Trojice pracovních listů pro práci s lyrikou ve vyšších ročnících 1. stupně ZŠ. Tematika: PODZIM 2 Jitka Zítková Pedagogická fakulta MU zitkova@ped.muni.cz Tři pracovní listy se vztahují ke čtyřem lyrickým básním s tematikou podzimu Listonoš vítr Radka Malého, Podzimní Oldřicha Syrovátky, Podzimní Václava Hraběte a Podzim Jiřího Pištory. Úkoly v pracovních listech mají téměř výhradně ráz literárněvýchovný. Jejich cílem je rozvíjení literární kompetence žáků především 5., příp. 4. ročníku. Úkoly korespondují mj. s těmito očekávanými výstupy a učivem literární výchovy ve 2. období základního vzdělávání: vyjádření pocitů a dojmů z přečteného, jednoduchý rozbor literárního textu, rozlišování různých typů uměleckých textů (báseň, lyrika), užívání elementárních literárních pojmů, tvorba vlastního literárního textu, výrazný přednes a jednoduchá dramatizace, vytváření výtvarného doprovodu k textu. Úkoly vždy vycházejí ze specifických rysů daného textu. Mohou být využívány jak přímo v literární výchově, tak v šíře zaměřené výuce s daným tématem, od mimoliterárních přesahů tematiky se v nich ale většinou odhlíží. Každý pracovní list má dvě strany (předpoklad oboustranného tisku) a v závěru jsou ke každému z nich uvedeny stručné metodické poznámky, které doplňují nebo upřesňují obsah pracovních listů a optimální způsob práce s nimi.
Pracovní list 1 LISTONOŠ VÍTR Radek Malý Listonoš vítr nosí listy, jež adresáta nemají, a tak je chytám přečíst místy se dají, místy nedají PODZIMNÍ Oldřich Syrovátka Padá z vrby zlatý list, vítr si v něm začal číst. Než přečetl obě stránky, list mu spadl do studánky. Listonoš vítr listy hází do schránek, šnečích skořápek. Pan domácí je asi v lázních Pro koho jsem ten koláč pek? Listonoš vítr nemá danou pracovní dobu ani plat. Kdy chce, si řekne na shledanou, do vlažných kamen půjde spát. Listonoš vítr ze své brašny už listy stihl vysypat do každé louže, každé kašny. Tak čtěte si pak běžte spát. (zkráceno) 1. V obou básních se o listí stromů píše jako o: Co všechno může znamenat slovo list? -. 2. V každé básni dělá vítr s listy něco jiného. Vítr v básni O. Syrovátky je. a vítr v básni R. Malého je.. (V obou případech doplň, kým vítr je.)
3. Které z podtržených vyjádření bychom v příslušné básni mohli označit pojmem personifikace (zosobnění)? Než přečetl obě stránky, list mu spadl do studánky. už listy stihl vysypat do každé louže, každé kašny. 4. Jak na tebe působí báseň R. Malého? Je spíše veselá nebo smutná? Proč? Veselá / smutná (podtrhni jaká), protože:.... 5. Dopisy, které listonoš vítr nosí, nemají adresáta, jsou tedy určené všem. Co by v takovém dopise mohlo být napsáno? Vymysli a napiš takový dopis:
Pracovní list 2 PODZIMNÍ Václav Hrabě Obloha šedobílá labuť za teplem k moři odlétá a v parku zametají slova, která tu zbyla od léta. Třesavka reklam v očích zebe. Letní šlágry už vychladly. Po řece pluje ztuhlé nebe pod most podzim zapadlý. 1. Působí na tebe báseň spíše vesele nebo smutně? Pokus se vysvětlit proč: 2. Zkus každou sloku vyjádřit jedním slovem nebo slovním spojením, které co nejlépe vyjádří její obsah. 1. sloka: 2. sloka: 3. Jak rozumíš veršům a v parku zametají slova, / která tu zbyla od léta? Vysvětli:.
4. Pokus se vyjádřit kresbou poslední dva verše básně. Po řece pluje ztuhlé nebe pod most podzim zapadlý.
Pracovní list 3 PODZIM Jiří Pištora Pohlédni oknem a zeptej se slunce, kam jde. Zeptala jsem se a slunce mi řeklo: Jdu počítat ptáky. Zeptej se tedy ptáků, vysokých ptáků, kam letí! Zeptala jsem se a ptáci mi řekli: Letíme počítat listí, které padá. Podívej se ještě a zeptej se listí, kam padá. Zeptala jsem se a listí mi řeklo: Padám jen tak, okolo tvého okna padám, aby ti bylo šťastně líto, že padá listí. 1. Které děje v podzimní přírodě jsou v básni zmíněny?. 2. Báseň je vlastně rozhovorem. Kdo s kým v ní asi podle tebe rozmlouvá?.. 3. Jak rozumíš podtrženému slovnímu spojení? Co má vyjadřovat? Zeptej se tedy ptáků, vysokých ptáků, kam letí.
