Zápis z expertní pracovní skupiny na financování jazykové přípravy 16. 1. 2014 Účastníci pracovní skupiny: MŠMT: Ing. Vlastimil Finke (problematika financování regionálního školství) PaedDr. Jaromír Krejčí (problematika integrace cizinců, školský zákon) Kraje: Ing. Renata Nekolová (KÚ středočeského kraje), Ing. Zdeněk Čížek, Mgr. Bedřiška Žufanová (KÚ Plzeňského kraje), Mgr. Jiří Holý (VISK) Zrizovatelé: Mgr. Světlana Sojková (město Sokolov), Bc. Alena Jechová (Praha 12) Školy: Mgr. Jiří Němec (ZŠ Kostelec n.o.) META o.s.: PhDr. Kristýna Titěrová, Mgr. Lukáš Radostný 1) východiska a cíle Vycházíme z: 3 cíle: Úmluva o právech dítěte (rovný přístup + odstraňování překážek, zájem dítěte nadřazen i zájmu státu), Školský zákon, 20 (KÚ a zřizovatel zajistí bezplatnou jazykovou přípravu na ZŠ všem cizincům), Strategie MŠMT 2020 2. cíl zvýšit spravedlnost není jen formální rovnost v přístupu ke vzdělání, ale i rovné podmínky Koncepce integrace cizinců vzdělávání cizinců plně v gesci MŠMT zajistit podporu výuky češtiny nad rámec běžné výuky v MŠ, ZŠ; dále pak asistenty pedagoga a DVPP každá škola (MŠ, ZŠ, SŠ) s dětmi s odlišným mateřským jazykem (dále OMJ) má finance na výuku ČJDJ (interně/externě) každá škola s dětmi s OMJ má finance na vzdělávání pedagogů na výuku ČJDJ existuje jasný systém, dle kterého jsou prostředky rozdělovány 2) Současné způsoby financování jazykové přípravy pro cizince A) Rozvojové a dotační programy MŠMT (zaměřeny na jednotlivé cílové skupiny cizinců) v současné době systém funguje tak, že se přidělí peníze (jednou za rok) jsou účelově vázány jen na tuto problematiku, MŠMT peníze přiděluje (většinou každému, kdo si požádá, stupňuje se finanční podpora s ohledem na počet žáků) loni se podpořilo na 1500 žáků/letos 1800 žáků rozděluje se zhruba 16 milionů ročně
Výhody jsou jen pro ZŠ! aktivní ředitelé školy si žádají i o větší obnosy peněz (řádově i stovky tisíc), které mohou využít i k odměnám pedagogů, vybavení pomůckami apod. Slabiny je to rozvojový program, tzn. žádá se předem (říjen), v (lednu/ únoru) přichází rozhodnutí do škol - ředitel musí mít představu o tom, jaké děti do školy budou chodit žádají si samotné školy, tzn. že záleží na tom, jak je ředitel školy aktivní, díky tomu se jazyková podpora nedostává všude a všem (např. Karlovarský kraj nežádal nikdo, cizinci tam jsou) není možné v systému zatím vyhovět každému cizinci existuje mnoho škol, které si nežádají peníze z RP (např. o RP neví, mají žáků s OMJ málo, nechtějí další administrativu) Měli jsme problém přesvědčit školy, aby šli do OPVK, nečerpají ani z rozvojových programů, je to moc práce. z cca 14 800 cizinců na školách je z RP podpořeno 1800, někteří jsou z emergentních projektů, někteří z ESF a někteří to nepotřebují, ALE stále je tam nepoměr a lze říct, že se dostatečné jazykové podpory dětem nedostává MŠMT neuhlídá v plošném měřítku, jak se jazyková podpora na školách provádí hlídá jen tok peněz (některé školy si za to pořizují i vybavení /např. notebook/) 70 hodin dotace na češtinu (tak, jak vychází z vyhl. 48/2005) je málo B) Projekty obcí na integraci cizinců (bývalé Emergentní projekty) zdroje MV Výhody žádají obce, ale financuje se tím i jazyková podpora ve školách (MŠ i ZŠ) zřizovatelé, kteří poskytují školám část ze své dotace mohou a tak Slabiny žádá obec v rámci širší koncepce integrace tzn. aktivní musí být zejména zřizovatel, musí znát potřeby školy a musí fungovat dobrá komunikace mezi školou
konkretizovat podmínky čerpání a průběhu jazykové podpory, zároveň mají často mnohem přísnější podmínky než MŠMT (- zadání z obce může být návodné pro realizaci) snadnější kontrola průběhu podpory a zřizovatelem vhodné jen do lokalit s velkým výskytem cizinců C) zdroje ESF Rizika všech způsobů financování: vše se odvíjí od aktivního přístupu ředitele/zřizovatele může být duplicita financování (škola žádá MŠMT i obec na stejné aktivity) financuje se něco, co nemá daný standart a není úplně jasné, jak by to mělo probíhat 3) Zásadním problémem je nejasnost/nejednotnost systému, na který by šlo financování navázat 20 ŠZ zodpovědnost zajistit bezplatnou jazykovou přípravu na ZŠ všem