Průzkum informační bezpečnosti v mikroregionu Třeboňsko

Průzkum informační bezpečnosti v mikroregionu Třeboňsko Bc. Michala VIŠVADEROVÁ Abstrakt Článek popisuje výsledky dotazníkového průzkumu informační bezpečnosti realizovaného počátkem roku 17 v mikroregionu Třeboňsko. Článek uvádí výsledky statistických analýz dotazníkového výzkumu 191 respondentů, která byla realizována z hlediska pohlaví, věku, vzdělání a pracovního zařazení. Závěr článku se snaží shrnout nejzávažnější problémy ve zkoumané oblasti vyplývající z provedeného výzkumu a na základě zjištěného předkládá návrhy možných opatření a doporučení k zajištění informační bezpečnosti a zvýšení obecné znalosti v této oblasti. Klíčová slova: počítačová kriminalita * informační bezpečnost * prevence * represe * Abstract veřejné mínění * výzkum The article describes the results of a questionnaire survey of information security implemented in early 17 in the microregion Trebonsko. This paper presents results of statistical analyzes of 191 respondents of the questionnaire survey, which was conducted in terms of gender, age, education and employment status. Finally, the paper tries to summarize the most important issues in the study area resulting from the research and determined on the basis of submitted proposals and recommendations on possible measures to ensure information security and to increase general knowledge in this field. Keywords: computer criminality * information security * prevention * repression * public opinion * research 1

ÚVOD Důvodem napsání příspěvku je zejména aktuálnost tohoto tématu, jelikož ochrana informační bezpečnosti je v dnešní době velmi řešeným problémem. Zvolení výzkumu v dané lokalitě předurčila především skutečnost, že podobné výzkumy (např. Čandík, 1, [4] 1 ) probíhají většinou ve větších městech (Praha, Brno), kde je větší koncentrace lidí s vysokoškolským vzděláním, s vyšším pracovním zařazením (vedoucí pracovníci) a zároveň lidí s vyšší možností setkat se s riziky, která ohrožují informační bezpečnost. Tímto mohou být výsledky ovlivněny, a proto bych svůj výzkum chtěla aplikovat na menší oblast (Třeboňsko) a zjistit jaké znalosti informační bezpečnosti mají zdejší respondenti, mezi nimiž není tak vysoké procento lidí s relevantními znalostmi dané problematiky. 1. Informační bezpečnost Na pojem informační bezpečnost lze nahlížet z různých hledisek. V užším smyslu ji lze vymezit jako bezpečnost spojenou s infomačními a komunikačními technologiemi, které vedle pozitivních přínosů (efektivnější a produktivnější práce s informacemi) mají i své negativními dopady (prostor pro nový typ kriminality) a ty mohou vést k narušení této bezpečnosti. Oblasti prevence a represe a nástrojů v souvislosti s informační kriminalitou páchanou na Internetu spolu úzce souvisí a jsou nezbytné pro to, aby zajištění informační bezpečnosti bylo co nejúspěšnější. 2 2. Dotazníkové šetření Cílem provedeného výzkumu bylo zmapovat znalosti respondentů v oblasti informační bezpečnosti a ochrany proti kybernetickým útokům a na základě získaných dat následně zhodnotit, zda je veřejnost v oblasti Třeboňska dostatečně obeznámena s hrozbami na Internetu, zda se proti nim dostatečně chrání a zda by větší osvěta a informovanost přispěla k zajištění informační bezpečnosti. Na základě kvalitativní analýzy odborné literatury byl navržený nestandardizovaný (originální) dotazník. Dotazník byl vytvořen jak v papírové, tak v elektronické formě. Ačkoliv elektronický dotazník byl rychlou metodou sběru dat a významně snížil náklady spojené s jeho tištěním, jeho negativním aspektem byl neosobní kontakt s respondenty. 1 Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. Právo - Bezpečnost - Informace. Vol. III, č. 1/1, str. 1-, ISSN 233-357. 2 KALAMÁR, Štěpán a Josef POŽÁR. Vybrané aspekty informační bezpečnosti. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze,. ISBN 97-0-7251-339-0. s. 1 2

Tuto skutečnost přisuzuji tomu, že se vrátily dotazníky mnohdy nedokončené, takže nemohly být dále využity. Naopak tištěný dotazník byl sice nákladnější na čas a na prostředky spojené s jeho tištěním, ale kvalita vyplnění dotazníku díky osobnímu kontaktu s respondenty byla s internetovým dotazníkem nesrovnatelná. Internetový dotazník byl sestaven a zveřejněn prostřednictvím dostupných internetových portálů. Šetření pomocí tištěného dotazníku bylo uskutečněno v oblasti Třeboňska. Dotazník tvořilo celkem 33 otázek, které měly z části otevřený a z části uzavřený charakter. Dotazníkový formulář byl komponován do tří částí. První část obsahovala identifikační znaky respondentů (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe, pracovní zařazení, počet zařízení v domácnosti (Internet), počet účtů na sociálních sítích, zkušenost s kybernetickým útokem, úroveň znalostí práce s PC). Druhá část dotazníkového formuláře představovala zjišťovací část dotazníkového formuláře. Zjišťovací část se skládala ze čtyř okruhů výzkumného šetření: 1. První okruh tvrzení byl obsahově zaměřený na prevenci ve vztahu k informační bezpečnosti. Prevence byla zkoumána pomocí šesti tvrzení. Používám legální software (programové vybavení PC). Používám antivirové programy či jiné programy proti malwaru. Používám technické zabezpečení e-komunikace (např. šifrování emailů, elektronický podpis apod.). Používám bezpečnostní klíč (hardwarový, aplikace) a dvoufázové ověřování (např. pomocí SMS apod.). Běžně sdílím své citlivé údaje na Internetu prostřednictvím soukromé komunikace (email, sociální sítě apod.). Používám běžně cloudové úložiště pro soukromé účely (onedrive, google drive, dropbox apod.). 2. Druhý okruh tvrzení byl obsahově zaměřený na informovanost o informační bezpečnosti. Informovanost byla zkoumána pomocí pěti tvrzení. Otevírám nevyžádanou poštu (spam) a zejména pak její přílohy. 3

