2 Vliv politiky SpoleËenstvÌ na zemì EU

2 Vliv politiky SpoleËenstvÌ na zemì EU 2.1 RostoucÌ v znam politiky EU s zemnìm dopadem (27) ÿada dohod (Jednotn evropsk z kon, Maastrichtsk a Amsterodamsk smlouva) vedla k teritori lnï v znamnè sektorovè politice EvropskÈ unie se siln m vlivem na vypracov nì a realizaci n rodnì a region lnì politiky zemnìho rozvoje a tìm i na zemnì rozvoj v EvropskÈ unii. Ñ zemnì dopadì Ëi Ñregion lnï v znamnèì v tomto kontextu znamen, ûe opat enì SpoleËenstvÌ modifikujì zemnì strukturu a potenci l v ekonomice a spoleënosti, a tìm mïnì charakter vyuûitì zemì a krajiny. Tato opat enì mohou kromï toho ovlivnit konkurenënì postavenì nebo zemnì v znam mïsta Ëi regionu v r mci evropskèho hospod skèho systèmu a systèmu sìdliöù. (28) N sledujì nejv znamnïjöì n zvy smluv, na jejichû z - kladï Evropsk komise podnik kroky majìcì d sledky na zemnì rozvoj EvropskÈ unie: Politika SpoleËenstvÌ pro podporu soutïûe; TransevropskÈ sìtï (Trans-European Networks - TEN); Struktur lnì fondy; SpoleËn zemïdïlsk politika (Common Agricultural Policy - CAP); Politika v oblasti ûivotnìho prost edì; V zkum, technika a v voj (Research, Technology and Development - RTD); P jëky EvropskÈ investiënì banky. (30) SpoleËn zemïdïlsk politika (CAP) a Struktur lnì a soudrûnè fondy p edstavujì z finanënì perspektivy nejd leûitïjöì politick opat enì EvropskÈ unie (viz Obr. 6). 83 % z rozpoëtu EvropskÈ unie dosahujìcìho celkovè v öe 80,3 miliardy ECU bylo v roce 1997 26 urëeno pr vï pro tyto dvï oblasti. (31) Ve vïtöinï p Ìpad nemìvajì cìle politiky EU, jak jsou definov ny v jednotliv ch smlouv ch, zemnì charakter. P esto majì v znamn dopad na zemì EvropskÈ unie. zemnì dopad z visì na specifickèm zp sobu intervence, zda m charakter finanënì (nap Ìklad podpora p Ìjm, region lnì a horizont lnì struktur lnì opat enì, sektorov opat- enì, jako nap Ìklad financov nì v zkumn ch program ), legislativnì (nap Ìklad pravidla soutïûe, liberalizace trhu) nebo pl novacì (nap Ìklad transevropskè dopravnì a energetickè sìtï). Pl novacì smïrnice EU, nap Ìklad smïrnice o vytv enì ucelenè integrovanè biologickè sìtï, zasahujì do vyuûitì zemì. KromÏ toho ada politick ch liniì Spole- ËenstvÌ bezprost ednï p sobì na chov nì hospod sk ch subjekt. Tyto akce jsou navìc zë sti urëov ny trûnìmi silami, kterè jsou zase posilov ny Jednotn m trhem. Mnohotv rnost forem zasahov nì v politice SpoleËenstvÌ znamen, ûe lze obtìûnï mï it zemnì dopad. ESDP m ûe b t prvnìm z kladem pro takovè hodnocenì. Obr. 6: RozpoËet EU na rok 1997 (29) Zvl ötnì v znam majì Struktur lnì fondy, TransevropskÈ sìtï a politika v oblasti ûivotnìho prost edì, neboù majì bezprost ednì dopad na rozvojovè aktivity v evropsk ch regionech. Koncepce zemnìho rozvoje stanoven v DohodÏ o EvropskÈ unii ze 7. nora 1992 (zvl ötï cìl soudrûnosti) a s tìm spojenè rozöì enì kompetencì, zvl ötï pokud jde o TransevropskÈ sìtï (Ël nek 129 b Smlouvy EC), o ekonomickou a soci lnì soudrûnost (Ël nek 130 Smlouvy EC) a o oblast ûivotnìho prost edì (Ël nek 130 r-t Smlouvy EC). V AmsterodamskÈ smlouvï, kter byla uzav ena 2. Ìjna 1997, se za jeden ze z kladnìch cìl EvropskÈho spoleëenstvì pokl d harmonick, vyv ûen a trvale udrûiteln rozvoj. Prosazov nì soci lnì a teritori lnì soudrûnosti je kolem SpoleËenstvÌ a Ëlensk ch zemì v r mci jejich p Ìsluön ch pravomocì.»l nek 2 AmsterodamskÈ smlouvy zd razúuje v znam ochrany ûivotnìho prost edì a zvyöov nì jeho kvality jako kol SpoleËenstvÌ. Struktur lnì opat enì a oblasti rybolovu 32,8% V zkum a technick rozvoj 3,8% Pramen: Europ isches Rechnungshof, Jahresbericht zum Haushaltjahr 1997 JinÈ ZemÏdÏlstvÌ (Z ruka EvropskÈho zemïdïlskèho ÌdÌcÌho a z ruënìho fondu - (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - EAGGF)) - 50,5%

