Případy COS_DFI a COSZDFI Chování modelu DWI poháněného větrnou turbínou (model WIND) v režimu regulace účiníku cosϕ =konst. První případ COS_DFI ukazuje schopnost DFI udržet zadanou hodnotu účiníku (danou výchozím chodem sítě) při změnách činného výkonu danou změnou rychlosti větru. Režim regulace účiníku je navolen zápornou hodnotou T IQ v typových parametrech přídavných automatik regulátoru buzení. Modelovaná soustava je obdobná jako v předchozích případech projektu WIND_TUR a je znázorněna na následujícím obrázku. PARK NODE4 T_4 NODE _2A _2B NODE2 NODE INFBUS T_ CONS U cos =const. f 5_ TRW I A DFI NODE5 NODE6 WINS =var. WRAM t=5s WUS t=5s WRAM t=5s Obrázek ukazují průběhy svorkového účiníku, činného a jalového výkonu..9.85.8.75.7.65.6.55.5.45.4.5..25 COSM_I[p.j.] QS_I[p.j.] P_I[p.j.] Q_I[p.j.].2 2 4 5 6 7 8 t[s] Je vidět, že i při velkých změnách výkonu kolem 4 s je regulátor schopen udržet zadaný účiník.
Změna zadaného účiníku se provádí standardní zásahem EXCT (MODES rozpozná regulačním režimu podle hodnoty parametru T IQ ). Ve scénáři je nutno rozlišit jestli se jedná o dodávku jaloviny nebo naopak odběr, to se provede druhým parametrem zásahu (kladná hodnota značí dodávku a záporná odběr Q). Případ COSZDFI demonstruje změnu účiníku z výchozí hodnoty.88 na.95 s dodávkou jaloviny. Změna se provede v následujícím zásahem ve scénáři:,'exct' 'I',.95, Modelovaná soustava je stejná, jak v předchozím příadě: PARK NODE4 T_4 NODE _2A _2B NODE2 NODE INFBUS T_ CONS EXCT t=s cos =const. f 5_ TRW I A DFI NODE5 NODE6 WINS =var. Časový průběh veličin je zobrazen na následujícím obrázku: COSM_I[p.j.] QS_I[p.j.] P_I[p.j.] Q_I[p.j.]..9.8.7.6.5.4..2. 2 4 5 6 7 8 t[s] Regulátor velmi rychle vyreguluje účiník snížením dodávky jalového výkonu na požadovanou hodnotu.
případ ARN_DFI Chování dvojitě napájeného asynchronního generátoru (model DFI) při změně rychlosti větru a zapojení do ARN Modelovaná soustava je obdobná jako případě RE_DFI, ale místo původního externího regulátoru RSEKU řídí zadaný jalový výkon QS regulátor ARN. V tomto případě musí být DFI v režimu sekundární regulace jalového výkonu v typových parametrech přídavných automatik buzení se zvolí kladná hodnota integrační časové konstanty T IQ =. Odpovídající sada typových parametrů má označení DFIRQ. Q Q S U Z Q min KOR B Korekce pt IQ z externího regulátoru 4 Q U Zmin k Q Regulátor Q U S T IQ KOR B v U Zmin k IR 7 k IA U Z U Z p.2 k P /X E U εe X Q 8 I P 2 U 2 /X pt I pro I > Regulátor U Omezení I X Q min Vstupní data pro zadání ARN se zadávají ve speciálním úsek do souboru STABIL.2: Q I Poc. Jmeno Per Nec Uz KU Ngen stav Blok QXN QMM QXM QMN PN PM Stav ARN Pil.uzlu [s] [kv] [kv] [MVAr/kV] [] [] [MVAr] [MVAr] [MVAr] [MVAr] [MW] [MW] NARN(Ngen)x 'ARN_I' 'NODE5'.. 97.45. 'I' 25 56 56 25 5. Každý ARN má svůj řádek záznamu následovaný záznamy jednotlivých regulačních bloků. Každý regulační blok je definován počátečním zapojením do regulace (stav= pro zapojení do regualce,stav= pro vypojení z ARN). Tento počáteční stav se dá měnit během simulace zásahem ARNB (jako objekt je uveden blok a jako parametr stav). Dále má každý regualční blok definovanou lichoběžníkovou charakteristiku PQ diagramu podle následujícího obrázku: QMN PN QXN QMM PM QXM Q Ve scénáři případu se ARN zapne (v počáteční stavu byl vypnut) zásahem ARNS a po skončení poryvu větru je mu zásahem ARNU změněna výchozí zadaná hodnota Uz=97.45 o 5 kv, tedy na 97.5 kv, jak ukazuje výpis variace SCENAR.8:.,'ARNS' 'ARN_I',, 25,'WRAM' 'I', 5, 2 4,'WUS' 'I',, 5 5,'WRAM' 'I', 5, 2 75.,'ARNU' 'ARN_I', 5,,'END '
