UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Poronání srdeční frekence, hladiny laktátu, rychlosti plaání proudnicoém kanále a plaeckém bazénu. Comparison of heart-rate, lactate leels, swimming speed in streamlined (aerodynamic) channel and swimming pool. Diplomoá práce Vedoucí práce: PaedDr. Josef Horčic Ph.D. Zpracoal: Bc. Tomáš Kozel 15. prosince 2011

Prohlašuji, že jsem tuto práci ypracoal samostatně s použitím uedené literatury. V Praze 15. prosince 2011..

Děkuji PaedDr. Josef Horčic Ph.D. za edení diplomoé práce, poskytnuté informace týkající se poronání nitřního ýkonu, rychlosti plaání proudnicoém kanále a plaeckém bazénu. Dále děkuji za spolupráci při testoání rámci této diplomoé práce. Roněž děkuji panu Mgr. Daniel Jurák za spolupráci a poskytnuté informace týkající se proudnicoého kanálu na UK FTVS. Také děkuji panu doc. Ing. Jakub Štibinger, Csc., Česká zemědělská unierzita Praze, za zapůjčení pomůcek k měření rychlosti proudící ody proudnicoém kanále. Nakonec děkuji Ing. Jiří Palásek, Ph.D., Česká zemědělská unierzita Praze, za uedení do problematiky měření proudící ody.

Soluji k zapůjčení diplomoé práce ke studijním účelům. Prosím o eidenci ypůjčoatelů. Jméno a adresa Číslo OP Datum ypůjčen Poznámka

Abstrakt Náze práce Poronání srdeční frekence, hladiny laktátu a rychlosti plaání proudnicoém kanále a plaeckém bazénu. Cíl práce Zjistit zda při stejné rychlosti plaání je shodná či rozdílná srdeční frekence a hladina laktátu proudnicoém kanále a plaeckém bazénu. Oěřit rychlost proudící ody proudnicoém kanále. Metoda Sběr dat (hladina laktátu, hodnoty srdeční frekence, rychlost plaání) bude proedeno nejdříe proudnicoém kanále, tz. FLUM a následně plaeckém bazénu, kdy budou probandi absoloat několik plaeckých úseků o stejné délce s progresiním zrychloáním. K získání hladiny laktátu bude yužita inazní metoda. Hodnoty srdeční frekence budou získány z měřičů srdeční frekence, který bude mít každý proband připeněný na těle po celou dobu testoání. K oěření rychlosti proudící ody bude yužito měřící zařízení (rtulky), zapůjčené z České zemědělské unierzity Praha. Výsledky Práce podala informaci o tom, zda-li se liší či neliší hodnoty nitřního ýkonu poronání s rychlostí plaání bazénu a proudnicoém kanále. Pro ytoření zorce, který by byl yužit k přepočtu ýsledků získaných e Flumu nebylo dostatek proměných. Pokud by jsme se chtěli o ytoření takoého zorce pokusit bylo by třeba ětší množstí probandů. Vždy nejméně da o stejné ýkonosti, neboť by jsme potřeboali potrdit rozdíly e ýsledcích z Flumu a pla. bazénu jednoho z nich ýsledky toho druhého. Klíčoá sloa Srdeční frekence, hladina laktátu, rychlost plaání, plaecký bazén, proudnicoý kanál, triatlon

Abstrakt Name of Work Comparison of heart-rate, lactate leels, swimming speed in streamlined (aerodynamic) channel and swimming pool. Goal of Work To determine whether the same swimming speed affects the heart-rate and blood lactate in exactly the same way, in both the aerodynamic channel and in the swimming pool. To check the elocity of water flowing in a streamlined channel. Method Data collection (blood lactate, alues of heart-rate, speed of swimming) will be done first in the swimming pool and then in the streamlined channel, the so-called FLUM. Probands will swim progressiely faster in swimming sections of equal length. To obtain lactate leels, the inasie method will be used. Cardiac frequency will be obtained from heart-rate monitors, which each proband will hae mounted on the body throughout testing. To erify the speed of flowing water, measuring equipment (propellers) borrowed from the Czech Agricultural Uniersity Prague, will be used. Results The work proides information on whether there is a difference in alues or internal performance when comparing the speed in swimming pools with the speed in a streamlined channel. If so, the researcher will create a formula to conert the swimming speed in the aerodynamic channel to the speed leel in a swimming pool. To create a formula that would be used to conert the results obtained in the Flum was not enough ariables. If we would try to create such a formula, it s necessary to find a larger number of probands. Always at least two with the same efficiency, becouse we would need to confirm all the differents between Flum and swiming pool result and compare the results together. Keywords Heart-rate, lactate leel, speed of swimming, aerodynamic (streamlined) channel, triathlon.

1. ÚVOD....9 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Plaání triatlonu...10 2.2. Síly působící na place e odním prostředí...10 2.3. Charakteristika plaeckého způsobu kraul.12 2.4. Technika plaeckého způsobu kraul...12 2.4.1. Poloha e odě...12 2.4.2. Dolní končetiny...13 2.4.3. Horní končetiny a jejich souhra s dýcháním...14 2.5. Znaky účinné plaecké techniky...14 2.6. Fyziologie plaeckého ýkonu...15 2. 6. 1. Anaerobní alaktátoý způsob neboli kreatinfosfátoý systém...16 2. 6. 2. Anaerobní laktátoý způsob neboli glykolitická fosforylace...17 2. 6. 2. 1. Laktát...18 2. 6. 2. 2. Coriho cyklus...20 2. 6. 3. Aerobní systém neboli oxidatiní fosforylace...20 2. 6. 3. 1. Anaerobní práh...21 2. 6. 3. 2. Aerobní ýkon...22 2. 6. 3. 3. Aerobní kapacita...22 2. 7. Srdeční frekence (SF)...22 2. 7. 1. Maximální srdeční frekence (Sfmax.)...24 2. 7. 2. Klidoá srdeční frekence...24 2. 7. 3. Měření srdeční frekence (SF)...25 2. 7. 4. Sporttester...25 2. 7. 5. Srdeční frekence po zátěži...26 2. 8. Proudnicoý kanál Flum...26 2. 9. Testy použíané plaání, triatlonu a jejich dělení...27 3. HLAVNÍ ČÁST 3. 1. Popis testu...29 3. 2. Sledoané parametry...29 3. 3. Charakteristika souboru...29 3. 4 Materiálně technické zabezpečení...31 3. 4. 1. Oěření rychlosti proudící ody proudnicoém kanále...32

3. 4. 1. 1. Cíl měření...32 3. 4. 1. 2. Úkoly měření...33 3. 4. 1. 3. Postup měření...33 3. 4. 1. 4. Výsledky měření...34 3. 4. 1. 5. Vyhodnocení měření...34 3. 5. Postup při měření proudnicoý kanál (Flum) UK FTVS...36 3. 6. Postup při měření bazén SK Slaia Praha...37 4. VÝSLEDKY 4. 1. Výsledky testoání Flum UKFTVS...39 4. 2. Výsledky test 4 x 300 m...40 4. 3. Sronání bazén x flum...41 5. Diskuse...43 6. Záěr...45 7. Seznam použitým zkratek...46 8. Seznam použité literatury...47 9. Seznam tabulek a grafů...48 10. Přílohy...50

1. Úod Triatlon je sport, e kterém záodník absoluje plaeckou, cyklistickou a běžeckou část uedeném pořadí, s průběžným měřením času od startu plaání do cíle běhu. Jiná modifikace nesmí být nazaná triatlonem a musí již názem ystihoat jinou podstatu. (ČSTT, 2009) Na UK FTVS je praidelně proáděno testoání členů triatlonoé reprezentace šech ěkoých kategoriích. Testoání se skládá z testoé baterie, která komplexně proěří jejich připraenost na následují záodní či příprané období. Testoání je proáděno prosinci a březnu. Součástí je i test k oěření plaecké ýkonnosti. Ten je tořen čtyřmi stupňoanými úseky o délce 300 m. V průběhu testu jsou záodníkoi odebrány zorky kyseliny mléčné a měřena srdeční frekence. Výsledky jsou následně odborně zpracoány a získány informace o hodnotách ANP prahu a průběhu srdeční frekence během testu. Do sportu stále stupuje elké množstí technických noinek a je třeba neustále přemýšlet o jejich yužití přípraě sportoců. V plaeckém sportu je jednou z nich tz. FLUM neboli proudnicoý kanál, který simuluje rychlost pohybu e odním prostředí. Tato noinka má široké uplatnění jak trénincích, tak proádění testů oěřujících plaeckou ýkonnost. Práce je zaměřena na získání informací o tom, zda se liší či neliší hodnoty nitřního ýkonu poronání s rychlostí plaání bazénu a proudnicoém kanálu. V případě, že ano, bude ytořen zorec, který poslouží k přeedení rychlosti plaání proudnicoém kanále do rychlosti plaání bazénu. 9

2. Teoretická část 2. 1. Plaání triatlonu Každý záod triatlonu je zahajoán plaeckou částí, která má různou délku. Podle druhu záodu, který absolujeme se délka plaecké části pohybuje rozmezí od 0,75 km (sprinttriatlon) přes 1,5 km (krátký triatlon) až do 3,8 km (dlouhý triatlon). Nejlepší záodníci dokáží tyto zdálenosti překonat elmi rychle a sými ýkony se blíží placům specialistům. Plaecká část se ětšinou absoluje na oteřené odě, což je rybnících, přehradách či řekách. Při plaání e olné odě na záodníka působí celá řada faktorů, s kterými se bazénu nesetkáme. Patří mezi ně proudění ody, její teplota, ítr, kalita ody, počet záodníků a jejich kalita. Na začátku této části triatlonu se musíme yronat s hromadným startem, kdy se šichni záodníci po úodním startu snaží nalézt co nejlepší místo k absoloání plaecké části. Některým yhouje plaat za někým, tz. háku a druzí radši yužíají boční strany plaeckého pelotonu, kde jsou relatiním klidu a částečně chráněni od nebezpečí, které hrozí při plaání celku, jako je nechtěný či chtěný úder, tahání za nohy nebo rozepnutí neoprenu. V době, kdy již dojde k rozdělení jednotliých záodníků podle ýkonnosti se yskytne další problém, a to orientace e odním prostředí, kdy se může stát, že záodník plae úplně na druhou stranu než se nachází bójka či ýběh z ody. Často se ede spor, kdo se lépe prosadí při plaecké části triatlonu, jestli zkušený bazénoý plaec, či zkušený triatlonista, elmi často to býá druhý jmenoaný, neboť placi elmi často dělá problém orientace na olné odě, její teplota a roněž elké množstí spoluplaců, proto se doporučuje, aby mladý adept triatlonu nejdříe začal s bazénoým plaáním a postupem času se učil plaat i na olné odě, aby získal ýše uedené náyky. Na konec zbýá ysětlit proč šichni záodníci plaou plaeckým způsobem kraul, důod je zcela jednoduchý, kraul je totiž nejrychlejším plaeckým způsobem. 2. 2. Síly působící na place e odním prostředí Při plaání na olné odě, bazénu či proudnicoém kanálu na nás působí síly, které oliňují skutečnost, jestli se na hladině udržíme či klesneme pod ní, budeme plaat rychle nebo pomalu. Jedná se o tyto: Hydrostatický tlak působí kolmo na porch těla a jeho elikost roste s hloubkou, neboť záisí na tíze odního sloupce. Při dechu plaec překonáá tlak silou dýchacích salů. Vysoká úroeň dechoých funkcí u placů je důsledkem tohoto působení. 10