2.2 Politika EU s zemnìm dopadem 2.2.1 Politika SpoleËenstvÌ pro podporu soutïûe (32) Politika pro podporu soutïûe je klìëov m Ëinitelem v integraci jednotliv ch n rodnìch trh do spoleënèho evropskèho trhu. Na rovni SpoleËenstvÌ byla vypracov na ada z sad. Tyto z sady slouûì k odstranïnì kartel a zneuûìv nì dominantnìho postavenì nïkter ch podnik na trhu a ke kontrole f zì a akvizice firem, a slouûì rovnïû jako r - mec pro poskytov nì st tnì pomoci. (33) SoutÏûnÌ opat enì majì d sledky na zemïpisnè rozloûenì ekonomick ch aktivit a na charakter obchodnì Ëinnosti v celè EvropskÈ unii. Tak nap Ìklad m ûe liberalizace trhu zv öit konkurenci mezi mïsty a regiony, Ëasto ve prospïch oblastì s lepöìmi teritori lnìmi podmìnkami. (34) Politika Komise vych zì z toho, ûe existuje pot eba z sah k zajiötïnì rovnov hy mezi cìli soutïûe a vöeobecn mi z jmy. Na p Ìklad v oblasti telekomunikacì a poötovnictvì je liberalizace doplnïna opat enìmi k zajiötïnì z kladnìch univerz lnìch sluûeb ve vöech regionech. (35) Politika SpoleËenstvÌ v oblasti st tnì pomoci m explicitnì zemnì dimenzi. Vych zì na jednè stranï z principu, ûe st tnì pomoc je vöeobecnï nesluëiteln se spoleën m trhem, nicmènï na druhè stranï uzn v, ûe urëitè kategorie pomoci mohou b t za v jimeën ch okolnostì opr vnïnè. Jednou takovou kategoriì je st tnì pomoc na podporu hospod skèho rozvoje nebo konverze podporovan ch region. K prohloubenì souladu mezi politikou st tnì pomoci a cìli hospod skè a soci lnì soudrûnosti se Komise v poslednìch letech snaûila soust edit st tnì pomoc do nejmènï preferovan ch region a udrûovat rozdìly v intenzitï pomoci mezi jednotliv mi regiony tak, aby doch zelo ke kompenzaci struktur lnìch handicap u slaböìch region. 2.2.2 TransevropskÈ sìtï (TEN) (36) Smlouva o EvropskÈ unii zavazuje SpoleËenstvÌ, aby p ispìvalo k organizaci a rozvoji Transevropsk ch sìtì (TEN) v oblasti dopravy, telekomunikacì a energetickè infrastruktury. Tento mand t m p edevöìm slouûit cìl m SpoleËenstvÌ t kajìcìm se hladkèho fungov nì spoleënèho trhu a posilov nì hospod skè a soci lnì soudrûnosti. Ke splnïnì tohoto mand tu je t eba zlepöit integraci n rodnìch sìtì, a takè p Ìstup k tïmto sìtìm, p edevöìm formou napojenì ostrovnìch, izolovan ch a perifernìch oblastì na oblasti centr lnì. (37) Akce zamï enè na rozvoj dopravnìch sìtì TEN jsou nejvìce relevantnì z hlediska politiky zemnìho rozvoje i z hlediska finanënìho. Jsou zamï eny na dob e fungujìcì a trvale udrûiteln dopravnì systèm. Koncepce rozvoje tïchto sìtì byly stanoveny ve smïrnicìch SpoleËenstvÌ. Pat Ì sem r znè sìtï dopravnì infrastruktury, systèmy ÌzenÌ dopravy a systèmy urëov nì polohy a navigace. DopravnÌ akce TEN spot ebujì vìce neû 80 % celkovèho rozpoëtu TEN. Velk Ë st investic v oblasti dopravnìch sìtì TEN (asi 25 % v letech 1996/97) je v souëasnosti zamï ena na vysokorychlostnì ûelezniënì linky, kterè Ëasto spojujì velkè mïstskè aglomerace (viz Mapa 2). Z tïchto investic budou mìt patrnï nejvïtöì prospïch mïsta nach zejìcì se v blìzkosti zast vek vysokorychlostnìch ûeleznic, kter mïla aû dosud öpatnè spojenì. KromÏ toho v oblastech s vysok m objemem d lkovè silniënì dopravy mohou vysokorychlostnì ûelezniënì linky p inèst podnït k p evedenì vïtöì Ë sti dopravy na ûeleznici a tak odlehëit p etìûen m silnicìm a zlepöit ûivotnì prost edì. Ve skuteënosti doch zì k tomu, ûe rostoucì objem dopravy, zvl ötï silniënì a leteckè, ohroûuje konkurenceschopnost nïkter ch centr lnìch oblastì EvropskÈ unie. Je st le z ejmïjöì, ûe zvyöov nì dopravy jiû nelze eöit pouze rozöi ov nìm silniënì infrastruktury. Politika zemnìho rozvoje a akce zamï enè na rozvoj mïst majì svè mìsto p i ovlivúov nì chov nì mìstnìch podnik i obyvatelstva tak, aby se doprava p esouvala ze silnic do ekologicky p ijatelnïjöìch dopravnìch forem, do mìstnì ve ejnè dopravy, cyklistiky a ch ze. Cel ada nejr znïjöìch iniciativ je rovnïû