Schéma případu je na následujícím obrázku: PARK ARNS t=s ARNU t=75s NODE4 ARN U QS T_4 5_ TRW NODE I A DFI NODE5 NODE6 WINS _2A _2B =var. NODE2 WRAM t=5s NODE INFBUS T_ WUS t=5s CONS WRAM t=5s ARN má pulzní charakter, to znamená, že mění hodnotu QS tak dlouho, až je napětí v pilotním uzlu doregulováno do pásma necitlivost. Podmínkou ovšem je, aby regulační blok/bloky měly dostačený regulační rozsah (ARN nedovolí vybočení ze zadaného PQ diagramu). Blokové schéma ARN je na dalším obrázku. Q S U Z EPS U RE U K QS U P NEC R U K U Rmin K n Q S n T PER n Q S Obr.. ukazuje časový průběh regulace s pulzním charakterem změny požadované hodnoty jalového výkonu QS.. /U/_NODE5[p.j.] ZADU_ARN_I[p.j.] REU_ARN_I[p.j.] QS_I[p.j.] Q_I[p.j.].8.6.4.2. 2 4 6 8 2 4 6.2 t[s] Obr. časový průběh veličin modelu ARN a DFI při změně zadané hodnoty napětí pilotního uzlu REU Napětí je doregulováno během 5 cyklů.
Případ E_WECCZ a E_WECCN Chování inovovaného modelu DFI poháněného větrnou turbínou (model WIND) při blízkém zkratu E_WECCZ Případ prokazuje odolnost moderních dvojitě napájených asynchronních generátorů při blízkém zkratu ( ride through fault capability ). Modelovaná soustava je převzata z [].Větrný park o sumárním výkonu MW je modelován jako jeden ekvivalentní zdroj podle následujícího obrázku. WF_LS WF_HS VOBL INFINITE INFBUS WT_4 WT_TERM WT A =var. VOBL FOUL t=.s CLER t=.25s CONS DFI WIND Dynamické chování parku je sledováno pro zkrat na jednom z paralelních vedení. Zkrat trvá 5 ms, pak se vedení vypíná z obou stran. Poslední obrázky ukazují průběhy svorkového napětí, činného a jalového výkonu..2 UEN_WT[p.j.] Q_WT[p.j.] P_WT[p.j.]..8.6.4.2...2.4.6.8..2.4.6.8 2. Je vidět stabilní průběh s rychlým tlumením přechodných dějů. Simulované průběhy odpovídají referenčnímu výpočtu z []. Během zkratu dodává DFI jalový výkon tak, aby nebyl překročen dovolený proud generátoru I (viz podrobnější popis modelů dále). Činný výkon je omezen podle velikosti napětí mechanismem LVPL ( Low Voltage Power Logic ). Po vypnutí zkratu narůstá činný výkon trendem 5 p.j./s na původní hodnotu danou rychlostí větru. t[s]
Následující obrázek ukazuje propojení modelů WIND pro větrnou turbínu a DFI pro dvojitě napájený as. generátor. ω Model WIND Model DFI Kc P (, )v l E N S U Zmin k Q 4 β Q Q S U Z Q min KOR B Korekce pt IQ z externího regulátoru 4 Q ω Z β pt IC 9 K P2 β 2 ω pt I2 6 Regulátor otáček U S Kompenzace natočení T IQ v U Zmin β Natáčení lopatek v min v T W ε k P p β β VYP X Q pt I 8 β SPD ω λ i /X E U Statická charakteristika Kc P (, β) l ro * R K = 2N TN 2 Výkon turbíny N T D λi cp (, ß) = A Bß C e l λi ω 2 f rn R = = F l p ß ß an 2 bnc ωz N k N w ω pt W pt m 5 8 N N Zadaná hodnota otáček k pn ε P N N min KOR B pt IN 8 k IR 5 v N v N T N p N min ω 7 k IA U Z U Z p.2 E LVPL N Z /k N I P Z X Q min Regulátor U Regulátor Q Obr. Bloková schémata modelů WIND a DFI l v=5 p LVPL Omezeni rychlosti a velikosti