Poresuscitační péče update 2014 Eduard Kasal ARK LFUK a FN Plzeň ČRR Praha

Podobné dokumenty
TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

Umělé dýchání není při resuscitaci vždy nutné con

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

Rozšířená neodkladná resuscitace. Eduard Kasal ARK LFUK a FN Plzeň I. Odborné sympózium České resuscitační rady Praha 2011

Poresuscitační péče - prognóza Tomáš Gabrhelík

DŮKAZY PRO A PROTI TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE. Škulec R

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Terapeutická hypotermie. Jana Kubalová KUM duben 2013

Historie umělé hypotermie. Doc.MUDr. Ivan Čundrle, CSc, Prof.MUDr. Roman Gál, PhD. KARIM FN Brno a LF MU

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

KONSENZUÁLNÍ STANOVISKO K POUŽITÍ TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE

Lze čekat změny v Guidelines 2010 pro KPR?

Dočasná mechanická oběhová podpora v kardiologii

Terapeutická hypotermie. Jana Kubalová duben 2012

ECMO update 2011 a role ECMO u KPR. Jan Bělohlávek Koronární jednotka Kardiocentrum ECMO tým VFN a 1. LF UK v Praze

Správné vedení KPCR. Karel Cvachovec. KARIM.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ V PNP

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Použití mírné terapeutické hypotermie na pracovišti intenzivní péče

PROGNÓZA PO KPR. MUDr. Ondřej Hrdý KARIM FN Brno

Tracheální intubace je optimálním způsobem zajištění dýchacích cest při KPR

Určování prognózy po hypoxickém poškození mozku Up to date 2013

Fitness for anaesthesia

NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU

HYPOTERMIE JAKO STANDARDNÍ SOUČÁST (PŘED) NEMOCNIČNÍ PÉČE

MĚLI BY BÝT VŠICHNI NEMOCNÍ PO KPR SMĚŘOVÁNI DO KARDIOCENTRA?

Klinické a hemodynamické parametry léčby

Léčba hypoxicko ischemické encefalopatie řízenou hypotermií. Bc. Lucie Zahradníková

Extrakorporální membránová oxygenace v léčbě těžké intoxikace metoprololem

Úvodní tekutinová resuscitace

Terapeutická hypotermie. Pavel Suk Anesteziologicko-resuscitační klinika FN u sv. Anny v Brně

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Mechanické srdeční podpory (MSP) (mechanical circulatory support-mcs)

KPR, algoritmy, 4H a 4T M. Doleček Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Neodkladná resuscitace (NR )

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.

UMĚLÉ DÝCHÁNÍ PŘI RESUSCITACI NENÍ NUTNÉ

NOVÉ ODPORÚČANIA ERC 2015 PRE KPR U DOSPELÝCH

NOVINKY V KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI PODLE GUIDELINES 2015

Epistaxe Jaká je role anesteziologa?

Traumatem indukovaná koagulopatie realita na OUP

Neuromonitoring v intenzivní péči. Klučka Jozef

Weaning T-trial. Renata Černá Pařízková

13. konference PS Akutní kardiologie České kardiologické společnosti 2015 PROGRAM KONFERENCE

10 věcí, kterých bych se měl při léčbě sepse vyvarovat

Akcidentální hypotermie up to date Jana Kubalová HEMS meeting, Liberec 2019

KPR a prognozování. Praha 2011

PŘEDNEMOCNIČNÍ INDUKCE TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE LEDOVÝMI KRYSTALOIDNÍMI ROZTOKY ZLEPŠUJE OBĚHOVOU STABILITU NEMOCNÝCH PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

POH O L H E L D E U D U M

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

Profitují nemocní se srdeční zástavou z objemové resuscitace?

Problematika edému u intracerebrálních hemoragií

DIAGNÓZA PLICNÍ EMBOLIE SE NEMŮŽE LIŠIT Z POHLEDU LÉKAŘE UM A SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ

Nitrolební hypertenze kazuistika

Možnosti protektivní ventilační strategie v PNP

Co by měl mladý intenzivista vědět při péči o pacienta se SEPTICKÝM ŠOKEM. MUDr. Jan Hudec

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

Anestézie u dětí v neurochirurgii. Michal Klimovič

Co by měl mladý anesteziolog vědět, když pečuje o pacienta s kraniotraumatem. ivana zýková ARO Krajská nemocnice Liberec,a.s.

