídky a opravy a jejch výsledek včetně nákladů v členění na osobní náklady a materálové náklady, - externě provedené plánované prohlídky a opravy a jejch výsledek včetně ekonomckých nákladů, - neplánované opravy nterní včetně nákladů v členění na osobní náklady a materálové náklady, - neplánované opravy externí včetně nákladů v členění služby, materálové náklady, osobní náklady vztažené k užvatel SaZ a TOV, - provedené, v případě neprovedených také se zdůvodněním, zákonem stanovené revze a jejch výsledek. Takto zpracované měsíční vyhodnocení s návrhem opatření schvaluje obchodně ekonomcký ředtel. 4. Provedení plánu údržby SaZ, plánovaných prohlídek a oprav zajšťují pracovníc TOV a to jak po stránce zajštění potřebných kapact, materálu tak po stránce zajštění externích oprav. Před provedením opravy nebo údržby SaZ rozhodne vedoucí TOV o tom způsobu a rozsahu ověření přesnost po PÚ a také, jakým způsobem bude PÚ provedena. Ověření přesnost se vždy provádí v rámc střední a generální opravy, v případech běžné opravy na základě doporučení v techncké dokumentac výrobce SaZ. Provedenou opravu nebo údržbu předává pracovník TOV užvatel, je vyhotoven písemný protokol s uvedením rozsahu provedených prací, ověřených parametrů přesnost SaZ a případná doporučení a o předání je proveden záps v IS. Opravy a údržbu podle Plánu externí údržby zajšťuje útvar Zásobování na základě požadavků od TOV. Na tomto útvaru se provádí výběr vhodného dodavatele služby podle vlastních databází frem, které dodávají náhradní díly a frem, které se zabývají specalzovaným opravam a čnnostm, na které frma nemá kapactu nebo není opráv- 59

něna je na SaZ provádět, případně na které nevlastní potřebnou technolog, dokumentac a znalost. 3.3.3 Opravy př poruše Jak už samotný název kaptoly napovídá, jedná se o provozní údržbu k řešení poruch stroje a zařízení, která je neplánovaná, neboť nastala v důsledku poruchy stroje, zařízení nebo jejch dílčích částí. Výsledkem takové neplánované údržby a opravy (dále zkráceně NÚO ) je převážně výměna vadného dílu v rámc opravy stroje a zařízení na místě. Jak tyto neplánované úkony vznkají? Vyplývají ze: - zjštění stavu stroje př plánovaných úkonech, kterým jsou plánovaná údržba a běžná údržba prováděná obsluhou, kdy sce stroj nevykazuje funkční poruchu, ale byla zjštěna vada, která může zapříčnt poruchu stroje, a také pracovníky výrobní kontroly (vz organzační schéma), kdy tto zjstí neshodu parametrů (rozměrů, drsnost, zakřvení, apod.) na polotovaru s výkresovou dokumentací, - zpráv o nesprávném fungování pozorovaných prvků, podaných obsluhou stroje, např. snížením přesnost (zvýšením zmetkovost) po výměně nástrojů, - odborná techncká prohlídka stroje, objektvní analýza shromážděných nformací o technckém stavu stroje, - hlášení dagnostky stroje, případně specalzované dagnostcké měření na stroj. Cílem neplánované údržby a opravy je uvedení stroje a zařízení do funkčního stavu tak, aby splňoval techncké parametry př výrobě. Konkretzace postupů ve frmě je uvedena na obr. 14 s následným komentářem. 60