podle napětí I P I P 2 U 2 /X pro I > /k N Omezení I Regulace spočívá ve dvou oddělených a nezávislých částech při činný a jalový požadovaný výkon N Z a Q. Cílem regulace N Z je přizpůsobovat činný výkon dodávaný do sítě, aby odpovídal výkonové rovnováze soustrojí, tedy především výkonu vyráběnému větrnou turbínou v závislosti na rychlosti větru. V modelu se předpokládá spolupráce s větrnou turbínou s proměnnými otáčkami (model WIND), takže zadaná hodnota otáček se určuje v závislosti na skutečné dodávce výkonu do sítě. V případě výkonové nerovnováhy (rozdílu mezi výkonem turbíny N T a výkonem generátoru ) a vzniku regulační odchylky ε P je požadovaný výkon N Z měněn trendem v N, aby se dostal do souladu s výkonem turbíny. Naopak při poklesu dodávky do sítě (např. vlivem zkratu) se zmenšují zadané otáčky ω Z (vstupující i do modelu turbíny), čímž se zmenšuje akcelerace soustrojí. Tab. Seznam parametrů DFIR z katalogu typových parametrů regulátoru turbíny N() w() TIN(s) TW(s) TN(s) kpn() a() b() c() vn(/s).77.2.5 5.5 5.6.4.5.45 Zadaná hodnota otáček ω Z vstupuje do regulátoru turbíny, který ovládá natáčení lopatek úhel β. Požadovaná hodnota natočení je dána součtem výstupu kompenzace natočení a regulátoru rychlosti. Pro zajištění stabilního provozu má kompenzace natočení (optimalizuje úhel β pro dosažení největšího výkonu turbíny pro danou rychlost větru a otáčky) integrační charakter a regulace otáček naopak proporcionální (integrační část je nepoužita). Typové parametry jsou v následující tabulce. Tab. 2 Seznam parametrů WINDS z katalogu typových parametrů přídavných automatik regulátoru turbíny b(st) Kp2() TIC(s) TI2(s) 2 Q I
Žlutě vyznačené parametry v Obr. jsou součástí typových parametrů generátoru viz Tab. 6: Výkon turbíny N T je v poměrných hodnotách určen účinnosti turbíny c P a třetí mocniny ekvivalentní rychlosti větru v ose rotoru, dělené jmenovitou účinností c Pn (při jmenovité rychlosti větru n ). Účinnost turbíny c P závisí na činiteli rychloběžnosti λ a úhlu natočení β. R je poloměr rotoru turbíny, f rn je jmenovitá frekvence otáčení rotoru. A,B,C,D,F a jsou volitelné parametry. Příklad závislostí účinnosti na λ a β pro třílistou vrtuli jsou zobrazeny na Obr. 2 pro parametry dle Tab...5.45 c P =f( ) =.4.5..25.2.5..5 =2.5 =5 = =5 =2 =25 2 4 6 8 2 4 6 8 2 Obr. 2 Závislost c P na λ a β Tab. Seznam použitých parametrů WIND22 pro model větrné turbíny z katalogu typových parametrů turbín k N T W A B C D Vmin V F ρ Nmin N R ven frn s st/s st/s kg/m m m/s Hz 8.84.65 8.4.2,,225 4 2,26 Pro zadaný průměr vrtule, jmenovité rychlosti větru a 2% jmenovité rychlosti otáčení vychází jmenovitý výkon turbíny 2.2 MW. Stacionární závislost výkonu turbíny na rychlosti větru je zobrazena na následujícím obrázku:.9.8.7.6.5.4..2. NT.2..4.5.6.7.8.9 Obr. Závislost výkonu turbíny na rychlosti větru Regulace Q může obdobně jako u synchronního generátoru pracovat v primární nebo sekundární regulaci v závislosti na hodnotě parametru T IQ. Jestliže je nulový, regulátor reguluje svorkové napětí, případně modifikované statikami jalovým a/nebo činný výkonem (volbou parametrů k IR a k IA ). Pro T IQ > reguluje regulátor jalový výkon generátoru. V obou případech lze k zadané hodnotě přičítat korekční