NÁVRH K ODBORNÉ DISKUZI

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

Igor Sas KARIM FN Brno a LF MU Brno

Tekutinová resuscitace u sepse u dětí BOLUSY TEKUTIN ANO

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců společné téma porodníků a neonatologů XI. Neonatologické dni neonatológia pre prax

Mimotělní podpora plic

a vnitřní prostředí Poresuscitační péče optimální teplota Šárka Fritscherová KARIM FN a LF UP v Olomouci

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Monitorace CO2 v PNP. Luděk Gronych ZZS Olomouckého kraje

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

pracoviště intenzivní péče Pavel Dostál

Zajištění dýchacích cest v průběhu resuscitace - historie a současnost

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

It takes a system to save a life - ČR 2018

Aortální stenóza. Kazuistika pacientky od narození po transplantaci

Anestezie u intrakraniálních výkonů

Alena Špalková Erika Sčebelová. Jednotka intenzivní péče Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Podivuhodný příběh koloidních náhradních roztoků. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK ve FN Motol Praha

ECMO u dětí výsledky za 5 let. V.Vobruba Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK ECMO centrum VFN

Hypotermie up to date Jana Kubalová ZZS Jihomoravského kraje, LK ČHS a SHP, MedCOM UIAA KUM

Kardiopulmonální resuscitace

MĚŘENÍ OXYGENACE MOZKOVÉ TKÁNĚ

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje (ZZS Sčk) Pelhřimovský podvečer,

METODIKA VÝUKY RESUSCITACE V CERTIFIKOVANÝCH KURZECH ERC

NÁHLÁ ZÁSTAVA OBĚHU INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP?

Šokové stavy - klinické jednotky, klasifikace, patofyziologie, diagnostika a léčba

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Neurointenzivní péče, možnosti monitorace

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

HFOV v dětské resuscitační péči

LUCAS - práce i pro chirurga? März J., Kos Z., Janda R., Märzová D.

ULTRAZVUK BĚHEM SRDEČNÍ ZÁSTAVY - LUXUS NEBO NEZBYTNOST?

VYBÍHÁM K RESUSCITACI V RÁMCI NEMOCNICE

Operace v časné poúrazové fázi u triage pozitivních traumat F.Vyhnánek +, J. Štefka ++, D. Jirava ++, M. Očadlík ++, V. Džupa +++, M.

Transkript:

Poresuscitační péče update 2014 Eduard Kasal ARK LFUK a FN Plzeň ČRR Praha 30.6.2014

Obnovení funkčního oběhu je 1. krokem k úplnému zotavení po zástavě oběhu. Léčebné intervence v poresuscitačním období pravděpodobně signifikantně ovlivní outcome.

Syndrom po srdeční zástavě Zahrnuje orgánové změny vzniklé během zástavy oběhu i během KPR Unikátní kombinace 3 patofyziologických dějů kombinovaná 4. komponentou nevyřešeným patologickým procesem, která způsobil srdeční zástavu. Jednotlivé komponenty syndromu jsou potenciálně léčitelné. První léčebnou intervencí s prokázaným účinkem je léčebná hypotermie???

Nolan JP, Neumar RW. Resuscitation 2008; 79, 350-379 Fáze poresuscitačního syndromu (syndrom po srdeční zástavě) 3 klíčové komponenty systémovou ischemickoreperfuzní odpověď poresuscitační myokardiální dysfunkce poresuscitační poškození mozku persistující vyvolávající příčina

Glucocalyx = klíčový modulátor - vaskulární permeability - zánětu

Grundmann et al. Resuscitation 83(2012)715-720 Hladiny degradačních produktů glucocalyxu korelují s délkou KPR

Glucocalyx Potenciální patofyziologický faktor v rozvoji poresuscitačního syndromu Ovlivnění povrchové vrstvy endotelu - potenciální léčebný cíl v léčbě poresuscitačního syndromu Kontraindikace koloidů

Obecná charakteristika poresuscitačního syndromu (PS) Mnoho společných znaků se sepsí Hypovolémie Vasodilatace Myokardiální dysfunkce zotavení během 2-3 dnů Celotělová ischemicko/reperfuzní odpověď aktivuje imunologickou a hemokoagulační poruchu MOF Zvýšené riziko infekce

Zánětlivá odpověď po náhlé zástavě oběhu

Grimaldi D. et al Resuscitation 84 (2013) 60-65 Poresuscitační syndrom (PS) MOF časté u PS Po KPR: zvýšení biomarkerů intestinální permeability zvýšené hladiny endotoxinu v krvi u 86% pacientů zvýšení po přijetí, maximum 3.den po KPR Hladiny endotoxinu v krvi po KPR s maximem 3. den korelují s biomarkery střevní permeability

Může být preventivní antibiotická léčba (ATB) přínosem? Podání ATB v prvních 7 dnech po KPR snížení mortality ze 75,3% na 56,6%; p= 0,025 retrospektivní studie, n =138 OHCA léčebná hypotermie Fig. 1 Kaplan Meier survival curves: antibiotics vs. no antibiotics. Davies KJ et al Resuscitation 84 (2013) 616-619

