Generování sítě konečných prvků

Podobné dokumenty
Mechanika s Inventorem

Tvorba výpočtového modelu MKP

Základy tvorby výpočtového modelu

Obecný princip 3D numerického modelování výrubu

Zobrazování těles. problematika geometrického modelování. základní typy modelů. datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování

Mezi jednotlivými rozhraními resp. na nosníkových prvcích lze definovat kontakty

Mechanika s Inventorem

Nelineární úlohy při výpočtu konstrukcí s využitím MKP

Metoda konečných prvků Charakteristika metody (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

Aproximace posuvů [ N ],[G] Pro každý prvek se musí nalézt vztahy

Mechanika s Inventorem

Pružnost a plasticita II CD03

GIS Geografické informační systémy

Martin NESLÁDEK. 14. listopadu 2017

GIS Geografické informační systémy

Pevnostní analýza plastového držáku

Výpočet sedání kruhového základu sila

Matematický ústav UK Matematicko-fyzikální fakulta

Globální matice konstrukce

SIMULACE V KONFEKČNÍ VÝROBĚ S VYUŽITÍM METODY KONEČNÝCH PRVKŮ (MKP, FEM)

Zadejte ručně název první kapitoly. Manuál. Rozhraní pro program ETABS

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Vliv úhlu distální anastomózy femoropoplitálního bypassu na proudové charakteristiky v napojení

Počítačová grafika RHINOCEROS

Nelineární analýza materiálů a konstrukcí (V-132YNAK) Přednáška 2 Princip metody konečných prvků

Úvod do předmětu, úvod do problematiky CAE a MKP (přehled nástrojů a obecné postupy CAD/CAE, vazby součástí CAE)

Objektově orientovaná implementace škálovatelných algoritmů pro řešení kontaktních úloh

Rozdíly mezi MKP a MHP, oblasti jejich využití.

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Matematický ústav UK Matematicko-fyzikální fakulta

Typy geometrie v. Rhinu. Body

GIS Geografické informační systémy

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

Rastrová reprezentace geoprvků model polí Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 153GS01 / 153GIS1

Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU

Studentská tvůrčí činnost 2009

Aplikace metody konečných prvků

Základy 3D modelování a animace v CGI systémech Cinema 4D C4D

Zpráva s popisem softwarového návrhu a specifikací rozhraní prototypového modulu pro odhad chyby a zjemnění sítě

Počítačová simulace tepelných procesů s využitím výpočetních MKP systémů

OPTIMALIZACE A MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍCH STAVEB D24FZS

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Numerické metody. Numerické modelování v aplikované geologii. David Mašín. Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Posouzení stability svahu

MIDAS GTS. gram_txt=gts

7. Geografické informační systémy.

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr

4. Napjatost v bodě tělesa

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Nelineární problémy a MKP

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář,

FRVŠ 1460/2010. Nekotvená podzemní stěna

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Betonové konstrukce II - BL09. Studijní podklady. Příručka na vytvoření matematického modelu lokálně podepřené desky pomocí programu Scia Engineer

4. Matematická kartografie

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Řešení kontaktní úlohy v MKP s ohledem na efektivitu výpočtu

9 Prostorová grafika a modelování těles

Tutoriál programu ADINA

KŘIVKY A PLOCHY. Obrázky (popř. slajdy) převzaty od

Namáhání ostění kolektoru

Výpočtové nadstavby pro CAD

VŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza modelu s vrubem

BIM & Simulace CFD simulace ve stavebnictví. Ing. Petr Fischer

Obsah. Úvod 9. Orientace v prostředí programu SolidWorks 11. Skica 29. Kapitola Kapitola 2 29

PRUŢNOST A PLASTICITA

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

U Úvod do modelování a simulace systémů

Základní vlastnosti křivek

Příspěvek do konference STČ 2008: Numerické modelování obtékání profilu NACA 0012 dvěma nemísitelnými tekutinami

Matematické modely a způsoby jejich řešení. Kateřina Růžičková

MSC.Marc 2005r3 Tutorial 2. Robert Zemčík

Simulace (nejen) fyzikálních jevů na počítači

VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ

Oblasti ovlivňující přesnost a kvalitu obrobení povrchu (generované dráhy).