signál z externího regulátoru a simulovat tak např. regulaci napětí sítě (v definovaném místě). V případě, že proud překročí hodnotu I je hodnota Q regulována tak, aby proud generátoru tuto hodnotu nepřekročil. Pro T IQ < reguluje regulátor na konstantní účiník. V tabulkách jsou typové parametry modelů použité pro následující výpočty: Tab. 4 Seznam parametrů DFIP pro model DFI z katalogu typových parametrů regulátoru buzení Uzmin Uz Kp TI(s) v(%/s) KIA() KIR().8.2.25 Tab. 5 Seznam parametrů DFI pro model DFI z katalogu parametrů přídavných automatik regulátoru buzení kq() TIQ(s) Qmin() Q().8.8 ve
enerátor včetně frekvenčního měniče je v běžném provozu modelován staticky pomocí Nortonova vstřiku I paralelně s náhradní reaktancí motoru X (viz např. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a nejnovější doporučení f. E Energy [] ). pro >Umez pro <Umez I I C R C I=(P Z jq)/ * jx I E jx C X =X (X 2 X mi )/X 2 /X mi Obr. 4 Schéma modelu DFI napájeného do rotoru frekvenčním měničem Nortonův vstřik je spočítán z požadovaného výkonu P Z jako součinu činného proudu I P (průmětu fázoru proudu generátoru I do fázoru svorkového napětí ) a amplitudy svorkového napětí a požadovaného jalového výkonu Q. V běžném provozu s napětím větším než Umez je dodávka činného i jalového výkonu daná výstupy z regulátorů P Z a Q. Při poklesu svorkového napětí pod určitou hodnotu Umez rotorová část frekvenčního měniče zablokuje a rotorový obvod se zkratuje přes přídavný odpor R, takže asynchronní generátor přejde do režimu s kotvou nakrátko. Síťová část měniče zůstává zapojena a kapacita meziobvodu C je trvale připojena na svorky, což ukazuje druhá část Obr. 4. Při poklesu svorkového napětí pod hodnotu Umez je generátor modelován přechodným napětím za přechodnou reaktancí, což odpovídá modelu ELM. Přechodné děje v obou vinutích jsou v běžném provozu zanedbány, protože jsou dostatečně rychlé v porovnání s vyšetřovanými elektromechanickými ději. Dominantní roli přebírá frekvenční měnič, který v součinnosti s regulačními obvody je schopen přizpůsobovat činný i jalový výkon požadavkům na efektivní využití rychlosti větru a na neovlivňování sítě. Typové parametry modelu DFI jsou v následující tabulce: Tab. 6 Seznam parametrů DFIEU pro model DFI z katalogu typových parametrů asynchronních strojů Idef Sp Umez R Tm X X2 X2 Xmi R R2 R2 C Z I I P () (/min) (s) 5. 7.8.99.99.29.7.9.9.5.9.5. Parametr Idef určuje způsob výpočtu parametrů rotoru v našem případě se pro DFI zadává. Náhradní reaktance se spočítá obvyklým způsobem: X X'=X X2*Xmi /(X2Xmi). Chování inovovaného modelu PMC poháněného větrnou turbínou (model WIND) při blízkém zkratu E_WECCN Případ prokazuje odolnost moderních plnovýkonových frekvenčních měničů při blízkém zkratu ( ride through fault capability ). Modelovaná soustava je obdobná jako u předchozího případu, jen místo modelu generátoru DFI je zadán synchronní stroj s modelem PMC (z ang. Permanent Magnet enerator with Converter ). Oproti předchozí verzi je PMC (v souladu s [] ) modelován jako Nortonův ekvivalent bez náhradní admitance viz následující obrázek: PM U B I I 2 C I I =(IpjI Q ) * / Následující obrázek ukazuje průběhy svorkového napětí, činného a jalového výkonu a činné a jalové složky proudu.