Význam dysfunkce mikrocirkulace u PS Srovnání sublinguální mikrocirkulace u PS, septických nemocných a zdravých dobrovolníků U PS významně snížen mikrocirkulační průtok oproti zdravým i oproti septickým pacientům Vztah mezi kvalitou mikrocirkulačního průtoku a neurologickým stavem Lepší mikrocirkulační poměry spojeny s lepším neurologickým výsledkem Omar YG Resuscitation 84 (2013) 1717-1722

Základní cíle poresuscitační péče po ROSC dosažení a udržení adekvátní ventilace a oxygenace dosažení a udržení oběhové stability a tkáňové perfuze dosažení a udržení stability ostatních orgánových funkcí identifikace příčiny zástavy oběhu a iniciální léčba vyvolávající příčiny zhodnocení neurologického nálezu a zvážení zahájení postupů TTM

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí Metabolická stabilizace Hodnocení neurologické prognózy

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí Metabolická stabilizace Hodnocení neurologické prognózy

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí Metabolická stabilizace Hodnocení prognózy

Breathing Hyperventilace s odpovídající hypokapnií mozková arteriální vasokonstrikce Hypokapnie oproti normokapnii spojena s menší pravděpodobností přežití a propuštění domů u přeživších. Hyperkapnie mezi přeživšími spojena s větší pravděpodobností propuštění domů. Schneider AG et al/ Resuscitation 84 (2013) 927-934 n = 16 542 pacientů

Breathing NIRS SctO 2 : Hyperventilace k hodnotám PaCO 2 = 4 signifikantní snížení SctO 2 Bouzat P et al./ Resuscitation 84 (2013) 1540-1545 SctO 2 signifikantně nižší u nepřeživších po KPR Ahn A et al. / Resuscitation 84 (2013) 1713-1716 Role mozkové oximetrie během a po KPR???

Strategie UPV po KPR v praxi Nejsou prospektivní randomizované studie svědčící o přínosu hyperoxie pro klinickou praxi Dodržovat stávající doporučení s cílovými hodnotami SpO 2 = 94 98% PaO 2 = 7,7 11,2 kpa Pilcher J et al, Resuscitation 83 (2012) 417-422 De Jonge E et al, ISICEM 2013 Nolan JP, Resuscitation 84 (2013) 129 136

Strategie UPV po KPR v praxi I při ztrátě mozkové autoregulace zůstává cerebrovaskulární reaktivita na PaCO 2 Proto hyperventilace mozkovou vasokostrikci může prohloubit mozkovou ischémii Hypoventilace vede ke zvýšení ICP a zhoršení acidózy Hyper- i hypo-kapnie je spojena s vyšší mortalitou než normokapnie Udržovat normokapnii Del Castillo J et al, Resuscitation 83 (2012) 1456-61

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí Metabolická stabilizace Hodnocení prognózy

ČSIM, ČRR, ČSARIM: SBP nad 90 mm Hg nebo MAP nad 65 mm Hg Cirkulace = udržování perfúzního tlaku Hyperventilace žilního návratu a CO Myokardiální dysfunkce - častá po KPR (2 3 dny) hemodynamická nestabilita hypotenze nízký CO arytmie Předpoklady cílené léčby: invazivní monitorování TK Neinvazivní/méně invazivní monitorování CO přínos

Cirkulace Přítomnost kardiogenního šoku původně kontraindikace TTM Zvířecí studie: TH - zlepšuje výkonnost myokardu Studie účinků TH u pacientů s kardiogenním šokem: tepové frekvence SV CI pozitivně inotropní intervence CO Schmid-Schweda O et al /Resuscitation 84 (2013) 319-325 U normotermie - spotřeba katecholaminů > TH MAP u normotermie = MAP u TH Roberts BW et al / Resuscitation 84 (2013) 331-336, Huynh N et al /Resuscitation 189-193

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí Metabolická stabilizace Hodnocení prognózy

Indikace PCI Nepřítomnost elevace ST úseku na EKG po KPR nemusí znamenat nepřítomnost koronární léze, která vyvolala NZO a neměla by být kritériem k neprovedení nebo odkládání urgentní koronarografie (PCI) Zanuttini D et al/ Resuscitation 84 (2013) 1250-1254

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO ECMO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí, myoklonů, Metabolická stabilizace Náležitá monitorace - EEG Hodnocení prognózy

Kim F 1 et al JAMA. 2014 Jan 1;311(1):45-52. Effect of prehospital induction of mild hypothermia Target temperature management (TTM) Kvalita důkazů o účincích léčebné hypotermie po KPR byla na nízké úrovni Optimální cílová teplota nebyla definována

Nielsen N et al. Targeted Temperature Management at 33 C versus 36 C after Cardiac Arrest NEJM 2013: Závěry: U bezvědomých přeživších OHCA s předpokládanou primární kardiální NZO nepřinesla cílová tělesná teplota 33 C benefit oproti srovnávané cílové teplotě 36 C.