Hydrostatický ztlak je síla, která působí geometrickém středu těla proti graitaci a jejíž elikost je dána objemem ponořeného těla. Čím ětší je objem těla a menší jeho hmotnost, tím ětší je jeho ztlak. Těleso na hladině plae, pokud je jeho hustota menší než 1, tzn. nižší než hustota ody. Pokud zadržíme dech tělo se znáší, pokud ydechne, tělo se začíná potápět. Faktory oliňující ztlak: - Rozdílná hustota jednotliých částí těla - Rozdílná hustota těla e ztahu k ěku a pohlaí ( nejlépe se znáší kojenec, žena lépe než muži) - Doednost zaujmout klidnou polohu na hladině a porchoě dýchat Hydrodynamické síly pohánějí tělo před nebo ho naopak brzdí Odpor prostředí působí proti směru pohybu place. Vznikající odpor roste s druhou mocninou rychlosti, jeho elikost se tedy při dojnásobném zrychlení pohybu čtyřikrát zýší. Odpor prostředí je oliňoán řadou činitelů: 1. Třecí odpor ytáří se mezi tělem place a proudící odou. Jeho elikost oliňuje porch, plocha a tar těla, li má i střih a materiál plaeckého oblečení 2. Taroý odpor je součástí hnacích a brzdících sil. Taroý odpor se yužíá plaání tak, že plaec se snaží zaujmout odoronou polohu, při níž je nejhlouběji ponořená dolní část hrudníku, a zabírá hodným nastaením paží (rukou) a nohou (chodidel). Optimální nastaení rukou a nohou je pocitoé, souisí s nímáním odního prostředí. Tar ruky se podobá elmi mělké misce, prsty jsou mírně od sebe, palec blíže ostatním prstům. Ruka se průběhu záběroého pohybu naklápí a otáčí. Chodidla jsou nastaena obtékání ody zpraidla e elkém rozsahu pohybu hlezenním kloubu, záislosti na plaeckém způsobu. Obr. č.1. Schéma střídání náběhoé a odtokoé hrany zabírající ruky (Hoch, 1983) 3. Vlnoý odpor je přímo oliněn tím, do jaké míry je plaec schopen zaujmout ideální plaeckou polohu a sladit plaecké pohyby do celkoé souhry. Plaec s nedokonalou plaeckou technikou ytáří při pohybu na hladině zpraidla ětší množstí ln než plaec s dokonalejší technikou. Při pohybu pod odou působí na pohyb place menší lnoý odpor. (Čechoská, Miler,2008) 11

Hydrodynamický ztlak - působí na pohybující se těleso e odě. Jeho podstatu lze ododit Bernoulioou ronicí. Ta udáá, že součet statického a dynamického tlaku prostředí je stálý. Během pohybu tělesa s nesouměrným tarem kolem podélné osy dochází k tomu, že částice ody jsou nuceny obtékat po různě dlouhých drahách. Tam, kde obtékají po delší dráze, zyšují sou rychlost, a tím i dynamický tlak. Zýšení dynamického tlaku ede souladu s Bernoullioou ronicí k poklesu tlaku statického, a tak okolí zniká podtlak. Rozdíl tlaků na různých stranách tělesa se projeuje jako hydrodynamický ztlak. Tato síla působí kolmo na směr pohybu (Hoch, 1983). Bernoulliho ronice: (1) kde: p...hustota...rychlost proudění p...tlak kapalině u... graitační potenciál daném bodě Prní člen Bernoulliho ronici předstauje kinetickou energii, druhý člen předstauje tlakoou potenciální energii objemoé jednotky kapaliny a třetí člen (graitační) potenciál, e kterém se kapalina nachází. 2. 3. Charakteristika plaeckého způsobu kraul Technika plaeckého způsobu kraul je nejúčinnější, a proto je snaha o její aplikaci i dalších plaeckých způsobech. Po zládnutí techniky plaeckého způsobu kraul si i rychleji osojujeme techniky plaeckých způsobů znak a delfín (Čechoská, Sobodoá 1994). 2. 4. Technika plaeckého způsobu kraul 2. 4. 1. Poloha e odě Tělo zaujímá na hladině mírně šikmou polohu, při níž jsou ramena poněkud ýše než boky. Nejníže je spodní část hrudníku. Při ýdechu hledí plaec pod hladinou před dolů a hlaa rozráží 12

odní hladinu sým temenem. Úhel náběhu se mění záislosti na rychlosti plaání. Při pomalém plaání se pohybuje tento úhel rozmezí 5 10 stupňů. S rychlostí se úhel zmenšuje. V průběhu jednotliých záběrů se horní část trupu ychyluje kolem podélné osy těla. Maximální ychýlení zapadá do pré části záběroé fáze, při čemž ramenní osa sírá s hladinou úhel 40 50 stupňů. Na dechoé straně je rozky ždy o něco ětší. Vychýlení na stranu zabírající ruky umožňuje placi zabírat e ýhodné poloze. V této poloze může plaec lépe yužíat sých siloých schopností (Hofer, 2000). Obr.č. 2. Kraul kinogram place (Hofer,2000) 2. 4. 2. Dolní končetiny Dolní končetiny zabírají střídaě kmitaým pohybem, špičky nohou jsou natažené a směřují mírně k sobě. Důležité je, aby hlezenní kloub byl uolněn. Hnací síla dolních končetin zniká na nártu a spodní části bérce. 13

Pohyb dolních končetin ychází z kyčelního kloubu a zapojuje se celá končetina. Směrem dolů začíná flexí (ohnutím) kyčelním kloubu, pohyb je eden stehnem a kolenem, bérec a nohy jsou uolněné a opožďují se. Koleno se zastaí a následuje intenziní bičoitý kop bérce a nártem dolů. Končetina je napjatá, jak saly, tak klouby umožní a nachází se krajní nejnižší poloze. Následuje uolnění a nárat končetiny nahoru, který je proáděn jen relatině lehkým úsilím. V záodech na dlouhých tratích je intenzita práce dolních končetin nízká, protože intenziní zapojení elkých salů na stehnech znamená i elkou spotřebu kyslíku. Krauloé nohy přispíají poměrně málo do ýsledné rychlosti ytralce, ale ýrazně oliňují plynulost plaání, pomáhají stabilizoat polohu těla na hladině a tím ytoří ýhodné podmínky pro efektiní záběr paží (Formánek, Horčic, 2003). 2. 4. 3. Horní končetiny a jejich souhra s dýcháním Obě horní končetiny se pohybují symetricky a e stejném rytmu. Ruce se zasouají do ody prodloužení trupu šíři ramen. Paže se do ody zanořuje postupně pořadí prsty, předloktí, loket a zbytek paže. Záběr je eden pod tělem place a končí natažením paže zadu. Po dosažení maximální hloubky se průběhu záběroé fáze horní končetina začíná postupně ohýbat loketním kloubu a ruka směřuje k podélné ose těla. Obě paže se pohybují tak, že okamžiku, kdy se jedna z nich dotkne hladiny, druhá je uprostřed záběru. Po ukončení záběru plaec ytahuje paži z ody a ta se pohybuje nad odou. Přenos by měl být pokud možno loktem po nejyšší dráze, kdy uolněné předloktí a ruka ykonáají kyadloý pohyb. Nádech se proádí době, kdy paže na straně nádechu záběr již skončila a druhá ho ještě nezačala. Plaec nadechuje těsně u hladiny, chráněn lnou tořící se před hlaou. Hlaa je mírně otočena zad tak, že brada směřuje k rameni. (Čechoská, Sobodoá,1994) 2. 5. Znaky účinné plaecké techniky dle Hofera (2000) 1. Tar ruky je při záběrech náznakoě miskoitý. Prsty jsou mírně rozeřeny a lehce pokrčeny. Vynikající placi nikdy nezabírají s prsty plně rozeřenými, ale ani peně semknutými. 2. Plaec zabírá pod takoým úhlem náběhu, aby opora byla co nejětší. 3. Dráha končetin, po které plaec při záběru působí musí být takoá, aby reakce opory směřoala co nejíce do směru plaání. Vzhledem k tomu, že plaec při záběrech yužíá jak odporu prostředí, tak hydrodynamické ztlaku, proádí pohyby po esoitých drahách 14

připomínajících ležatou osmičku. 4. Části těchto drah jsou z hlediska ytáření hnacích sil různě ýhodné. V době, kdy záběr probíhá po ýhodné části dráhy, má plaec působit nejětší silou. 5. Plaecký pohyboý cyklus lze rozčlenit na fázi praconí (plaec sé tělo urychluje) a fáze pomocné, které slouží k obnoě cyklu, kdy rychlost plaání obykle klesá. V praconích fázích působí plaec relatině elkou silou, jejíž nasazení je charakterizoáno pojmy tah tlak. Pomocné fáze se proádějí uolněně, aby mohlo dojít k regeneraci sil. 6. Rychlost plaání na konci každého pohyboého cyklu záisí nejen na elikosti hnacích sil, ale také na době, po kterou mohou působit. Proto je ýhodné, aby plaec při záběrech působil po nejdelší dráze. 7. V některých částech plaeckého pohyboého cyklu se pohybují končetiny a jejich části e směru plaání, a proto brzdí. Tyto pohyby se mají proádět malou rychlostí a končetina má zaujímat takoou polohu a tar, aby co nejméně brzdila. 8. Poloha place na hladině má být pokud možno odoroná. 2. 6. Fyziologie plaeckého ýkonu (www.lactate.com) Podle trání ýkonu, intenzity, rychlosti jsou během zátěže yužíány 3 druhy hrazení energie. Kreatinfosfátoý Anaerobní glykolytický Aerobní systém systém systém Energie pro saloé kontrakce 15

Obr. č. 3. Podíl zdrojů energie na její celkoé úhradě záislosti na čase při maximálních ýkonech různého trání (www.lactate.com) 2. 6. 1. Anaerobní alaktátoý způsob neboli kreatinfosfátoý systém Tento systém yužíá tělo při zatížení, které trá 10 20 s a energie je získáána předeším z pohotoé zásoby makroergních fosfátů e saloé tkáni ATP, CP. Během tohoto druhu zatížení nedochází k torbě laktátu neboli kyseliny mléčné. Chemický zorec pro tento systém je následující: Kreatinfosfát (CP) + ADP Kreatin (CR) + ATP Pozitia: Dodáá energii extrémně rychle, 4-5 x rychleji než aerobní systém. Je zapotřebí pouze jeden stupeň k zajištění energie. Negatia: Ve salech je uloženo pouze elmi malé množstí palia pro tento systém a proto není schopen dodat energii pro ětšinu záodů nebo ýkonů. Množstí energie postačí na 4 10 s činnosti. 16

