SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 02_2012 únor 2012 OBSAH 1. K režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví...2 2. Bonusy poskytované finálním zákazníkům...3 3. Další rozsudek NSS, týkající se dohadných položek pasivních na prémie a bonusy...4 Stránka 1
1. K režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví 92e zákona o dani z přidané hodnoty hýbe od konce roku 2011 jak odbornou veřejností, tak samozřejmě i dodavateli a odběrateli prací a služeb, které spadají (nebo také nespadají) do kategorie stavebních a montážních prací. Praxe podle očekávání přinesla celou řadu otazníků, které zásadním způsobem ovlivňují stanovení daňové povinnosti u jednotlivých subjektů. Servery České daňové správy a Komory daňových poradců přinesly některé zpřesňující a doplňující informace, s nimiž Vás chceme touto cestou seznámit. Z informací Generálního finančního ředitelství (GFŘ) vyplývá, že v případě, kdy dodání zahrnuje více druhů prací, bude pro posouzení uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti vždy rozhodující charakter celého dodávaného zdanitelného plnění. Při aplikaci 92e je nutno respektovat mimo jiné i ustanovení 36 odst. 3 písmeno g) téhož zákona a pokud tedy je (byť jen z části) poskytnuta stavební nebo montážní práce zatříděná do kódů 41 43 Klasifikace, zahrnují se veškeré zabudované materiály, stroje a zařízení, které jsou součástí plnění, do základu daně těchto stavebních prací. Obecně by mělo platit, že režim dle 92e bude u celého díla, pokud je byť jen z části provedeno stavební nebo montážní prací, která spadá do CZ - CPA 41-43 (poměr ceny stavebních prací a ceny zařízení není podstatný). V dalším stanovisku GFŘ, které se týká montáže klimatizačních jednotek, vyplynul jeden velmi zajímavý poznatek (citace): V případě pochybností, nebo nejednoznačného účelu použití instalované klimatizace doporučujeme uplatnit režim přenesení daňové povinnosti. Do jaké míry má tento názor obecnou platnost a bude akceptován i pracovníky finančních úřadů, ukáží až nadcházející týdny. Závěrečný odstavec citovaného stanoviska je pro právní jistotu daňového poplatníka vskutku zdrcující: Dovolujeme si upozornit na skutečnost, že Generální finanční ředitelství není oprávněno k závaznému výkladu právních předpisů a rovněž ani k poskytnutí právního poradenství v individuálních záležitostech. Posouzení konkrétní věci v daňovém řízení je plně v kompetenci příslušného správce daně. Na těchto stránkách České daňové správy je možno nově nahlédnout do tabulky Přehled nejčastějších dotazů k zatřídění - režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví : http://cds.mfcr.cz/cps/rde/ xchg/cds/xsl/legislativa_met odika_15152.html Z koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR dále vyplynulo (mimo jiné): - GFŘ v reakci na některé dotazy uvedlo, že pokud odběratel poskytne svému dodavateli platné DIČ, pohlíží se na něj bez dalšího jako na osobu jednající jako osoba povinná-plátce a z tohoto pohledu je naplněna podmínka pro aplikaci ustanovení 92a ZDPH. Stránka 2
- Rozlišení mezi dodáním zboží s montáží a poskytnutím služeb je poměrně obtížné a zákon o DPH pro ně nestanoví žádná kritéria. Z těchto důvodů je výklad GFŘ a MF, podle něhož se 92e uplatní i na dodání zboží s montáží, pro daňovou praxi výkladem jediným možným. - I pro účely 92e nutno použít institut vedlejšího plnění, u něhož se uplatní shodný daňový režim s režimem plnění hlavního. Jestliže bude například v rámci dodávky elektroinstalačních prací poskytnuta i revize dodaných rozvodů, uplatní se režim přenesení daňové povinnosti na celou službu, i když služba revize, je-li samostatně poskytnutá, podléhá režimu standardnímu. Obdobně se bude postupovat i v opačných případech: vedlejším plněním ve standardním režimu může být dodávka, která, kdyby byla samostatně poskytnuta, podléhala by režimu přenesení daňové povinnosti. - V případech, kdy dochází ke kolizi pravidel režimu přenesení daňové povinnosti s režimem intrakomunitárních dodávek, se přednostně použijí pravidla režimu přenesení daňové povinnosti. 2. Bonusy poskytované finálním zákazníkům V rámci lednového jednání koordinačního výboru KDP ČR byl uzavřen příspěvek, týkající se bonusů poskytovaných finálním zákazníkům. Jelikož jsme se již v minulosti této otázce věnovali, považujeme za vhodné upozornit na některé přijaté závěry. V situaci, kdy při koupi výrobků zákazník předloží obchodníkovi poukaz a je mu poskytnuta odpovídající sleva, přičemž tato sleva je následně kompenzována obchodníkovi výrobcem, bude postup v souladu s přijatými závěry následující: Přijaté peněžní prostředky představují v souladu s 36 odst. 1 ZDPH úhradu třetí osoby za zdanitelné plnění uskutečněné obchodníkem pro zákazníka. Daň na výstupu obchodník uplatní ze součtu úplaty získané od zákazníka a nominální