Stahuji media (filmy, hudbu apod.) pod ochranou autorských práv z Internetu. Jsem obeznámen s výskytem hrozeb a rizik na Internetu dostatečně. Zajímám se o problematiku spojenou s vývojem kriminality páchané na Internetu nebo ochranou a bojem proti ní. Jsem dostatečně informovaný/á v oblasti kriminality a bezpečnosti na Internetu. 3. Třetí okruh tvrzení byl obsahově zaměřený na obecnou znalost informační bezpečnosti. Obecná znalost byla zkoumána pomocí šesti tvrzení. Je snadné stát se obětí kriminality na Internetu (phishingu, pharmingu apod.). Pokud bych měl/a podezření, že někdo zneužil můj účet, nahlásila bych tento útok na policii. V případě, že se mi někdo z blízkých stane obětí útoku na Internetu, postupuji tak, že to nahlásím na policii. Pokud se mi někdo z okolí svěří, že se stal obětí útoku, jsem ochoten i následně svědčit. Útok na Internetu je roven útoku v reálném životě. Z hlediska prevence je nejvhodnější školení, beseda s PČR apod. 4. Čtvrtý okruh tvrzení byl obsahově zaměřený na právní znalost informační bezpečnosti. Právní znalost byla zkoumána pomocí sedmi tvrzení. Stav současné legislativy v ČR postihující kriminalitu na Internetu je dostačující. Současná Národní strategie kybernetické bezpečnosti je dostačující. Stát je schopen efektivně a fakticky vymáhat právo na Internetu. Spolupráce státu s definičními autoritami a s jinými státy pomáhá překlenout problém nevymahatelnosti právních norem v kyberprostoru. Regulace celého kyberprostoru státem by ohrozilo svobody jednotlivce. Tresty za porušení práv na Internetu jsou přiměřené. Právní úprava kriminality páchané na Internetu se výrazně neliší od právní úpravy jiných států. 4

Třetí část byla tvořena tabulkou znázorňující způsob vyplňování dotazníku (4- bodová škála; od respondenta se požaduje, aby vyjádřil stupeň souhlasu či nesouhlasu s různými výroky, které se týkají určitého postoje postojové škály. Odpovědi jsou určitým způsobem sčítány a výsledek je úměrný postoji jedince k danému objektu. Každý bod této škály je kódován 4, 3, 2, 1 pokud jde o výrok pozitivní případně naopak, pokud je výrok negativní. Nejvyšší hodnotu má tedy souhlas s pozitivním, případně nesouhlas s negativním výrokem ). Tabulka 1. Použitá škála dotazníkového šetření 4 3 2 1 souhlasím částečně souhlasím částečně nesouhlasím nesouhlasím 2.1 Předvýzkum (Pilotáž) Před samotným výzkumem bylo provedeno pilotní šetření, jehož cílem bylo ověřit, zda je dotazník dostatečně srozumitelný. Tento předvýzkum měl dále ověřit výroky pro část měřící postoje respondentů. Pilotní šetření bylo provedeno pro potřeby správného nastavení úrovně atributů a za účelem odhalení možných chyb v dotazníku. V předvýzkumu bylo získáno odpovědí od mužů a žen. Sběr dat probíhal v papírové formě v období od.. 1 do 2. 1. 17. Vypracovaný dotazník byl korigovaný z hlediska validity (odlišná formulace některých otázek, vynechání otázek, ve kterých všichni respondenti deklarovali pouze souhlasný/nesouhlasný postoj apod.). Otázky se zároveň nechaly posoudit třem odborníkům odborníkovi na oblast informační bezpečnosti, odborníkovi na statistiku a pedagogovi z Katedry managementu a informatiky z Policejní akademie ČR. 2.2 Sběr, zpracování a kontrola dat Sběr dat probíhal v období od 19. 1. 17 do 15. 2. 17. Během tohoto období bylo obdrženo 25 dotazníků. HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 7. Praha: Portál, 13. ISBN 97-0- 0534-0. s. 1 5