zapot ebì v oblasti d lkovè dopravy, p edevöìm jejì zv öen p esun do oblasti ûeleznice, vnitrozemskè vodnì dopravy, dopravy pob eûnì a n mo nì. (38) ModernÌ telekomunikaënì technika a sluûby umoûúujì podporu rozvoje ve venkovsk ch a nep Ìstupn ch regionech. Mohou pomoci p ekonat zemnì nev hody a zlepöit ûivotnì styl, a rovnïû zlepöit mìstnì podmìnky pro ekonomickou Ëinnost prost ednictvìm pr ce na d lku, d lkovèho studia a teleshoppingu. RozvÌjenÌ nov ch inovaënìch telekomunikaënìch sluûeb a aplikacì je jednìm z cìl transevropsk ch sìtì, kterè budou mìt z ejmï dopad na zemnì rozvoj. PrvnÌ zn mky liberalizace vöak naznaëujì, ûe konkurence a komerënì vyuûitì orientujì investice do oblastì s vysokou popt vkou, neboù tyto oblasti se jevì jako nejslibnïjöì. OdlehlejöÌm region m s nìzk m trûnìm potenci lem hrozì dalöì padek. Iniciativy SpoleËenstvÌ majì za Ëel zabezpe- Ëit existenci univerz lnìch sluûeb na p ijatelnou cenu a p edch zet tak tomuto v voji. Avöak samotn existence informaënìch a komunikaënìch technologiì nestaëì k zajiötïnì pozitivnìho region lnìho rozvoje. Mezi dalöì p edpoklady pat Ì nap Ìklad roveú kvalifikace a vzdïl nì Ëi rozvoj obecnèho vïdomì potenci lu informaënì spoleënosti. P es znaën pokrok v poslednìch letech nad le existujì zemnì rozdìly v oblasti telekomunikacì jak mezi centr lnï umìstïn mi Ëlensk mi st ty a soudrûn mi zemïmi, a rovnïû uvnit samotn ch Ëlensk ch st t.

Mapa 2: 14 prioritnìch projekt transevropskè dopravnì sìtï 1. VysokorychlostnÌ ûelezniënì/kombinovan doprava Sever-jih 2. VysokorychlostnÌ ûeleznice PBKAL 3. VysokorychlostnÌ ûeleznice Jih 4. VysokorychlostnÌ ûeleznice V chod 5. Linka Betuwe: Klasick ûelezniënì/kombinovan doprava 6. VysokorychlostnÌ ûelezniënì/kombinovan doprava Francie-It lie 7. SÌù eck ch d lnic a Via Egnatia 8. Multimod lnì spoj Portugalsko-äpanÏlsko- St ednì Evropa 9. Klasick ûeleznice Cork-Dublin-Belfast-Larne- Stranraer 10. LetiötÏ Malpensa Mil n 11. Pevn ûelezniënì/silniënì spoj Oresund D nskoävèdsko 12. Seversk troj helnìkov multimod lnì koridor 13. SilniËnÌ spoj Irsko/SpojenÈ kr lovstvì/benelux 14. HlavnÌ linka na z padnìm pob eûì éeleznice Silnice LetiötÏ P Ìstav Pramen: European Commission GD VII Azory (P) Madeira (P) Kan rskè ostrovy (E) Guadeloupe (F) Martinique (F) La RÈunion (F) Guayana (F) (39) Opat enì TEN v oblasti energetiky p sobì na zemnì organizaci prost ednictvìm dvou mechanism : v roby a p enosu energie ovlivúujìcì vyuûitì zemì, a distribuce energie a technologie spot eby ovlivúujìcì organizaci zemì prost ednictvì indukovan ch zmïn v chov nì spot ebitel. U transevropsk ch sìtì elekt iny a plynu m vedenì tras a budov nì elektr ren nap Ìklad z sadnì d sledky pro mìstnì pl nov nì. To m ûe p sobit obtìûe spojenè se sloûit mi ratifikaënìmi procesy, r zn mi technick mi a ekologick mi omezenìmi a s p ijetìm ze strany obyvatelstva. KromÏ toho vyûadujì plyn renskè sìtï velkè mìstnì skladovacì kapacity, obvykle v podzemnìch n drûìch, jejichû umìstïnì z visì na geologick ch kritèriìch, coû omezuje moûnosti zemnìho rozvoje. Zvl ötï slibnè se jevì z hlediska zemnìho rozvoje obnovitelnè zdroje energie (p edstavujì v pr mïru 6 % celkovè spot eby v EvropskÈ unii). Na jednè stranï pom hajì sniûovat ekologickè d sledky energetickèho sektoru. Na druhè stranï pak umoûúujì decentralizaci energetickèho systèmu a mìstnì specifick eöenì vìce Ëi mènï nez - visl na rozvodnè sìti, coû posiluje flexibilitu systèmu a ekonomickè dod vky energie do odlehl ch oblastì. 2.2.3 Struktur lnì fondy (40) Struktur lnì fondy, p edevöìm Fond evropskèho region lnìho rozvoje (European Regional Development Fund - ERDF), sledujì cìl ekonomickè a soci lnì soudrûnosti (mï- enè tradiënìmi makroekonomick mi ukazateli). PrvnÌ zpr - va o ekonomickè a soci lnì soudrûnosti doöla k z vïru, ûe rozdìly mezi Ëlensk mi st ty majì tendenci se sniûovat, avöak souëasnï se zvyöuje region lnì koncentrace ekonomick ch aktivit. To souvisì s nedostatkem mechanism pro zemnì

