Oznámení zám ru podle zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis, v rozsahu p ílohy.

Oznámení zám ru podle zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis, v rozsahu p ílohy. 3 Vedoucí ešitelského týmu: Hradec Králové listopad 2007 Ing. Vladimír Plachý. odborné zp sobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993 Archivní íslo: 352/07

Bez písemného souhlasu spolenosti EMPLA spol. s r.o., Hradec Králové a odpovdného zástupce uvedeného v osvdení o autorizaci, nesmí být tento dokument, ani jeho ásti, reprodukován. Empla spol. s r.o. 2

OBSAH: ÚVOD...5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...6 B. ÚDAJE O ZÁMRU...6 B. I. Základní údaje...6 B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1...6 B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru...6 B. I. 3. Umístní zámru...6 B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zámry (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými)...7 B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí...8 B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru...8 B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení...11 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk...11 B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat...11 B. II. Údaje o vstupech...12 B. II. 1. Pda...12 B. II. 2. Voda...13 B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...13 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...14 B. III. Údaje o výstupech...16 B. III. 1. Ovzduší...16 B. III. 2. Odpadní vody...18 B. III. 3. Odpady...19 B. III. 4. Hluk a vibrace...21 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ...22 C.1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území...22 C.2. Struná charakteristika stavu složek životního prostedí v doteném území, které budou pravdpodobn významn ovlivnny...29 C. 2. 1. Ovzduší...29 C. 2. 2. Voda...32 C. 2. 3. Pda 40 C. 2. 4. Geofaktory území...33 C. 2. 5. Fauna a flóra, ekosystémy...34 C. 2. 6. Krajina...36 C. 2. 7. Území hust zalidnná...38 C. 2. 8. Hluková situace...38 D. Údaje o vlivech zámru na veejné zdraví a na životní prostedí...39 D. I. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti a významnosti...39 D. I. 1. Vlivy na veejné zdraví...39 D. I. 2. Vlivy na zamstnance...41 D. I. 3. Vlivy na ovzduší a klima...41 D. I. 4. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky...47 D. I. 5. Vlivy na povrchové a podzemní vody...51 D. I. 6. Vlivy na pdu...52 D. I. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy...52 D. I. 8. Vlivy na krajinu...54 D. I. 9. Vlivy na chránná území...55 D. I. 10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...56 D. II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci...56 Empla spol. s r.o. 3

D. III. Údaje o možných významných nepíznivých vlivech pesahujících státní hranice...59 D. IV. Opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv 59 D. V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi specifikaci vliv...62 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU...65 F. DOPLUJÍCÍ ÚDAJE...65 G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...66 H. PÍLOHY...69 POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY: BaP BPEJ HMÚ CHKO CHOPAV OV EIA k.ú. LBC LBK MÚ MŽP NO 2 NO X NP NPP NPR PCHP PM 10 PR PUPFL STK ÚP SÚ ÚSES VKP VZT WHO ZPF Benzo(a)pyren Bonitovaná pdn ekologická jednotka eský hydrometeorologický ústav Chránná krajinná oblast Chránná oblast pírodní akumulace vod istika odpadních vod Environmental Impact Assessment Katastrální území Lokální biocentrum Lokální biokoridor Mstský úad Ministerstvo životního prostedí Oxid dusiitý Oxidy dusíku Národní park Národní pírodní památka Národní pírodní rezervace Pechodn chránná plocha Suspendované ástice frakce PM 10 Pírodní rezervace Pozemky urené k plnní funkce lesa Státní technická kontrola Územní plán sídelního útvaru Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Vzduchotechnická jednotka World Health Organization (Svtová zdravotnická organizace) Zemdlský pdní fond Empla spol. s r.o. 4