Trénoatelnost: Není příliš trénoatelný a proto se ěnuje jeho rozoji pouze málo úsilí. Vhodné yužití kreatinfosfátoého systému: Je hodný pro rychlé pohyby, sprinty, skoky a rhy. V záodech je yužíaný pro rychlý start. Potom už je jeho yužití malé. Velmi užitečný je kreatinfosfátoý energetický systém u kolektiních a indiiduálních sportů, jako je tenis, kde se yžadují rychlé reakce. Jak lze tento systém měřit: Nízké hodnoty laktátu po krátkém maximálním úsilí značí, že kreatinfosfátoý systém je dobře yinutý. Vysoké hodnoty laktátu naopak značí, že se ýrazně zapojil anaerobní systém a kreatinfosfátoý systém není dobře yinutý. 2. 6. 2. Anaerobní laktátoý způsob neboli glykolitická fosforylace Tento systém je yužit, když pohyboá činnost trá 45 s 2:00 min a je proáděna submaximální intenzitou. Celkoá kapacita tohoto systému je přibližně 120 420 kj. Obr.č. 4. Torba energie zjednodušeně (www.lactate.com) Chemický zorec pro tento systém je následující: Glukóza (glykogen) + 2 P + 2ADP 2 mol kys. mléčné + 2ATP Glykolýza: Vytáří dě molekuly pyruátu na každou molekulu glukózy, která stupuje do reakce. Čistým ýsledkem šech postupných reakcí jsou 2 molekuly ATP. Vytoří 3 molekuly ATP, jestliže proces začíná štěpením glykogenu. Pozitia: Dodáá energii elmi rychle. Vytáří energii 2-3 x rychleji než aerobní systém. 17

Negatia: Jako jeden ze sých koncoých produktů ytáří anaerobní systém hydrogenoé ionty (kyselé ionty). Pokud je jich ětší množstí brzdí torbu energie, saloou kontrakci a způsobují poškození buněk. Anaerobní systém je méně účinný než aerobní systém. Dodáka energie je omezená a snadno se yčerpá. Vhodné yužití anaerobního systému: Tento systém je určitém okamžiku důležitý pro rychlost skoro každém záodě. Důležitější je pro kratší záody. Anaerobní systém je důležitý zdroj energie pro některé kolektiní sporty jako je hokej, nebo basketbal a pro indiiduální sporty jako je zápas nebo box. Trénoatelnost: Glykolýzu lze do určité míry trénoat. Každý jedinec má rozené maximum anaerobního systému. Zýšení rozeného maxima anaerobní kapacity, často trá několik let. Jak lze tento systém měřit: Anaerobní systém se nejlépe měří relatině krátkým testem maximálního úsilí, který by měl trat íce než 40 teřin a méně než 90 teřin. 2. 6. 2. 1. Laktát Laktát e ětší míře zniká při anaerobním způsobu získáání energie. Vzniká z pyruátu, který je ytořen při anaerobní glykolýze. Hladina laktátu krením řečišti liboolném okamžiku předstauje rozdíl mezi produkcí a odstraňoáním laktátu. Při ysoké koncentraci (přes 10 mmol/l, extrémně až kolem 20 mmol/l), spolu s dalšími kyselými metabolity postupně yolají acidózu okyselení nitřního prostředí. Na zýšenou koncentraci laktátu je citliá zejména CNS. Dochází k narušení neroé regulace pohybu, objeuje se diskoordinace, začíná bolest e salech, dochází k jejich zduření, činnost se postupně snižuje až zastauje (Doalil a kol., 2002). Jeho chemický zorec je: CH3-COH-COOH V klidu se jeho hodnota pohybuje mezi 1 2mmol/l kre. Při zrůstající intenzitě zátěže dochází k nárůstu jeho hodnot. 18

Obr. č. 5. Záislost laktátu na rychlosti běhu (www.lactate.com) Odstraňoání laktátu Hlaním konzumentem laktátu je srdeční sal. Laktát se také přetáří játrech, tz. Coriho cyklus a některých salech na glykogen. Přesun laktátu Během fyzické zátěže laktát najde takoé saly s přebytkem kapacity, e kterých se přemění zpět na pyruát a je yužitelný pro torbu aerobní energie. Některé části těla během intenziní fyzické zátěže laktát po určitou krátkou dobu zadržují. To še se děje elmi rychle. Obr. č. 6. Přesun laktátu (www.lactate.com) 19

2. 6. 2. 2. Coriho cyklus Coriho cyklem se označuje propojení anaerobní glykolízy e salech s glukoneogenezí játrech. Pyruát, který zniká e salech je redukoán na laktát. Ten je krí dopraen do jater, kde je zpětně oxidoán na pyruát. Pyruát je játrech za spotřeby energie zpětně přeáděn na glukózu, která je krí dopraoána zpět do salu. Tento děj zabraňuje hromadění toxického laktátu kri a pomáhá udržoat stálou hladinu glukózy kri. CH3-CO-COOH CH3-COH-COOH CH3-CO-COOH pyruát redukce laktát oxidace pyruát Obr. č. 7. Coriho cyklus (www.orion.chemi.muni.cz) Podíl pyruátu, který se přemění na laktát, je jedním z klíčoých prků při hodnocení šech energetických systémů. Záleží na: úroni kondice daného sportoce. typu proáděné fyzické činnosti. intenzitě a době trání zátěže. podmínkách okolního prostředí 2. 6. 3. Aerobní systém neboli oxidatiní fosforylace Je nejýznamnější energetický systém. Chemický zorec pro tento systém je: Glukóza (glykogen) + 38 P + 38 ADP + 6O2 6 CO2 + 44 H2O + 38 ATP 20

Paliy pro činnost aerobního systému jsou sacharidy, tuky a bílkoiny. Sacharidy Tuky Bílkoiny (Pyruát) Aerobní systém Pozitia: Aerobní systém zajišťuje energii na extrémně dlouhou dobu a téměř šechnu energii pro každodenní činnost. Odpadní produkty (oda a kysličník uhličitý) jsou neškodné. Urychluje regenerační procesy. Negatia: Relatině pomalý. Vhodné yužití aerobního systému: Aerobní systém je spojený s takzanými ytralostními disciplínami - tedy s disciplínami, které trají déle než 10 minut. Aerobní kapacita je nezbytná pro šechny disciplíny trající 20 a íce teřin. I úspěšní sprinteři mají elmi ysokou aerobní kapacitu. Aerobní systém je základem téměř šech tréninkoých programů. Většina sportoních disciplin yžaduje ysokou úroeň aerobní kapacity. Trénoatelnost: Tento systém je ze šech tří energetických systémů nejlépe trénoatelný, takže tréninkem tohoto systému se tráí ětšina času. Jak lze tento systém měřit: Ukazatelem aerobních schopností organismu je předeším maximální spotřeba kyslíku stanoitelná nejlépe při stupňoaném zatížení do ita maxima, roněž hodnota W170, dále hodnota tepoého kyslíku a hodnota anaerobního prahu. Kalita anaerobního systému určuje množstí ytořeného pyruátu/ laktátu a tím oliňuje aerobní systém. Proto musí být změřen anaerobní systém před tím, než může být spráně ohodnocen aerobní systém. 2. 6. 3. 1. Anaerobní práh Úroeň ANP je jedním z ukazatelů oxidatiní (aerobní) ýkonnosti, yjadřuje schopnost 21

jedince ykonáat ytralostní práci ronoážném stau a zároeň yjadřuje indiiduálně optimální intenzitu zatížení, hodnou k rozoji kardiorespirační zdatnosti a triatlonu speciální trénoanosti. ANP předstauje nejyšší možnou intenzitu zatížení, při které se při déletrajícím zatížení ještě udržuje dynamická ronoáha mezi torbou laktátu pracujících salech a jeho odstraňoáním ( játrech, srdci a méně intenzině pracujících kosterních salech). Výsledkem této ronoáhy je sice zýšená, ale relatině stálá hladina laktátu kri, a to bez dalšího postupného zyšoání a bez půodního stupňoání subjektiních pocitů únay. Dynamická ronoáha koncentrace laktátu odpoídající ANP kolísá okolo 4 mmol/l (u ytralostních sportoců jsou hodnoty spíše nižší 2 3,5 mmol/l, u rychlostně trénoaných spíše yšší, cca. 4 5,5 mmol/l). U netrénoaných osob odpoídá úroeň ANP asi 50 70% VO2max, u špičkoě trénoaných 80 85 % VO2max, posuzoáno hodnotami srdeční frekence okolo 88 93% Sfmax. (Horčic, Formánek, 2003). Vytralostním tréninkem se hodnoty SF na úroni ANP ětšinou mírně snižují, případně se nemění, zyšuje se šak relatině i absolutně yjádřená odpoídající spotřeba kyslíku a předeším stoupá příslušná intenzita pohyboé činnosti, např. rychlost plaání. 2. 6. 3. 2. Aerobní ýkon Dle Hellera (1996) maximální aerobní ýkon, předstauje maximální množstí energie uolněné oxidatiním (aerobním) způsobem za jednotku času a je yjádřen aktuální hodnotou maximální spotřeby kyslíku (VO2max.) 2. 6. 3. 3. Aerobní kapacita Aerobní kapacita je nepřímo charakterizoána časem, po který je jedinec schopen udržet co nejyšší hodnotu VO2. Tuto schopnost nejlépe charakterizuje úroeň tz. anaerobního prahu (Heller, 1991). 2. 7. Srdeční frekence (SF) Srdeční frekence je zjednodušeně řečeno počet tepů za minutu. Činnost srdce řídí předeším egetatiní neroý systém, o kterém je známo, že elmi citliě reaguje na eškeré změny organismu. Ať už se jedná o zýšenou pohyboou aktiitu, psychický stres, začínající onemocnění nebo nahromadění únay. (Formánek, Horčic,2002) Na hodnotu SF mají li i nější faktory oliňující SF. Několik příkladů iz. níže. 22