Obr. 14: Postupový dagram realzace neplánované údržby a opravy (NÚO) 61

Komentář k jednotlvým krokům v postupovém dagramu realzace NÚO 1. Ohlášení poruchy: kromě toho, že pracovníc TOV perodcky denně kontrolují projevy strojů během jejch funkce, tak také užvatel stroje má za povnnost ohlást sebemenší projevy anomále funkce stroje. Dále pracovníky výrobní kontroly, kteří průběžně hodnotí shodu vyrobeného dílu s výkresovou dokumentací a pracovníky výstupní kontroly shody výrobku s dokumentací. Užvatel stroje ohlašuje událost (anomále, poruchu) na stroj a zařízení a pracovník kontroly neshody dílu (polotovaru) pracovníkům TOV, kteří provedou záps do nformačního systému IS, a zajšťují opravu stroje. V rámc vyhodnocení poruchy na stroj je nutnost opravy posouzena z hledska: - naléhavost z pohledu rozsahu omezení funkčnost, přesnost a využtelnost SaZ, zda se jedná o klíčový stroj, zastavení provozu k zabránění dalším škodám a pod., - schopnost odstrant poruchu vlastním prostředky, - rozsahu nutné opravy, - způsobu odstranění poruchy nebo zařazení do plánované údržby. 2. V případě, že se jedná o poruchu na stroj č jeho část, která je v záruční době a tedy podléhá záručním podmínkám výrobce, je tato porucha řešena jako reklamace vůč výrobc nebo dodavatel stroje. 3. Provedení opravy: odstranění poruchy s důrazem na kvaltu a efektvnost, předání opraveného stroje užvatel, provedení záznamu do IS a vyčíslení výše nákladů na opravu v členění osobní náklady, materál a služby. 3.4 SWOT analýza Na základě provedené analýzy a fremních podkladů, kterým jsou Výroční zprávy a další nformace od vedení frmy, bylo možné defnovat jednotlvé níže uvedené faktory, které s vysokou pravděpodobností mohou nastat. 62

Strength (slné stránky) - dostatečný počet odborníků ve vývoj, konstrukc, řízení výroby a výrobních kapact, - techncky erudovaní odborníc plynoucí z tradce školství českých VŠ, - provádění marketngových rozborů a návrhů, - novace produktů a služeb, - dobré umístění sídla frmy s ohledem na okolní nfrastrukturu, - pro zajštění externích služeb je v okolí dostatek frem, - zkušené vedení frmy má všechny potřebné znalost o fremních procesech, - dosahování dobré kvalty výroby ve spoluprác s managementem jakost včetně certfkací, - dobré jméno frmy na domácím a zahrančním trhu, - zvládnutí technologe výroby antén pro modernzované sekundární radary a soustavná novace slnčních měřčů rychlost. Weakness (slabé stránky) - nedostatek volných fnančních zdrojů na provádění marketngu a akvzcí, na účast na veletrzích, osobních jednání se zahrančním zákazníky, neboť toto vše představuje poměrně vysoké výdaje na akce a cesty, - nedostatek fnančních zdrojů na nvestce, zejména v oblast vývoje nových výrobků a novac, kde jsou potřebné drahé měřcí přístroje a technologe, dále na rozvíjení ERP, - zaměření frmy ve výrobě radolokačních antén se jeví jako úzké: př výpadku exportu těchto antén není náhradní alternatva, - poslování jména na zahrančním trhu, etablování na zahrančních trzích, budování obchodního jména, udržení pozce na trhu, - v marketngu chybí slná osobnost pro získávání nových zákazníků, zejména v zahrančí (arabské země a jžní Amerka), - některé výrobky nejsou konkurenceschopné, např. v oblast spínaných zdrojů, nutná významná redukce prodejní ceny, - chybí specalsté v oboru návrhu a realzace mkrovlnných obvodů, 63