Následným počítačovým zpracováním bylo vyřazeno 74 dotazníků (27,92% z celkového počtu obdržených dotazníků) z důvodu neúplného plnění. Pro statistické plnění bylo použito celkem 191 dotazníků. Problém výsledku lze spatřit v tom, že podobně jako u srovnatelných výzkumů v této oblasti, nebyl prováděn na základě náhodného výběru, ale na základě dostupnosti. Veškeré dotazníky byly následně překódovány do programu MS Excel 13 tak, aby byla možná jejich statistická analýza. Vznikl objem dat, který byl importován do softwarového prostředí Statistica v., aby data mohla být v tomto prostředí následně analyzována. V dalším kroku byla provedena kontrola dat, která neodhalila žádné chyby či nesrovnalosti, proto počet dotazníků zůstal i po kontrole stejný - výzkumný vzorek tedy čítá 191 dotazníků. 2.3 Metodika výzkumu Objekt výzkumu: Předmět výzkumu: Respondenti: Metoda výzkumu: Informační bezpečnost Znalost respondentů informační bezpečnosti se zaměřením na ochranu proti kybernetické kriminalitě obyvatelé Třeboňska Dotazníkové šetření, s následným matematicko-statistickým vyhodnocením. Návratnost dotazníků: Vzhledem k použité formě dotazování nelze kvantifikovat Výzkumné otázky: VO1: Je rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na pohlaví? VO2: Je rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na věku? VO3: Je rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání? VO4: Je rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na pracovním zařazení?

Výzkumné předpoklady: VP1: Předpokládáme, že u znalosti informační bezpečnosti nebudou statisticky významné rozdíly v závislosti na pohlaví. VP2: Předpokládáme, že u znalostí informační bezpečnosti nebudou statisticky významné rozdíly v závislosti na věku. VP3: Předpokládáme, že u znalostí informační bezpečnosti nebudou statisticky významné rozdíly v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání. VP4: Předpokládáme, že u znalostí informační bezpečnosti nebudou statisticky významné rozdíly v závislosti na pracovním zařazení. 2.4 Dosažené výsledky 2.4.1 Základní demografické údaje o respondentech Zastoupení respondentů z hlediska pohlaví znázorňuje níže uvedený obr. 1. Obrázek 1. Struktura respondentů z hlediska pohlaví Z celkového vzorku 191 respondentů převládají početně ženy, kterých bylo 9 (51%) nad muži, kterých bylo 93 (49%). Základní statistické veličiny respondentů z hlediska věku znázorňuje tab. 2. 7

Tabulka 2. Základní statistické údaje o věku respondentů Věk (v letech): Minimum 1 Maximum Průměr 29,74 směrodatná odchylka,19 Medián 25 Modus 17 Obrázek 2. Struktura respondentů z hlediska věku Nejmladším respondentem v rámci internetového průzkumu byl respondent 1ti letý (minimum), nejstarším respondentem byl letý respondent (maximum). Průměrný věk respondentů byl 29,7 let, mediánová hodnota věku respondentů je 25 let, nejčetnější skupinou respondentů byla skupina 17ti letých (modus). Pro další statistické zpracování obdržených dat byli respondenti rozděleni do dvou skupin skupina respondentů s věkem do 2 let, skupina respondentů s minimálním věkem 2 let. Poměr těchto respondentů uvádí obrázek 2. Věk 2 let byl stanoven proto, že se jedná o významnou zákonem stanovenou věkovou hranici v sociální pomoci v ČR, kdy zákon stanoví, že za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 2. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení). 7 Dalším atributem, který nás u respondentů zajímal, bylo vzdělání. Průzkumu se účastnilo 43 respondentů s ukončeným základním vzděláním (% z celkového počtu respondentů), 74 respondentů s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou (39 % z celkového počtu respondentů) a 74 respondentů s vysokoškolským vzděláním (39 % z celkového počtu respondentů). Strukturu respondentů z hlediska vzdělání interpretuje obr. 3. Obrázek 3. Struktura respondentů z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání Do statistiky jsem však nakonec zahrnula pouze respondenty s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním, jelikož jsou statisticky významnější. Zastoupení respondentů z hlediska pracovního zařazení znázorňuje níže uvedený obr. 4. Obrázek 4. Struktura respondentů z hlediska pracovního zařazení 7 podle 11 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře 9

Jak z obr. 4. vyplývá, v dotazované skupině respondentů bylo 25 manažerů (13% respondentů), druhá polovina respondentů, tedy 1 respondentů, nezastává na pracovišti manažerskou pozici (7% respondentů). 2.4.2 Souhrnné empirické statistické vyhodnocení Ke statistickému vyhodnocení jsem uskutečnila výpočet souhrnů u všech dílčích čtyř sledovaných atributů (Prevence respondentů ve vztahu k IB, Informovanost respondentů o IB, Obecné znalosti IB, Právní znalosti IB) ve vztahu k informační bezpečnosti (podobně, jako u realizovaných výzkumech (Čandík, 1, [2]) a (Čandík, 1 9, [3]), s redukcí a modifikací některých dotazovaných položek). Následně byl z dílčích souhrnů stanoven celkový souhrn postojů respondentů ke znalostem o informační bezpečnosti, který byl statisticky vyhodnocen. Nejdůležitějším faktorem pro ověření podmínek statistického testování je tzv. normalita. Test normality byl uskutečněn Shapiro-Wilksovým W-testem, rozptyly jsou testované pomocí F-testu. Sledované atributy byly nakonec testované Mann-Whitneyovým testem (tzv. U- test). Jedná se o neparametrickou obdobu studentova t-testu pro případ, kdy nejsou splněné podmínky normality a slouží k porovnání mediánů dvou nezávislých proměnných. K testování výzkumné otázky VO1 (rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na pohlaví) bylo stanoveno 5 pracovních hypotéz: H01: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na pohlaví neliší. HA1: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na pohlaví liší. H02: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na pohlaví neliší. HA2: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na pohlaví liší. H03: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na pohlaví neliší. HA3: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na pohlaví odlišné. H04: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na pohlaví neliší. HA4: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na pohlaví odlišné. H05: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na pohlaví neliší. HA5: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na pohlaví odlišné. Čandík, Marek. Obecné závěry statistického zpracování výzkumu právních znalostí informační bezpečnosti. Právo - Bezpečnost - Informace. Vol. III, č. 1/1, str. 1-15, ISSN 233-357. 9 Čandík, Marek. Teorie a praxe informační bezpečnosti českých manažerů - Statistická analýza. Právo - Bezpečnost - Informace. Vol. III, č. 1/4, str. 1-15, ISSN 233-357.