ÚVOD V tomto oznámení jsou hodnoceny vlivy pedkládaného zámru na životní prostedí. Oznámení bylo zpracováno podle pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis a dle metodického pokynu MŽP. Vzhledem k charakteru plánovaného zámru (kapacita ubytovacích míst až 300) byl zámr zaazen dle pílohy. 1 tohoto zákona do kategorie II., bodu 10.12 Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných. Jelikož souástí zámru je vybudování parkovišt s pedpokládanou kapacitou nad 100 parkovacích míst v soutu pro celkovou stavbu, je možné pedkládaný zámr zaadit do kategorie II., bod 10.6. V obou pípadech zaazení oznámení podléhá zjiš ovacímu ízení s krajskou psobností. Zadavatel dobrovolný svazek obcí Svazek obcí 1866 zastoupený Mgr. Liborem Mojžíšem povil ke zpracování oznámení spolenost Empla s.r.o. Hradec Králové. Zámrem investora je realizovat provoz autokempu v blízkosti behu pehradní nádrže Rozkoš u obce Šee. Vybavení kempu bude odpovídat moderním evropským zaízením tohoto typu nabízející rzné možnosti ubytování a široký sortiment dalších doprovodných služeb. Zámr je v souladu s územním plánem obce. Technické ešení pedkládaného zámru bylo erpáno ze Studie Návrhu stavby autokemp Šee (Atelier Tsunami s.r.o., Náchod 2004). Hlavními podklady pro hodnocení stávajícího stavu životního prostedí byly: - biologické posouzení íjen 2005 (RNDr. Vra Samková Ph.D., RNDr. Jií Veselý), doplnní biologického hodnocení záí 2007 (Mgr. Jan Losík) - konzultace na MÚ Nové Msto nad Metují odbor životního prostedí - ÚP SÚ Provodov Šonov 1998 (Ing. arch. E. Králík), vetn jeho zmny. 1 (Ing. arch. R. Chládek 2003) a. 2 (2005) - Hluková studie (Empla s.r.o., arch. 10/06), vetn mení stávající hlukové situace (v ervnu 2006) - Rozptylová studie (Empla s.r.o., arch.. 352/07) - terénní obchzka spoluzpracovateli oznámení - internetové stránky Jedním z cíl navrhovaného zámru je pizpsobení jeho výstavby a provozu požadavkm ochrany životního prostedí dle platných legislativních pedpis. Empla spol. s r.o. 5

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma: SVAZEK OBCÍ 1866 A. 2. I: 698 60 947 A. 3. Sídlo: Studnice 1, 549 48 Studnice A. 4. Oprávnný zástupce oznamovatele: Mgr. Libor Mojžíš, pedseda svazku, bytem Žernov 111, 552 03, tel: 603 163 561 Pavel Hylský, místopedseda svazku, bytem Šonov 190, 549 08 Provodov-Šonov, tel: 777 343 217 B. ÚDAJE O ZÁMRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1 Autokemp a parkovišt Šee Plánovaný zámr je zaazen do kategorie II., bod 10.12 Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných. Oznámení podléhá zjiš ovacímu ízení s krajskou psobností. Poznámka: Souástí zámru je také vybudování na rekreaní areál nezávislého parkovišt s pedpokládanou kapacitou cca 100 parkovacích míst, piemž celkový souet parkovacích stání celého zámru bude dosahovat nad 100 parkovacích stání. Zámr tedy mže být zaazen také do kategorie II., bod. 10.6. B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru Pedmtem zámru je vybudovat autokemp s maximální ubytovací kapacitou pro 300 návštvník rozprostírající se na ploše cca 1,76 ha v k.ú. Šee. cca Vybavení kempu, který budou tvoit jednak stálé stavební objekty (24 chatek celková ubytovací kapacita 96 osob), hlavní provozní objekt (recepce, minimarket, ošetovna, pjovna sportovního náadí, provozní zázemí kempu), objekt s hygienickými zaízeními (WC, umývárny, prádelna) a s kuchykou, pístešek pro skladování odpadu a sezónn využívané zelené plochy (plochy pro autokaravany, volné plochy pro stany celková maximální ubytovací kapacita cca 204 osob. V návaznosti na posuzovaný zámr bude vybudováno veejné parkovišt situované v sousedství areálu kempu pro cca 100 automobil. B. I. 3. Umístní zámru Kraj : Královéhradecký Bývalý okres: Obec: Povená obec: Náchod Katastrální území: Šee Provodov Šonov Nové Msto nad Metují Empla spol. s r.o. 6

