Jsou závěry prací Z. Matějčka aktuální i dnes? L. TRAPKOVÁ

Jsou závěry prací Z. Matějčka aktuální i dnes? L. TRAPKOVÁ

Z. Matějček a spolupracovníci Z. Matějček (1922-2004) vydal tři desítky knižních publikací Dalších pět desítek knih se spoluautory: J. Langmeier, Z. Dytrych, V. Schüller, J. Prokopec, J. Dunovský, V. Břicháček, M. Vágnerová a další Spočítal, že za svůj život vykonal na 35 000 pedopsychologických vyšetření

Psychická deprivace v dětství Autoři pojmu: Langmeirer,J.,Matějček,Z,: Psychická deprivace v dětství. (1963, 1968, 1974) Definice: Psychická deprivace je psychický stav vzniklý následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležitost uspokojovat některé základní psychické potřeby v dostačující míře po dosti dlouhou dobu.

Psychická subdeprivace v dětství Pojem psychická subdeprivace ( v publikacích Z. Matějčka v letech 1987-1996) Termín poprvé použit ve studii Děti narozené z nechtěného těhotenství (1975) Vývoj a chování těchto dětí připomínají nálezy dětí z deprivačních podmínek kolektivních zařízení, avšak nejsou tak výrazné, dramatické a zřetelně ohraničené Často žijí ve vlastních rodinách za nepříznivých sociálních a emocionálních podmínek

Čtyři výzkumné studie (70tá a 80tá léta min. stol.) Dětí narozené z nechtěného těhotenství (9, 14-16, 21-23, 25-27 let) Děti z rodin s alkoholickým otcem (předškolní, střední šk. věk, konec ZŠ) Děti narozené mimo manželství (1rok, 3roky, 12 let) Děti z rozvedených rodin (střední šk.věk 5 let po rozvodu)

Nálezy A) Děti z rozvedených rodin více neurotických rysů, avšak bez symptomatologie deprivační a subdeprivační, skór maladaptace nejnižší B)+C)+D) (nechtěné děti, otec alkoholik,mimo manželství) se lišily od KO skupin (párování): Horší prospěch při stejném IQ Sociálně méně vyspělé (sociogram ve třídě) Více zdravotních obtíží (sběr dat u prakt.pediatrů) Skór maldaptace až dramaticky výrazný (60 položek) Chlapci výrazněji a závažněji postiženi než dívky

Pět základních vitálních potřeb 1. Potřeba určitého množství, proměnlivosti a kvality vnějších podnětů 2. Potřeba stálosti, řádu a smyslu v podnětech (podmínka učení) 3. Potřeba prvotních emocionálních a sociálních vztahů (podmínka vnitřní integrace osobnosti) 4. Potřeba společenského uplatnění a hodnoty (vědomí vlastní identity) 5. Potřeba otevřené budoucnosti a životní perspektivy (udržuje životní aktivitu)

Typologie projevů psychické deprivace Typ relativně dobře přizpůsobený (v DD 50%, našli si tam své místo a své lidi, miláčkové ) Typ hypoaktivní či útlumový (apatie, nezájem, pokles výkonu a učení, zaměření na věci, neúčastné, agresivní vůči těm, kteří je ruší) Typ sociálně hyperaktivní (neznají citovou vázanost, ani věrnost, rozptýlení, nevytvářejí příležitosti ke hře, k učení, k práci, zaostávají i při dobrém IQ) Typ sociálně provokativní (mezi dětmi nezvladatelné, sami s vychovatelem jako vyměněné) Typ s náhradním uspokojováním potřeb (přejídání, masturbace, narcistické tendence, šikanování, trápení zvířat)

Politická korektnost a trendy Termín trendy se používá jako argument proti údajnému konzervatizmu Liberální společnost se má trendům přizpůsobit, včetně schvalování nových zákonů (všechny podoby rodiny jsou možné a užitečné, dávat přednost přirozené rodině je diskriminace těch ostatních, děti od dvou let do MŠ apod. )

Statistická norma nemusí být normální Je-li epidemie chřipky, neplatí, že zdravý není normální Jestliže se víc než 50% manželství rozvádí (v 70tých to byla 1/3), není normální, že děti z těchto rodin nemohou být vychovávány oběma vlastními rodiči v jedné domácnosti Pokud některé tendence ( trendy ) vedou ke zvyšování počtu dětí s projevy deprivace a subdeprivace, trangeneračně se zhoršuje celospolečenské zdraví Je třeba dělat praktická preventivní opatření na úrovni soc. politiky i na úrovni klinické péče a poradenství

Tendence v Matějčkově době Bývalá ČSR byla v poznatcích o psych.deprivaci 20 let před ostatními východoevropskými zeměmi 1989 OSN přijalo Úmluvu o právech dítěte (právo na oba rodiče) Vznikaly kampaně, některé ideologicky prosazovaly extrémy (odmítání adopcí a NRP, adoptivní děti měly hledat vlastní rodiče, chránit nebezpečí vycházející z vlastní rodiny, ) Výkyvy kyvadla soc.politiky tak velké, že vyžadovaly korekce oběma směry

Na Matějčka navazujeme optikou rodinné terapie Matějčkovy výzkumy sledovaly individuální vývoj dítěte v soc. prostředí, do kterého byla obecně zahrnuta i rodina RT přinesla možnosti cílené práce s ohraničeným biopsycho-sociálním organizmem rodiny, který jako celek plave v širším soc.prostředí. Pracuje se všemi subsystémy, především se základní vývojovou triádou matka-dítě-otec, a s jejími systémovými silami Každý symptom patří do nějakého vztahu nebo soustavy vztahů a v těchto vztazích je léčitelný

Tendence patrné v praxi RT V medicíně se více než dřív akcentuje psychosomatický přístup, význam psycho-sociálních okolnosti stonání Na druhé straně se však v psycho-sociální oblasti, zejména v sociologii oslabuje vědomí významu biologické vrstvy existence rodiny. Podceňuje se význam instinktů a vrozených vztahů, které jsou lehkomyslně zaměňovány za vztahy získané. Nerespektují-li se přirozené=vrozené hranice rodiny, jak vnitřní, tak vnější, děti prožívají chronický stres a jsou náchylnější tvořit jakékoli symptomy somatické, psychické i sociální.