Tabulka 3. Rozdíly ve znalostech o informační bezpečnosti mezi muži (1- napravo) a ženami (2- nalevo), 191 respondentů 90 5 Variable: Souhrn U=419,500 0 Souhrn 75 70 5 0 55 Z=1,01343 Pohlaví ( 1 muži, 2 ženy) 50 45 p=0,353 40 2 1 Pohlaví Souhrn Celkové znalosti IB 2 Variable: Oddíl A U=450,500 Variable: Oddíl B U=4471,500 1 1 1 Oddíl A 1 Z=0,59 Oddíl B Z=0,259 4 2 1 Pohlaví Oddíl A Prevence respondentů ve vztahu k IB Variable: Oddíl C 2 p=0,99971 U=303,000 2 1 Pohlaví Oddíl B Informovanost respondentů o IB Variable: OddílD 2 p=0,44 U=4,000 Oddíl C 1 1 Z=2,49929 OddílD 1 1 Z=0,7717 2 1 Pohlaví Oddíl C Obecné znalosti IB p=0,052 2 1 Pohlaví Oddíl D Právní znalosti IB p=0,7745 Výsledky Mann-Whitneyova U-testu jednotlivých atributů v závislosti na pohlaví interpretuje následující tab. 3. Box-ploty naznačují rozdíly ve vztahu k oddílu C. U proměnných oddílu A, B, D a souhrnu krabicové grafy nenaznačují rozdíly mezi sledovanými skupinami, což výpočetně potvrzují i výsledky Mannova-Whitneyova U- testu. Proto pracovní hypotézy H01, H02, H03 a H05 nemůžeme zamítnout na 5 % hladině významnosti. Naopak shodu postojů v oddílu C neparametrický test (Mann- Whitney) v závislosti na pohlaví zamítá (na 5 % hladině významnosti). Rozdíly naznačují jak krabicové grafy, tak i výsledky Mannova-Whitneyova U-testu, kdy obdržená p-hodnota není blízka hraniční hodnotě 0,05. Proto konstatujeme (v kontextu dosažené p=0,052), že zamítáme pracovní hypotézu H03 a přijímáme alternativní hypotézu HA3. 11

Na 5 % hladině významnosti jsme zjistili statisticky významný rozdíl v obecných znalostech informační bezpečnosti v závislosti na pohlaví. Tabulka 4. Výsledky Mann-Whitneyova U-testu v závislosti na pohlaví Statistické rozdíly - pohlaví U Z p-value Oddíl A 450,500 0,59 0,99971 Hypotéza H01přijata Oddíl B 4471,500 0,259 0,44 Hypotéza H02přijata Oddíl C 303,000 2,49929 0,052 Hypotéza H03 zamítnuta Oddíl D 4,000 0,7717 0,7745 Hypotéza H04přijata Souhrn 419,500 1,01343 0,353 Hypotéza H05přijata Lze konstatovat, že u žen byla zjištěna vyšší míra obecných znalostí o informační bezpečnosti než u mužů, a to statisticky významně. Z daného výsledku lze vyvodit, že důvodem tohoto rozdílu by mohla být skutečnost, že ženy jsou ze své podstaty obecně opatrnější a ostražitější vůči možným rizikům, což vede i k jejich většímu zájmu a tedy i znalosti dané problematiky. K testování výzkumné otázky VO2 (rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na věku) bylo stanoveno 5 pracovních hypotéz: H0: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na věku neliší. HA: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na věku liší. H07: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na věku neliší. HA7: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na věku liší. H0: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na věku neliší. HA: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na věku odlišné. H09: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na věku neliší. HA9: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na věku odlišné. H0: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na věku neliší. HA: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na věku odlišné.

