ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ
|
|
- Matěj Vlček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta ojní, Ústav techniky rostředí Technická 4, Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz ANOTACE Článek učně oisuje metodiku a odmínky měření ři zkoušení chladicích oů a stanovení normalizovaného chladicího výkonu na základě evroské normy z roku V druhé části řísěvku je uveden rinci dimenzování chladicích oů, který je dolněn raktickým říkladem. ZKOUŠENÍ CHLADICÍCH STROPŮ Zkoušení chladicích oů se rovádí odle ČSN EN Větrání budov - Chladicí kryty Zkoušení a hodnocení [5], která vychází z ůvodně německé normy DIN 4715 [6]. Norma je v ČR latná v ůvodním znění v anglickém jazyce, avšak se šatně řeloženým názvem (atrně z německého názvu téže normy Kühldecken ). Srávně by část názvu měla znít Chladicí oy. Norma secifikuje odmínky měření a metodiku ro stanovení výkonu chladicích oů. Lze ji ale oužít i ro stanovení výkonu ostatních chladicích loch, jako jsou svislé stěny, či odlaha. Účelem normy je stanovit oakovatelné měřicí odmínky ro orovnání jednotlivých výrobků. Metodika a odmínky měření Měření výkonu chladicího ou se rovádí v těsné a dobře izolované měřicí místnosti, která umožňuje nastavení okrajových odmínek a minimalizuje teelné toky obvodovými stěnami. Plocha měřicí místnosti by měla být v rozmezí 10 až 21 m 2. Poměr mezi šířkou a délkou místnosti nemá být menší než 0,5 a vnitřní výška místnosti má být v rozmezí 2,7 až 3 m. Dooručené rozměry místnosti jsou 4 x 4 x 3 m. Plocha testovaných chladicích anelů by měla tvořit minimálně 70 % z lochy stěny ve které jsou umístěny. Schéma měřicí místnosti s regulací okrajových odmínek vestavěným vodním systémem je znázorněno na obr. 1. Teelná zátěž místnosti je simulovaná několika elektricky vyhřívanými figurínami (obr. 2), umístěnými ve dvou řadách, symetricky odél delší osy místnosti (obr. 1). Vzdálenost mezi figurínami v každé řadě závisí na jejich očtu a délce testovací místnosti. Elektrický říkon jedné figuríny nesmí řesáhnout 180 W a měl by být regulovatelný. Maximální vnitřní teelná zátěž místnosti je 200 W/m 2. Měření telot (vzduchu, výsledné teloty, ovrchových telot a teloty vody) se rovádí telotními čidly s řesností min. ± 0,1 K. Kulový teloměr ro měření výsledné teloty je umístěn urostřed místnosti ve výšce 1,1 m nad odlahou. Telota vzduchu se měří stíněnými čidly ve vertikální ose umístěné ůdorysně 20 cm od středu místnosti, ve výškách 0,1; 1,1 a 1,7 m nad odlahou (obr. 1). Pro měření ovrchových telot okolních stěn se dooručuje umístit telotní čidlo minimálně dorostřed každé stěny místnosti. Telota řívodní a vratné vody by měla být měřena těsně řed a za testovaným rvkem. Při měření se rovněž kontroluje rosný bod, tak aby byla jistota, že telota rosného bodu vzduchu v místnosti je minimálně o 2 K nižší než telota řívodní vody. Pro stanovení výkonu musí být měřen i objemový růtok vody. K tomuto účelu se oužívá růtokoměr kalibrovaný gravimetrickou metodou s řesností leší nebo rovnou než ± 0,5 %. Měření Měření výkonu by mělo robíhat během ustálených odmínek (jsou určeny normou) o dobu alesoň 60 minut. Pro vyhodnocení je nutné obdržet data minimálně ro nominální hmotnostní růtok
2 telonosné látky (většinou vody) a alesoň ro tři telotní rozdíly t - viz rovnice (1), nař. 6 ± 1 K, 8 ± 1 K a 10 ± 1 K. Norma definuje referenční telotu v místnosti ti, která odovídá růměrné hodnotě výsledné teloty (měřené urostřed místnosti ve výšce 1,1 m nad odlahou) během měřicí eriody a která by během měření měla být v rozsahu 22 až 27 C. a) b)
3 Obr. 1 Schéma testovací místnosti s regulací okrajových odmínek vestavěným vodním systémem a) ůdorys, b) říčný řez místností 1 Vnější izolovaná stěna 2 Vnitřní izolovaná stěna 3 Vodní systém ro nastavení okrajových odmínek 4 Simulátor teelné zátěže 5 Měřený vzorek chladicího ou 6 Krajní izolace (ro měření uzavřených chladicích oů) A Umístění stíněného čidla teloty vzduchu G Umístění kulového teloměru (měření referenční teloty v místnosti) P Umístění čidel ro měření ovrchových telot (min. jedno čidlo urostřed každé stěny) PI Umístění čidel ro měření teloty od izolací Obr. 2 Příklad simulátorů teelné zátěže a měřicího zařízení v testovací místnosti [8] Normalizovaný výkon Poměrný normalizovaný výkon chladicího ou N je odle EN funkcí středního účinného rozdílu telot t, který je definován jako rozdíl mezi referenční telotou v místnosti a střední telotou chladicí vody t + t 2 w1 w 2 t = t i tws = t i [ K ] (1)