koordinaci. Takov koordinace by mohla podstatnï p ispït k vyv ûenïjöìmu rozloûenì ekonomick ch aktivit. Z tohoto d vodu se mimo tradiënìho subvencov nì st le vìce pouûìv zemnì typologie jako podklad pro intervence ze strany Fond (nap Ìklad v mïstsk ch oblastech). (41) P ibliûnï 30 aû 40 % subvencì z region lnìho fondu v CÌlov ch oblastech 1 27 se pouûìv v mïstsk ch oblastech. Akce v CÌlov ch oblastech 2 28 b vajì v mnoha Ëlensk ch st tech Ëasto takè mïstskèho charakteru. MezisektorovÈ akce jsou nutnè k odvr cenì koncentrace soci lnìch problèm, ekologick ch ökod, zloëinnosti a hospod skèho padku v urëit ch urb nnìch oblastech. ProblÈmy mïst vöak nelze eöit izolovanï. Jsou poûadov na opat enì, kter pohlìûejì na urb nnì centra jako na souë st öiröìho (region lnìho) zemì. Tento integrovan p Ìstup je t eba d le rozvìjet v p ÌötÌ generaci struktur lnìch z sah. (42) Programov systèm struktur lnìch fond poskytuje moûnost zpracov vat integrovanè rozvojovè pl ny. TÌmto zp sobem lze lèpe zhodnocovat moûnosti politiky zemnìho rozvoje. Integrovan p Ìstup je d le posilov n principem partnerstvì, kter mobilizuje - v souladu s n rodnìmi z sadami a souëasnou praxì - vöechny relevantnì region lnì ËastnÌky rozhodovacìho procesu. To zlepöuje koordinaci akcì p ÌmÈ podpory s projekty mimo tento r mec. (43) Pob eûnì oblasti jsou povaûov ny za oblasti zasluhujìcì zvl ötnì pozornost, neboù Ë steënï podlèhajì intenzivnìm tlak m a konflikt m mezi konkurenënìmi zp soby vyuûitì zemì. ZaËlenÏnÌ FinanËnÌho n stroje pro ÌzenÌ rybolovu (Financial Instruments for Fishery Guidance - FIFG) do Struktur lnìch fond a dodateënè zaëlenïnì OblastÌ z - visl ch na rybolovu (Fishery Dependent Areas - FDA) do region lnìho fondu p edstavujì z sadnì v voj od sektorovè politiky k integrovanè politice pro pob eûnì oblasti. V sou- ËasnÈ dobï je vìce neû 50 % finanënìch prost edk v r mci FIFG vïnov no na struktur lnì akce v soudrûn ch zemìch. KromÏ toho p ispìv iniciativa SpoleËenstvÌ nazvan PES- CA aktivnï k p eorientov nì osob a firem v r mci FDA smïrem k nov m aktivit m a k diverzifikaci struktury FDA (restrukturalizace p Ìstav ve smïru k multiaktivnìm oblastem n mo nìho charakteru, kombinaci rybolovu nebo vodnì kultury s turistikou, atd.). (44) Iniciativy SpoleËenstvÌ rovnïû p ispìvajì k cìl m struktur lnì politiky. Z hlediska zemnìho rozvoje p edstavuje iniciativa SpoleËenstvÌ nazvan INTERREG nejv znamnïjöì akci struktur lnìch fond, neboù p edstavuje integrovan p Ìstup k zemnìmu rozvoji. PrioritnÌ nejsou jednotlivè sektory, jako nap Ìklad stavba lodì, d lnì nebo textilnì pr mysl, n brû vztah mezi faktory ovlivúujìcìmi teritori lnì organizaci s integrovan m rozvojov m p Ìstupem v pohraniënìch regionech a vïtöìch oblastech nadn rodnì spolupr ce. 2.2.4 SpoleËn zemïdïlsk politika (45) SpoleËn zemïdïlsk politika (CAP) je p edevöìm konstruov na podle jednotliv ch sektor tak, aby zvyöovala produktivitu zemïdïlstvì. Po reformï provedenè v roce 1992 byla poskytov na finanënì pomoc opl tkou za ponech nì zemïdïlskè p dy ladem. V sledkem bylo to, ûe v letech 1993 aû 1994 bylo ponech no ladem asi 6 milion hektar zemïdïlskè p dy. Tato iniciativa napomohla p edevöìm zemïdïlsk m p Ìjm m v tïch oblastech EvropskÈ unie, kterè jiû byly intenzìvnï zemïdïlsky vyuûìv ny, neboù vypl cenè Ë stky vych zely z historick ch v nos. Oblasti s mènï intenzìvnì zemïdïlskou ËinnostÌ byly spìöe v nev hodï, takûe se zvyöovala propast v prosperitï mezi jednotliv mi zemïdïlsk mi regiony. (46) Studie o zemnìm dopadu CAP na p Ìjmy, trh pracovnìch sil, infrastrukturu a p ÌrodnÌ zdroje ukazujì na tïsnou a specifickou z vislost mezi zemïdïlstvìm a venkovem. V tomto smïru urëuje CAP rozvoj v