- současný podnkový nformační systém (produkt QI) je zaměřen na část týkající se fnančního účetnctví, obchodu, řízení výroby a controllng, ale péče o majetek je zastoupena jen jeho evdencí, - obtížné sledování průběžných nákladů a režjních výdajů př údržbě majetku, plynoucí z evdence oprav výrobních strojů, - zajštění poprodejního servsu, služeb týkajících se školení, dodávek ND, kvaltních servsních služeb jak záručních, tak pozáručních. Opportunty (příležtost) - rostoucí poptávky v oblast modernzace letšť sekundárním radary zejména ze zahrančí, - exstence nových možností na trhu, zejména jhovýchodní Ase a jžní Amerky, - ve výrobě antén pro radary konkurenční výhoda v ceně př stejné kvaltě, - výhoda v komplexních řešení slnčních měřčů rychlost př zachování konkurenceschopné ceny, - spojení výrobků s tuzemskou frmou pro kompletní dodávky zejména modernzovaných sekundárních radarů. Threat (hrozby) - v oblast výroby antén sekundárních radarů exstuje dynamcky se rozvíjející konkurenční frma, - v tendrech (obchodních soutěžích) kalkulovat optmální ceny s nžším zskem, tj. nutná optmalzace nákladů ve frmě a ctlvější tvorba prodejní ceny, - konkurence na zahrančním trhu má lepší podmínky vzhledem k jejím stablním působení na tomto trhu a soustavné marketngové čnnost směrem k zákazníkov, konkurence velkých frem a nadnárodních společností, - nepředvídatelný pohyb kurzů hlavních devzových měn, - nepředvídatelný vývoj úrokových měr bankovních ústavů, - nestablní daňová legslatva, případně další legslatva v oblast podnkání, závslá od nepřílš dobré poltcké stablty vlády sestavované koalcí; promítání legslatvy EU do národních podmínek s omezujícím prvky pro podnkající subjekty. 64

Stručné vyjádření hlavních faktorů je názorně vyjádřeno na obr. 15. Obr. 15: SWOT analýza hlavní faktory Zdroj: fremní dokumenty. Závěry SWOT analýzy Analýza příležtostí a rzk (O-T) umožňuje rozlšt atraktvní příležtost, které mohou frmě přnést výhody a zamyslet se nad problémy, které bude muset frma překonat. Výše uvedené příležtost byly posouzeny z hledska jejch atraktvnost a pravděpodobnost úspěchu a naopak rzka z hledska vážnost a pravděpodobnost nastání rzkové událost. Př hodnocení slných a slabých stránek (S-W) jsou uvedeny faktory s nejvyšší důležtostí a s nejvyšší ntenztou jejch vlvu. 65

4 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ Tato část dplomové práce je zaměřena na návrhy souvsející se zlepšením hospodaření s výrobním stroj a zařízením, které společnost používá př výrobě antén. Tyto výrobní prostředky byly uvedeny v tab. 13 podle výrobního postupu znázorněného na obr. 10 v předchozí kaptole včetně určení tzv. krtckých strojů. V této kaptole se zaměřím na řešení následujících problémů, na základě kterých jsou formulovány příslušné návrhy: - vlv změny objemu DHM na objemu výroby, návrhy na řešení v oblast nvestční poltky ve společnost RAMET, - odhad spolehlvost výrobního řetězce podle výrobního postupu antény, stanovení spolehlvostního modelu výroby, návrhy na řešení ke zvýšení spolehlvost výrobních prostředků pro zvýšení efektvty jejch využtí, - na základě odhadu spolehlvost stanovení mezní výrobní schopnost výroby antén, návrh na řešení ke zvýšení této schopnost, - odhad nákladů na opravy vybraných strojů a zařízení, návrh na řešení ke snžování těchto nákladů, - návrhy na řešení úprav v postupech př běžné údržbě a opravách strojů a zařízení. 4.1 Vlv změny objemu DHM na objem výroby Pro zjštění vlvu změny objemu DHM na velkost výroby vyjdeme ze vztahů uvedených v kaptole 2.4, blíže rozvedených v příloze č. 3, pro vyjádření změny objemu výroby Δ V. Rozdíl (změnu) objemu výroby Δ V lze obecně vyjádřt jako součet změny objemu výroby vlvem změny objemu DHM vyjádřené symbolem objemu výroby vlvem změny koefcentu účnnost DHM vyjádřené symbolem Δ VDHM a změny Δ Vk : ΔV = D. Δk + k. 1 ΔD, (4) kde ΔV = V V 1 66

