INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Aktivity knihovny a spolupráce se školami.
Koncepce iv v knihovně CO? zamýšlím, chci dělat PROČ? to dělám definovat cíl! KDO? bude realizovat / pro koho / kdo jsou partneři zainteresované strany! JAK? proces vzniku a průběhu projektu KDY? časový horizont aktuálnost! KDE? knihovna / škola hranice působnosti, omezení prostorem KAM? to všechno míří, rekapitulace potřebnosti a zpětná vazba
CO??? nabídka lekcí iv komplexní nabídka pro jednotlivé stupně škol (MŠ, ZŠ I. a II. stupeň, SŠ všeobecné, specializované ) aktuálnost a návaznost lekcí na ŠVP jednotlivých škol tvorba lekcí na základě konzultace a spolupráce s pedagogy /je-li to reálné, vybraní spolupracovníci na jednotlivých školách/ zaměření na jednotlivé aspekty: gramotnost(funkční, čtenářská, informační ) klíčové kompetence (viz. ŠVP) znalosti /dovednosti
PROČ??? knihovna je přirozeným místem ideálním pro vzdělávání jste ideálním partnerem učitelům doplníte jejich výuku a disponujete velkou přidanou hodnotu nejste učitelé!!! +!!! děti čtou, ale neví co studenti používají EIZ, ale neumí to teenageři nemají čtenářské sebevědomí výrazně můžete podpořit i sociální kompetence a osobnostní rozvoj umíte to, co ostatní neumí
KDO??? Vy a??? (Vaši kolegové, podřízení ) učitelé? ředitelé škol? děti žáci studenti
KDY??? KDE??? časový horizont tvorby lekcí zkušební realizace zpětné vazby plný běh + průběžné doplňování, úpravy knihovna oddělení, čítárna, PC učebna škola
JAK??? Každou lekci, stejně jako celý koncept, je třeba plánovat komplexně jako projekt. Cílová skupina + partneři Cíl lekce / čeho chceme dosáhnout TÉMA / materiály + FORMA / metody práce Plán lekce v rovině Evokace-Uvědomění si-reflexe Konzultace s partnerem /učitel/ Realizace Zpětná vazba, zhodnocení
Zásady prvky lekce Cílevědomost základem tvoření a uskutečnění vzdělávacího programu je určení cíle a seznámení žáků s tímto cílem. Postupnost a soustavnost v kontextu školy je to ŠVP pro knihovníka znamená zásada postupnosti a soustavnosti výzvu pro vytvoření systému spolupráce školy a knihovny Uvědomělost pro úspěšné provedení programu je nutné získat pozornost a zájem žáků, pokud žák nezíská kladný vztah k tématu programu, jeho výstupy nebudou kvalitní a přínosné.
aktivita volíme takové aktivity a výukové metody (mentální i fyzické), aby se žák aktivně zapojoval spojení teorie s praxí (aplikabilita) žáci si uvědomují přínos teoretických poznatků pro praxi a jsou schopni poznatky prakticky aplikovat názornost důležitou roli hraje smyslová spojení stávajících a nových poznatků přiměř ěřenosti programy vždy přizpůsobíme věku a schopnostem žáků (občas je dobré nadsadit)
individuální přístup v každé skupině žáků existují rozdíly, je třeba kolektiv poznat a zohlednit schopnosti jednotlivců (například při týmové práci je dobré sestavit vyvážené skupiny, v nichž si slabší a silnější jednici pomáhají ) emocionálnosti mezi lektorem (knihovníkem) a žákem vzniká vztah - pouto, na základě kterého je možné dále spolupracovat!!! zpětné vazby zpětná vazba od žáků, na jejímž základě můžeme zhodnotit kvalitu programu a jeho výsledky, případně identifikovat chyby
Rámec lekce Jak daleko je slunce? Informace pro učitele: Jak daleko je slunce? (4. - 5. tř.) texty Ivana Klímy beletristickou formou přibližují přírodní jevy na jejich základě žák definuje otázky týkající se přírodních jevů a Sluneční soustavy práce s populárně-naučným textem a naučným textem dohledávání informací v dalších zdrojích - encyklopedie apod.
evokace RYCHLÍ ŠPIÓNI Žáci rozděleni do tří pracovních skupin, každá vyšle jednoho špióna, kterému je sděleno klíčové slovo z textu, který budou následně číst. Úkolem špiónů je co nejrychleji dané slovo nakreslit či předvést pantomimicky tak, aby skupina slovo uhodla. Jakmile skupina uhodne, běží další špión pro nové slovo Po skončení se žáci zamyslí nad tím, jaké je asi čeká téma pomůckou jsou slova, která získali - Aktivizace dětí, zaujetí pro téma
Uvědomění si ČTENÍ povídky Ivana Klímy Každá skupina dostane jednu povídku téma. Nejprve čte každý sám, poté si vypráví ve skupině o čem příběh byl Mluvčí každé skupiny poví ostatním Na základě textu se žáci pokusí vymyslet otázky k daným tématům (mořský svět, Slunce, koloběh vody) skupiny si navzájem otázky korigují i vymýšlejí Na závěr s pomocí knihovníka stanoví cílové otázky (každá skupina alespoň 9)
UVĚDOMĚNÍ SI TABULKA Žáci dostanou tabulky o třech sloupcích: problém, otázka - vím, myslím si, že vím zjistil jsem, ověřil jsem si Ve dvojicích/trojicích vyplňují první dva sloupce Poté vyšlou špiony na dětské i dospělé oddělení pro materiály podle svého uvážení Doplní třetí sloupec
Reflexe prezentace, diskuze Jednotlivé skupiny prezentují výsledky své práce včetně představení a odůvodnění zdrojů, ze kterých čerpali Ostatní doplňují, kontrolují, upřesňují Z jakých zdrojů jste čerpali? Jak jste hledali i. zdroje? Jak poznáte důvěryhodný i. zdroj? Jaké byly rozdíly mezi úvodním textem a texty, ze kterých jste čerpali?.
Koncept kritického myšlení aktivní výuka žáků je založená na třech základních fázích evokace uvědomění si významu reflexe, rozvíjení samostatného uvažování studentů účelné a strukturované využití čtení a psaní diskuze jako základ vyvolání zájmu, tvořivého přístupu k různorodé problematice schopnost spolupracovat a respektovat druhé lektor/učitel je chápán jako průvodce a zprostředkovatel poznání nikoliv jako vševědoucí nadřazený prvek
třída/skupina je chápána jako učící se společenství, zároveň jsou respektovány potřeby a zájmy jednotlivců (jak ze strany lektora, tak ze strany žáků), reflexe vlastního učení porozumění cílům studia, ztotožnění se s nimi a postupem času jejich vytváření ze strany žáků, vyrovnaný poměr znalostí a dovedností není důležitý pouze obsah učiva, ale zejména znalost řešení problémů, reflexe celého procesu učení, nejen jeho výsledku
Děkuji za pozornost. Lenka Navrátilová Městská knihovna Polička navratilova@knihovna.policka.org