mnoha venkovsk ch oblastech. JejÌ dopad se znaënï mïnì od regionu k regionu v z vislosti na specifick ch ekologick ch, kulturnìch a soci lnï-ekonomick ch podmìnk ch a Ë steënï na typech v roby a organizaci trhu. (47) Intenzifikace, koncentrace a specializace v roby v zemïdïlstvì m rovnïû negativnì d sledky pro zemnì rozvoj. Zp sobuje nap Ìklad monotûnnost krajiny, opuötïnì tradiënìch metod organizace zemïdïlstvì, vyuûitì velk ch ploch mok in, baûin a p ÌrodnÌch pastvin, zneëiötïnì podzemnìch vod zv öen m pouûìv nìm pesticid a hnojiv, a sniûuje biologickou mnohotv rnost. TÈmÏ po dvï desetiletì se prov dïjì pokusy o integraci zemïdïlskè politiky se öiröìm ekonomick m a soci lnìm kontextem venkovsk ch oblastì. Zkuöenosti ukazujì, jak diversifikace zemïdïlstvì do takov ch aktivit, jako je v voj a marketing vysoce kvalitnìch produkt, zemïdïlsk turistika a investiënì projekty spojenè se ûivotnìm prost edìm, kterè byly aû dosud margin lnì, m ûe otev Ìt novè perspektivy a p Ìleûitosti. (48) KlÌËovou souë st reformy z roku 1992 tvo ily ekologickè aspekty zemïdïlstvì. ExistujÌ p Ìklady ukazujìcì, jak programy zamï enè na snìûenì intenzity ûivoëiönè v roby a zv öenì ekologicky p ÌznivÏjöÌch zemïdïlsk ch metod zlepöily ekologickou situaci a p inesly finanënì prospïch. Tyto programy vöak st le jeötï p edstavujì pouh 3 % rozpoëtu CAP. V souëasnè dobï je pouze 1 % zemì zemïdïlsky vyuûìv no ekologick m zp sobem; z toho 75 % dost v pomoc ze strany EvropskÈ unie.

(49) DalöÌ d vod, proë je lepöì koordinace mezi jednotliv mi oblastmi politiky nezbytn pro rozvoj venkovsk ch oblastì, spoëìv v tom, ûe rozöì enì EU a pokraëov nì rozhovor o svïtovèm obchodu patrnï povede k vïtöì konkurenci na glob lnìch trzìch a tìm ke zv öenì tlaku na intenzifikaci v roby v urëit ch regionech. To m ûe mìt znaënè negativnì d sledky pro ûivotnì prost edì. Na druhè stranï bude zemïdïlsk aktivita ve venkovsk ch oblastech se slaböì ekonomikou nad le vystavena ekonomickèmu tlaku, takûe se bude zvyöovat pot eba vhodnïjöìch strategiì pro zemnì rozvoj (vëetnï ekologickèho ÌzenÌ). 2.2.5 Politika v oblasti ûivotnìho prost edì (50) Amsterodamsk smlouva d le zd raznila v znam ekologick ch ot zek a pot ebu integrace poûadavk ochrany ûivotnìho prost edì do realizace politiky a aktivit SpoleËenstvÌ, se zvl ötnìm z etelem na trvale udrûiteln rozvoj. (51) koly ekologickè politiky SpoleËenstvÌ obsahujì ustanovenì, kter kladou zvl ötnì d raz na spojitost s zemnìm rozvojem, a p edevöìm s vyuûitìm zemì. Tak nap Ìklad vymezenì chr nïn ch oblastì v celè EvropskÈ unii m za cìl vytvo enì sloûitèho biotopnìho systèmu pod n zvem ÑNatura 2000ì. Tento systèm zahrnuje zachov nì ûivotnìch podmìnek pt k a druh, kterè je t eba chr nit, p iëemû z roveú p ihlìûì k soci lnï-ekonomick m a region lnìm poûadavk m zamï en m na zachov nì urëit ch druh p irozen ch oblastì a specifick ch odr d a na obnovenì stavu flory a fauny. SmÏrnice EC o dusiëúanech 29 m za Ëel snìûenì st vajìcìho zneëiötïnì dusiëúany u zemïdïlskè p dy a p edejìt dalöìmu zneëiötïnì podzemnì vody. (52)»etnÈ dalöì aktivity SpoleËenstvÌ majì nep Ìm Ëinek na vyuûitì zemì a na zemnì rozvoj, jako nap Ìklad SmÏrnice 85/337/EEC, kter stanovì, ûe je nutno prov dït hodnocenì ekologick ch dopad u velk ch projekt a zve ej- Úovat je, d le vypracov nì ady dalöìch smïrnic stanovìcìch jakostnì standardy pro oblasti blìzkè p irozenèmu okolì, a rovnïû p edpisy zamï enè na snìûenì emisì. (53) Komise kromï toho v roce 1996 zah jila DemonstraËnÌ program integrovanè pèëe o pob eûnì zûny (Integrated Coastal Zone Management - ICZM), kter prosazuje trvale udrûitelnou pèëi prost ednictvìm kooperace a integrovanèho pl nov nì, zahrnujìcì vöechny relevantnì aktèry na p ÌsluönÈ zemïpisnè rovni. Tento program p edstavuje prvnì pokus na rovni SpoleËenstvÌ o integrovan teritori lnì p