cizincům mají KÚ a zřizovatel, ale žádají a reálně realizují ředitelé škol dvojkolejnost (trojkolejnost?) systému pro EU a 3. země (+ žadatelé a azylanti) kdo pro koho zajišťuje, zdroje??? - krajské úřady zřizují speciální třídy pro EU a ty proplácí vs. školy žádají samy z RP (ale i na EU) 4) Návrhy, jak situaci řešit: A) Financování: financování musí být navázáno na standardizovaný způsob poskytování jazykové přípravy, jakákoliv změna způsobu financování musí být navázána na změnu ŠZ buď se vytvoří síť škol, které budou poskytovat jazykovou přípravu/podporu (zde je problém s dojížděním, velkou koncentrací cizinců, což má po určitém poměru vliv na odliv majoritních žáků, z hlediska financování pak hrozí v první fázi nutnost
vzájemné úplaty škol, což je také problematické, ale je to efektivnější finančně i výkonově ), nebo bude jazyková příprava a podpora poskytována každému dítěti a žákovi na každé škole - pak je ale problém u malých škol, kde je jeden nebo dva žáci s OMJ. návrh financování jazykové podpory z příplatku k normativu (navázán nikoliv na status cizince ale skrze jazykovou diagnostiku, která by určila míru podpory) a zároveň ve směrnici krajům dát povinnost dofinancovávat jazykovou přípravu i podporu z rezervy - účelově vázané prostředky (aby se to v rozpočtu krajů neztratilo)) musela by se doplnit směrnice a legislativa kraj má kompetenci rozdělit peníze a dofinancovat výkony nad rámec normativů (včetně vzdělávání cizinců) ovšem podle jasně stanovené směrnice! ALE objem prostředků na mimonormativní sféru se krátí, tendence reformy jsou ho úplně zrušit! Jak se pak vyrovnávat se specifickými potřebami škol? platit by se tedy nemohlo na žáka, ale na výkon, protože je rozdíl, zda je ve škole deset žáků s OMJ nebo jeden (v současné době se poskytuje jazyková příprava již pro jednoho žáka z EU [vyhl.48/2005]) v případě menších škol by mohl jazykovou přípravu financovat přímo kraj prostřednictvím externích lektorů ČJDJ, kteří by měli na starost více škol rozvojové programy by zůstaly např. na nějaký nadstandard B) Kompetence, koordinace a evaluace MŠMT a v návaznosti na něj pak KÚ by měly poskytování jazykové přípravy monitorovat, vyhodnocovat a koordinovat je třeba jasně nastavit zodpovědnosti v dané oblasti (co a kdy dělá ředitel školy, kraj, MŠMT) důležitý bude především aspekt koordinace na krajské úrovni - potřeba dohlédnout na to, že jazyková výuka probíhá, kde má (že ředitel žádá/dostává prostředky na to, aby ji zajistil), vzájemné předávání informací, DVPP, poradenství školám, síťování apod. aby dokázal propojit všechny aktéry, kteří v tom hrají svou úlohu (rozdělování peněz, komunikace s řediteli, znalost vzdělávacích potřeb) aby škola, která děti s OMJ má, na to dosáhla a zároveň i škola, která to nevnímá jako potřebné řešit, to řešit začala v současnosti se na všech krajích řeší stejné věci, ale pak je to na posouzení jednotlivého úředníka, jak na to zareaguje
C) Situace se musí začít řešit i na MŠ a SŠ, kde jsou obdobné problémy, ale školy mají ještě omezenější prostředky, jak potřeby dětí a žáků s OMJ vyrovnávat. 5) Závěr z diskuze: Je třeba legislativně prosadit, co se musí stát, aby dítě a žák s OMJ dostal jazykovou podporu financování se pak na to již najít musí (MŠMT) současná podoba paragrafů je velmi obecná a nekonkrétní jak z hlediska podoby jazykové podpory/přípravy, tak z hlediska kompetencí i způsobu financování potřeba konkretizace (formou vyhlášky a změnou ŠZ) je třeba individualizovat možnosti čerpání i realizace jazykové přípravy a podpory (školy s různým počtem žáků s OMJ) 6) Deklarované kroky MŠMT MŠMT chce zlepšit podporu jazykového vzdělávání cizinců (žáků s OMJ) záměrem MŠMT je cizince nekoncentrovat poskytovat jazykovou přípravu rovnoměrně, aby byla dostupná všude a to i přesto, že by síť škol byla efektivnější z hlediska finančního MŠMT chce lépe nastavit systém, aby byla jasně určena zodpovědnost ministerstva, krajských úřadů a samotných ředitelů škol a učitelů chystá se úprava vyhlášky 48/2005 aby fungovala jako určité vodítko i pro vzdělávání žáků ze 3. zemí, navíc je 70 hodin dotace na češtinu málo (tak, jak vychází z vyhl. 48/2005)