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Všechny informace v tomto dokumentu se mohou změnit bez předchozího upozornění. Tato příručka ani žádná její část nesmí být bez předchozího písemného

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6

Obsah PŘEDMLUVA 11 ÚVOD 13 1 Základní pojmy a zákony teorie elektromagnetického pole 23

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební. Projekt: Využití pokročilého modelování konstrukcí v magisterském studiu

Parametrické modelování těles. Autodesk INVENTOR. Ing. Richard Strnka, 2012

Summer Workshop of Applied Mechanics. Kvazistatická simulace provozu harmonické převodovky PH

Projekt Poohří. Výstavba modelových sítí a automatizace v rámci tvorby modelových sítí. Zpráva o stavu řešení problematiky

Základní vlastnosti ploch

Tělesa Geometrické těleso je prostorový omezený geometrický útvar. Jeho hranicí neboli povrchem je uzavřená plocha. Geometrická tělesa dělíme na

Rovinná úloha v MKP. (mohou být i jejich derivace!): rovinná napjatost a r. deformace (stěny,... ): u, v. prostorové úlohy: u, v, w

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Numerická matematika. Zadání 25. Řešení diferenciální rovnice Rungovou Kuttovou metodou

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

MSC.Marc 2005r3 Tutorial 1. Autor: Robert Zemčík

Metoda konečných prvků Úvod (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014

NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1

l: I. l Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.

Křivky a plochy technické praxe

Maturitní témata profilová část

Transkript:

Generování sítě konečných prvků Jaroslav Beran Modelování a simulace

Tvorba výpočtového modelu s využitím MKP zahrnuje: Tvorbu (import) geometrického modelu Generování sítě konečných prvků Definování vlastností modelu Přiřazení vlastností výpočtovému modelu Definice požadovaných výsledků analýzy Kontrola vstupních dat Eliminace chyb vzniklých při diskretizaci řešené oblasti Základní vlastnosti výpočtového modelu: Materiálové vlastnosti Okrajové a počáteční podmínky Zatížení modelu Typ prvku Geometrické parametry (např. tloušťka skořepiny)

Diskretizace Kontinuum (soustava s nekonečně mnoha stupni volnosti) je nahrazena diskrétní soustavou prvků s konečným stupněm volnosti Při diskretizaci dochází k rozdělení řešené oblasti na konečný počet podoblastí prvků (elementů), které oblast spojitě a jednoznačně vyplňují. Volba dimenze modelu (1D, 2D, 3D) a volba typu konečného prvku Výsledkem je síť konečných prvků kontinuum diskrétní model diskretizace prvek uzel

Numerické simulace provádíme ve virtuálním světě pomocí výpočtových (matematických) modelů: CAD geometrie je model skutečné geometrie MKP síť (mesh) je matematická reprezentace CAD modelu Pro přesnost výsledků je potom rozhodující: Jak dobře náš matematický model (geometrie, materiálové vlastnosti, okrajové podmínky, zatížení atd.) reprezentuje skutečná tělesa se skutečnými materiály, skutečnými vazbami, skutečným zatížením. Pro numerickou přesnost je rozhodující hustota a kvalita MKP sítě CAD geometrie MKP model

Metody generování sítě Přímá generace (mapované sítě) Plně automatické generování sítě (free meshing), Přímá generace sítě Při tvorbě mapované sítě uživatel musí zpravidla předem sám rozhodnout, jak rozdělit řešenou oblast na suboblasti, které topologicky vyhovují pro rozdělení např. na šestistěny (bricky) a splnit požadavky pro velikosti prvků na křivkách, plochách atd. To může být velmi obtížné zvláště při komplikovaném tvaru tělesa nebo při požadavku na lokální zhuštění sítě. Další nevýhoda časová náročnost. Výhodou mapované sítě je podstatně menší počet vygenerovaných prvků a uzlů a tedy nižší výpočtové časy a paměťové požadavky, než při použití automatického generování konečných prvků. (výsledkem je kvalitnější síť) Plně automatické generování sítě Při plně automatickém generování sítě (free meshing), uživatel zadá jen základní požadavky na typickou velikost prvku, případně na oblasti zahuštění sítě, a vše ostatní přenechá preprocessoru - jednodušší postup. Pro spojení sítě vytvořené částečně ze šestistěnů a částečně ze čtyřstěnů je možné využít přechodových oblastí vytvořených z pětistěnů (pyramid)