Δk = k k 1 ΔD = D D. 1 Ve vztahu (4) jednotlvé symboly představují: V fnanční objem výroby v -tém roce, D fnanční průměrná hodnota DHM v zůstatkových cenách v -tém roce, k koefcent účnnost DHM v -tém roce: V k =, D Δ D rozdíl objemu DHM v -tém roce oprot předchozímu roku. Aplkací vztahu (4) na údaje z účetnctví, tj. dosazením hodnot V a následující tab. 16. D, lze sestavt Ukazatel Objem výroby celkem [ts. Kč] Průměrný stav DHM [ts. Kč] Změna objemu výroby s porovnáním s předchozím rokem [ts. Kč] Změna objemu DHM s porovnáním s předchozím rokem [ts. Kč] Koefcent účnnost DHM Změna koefcentu účnnost Změna objemu výroby vlvem změny objemu DHM [ts. Kč] Změna objemu výroby vlvem změny koefcentu [ts. Kč] ΔV ΔV DHM ΔV = D Δk + k. ΔD k Rok Symbol 2007 2008 2009 2010 2011 V 173 659,00 366 000,00 151 231,00 197 495,00 120 512,66 D 90 041,67 72 164,67 66 226,78 65 213,19 55 559,92 Δ V 192 341,00-214 769,00 46 264,00-76 982,34 Δ D -17 877,00-5 937,89-1 013,59-9 653,26 k 1,93 5,07 2,28 3,03 2,17 Δ k 3,14-2,79 0,74-0,86 Δ VDHM -34 478,51-30 115,41-2 314,57-29 234,44 Δ Vk 226 819,51-184 653,59 48 578,57-47 747,90 0,848 1,163 0,952 1,612. 1 (4) 192 341,00-214 769,00 46 264,00-76 982,34 Tab. 16: Výpočet vlvu změny objemu DHM na velkost výroby podle vztahu (4); barevně jsou vyznačeny závslost členů Δ VDHM a Vk Δ na D a k 67

Z výsledků uvedených v tab. 16 bylo vždy dosaženo ΔV ΔV DHM k > 0, avšak hodnocení není vždy stejné. V případech, kdy ΔV ΔV DHM k > 1, došlo k výraznému poklesu ve výrobě, avšak snžování hodnoty majetku bylo pozvolnější a dané převážně jeho odpsováním. V případech, kdy ΔV ΔV DHM < 1, lze hovořt o efektvním využtí majetku, zejména výrobních strojů a zařízení. k Pro posouzení efektvty využtí výrobního zařízení na konkrétním případě výroby antén provedu tedy ještě výpočet podle tab. 7, kde místo průměrného stavu DHM budu uvažovat sumarzovaný čas a výpočet bude vztažen jen na výnosy a výrobní dobu strojů a zařízení př výrobě antén. Z podkladů společnost [27] je známo, že v roce 2010 bylo vyrobeno 12 antén, stejně tak v roce 2011 a v roce 2012 bude vyrobeno 50 antén. Výrobní doba 1 antény ční 875 hodn, výnos z prodeje těchto antén v roce 2010 čnl 25 604,- ts. Kč a v roce 2011 čnl 21 168,- ts. Kč. V roce 2012 se předpokládá, že bude výnos čnt 67 150,- ts. Kč. V tab. 17 je proveden kvalfkovaný odhad sumarzovaného času výrobních prostředků př výrobě jednoho kusu antény. p.č. Označení výrobního stroje Počet ks Indvduální čas/ks Indvduální čas Koefcent důležtost Sumarzovaný čas 1 Trumpf TRUMATIC L3030 1 25 25 8 200 2 Pla kout. KALTENBACH KKS400H 2 16 32 0,8 25,6 3 Nůžky BAYLER VR 6,5 x 3070 1 18 18 0,9 16,2 4 Zakružovací stroj XZP-35 1 36 36 0,8 28,8 5 Svářecí zdroje FRONIUS MagcWave 5 32 160 3 480 6 Svářečka hrotová BMS 8N+PS 1K 1 36 36 1 36 7 CNC frézka unverzální 2 35 70 4,5 315 8 CNC-MCFV 2080-obráběcí vertkální centrum 1 35 35 5,5 192,5 10 Vyvrtávačka H80A 1 39 39 3,5 136,5 11 Nýtovací kladva RRH 7 40 280 2 560 12 Pískovací lnka Wsta 1 9 9 2 18 13 Pstole metalzační LIGHTJET 2 16 32 4,5 144 68