Tabulka 5. Rozdíly ve znalostech o informační bezpečnosti mezi respondenty do 2 let (0- napravo) a respondenty s věkem 2 let a více (1- nalevo), 191 respondentů 90 5 Variable: Souhrn U=329,500 0 Souhrn 75 70 5 0 55 Z=2,427533 Věk ( 0 do 2 let, 1 2 let a více) 50 45 p=0,0152 40 1 0 Věk Souhrn Celkové znalosti IB 2 Variable: Oddíl A U=3751,000 Variable: Oddíl B U=4111,500 1 1 1 Oddíl A 1 Z=2,932 Oddíl B Z=1,15321 4 1 0 Věk Oddíl A Prevence respondentů ve vztahu k IB Variable: Oddíl C 2 p=0,0349 U=3770,500 1 0 Věk Oddíl B Informovanost respondentů o IB Variable: OddílD 2 p=0,390 U=405,000 1 1 Oddíl C 1 Z=2,05297 OddílD 1 Z=1,305421 1 0 Věk Oddíl C Obecné znalosti IB p=0,03952 1 0 Věk Oddíl D Právní znalosti IB p=0,191750 Výsledky Mann-Whitneyova U-testu jednotlivých atributů v závislosti na věku interpretuje následující tab. 5. Box-ploty naznačují rozdíly ve vztahu k oddílům A, B, C a souhrnu. Neparametrický test (Mann-Whitney) shodu postojů v oddílu A, C a souhrnu v závislosti na věku zamítá (na 5 % hladině významnosti). Rozdíly naznačují jak krabicové grafy, tak i výsledky Mannova-Whitneyova U-testu, kdy obdržená p-hodnota není blízka hraniční hodnotě 0,05. Proto konstatujeme, že zamítáme pracovní hypotézu H0, H0 a H0 a přijímáme alternativní hypotézu HA, HA a HA. U proměnných oddílu D krabicové grafy nenaznačují rozdíly mezi sledovanými skupinami, což výpočetně potvrzují i výsledky Mannova-Whitneyova U-testu. Proto pracovní hypotézu H09 nemůžeme zamítnout na 5 % hladině významnosti. Z hlediska oddílu B nám box-plot naznačuje rozdíly mezi sledovanou skupinou respondentů do 2ti let a respondentů ve věku 2 a starších avšak obdržená p-hodnota 13

je blízká hodnotě 0,05. Proto konstatujeme (v kontextu dosažené p=0,390), že pracovní hypotézu H07 nemůžeme zamítnout na 5% hladině významnosti. Na 5 % hladině významnosti jsme zjistili statisticky významný rozdíl v prevenci respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti, v obecných znalostech respondentů informační bezpečnosti a v celkové znalosti respondentů informační bezpečnosti v závislosti na pohlaví. Tabulka. Výsledky Mann-Whitneyova U-testu v závislosti na věku Statistické rozdíly věk U Z p-value Oddíl A 3751,000 2,932 0,0349 Hypotéza H0 zamítnuta Oddíl B 4111,500 1,15321 0,390 Hypotéza H0 7 přijata Oddíl C 3770,500 2,05297 0,03952 Hypotéza H0 zamítnuta Oddíl D 405,000 1,305421 0,191750 Hypotéza H0 9 přijata Souhrn 329,500 2,427533 0,0152 Hypotéza H0 zamítnuta Lze konstatovat, že u respondentů ve věku 2 let a starších byla zjištěna vyšší míra prevence, obecných znalostí a celkových znalostí ve vztahu k informační bezpečnosti než u respondentů mladších 2 let, a to statisticky významně. Na základě těchto výsledků se lze domnívat, že vyšší znalosti respondentů ve věku 2 a více v této oblasti jsou způsobeny rozdílným přístupem k informačním a komunikačním technologiím mezi starší a mladší generací koncových uživatelů Internetu. Starší generace se dostala do styku s infomačními technologiemi v podstatně pozdějším věku, a tedy jejich vztah k nim je založen na větším respektu, opatrnosti a obezřetnosti, z čehož vyplývá jejich větší zájem se v této oblasti vzdělávat. Naopak mladší generace, která se s informačními technologiemi seznamuje od útlého věku, a ty se stávají prakticky součástí jejich života, si dostatečně neuvědomuje možná rizika a prostor Internetu bere jako přátelské prostředí, ztrácí tím potřebnou obezřetnost. Osoby mladší 2 let se tím stávají rizikovou skupinou, na kterou by bylo vhodné zaměřit preventivní aktivity. Tuto spekulaci by bylo vhodné dále potvrdit dalším výzkumem, který však není předmětem mé vědeckovýzkumné práce. K testování výzkumné otázky VO3 (rozdíl ve znalostech informační bezpečnosti v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání) bylo stanoveno 5 pracovních hypotéz: H011: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání neliší. HA11: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání liší.

H0: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání neliší. HA: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání liší. H013: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání neliší. HA13: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání odlišné. H0: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání neliší. HA: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání odlišné. H015: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání neliší. HA15: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání odlišné. Výsledky Mann-Whitneyova U-testu jednotlivých atributů v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání interpretuje následující tab. 7. Box-ploty naznačují rozdíly ve vztahu k oddílu A, B, a souhrnu. U proměnných oddílu C, D krabicové grafy nenaznačují rozdíly mezi sledovanými skupinami, což výpočetně potvrzují i výsledky Mannova-Whitneyova U-testu. Proto pracovní hypotézu H013 a H0 nemůžeme zamítnout na 5 % hladině významnosti. Z hlediska oddílu A, B a souhrnu nám sice boxploty naznačují rozdíly mezi sledovanou skupinou respondentů se středoškolským vzděláním a respondentů s vysokoškolským vzděláním, avšak obdržené p-hodnoty jsou blízké hodnotě 0,05. Proto konstatujeme, že pracovní hypotézu H011(p=0,5057), H0(p=0,523403) a H015(p=0,13094) nemůžeme zamítnout na 5% hladině významnosti. 15

