3.PŘEDNÁŠKA STROPNÍ KONSTRUKCE Vodorovné stropní konstrukce byly od středověku prováděny jako dřevěné, nejčastěji z jehličnatého dřeva. Dřevěné stropní konstrukce běžně se používaly v bytových, občanských i zemědělských stavbách z důvodu snadného opracování dřeva a tím snadné a rychlé výstavbě stropní konstrukce, okamžité únosnosti, vhodnosti pro atypické stavby, poměrně dobrá tepelná i zvuková izolace a konstrukční spolehlivost, nevýhody: malá odolnost proti působení vody, vlhkosti (hniloba, výskyt houby) a malá odolnost proti ohni Stropy spalné starší stavby (např. skladištích, sýpkách apod.) povalový strop jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy trámový strop se záklopem a násypem kazetový strop Stropy polospalné Stropy polospalné jsou při horním líci opatřeny násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem, respektive mezi krycími lištami záklopu, při dolním líci tvoří ochranu zpravidla podbití prkny s rákosovou omítkou. Mezi polospalné stropy patří: polospalný trámový strop polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem a násypem rákosníkový strop trámový strop do traverz fošnový strop (trámový strop s křížovými vzpěrami) Převažující rozměr obytné místnosti 6m ovlivněn velikostí trámů, která dobře vzdoruje průhybu. Dřevěné stropy 2 základní části trámy = nosný prvek záklop = víceméně výplňový, resp.krycí prvek I. POVALOVÝ STROP Užíván od raného středověku. STROPNÍ KONSTRUKCE 1
Strop z podélně kladeným záklopem z tzv.povalů, tj. nehraněných kuláčů o průměru 20-30cm. Většinou uprostřed podepřený jedním (popř. více, podle velikosti místnosti) příčně osazeným hraněným trámem. Trám měl okosené spodní hrany s výběhy 15-20cm od stěn. Zvláštnost kosočtverečné kladení povalového záklopu. ROUBENÁ KLENBA provedení stropu v úplně nebo částečně vzepjatém profilu větší výška místnosti; souviselo s dymným charakterem vytápěcího provozu. Použití pro hospodářské stavby přetrvalo déle než u obytných prostorů. Povalový strop se důkladně utěsnil mechem a následným vymazáním hliněnou mazaninou. Z důvodu nestabilnosti tohoto utěsnění (v důsledku sesychání vypadávalo) se, zejména v městském prostředí, začaly užívat dřevěné lišty, které spáru překryly (od pozdní gotiky malované). II. ZÁKLOPY Z DESEK A TRÁMŮ = Strop s nosnými trámy, nad kterými je záklop rozdělen do systému kolmých slabších trámkových profilů, mezi které jsou kladeny záklopové desky / fošny. Osazení záklopových desek jednoduché položení, do polodrážky nebo složité zasouvání do bočních drážek. U renesančních a raně barokních stropů jsou v mnoha případech trámky mezi deskami tak subtilní, že je možné strop zaměnit za rovný záklopový s lištami (a naopak). Nejstarší gotické stropy s deskovými záklopy mají masivní profily nosných trámů se složitou profilací. Pro větší rozpony se používaly trámy spřažené ze 2 i více profilů. Naše nejstarší středověké trámové stropy: Kapitulní síň Anežského kláštera (13.století), strop obytné místnosti domu čp.15 v Zelenářské ulici ve Znojmě (1.polovina 14.století). Dalším příkladem je strop světnice císaře Karla IV. na Karlštejně (2.polovina 14.století). Trámy pozdně gotických stropů jsou opatřeny charakteristickým sledem výžlabků a oblounů s odsazením a profilace postupuje až do špičky výběhu. Na renesančních a barokních stropech se tato profilace zjednodušuje na běžné okosení s obvyklým umístěním výběhů. Tyto stropy jsou také opatřeny izolační vrstvou z hliněné mazaniny (popř. i s mechovou ucpávkou). III. STROPY S DESKOVÝMI ZÁKLOPY Pohledový trámový strop se záklopem z desek převažoval v období renesance a baroka. Deskový záklop je kladen kolmo vůči trámům, většinou ve 2 vrstvách se vzájemným překryvem spár., vzdálenost trámů cca 0.9-1.0 m. Profil trámů: jednoduchý, obdélný s okosenými spodními hranami. Záklopové desky: hrany často opatřeny okosením s výběhy před trámy; pro jejich uložení provedeno v horní ploše trámů odtesání příčného pruhu. STROPNÍ KONSTRUKCE 2