4 Na základě naměřených hodnot se určí závislost normalizovaného chladicího výkonu N n = C t [ W/m 2 ] (2) kde konstanta C a exonent n jsou hodnoty odovídající konkrétnímu usořádání chladicího ou. V tabulce 1 jsou uvedeny říklady konukcí chladicích oů s odovídajícími hodnotami součinitelů C a n zjištěnými na základě měření výkonu dle EN [2], [7]. Porovnání normalizovaných výkonů uvedených chladicích oů je zobrazeno na obr. 3. Tab. 1 Příklady konukcí chladicích oů s odovídajícími hodnotami konstant C a n zjištěnými na základě EN (tyy rohoží dle [7]) Ty Pois chladicího ou C [ - ] n [ - ] 1 Kailární rohož od omítkou - rohož tyu U, rozteč trubiček 15 mm, ojová omítka tl. 9 mm 2 Kovová oní kazeta s akust. izolací (textilie) - ocelový lech tl. 0,6 mm, vleená rohož tyu U, rozteč trubiček 10 mm, řileená, minerální vlna tl. 35 mm, sádrokartonová deska tl. 12,5 mm 3 Sádrokartonová deska tl. 12,5mm - naleená rohož tyu G, rozteč trubiček 10 mm 4 Děrovaný sádrokartonový anel tl. 9,5 mm, otvory 8 mm - naleená rohož tyu U, rozteč trubiček 10 mm, minerální vlna tl. 20 mm, zesodu s akustickou izolací a s naneseným diserzním leidlem 5 Panel o rozměru 2x3 m řievněny římo na rám od oem - měděné trubky vzdálené 40 mm od sebe 6 Samostatně zavěšené i různě tvarované kovové kazety - ty rohože U10 řileená bez izolace 6,21 1,112 6,693 1,096 5,850 1,1095 4,329 1,117 4,929 1,099 6,520 1,147
5 Obr. 3 Porovnání normalizovaných výkonů chladicích anelů uvedených v tabulce 1 DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ Podklady ro výočet Pro dimenzování chladicích oů je nutné, tak jako u dimenzovaní jakéhokoliv jiného klimatizačního zařízení, znát vstuní arametry výočtu, kterými jsou: arametry venkovního vzduchu ožadovaná telota vzduchu v místnosti, vlhkost vzduchu a telota rosného bodu uvažovaná telota vzduchu v sousedních místnostech teelně technické vlastnosti obvodových konukcí geometrie místnosti celková teelná zátěž rostoru citelným telem minimální dávka čerstvého vzduchu ro osoby Měrná teelná zátěž rostoru citelným telem Chladicím oem je možné odvádět ouze citelnou teelnou zátěž rostoru, kterou tvoří zisky od vnitřních zdrojů tela Qci (očítače, lidé, osvětlení aj.) a zisky z vnějšího rostředí Qce Q Q + Q = [ W/m 2 ] (3) c ci ce c = = ci + S S ce Plocha S ředstavuje maximální dosažitelnou lochu chladicího ou, která je shodná s lochou odlahy daného rostoru.
6 Měrný výkon řiváděného vzduchu Část citelné teelné zátěže, která je odváděna větracím vzduchem (v říadě kladného telotního rozdílu větracího vzduchu (tod t) > 0) se určí dle vzorce v Q = S v Vcρ( tod t = S ) [ W/m 2 ] (4) Pokud je místnost větraná naříklad řirozeně oknem, bude ři extrémních odmínkách řiváděný vzduch zůsobovat navýšení citelné teelné zátěže, tj. v < 0. Výkon ou Potřebný měrný chladicí výkon ou ro odvod citelného tela z místnosti vztažený na 1 m 2 odlahy je dán rozdílem celkové citelné teelné zátěže rostoru a chladicího výkonu řiváděného vzduchu = [ W/m 2 ] (5) c v Disoziční locha ou Skutečná locha chladicího ou se bude od lochy odlahy lišit o lochy, které zabírají další rvky vmontované do ou, jakými mohou být nař. zářivky, reroduktory, hasící zařízení aod. Využitelná locha ou se ak určí jako S = S S [ m 2 ] (6a) rv Pokud známe očet a ty oužitých chladicích anelů umístěných na oě (nař. ři montáži kailárních rohoží od omítku) lze disoziční lochu chladicího ou vyočítat římo z jejich rozměrů a očtu S = L H n [ m 2 ] (6b) Poměr využitelné lochy ou a lochy odlahy se nazývá oměrné obložení ou a udává kolik m 2 chladicího ou řiadne na 1m 2 odlahy S S a = [ - ] (7) Potřebný chladicí výkon ou Chladicí výkon, který musí vykazovat o s lochou S musí být shodný s chladicím výkonem, který by vykazoval o s lochou S Q = S = S = Q [ W ] (8) Odtud stanovíme otřebný měrný výkon chladicího ou S = S a = [ W/m 2 ] (9)