UEN_WT2[p.j.] Q_WT2[p.j.].4.2..8.6.4.2 P_WT2[p.j.] I_P_WT2[p.j.] IQ_WT2[p.j.]...2.4.6.8..2.4.6.8 2..2 t[s] Je opět vidět stabilní průběh s rychlým tlumením přechodných dějů. Simulované průběhy odpovídají referenčnímu výpočtu z []. Během zkratu dodává PMC jalový výkon tak, aby nebyl překročen dovolený proud generátoru I. Činný výkon je omezen podle velikosti napětí mechanismem LVPL ( Low Voltage Power Limiter ). Po vypnutí zkratu narůstá činný výkon trendem 5 p.j./s a se vrací na původní hodnotu danou rychlostí větru. Následující obrázek ukazuje propojení modelů WIND pro větrnou turbínu a PMC. Kc P (, ) Model WIND Model PMC Zadaná hodnota an 2 bnc otáček N k Z N w pt W N 5 8 N v k N pn P N T N p 5 pt IN 8 v N 4 Q S N S 4 9 pt IC Q Kompenzace natočení Q min KOR B Korekce z externího regulátoru Q U Zmin k Q U Z pt IQ 4 U S Regulátor otáček N min Regulátor Q K P2 pt I2 T IQ KOR B U Z v U Zmin 7 p.2 k IA k IR 5 Q U Z Natáčení lopatek v.6 I E Regulátor U k P I Q Obr. 5 Bloková schémata modelů WIND a PMC Princi regulace je obdobný jako u předchozího modelu DFI. 6 2 v min T W p K VYP SPD ρπr N Z pt I 2 2N TN i /k N I Q Statická charakteristika LVPL 8 Kc P (, ) c P ( λ, β) I Q I P Z A F λ β β p T m p.2 i λ v=5 Bβ LVPL I P Omezeni rychlosti a velikosti podle napětí I Q Výkon turbíny N T C e ω2π f rn R D i /k N
Případy WECCZVET a WECCZATS Chování inovovaného modelu WIND při změnách frekvence sítě Případy prokazují schopnost inovovaného modelu větrné turbíny WIND reagovat na odchylky frekvence sítě od jmenovité hodnoty. Nově modelované regualční obvody jsou na Obr. vyznačeny v oválu. f Z ω Kc P (, )v l E f WIND f N Tmin DFI/PMC d FR Regulace frekvence N S Dostupný výkon d F d F N T d F k COR d Fmin f.8 Výběr minima dp dpmin Frekvenční charakteristika Zadaná hodnota /k N an 2 bnc N ω otáček k N w Z ω pt p W T m 5 8 N N P ω Z ZAP SPD N Z ω 4 β K P2 β 2 pt I2 6 ε P N N min β pt IC k pn 9 Regulátor otáček pt IN Kompenzace natočení 8 p.2 β Regulace el. výkonu 5 Natáčení lopatek v min v T W 5 v N v N p β β T N p VYP 4 β SPD/ZAP ω /k N Statická charakteristika 2 P Z LVPL Obr. 6Bloková schémata propojení modelu WIND s modely PMC a DFI Kc P (, β ) l I P Z v=5 Výkon turbíny N T ro * R K = c P (, ß) = A Bß C e 2Np TN l λi λ i = F ω 2 f rn R = ß ß l p l LVPL I P D λi Omezeni rychlosti a velikosti podle napětí Turbína může pracovat ve třech regulačních režimech. Standardní režim je regulace otáček (zadávaná klíčovým slovem SPD v databázi dynamických modelů bloků). Kompenzace natočení vyreguluje výkon turbíny na dosažitelný výkon případně modifikovaný v závislosti na frekvenci sítě f (pro nenulové parametry dp min a dp ). Druhým režimem je zapnutá