4. Jak rozumíš veršům aby ti bylo šťastně líto, / že padá listí?.. Čeho všeho na podzim nám může být šťastně líto? 5. Zkus v básni pokračovat: Vykloň se trochu a zeptej se okna, co cítí. Zeptala jsem se a okno mi řeklo:. 6. Vyber si některou sloku básně a nakresli k ní obrázek:
Metodické poznámky Poznámka k Pracovnímu listu 1 (R. Malý: Listonoš vítr, O. Syrovátka: Podzimní): Obě básně spojuje motiv listu jako něčeho, v čem si lze číst, ať už přímo listu-dopisu roznášeného větrem, nebo snad i listu knihy (u básně O. Syrovátky). První úkol vybízí žáky k uvědomění si těchto možností, popř. i dalších možných významů slova list (listina, doklad, dokument, noviny, časopis). Druhý úkol tento základní motiv dále rozvíjí, žáci si mají uvědomit roli větru coby aktivního subjektu v obou básních listonoše a čtenáře. Ve třetím úkolu si mají žáci zopakovat pojem personifikace a správně ho spojit s druhou ukázkou (ukázky musí být samozřejmě posuzovány v kontextu celku básní, ne izolovaně). Čtvrtý úkol vede žáky k zaujetí subjektivního hodnotícího stanoviska k básni R. Malého a zdůvodnění tohoto stanoviska. V pátém tvořivém - úkolu oceníme tematickou, myšlenkovou provázanost žákovských výtvorů s výchozími básněmi, tedy obsah dopisu korespondující s povahou jeho autora stromů, přírody. Poznámka k Pracovnímu listu 2 (V. Hrabě: Podzimní): Báseň V. Hraběte je z hlediska potenciálních představ, které může ve čtenáři vyvolat, poměrně otevřená. Všechny úkoly k básni proto umožňují různorodé odpovědi, u nichž bude důležité, do jaké míry budou korespondovat s významovým polem textu a jeho částí. Za přijatelná řešení všech úkolů je třeba považovat všechna ta, která žáci přijatelně zdůvodní objektivně danými motivy textu samého. Tedy ta, v nichž se budou odrážet momenty jisté melancholie, smutku, ubíhajícího času, přechodu od příjemného léta k další fázi roku (v první sloce), dále se vzdalujícího léta, stupňujícího se chladu a podzimní stísněnosti (ve druhé sloce) apod. Ve třetím úkolu mohou žáci buď jednoduše vysledovat spojitost s motivy básní v předchozím pracovním listu, nebo pokud s ním nepracovali nově si uvědomit vnitřní metonymickou souvislost mezi spadlým listím a v básni použitým slovem slova. Čtvrtý úkol dává opět značný prostor subjektivním představám inspirovaným posledním dvojverším. Poznámka k Pracovnímu listu 3 (J. Pištora: Podzim): Podzimní motivy v básni J. Pištory jsou na porozumění jednoduché, inspirativnější je formální stránka textu. V prvním úkolu mají žáci optimálně uvést tři dominující motivy padání listí, odlet stěhovavých ptáků, ubývání slunečního svitu. Ve druhém úkolu mají značnou volnost v představách, jediným vodítkem v textu je ženský rod tázajícího se subjektu. Třetí úkol by měl být snadný, spojení vysokých ptáků je srozumitelným zkrácením obrazu vysoko letících ptáků, obrazu, který se vnímavému čtenáři může propojit s představou volnosti, svobody, vzdáleného cíle. Do řešení čtvrtého úkolu je optimální promítnout vnitřní pocity pojící se s podzimem a jeho projevy. Každou přemýšlivou vysvětlující odpověď je třeba ocenit.
Předposlední úkol představuje mírné narušení autorské strategie původního textu, protože pracuje s motivem v básni sice použitým, ale nepřírodním (okno) a dotazuje se nikoliv na cíl pohybu, jako je to v básni (kam jde, letí, padá), ale na pocit. Jeho cílem je, aby si žáci ve vlastní tvořivé činnosti uvědomili potřebu dodržet při pokračování v textu jisté formální rysy výchozího originálu. Poslední výtvarný úkol je myšlen jako doplňkový.