Navrhovaný autokemp bude situován u východního behu pehradní nádrže Rozkoš, cca 300 m západn od obce Šee, cca 2 km jihovýchodním smrem od eské Skalice (vzdušnou arou). Pozemky p.. 157/2, 78/2 urené pro umístní autokempu leží jihozápadní ásti k.ú Šee. Navrhované pilehlé veejné parkovišt bude situováno severovýchodním smrem od hranice areálu kempu na pozemku p.. 13/2 k.ú Šee. Situace zámru je zejmá z následujícího obrázku. 1. Pehledné znázornní umístní obou zámr z hlediska širších vztah a v katastrální map je souástí pílohy. 1 oznámení. Obr.. 1: Umístní zámru ROZKOŠ zámr autokemp parkovišt B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zámry (realizovanými, pipravovanými, uvažovanými) Plochy urené pro posuzovaný zámr jsou v souladu s ÚP SÚ Provodov Šonov (z roku 1998, vetn jeho zmn z roku 2003 a 2005), které jsou vymezeny pro sport a rekreaci (lokalita oznaená v ÚP jako. 8) a plocha pro parkování osobních aut (oznaená v ÚP jako. 9). Dle ÚP SÚ Provodov Šonov se v okolí zámru nepedpokládá realizace jiných zámr, tudíž lze vylouit kumulaci zámru s jinými zámry. Vyjádení píslušného stavebního úadu k zámru týkajícího se souladu s územním plánem je souástí pílohy oznámení. 3. Zámr bude pedstavovat zvýšení dopravní frekventovanosti na komunikacích v okolí Šeee (skládající se z osobních automobil) a zvýšením rekreaního využití území. Poznámka: V rozptylové a hlukové studii a z nich vycházející studii zdravotních rizik byl pro výpoty výsledného imisního stavu uvažován nejhorší možný stav, který mže realizací zámru nastat (nejvtší automobilové využití lokality a s ní související emisní zatížení, tj. že byla v odborných studiích pro zámr uvažována pvodn plánovaná kapacita parkovišt až 150 parkovacích míst oproti nyní navrhovaným 100 parkovacím místm. Empla spol. s r.o. 7

B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Hlavním dvodem realizace zámru je využití jedné z nejvýznamnjších rekreaních oblastí Královehradeckého kraje, kterou je vodní nádrž Rozkoš. Vhodné umístní této vodní nádrže v podhí Orlických hor, v blízkosti mezinárodní silniní trasy z Hradce Králové do Polska, má dobré pedpoklady pro rozvoj turistického ruchu. Podpora cestovního ruchu v dané lokalit ekonomicky posílí okolní obce. Navrhovaný autokemp bude nabízet standard odpovídající moderním evropským zaízením tohoto typu. Základním pedpokladem je širší nabídka možností ubytování - chaty, karavany, stany a široký sortiment dalších služeb. Provoz kempu nabídne sezónní pracovní píležitost pro cca 6-8 zamstnanc pravdpodobn z ady místních obyvatel. Z hlediska technického ešení zámru, i jeho umístní, zadavatel neuvažuje o žádném variantním ešení. V dob zpracování oznámení, kdy nebyl pedložen projekt k územnímu ízení, byla známa urbanistická skladba areálu kempu, architektonická pedstava ešení jednotlivých staveb a napojení na inženýrské sít. V souasné dob není znám povrch parkovací plochy, pedpokládáno je v co nejvtší míe zachovat pirozený vzhled plochy. Navrženy jsou bu betonové zatravovací dlaždice nebo celoplošný zpevnný povrch (betonové dlaždice nebo asfaltový povrch). Z hlediska rozsahu možných vliv na životní prostedí a obyvatelstvo jsou v oznámení hodnoceny stávající stav (nulová varianta) a monovariantní zámr pedkládaný oznamovatelem (aktivní varianta). V textu jsou zmínny dva návrhy týkající se svodu deš ových vod z plochy parkovišt jsou v oznámení popsány a následn vyhodnoceny v kapitole B.I.6 a E. Popis stávajícího stavu životního prostedí, tj. nulové varianty, je uveden v kapitole C oznámení. Pedkládaný zámr je popisován v kapitole B oznámení a hodnocení vliv zámru na životní prostedí je provedeno v kapitole D oznámení. B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru Autokemp Jedná se o vybudování autokempu na východním behu pehradní nádrže Rozkoš s maximální kapacitou cca 300 návštvník (hlavní sezóna) / 30 návštvník (vedlejší sezóna) a nezávislé parkovišt pro 100 osobních automobil sloužící pro poteby návštvník pehrady. K ubytování v kempu budou k dispozici chaty, karavany a místa pro stany. Souástí vybavenosti autokempu bude recepce, minimarket, 24 míst stání pro osobní automobily u chatek, cca 35 parkovacích míst pro karavany, oberstvení s možností posezení, úschovna kol s pjovnou sportovního náadí, hygienické zaízení, prádelna, hišt pro dti, hišt na plážový volejbal, stoly pro stolní tenis, místo pro grilování a zázemí pro provoz autokempu. Pístup do kempu bude zajištn pes bránu u komunikace z obce Šee. Osa kempu bude tvoena komunikací smovanou po spádnici svahu od vstupní brány. Osa bude zakonena v jižní ásti místem k setkávání a relaxaci oberstvení s výhledem na vodu, malé sportovní plochy. Po vrstevnicích jsou navrženy ve vazb na osu kempu komunikace obsluhující chaty a parcely pro karavany. Celý areál bude oplocen. Empla spol. s r.o. 8