Ìstup a o vypracov nì doporuëenì pro evropskou strategii integrovanèho ÌzenÌ pob eûnìch zûn 30. (54) V pr bïhu let vïnovala ekologick politika SpoleËenstvÌ st le vïtöì pozornost rozvoji urb nnìch oblastì prost ednictvìm legislativy o nakl d nì s odpady a s vodou, o hluku a zneëiötïnì ovzduöì. Nap Ìklad limity hluënosti jsou Ëasto zaëleúov ny do n rodnìch ekologick ch z kon a do metod pl nov nì vyuûitì zemì, takûe ovlivúujì vytv enì nov ch infrastruktur. PodobnÏ i limity koncentrace l tek zneëiöùujìcìch ovzduöì mohou mìt bezprost ednì dopad na rozvoj mïst a na pr myslovè oblasti. (55) Poûadavky politiky ochrany ûivotnìho prost edì se st - vajì v znamn mi lokaënìmi faktory v p Ìpadech, kdy jde o vytv enì nebo p emisùov nì podnik. Opat enì Spole- ËenstvÌ mohou mìt v p ÌpadÏ nïkter ch Ëlensk ch st t v znamnè d sledky nejen z hlediska ekologickèho, ale i z hlediska ekonomickèho. 2.2.6 V zkum a technick v voj (RTD) (56) Politika spoleëenstvì v oblasti RTD, vych zejìcì z vìceletèho R mcovèho programu obsahujìcìho r znè programy RTD a demonstraënì programy, prosazuje spolupr ci s firmami, v zkumn mi st edisky a univerzitami i mezi nimi navz jem, s cìlem posìlenì vïdecko-technick ch z klad pr myslu a jeho konkurenceschopnosti na svïtovè scènï. Je rovnïû zamï ena na spolupr ci se t etìmi zemïmi a mezin rodnìmi organizacemi, na öì enì a vyuûìv nì v sledk politiky RTD a na stimulaci vzdïl v nì a mobility v zkumn ch pracovnìk SpoleËenstvÌ. (57) Jelikoû jsou projekty vybìr ny bez ohledu na region lnì kritèria, je region lnì rozdïlov nì fond urëov no zemïpisn m rozmìstïnìm hlavnìch v zkumn ch a technick ch institucì ve mïstech a regionech v r mci EvropskÈ unie. Bylo by vöak p edëasnè z toho vyvozovat, ûe politika SpoleËenstvÌ t kajìcì se RTD ignoruje mènï rozvinutè regiony a soust eôuje se v hradnï na regiony vysoce rozvinutè, se silnou ekonomikou, kde se samoz ejmï nach zì vïtöina institucì dost vajìcìch rozvojovou pomoc. Tak nap Ìklad znaënï vysok poëet institucì, kterè byly zaloûeny a financov ny v poslednìch 15 letech, se nach zì v mènï spïön ch regionech Unie. KromÏ toho p in öejì podnïty pro vzdïl nì a mobilitu v zkumn ch pracovnìk v mènï v hodn ch regionech vïtöì p Ìleûitosti ke spolupr ci s regiony, kterè majì r zn v zkumn za ÌzenÌ. NavÌc se specifickè programy p tèho R mcovèho programu zamï ujì na v zkum v oblastech relevantnìch pro zemnì rozvoj, jako je ÑmÏsto zìt ka a kulturnì dïdictvìì, Ñtrvale udrûitelnè ÌzenÌ zemïdïlstvì, ryb stvì a lesnictvì, vëetnï integrovanèho rozvoje venkovsk ch oblastìì, nebo Ñtrvale udrûitelnè ÌzenÌ kvality vodyì, abychom uvedli alespoú nïkterè. (58) Nov struktura p tèho R mcovèho programu bude lèpe podporovat vypracov nì a realizaci r zn ch politick ch liniì SpoleËenstvÌ, vëetnï tïch, kterè majì z etelnou teritori-

lnì dimenzi. Struktur lnï slaböì regiony mohou b t rovnïû cìlem politiky v zkumu, technologie a v voje ze strany SpoleËenstvÌ. ZkuöenostÌ ukazujì (nap Ìklad ve Skotsku nebo v nov ch spolkov ch zemìch SRN), ûe i ekonomicky slabè regiony jsou schopny p it hnout vysoce v konn v zkumn a technick st ediska a Ñudrûet si jeì. Vyûaduje to vöak tïsnou spolupr ci mezi mìstnìmi, region lnìmi a n rodnìmi aktèry spolu s cìlen mi region lnìmi/mïstsk mi/mìstnìmi marketingov mi iniciativami. ESDP zde m ûe p sobit jako r mec pro vhodnou spolupr ci. 2.2.7 Poskytov nì vïr Evropskou investiënì bankou (59) V poslednìch letech realizovalo SpoleËenstvÌ rovnïû ve st le vïtöì mì e projekty struktur lnìho rozvoje mimo sv j rozpoëet formou poskytov nì p jëek prost ednictvìm ady institucì EC. KlÌËovou lohu v tomto smïru m Evropsk investiënì banka (European Investment Bank - EIB). P i stejnèm finanënìm objemu mohou p jëky obs hnout vïtöì poëet cìlov ch ËastnÌk neû granty. Jelikoû majì p jëky vïtöì ÑpodnÏtn Ëinekì, lze prosazovat vïtöì