2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný rostor V e. orovnat toto množství vzduchu s řváděným vzduchem V ro rostor, který bude VZT systémem čstě chlazen, nebo čstě vytáěn stanovt z rovnce kontnuty S=V/w růřezovou lochu otrubí ro říad Ve a V Zadání říkladu: Konferenční sál o rozměrech 15x30 m, výška 5m. Kaacta 150 osob kldná čnnost Příkon osvětlovací soustavy: 8 000 W Teelné zsky rosklenou částí okny: 30 000 W Teelná ztráta sálu: 10 000 W Stanovte: Množství větracího vzduchu Ve Množství větracího vzduchu V ro letní stav Množství Větracího vzduchu V ro zmní stav Dmenze hlavního VZT rozvodu ro návrhová stavy Množství řváděného vzduchu V : Standardně: V = V e + V c (1) V říadě nadměrné rodukce škodlvn, nebo toxckých škodlvn: V = V e (2) V e množství venkovního vzduchu [m 3 /h] V c množství crkulačního vzduchu [m 3 /h] Výočet množství řváděného vzduchu odle známé stuace v cílovém rostoru - student ozor na jednotky A) odle teelné zátěže Q zsk / teelné ztráty Q ztráta Qzsk ro chlazení rostoru: V = ρ.c.( t t ) [m 3 /s] (3) ro telovzdušné vytáění: V Qztráta = [m 3 /s] (4) ρ.c.( t t ) Q zsk, Q ztráta uvažovaná celková teelná zátěž/ztráta nebo její část ve větraném rostoru [kw] c měrná teelná kaacta vzduchu [1,01 kj/kg.k] t telota vzduchu v nteréru [ C] t telota řváděného vzduchu [ C] ozn.: rovnce latí ouze ro ctelné telo! 1
V cílovém rostoru je důležté dodržet maxmální rozdíl telot mez řváděným a vntřním vzduchem. Rozdíl je závslý na tyu rovozu, charakteru roudu řváděného vzduchu, vzdáleností rostoru s obytem ldí od dstrbučního rvku aj. V zásadě: - okud řvádíme vzduch římo do rostoru obývaného ldm je nutné volt nžší rozdíl telot a rychlost - naoak ř neřímém řívodu (haly) můžeme dovolt vyšší telotní rozdíl a vyšší rychlost roudu vzduchu t t ro: telovzdušné vytáění: 20 25 K ro obytné stavby, kanceláře aj. menší místnost 30 K ro větší shromažďovací rostory s velkou světlou výškou 35 50 K ro růmyslové haly chlazení: 4 6 K ro kanceláře a místnost s dstrbucí římo do obytové zóny 8 10 K zajstíme-l vysokou ndukc řváděného vzduchu s vntřním - vyšší rozdíly jsou výjmečné s ohledem na kondenzac vodní áry, komfort v obytové zóně. V B) odle rodukce vlhkost G = ρ.( x x ) [m 3 /s] (5) G rodukce vlhkost ve větraném rostoru [g/s] x měrná vlhkost nterérového vzduchu [g/kg s.v.] x měrná vlhkost řváděného vzduchu [g/kg s.v.] Z tohoto vzorce budou muset student vyvodt měrnou vlhkost řváděného vzduchu x. - tato může být shodná s x ro rostory s malým očtem ldí - ovšem ro shromažďovací rostory (kna, zasedačka aj.) bude hrát významnou rol (vz. dále) B. Chlazení a ohřev větracího vzduchu Motto: vzduchotechnka nechladí a netoí sama o sobě vzduch je VZT/klmatzační jednotce ohříván ohřívačem, který je naojen na zdroj tela a chladčem, který je naojen na rozvody chlazené vody. 2
Katedra technckých zařízení budov B.1 ohřev větracího vzduchu Prostřednctvím telovodního, nebo elektrckého ohřívače. V říadě telovodního ohřívače je/jsou naojen/ny na samostatnou větev z rozdělovače-sběrače. B.2 chlazení větracího vzduchu 3
Chladč VZT je naojen na rozvody chlazené vody, které jdou z rozdělovače sběrače chalzené vody. C. Zdroje chladu V říadě, že je budova strojně chlazena, je nutné někde vyrobt chlazenou vodu. Výroba chlazené vody bude koncována omocí komesorového zdroje chladu, kdy: 1. jedná se komaktní jednotku venkovní vše v jednom umístěné ve venkovním rostředí 2. zdroj chladu je umístěný ve strojovně uvntř budovy a ve vnějším rostředí (na střeše objektu) je umístěno chlazení kondezátoru systému chlazení. Většna nstalovaných chladících zařízení racuje s komresí ar chladva. Charakterstckým znakem tohoto rocesu je využtí látky (chladva), které ř racovní telotě na studené straně mění skuenství z kaalného na lynné řjetím výarného tela a následně na straně studené je ř regulovaných tlacích zkaalněna. Obr. Schema komresoroveho chlazen s otevrenou chladc věží Pokud telo z kondenzátoru chladícího zařízení není oužíváno k vytáění, č jnak, je zaotřebí ho odvádět. Původně byly kondenzátory chlazeny vodou z veřejných vodovodů, studní nebo z otevřených vodních nádrží a toků, říadně roudícím vzduchem. Z tohoto důvodu musí být kondenzátory chlazené vodou naojeny k tzv. zětnému chladč - s otevřenou nebo uzavřenou koncecí. Naojení na vodu ze sítě je značně náročné z hledska rovozních nákladů, roto se nejvíce využívá vody studnční okud je v rámc místních odmínek možné. Otevřené chladče (chladící věže) racují tak, že voda, která řchází z kondenzátoru, se ř rozrašování nad sběrnou vanou chladče dostává do kontaktu se vzduchem a dojde k ochlazení. Voda se vrací zět ke kondenzátoru a cyklus se oakuje. Ventlátory zajšťující roudění vzduchu a dstrbuc vodní áry jsou zdrojem značného hluku. Uvedené řešení ředstavuje technologcké roblémy s umístěním zařízení zůsobeným nebezečí možnost výskytu legonely v blízkost otevřených chladčů. Se zohledněním všech nevýhod (znečštění, odar chladící vody) otevřených chladčů jsou nyní častěj oužívány zětné chladče uzavřené. Na okruh chladící vody je naojen okruh s teelným výměníkem, který využívá výkon kondenzátoru chladícího zařízení. Okruh kondenzátoru okruh rmární, okruh zětného chladče okruh sekundární. Zětné chladče na volné chlazení jsou využívány tehdy, kdy je během studených ročních období v důsledku teelných zsků ochlazovat místnost. V těchto obdobích je vynuto chladící zařízení a chladí se římo, č neřímo studeným vzduchem. Chladící voda je vedena chladčem v oblast 4
vzduchotechnckých zařízení (chlazení studeným vzduchem), nebo řes zětné chladče, kde se řídavným rozrašováním vody v chladč v důsledku odařování vody zvýší chladící výkon. a) omocí chladící věže b) omocí chladícího bazénu c) vzduchový chladč 5