1. Teplota a lhkost: nejýraznější li na SF má zýšená teplota tělesného jádra. Při teplotě kolem 30ºC, lhkosti 70% a nedostatečném doplňoání tekutin, může teplota tělesného jádra stoupnout až o 2 3 ºC. Pak průběhu tréninku nebo záodu, poronání s normálními podmínkami a při stejné intenzitě pohybu, může SF být o 10 až 20 tepů yšší. 2. Nadmořská ýška: li nadmořské ýšky na zýšení SF při zátěži i klidu je mezi ytralci poměrně známý. Jak rychle jsme schopni se adaptoat na zýšení nadmořské ýšky záisí na mnoha faktorech hodnotě nadmořské ýšky, aktuální úroni ýkonnosti, četnosti pobytů e ýšce apod. 3. Oblečení: nehodné oblečení, které nedooluje optimální ýměnu tepla, působí zýšení SF. Různé druhy textilu (balna, nylon atd.) mají rozdílný li na zyšoání SF. 4. Příjem potrain: s příjmem potray souisí jak změny SF tak i koncentrace laktátu. Po straě bohaté na cukry dosáhne zýšení SF průměru 10-20 tepů/min. a zýšení hladiny laktátu 1 2 mmol/l. Na druhé straně při delším hladoění a yčerpání glycidoých zásob se SF a hladina laktátu snižuje. 5. Psychické liy: atmosféra na tréninku, soutěži (diáci, soupeři), blízkost druhého pohlaí či jiné situace s ysokým emotiním nábojem mohou také ýrazně působit na momentální hodnoty SF, proto je třeba při celostním posuzoání hodnoty SF brát úahu i aktuální psychický sta. (Formánek, Horčic,2003) Reakce SF na postupně zyšoanou zátěž má charakteristický průběh. Její hodnota narůstá shodně se zyšujícím se zatížením až do hodnoty anaerobního prahu. Poté dochází k jejímu odklonu (Formánek, Horčic, 2003 ). Obr. č. 8. Reakce srdeční frekence na postupně zyšoanou zátěž 23

2. 7. 1. Maximální srdeční frekence (Sfmax.) Jedná se o nejyšší hodnotu SF, kterou dosahujeme na konci souislého zatížení maximální intenzitou nebo při stupňoaném souislém zatížení do maxima, kdy doba trání zátěže by měla být nejméně 3 minuty a neměla by být delší než 15 minut. Od Sfmax. můžeme odozoat další intenzity zatížení. Indiiduální Sfmax. při plaání, běhu, cyklistice ětšinou není shodná. S ěkem dochází k postupnému snižoání (Formánek, Horčic, 2003). 2. 7. 2. Klidoá srdeční frekence Během našeho spánku dosahují hodnoty SF sých minimálních hodnot. Obecně můžeme říct, že snižující se SF je odrazem naší zrůstající ytralosti a trénoanosti. U špičkoých atletů je hodnota ranní SF kolem 40 tepů/min. Tato hodnota SF je elice citliá na minimální pohyb, psychický sta, změny polohy těla během spánku, nestandardní podmínky (dlouhé cestoání, nadmořská ýška) apod. (Horčic, Formánek, 2003). Zýšené hodnoty klidoé SF po ránu mohou roněž naznačoat blížící se nemoc či přetrénoání. Tuto hodnotu je dobré měřit okamžitě po probuzení a ytořit si určitý stereotyp měření. Obr. č. 9. (www.sportital.cz) Pokles klidoé tepoé frekence důsledku zrůstající ytralosti a trénoanosti 24

2. 7. 3. Měření srdeční frekence (SF) Měření srdeční frekence je poměrně jednoduché. Můžeme si ybrat mezi děma možnostmi měření. Prní je měření palpační metodou a druhá je elektronické měření s yužitím sportesteru. Pro měření se doporučuje použíat míst na těle, kde je tep snadno nahmatatelný. V tomto případě hooříme o měření tepoé frekence. Dalším místem je leá poloina hrudníku, kde tep měříme přiložením celé dlaně. V tomto případě hooříme o měření srdeční frekence (SF). Tep zásadně neměříme na krkaici, neboť při přiložení prstů dochází k podráždění baroreceptorů a následně se reflexně sníží tepoá frekence měřeného záodníka (Halíčkoá, 2006). Obě frekence, jak tepoou tak srdeční měříme tak, že počítáme počet tepů za 10 15 s a poté tento ýsledek ynásobíme, tak abychom se dostali na minutoou frekenci. Palpační metoda je sice lená, ale poměrně nepřesná a hlaně nelze měřit TF a SF průběhu zátěže. 2. 7. 4. Sporttester V současné době je možno na trhu koupit celou paletu těchto přístrojů. Jejich cena se pohybuje interalu od 800,-Kč (nejlenější) do několik tisíc korun (nejdražší). Současné sporttestery již neměří pouze SF, ale i celou řadu dalších hodnot, jako je čas tréninkoé fáze, spálené kalorie, průměrnou SF, maximální SF, klidoou SF, nadmořskou ýšku či rychlost běhu. U dražších přístrojů je přirozenou součástí ýbay i program, který nám pomůže s yhodnocením tréninku s pomocí počítače. Obr.č. 10. Polar sporttester (www. triatlet.cz) 25

2. 7. 5. Srdeční frekence po zátěži Pokles SF po zatížení je jedním z kritérií posuzoání aktuálního stau trénoanosti. Podle rychlosti poklesu SF můžeme usuzoat jak náročný byl trénink. Pokles SF na 100 během 3-5 minut po rozojoém ytralostním zatížení se šeobecně hodnotí jako elmi dobré až ynikající zládnutí tréninku a ynikající regenerační schopnosti organismu (iz. tabulka) ( Horčic, Formánek, 2003). SF 3 5 min. po tréninku Úroeň zotaení nad 130 špatná (nedostatečná) 130-120 dostačující 120-115 uspokojiá 115-105 dobrá 105-100 elmi dobrá Pod 100 ynikající (špičkoá úroeň trénoanosti) Tab. č.1. Hodnocení úroně zotaení po náročném ytralostním trninku podle poklesu SF do 3-5 minut u osob, které mají Sfmax. 180 200. (Formánek, Horčic, 2003) 2. 8. Proudnicoý kanál - Flum Vybudoání proudnicoého kanálu je elmi finančně náročná záležitost. Tímto zařízením disponuje elmi málo ědeckých pracoišť. Jedna z mála unierzit, která se může chlubit proudnicoým kanálem je Unierzita Lipsku, kde bylo ybudoáno zcela noé pracoiště zátěžoé diagnostiky, které disponuje i tímto zařízením. Celkoé náklady na stabu se yšplhaly až na 4,8 milionu Euro. Tuto stabu proedla fa. TZ (Technical Center) e spolupráci s dalšími firmami. Vana je kompletně z nerezoé oceli, plaec se pohybuje oblasti, která je 7 m dlouhá, 4 m široká a 1,5 m hluboká. Je zde roněž možnost regulace hloubky dle požadaku na co jej chceme použít 1,5 metrů na plaání, 1,25 rehabilitace pro dospělé a 1,0 m pro rehabilitaci dětí. Teplota ody se pohybuje mezi 26 29 stupních celsia. Rychlost toku můžeme uprait od 0,2 m/s do 2,5 m/s, rychlost proudící ody je e šech částech kanálu stejná. Obr. č. 11. Proudnicoý kanál (www.mentaltec.de, www.iat.uni - leipzig.de) 26

V ČR se nachází pouze jedno takto ybaené pracoiště. Tento kanál je na UK FTVS. Jedná se o model LD-POOL SUPERPRO A7, který yrábí fa. LD-pool Handel und Produktion on Sportgäten GmbH, Gaishorn 108a, Gaishorn an See. Rozměry jsou 5,8 x 2, 7 x 1,5 m, motor: 3,0 kw, počet motorů: 7,napětí 400V, proud 32A,,ýkon: 7 x 3,0 kw = 21,0 kw, rychlost motoru: max. 1.400 otáček/min, hmotnost 2.000 Kg. Rychlost proudící ody lze korigoat od 0,5 m/s do 2,0 m/s. Teplota ody se stabilně pohybuje kolem 27 C. Dno je pené, nelze přizpůsobat hloubku bazénu proáděné aktiitě. Velkou neýhodou kanálu na UK FTVS je rozdílná rychlost různých hloubkách bazénu (iz. kapitola č. 3.7.) a nemožnost zachytit pohyb place přímo do počítače. Tento problém se odstraňuje natáčením na ruční kameru. Obr. č. 12. Proudnicoý kanál UK FTVS (www.ld-pool.com) 2. 9. Testy použíané plaání, triatlonu a jejich dělení Triatlon při testoání yužíá eškerých poznatků, které získal z historického ýoje testů použíaných jednotliých disciplínách tohoto sportu. Vrcholoí sportoci, kteří se připraují na důležitou soutěž, by měli být testoáni nejméně jednou za 5 6 týdnů (laktate.com). V ČR je proáděno praidelné testoání šech reprezentačních kategorií 2x ročně, a to listopadu a březnu. Testy můžeme rozdělit na laboratorní a terénní (Formánek, Horčic, 2003). 1. Laboratorní - stanoení aerobního ýkonu - anaerobního prahu - maximální SF (Sfmax.) 27

- kloubní pohybliosti ( flexibility) - úroně ergometrického ýkonu pomocí trenažéru Biokinetic 2. Terénní testy - sledoání - stanoení anaerobního prahu - maximální tepoé frekence - specifické záodní ýkonnosti - pohyboých cyklů pomocí ideozáznamu - délky a frekence pohyboého cyklu 28

3. Hlaní část 3. 1. Popis testu V Německu se ke stanoení anaerobního prahu (ANP) plaecké části triatlonu použíá test 4x400 m. Tento test se koná 50 m plaeckém bazénu. Prní úsek záodník plae na 85 % sého maxima a jednotliých úsecích zrychluje ždy o 5 %. V praxi to znamená, že rozdíl rychlosti mezi úseky je 10 12 sekund, kdy čas posledního úseku má být nejlepší. Přestáky mezi úseky jsou 3 min., 5 min. a 10 min. Během přestáek dochází k odběru laktátu. Po celou dobu plaání je měřena tepoá frekence (Neumann, Pfützner, Berbalk, 2004). V České republice se ke stanoení anaerobního prahu plaecké části triatlonu použíá stupňoaný test 4x300 m. Tímto testem se budeme zabýat této práci. Nejdříe podstoupí ybraná skupina probandů obdobný test proudnicoém kanálu (Flumu) a následně test 4x300 m plaeckém 50m bazénu. 3. 2. Sledoané parametry Věk (roky) Srdeční frekence SF (tep/min.) Čas t (min.) Rychlost plaání Hladina laktátu LA (mmol/l) Frekence záběru: počet záběrů/min. 3. 3. Charakteristika souboru Testoání se zúčastnili 3 muži a jedna žena, e ěku 23 30 let, ýkonnostní až rcholoé úroně, o áze 70 72 kg. Výška probandů byla rozmezí 175 185 cm a jejich osobní rekordy na 400 m kraul se době testoání pohyboaly interalu 4:45 min 05:45 min. 29

