HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

Podobné dokumenty
Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Imunologie krevní skupiny

Krevní skupiny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Krevní skupiny - přehled

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Základy genetiky populací

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Chromosomy a karyotyp člověka

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Mendelistická genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Odběry krve, určování krevních skupin, sedimentace erytrocytů

Využití algebraických hyperstruktur při určování dědičnosti krevních skupin

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_88_Oběhová soustava II. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika zvířat - MENDELU

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Základní genetické pojmy

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Selekce v populaci a její důsledky

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Mendelistická genetika

Důsledky selekce v populaci - cvičení

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

Degenerace genetického kódu

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

(II.) Určení krevní skupiny sklíčkovou metodou

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Vrozené vývojové vady, genetika

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Cvičení 5: VYŠETŘENÍ KRVE Jméno: PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU - KREVNÍ NÁTĚR

Mgr. Dagmar Chátalova

Genetika pro začínající chovatele

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls167902/2010 a příloha k sp. zn. sukls16927/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Pojmy k zapamatování. Exprese eukaryotních genů - souhrn všech dějů, které se podílejí na průběhu transkripce a translace

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Základní pravidla dědičnosti

Imunogenetika imunologie. imunity imunitních reakcí antigenů protilátek. imunogenetika. erytrocytárních antigenů histokompatibilitních antigenů

Genetické určení pohlaví

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Genetika kvantitativních znaků

Souhrnný test - genetika

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Úvod do obecné genetiky

Genetika mnohobuněčných organismů

Působení genů. Gen. Znak

12. Mendelistická genetika

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Příbuznost a inbreeding

Aktivita 1: Daruj krev, zachráníš život!

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Genetický polymorfismus

Genetika přehled zkouškových otázek:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Mendelistická genetika

Fetomaternální hemoragie (FMH)

Genové interakce Modifikace mendelovských poměrů

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje immunoglobulinum humanum anti-d 1500 IU (300 mikrogramů).

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

Transkript:

HLVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( 0 SYSTÉM RH FKTOR) JEJICH DĚDIČNOST (Určení krevních skupin systému 0 a Rh faktoru pomocí antisér. Frekvence fenotypů a genotypů v dané skupině. Hardyho-Weinbergův zákon. Dědičnosti krevních skupin u člověka.) ÚVOD Existenci čtyř základních krevních skupin objevil Karl Landsteiner v r. 1900 (na něm nezávisle v roce 1907 český psychiatr Jan Janský) a nazval je pomocí písmen, a 0, celý systém se proto označuje jako 0 systém. Mechanismus dědičnosti krevních skupin byl navržen v roce 1908. Základní krevní skupiny -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie), které jsou děděny jednoduše autozomálně podle Mendelových zákonů. Gen, alely jako jeho konkrétní formy, je lokalizován na krátkém (q) raménku 9. chromozómu. Základní typy jsou tři alely: I, I a i. I a I jsou dominantní a navzájem kodominantní, i je vůči oběma recesivní. Protože každá osoba nese dvě alely (jednu alelu zděděnou od otce, druhou od matky), je možných celkem 6 genotypů 1. Genotyp ii I i nebo I I I i nebo I I I I Fenotyp 0 Mnohotná alelie je ještě v další úrovni - v rámci skupiny se rozlišuje 5 podskupin 1-5 ( 1 je nejčastější a dominantní nad ostatními podskupinami), u skupiny dvě podskupiny. Fenotypový projev jednotlivých krevních skupin je dán přítomností aglutinogenů a aglutininů v krvi jedince. V membránách červených krvinek jsou přítomny antigeny, tzv. aglutinogeny, pro krevní skupiny 0 systému jsou určující a, respektive H. Pokud je přítomen aglutinogen, hovoříme o erytrocytech skupiny, při přítomnosti aglutinogenu erytrocytech skupiny, při přítomnosti obou aglutinogenů o erytrocytech skupiny, a při nepřítomnosti aglutinogenů a, respektive přítomnosti tzv. aglutinogenu H, erytrocytech skupiny 0. V krevní plazmě jsou přítomny protilátky bílkovinové povahy, aglutininy (anti- a anti-). Následující tabulka ukazuje typ krevní skupiny, typ erytrocytů a zastoupení aglutinogenů a odpovídajících aglutininů: Krevní skupina Erytrocyty skupiny glutinogen (na krvinkách) glutinin (v krevní plasmě) % zastoupení v naší populaci anti- 42 anti- 12 i - 8 0 0 H anti-, anti- 38 1 Stanovení počtu genotypů u mnohotné alelie podle vzorce: n. (n+1) / 2, kde n = počet alel