7 Parametry vody Telota řívodní vody tw1 se volí 16 C, z důvodu zabránění kondenzace vodních ar obsažených ve vzduchu na ovrchu ou. Telotní rozdíl odváděné a řiváděné chladicí vody bývá v rozmezí 2 tw 4 K. Telota vratné vody tw2 se ak určí dle vztahu t w 2 = tw 1 + tw [ C ] (10) a střední telota vody tws se vyočítá odle vzorce t ws tw1 + tw 2 = [ C ] (11) 2 Reálný výkon chladicího ou Normalizovaný chladicí výkon N je otřebné řizůsobit odmínkám navrhované místnosti. Vliv všech arametrů konkrétní klimatizované místnosti na normalizovaný (změřený) chladicí výkon ou vyjadřuje konstanta rostoru K. = K [ W/m 2 ] (12) skut N Součinitel rostoru K Součinitel rostoru v sobě zahrnuje zejména vliv obložení ou, vliv větrání, vliv výšky místnosti a vliv teelné zátěže a vyočítá se jako K = K K K K [ - ] (13) tz v k os Součinitel teelné zátěže Ktz Součinitel teelné zátěže Ktz vyjadřuje vliv citelné teelné zátěže z venkovního rostředí na výměnu tela sáláním mezi vnitřním ovrchem vnější stěny a chladicím oem. Poměrné teelné zátěže ci a ce ve vztahu (14) se vztahuji na 1m 2 lochy odlahy. K tz Q ci Qc Q + 2 ce = ci c + 2 = [ - ] (14) ce Výškový součinitel Kv S rostoucí výškou místnosti odíl konvektivní složky řestuu tela na ovrchu ou klesá. Výškový součinitel Kv vyjadřuje vliv výšky místnosti na chladicí výkon ou a vyočítá se dle vztahu K v = 1,117 0, 045H [ - ] (15) Vztah (15) latí ro světlou výšku místnosti 2,5 H 5,0 m. Pro H = 2,6 m je Kv = 1 (v souladu s měřením odle EN [5]).
8 Obr. 4 Závislost výškového součinitele na výšce místnosti Součinitel konvekce Kk Součinitel konvekce Kk, v některé literatuře označovaný také jako součinitel větrání, udává vliv zůsobu větrání v rostoru na velikost teelného toku řestuujícího z chladicího ou konvekcí res. vliv roudění vzduchu na výkon chladicího ou. Emirické hodnoty součinitele konvekce udává tabulka 2. Tab. 2 Emirické hodnoty součinitele konvekce Kk System větrání Kk [ - ] Zalavovací (zdrojové) větrání 1,00 Konvektorová jednotka 1,08 Stroní štěrbinové vyústky 1,10 Stroní anemostaty s vířivým účinkem 1,13 Z uvedené tabulky vylývá, ze zalavovací větráni, charakterizované velmi malými rychlostmi rouděni, nemá rakticky vliv na výkon chladicího ou. Naroti tomu směšovací větrací systémy zvětšují řestu tela na chladicím oě, čímž se zvětší ožadovaný chladicí výkon. Někdy se sálavé chladicí systémy instalují do místností, které jsou větrány řirozeně oknem. V takovém říadě bude hodnota součinitele konvekce Kk v rozmezí hodnot 1,0 až 1,08. Součinitel obložení ou Kos Součinitel obložení ou Kos vyjadřuje změnu sálavé složky teelného toku na základě rocentuálního okrytí ou. Je zvykem většinou obkládat % ovrchu ou (odíl 70 % se zvolil jako normalizované obložení). Pro oměrné obložení ou 0,3 a 1 se součinitel obložení ou určí dle vztahu K os 1,21 0, 3a = [ - ] (16)
9 Obr. 5 Závislost součinitele obložení ou na oměrném obložení ou Porovnání výkonů Na závěr výočtu se skutečný chladicí výkon ou skut orovná s rojektovaným výkonem. V říadě, že se tyto dvě hodnoty od sebe odstatně neliší skut (17) je vše v ořádku a zvolená konukce chladicího ou odovídá ožadavku na odvod teelné zátěže z rostoru. V říadě, že orovnávané hodnoty se od sebe výrazně liší, je otřebné rovést určité změny v návrhu a řiblížit tak tyto hodnoty k sobě. Pokud je skutečný výkon chladicího ou větší než otřebný výkon skut > (18) znamená to, že zvolená konukce chladicího ou disonuje větším chladicím výkonem, než je otřeba k odvedení teelné zátěže. Existují různé možnosti řešení za ředokladu, že se konukce ou nebude měnit: zvýšení teloty řívodní vody tw1, což zmenší riziko orosování ovrchu ou zmenšení disoziční lochy ou S, což má za následek snížení investičních nákladů zmenšení chladicího účinku řiváděného vzduchu v až na hodnotu v = 0 (minimální množství řiváděného vzduchu zůstane zachováno, t = 0) V říadě, že skutečný výkon chladicího ou je menší než ožadovaný rojektovaný výkon skut < (19) a rozdíl mezi oběma hodnotami je velký, je chladicí o ro takový rostor nevhodný. Možnosti řešení mají většinou negativní doad na funkci či cenu systému:
10 zvýšení disoziční lochy ou S (okud je to vůbec možné), oř. částečné obložení stěn místnosti chladicími anely, což má za následek zvýšeni investičních nákladů snížení teloty řívodní vody tw1, což zvýší riziko orosovaní ovrchu ou většinou neřiadá v úvahu zvětšeni chladicího účinku řiváděného vzduchu v, tzn. zvýšení množství řiváděného vzduchu, nebo zvětšení racovního rozdílu telot na maximální oužitelnou hodnotu (v závislosti na systému diibuce). Tato varianta se jeví jako jediná říustná Přivedený chladicí výkon Chladicí o nesdílí telo ouze do místnosti, ale část řivedeného teelného toku se ztrácí oačným směrem do rostoru nad oem ztr = U ( t t ) [ W/m 2 ] (20) red, ae ws Teelný tok je dán ředevším konukcí a usořádáním chladicího ou. Redukovaný součinitel rostuu tela oem se stanoví jako 1 U red, = [ W/m s i 1 2 K ] (21) + λ α i dl kde αdl je součinitel řestuu tela odél odlahy v místnosti nad oem. Pro srávnou funkci chladicího ou je otřeba řivést celkový chladicí výkon = + [ W/m 2 ] (22) ch ztr Hmotnostní tok chladicí vody se ak určí z rovnice teelné bilance M w c ch = [ kg/s ] (23) w S t w Tlaková ztráta chladicích oů Tlaková ztráta chladicích oů závisí vždy na růtoku chladicí vody a výrobce by ji měl udávat ve svých katalogových listech. U chladicích anelů (kovové chladicí oy) je tlaková ztráta závislá rovněž na rozměru anelu, který určuje délku otrubního regiu. U kailárních rohoží závisí tlaková ztráta zejména na jejich délce L, která může být různá (od 0,6 do 6 m). PŘÍKLAD VÝPOČTU V následujících tabulkách je uveden říklad výočtu dle ředchozího výočetního ostuu. Modelový výočet je realizován na jedné kanceláři adminiativní budovy v Praze, s orientací rosklené fasády na záad (obr. 6). Teelná zátěž rostoru je stanovena na základě ČSN [4]. Pro chlazení jsou oužity kailární rohože s roztečí trubiček 15 mm a omítkou tloušťky 9 mm (viz tab. 1 Ty 1).
11 Zadání údaje o místnosti, teelná zátěž místnosti 1 Plocha místnosti S 39,5 m 2 dáno 2 Výška místnosti H 3 m dáno 3 Referenční telota v místnosti (výsledná ti 27 C zvoleno telota) 4 Vnitřní teelná zátěž Qci 1,41 kw vyočteno 5 Vnější teelná zátěž Qce 1,2 kw vyočteno Větrání Při návrhu chladicích oů rojektant většinou řesně nezná telotu vzduchu v místnosti ta, která se může od referenční teloty lišit. Telota vzduchu v místnosti bude ři maximálním rojektovaném výkonu chladicího ou vyšší než je referenční telota v místnosti (výsledná telota) a to zravidla o 1 až 2 K. 6 Objemový růtok vzduchu V 200 m 3 /h nař. 50 m 3 /h os 7 Telota řiváděného vzduchu t 26 C návrh 8 Telota odváděného vzduchu tod 28 C návrh (tod = ta) 9 Chladicí výkon řiváděného vzduchu Qv 0,13 kw výočet 10 Měrný výkon řiváděného vzduchu v 3,41 W/m 2 rovnice (4) Potřebný chladicí výkon ou 11 Měrná teelná zátěž rostoru c 66,1 W/m 2 rovnice (3) 12 Potřebný měrný výkon ou 62,7 W/m 2 rovnice (5) 13 Disoziční locha chladicího ou S 28,2 m 2 rovnice (6) 14 Poměrné obložení ou a 0,715 - rovnice (7) 15 Potřebný měrný výkon chladicího ou 87,7 W/m 2 rovnice (9) Parametry vody 16 Telota řívodní vody tw1 16 C zvoleno 17 Telotní sád tw 2 K zvoleno 18 Telota vratné vody tw2 18 C rovnice (10) 19 Telota vratné vody tws 17 C rovnice (11) Součinitel rostoru 20 Součinitel teelné zátěže Ktz 1,30 - rovnice (14) 21 Výškový součinitel Kv 0,982 - rovnice (15) 22 Součinitel konvekce Kk 1,00 - tabulka 2 23 Součinitel obložení ou Kos 1,00 - rovnice (16) 24 Součinitel rostoru K 1,27 - rovnice (13) Výkon chladicího ou 25 Střední účinný rozdíl telot t 10 K rovnice (1) 26 Normalizovaný výkon chladicího ou N 80,37 W/m 2 z odkladů výrobce (C a n) 27 Skutečný chladicí výkon ou skut 102,1 W/m 2 rovnice (12)