Proband č. 1. - T.S. pohlaí: muž úroeň: rcholoá Věk : 26 let áha : 72 kg zaměření: dlouhý tt současný os. rekord na 400 m kraul: 4:40,0 min. předpokládaný interal rychlosti Flum: 1,31 1,66 m/s záznamy sledoaných parametrů nitřního a nějšího ýkonu a jejich yhodnocení z testoání e Flumu a na oteřeném bazénu příloha č. 7., č. 8., č. 15., č. 16. Proband č. 2. - L. F. pohlaí: úroeň: žena rcholoá ěk : 33 áha : 70 kg zaměření: krátky a sprint tt současný os. rekord na 400 m kraul: 5:30,00 min. předpokládaný interal rychlosti Flum: 1,06 1,31 m/s záznamy sledoaných parametrů nitřního a nějšího ýkonu a jejich yhodnocení z testoání e Flumu a na oteřeném bazénu příloha č. 3., č. 5., č. 9., č. 10., č. 17. Proband č. 3. - M.B. pohlaí: úroeň: muž ýkonnostní ěk : 24 áha : 72 kg zaměření: krátky a sprint tt 30

současný os. rekord na 400 m kraul: 5: 45 min. předpokládaný interal rychlosti Flum: 1,0 1,2 m/s záznamy sledoaných parametrů nitřního a nějšího ýkonu a jejich yhodnocení z testoání e Flumu a na oteřeném bazénu příloha č. 11., č. 12., č. 18., č. 19. Proband č. 4 M. P. pohlaí: úroeň: muž ýkonnostní ěk : 24 áha : 70 kg zaměření: krátky a sprint tt současný os. rekord na 400 m kraul: 5:15,00 min. předpokladaný interal rychlosti Flum: 1,2 1,53 m/s záznamy sledoaných parametrů nitřního a nějšího ýkonu a jejich yhodnocení z testoání e Flumu a na oteřeném bazénu příloha č. 4., č. 6., č. 13., č. 14., č. 20. 3. 4. Materiálně technické zabezpečení Srdeční frekence byla monitoroána sporttestery firmy POLAR typ RS 400, jejichž součástí je mikropočítačoý přijímač a elektrodoý hrudní pás s ysílačem. Vzhledem k problémům s přilnaostí hrudního snímače e odě plaali šichni testoaní celotěloých triatlonoých kombinézách, kdy se tento problém minimalizoal. Všichni probandi měli po celou dobu testoání hrudní pás s ysílačem i mikropočítačoý přijímač připeněny na sém těle, kdy jejich SF byla průběžně zaznamenáána do paměti přijímače. Pro kontrolu hlásili také bezprostředně po zatížení srdeční frekenci testujícímu. Pro odebrání kreních zorků ke stanoení hladiny laktátu byla na bazénu připraena terénní laboratoř ybaená k tomuto účelu. Organizace náaznosti jednotliých odběrů musela akceptoat dobu nutnou pro odebrání a protní zpracoání kreního zorku což se u zkušenné laborantky pohybuje kolem 1 minuty. Frekence záběru byla měřena s pomocí stopek s programem na ýpočet pohyboých cyklů (tz. šlagoky). 31

Nezbytnými pomůckami byly stopky, předtištěné formuláře k zaznamenání mezičasů, celkoého času a srdeční frekence (SF). Obr. č. 13. Formulář k zaznamenání mezičasů, celkoého času, SF, laktát a ANP 3. 4. 1. Oěření rychlosti proudící ody proudnicoém kanále Při proádění testoání rámci zpracoání této diplomoé práce, byly placi nejdříe testoání proudnicoém kanále (Flumu) a následně 50 m plaeckém bazénu. Na základě získaných ýsledků bylo zjištěno, že placi dosahují menších hodnot srdeční frekence a lepší hodnoty ANP/100 m proudnicoém kanále oproti plaeckému bazénu. Následně byl tento problém konzultoán s Katedrou plaání UK FTVS, a konstatoáno, že hodnota (rychlost) proudící ody e Flumu je o 0,3 m/s menší, než ta, která je nastaena na měřícím zařízení proudnicoého kanálu. Prní měření roce 2010 na jehož základě byly zadány základní hodnoty na měřící zařízení proedl Výzkumný ústa odohospodářský T.G.M., Podbabská 30, Praha 6 (protokol o yhodnocení proudění bazénu s protiproudem iz. příloha č. 24). Měření bylo proedeno na hladině. Např. 1. Zadaný stupeň na měřícím zařízení: 15 2. odpoídající rychlost tomuto stupni (dle Ústau Vodohospodářského): 2,08 m/s 3. skutečná rychlost proudící ody dle Katedry plaání UK FTVS: 1,78 m/s 3. 4. 1. 1. Cíl měření Na základě měření oěřit, zda-li nastaená rychlost proudící ody e Flumu odpoídá její skutečné rychlosti kanále (zadané na měřícím přístroji), či zda-li je o 0,3 m/s menší (dle Katedry plaání UKFTVS). Cílem práce bylo roněž zjistit, zda li je e Flumu e šech bodech i hloubce stejná rychlost proudící ody. 32

3. 4. 1. 2. Úkoly měření - zjistit, zda-li je rychlost proudící ody stejná různých bodech i hloubce - oěřit trzení Katedry plaání UKFTVS o menší rychlosti proudící ody než nastaené na přístroji ytářející protiproud 3. 4. 1. 3. Postup měření Objektem měření byl proudnicoý kanál Flum, který je umístěn na UK FTVS. Bližší popis iz. kapitola č. 2. 8.. K měření skutečné rychlosti proudící ody byly yužita odoměrná rtule s příslušenstím (kalibrační protokol - příloha č. 23), která byla ypůjčena z České zemědělské unierzity Praze. Měření bylo proeden e spolupráci Katedrou plaání UK FTVS. Obr. č. 14. Měřící přístroj Obr. č. 15. Vrtulka Obr. č. 16. Měřič otáček 33

Parametry testu (měření): - stupeň rychlosti ody na měřícím zařízení (Flum) č.1, 2, 6, 7, 15 - rychlosti e zdálenosti od zařízení ytářející protiproud: 1 m, 2 m, 3 m - hloubka měření: 5 cm, 15 cm, 35 cm ( stupeň č. 6,7, 15), 5, 25, 45 (stupeň č. 1, 2) - zdálenost od leého boku bazénu: 0,5 m, 1,4 m, 2,3 m Při zadaném stupni č. 1,2 bylo proedeno měření dle ýše uedených parametrů hloubce 5, 25, 45 cm pod hladinou. Poté byla změněna hloubka měření na 5, 15, 35 cm, neboť tyto hodnoty lépe odpoídali míře ponoření place při plaání e Flumu. Pro ýpočet rychlosti byl použit zorec: = a+bn (2) kde:... rychlost metrech za sekundu n... počet otáček propleru (rtulky)/ s a,b... konstanty 0,20 n 5, 86 = 0,0329 + 0,1045n 5,86 n 20,77 = 0,0444 + 0,1025n např. n = 247 otáček/30s tj. 8,23333 otáček/1s použijeme zorec č. 2. - = 0,0444 + 0,1025n, neboť 5,86 8,23333 20,77 = 0, 0444 + 0,1025 x 8,233333 = 0,0444 + 0,84 = 0,88 m/s 34

3. 4. 1. 4. Výsledky měření: Naměřené množstí otáček (příloha č. 25) bylo přepočítáno na rychlost proudu m/s a tato rychlost zaznamenána do tabulek (příloha č. 26, 27, 28, 29, 30). 3. 4. 1. 5. Vyhodnocení měření Na základě naměřených ýsledků, kdy bylo průběhu testu rozhodnuto neměřit každý stupeň zlášť, ale zít pouze nejnižší stupně (č. 1., č. 2.), střední stupně ( č. 6., č. 7.) a nejyšší stupeň (č. 15.) a na základě získaných ýsledků oěřit skutečnou rychlost protiproudu bazénu. U stupně č. 15 nebylo ani proedeno měření 35 cm, nebo t měření (č. 1, č. 2, č. 6, č.7) potrdily skutečnost, že 35 cm hloubky je rychlost proudící ody daleko nižší než 5 a 15 cm. Výsledek úkol č. 1. - zjistit, zda-li je rychlost proudící ody stejná různých bodech i hloubce Rychlost proudící ody není e šech místech kanálu stejná, její hodnotu oliňuje hloubka ody, zdálenost od zařízení ytářející protiproud a neposlední řadě také zdálenost od okraje Flumu. Rychlost proudící ody se snižuje se zrůstající hloubkou, kdy hloubce 5, 15 cm je tato hodnota ještě podobná či se liší o setiny. V hloubce 35, 45 cm je elmi malá, např. stupeň č. 7. průměrná rychlost proudící ody 5 cm pod hladinou je 1,06 m/s a průměrná rychlost proudící ody hloubce 35 cm je 0,26 m/s. Rozdíl mezi těmito rychlostmi proudící ody je 0,8 m/s. V 35, 45 cm je tedy minimální proud. Dle Katedry plaání UK FTVS toto umožňuje placi lepší proedení záběru s menší ynaloženou silou. Čím je lepé technicky plaec ybaen, tím dokáže tuto skutečnost íce yužít. 35

Výsledek úkol č. 2. - oěřit trzení Katedry plaání UKFTVS o menší rychlosti proudící ody než nastaené na přístroji ytářející protiproud Trzení, že hodnoty rychlosti proudící ody jsou o 0,3 m/s nižší než ty nastaené na přístroji ytářející protiproud se podařilo zčásti potrdit. V stupni č. 1., č. 2. byly hodnoty protiproudu totožné s měřením, které zde proedl Výzkumný ústa odohospodářský T. G. M. (příloha č. 24 ). Ošem se zyšující se rychlostí proudu došlo k naýšení rozdílu mezi měřením ýše uedeného ýzkumného ústau a skutečnou rychlostí protiproudu, kdy tento rozdíl činil 0,3 m/s. Např. stupeň č. 7 1,36 m/s 1,06 m/s. Dle ýsledků úkolu č. 2 byly opraeny rychlosti protiproudu e Flumu, které byly nastaeny průběhu testoání. Stupeň rychlosti proudící ody Rychlost proudící ody dle Ústau Vodohospodářského Předpokladaná rychlost proudící ody dle Katedry plaání UK FTVS 6 1,25 1 1,02 7 1,36 1,1 1,06 Naměřená hodnota rychlosti proudící ody Tab. č. 2. Rozdílné rychlosti proudící ody dle proedených měření proudnicoém kanálu - Flumu 3. 5. Postup při měření proudnicoý kanál (Flum) UK FTVS Prní z testů proběhl proudnicém kanálu UK FTVS tz. Flumu, bližší popis tohoto zařízení iz. kapitola č. 2.8. Test se skládal ze čtyř stupňoaných úseků s interalem odpočinku jedné minuty. Doba zatížení byla stanoena na 04:00 min. - 1. úsek, 03:50 min. - 2. úsek, 03:40 3. úsek a 03:30 4. úsek. Problematika stanoení rychlosti protiproudu byla před započetím testu konzultoána s Mgr. Danem Jurákem (Katedra plaání UK FTVS). Následně bylo rozhodnuto nastait u placů s horší krauloou plaeckou technikou konečnou rychlost protiproudu, který odpoídal jejich aktuální ýkonnosti či osobnímu rekordu na 400 m. 36