Při setkání se odpovídajících se aglutinogenů a aglutininů dochází k aglutinační (srážecí) reakci, tj. sejde-li se aglutinogen s aglutininem anti- nebo aglutinogen s aglutininem anti-. Při transfúzi krve lze použít jen krev stejné skupiny. Dříve zvažovaná možnost o využití jedince s krevní skupinou 0 jako univerzálního dárce a s krevní skupinou jako univerzálního příjemce se dnes nepoužívá, teorie je neplatná. Příčinou je zejména přítomnost vysoké hladiny aglutininů anti a anti v krvi skupiny 0, stejně jako přítomnost další potenciálních aglutinogenů. Před každou transfúzí se provádí i tzv. křížová zkouška, ověření zda sérum příjemce neshlukuje krvinky dárce a naopak. glutinační reakce se v praxi využívá k rychlému určení krevních skupin. Jednoduchých zákonitostí dědičnosti krevních skupin se využívá i v paternitních a maternitních sporech a při identifikaci monozygotických a dizygotických dvojčat. Možnosti vyloučení otcovství se dále prohlubují stanovením krevních skupin ostatních systémů a dalších somatických znaků. Příslušnost k určité krevní skupině lze zjistit i ze zaschlých krevních skvrn, z jiných tkání a i ze sekretů (spermatu, slin...), proto je její identifikace standardně vvyužívána i v soudním lékařství. Další krevně skupinové systémy Proti nim neexistují v lidské krvi antiséra (nebo jen velice zřídka); vytvářejí se imunizací vhodného objektu (králík) příslušným antigenem. Pro transfúzi nemají význam, protože nepřítomnost aglutininů zaručuje kompatibilitu jakýchkoliv dvou krví, ale mají velký význam v genetice a v paternitních sporech. Krevní faktory M a N - jde o jediný alelický pár bez vzájemné dominance a recesivity kodominance, umístěný na 4. chromozómu - genotypy MM, MN nebo NN, fenotypy: M, MN a N (M - asi 28 %, MN - asi 50 %, N - 22 %) (s antigeny M a N je spojena dvojice antigenů S a s - systém je někdy označován rovněž jako MNSs krevní systém). Krevní faktor P - podmíněn jedním alelickým párem - Pp, je jednoduše dominantní (genotypy: PP, Pp a pp, fenotypy: P + a P - ) Krevní faktor Q - podobný P Systém Xg - zajímavý svou lokalizací na X-chromozómu (vazba na pohlaví) Rh faktor Druhým nejvýznamnější krevním systémem je tzv. Rh faktor, který je genotypově a fenotypově nezávislý na ostatních známých krevních systémech. Do současnosti bylo rozlišeno více než 30 variant pěti hlavních Rh antigenů, které jsou determinovány genovým komplexem lokalizovaným na krátkém (p) raménku chromozomu 1. Jedná se o tři těsně sdružené lokusy D-C-E (geny vykazují silnou vazbu). Sérologicky lze prokázat antigeny kódované alelami D, C, c, E, e; antigenní produkt alely d nebyl zjištěn, jedná se o recesivní, tzv. ztrátovou, alelu. Z pohledu evropské populace je nejvýznamnějším Rh genem gen D. Jedinci, nositelé dominantní výbavy v genu D (nejčastěji genotypu CDe/CDe) jsou označováni jako Rh + (Rh pozitivní) a na svých červených krvinkách nesou specifický antigen. Jedinci s homozygotní výbavou dd jsou tzv. Rh - (Rh negativní) a na svých krvinkách specifický antigen postrádají. Tento projev není ovlivněn přítomností dalších dominantních alel C a E; i když nejčastěji jsou Rh - jedinci nositeli recesivního genotypu