p.č. Označení výrobního stroje Počet ks Indvduální čas/ks Indvduální čas Koefcent důležtost Sumarzovaný čas 14 Lakovací systém AIRMIX elektro 1 36 36 6 216 15 Automatzovaný systém měření 1 32 32 6,5 208 16 Anechocká komora 1 35 35 6,5 227,5 Výsledek: 875 3,2 2804,1 Tab. 17: Výpočet sumarzovaného času pro výrobu 1 antény (údaje v hod.) Upravíme s vztah (4), kde proměnné vztahující se k DHM nahradíme proměnným sumarzovaného času: ΔV = T. Δk + k. 1 ΔT, (5) kde ΔT = T T 1 T sumarzovaný čas potřebný na výrobu antén v -tém roce, k koefcent účnnost sumarzovaného času v -tém roce: V k =, T Δ T rozdíl sumarzovaného času v -tém roce oprot předchozímu roku. Ukazatel Objem výroby antén [ts. Kč] Sumarzovaný čas [hod.] Změna objemu výroby s porovnáním s předchozím rokem [ts. Kč] Změna sumarzovaného času s porovnáním s předchozím rokem [hod.] Koefcent účnnost sumarzovaného času [ts. Kč/hod.] Změna koefcentu účnnost Změna objemu výroby vlvem změny sumarzovaného času [ts. Kč] Změna objemu výroby vlvem změny koefcentu [ts. Kč] ΔV ST ΔV ΔV = T Δk + k. ΔT k Rok Symbol 2010 2011 2012 V 25 604,00 21 168,00 67 150,00 T 39 257,40 33 649,20 140 205,00 Δ V -4 436,00 45 982,00 Δ T -5 608,20 106 555,80 k 0,652 0,629 0,479 Δ k -0,023-0,150 Δ VST -3 657,71 67 032,00 Δ Vk -778,29-21 050,00 5,70-2,18. 1 (5) -4 436,00 45 982,00 Tab. 18: Výpočet vlvu změny objemu DHM na sumarzovaném času podle vztahu (5) 69

Ze vztahu (5) plyne podíl ve změně objemu výroby Δ Vk vlvem změny koefcentu účnnost a hodnotě sumarzovaného času v daném roce Δ V = T. Δk a změna objemu k výroby vlvem změny sumarzovaného času ΔVST = k. 1 ΔT. Obdobně jako v předchozím případě aplkací vztahu (5) dosazením hodnot V z účetnctví a hodnot T z tab. 17, je sestavena tab. 18. Sumarzovaný čas je velčna charakterzující ntenztu využtí DHM (v našem případě stroje a zřízení na výrobu antén) jako časové využtí výrobních zařízení a jeho důležtost na odpracovanou jednotku času a podle hodnoty Δ VST v tab. 18 prot hodnotě Δ Vk je vdět převažující vlv oprot koefcentu účnnost. Dosažená hodnota ΔV ST ΔV k >0 znamená, že došlo ke zvýšení efektvty ve výrobě, tj. nastal případ, kdy změna výnosů není lneární na změně sumarzovaného času. V roce 2012 se očekává opačný případ, kdy hodnota bude ΔV ST ΔV k < 0, a dojde k stuac, že strmost mezroční změny ve výnosech bude nžší než strmost mezroční změny sumarzovaného času, což v důsledku bude znamenat snížení efektvty ve výrobě (poměrově př stejném objemu výroby vyšší časová výrobní náročnost). Návrh na řešení Z výpočtů provedených v tab. 16 a 18 a dále z rozboru provedeném v kap. 3.1 vyplývá, že v současnost pro společnost není prortou nvestovat do výrobních zařízení, a to z důvodu snžování hodnoty DHM úměrné o odpsy. Vyplývá to z klesajícího trendu zůstatkových cen výrobních strojů a jejch poměrně vysokým průměrným věkem (celkově A DHM = 8,3 [roků] a ve výrobě antén A DHM = 7,7 [roků]). Z přehledu majetku je však patrné, že společnost nvestuje do výrobních prostor úpravam výrobních hal a v současnost dokončuje stavbu nové výrobní haly. Ncméně bez ohledu na tyto nvestční záměry doporučuj realzovat následující opatření: 70