12 Úrava teloty řívodní vody tak aby skut Porovnáním řádků 15 a 27 zjistíme, že navržený chladicí o disonuje vyšším chladicím výkonem, než je ve skutečnosti otřeba. K řiblížení obou hodnot zvýšíme telotu řívodní vody tw1, čímž snížíme riziko orosování ovrchu ou. 28 Telota řívodní vody tw1 17,2 C zvoleno 29 Telota vratné vody tw2 19,2 C rovnice (10) 30 Střední telota vody tws 18,2 C rovnice (11) 31 Normalizovaný výkon chladicího ou N 69,72 W/m 2 výrobce 32 Skutečný chladicí výkon ou o úravě skut 88,6 W/m 2 rovnice (12) 33 Kontrola skut vs. skut Stanovení otřebného řivedeného chladicího výkonu a růtoku vody 34 Telota v místnosti nad oem tae 28 C dáno 35 Redukovaný souč. rostuu tela Ured 1,2 W/m z chladicí vody do rostoru nad oem dáno konukcí K ou (21) 36 Ztrátový teelný tok ztr 11,76 W/m 2 rovnice (20) 37 Celkový řivedený teelný tok ch 99,4 W/m 2 rovnice (22) 38 Hmotnostní tok chladicí vody Mw 1205 kg/h rovnice (23) Na obrázku 6 je znázorněn lán okládky a schéma zaojení rohoží na otrubní rozvod vč. uzavírací a regulační armatury. Vzhledem k toleranci délkových rozměrů se rohože většinou neumisťují až do krajů místnosti. Kailární rohože bývají zaojeny maximálně tři do série většinou Tichelmannovým okruhem. Obr. 6 Schéma kanceláře vč. lánu okládky chladicího ou (rohoží)
13 ZÁVĚR Dimenzování chladicích oů je, v orovnání s dimenzování klimatizačních systémů s konvekčním řenosem tela, oněkud secifické. Uvedený výočetní ostu koriguje normalizovaný výkon chladicího ou (anelů) součinitelem rostoru, který vychází z emiricky zjištěných hodnot (zahrnuje vliv odlišné výšky místnosti, vliv obložení ou, vliv zůsobu větrání a vliv citelné teelné zátěže z venkovního rostředí na výměnu tela sáláním mezi vnitřním ovrchem vnější stěny a chladicím oem). Skutečný výkon chladicího ou tak ve většině říadů není roven normalizovanému chladicímu výkonu měřenému na základě EN 14240, naoak může se odstatně lišit. SEZNAM VELIČIN a oměr využití lochy ou [-] c měrná teelná kaacita vzduchu [J/kgK] cw měrná teelná kaacita vody [J/kgK] C konstanta [-] H výška místnosti [m] H šířka chladicího anelu [m] Kk součinitel konvekce [-] Kos součinitel obložení ou [-] K konstanta rostoru [-] Ktz součinitel teelné zátěže [-] Kv výškový součinitel [-] L délka místnosti [m] L délka chladicího anelu [m] Mw hmotnostní tok chladicí vody [kg/s] n exonent [-] ns očet simulátorů teelné zátěže [-] n očet chladicích anelů [-] Qc citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W] Qci citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W] Qce citelná teelná zátěž z venkovního rostředí [W] Q chladicí výkon ou [W] Qv citelný chladicí výkon řiváděného vzduchu [W] Q otřebný výkon chladicího ou [W] c měrná citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W/m 2 ] ch celkový řivedený měrný chladicí výkon [W/m 2 ] N normalizovaný chladicí výkon ou [W/m 2 ] měrný výkon ou [W/m 2 ] v měrný citelný chladicí výkon řiváděného vzduchu [W/m 2 ] měrný výkon chladicího ou [W/m 2 ] skut skutečný výkon chladicího ou [W/m 2 ] ztr měrný ztrátový teelný tok [W/m 2 ] si tloušťka vrstvy [m] S locha chladicího ou [m 2 ] S celková locha odlahy (= ou) [m 2 ] Srv locha rvku vmontovaného do ou [m 2 ] ta telota vnitřního vzduchu [ C] tae telota vzduchu v místnosti nad oem [ C] ti referenční telota v místnosti (výsledná telota) [ C] telota řiváděného vzduchu [ C] t
14 tod telota odváděného vzduchu [ C] tw1 telota řívodní vody [ C] tw2 telota vratné vody [ C] tws střední telota vody [ C] Ured, redukovaný součinitel rostuu tela oem [W/m 2 K] V množství řiváděného vzduchu [m 3 /s] W šířka místnosti αdl součinitel řestuu tela odél odlahy v místnosti nad oem [W/m 2 K] λ součinitel teelné vodivosti [W/mK] ρ hustota vzduchu [kg/m 3 ] t střední účinný rozdíl telot [ K ] tw telotní rozdíl řívodní a vrané vody [ K ] LITERATURA [1] ASHRAE Handbook 1996 Systems and Euiment. 1996, Atlanta: ASHRAE. ISBN [2] FERSTL, K. Klimatizačné zariadenia so sálavým cladením, TZB Haustechnik, 1999, Bratislava, č. 1-6, s , 40 43, 33 37, 13 16, 30 35, [3] KOCHENDORFER, CH. Standartized testing of cooling anels and their use in system lannig. In ASHRAE Transactions, 1996, vol. 102(1), [4] ČSN : 1985 Výočet teelné zátěže klimatizovaných rostorů, Úřad ro normalizaci a měření, Praha 1985 [5] ČSN EN 14240: 2004 Ventilation for Buildings Chilled ceilings Testing and rating. Český normalizační institut 2004 [6] DIN : 1997, Raumkühlflächen; Teil 1: Leistungsmessung bei freier Strömung Prüfregeln. Deutsches Institut fur Normung. [7] BEKA. Product Data Sheets - Technical information, Projekční odklady dostuné z domovských ánek: <htt:// [8] Frenger systems. Domovské ánky Testing facilities. Dostuné z <htt:// Přísěvek byl nasán s odorou výzkumného záměru MSM Technika životního rostředí.