poëet investiënìch projekt. Platby ze strany p Ìjemc p jëek ve formï rok a spl tek kapit lu rovnïû zvyöujì jejich efektivnost z hlediska ekonomickè politiky. Nakonec je zde moûnost vyuûìvat p jëek pro dlouhodobè projekty, zvl ötï v oblasti infrastruktury. Jejich financov nì pomocì p jëek p in öì fisk lnì prospïch ve formï r stov ch Ëink v r mci öiröì ekonomiky, jichû lze vyuûìt k platb m rok a spl tk m kapit lu ve formï vyööìch daúov ch p Ìjm. HlavnÌm cìlem EIB je podpora rozvoje jak infrastruktury tak i investic v mènï spïön ch regionech EvropskÈ unie. Z tohoto d vodu mohou p jëky p ispìvat v znamn m zp sobem ke zvl dnutì budoucìho rozöì enì smïrem na v chod formou modernizace zemnì struktury. NÌzko rokovè p jëky EIB v r mci SpoleËenstvÌ dos hly v letech 1991 aû 1995 objemu 84 miliard ECU, coû odpovìd p ibliûnï 90 % celkovèho objemu poskytnut ch p jëek. 2.3 PosÌlenÌ zemnìch souvislostì v politice SpoleËenstvÌ (60) P estoûe politika SpoleËenstvÌ nemìv vïtöinou bezprost ednì zemnì charakter, je podporov na adou zemnìch koncepcì, kterè lze Ëlenit n sledujìcìm zp sobem: VymezenÌ oblastì s n rokem na finanënì podporu a urëenì v öe pomoci Tyto oblasti urëujì z sahy zemnì struktur lnì politiky a moûnost n rodnì finanënì pomoci s region lnìm cìlem; jedn se nap Ìklad o oblasti, na nïû se vztahuje region lnì fond. ZlepöenÌ infrastruktury UrËitÈ politiky SpoleËenstvÌ intervenujì financov nìm infrastruktur, kterè majì bezprost ednì dopad na teritorium. To je nap Ìklad p Ìpad transevropsk ch sìtì, zvl ötï v sektoru dopravy a energetiky, a to jak z hlediska linek (nap Ìklad d lnic, p enosov ch tras vysokèho napïtì) tak i lokalitnì infrastruktury (nap Ìklad st ediska pro n kladnì dopravu, elektr rny). VyuûitÌ zemnìch kategoriì ÿada politik SpoleËenstvÌ vyuûìv zemnìch kategoriì, nap Ìklad p i realizaci z konn ch ustanovenì v oblasti ochrany ûivotnìho prost edì (nap. oblasti vybranè pro ochranu st vajìcìch ûivotnìch podmìnek a druh fauny a flory v r mci sìtï Natura 2000), p i rozdïlov nì specifick ch druh podpory (nap. horskè regiony, jejichû zemïdïlstvì je rovnïû podporov no urëitou smïrnicì; ostrovy podle Ël nku 130 a AmsterodamskÈ smlouvy), nebo p i definov nì urëit ch prvk p - tèho R mcovèho programu v zkumu, technologie a v voje. Vytv enì funkë nìch synergiì V r mci nïkter ch politik liniì SpoleËenstvÌ se p ihlìûì k zemnìm aspekt m za Ëelem vytvo enì vz jemn ch funkënìch z vislostì a ke zd raznïnì synergiì. V zkum v oblasti dopravy tak p ihlìûì k interakcìm mezi poûadavky na vyuûitì zemì a na dopravu, nebo poûadavky trvalè mobility t kajìcì se volby druhu dopravy. Region lnì politika se snaûì vytv et strategie region lnì inovace v souladu s mìstnìmi pot ebami; energetick politika se zab v vyuûitìm sluneënì energie v souladu s urbanistick mi cìli. IntegrovanÈ p Ìstupy k zemnìmu rozvoji ÿada aktivit SpoleËenstvÌ jde za r mec prostèho uzn nì funkënìch interakcì a vytv enì moûn ch synergiì a snaûì se o vypracov nì integrovan ch a multisektorov ch p Ìstup se silnou zemnì dimenzì. To platì o iniciativï SpoleËenstvÌ t kajìcì se nadn rodnì spolupr ce v oblasti zemnìho rozvoje (INTERREG II C), o politice integrovanèho rozvoje venkovsk ch oblastì (LEADER) a o DemonstraËnÌm programu integrovanèho ÌzenÌ pob eûnìch zûn (ICZM). NicmÈnÏ tyto ambiciûznì integrovanè rozvojovè p Ìstupy jsou st le jeötï relativnï neëetnè. (61) MÌstnÌ komunity a regiony pociùujì v r znèm stupni prospïch z v daj v r mci region lnï orientovanè politiky EvropskÈ unie i Ëlensk ch st t a v souladu se z vazn mi p edpisy platn mi pro celè SpoleËenstvÌ. zemnì dopady politiky SpoleËenstvÌ se navz jem automaticky nedoplúujì tak, aby doch zelo k vyv ûenïjöìmu region lnìmu rozvoji,