Tabulka 7. Rozdíly ve znalostech o informační bezpečnosti mezi respondenty se středoškolským vzděláním (0- napravo) a respondenty s vysokoškolským vzděláním (1- nalevo), 191 respondentů 90 5 Variable: Souhrn U=40,500 Souhrn 0 75 70 5 0 55 50 Z=-0,5343 Nejvyšší dosažené vzdělání ( 0 SŠ, 1 VŠ) 45 p=0,13094 40 1 0 Nejvyšší dosažené vzdělání Souhrn Celkové znalosti IB 2 Variable: Oddíl A U=400,500 Variable: Oddíl B U=4091,000 1 1 1 Oddíl A 1 Z=-0,3 Oddíl B Z=0,39 p=0,5057 p= 0,523403 4 1 0 1 0 Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Oddíl A Prevence respondentů ve vztahu k IB Oddíl B Informovanost respondentů o IB Variable: Oddíl C 2 U=41,500 Variable: OddílD 2 U=400,500 1 1 Oddíl C 1 Z=0,34 OddílD 1 Z=-0,51 1 0 Nejvyšší dosažené vzdělání Oddíl C Obecné znalosti IB p=0,73293 1 0 Nejvyšší dosažené vzdělání Oddíl D Právní znalosti IB p=0,392 Na 5 % hladině významnosti jsme zjistili, že v závislosti na dosaženém vzdělání ve vztahu k atributům oddílu A, B, C, D a souhrnu rozdíly mezi sledovanými skupinami respondentů nejsou na hladině významnosti 5 % statisticky významné. Tabulka. Výsledky Mann-Whitneyova U-testu v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání Statistické rozdíly Nejvyšší dosažené vzdělání U Z p-value Oddíl A 400,500-0,3 0,5057 Hypotéza H0 11 přijata Oddíl B 4091,000 0,39 0,523403 Hypotéza H0 přijata Oddíl C 41,500 0,34 0,73293 Hypotéza H0 13 přijata Oddíl D 400,500-0,51 0,392 Hypotéza H0 přijata Souhrn 40,500-0,5343 0,13094 Hypotéza H0 15přijata 1

Lze konstatovat, že nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi respondenty se středoškolským vzděláním a respondenty s vysokoškolským vzděláním v prevenci ve vztahu k IB, v informovanosti o IB, v obecných znalostech IB, odborných znalostech IB a ani v celkových znalostech. Z výsledků lze usuzovat, že vzdělání v rámci této problematiky nehraje takovou roli. Na základě toho se domnívám, že je to způsobeno nezahrnutím výuky zaměřené na oblast zajištění informační bezpečnosti do školních osnov na všech úrovních vzdělávání. Při zkoumání těchto oblastí informační bezpečnosti by bylo také zajímavé se zaměřit na zájem respondentů o danou problematiku, se kterým je spojena i následná znalost, informovanost a prevence, což by mohlo být podnětem k dalšímu výzkumu. K testování výzkumné otázky VO4 (rozdíl ve znalostech kybernetické bezpečnosti v závislosti na pracovním zařazení) bylo stanoveno 5 pracovních hypotéz: H01: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na pracovním zařazení neliší. HA1: Prevence respondentů ve vztahu k informační bezpečnosti se v závislosti na pracovním zařazení liší. H017: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na pracovním zařazení neliší. HA17: Informovanost respondentů o informační bezpečnosti se v závislosti na pracovním zařazení liší. H01: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na pracovním zařazení neliší. HA1: Obecné znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na pracovním zařazení odlišné. H019: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na pracovním zařazení neliší. HA19: Právní znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na pracovním zařazení odlišné. H0: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů se v závislosti na pracovním zařazení neliší. HA: Celkové znalosti informační bezpečnosti respondentů jsou v závislosti na pracovním zařazení odlišné. 17

Tabulka 9. Rozdíly ve znalostech o informační bezpečnosti mezi respondenty na manažerské pozici (1- napravo) a respondenty na nemanažerské pozici (2- nalevo), 191 respondentů 90 5 Variable: Souhrn U=1991,000 0 Souhrn 75 70 5 0 55 Z=0,3043 Pracovní zařazení ( 1 manažer, 2 nemanažer) 50 45 p=0,74590 40 2 1 Vedoucí funkce Souhrn Celkové znalosti IB 2 Variable: Oddíl A U=19,500 Variable: Oddíl B U=172,000 1 1 1 Oddíl A 1 Z=-0,30 Oddíl B Z=1,503 4 2 1 Vedoucí funkce p=0,494599 Oddíl A Prevence respondentů ve vztahu k IB Variable: Oddíl C 2 U=41,000 2 1 Vedoucí funkce Oddíl B Informovanost respondentů o IB Variable: OddílD 2 p=0,1 U=23,000 1 1 Oddíl C 1 Z=0,130005 OddílD 1 Z=0,334 2 1 Vedoucí funkce Oddíl C Obecné znalosti IB p=0,952 2 1 Vedoucí funkce Oddíl D Právní znalosti IB p=0,740037 Výsledky Mann-Whitneyova U-testu v závislosti na pracovním zařazení interpretuje následující tab. 9. Box-ploty naznačují rozdíly ve vztahu k oddílu A, B, a D. U proměnných oddílu C a souhrnu, krabicové grafy nenaznačují rozdíly mezi sledovanými skupinami, což výpočetně potvrzují i výsledky Mannova-Whitneyova U-testu. Proto pracovní hypotézu H01 a H0 nelze zamítnout na 5 % hladině významnosti. Z hlediska oddílu A, B a D nám sice box-ploty naznačují rozdíly mezi sledovanou skupinou manažerů a sledovanou skupinou řadových pracovníků, avšak obdržené p-hodnoty jsou blízké hodnotě 0,05. Proto pracovní hypotézu H01 (p=0,494599), H017 (p=0,1) a H019 (p=0,740037) nelze zamítnout na 5% hladině významnosti. Na 5% hladině významnosti jsem zjistila, že v závislosti na pracovním zařazení ve vztahu k atributům oddílů A, B, C, D a souhrnu rozdíly mezi sledovanými skupinami respondentů nejsou na hladině významnosti 5% statisticky významné. 1