U placů s lepší krauloou plaeckou technikou byla nastaena konečná rychlost protiproudu o několik stupňů yšší, neboť ti dokáží lépe yužít rozdílné rychlosti proudící ody e Flumu (iz. kapitola č. 3. 5.) a tím ýrazně olinit odezu organismu na zatížení. V úodu testoání byl každý sportoec seznámen s průběhem testu, dobou trání jednotliých úseků a rychlostí protiproudu. Následoalo indiiduální rozcičení a rozplaání. Bezprostředně po dokončení každého úseku a následném změření a zaznamenání srdeční frekence byl atletoi, bez toho, aby ylézal z Flumu odebrán krení zorek. Testující dáal během interalu odpočinku sportoci informace o následujícím úseku. Po uplynutí interalu odpočinku (cca. 1 minuta) byl odstartoán další úsek pokynem testujícího. Po dokončení posledního úseku byla změřena srdeční frekence ihned po dokončení úseku, dále po 30s a 60s. Tepre poté byl placi odebrán zorek kre. Testující zaznamenáal průběžně hodnoty srdeční frekence, frekenci záběru do předem připraeného formuláře iz. obr. č. 12. Průběh celého testu byl nahráán na kameru zn. Panasonic SDR-SW20, e zdálenosti 2 metry od okraje bazénu. Okamžitá ani průměrná rychlost place nemusela být ypočítáána, neboť rychlost protiproudu byla po celou dobu trání jednotliých úseků stejná. 3. 6. Postup při měření bazén SK Slaia Praha Druhý test proběhl e enkoním bazénu (50m) SK Slaia Praha a byl složen ze čtyř třísetmetroých úseků s interalem odpočinku jedné minuty (4x300 m/ int.1 min.). V úodu testoání byl sportoec seznámen s průběhem testu a požadoanými časy jednotliých úseků, určených z předešlého testoání proudnicoém kanále nebo aktuálního os. rekordu na 400m. Následoalo indiiduální rozcičení a rozplaání. Sportoec absoloal test dle pokynů testujícího předem yčleněné plaecké dráze bazénu. V jedné plaecké dráze ždy plaala dojice, která měla mezi sebou interal 1 min. Bezprostředně po dokončení každého úseku a následném změření a zaznamenání srdeční frekence ylezl atlet z plaeckého bazénu a odešel na odebrání kreního zorku. Testující dáal během interalu odpočinku sportoci informaci o splnění časoého limitu na daný úsek a sdělil mu požadoaný čas následujícího úseku. Po uplynutí interalu odpočinku (cca. 1 minuta) byl odstartoán (z ody) další úsek pokynem testujícího. Po dokončení posledního úseku byla změřena srdeční frekence ihned po dokončení úseku, dále po 30s a 60s. Tepre poté odešel plaec k odebrání zorku kre. Testující zaznamenáal průběžně dosažené časy (50, 100, 150, 200, 250, 300m), hodnoty srdeční frekence a frekenci záběru do předem připraeného formuláře iz. obr. 13. 37

Průběh celého testu byl nahráán na kameru zn. Panasonic SDR-SW20, e zdálenosti 10 m od okraje bazénu. Ze záznamu měla být následně spočítána okamžitá rychlost place jednotliých úsecích (postup iz. níže). Na základě zaznamenaných ýsledků byla spočítána průměrná rychlost plaání jednotliých ůsecích, dle zorce: Vzorec pro ýpočet průměrné rychlosti (): V= s/t (3) kde:...rychlost r...celkoá dráha t...celkoý čas např. t = 04:02,00 min/300 m = 242 s 242s/3 = 1:20, 6 min. čas/100 m 1:20,6 min = 80,6 s = 100 (r)/ 80,6 (t) = 1,24 m/s Okamžitá rychlost place K ýpočtu okamžité rychlosti place jednotliých úsecích měly být yužity poznatky a program, které se použíají k 2D kinematické analýze pohybu čloěka. Tato technika je založena na snímání pohybu sportoce dostatečné zdálenosti jednou kamerou, na předem naměřeném úseku. Atleti musí mít na sobě dostatně iditelná znamení, nejčastěji se použíají značky e taru koule. Tyto značky musí být dobře iditelné i z ětší zdálenosti a zároeň nesmí působit rušiě na sledoaný subjekt a na okolní prostředí (Janura, Zahálka, 2004). V našem testu bylo rozhodnuto jako značku yužít plaeckou čepici ýrazné bary (bílá, 38

čerená apod.) oproti pozadí plaeckého 50 m bazénu SK Slaia Praha. Naměřené úseky měly délku 10 m a jejich začátek a konec byl zýrazněn. Na plaeckých drahách, které od sebe oddělují ymezený prostor pro place byly 10 m úseky označeny plaeckou deskou (osmou) a na okraji bazénu kůželi. Kamera zn. Panasonic SDR-SW20, byla umístěna e zdálenosti 10 m od okraje bazénu. Po proedení testu byly kameroé záznamy jednotliých probandů yhodnoceny e spolupráci s panem Ing. Františkem Zahálkou, Ph.D.. Po shlédnutí záznamů bylo rozhodnuto, zhledem k nedostatečným technickým lastnostem kamery, neyužít tuto metodu ke stanoení okamžité rychlosti. Bylo přijato opatření yužít průměrnou rychlost jako proměnou při poronáání rychlosti plaání jednotliých probandů plaeckém bazénu s rychlostí proudící ody e Flumu. 4. Výsledky Výsledky z testů e flumu jsou uedeny tabulkách č. 3., č. 5., kde jsou uedeny časy interalu zatížen jednotliých úsecích, rychlosti nastaeného protiproudu, počet záběrů během zatížení atd. Dále tabulkách č. 4, č. 6. je uedeno yhodnocení testu (hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp). Výsledky z testu 4 x 300 m jsou uedeny tabulkách č. 7, č. 9., kde jsou uedeny hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a ýsledné časy plaání jednotliých úsecích. Dále tabulkách č. 8, č. 10. je uedeno yhodnocení testu (hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp). 4.1. Výsledky testoání e Flum UK FTVS Jméno T. S. Rychlost protiprodu Počet záběrů (n/min) SF ihned po doplaání SF 30s SF - 60s Ø100m (min.) Hladina laktátu (mmol/l) Interal zatížení (min.) 1.úsek 1,31 22 124 01:16:00 1,4 04:00:00 2. úsek 1,38 24 134 01:12:00 1,7 03:50:00 3. úsek 1,53 27 151 01:05:00 2,9 03:40:00 4. úsek 1,66 28 160 96 82 01:00:00 4,4 03:30:00 Tab. č. 3. na 100m proband T. S. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti protiproudu a průměrný čas 39

Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 1:02,5 min./100m Srdeční frekence anaerobního prahu n/min. 161 Frekence záběru při anaerobním prahu n/min. 28 Tab. č. 4. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband T. S. Jméno M. B. Rychlost protiproudu Počet záběrů (n/min) SF ihned po doplaání SF - 30s SF - 60s Ø100m (min.) Hladina laktátu mmol/l Interal zatížení (min.) 1. úsek 1,0 27 118 01:40:00 2,5 04:00:00 2. úsek 1,06 30 132 01:34:00 2,9 03:50:00 3. úsek 1,12 33 152 01:23:00 5,2 03:40:00 4. úsek 1,2 36 168 133 103 01:17:00 7,1 03:30:00 Tab. č. 5. na 100m proband M. B. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti protiproudu a průměrný čas Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:26,30 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) 148 Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 33 Tab. č. 6. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband M. B. 4. 2. Výsledky testu 4 x 300 m Jméno T. S. 300 (m) SF - ihned SF - 30s SF - 60s Laktát (mmol/l) Frekence záběru (n/min) ØRychlost Ø100m (min.) 1. úsek 04:02,00 157 2,9 27,1 1,24 01:21,00 2. úsek 03:52:00 166 3,8 29,4 1,3 01:17,00 3. úsek 03:43:00 174 5,6 30,4 1,35 01:14,00 4. úsek 03:36:00 178 119 99 8,7 33,7 1,4 01:12,00 Tab. č. 7. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a časy jednotliých úsecích proband T. S. 40

Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:17,00 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) 167 Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 29,4 Tab. č. 8. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband T. S. Jméno M. B. 300 (m) SF - ihned SF - 30s SF - 60s Laktát (mmol/l) Frekence záběru (n/min.) ØRychlost Ø100m (min.) 1. úsek 04:51,00 131 3,3 28,5 1 01:37,00 2. úsek 04:44:00 147 3,4 30,6 1,05 01:35,00 3. úsek 04:34:00 161 4,5 31,6 1,1 01:31,00 4. úsek 04:26:08 173 135 111 6,4 35 1,14 01:29,00 Tab. č. 9. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a časy jednotliých úsecích proband M. B. Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:32,50 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) 156 Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 30,6 Tab. č. 10. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp) proband M. B. 4. 3. Sronání bazén x flum U probanda L. F. a M. P. se nepodařila zaznamenat srdeční frekence a její průběh, neboť buď plaeckém bazénu či Flumu došlo k situaci, že se po měření zjistila nefunkčnost sportesterů. Ke sronání byly tedy yužity záznamy dou probandů a to T. S. a M. B. Způsob ýpočtu rozdílu naměřených hodnot %. x/100 = b/a (4) 41

kde: a...naměřené hodnoty Flum...100% b... naměřené hodnoty pla. bazén...x% např. a...1:02,5 min. (ANP flum)...100% b...1:17,00 min. (ANP pla. bazén)...x% 1:17, 00 min. = 77 s 1:02,5 min. = 62,5 s x/100 = 77s/62,5s x = 77s x 100/ 62,5 s x = 123,2% Proband T. S. Sronání záznamů SF (iz. příloha č. 21) Ze získaných záznamů je již při prním prozkoumání patrno, že tento plaec zládal stanoené rychlosti daleko lépe e Flumu než plaeckém bazénu. Dosažená maximální srdeční frekence proudnicoém kanálu byla 167 tepů/min a průměrné SF 126 tepů/min. V plaeckém bazénu byla maximální srdeční frekence 181 tepů/min, průměrná SF 151 tepů/min. Naměřené hodnoty Flum Plaecký bazén Rozdíl naměřených hodnot % Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) Ø Rychlost plaání při ANP 01:02,50 01:17,00 123,20% 161 167 103,70% 28 29,4 105,00% 1,66 1,3 78,3 Tab. č. 11. Sronání hodnot anaerobní práhu - průměrný čas na 100 m, srdeční frekence anaerobního prahu, frekence záběru při anaerobním prahu a rychlosti plaání na úroni ANP proband T. S. 42