Zkoušení a dimenzování chladicích stropů
Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning
VíceChladicí stropy 1.01 Program pro návrh a dimenzování sálavých chladících a otopných ploch
Program pro návrh a dimenzování sálavých chladících a otopných ploch Autor: Organizace: E-mail: Web: Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostředí
VícePZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun
PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceCVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY
CVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY - ři zracování tohoto cvičení studenti naváží na cvičení č.4 a č.5 - oužijí zejména vstuní údaje ze cvičení č.4, u kterých bude třeba sladit kombinaci
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceCHLADICÍ STROPY ANOTACE
CHLADICÍ STROPY Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 07 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz ANOTACE Alternativou úpravy stavu prostředí pro
VíceZpůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího
VícePRŮTOK PLYNU OTVOREM
PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy
VícePokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte
VíceOPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV
OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV Jindřiška Svobodová Úvod Otimalizace je ostu, jímž se snažíme dosět k co nejlešímu řešení uvažovaného konkrétního roblému. Mnohé raktické otimalizace vycházejí z tak jednoduché
VíceNárodní informační středisko pro podporu jakosti
Národní informační středisko ro odoru jakosti Konzultační středisko statistických metod ři NIS-PJ Analýza zůsobilosti Ing. Vratislav Horálek, DrSc. ředseda TNK 4: Alikace statistických metod Ing. Josef
VíceNÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL
NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz
VíceOddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE
ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly
VíceŘešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného parametrické teplotní křivce
Dokument: SX045a-CZ-EU Strana 1 z 10 Vyracoval Z. Sokol Datum Leden 006 Kontroloval F. Wald Datum Leden 006 Řešený říklad: Požární návrh chráněného slouu růřezu HEB vystaveného arametrické telotní křivce
VíceV následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
VíceVětrání hromadných garáží
ětrání hromadných garáží Domácí ředis: ČSN 73 6058 Hromadné garáže, základní ustanovení, latná od r. 1987 Zahraniční ředisy: ÖNORM H 6003 Lüftungstechnische Anlagen für Garagen. Grundlagen, Planung, Dimensionierung,
Více7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU
7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která
VíceKAPILÁRNÍ SYSTÉM PRO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. 1), Ing. Daniel Veselý 2) 1) ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Technická 4, 166 07 Praha 6 2) Instaplast AISEO
VíceVýpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,
"Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů
VíceSystémové struktury - základní formy spojování systémů
Systémové struktury - základní formy sojování systémů Základní informace Při řešení ať již analytických nebo syntetických úloh se zravidla setkáváme s komlikovanými systémovými strukturami. Tato lekce
VíceUniverzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ
Univerzita Pardubice FAKULA CHEMICKO ECHNOLOGICKÁ MEODY S LAENNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ MEODY SEMINÁRNÍ PRÁCE LICENČNÍHO SUDIA Statistické zracování dat ři kontrole jakosti Ing. Karel Dráela, CSc.
VíceOPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM
ANOTACE OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz Pro hodnocení
VícePředpjatý beton Přednáška 6
Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu
VíceVysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kalana Měření růtokové, účinnostní a říkonové charakteristiky onorného čeradla Vyracovali:
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
Více2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :
2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU
2. Konference Klimatizace a větrání 212 OS 1 Klimatizace a větrání STP 212 ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz
Více9.1 Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody
00+ příklad z techniky prostředí 9. Okrajové podmínky a spotřeba energie na ohřev teplé vody Úloha 9.. V úlohách 9, 0 a určíme spotřebu energie pro provoz zóny zadaného objektu. Zadaná zóna představuje
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
VícePOROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE
19. Konference Klimatizace a větrání 21 OS 1 Klimatizace a větrání STP 21 POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky
VíceAnalýza chování hybridních nosníků ze skla a oceli Ing. Tomáš FREMR doc. Ing. Martina ELIÁŠOVÁ, CSc. ČVUT v Praze Fakulta stavební
stavební obzor 9 10/2014 115 Analýza chování hybridních nosníků ze skla a oceli Ing. Tomáš FRER doc. Ing. artina ELIÁŠOVÁ, CSc. ČVUT v Praze Fakulta stavební Článek oisuje exerimentální analýzu hybridních
VíceÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE
LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) B Měření secifického ovrchu sorbentů Vedoucí ráce: Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Umístění ráce: S31 1 MĚŘENÍ SPECIFICKÉHO POVRCHU SORBENTŮ 1. CÍL PRÁCE
VíceZpůsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost
Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VíceObr. 1: Řez masivním průřezem z RD zasaženým účinkům požáru
Teorie: Dřevo a materiály na bázi dřeva jsou sloučeninami uhlíku, kyslíku, vodíku a dalších rvků řírodního ůvodu. Jedná se o hořlavé materiály, jejichž hořlavost lze do jisté míry omezit ovrchovou úravou,
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 06/2018 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
VíceNumerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou
Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz
VíceSměrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy
Směrová kalibrace ětiotvorové kuželové sondy Matějka Milan Ing., Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, milan.matejka@fs.cvut.cz Abstrakt: The
VíceBH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně
VíceÚloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat
Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je
VícePovrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob
Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi iltrace Povrchová vs. hloubková iltrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní iltrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka Tyy
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
Víceze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití
I I I. N á v r h N A Ř Í Z E N Í V L Á D Y ze dne 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách říustného znečištění ovrchových vod a odadních vod, náležitech ovolení k
VíceStanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN
Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN
VíceELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH
VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrotechniky ELEKTRCKÝ SLNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ, NÁZVOSLOVÍ 2. STUPNĚ DODÁVKY ELEKTRCKÉ ENERGE
Více4 Ztráty tlaku v trubce s výplní
4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VícePostup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)
říklad S1 Stanovte potřebný výkon spalovacího motoru siničního vozidla pro jízdu do stoupání 0 % rychlostí 50 km.h -1 za bezvětří. arametry silničního vozidla jsou: Tab S1.1: arametry zadání: G 9,8. 10
Více3.2 Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody
3. Metody s latentními roměnnými a klasifikační metody Otázka č. Vyočtěte algoritmem IPALS. latentní roměnnou z matice A[řádek,slouec]: A[,]=, A[,]=, A[3,]=3, A[,]=, A[,]=, A[3,]=0, A[,3]=6, A[,3]=4, A[3,3]=.
VíceSOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU
PROTOKOL Z VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ PROGRAMU ENERGETIKA NA POTŘEBU ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ DLE ČSN EN 15 265. SOFTWARE PRO STAVEBNÍ FYZIKU Testována byla zkušební verze programu ENERGETIKA 3.0.0 z 2Q
VíceStabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)
Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1
VíceŘešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného normové teplotní křivce
VÝPOČET Dokument: SX044a-E-EU Strana 0 Vracoval Z. Sokol Datum Leden 006 Kontroloval F. Wald Datum Leden 006 Řešený říklad: Požární návrh chráněného slouu růřeu HEB vstaveného normové telotní křivce V
VíceEkonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011
Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší udoucnosti Ekonomika odniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd akulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Vztahy
VíceKlimatizace prostorů chladicími stropy
Klimatizace prostorů chladicími stropy Se zvyšujícími se nároky na pohodu prostředí a tím i na tepelný komfort osob a zároveň se snahou o snížení spotřeby energie je nutné klást si otázku jak takových
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 10. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
VíceTab. 1 Nominální vlastnosti požárně ochranných materiálů, viz [4] Hustota
Účinné vlastnosti ožárně ochranných materiálů Přesnost výočtu řestuu tela do ožárně chráněných konstrukcí je založena na vhodné volbě teelných vlastností ožárně ochranných materiálů. řísěvku je ukázáno
VíceTEPELNÉ PROSTŘEDÍ V PROSTORU S KAPILÁRNÍMI ROHOŽEMI
TEPELNÉ PROSTŘEDÍ V PROSTORU S KAPILÁRNÍMI ROHOŽEMI Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz ANOTACE Se
VíceŘetězy Vysokovýkonné IWIS DIN 8187
Vysokovýkonné válečkové řetězy IWIS Přednosti a výhody Všechny komonenty jsou vyrobeny z vysokojakostních ušlechtilých ocelí s maximální řesností. V souladu s ředokládaným namáháním komonentu jsou teelně
VíceZákladní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ
EduCom Tento materiál vznikl jako součást rojektu EduCom, který je solufinancován Evroským sociálním fondem a státním rozočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ Jan Jersák Technická
VíceTeplovzdušné motory motory budoucnosti
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VíceNelineární model pneumatického pohonu
XXVI. SR '1 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, ril 6-7, 1 Paer 48 Nelineární model neumatického ohonu NOSKIEVIČ, Petr Doc.,Ing., CSc., Katedra TŘ-35, VŠ-TU Ostrava, 17. listoadu, Ostrava - Poruba,
VíceExperimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil
Exerimentální identifikace teelného výměníku Bc Michal Brádil STOČ 9 UTB ve Zlíně, Fakulta alikované informatiky, 9 ABSTRAKT Cílem této ráce je senámení čtenáře s laboratorním aříením Armfield PCT 4 a
VíceCVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY
CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY Na úvod řehled Jak vyočítat množství řiváděného vzduchu - ouze řiomenutí a ár dolňkových informací Množství řiváděného vzduchu V : Standardně:
VíceADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer
ADC (ADS) AIR DATA COPUTER ( AIR DATA SYSTE ) Aerometrický očítač, Aerometrický systém V současné době se oužívá DADC Digital Air data comuter Slouží ke snímání a komlexnímu zracování aerometrických a
VíceHODNOCENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM
HODNOCENÍ TEPELNÉHO KOMFORTU V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Vladimír Zmrhal, František Drkal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 ANOTACE Klimatizace prostorů
Více7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.