Rychlost a včasnost zchlazení Když jste skutečně mrtví, jste chladnější a je snazší vás rychle ochladit Při těžkém mozkovém postižení nejsou obranné reakce proti chlazení Sunde K, Brusel 2014

Doporučení pro praxi Je správné a bezpečné nadále používat TH u pacientů, u nichž byla až doposud rutinně prováděna? Nedopustit horečku Neopouštět léčebnou hypotermii TTM STANOVISKO K POUŽÍVÁNÍ TH V RÁMCI TTM U PACIENTŮ PO ROSC Anest. intenziv. Med., 25, 2014, č. 3 (v tisku) Cílová teplota 34-36 C??? Nejnovější klinické studie umožňují zvážit cílovou hodnotu 36 C jako pravděpodobně účinný a bezpečný postup TTM Bude předmětem odpolední pro-con debaty

Prognosticky příznivé faktory Třesavka nežádoucí v průběhu TH nutné potlačení farmakologicky Její výskyt spojen s vyšší pravděpodobností lepšího neurologického nálezu (60% x 36%) Nair SU et al / Resuscitation 84 (2013) 626-629

Prognosticky nepříznivé faktory Myoklonus Křeče Nepřítomnost zornicových rr. Absence EEG změny na stimulaci Nízká EEG voltáž

Léčebné zásady poresuscitačního syndromu Airways Breathing Cirkulace Koronární revaskularizace u případů bez zjevné extrakardiální příčiny NZO ECMO Optimalizace neurologického zotavení Prevence hyperpyrexie Léčebná hypotermie Analgosedace Léčba křečí, myoklonů, Metabolická stabilizace Náležitá monitorace - EEG Hodnocení prognózy

NIRS

Hodnocení prognózy Klinické vyšetření kmenové reflexy Reaktivita Spontánní dechová aktivita SSEP za 48 hod. EEG - monitorace, vyšetření (za 24-48 hod.) nějaká reakce na stimulaci křeče, status epilepticus Neurologické vyšetření za 48 hod. 6 dnů

Pozor na opožděné odeznění sedace při TH

ECMO a KPR Extracorporeal Cardiopulmonary Resuscitation for Patients With Out-of-Hospital Cardiac Arrest of Cardiac Origin: A Propensity-Matched Study and Predictor Analysis Post hoc analysis of data from a prospective observational cohort. ECMO resuscitace může zlepšit neurologický outcome. Reakce zornic při přijetí < 6 mm = klíčový indikační faktor Maekawa Kunihiko et al Critical Care Medicine 2013 (41) : 1186 1196. doi: 10.1097/CCM.0b013e31827ca4c8 Extracorporeal Life Support After Prolonged Resuscitation for In-Hospital Cardiac Arrest due to Refractory Ventricular Fibrillation: Two Cases Resulting in a Full Recovery. Chung J et al 2012 Jun;42(6):423-6. doi: 10.4070/kcj.2012.42.6.423. Epub 2012 Jun 28.

Výsledky studií s ECPR Příznivé výsledky některých studií prezentují ECMO jako téměř standardní postup při protrahované KPR "kdo nemá ECMO, nemůže správně poskytovat KPR Riziko: U laické veřejnosti - prosazování metod ECMO u pacientů s KPR spojeno s rizikem nereálného očekávání míry přežití a/nebo výsledného stupně neurologického výsledku.

Závěry ECPR pro praxi stanovisko ČRR, ČSIM, ČSARIM Použití metod ECPR může být v jednotlivých případech spojeno s lepším klinickým výsledkem. Současný stav vědeckého poznání nepřináší dostatek argumentů k zahrnutí metod ECMO do rutinních postupů KPR. Metoda není běžně dostupná.

Závěry ECCPR pro praxi stanovisko ČRR, ČSIM, ČSARIM Použití ECMO v průběhu KPR musí být považováno nadále za experimentální metodu, jejíž indikace a provádění je vyhrazeno pouze pro specializovaná pracoviště. Současný stav vědeckého poznání neumožňuje formulovat optimální cílovou skupinu pro použití ECMO v průběhu KPR.

Závěry ECPR pro praxi ECPR není zatím standardní metodou Nelze její použití po zdravotnickém zařízení vyžadovat. ECPR u refrakterní NZO je možné zvážit u nemocných s vyšší pravděpodobností přežití: NZO v nemocnici NZO došlo mimo nemocnici v přítomnosti zachránců ZZS, kdy účinná KPR je zahájena bez prodlení Možná další vývoj povede k iniciativě na vytvoření sítě "cardiac arrest centers???

Děkuji