Proband M. B. Sronání záznamů SF (iz. příloha č. 22) Stejně jako proband č. 1. zládal stanoené rychlosti daleko lépe e Flumu než plaeckém bazénu. Dosažená maximální srdeční frekence proudnicoém bazénu byla 170 tepů/min a průměrná SF 128 tepů/min. V plaeckém bazénu činila maximální srdeční frekence 173 tepů/min, průměrná SF 142 tepů/min. K ýpočtu rozdílu naměřených hodnot % byl použit stejný způsob jako u probanda č. 1. Naměřené hodnoty Flum Plaecký bazén Rozdíl naměřených hodnot % Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) ØRychlost plaání při ANP 1:26,3 min./100m 1:32,5 min./100m 107,20% 148 156 105,40% 33 30,6 92,70% 1,16 1,08 93% Tab. č. 12. Sronání hodnot anaerobní práhu - průměrný čas na 100 m, srdeční frekence anaerobního prahu, frekence záběru při anaerobním prahu a rychlosti plaání na úroni ANP proband M. B. 5. Diskuze Při hodnocení je třeba si položit otázku, proč jsou hodnoty ANP/100 m a SF ANP tak rozdílné, frekence záběru při ANP je téměř totožná. Proč jsou placi schopni zládat stejnou nebo i yšší intenzitu zatížení s nižší odezou organizmu e Flumu oproti plaeckému bazénu? Co še způsobuje tyto rozdíly?. V diskuzi se pokusíme zanalyzoat jak kalitu proudnicoého kanálu na UK FTVS, tak technickou ybaenost place a podmínky při proádění testu. 43

Probandi byli ybráni tak, aby obsáhli celé spektrum ýkonnosti placů (triatlonistů), pro které ýše popsané testoání připadá úahu.. Ve skupině nebyli zařazeni placi, který by měl os. rekord nad 06:00 min/400 m, ýběr byl zaměřen na dostatečně technicky ybaené placi. Nejpre si rozebereme průběh testu proudnicoém kanálu (Flumu) na UK FTVS, popis jednotliých testů jsme rozebírali jiné kapitole. Test byl proeden dopoledních hodinách uzařené místnosti, kdy placi plaali triatlonoé kombinéze se sportestrem. Před testem jim byl ponechán dostatečný prostor pro rozplaání. Byly poučeni o průběhu testu a místu, kde se mají při plaání pohyboat. Rychlost proudící ody byla nastaena, tak, aby odpoídala jejich ýkonosti a úroni techniky plaeckého způsobu kraul. Průběh testu plaeckém bazénu byl obdobný. Test byl proeden dopoledních hodinách. Placům byl roněž ponechán prostor pro rozplaání. Plaali e stejných triatlonoých kombinézách, které měli při testoání na UK FTVS se sportestrem. Vítr ani jiní placi, kteří by ytářeli elké lny se bazéně nenacházeli. Rychlost plaání byla stanoena dle ýsledků z proudnicoého kanálu či aktuálního os. rekordu na 400m. Rozdíl byl pouze tom, že proudnicoém kanále nemuseli placi dělat obrátky, což plaeckém bazénu ano. Dá se tedy říct, že průběh testu jak e Flumu, tak plaeckém bazénu byl téměř totožný. Čím jsou tedy způsobeny rozdílné ýsledky? Pokud se podíáme na rychlost proudící ody jednotliých hloubkách ody proudnicoého kanálu, zjistíme, že její hodnota se zrůstající hloubkou klesá, což umožňuje placům (triatlonistům) dosahoat nižších ýsledků nitřního ýkonů. U probanda T. S. je SF ANP při plaání plaeckém bazénu 103,7% SF ANP při plaání e Flumu, průměrný čas plaání na 100 m kraul při ANP (123,2%) a frekence záběru při ANP (105%). Průměrná rychlost plaání při ANP e Flumu činí 78,3% průměrné rychlosti plaání při ANP plaeckém bazénu. U probanda M. B. je SF ANP při plaání plaeckém bazénu 105,4% SF ANP při plaání e Flumu, průměrný čas plaání na 100 m kraul při ANP (107,2%).. Průměrná rychlost plaání při ANP e Flumu činí 93% průměrné rychlosti plaání při ANP plaeckém bazénu a frekence záběru při ANP (92,7%). Roněž můžeme zcela jistě přijmout záěr, že čím je lépe technicky ybaený, tím dokáže íce tuto ýhodu yužít a dosahoat lepších ýsledků e Flumu. plaec 44

6. Záěr Cílem práce bylo zjistit zda při stejné rychlosti plaání je shodná či rozdílná srdeční frekence a hladina laktátu proudnicoém kanále a plaeckém bazénu, oěřit rychlost proudící ody proudnicoém kanále. Cíl se podařilo splnit, i když ke sronání byly použity pouze ýsledky dou probandů, neboť u zbylých dou získání ucelených dat překazil nefunkční sportester. Přestože, jsme yužili pouze ýsledky dou placů, můžeme zcela jistě potrdit, že placi zládali daleko lépe zatížení e Flumu, což bylo způsobeno rozdílnou rychlostí proudící ody, které umožňuje placi lepší proedení záběru s menší ynaloženou silou. U probanda T. S. je SF ANP při plaání plaeckém bazénu 103,7% SF ANP při plaání e Flumu, průměrný čas plaání na 100 m kraul při ANP (123,2%) a frekence záběru při ANP (105%). Průměrná rychlost plaání při ANP e Flumu činí 78,3% průměrné rychlosti plaání při ANP plaeckém bazénu. U probanda M. B. je SF ANP při plaání plaeckém bazénu 105,4% SF ANP při plaání e Flumu, průměrný čas plaání na 100 m kraul při ANP (107,2%).. Průměrná rychlost plaání při ANP e Flumu činí 93% průměrné rychlosti plaání při ANP plaeckém bazénu a frekence záběru při ANP (92,7%). Zcela jistě by bylo elmi zajímaé proedení testu, kterým se zabýala tato práce e špičkoých ědeckých zařízeních, které lastní proudnicoý kanál. Zařízení tohoto typu jsou Německu Unierzita Lipsku a ědecké pracoiště na ostroě Tenerife e Španělsku. Výhodou těchto pracoišť je nejenom možnost nastaoání rychlosti proudící ody po desetinách, ale i celkoě lepší technická ýbaa. Takoé pracoiště ošem stojí nemalé peníze a současné době není ČR dostatek finančních zdrojů na jeho ybudoání. Pokud se rátíme k proudnicoému kanálu na UK FTVS a jeho yužití, můžeme přijmout záěr, že plně poslouží školním účelům. K testoání ýkonnosti rcholoých sportoců není hodné. Jeho yužití je třeba hledat rozboru spráné techniky plaání, náciku techniky jednotliých plaeckých způsobů apod. Pro ytoření zorce, který by byl yužit k přepočtu ýsledků získaných e Flumu nebylo dostatek proměných. Pokud by jsme se chtěli o ytoření takoého zorce pokusit bylo by třeba ětší množstí probandů. Vždy nejméně da o stejné ýkonosti, neboť by jsme potřeboali potrdit rozdíly e ýsledcích z Flumu a pla. bazénu jednoho z nich ýsledky toho druhého. 45

7. Seznam použitým zkratek ADP ANP ATP CNS CP CR ČSTT fa. Flum int. kj kw l La m m/s min. mmol mmol/l os. rekord r s SF SF max. t TF tt TZ UK FTVS W 170 adenozindifosfát anaerobní práh adenozintrifosfát Centrální neroá soustaa kreatinfosfát kreatin Český saz triatlonu firma proudnicoý kanál interal kilojoule kilowaty litr hladina laktátu metr metr za sekundu minuta milimol milimol na litr osobní rekord dráha sekunda srdeční frekence maximální srdeční frekence čas tepoá frekence triatlon Technical center Unierzita Karloa Fakulta Tělesné Výchoy a Sportu rychlost zátěžoý test 46

8. Seznam použité literatury 1. Čechoská, I., Sobodoá, I.: Plaecká přípraa triatlonu. Praha: Český saz triatlonu, metodický dopis 1, 1994 2. ČSTT: Praidla triatlonu, duatlonu a kadriatlonu. Praha: Český saz triatlonu, 2009 3. Doalil, J. a kolekti.: Výkon a trénink e sportu. Praha: Olympia, 2002 4. Formánek, J., Horčic, J.: Triatlon. Praha: Olympia, 2003 5. Halíčkoá, L.: Fyziologie tělesné zátěže I. Praha: Karolinum, 2006 6. Heller, J.: Funkční zátěžoá diagnostika a její yužití přípraě triatlonistů. Praha: Český saz triatlonu, metodický dopis 1, 1996 7. Hofer, Z. a kol.: Technika plaeckých způsobů. Praha: Karolinum, 2000 8. Hoch, M. a kol.: Plaání Teorie a didaktika. Praha, 1983 9. Janura, M., Zahálka, F.: Kinematická anylýza pohybu čloěka. Olomouc:Unierzita Palackého, 2004 10. Kozel, T.: Zátěžoé testy použíané při diagnostice ýkonnosti a trénoanosti plaání a plaecké části triatlonu. Praha: UK FTVS, Bakalářská práce, 2009 11. Neunmann, G., Pfützner, A., Berbalk, S.: Das große Buch om Triathlon. Aachen, Mayer α Mayer, 2004 Elektronické zdroje: Coriho cyklus, [cit. 10. 10. 2011]. Dostupný z www. orion.chemi.muni.cz Laktát - še o laktátu; překlad 2006, [cit. 08. 07. 2011]. Dostupný z www.triatlon.cz Mentaltec. LTD, Strömungskanal, [cit. 10. 08. 2011]. Dostupný z www.mentaltec. De Neuer Strömungskanal Schwimmen an IAT übergeben. [cit. 11. 08. 2011]. Dostupný z www.iat.uni leipzig.de 5. Pokles klidoé tepoé frekence důsledku zrůstající ytralosti a trénoanosti, [cit. 09.08. 2011]. Dostupný z www.sportital.cz 6. Polar sporttester, [cit. 05. 09. 2011]. Dostupný z www.triatlet.cz 7. Strömungskanal, [cit. 11. 08. 2011]. Dostupný z www.ld-pool.com 47

9. Seznam tabulek a obrázků Obr. č.1. Schéma střídání náběhoé a odtokoé hrany zabírající ruky...11 Obr.č. 2. Kraul kinogram place...13 Obr. č. 3. Podíl zdrojů energie na její celkoé úhradě záislosti na čase při maximálních ýkonech různého trání...16 Obr.č. 4. Torba energie zjednodušeně...17 Obr. č. 5. Záislost laktátu na rychlosti běhu...19 Obr. č. 6. Přesun laktátu...19 Obr. č. 7. Coriho cyklus...20 Obr. č. 8. Reakce srdeční frekence na postupně zyšoanou zátěž...23 Obr. č. 9. Pokles klidoé tepoé frekence důsledku zrůstající ytralosti a trénoanosti...24 Obr.č. 10. Polar sporttester...25 Obr. č. 11. Proudnicoý kanál...26 Obr. č. 12. Proudnicoý kanál FTVS UK...27 Obr. č. 13. Formulář k zaznamenání mezičasů, celkoého času a SF...31 Obr. č. 14. Měřící přístroj...33 Obr. č. 15. Obr. č. 16. Obr. č. 17. Vrtulka...33 Měřič otáček...33 Náčrtek rozložení rychlosti protiproudu e Flumu...35 Tab. č.1. Hodnocení úroně zotaení po náročném ytralostním trninku podle poklesu SF do 3-5 minut u osob, které mají Sfmax. 180 200...26 Tab. č. 2. Rozdílné rychlosti proudící ody dle proedených měření proudnicoém kanálu - Flumu...36 Tab. č. 3. Tab. č. 4. Tab. č. 5. Tab. č. 6. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti protiproudu a průměrný čas na 100m proband T. S...39 Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband T. S...40 Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti protiproudu a průměrný čas na 100m proband M. B...40 Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband M. B...40 48