Popř. užity průběžné záklopové desky mezery vyplněny krátkými vložkami nebo zazubeně tvarovanými lištovými příložkami. Později: užívání nepřekládaného, rovného záklopu se spárami překrytými lištami (v případě rovného stropu bez lišt bylo třeba dokonalejšího truhlářského opracování desek, tj. jedná se o mladší provedení). Pro pozdně renesanční a raně barokní provedení je typická malovaná výzdoba (zejména městské prostředí). Na venkově se povrch nechával bez úpravy nebo s nátěrem hovězí krví. Výjimka: a) složité záklopy do boků trámů s připravenými drážkami blízko jejich spodního líce snížila se výška trámu v interiéru (pozdní baroko, Šluknovský výběžek); b) šikmé ( cik-cakové ) kladení záklopů v sousedních polích (pozdní baroko, severní Čechy). Horní strana stropu s deskovým záklopem opatřena hliněnou mazaninou, popř. sypkým, lehkým materiálem ze stavby, IV. KAZETOVÉ STROPY Varianta dřevěných pohledových stropů pod trámovou kostrou. Přibíjené hřebíky, různě členěné, profilované, popř. malované. Nosné trámy pouze hrubě opracovány. Výskyt: zejména renesanční panská sídla, honosné městské domy, popř. neklenuté lodi kostelů V. OMÍTANÉ ZÁKLOPY Vyskytují se cca od poloviny 16.století, především u sociálně výše postavených stavebníků. + zvýšení odolnosti proti požáru Podklad pro omítaný podhled byl vytvořen: a) pozdně renesanční a raně barokní stavby: rastr různě profilovaných latí, popř. latě štípané z desek jejich nerovný povrch přispíval k soudržnosti s omítkou; b) 18. století a mladší stavby: nosný podklad vytvořen pomocí prkenného bednění, přes které se v kolmém směru připevnil rákos pomocí drátů a speciálních hřebíčků, tzv. rákosníčků se střechovitou hlavičkou; c) zjednodušené varianty používané zejména na venkově: cc) malta a štuk nahrazeny hliněnou mazaninou lepenicí, podklad řídký rastr štípaných latí; ccc) tenká tyčovina omotaná nebo vypletená slaměnými povřísly namočenými v hliněné kaši. Běžné bylo dodatečné provádění omítaných podhledů na starších pohledových trámových stropech. Renesanční a raně barokní stropy s omítaným podhledem jsou doplněny bohatou štukovou výzdobou (opakované prvky = prefabrikáty). 1.polovina 18. století omítané stropy převažovali v plochostropých zámeckých pokojích. Vrcholně a pozdně barokní stropy i městském prostředí provedeny s omítaným podhledem s různou výzdobou štuková výzdoba, obvodový fabion doplněný římsovým lemem. Výjimky: trámové stropy s dřevohliněnými nebo zděnými záklopovými pruhy ve vzdutém profilu jakýchsi klenbiček (Domažlicko); varianta s keramickými klenbičkovými prefabrikáty napodobující segmentové stropy vyzdívané z cihel do železných válcovaných profilů (přelom 19. / 20.století) STROPNÍ KONSTRUKCE 3
VI. ILUZIVNÍ KLENBY VII. TYPLOVÝ STROP Omítané podhledy na iluzivních, nebo-li nepravých klenbách tvořených dřevěnou konstrukcí. Složitěji tvarovaná konstrukce podhledu se vyvěšovala z nosných trámů pomocí kovaných nebo častěji trámkových táhel. Požadovaný klenebný tvar vytvářely sbíjené skruže nebo, u menšího zakřivení, vyříznuté (vysekané) fošny. Typické pro velké renesanční a barokní sály paláců a zámků, zpravidla peckového typu. Strop tvořený hustě na sraz kladenými povaly či trámy, které k sobě byly vzájemně spojovány KOLÍKY (= německy Diebel název) ve vyvrtaných otvorech v bocích trámů. Kolíky měly různou velikost a provedení od masivních dubových po subtilní zašpičatělé kolíky z měkkého dřeva, popř. i železné. Umísťovaly se po 2-3m zhruba proti sobě vyšší tuhost možnost zastrojování i větších prostorů (rozpon cca 9-10m). Konstrukce užívána cca od 2.poloviny 18.století do 1.poloviny 19.století (městské prostředí), resp. do 2.poloviny 19.století na venkově. VIII. ZDVOJOVÁNÍ TRÁMŮ U kvalitnějších a náročnějších provedení se užívalo dvou oddělených vrstev trámů: - horní, mohutnější, pro konstrukci podlahy, - spodní, subtilnější, pro konstrukci podhledu. tzv. víděňský strop Spodní trámy pro podhled se obvykle umísťovaly po boku horních trámů, trochu níž tzv. rákosníky, k nim se přes prkenné podbití připevňovala rákosová bandáž pro omítku. Podlahová prkna se k horním trámům přibíjela buď přímo (jednodušší, starší varianta) nebo se používaly tzv.polštáře, tj. další trámky, na které se přibila prkenná podlaha (varianta náročnější, pracnější). Pro zlepšení kročejové izolace se polštáře nad hrubým záklopem kladly do sypkých násypů (rumu ze stavby). Uplatňoval se již od 2.poloviny 18.století, ve 2.polovině 19.století převládl i v lepších činžovních domech. STROPNÍ KONSTRUKCE 4
IX. NEJMLADŠÍ VARIANTY STROPŮ STROPY S OCELOVÝMI NOSNÍKY Nosné dřevěné prvky byly od konce 19.století nahrazovány ocelovými válcovanými traverzami profilu I. Konstrukce přepisovala tradiční trámová schémata, resp. imitovala tradiční omítané stropy vč. obložení ocelového nýtovaného nosníku a jeho omítnutí. Mezi pásnice ocelových traverz se kolmo vkládaly trámky, které zespoda nesly omítaný podhled (často se štukovou výzdobou) a nahoře záklop. Z počátku konstrukce používána zejména v nádražních budovách (halové vestibuly a krytá nástupiště). STROPNÍ KONSTRUKCE 5