ani automaticky neodpovìdajì rozvojov m koncepcìm region a mïst. Bez reciproënìho slaôovacìho procesu mohou nechtïnï jeötï vìce prohloubit rozdìly v region lnìm rozvoji, pokud jsou v hradnï zamï eny na specifickè sektorovè cìle. (62)»lenskÈ st ty a Komise povaûujì ESDP za n stroj, kter m ûe pomoci zlepöit koordinaci politick ch liniì Spole- ËenstvÌ. P i formulov nì a hodnocenì sektorovè politiky SpoleËenstvÌ je t eba co nejd Ìve zv ûit politickè cìle a varianty; to m pozitivnì Ëinek na rozvoj mìstnìch tvar a region. Jestliûe jsou si mìstnì a region lnì org ny na druhè stranï vïdomy zemnìch Ëink rozhodnutì na rovni EU v souvislosti se sektorovou politikou, mohou na nï lèpe reagovat. (63) Proto je nutnè vëasnè zv ûenì region lnï odliön ch Ëink sektorovè politiky EU. DosaûenÌ cìl zemnìho rozvoje v r mci EU nez visì pouze na disponibilnìm finanënìm objemu, ale ve st le vïtöì mì e na vëasnè souëinnosti sektorov ch politick ch liniì s zemnìmi d sledky. V tomto smïru existuje nalèhav pot eba vypracovat mechanismy k upevnïnì spolupr ce v r mci oddïlenì EvropskÈ komise tak, aby byla zajiötïna zemnì ucelenost z sah. KromÏ toho je nutn systematick v zkum a hodnocenì zemnìch Ëink souëasn ch politick ch liniì EU ze strany Komise. 3 PolitickÈ cìle a varianty pro zemì EU 3.1 zemnì orientace politiky (64) Vzhledem k rozdìl m ve v voji a ke zp sobu, jìmû politickè linie SpoleËenstvÌ ovlivúujì jednotlivè regiony, nep ibliûujì se v d sledku EMU mìstnì komunity a regiony EU automaticky smïrem k region lnï vyv ûenèmu teritoriu. Je proto d leûitïjöì p ijìmat zemnï diferencovan opat enì a vyuûìt p Ìleûitosti umoûnïnè evropskou integracì k dosaûenì trvale udrûitelnèho a tìm i teritori lnï vyv ûenèho rozvoje EvropskÈ unie. (65) K tomuto Ëelu mohou vöechny p ÌsluönÈ ady a vl dnì org ny vyuûìt cìl zemnìho rozvoje a variant politiky, uveden ch v n sledujìcìch kapitol ch. UplatnÏnÌ tïchto cìl a variant v zemnï orientovan ch sektorov ch politick ch liniìch na rovni SpoleËenstvÌ a na rovni n rodnì, region lnì a mìstnì m ûe zajistit, aby vedle realizace sektorov ch cìl byly v ranè f zi politickèho procesu rovnïû zv ûeny smïrnice zemnìho rozvoje pro teritorium EvropskÈ unie. Tyto smïrnice zemnìho rozvoje jsou n sledujìcì: a prohloubenì region lnìch identit tak i k udrûenì p ÌrodnÌ a kulturnì mnohotv rnosti region a mïst v EU ve vïku globalizace. (66) Pro kaûdou z tïchto t Ì politick ch smïrnic zemnìho rozvoje se zpracov vajì specifickè cìle a varianty politiky. Tyto smïrnice se net kajì vöech oblastì EvropskÈ unie ve stejnè mì e. Je nutno je interpretovat podle hospod skè, soci lnì a ekologickè situace v danè oblasti a dos hnout tak vyv ûenèho a trvale udrûitelnèho rozvoje. 3.2 Polycentrick zemnì rozvoj a nov vztah mezi mïstem a venkovem 3.2.1 Polycentrick a vyv ûen zemnì rozvoj v EvropskÈ unii Vytvo enì polycentrickèho a vyv ûenèho urbanistickèho systèmu a posìlenì partnerstvì mezi urb nnìmi a venkovsk mi oblastmi. To zahrnuje p ekon nì zastaralèho dualismu mezi mïstem a venkovem. Realizace integrovan ch koncepcì dopravy a komunikacì, kterè podporujì polycentrick rozvoj teritoria EvropskÈ unie a jsou v znamn m p edpokladem umoûúujìcìm evropsk m mïst m a region m usilovat o svoji integraci do EMU. PostupnÏ je t eba realizovat paritu v p Ìstupu k infrastruktu e a poznatk m. Je nutno pro tento Ëel najìt region lnï p izp soben eöenì. RozvÌjenÌ a zachov nì p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì prost ednictvìm moudrè pèëe. To p ispìv jak k ochranï (67) Po p edchozìch rozöì enìch a s vyhlìdkou na dalöì rozöì enì v budoucnu m Evropsk unie v souëasnè dobï takovou velikost a mnohotv rnost, kter vyûaduje strategii zemnìho rozvoje. Je t eba sledovat koncepci polycentrickèho rozvoje k zajiötïnì region lnï vyv ûenèho v voje, neboù Evropsk unie se plnï integruje do glob lnì ekonomiky. UplatnÏnÌ tèto koncepce umoûnì odstranit dalöì nadmïrnou ekonomickou a demografickou koncentraci v st ednì