Tabulka. Výsledky Mann-Whitneyova U-testu v závislosti na pracovním zařazení Statistické rozdíly Pracovní zařazení U Z p-value Oddíl A 19,500-0,30 0,494599 Hypotéza H0 21 přijata Oddíl B 172,000 1,503 0,1 Hypotéza H0 přijata Oddíl C 41,000 0,130005 0,952 Hypotéza H0 23 přijata Oddíl D 23,000 0,334 0,740037 Hypotéza H0 přijata Souhrn 1991,000 0,3043 0,74590 Hypotéza H0 25 přijata Je možné říci, že nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi sledovanou skupinou řídících pracovníků a sledovanou skupinou řadových pracovníků v prevenci ve vztahu k IB, v informovanosti o IB, v obecných znalostech IB, odborných znalostech IB a ani v celkových znalostech. Tento výsledek je překvapivý, jelikož u řídících pracovníků lze předpokládat, že z hlediska jejich vyššího pracovního zařazení, které je spojeno i s větší zodpovědností a s nakládáním s citlivými údaji, budou více informovaní, znalejší a opatrnější ve svém jednání na Internetu než řadoví pracovníci. Tyto výsledky by se mohly stát podnětem pro zintenzivnění a zlepšení vzdělávání v oblasti informační bezpečnosti u manažerů ze strany firem, které je zaměstnávají. 2.4.3 Shrnutí výsledků ve vztahu k výzkumným předpokladům U výzkumného předpokladu VP1 jsme u respondentů nepředpokládali zjištění významnějších rozdílů ve znalostech informační bezpečnosti (ani jeho jednotlivých sledovaných složek prevenci ve vztahu k IB, informovanosti o IB, obecných znalostech IB, právních znalostech IB) v závislosti na pohlaví. Výsledky realizovaného šetření však ukázaly, že na hladině významnosti 5% ve sledované skupině respondentů existuje statisticky významný rozdíl v obecných znalostech (testovaná hypotéza H03 tab. ) ženy mají vyšší míru obecných znalostí o informační bezpečnosti ve srovnání s dotazovanou skupinou mužů. U výzkumného předpokladu VP2 jsme u respondentů nepředpokládali, že mohou být zjištěné statisticky významné rozdíly ve znalostech informační bezpečnosti (ani jeho jednotlivých sledovaných složek prevenci ve vztahu k IB, informovanosti o IB, obecných znalostech IB, právních znalostech IB) v závislosti na věku. Výsledky realizovaného šetření ukázaly, že na hladině významnosti 5% ve sledované skupině 19

respondentů existuje statisticky významný rozdíl v prevenci ve vztahu k IB u respondentů do 2 let a ve skupině respondentů ve věkové kategorii 2+ (testovaná hypotéza H0 tab. ). U respondentů ve věkové kategorii 2+ byla zjištěna vyšší míra prevence ve vztahu k informační bezpečnosti, než u skupiny dotazovaných respondentů do 2 let. Dalším prokázaným (statisticky významným) rozdílem mezi zmiňovanými skupinami z hlediska věku byly obecné znalosti respondentů o informační bezpečnosti (testovaná hypotéza H0 tab. ). Respondenti starší 2 let disponují většími obecnými znalostmi, než skupina respondentů do 2 let. Stejný rozdíl lze pozorovat i u celkových souhrnných znalostí informační bezpečnosti (testovaná hypotéza H0 tab. ) respondenti starší 2 let vykazují větší celkové znalosti informační bezpečnosti, než skupina respondentů do 2 let. U výzkumného předpokladu VP3 jsme u respondentů nepředpokládali, že mohou vzniknout statisticky významné rozdíly ve znalostech informační bezpečnosti (ani jeho jednotlivých sledovaných složek prevenci ve vztahu k IB, informovanosti o IB, obecných znalostech IB, právních znalostech IB) v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání. Tento předpoklad se potvrdil a významné rozdíly skutečně nebyly detekovány. U výzkumného předpokladu VP5 jsem u respondentů nepředpokládala zjištění významnějších rozdílů ve znalostech kybernetické bezpečnosti (ani jeho jednotlivých sledovaných složek prevenci ve vztahu k KB, informovanosti o KB, obecných znalostech KB, právních znalostech KB) v závislosti na pracovním zařazení. Tento předpoklad se potvrdil a významné rozdíly skutečně nebyly detekovány. ZÁVĚR Hlavním cílem článku bylo pomocí dotazníkového šetření zmapovat znalosti respondentů v oblasti informační bezpečnosti a na základě následných zjištění navrhnout opatření v oblasti informačních a komunikačních technologií. Sekundárním cílem bylo pak zaměřit se teoreticky na danou problematiku informační bezpečnosti a možnostem jejího zajištění. Cílem výzkumné části bylo vymezení předmětu zkoumání (znalosti informační bezpečnosti) a volby přístupu (dotazníkové šetření s následným matematickostatistickým vyhodnocením), kde byly stanoveny výzkumné otázky, předpoklady a hypotézy. V další etapě jsem si stanovila plán výzkumu zahrnující i předvýzkum, který zjišťoval, zda je dotazník dostatečně srozumitelný a neobsahuje chyby. V rámci pilotního