- Postupně snžovat průměrné stáří strojů A DHM buď jejch náhradou nebo modernzací (u strojů velm starých rozhodnout, zda bude výhodnější generální oprava nebo jeho náhrada za nový. V současnost je ve výrobě antén A DHM = 7,7 [roků], přčemž snížení tohoto průměrného věku o 1 rok by to za současných podmínek skladby výrobních prostředků představovalo nvestc cca. 9 ml. Kč do nových strojů. - Posoudt u starších strojů podle jejch určení a zařazení ve výrobním procesu volbu způsobu modernzace zda cestou generální opravy nebo pořízením nového stroje. Jedním z krtérí budou pořzovací náklady. Z toho vyplyne, že na některém stroj bude výhodnější provést generální opravu (cena bývá na úrovn 20 % až 40 % ceny nového stroje) př dosažení stejných parametrů, které měl př pořízení a které jsou dostačující v dané aplkac výrobního procesu. Naopak u některého stroje vyjde výhodnější varanta pořízení nového, když pořzovací cena bude dosahovat několkanásobku pořzovací ceny toho původního stroje (velký rozdíl v současných technologích oprot úrovn v době pořízení původního stroje, moderní prvky automatzace, vyšší přesnost a rychlost obrábění, případně další techncké prvky, jako např. automatzace podávání polotovarů, a automatcká výměna nástrojů k opracování více kroků na jednom polotovaru, čímž se zefektvní (zrychlí) doba opracování polotovaru (snížení sumarzovaného času). 4.2 Spolehlvost výrobního řetězce a náklady na opravu a údržbu V této kaptole se budu zabývat jedním z důležtých aspektů péče o výrobní stroje a zařízení, kterým je znalost spolehlvostních parametrů a s tím souvsející pravděpodobné náklady na opravu v průběhu daného roku. Znalost budoucích nákladů pomáhá vedení společnost př kalkulac ceny výrobku a předpokládat výpadky ve výrobě. Zaměřím se na výrobní postup antény, který byl popsán v kap. 3.2 a schematcky znázorněn na obr. 10. Toto schéma pro posouzení spolehlvost je poměrně složté, a tak použj metodu klíčových prvků pro zjednodušení spolehlvostního blokového schématu. Z kap. 3.2 víme, že 4 výrobní zařízení jsou př výrobě antény klíčové a nemají náhradní výrobní postupy budeme je tedy řadt sérově. Celý výrobní postup představuje časově 71

sekvenční a na sobě závslé postupy, proto výsledné spolehlvostní blokové schéma z obr. 10 zjednoduším sérovým řazením jednotlvých výrobních čnností, které fyzcky představují příslušné stroje a zařízení. Obr. 16: Sérový spolehlvostní model výroby antén Legenda: 1 laserové vyřezávání 2 dělení materálu 3 opracování a výroba dílů 4 povrchové ochrany dílů 5 sestavení zářčů a nastavení elektrckých parametrů v anechocké měřcí komoře 6 montáž dílů: sestavení zrcadla antény 7 fnální lakování a mechancké nastavení geometre 8 měření elektrckých parametrů antény (polygon). Rozložením systému na prvky využíváme skutečnost, že jednotlvé spolehlvost prvků jsou nám známy nebo jsou zjsttelné. Potom nám určují spolehlvost celého systému společně. Rozklad systému na prvky je možný na několka úrovních. Jednou z nch je dělení na základní prvky. Tento rozklad se u složtých systémů používá k určení složtost, ale k řádovému odhadu spolehlvost. Proto můžeme jako prvky zvolt dílčí konstrukční nebo funkční část výrobního zařízení, které jsou o řád jednodušší. Př volbě rozkladu systému na prvky z hledska hodnocení spolehlvost se navíc uvažuje požadavek vzájemně nezávslých poruch jednotlvých prvků. Tyto skutečnost můžeme použít pro spolehlvost prvků a tím můžeme stanovt výslednou spolehlvost výrobního řetězce uvedeného na obr. 10 zjednodušeným sérovým spolehlvostním modelem výroby antén podle obr. 16. 72