(cde/cde). V bělošské populaci je obvyklé zastoupení 85% jedinců Rh + (Rh-pozitivní) a 15% Rh -. Krevní skupina jedince se určuje na základě reakce červených krvinek s protilátkou vzniklou imunizací králíka krvinkami opice makaka - Macacus rhesus (odtud Rh-faktor). Za přítomnosti Rh pozitivních krvinek dochází k charakteristické aglutinační reakci. Praktický význam Rh faktoru souvisí s hemolytickou nemocí novorozenců - fetální erytroblastózou. Toto onemocnění může být vyvoláno za situace, že se Rh+ plod (genotyp D-) vyvíjí v těle Rh - matky (genotyp dd). Otcem takového dítěte a dárcem dominantní alely je Rh + muž. Za této situace se mohou jednotlivé krvinky z plodu dostat placentou do krevního oběhu matky (asi 15 % případů), kde vyprovokují zvýšenou tvorbu aglutininu (IgG protilátky) proti Rh-D antigenu. glutinin se pak může vracet zpět placentou do plodu a zde vyvolávat aglutinační reakci, srážení krve, a vzniká tzv. erythroblastoza. Při prvním těhotenství obvykle není imunizace matky silná a těhotenství je bezproblémové, při dalším těhotenství stejného typu se nebezpečí srážení krve plodu zvyšuje, protože je plod již od počátku vývoje zaplavován anti-rh + aglutininem z matčiny krve. V extrémních případech může dojít závažnému poškození až smrti plodu před porodem nebo brzy po narození, není-li mu včas vyměněna všechna krev. V současné době je možná prevence podáváním preparátů snižujících imunitní odezvu matky. Frekvence krevních skupin se v jednotlivých populacích liší: Evropa: - 40%, - 10%, 0-45%, - 5% (klesání četnosti lidí s krevní skupinou a stoupání s od Dálného východu na západ Evropy - důsledek tatarsko-mongolských vpádů 500-1000 let př.n.l., Romové: větší četnost genu - nedávná imigrace z Indie) sie: vyšší zastoupení skupiny (stř.sie 37,4%, stř. Evropa - 15%, nglie - 8,9%, askové na Pyrenejském poloostrově - 2% ; směrem na západ se % zastoupení skupiny snižuje) Severní merika : Indiáni : 0- až 100%, - 0 až 1%, - 12 až 83% Hardy - Weinbergův zákon genetické rovnováhy Populace - soubor jedinců téhož druhu, kteří žijí na určitém stanovišti a kteří jsou prostorově oddělení od jiných souborů téhož druhu. Z genetického hlediska je populace soubor jedinců spojených příbuzenskými vztahy. V panmiktické populaci (vzájemné křížení členů populace mezi sebou) se udržuje konstantní poměr mezi jedinci jednotlivých genotypů. Tato rovnováha mezi homozygotně dominantními, heterozygotními a homozygotně recesivními jedinci v dostatečně velké populaci se označuje jako Hardyův-Weinbergův zákon. Rovnicí lze tuto rovnováhu vyjádřit takto: p 2 () + 2pq (a) + q 2 (aa) = 1 p - frekvence (poměrné zastoupení) dominantní alely, p = 1 - q q - frekvence recesívní alely, q = 1 - p p 2 - podíl jedinců dominantního genotypu (), p 2 = (1 - q ) 2 q 2 - podíl jedinců recesivního genotypu (aa) 2 pq - frekvence heterozygota