regulace výkonu (zadávaná klíčovým slovem ZAP), kdy turbína může pracovat jak v primární regulace frekvence, tak v sekundární regulaci na požadovanou hodnotu N S. Velikost primární regulační rezervy se zadává hodnotou PRR jako parametr bloku. Neregulovaná turbína se zvolí klíčovým slovem VYP. Typové parametry týkající se regulace frekvence jsou zadávány v úseku regulátoru turbín: N w T IN (s) T W (s) T N (s) k pn K COR a b c v N (/s) dp min (%) d Fr (%) d F (%) d Fmin (%) d F (%) dp (%).47.6 5.5 6 2.75.59.6.45 95.4 4 4 5 Tab. 7 Seznam parametrů PMCE z katalogu typových parametrů regulátoru turbíny Ostatní parametry modelu jsou v následujících tabulkách. b(st) Kp2() TIC(s) TI2(s) 27 5.2 Tab. 8 Seznam parametrů WINDE z katalogu typových parametrů přídavných automatik regulátoru turbíny k N T W A B C D Vmin V F ρ Nmin N R ven frn s st/s st/s kg/m m m/s Hz.. 8.8.65 8.4.2,.225. 5 2.5.26 Tab. 9 Seznam použitých parametrů WIND25 pro model větrné turbíny 2.5 MW z katalogu typových parametrů turbín Odpovídající statické charakteristiky turbíny jsou na následujících obrázcích:
.5 c =.45 P =f( ).4 =2.5.5 =5..25 =.2 =5.5 =2..5 =25 2 4 6 8 2 4 6 8 2 NT.9.8.7.6.5.4..2. ve.2..4.5.6.7.8.9 Obr. 7 Závislosti c P na λ a β α výkonu turbíny NT na rychlosti větru ve Nejprve budeme sledovat dynamické chování modelu v jednoduché ostrovní síti skládající se z ekvivalentního zdroje INFBUS o výkonu 2 MW a větrné farmy WT2 o výkonu MW. Oba zdroje jsou v regulaci otáček. Ve výchozím stavu je malý vítr (farma dodává jen. MW) a vítr zesiluje podle scénáře viz schéma případu WCCZVET: WF_LS WF_HS VOBL INFINITE INFBUS VOBL WT_4 WT_TERM 99.7 MW TSPD t= min,.4. MW PM WT2 =var. WIND WRAM t=2 min, 6% WRAM t=7 min, 87% Obr. 8 Schéma případu WCCZVET s rampovou změnou rychlosti větru a změnou výkonu bloku INFBUS Následující obrázek ukazuje průběhy přechodných dějů (CP je účinnost turbíny a BETA úhel natočení): NZ_WT2[p.j.] NT_WT2[p.j.] BETA_WT2[p.j.] NDOS_WT2[p.j.] CP_WT2[p.j.] VE_WT2[p.j.].9.8.7.6.5.4..2..9.8.7.6.5.4..2. 2 4 6 8 2 4 t[min] N_WT2[p.j.] Obr. 9 Průběhy otáček N, rychlosti větru VE, dosažitelného, požadovaného a skutečného výkonu turbíny NDOS, NZ a NT Rychlost větru začíná narůstat po druhé minutě. V první fázi asi do 28 minuty požadovaný výkon NZ sleduje nárůst dosažitelného výkonu NDOS (daný nárůstem rychlosti větru VE), turbína pracuje s velkou účinností a malým úhlem BETA (daným přiškrcením výkonu pro dosažení 5% regulační rezervy dp viz Obr. a Tab. ). Po dosažení jmenovité rychlosti větru je výkon regulován natáčením listů vrtule úhel BETA se zvětšuje, až dosáhne v 6 minutě svého ima. Výkon turbíny NT pak přesáhne zadanou hodnotu NZ a překročí i jmenovitý výkon (v modelu je dovolena přetížitelnost % daná parametrem N viz Obr. a Tab. ). Po poklesu rychlosti větru k jmenovité hodnotě je zadaný výkon menší než 95 %. Je to dáno tím, že v ostrově je odchylka frekvence větší jak.4 % (což je