Tab. č. 7. Tab. č. 8. Tab. č. 9. Tab. č. 10. Tab. č. 11. Tab. č. 12. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a časy jednotliých úsecích proband T. S...40 Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband T. S...41 Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a časy jednotliých úsecích proband M. B...41 Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp) proband M. B...41 Sronání hodnot anaerobní práhu - průměrný čas na 100 m, srdeční frekence anaerobního prahu, frekence záběru při anaerobním prahu a rychlosti plaání na úroni ANP proband T. S...42 Sronání hodnot anaerobní práhu - průměrný čas na 100 m, srdeční frekence anaerobního prahu, frekence záběru při anaerobním prahu a rychlosti plaání na úroni ANP proband M. B...43 49

10. Přílohy Příloha č. 1. Příloha č. 2. Žádost o yjádření etické komise UK FTVS Informoaný souhlas Příloha č. 3. Výsledky testoání e Flum UK FTVS proband L. F. Příloha č. 4. Výsledky testoání e Flum UK FTVS proband M. P. Příloha č. 5. - Výsledky testoání test 4x300m proband L. F. Příloha č. 6. - Výsledky testoání test 4x300m proband M. P. Příloha č. 7. Záznam srdeční frekence Flum - proband T. S. Příloha č. 8. Laktátoá křika Flum - proband T. S. Příloha č. 9. Záznam srdeční frekence Flum - proband L. F. Příloha č. 10. Laktátoá křika Flum - proband L. F. Příloha č. 11. Záznam srdeční frekence Flum - proband M. B. Příloha č. 12. Laktátoá křika Flum - proband M. B. Příloha č. 13. Záznam srdeční frekence Flum - proband M. P. Příloha č. 14. Laktátoá křika Flum - proband M. P Příloha č. 15. Záznam srdeční frekence bazén - proband T. S. Příloha č. 16. Laktátoá křika bazén - proband T. S. Příloha č. 17. Laktátoá křika bazén - proband L. F. Příloha č. 18. Záznam srdeční frekence bazén - proband M. B. Příloha č. 19. Laktátoá křika bazén - proband M. B. Příloha č. 20. Laktátoá křika bazén - proband M. P. Příloha č. 21. Sronání SF (flum, plaecký bazén) - proband T. S. Příloha č. 22. Sronání SF (flum, plaecký bazén) - proband M. B. Příloha č. 23. Kalibrační list číslo 20037, měřící rtulka Česká zemědělská unierzita Příloha č. 24. Vyhodnocení rychlosti proudění bazénu s protiproudem (Výzkumný ústa odohospodářský T. G. M. Příloha č. 25. Měření rychlosti Flum UK FTVS, 03. 11.2011 50

Příloha č. 26. Stupeň č. 1. proudnicoý kanál Flum Příloha č. 27. Stupeň č. 2. proudnicoý kanál Flum Příloha č. 28. Stupeň č. 6. proudnicoý kanál Flum Příloha č. 29. Stupeň č. 7. proudnicoý kanál Flum Příloha č. 30. Stupeň č. 15. proudnicoý kanál Flum 51

Příloha č. 1. - Žádost o yjádření etické komise UK FTVS 52

Příloha č. 2. - Informoaný souhlas Milý sportoče, milá sportokyně, Informoaný souhlas dooluji si Tě osloit za účelem Té účasti na našem ýzkumu, který se týká poronání srdeční frekence, hodnot kyseliny mléčné, rychlosti plaání proudnicoém kanále (FLUM) a plaeckém bazénu. Výzkum je součástí mojí diplomoé práce, kterou ede pan PaedDr. Josef Horčic, PhD., s nímž na tomto ýzkumu spolupracuji. Cílem práce je zjistit zda při stejné rychlosti plaání proudnicoém kanále a plaeckém bazénu je shodná či rozdílná srdeční frekence, hladina laktátu. V případě, že budou hodnoty rozdílné, připrait přepočet rychlosti z flumu do bazénu. Testoání bude probíhat e dou fázích. I. fáze flum. Stupňoaný test 4x300m s interalem odpočinku 1 min., kdy bude testonýn odebrán zorek kre ke zjištění laktátu a zaznamenána srdeční frekence. Rychlost plaání bude stanoena intenzitou protiproudu od 1,1 1,43 m/s, tj. 3:30:00 4:30:00 min./300m. II. fáze plaecký bazén. Stupňoaný test 4x300m/ interal odpočinku 1 min. Během odpočinku iz. ýše. Rychlost plaaných úseků bude od nejpomalejšího k nejrychlejšímu od 4:30:00-3:30:00 min. Testoání je bezbolestné a je zajímaým zpestřením tréninku. Odměnou pro tebe bude ědomí, že ses zúčastnil testu, který přispěje k prohloubení možností testoání nitřního ýkonu a zlepšoání způsobu získáání informací, které je možno následně yužít tréninkoém cyklu. Získaná data z měření nebudou zneužita a osobní údaje kromě jména, příjmení, iniciálů nebudou zeřejněny. Sým podpisem souhlasíš se sojí účastí e ýzkumu a potrzuješ, že si nejsi ědom(a) žádných onemocnění (srdeční onemocnění, diabetes, atd.), která by mohla způsobit komplikace při ýše uedených testech. Byl(a) jsi informoán(a) o způsobu a postupu testů. Roněž souhlasíš s odebráním malého množstí kre inazní metodou, které je třeba k získání hodnot laktátu z kre. Veškeré informace jsem poskytl(a) dobroolně. Testu se také účastním zcela dobroolně. Praha 15.06.2011 53

Příloha č. 3. Výsledky testoání e Flum UK FTVS proband L. F. Jméno L. F. 1. úsek 2. úsek 3. úsek 4. úsek Rychlost ody flum Rychlost plaání bazén Počet záběrů (n/min) SF ihned po doplaán í SF - 30s SF - 60s Ø100m (min.) Hladina laktátu (mmol/l) Interal zatížení (min.) 1,36 1,06 28 122 01:34:00 1,2 04:00:00 1,42 1,12 30 133 01:29:00 0,9 03:50:00 1,5 1,2 37 155 01:23:00 1,8 03:40:00 1,61 1,31 35 167 130 86 01:16:00 3,3 03:30:00 Tab. č. 1. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti protiproudu a průměrný čas na 100m proband L. F. Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:21,30 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) 158 Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 35 Tab. č. 2. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband L. F. 54

Příloha č. 4. Výsledky testoání e Flum UK FTVS proband M. P. Jméno M. P. 1. úsek 2. úsek 3. úsek 4. úsek Rychlost ody flum Rychlost plaání bazén Počet záběrů (n/min) SF ihned po doplaání SF - 30s SF - 60s Ø100m (min.) Hladina laktátu (mmol/l) Interal zatížení (min.) 1,5 1,2 24 128 01:23:00 3,5 04:00:00 1,61 1,31 27 142 01:17:00 3,8 03:50:00 1,68 1,38 32 156 01:13:00 7,3 03:40:00 1,83 1,53 38 167 145 109 01:06:00 10,6 03:30:00 Tab. č. 1. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti protiproudu a průměrný čas na 100m proband M. P. Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:16,70 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) 143 Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 32 Tab. č.2. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband M. P. 55

Příloha č. 5. - Výsledky testoání test 4x300m proband L. F. Jméno L. F. 300 (m) SF - ihned SF - 30s SF - 60s Laktát (mmol/l) Frekence záběru (n/min.) ØRychlost Ø100m (min.) 1. úsek 04:33,00 2 27,6 1,1 01:31,00 2. úsek 04:24:00 1,3 29,7 1,14 01:28,00 3. úsek 04:14:00 1,7 32,4 1,18 01:25,00 4. úsek 04:09:00 2,4 38 1,2 01:23,00 Tab. č. 1. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a časy jednotliých úsecích proband L. F. Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:24,00 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) 154 Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 32,4 Tab. č. 8. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband L. F. 56

Příloha č. 6. - Výsledky testoání test 4x300m proband M. P. Jméno M. P. 300 (m) SF - ihned SF - 30s SF - 60s Laktát (mmol/l) Frekence záběru (n/min.) ØRychlost Ø100m (min.) 1. úsek 04:02,00 141 3,5 25,9 1,24 01:21,00 2. úsek 03:59:00 151 4,9 27,7 1,26 01:20,00 3. úsek 03:56:00 158 6,6 29,1 1,27 01:19,00 4. úsek 03:59:00 160 125 108 7,1 28,7 1,26 01:20,00 Tab. č. 1. Hodnoty hladiny laktátu, srdeční frekence, rychlosti plaání a časy jednotliých úsecích proband M. P. Anaerobní práh - Ø čas na 100 m (min.) 01:24,10 Srdeční frekence anaerobního prahu (n/min.) Frekence záběru při anaerobním prahu (n/min.) 25,9 Tab. č. 2. Hodnota Anp - průměrný čas na 100 m, SF anaerobního prahu, frekence záběru při Anp proband M. P. 57

Příloha č. 7. - Záznam srdeční frekence Flum - proband T. S. 58

Příloha č. 8. - Laktátoá křika Flum - proband T. S. 59

Příloha č. 9. - Záznam srdeční frekence Flum - proband L. F 60

Příloha č. 10. - Laktátoá křika Flum - proband L. F. 61

Příloha č. 11. - Záznam srdeční frekence Flum - proband M. B. 62

Příloha č. 12. - Laktátoá křika Flum - proband M. B. 63

Příloha č. 13. - Záznam srdeční frekence Flum - proband M. P. 64

Příloha č. 14. - Laktátoá křika Flum - proband M. P. 65

Příloha č. 15. - Záznam srdeční frekence bazén - proband T. S. 66

Příloha č. 16. Laktátoá křika bazén - proband T. S. 67

Příloha č. 17. - Laktátoá křika bazén - proband L. F. 68

Příloha č. 18. - Záznam srdeční frekence bazén - proband M. B. 69

Příloha č. 19. - Laktátoá křika bazén - proband M. B. 70

Příloha č. 20. - Laktátoá křika bazén - proband M. P. 71

Příloha č. 21. - Sronání SF (flum, plaecký bazén) - proband T. S. 72

Příloha č. 22. - Sronání SF (flum, plaecký bazén) - proband M. B. 73

Příloha č. 23. - Kalibrační list číslo 20037, měřící rtulka Česká zemědělská unierzita 74

Příloha č. 24. - Vyhodnocení rychlosti proudění bazénu s protiproudem (Výzkumný ústa odohospodářský T. G. M.) 75

Příloha č. 25. - Měření rychlosti Flum UK FTVS, 03. 11.2011 76