Přímá generace sítě Postupy: manuální postup prvek po prvku, časově velmi náročné, lze vytvořit nejkvalitnější síť s minimálním počtem prvků. využití automatických funkcí, které nabízejí některé softwary (Algor): Geometrie diskretizované oblasti (tělesa) zadána jen 4 nebo 3 klíčovými body (2D modely) Geometrie diskretizované oblasti zadána jen dvěma klíčovými protilehlými křivkami (entitami) - 2D modely Geometrie diskretizované oblasti (tělesa) zadána jen 8 klíčovými body - 3D modely Geometrie diskretizované oblasti zadána jen 4 klíčovými křivkami (entitami) - 3D modely Vytažení (extrude) řezu (profilu) obdoba metody objemového modelování v CAD Rotací řezu (profilu) obdoba metody objemového modelování v CAD

Přímá generace sítě využití automatických funkcí (Algor) Geometrie diskretizované oblasti (tělesa) zadána jen 4 nebo 3 klíčovými body (2D modely)

Přímá generace sítě využití automatických funkcí (Algor) Geometrie diskretizované oblasti zadána jen dvěma klíčovými protilehlými křivkami (entitami) - 2D modely

Přímá generace sítě využití automatických funkcí (Algor) Geometrie diskretizované oblasti (tělesa) zadána jen 8 klíčovými body - 3D modely

Přímá generace sítě využití automatických funkcí (Algor) Geometrie diskretizované oblasti zadána jen 4 klíčovými křivkami (entitami) - 3D modely

Přímá generace sítě Vytažení (extrude) řezu (profilu) obdoba metody objemového modelování v CAD

Přímá generace sítě Vytažení (extrude) křivky obdoba metody objemového modelování v CAD

Přímá generace sítě Rotací řezu (profilu) obdoba metody objemového modelování v CAD

Přímá generace sítě Rotací křivky obdoba metody objemového modelování v CAD

Automatická generace sítě Rozdělení automatických generátorů sítě 2D pro rovinné modely Trojúhelníková sít Čtyřúhelníky Kombinovaná síť 2D skořepiny/desky Trojúhelníková síť Čtyřúhelníky Kombinovaná síť 3D objemové sítě Čtyřstěny (Tetraedry) Šestistěny (Bricky) Kombinované sítě

Automatická generace sítě Automatický generátor sítě konečných prvků pro rovinné úlohy (ALGOR)

Automatická generace sítě 2D Automatický generátor lokální zahuštění sítě konečných prvků pro rovinné úlohy (ALGOR)

Automatická generace sítě 3D Automatický generátor (ALGOR)

Automatická generace sítě 3D Automatický generátor (ALGOR) - lokální zahuštění sítě definované bodem a poloměrem koule

Automatická generace sítě 3D Automatický generátor (ALGOR) - lokální zahuštění sítě na hraně modelu

Automatická generace sítě 3D Automatický generátor (ALGOR) - lokální zahuštění sítě pomocí funkce Edge curve refinement

Automatická generace sítě 3D Automatický generátor (ALGOR) - lokální zahuštění sítě na vybrané ploše

Proces globálního zahušťování sítě konečných prvků Diskretizace - náhrada geometrického modelu konečnými prvky - představuje proces, jehož výsledek, tzv. síť konečnoprvkového modelu, výrazně ovlivní obdržené výsledky a také výpočtovou náročnost úlohy.

Získané výsledky jsou silně závislé na kvalitě a hustotě použité sítě!!!

Získané výsledky jsou silně závislé na kvalitě a hustotě použité sítě!!! Ku = F počet rovnic ~ 120 Ku = F počet rovnic ~ 6000