hodnoty jím předložených poukazů (jejichž kompenzaci má garantovanou výrobcem) a tento součet uvede na daňovém dokladu pro zákazníka jako základ daně (bez DPH). Dále na dokladu uvede sdělení, že část ceny ve výši xy je hrazena poukazem. Obchodníkovi nevznikne povinnost provádět opravu původně uplatněného odpočtu daně, tj. jeho odpočet bude zachován v původní výši dle daňového dokladu za původní plnění vystaveného výrobcem (popř. jiným obchodníkem). Výrobce opraví základ daně dle 42 odst. 1 ZDPH. Výrobce proplácí obchodníkovi předložený poukaz, který představuje nárok na doplacení prodejní ceny zboží výrobcem a to u výrobků prodaných obchodníkem. Z uvedeného vyplývá, že proplacené kupóny nepředstavují pro obchodníka slevu z jeho nákupů. Pro něj představují část či úplnou úplatu za jím prodané zboží konečnému spotřebiteli. Na základě Stránka 3
tohoto předpokladu je nutné i přistupovat k aplikaci 42 ZDPH u výrobce, který obchodníkovi proplácí slevové kupóny, které mu obchodník vybere od zákazníků, tedy fakticky daný bonus poskytnul prostřednictvím poukazu až konečnému spotřebiteli resp. zákazníkovi obchodníka. Proto výrobce provede opravu podle 42 odst. 2 pouze ve své evidenci pro daňové účely. Varianta, kdy by Výrobce vystavoval pro Obchodníka opravný daňový doklad tak v daném případě nepřipadá v úvahu. Zákazník - plátce je v postavení příjemce nepřímého bonusu. Poté, co se uskuteční zdanitelné plnění mezi obchodníkem a zákazníkem, dojde u výrobce k opravě základu daně a výše daně dle 42 odst. 1 písm. b) ZDPH. Zákazník - plátce je tedy povinen provést opravu odpočtu DPH dle 74 odst. 1 ZDPH, a to ve zdaňovacím období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Zákazníkovi jsou tyto okolnosti známy již v okamžiku uplatnění poukazů u obchodníka, a to tehdy, je-li tento poukaz obchodníkem akceptován. Rozhodné okolnosti pro úpravu odpočtu jsou tak naplněny již okamžikem akceptace poukazu obchodníkem a zákazník plátce tak bude rovnou uplatňovat odpočet nejvýše z částky odpovídající kupní ceně zboží ponížené o hodnotu poukazu. Pokud si uplatní odpočet DPH v plné výši uvedené na daňovém dokladu vystaveném Obchodníkem, je povinen provést v témže zdaňovacím období opravu odpočtu DPH. Toto se projeví v jeho evidenci pro účely DPH jako zápis se záporným znaménkem ve výši hodnoty poukazu (v členění na základ daně a DPH). 3. Další rozsudek NSS, týkající se dohadných položek pasivních na prémie a bonusy 9. listopadu 2011 byl vydán Nejvyšším správním soudem rozsudek č. 1 Afs 67/2011 238, který de facto potvrdil závěry ve věci daňové (ne)uznatelnosti dohadně účtovaných odměn, ke kterým NSS dospěl již ve svém dřívějším rozsudku (se kterým jsme Vás již v minulosti seznámili) Soud znovu citoval rozsudek ze dne 31. 3. 2011, č. j. 8 Afs 35/2010-106, v němž konstatoval, že při posuzování každého případu je třeba vycházet z toho, jak byly u konkrétního daňového subjektu upraveny podmínky vzniku nároku na fakultativní odměnu. Je podstatný rozdíl, pokud je ve zdaňovacím období uskutečněno zdanitelné plnění a dosud není známa jeho přesná výše a případem, kdy zatím nemůže být jisté, zda popř. v jaké výši mzdový náklad podle 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů v budoucnu vznikne. Není tedy rozhodující, zda zaměstnancům společnosti vznikl nárok na výplatu roční odměny ke dni účetní závěrky, je však podstatné, zda byly splněny dílčí podmínky nezbytné pro vznik tohoto mzdového nároku. Vznik nároku na výplatu odměn v posuzovaném případě byl podmíněn podmínkou splněním Stránka 4
určitých podmínek, jejichž naplnění nebylo k datu účetní závěrky známo. Je-li vznik práva vázán na splnění podmínky, jedná se o podmínku odkládací ( 36 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů), nikoliv podmínku rozvazovací. U podmínky odkládací existuje do splnění, nesplnění či zmaření podmínky stav nejistoty, kdy se neví, zda učiněný právní úkon, který je jinak platný a závazný, avšak není ještě účinný, vůbec právní účinky nabude. Z relevantních podkladů sloužících pro výplatu odměn finanční orgány, krajský soud a nyní i Nejvyšší správní soud dospěly k nezpochybnitelnému závěru, že k datu účetní závěrky nebylo možné jednoznačně konstatovat, zda nárok zaměstnanců na výplatu prémií s určitostí vznikl. Lze tedy shrnout, že pokud nárok na výplatu odměny, prémie apod. závisí na skutečnostech, které nastanou až po skončení účetního období, nelze účtovat prostřednictvím dohadných položek (daňově uznatelných), ale bude nutné využít institutu účetních rezerv. Stejný princip bude přitom zjevně nutno uplatňovat v případě veškerých dohadných položek pasivních. Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy spaudit@spaudit.cz. Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast. Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem. Stránka 5