Pouze u jedinců recesivního fenotypu známe genotyp, jedince homozygotně dominantní a heterozygotní nelze podle fenotypu odlišit, výpočtem však můžeme stanovit hodnotu jejich zastoupení. Ze zastoupení recesivních homozygotů v populaci lze tedy podle HW zákonu vypočítat zastoupení jedinců homozygotně dominantních a heterozygotních. PROVEDENÍ Určení krevní skupiny systému 0 a Rh faktoru Pomůcky diagnostická souprava 0 na určení základních krevních skupin, diagnostikum Pelikloon anti-d (IgM) monoclonal, sterilní jehla na jedno použití (!), vyhřívací deska, desinfekční roztok, náplast, filtrační papír, nádoba na nebezpečný odpad Pracovní postupurčení krevní skupiny 0 systému 1. Na určená políčka papírku diagnostické soupravy si kápněte po kapce příslušná antiséra (anti- a anti-). 2. Povrchově dezinfikujte hmatový polštářek vybraného prstu (nejlépe malíček nebo prsteníček). 3. Pomocí jednorázové sterilní jehly proveďte povrchový vpich do hmatového polštářku. 4. Do políček s jednotlivými antiséry (na papírku diagnostické soupravy) přeneste pomocí tyčinek malé kapky krve z prstu a elipsovitými pohyby je jemně rozmíchejte v séru (na každé sérum použijte jiný konec tyčinky, aby nedošlo ke smíchání rozdílných antisér) 5. Výsledky odečítejte do dvou minut po promíchání. Podle typu srážení určete, o jakou krevní skupinu se jedná. Vysvětlete, proč se v jednotlivých atisérech krev srážela či nesrážela. 6. Ve vaší skupině vyhodnoťte procentuální zastoupení krevních skupin (tabulka!) a výsledek porovnejte s literárními údaji pro naši populaci. Pracovní postup určení Určení Rh faktoru typu D (provádí jen studenti odborného studia) 7. Na očištěné krycí sklíčko nakápněte kapku specifického antiséra a temperujte ji na teplotu 37 C. 8. Přidejte malou kapku krve, a nechte inkubovat při pokojové teplotě. 9. Do jedné minuty odečtěte aglutinační reakci.! Veškerý materiál kontaminovaný krví umístěte do nádoby na biologický odpad!

ÚLOHY s problematikou dědičnosti krevních skupin u člověka 1. Doplňte tabulku k vyloučení otcovství: Krevní Možný genotyp skupina dítěte matky Krevní skupina dítěte 0 0 0 0 0 Možný genotyp matky Možná krevní skupina otce Vyloučen otec s krevní skupinou 0 2. Matka má krevní skupinu 0 a otec krevní skupinu. Může mít některé z jejích dětí krevní skupinu shodnou s matkou? 3. Matka má krevní skupinu 0 a otec. Může mít některé z jejich dětí krevní skupinu shodnou s jedním z rodičů? 4. Rodiče mají krevní skupiny a. Jaké krevní skupiny mohou mít jejich děti? 5. V porodnici zaměnili dva chlapce. Rodiče jednoho z nich měli krevní skupiny a 0, rodiče druhého a. Rozbor krve ukázal, že jeden z chlapců má krevní skupinu 0, zatímco druhý má krevní skupinu. a) Který z chlapců patří k jednomu a který k druhému rodičovskému páru? b) V jakých případech by stačilo znát pouze krevní skupinu matky a nebylo by nutné znát krevní skupinu otce?

6. Chlapec má krevní skupinu 0 a jeho sestra. Jaké krevní skupiny mají jejich rodiče? 7. Dědičnost krevních faktorů MN. Doplňte tabulku. (Tyto aglutinogeny mohou být v krvi současně nebo jednotlivě. Jde o jeden vlohový pár bez vztaku dominance a recesivity.) Rodiče Děti možné Děti vyloučeny M x M M x MN M x N N x N N x MN MN x MN 8. Dědičnost Rh faktoru. (Rozlišujeme 2 typy fenotypů Rh + a Rh -. Znak je dědičně řízen 3 geny (ve velmi silné vazbě) - C,D,E. Je-li v genotypu přítomna alespoň jedna alela D, je fenotyp jednoznačně Rh + bez ohledu na ostatní alely. Rh + je úplně dominantní nad Rh -.) Jaké děti, co se týče Rh-faktoru, se mohou narodit rodičům, kde otec má genotyp a) CcDDEe a žena ccddee? b) CcDdEe a žena CcddEe? 9. Podle Hardyho-Weinbergerova zákona vypočítejte procentuální zastoupení homozygotně dominantních a heterozygotních jedinců v naší populaci pro albinismus, který se vyskytuje v poměru 1 : 20 000?