7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta
VíceM T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22
M T I B ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ KLIMATICKOU TEPLOTOU A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA Ing. Kamil Staněk, k124 2010/03/22 ROVNICE VEDENÍ TEPLA Cíl = získat rozložení teploty T T x, t Řídící rovnice (parciální diferenciální)
Více7 Usazování. I Základní vztahy a definice. Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová
7 Usazování Lenka Schreiberová, Pavlína Basařová I Základní vztahy a definice Usazování neboli sedimentace slouží k oddělování částic od tekutiny v gravitačním oli. Hustota částic se roto musí lišit od
Více1. série. Různá čísla < 1 44.
série Téma: Termínodeslání: Různá čísla ½ º Ò ½ ½º ÐÓ je řirozené q9+9 q 6+ 9 9 6 ¾º ÐÓ `5+ 6 998 není řirozené º ÐÓ Nechť c je řirozené číslo Rozhodněte, které z čísel c+ c a c c je větší a své tvrzení
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Kolektor: SK 218 Objednatel:
VíceTřetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které
VíceDynamické programování
ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5
VíceZákladní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ
Tento materiál vznikl jako součást rojektu, který je solufinancován Evroským sociálním fondem a státním rozočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění SOUSTRUŽENÍ Technická univerzita v Liberci Technologie
VíceMRT Analysis. Copyright 2005 by VZTech. Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. Organizace:
MRT Analysis Autor: Organizace: E-mail: Web: České vysoké učení tecnické v Praze Fakulta strojní Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz http://www.fs.cvut.cz/cz/u216/people.html Copyright
VíceÚvěr a úvěrové výpočty 1
Modely analýzy a syntézy lánů MAF/KIV) Přednáška 8 Úvěr a úvěrové výočty 1 1 Rovnice úvěru V minulých řednáškách byla ro stav dluhu oužívána rovnice 1), kde ředokládáme, že N > : d = a b + = k > N. d./
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního
VíceHoblování a obrážení
Hoblování a obrážení Charakteristické ro tyto metody obrábění je odebírání materiálu jednobřitým nástrojem hoblovacím res. obrážecím nožem, řičemž hlavní ohyb je římočarý vratný a vedlejší ohyb osuv je
Více6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy
6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého
VíceÚvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014
Laser je řístroj, který generuje elektromagnetické záření monochromatické, směrované (s malou rozbíhavostí), koherentní, vysoce energetické, výkonné, s velkým jasem Základní konstrukční součásti evnolátkového
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B8. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární solehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B8 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí MSP mezní stavy oužitelnosti Obsah: Omezení naětí Kontrola
VíceObecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla.
Čeradla ředstavují komletní konstrukční řadu oběhových čeradel s integrovaným systémem řízení odle diferenčního tlaku, který umožňuje řizůsobení výkonu čeradla aktuálním rovozním ožadavkům dané soustavy.
VíceProtokol pomocných výpočtů
Protokol pomocných výpočtů STN-1: příčka - strojovna Pomocný výpočet korekce součinitele prostupu tepla ΔU Korekce pro vzduchové vrstvy dle ČSN EN ISO 6946 Korekční úroveň: Vzduchové spáry propojující
VícePropojení regulátorů RDG a Synco 700 do systému
Regulátory řady Synco Proojení regulátorů RDG a Synco 700 do systému Autor: René Kaemfer - ichal Bassy Verze: 0., 04-0-00 Dokument číslo: 53_VVS_RDG_HQ_CZ Coyright Siemens, s.r.o. 00 . Příklad: Regulace
VícePOROVNÁNÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ MINERÁLNÍ VLNY A ICYNENE
POROVNÁNÍ TEPELNĚ TECHNICKÝCH VLASTNOSTÍ MINERÁLNÍ VLNY A ICYNENE Řešitel: Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D. soudní znalec v oboru stavebnictví, M-451/2004 Pod nemocnicí 3, 625 00 Brno Brno ČERVENEC 2009
VíceMiloš Lain, Vladimír Zmrhal, František Drkal, Jan Hensen Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze
Simulace budov a techniky prostředí 2006 4. konference IBPSA-CZ Praha, 7. listopadu 2006 VYUŽITÍ AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI BETONOVÉ KONSTRUKCE BUDOVY PRO SNÍŽENÍ VÝKONU ZDROJE CHLADU Miloš Lain, Vladimír Zmrhal,
VícePOSUDEK SPOLEHLIVOSTI VYBRANÉ OCELOVÉ KONSTRUKCE NUMERICKÝM ŘEŠENÍM
IV. ročník celostátní konference SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ Téma: Posudek - oruchy - havárie 3.až 4.4.003 Dům techniky Ostrava ISBN 80-0-01551-7 179 POSUDEK SPOLEHLIVOSTI VYBRANÉ OCELOVÉ KONSTRUKCE NUMERICKÝM
VíceProtokol. o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN ISO 9806
České vysoké učení technické v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Třinecká 1024 273 43 Buštěhrad www.uceeb.cz Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
Více( ) , w, w EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT
EXPERIMENTÁLNÍ A SIMULAČNÍ STANOVENÍ TEPLOT URČUJÍCÍCH TEPELNÝ KOMFORT Ľubomír Hargaš, František Drkal, Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 166 07 Praha
VícePředpjatý beton Přednáška 12
Předjatý beton Přednáška 12 Obsah Mezní stavy oužitelnosti - omezení řetvoření Deformace ředjatých konstrukcí Předoklady, analýza, Stanovení řetvoření. Všeobecně - u ředjatých konstrukcí nejen růhyb od
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
Více