hodnota parametru df z Tab. ), takže zadaná hodnota výkonu se zmenšuje v souladu s frekvenční charakteristikou (viz Obr. a Tab. ). Průběh odchylky frekvence (měřený odchylkou otáček S bloku INFBUS) a výkony obou turbín NT jsou patrné z následujícího obrázku: S_INFBUS[ %] NT_INFBUS[p.j.] NT_WT2[p.j.] WZAD_INFBUS[p.j.]..9.8.7.6.5.4..2. 2 4 6 8 2 4 t[min] Obr. Průběhy otáček N, rychlosti větru VE, dosažitelného, požadovaného a skutečného výkonu turbíny NDOS, NZ a NT Přebytek výkonu v ostrově (daný nárůstem výkonu větrné turbíny WT2) je odregulován blokem INFBUS, který je v regulaci otáček a má regulační rozsah od nuly do jmenovitého výkonu. Výkon ekvivalentního bloku INFBUS je 2 x větší než je výkon větrné farmy WT2, takže odchylky frekvence ostrova jsou vcelku malé a při změně výkonu bloku WT2 prakticky z nuly na 95 % výkonu je odchylka frekvence necelé.5 % (daná výkonovým číslem ostrova, které je určeno převážně proporcionálním zesílením regulace otáček bloku INFBUS (parametr kp2). Ustálená odchylka frekvence se odstraní změnou zadané hodnoty regulace otáček WZAD, což se provede v čase t= zásahem TSPD. Po poklesu odchylky frekvence pod mez df se výkon větrné turbíny zvětší na 95% v souladu s frekvenční charakteristikou. Opačný vliv na frekvenci ostrova bude mít skoková změna zátěže simulovaná zásahem LOAD v případu WCCZATS viz následující schéma (oba bloky jsou opět v regulaci otáček): WF_LS WF_HS VOBL INFINITE INFBUS VOBL WT_4 WT_TERM 2 MW LOAD t=s,% 95 MW PM WT2 =var. WIND Obr. Schéma případu WCCZATS se skokovou změny zatížení v uzlu INFINITE na dvojnásobek Obr. 2 ukazuje průběhy frekvence sítě (měřené otáčkami N bloku INFBUS) a výkonů větrné farmy WT2. Tentokrát fouká jmenovitý vítr již ve výchozím stavu, takže WT2 má plný dosažitelný výkon NDOS a pracuje s pětiprocentní rezervou NZ=95.
NZ_WT2[p.j.] NDOS_WT2[p.j.] NT_WT2[p.j.] N_INFBUS[p.j.].99.98.97.96.95 5 5 2 25 5 4 45 5 Obr. 2 Průběhy otáček N, dosažitelného, požadovaného a skutečného výkonu turbíny NDOS, NZ a NT případ WCCZATS Stacionární odchylka frekvence činí %, čili je přibližně dvojnásobná jako v předchozím případě, ale v opačném směru. Zadaný výkon NZ kopíruje tvar odchylky frekvence, výkon větrné farmy sleduje zadaný výkon se zpožděním daným dynamikou kompenzace natáčení lopatek. Reference [] K. Clark, N. W. Miller, J. J. Sanchezasca: Modeling of E Wind Turbineenerators for rid Studies, E Energy report Version 4.4, 29 t[s]