šetření bylo zjištěných několik formulačních chyb (přílišná odbornost, nesrozumitelnost apod.), které byly poté upraveny. Následně byla provedena realizace sběru dat, která probíhala ve dvou formách nestandardizovaného dotazníku papírového a elektronického. Ačkoliv elektronický dotazník byl rychlou metodou sběru dat a významně snížil náklady spojené s jeho tištěním, jeho negativním aspektem byl neosobní kontakt s respondenty, což lze přisoudit tomu, že se vrátily dotazníky mnohdy nedokončené, takže nemohly být využity. Naopak tištěný dotazník byl sice nákladnější na čas a vynaložené prostředky, ale kvalita vyplnění dotazníku díky osobnímu kontaktu s respondenty byla s internetovým dotazníkem nesrovnatelná. Nejnáročnější fází výzkumu byla analýza získaných dat a jejich interpretace. Výsledkem této fáze bylo zjištění několika zajímavých skutečností. Pozornost byla zaměřena na čtyři oblasti zkoumání, kterými byly pohlaví, věk, vzdělání a pracovní zařazení, a jejich vlivem na znalosti v oblasti informační bezpečnosti. Ačkoli obecně z výzkumu vyplynulo, že znalosti v oblasti informační bezpečnosti nejsou na dostatečné úrovni ani v jedné ze sledovaných skupin, byly zde přesto vysledovány rozdíly u prvních dvou oblastí. Ty měly vliv na zkoumanou problematiku a to statisticky významně, tedy, že u respondentů ženského pohlaví a ve věku 2 let a více se prokázala vyšší míra gramotnosti v oblasti informační bezpečnosti. U žen byla zjištěna vyšší míra obecných znalostí informační bezpečnosti než u mužů a u respondentů ve věku 2 let a více dokonce vyšší míra prevence, obecných znalostí a celkových znalostí ve vztahu k informační bezpečnosti než u respondentů mladších 2 let. Další dvě oblasti, tedy vzdělání a pracovní zařazení, nemělo na zjištěnou míru znalostí statisticky významný vliv. Nebyl zde zjištěn rozdíl v prevenci ve vztahu k IB, v informovanosti o IB, v obecných znalostech IB, odborných znalostech IB a ani v celkových znalostech. Tento výsledek se zdá překvapující, protože lze předpokládat, že v případě vedoucích pracovníků je možnost setkání s narušením informační bezpečnosti častější a to z toho důvodu, že se dostávají do kontaktu s citlivými daty, a jejich znalost by tedy měla být na vyšší úrovni a měly by být ve své činnosti zodpovědnější. U vysokoškolsky vzdělaných respondentů se očekávají vyšší znalosti v této oblasti z toho důvodu, že jejich celkové znalosti by měly být ve srovnání s respondenty s nižším dosaženým vzděláním obecně vyšší. Na základě tohoto zjištění se lze vyvrátit prvotní předpoklad, že výzkumy prováděné ve 21

větších městech jsou těmito faktory ovlivňovány. Tento závěr by bylo vhodné ještě podložit výzkumem, popř. komparací výzkumů, z těchto lokalit. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada,. Expert (Grada). ISBN 97-0-7-33-5. [2] ČANDÍK, Marek. Obecné závěry statistického zpracování výzkumu právních znalostí informační bezpečnosti. Právo - Bezpečnost - Informace. Vol. III, č. 1/1, str. 1-15, ISSN 233-357. [3] ČANDÍK, Marek. Teorie a praxe informační bezpečnosti českých manažerů - Statistická analýza. Právo - Bezpečnost - Informace. Vol. III, č. 1/4, str. 1-15, ISSN 233-357. [4] ČANDÍK, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. Právo - Bezpečnost - Informace. Vol. III, č. 1/1, str. 1-, ISSN 233-357. [5] HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 7. Praha: Portál, 13. ISBN 97-0--0534-0. [] HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, 0. ISBN 0-737-3-9. [7] KALAMÁR, Štěpán a Josef POŽÁR. Vybrané aspekty informační bezpečnosti. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze,. ISBN 97-0-7251-339-0. [] MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Kompendium statistického zpracování dat: metody a řešené úlohy včetně CD. Praha: Academia, 02. ISBN 0-0-0-4. [9] Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře v posledním znění