Urbanistický koncept pedpokládá rozdlení ploch podle typu ubytování. Chaty jsou navrženy podél celé jižní hranice areálu kempu. Plochy ve vazb na hlavní osu jsou ureny pro karavany a zbývající plochy, pedevším ve východní ásti pozemku jsou ureny pro stany. Na hranici mezi karavany a stany bude umístn objekt se sprchami, toaletami a mycími žlaby. U brány je navržen hlavní provozní objekt složen z recepce, minimarketu, pjovny sportovního náadí, ošetovny, toalet a dalšího provozního zázemí kempu (sklady špinavého prádla, sklad zahradního náadí, atd.). Souástí vybavení recepce bude telefon a internet pro ubytované. Vjezd do areálu kempu bude v vybaven závorami. V minimarketu bude v nonstop režimu nabízeno drobné zboží - základní potraviny, nápoje, denní tisk a další poteby. Na hlavní provozní objekt navazuje objekt zahrnující hygienická zaízení (WC, umývárny), žlaby na mytí nádobí a prádelnu (automatické praky se sušikou mincovní systém). Mezi tmito objekty bude umístn pístešek pro skladování odpadu. Znázornní ešení areálu autokempu Šee je souástí pílohy oznámení. 4. Materiálové a konstrukní ešení stavebních objekt (chatky, provozní zázemí kempu) je navrženo jednotné. Konstrukní systém objekt je uvažován jako kombinace zdného systému s devnými konstrukcemi doplnnými ocelovými konstrukními prvky. Zpsob založení bude na základových pasech i patkách. Ve vazb na pírodní prostedí budou materiály užity ve svém pirozeném vzhledu. Na obložení stn bude využito devo, které bude také souástí nosného systému. Doplujícími pohledovými materiály budou neomítané betonové tvárnice, pozinkovaná ocel a titanzinkový plech. Ozelenní areálu Pro výsadbu zelen budou použity pírodní nikoliv šlechtné druhy nejlépe z místních zdroj, v žádném pípad zahradnické kultivary. Výsadba bude provedena v nepravidelných skupinkách a podél oplocení kempu. Veejné parkovišt Parkovišt pro 100 automobil (plocha cca 0,425 ha) sloužící také pro provoz kempu bude umístno severn od autokempu, nad píjezdovou komunikací vedoucí ze Šeee. Provoz parkovišt bude nezávislý na provozu kempu. Parkovišt bude zelení rozlenno na menší plochy, zele bude dále osázena kolem celé plochy parkovišt, ímž bude zapojeno do krajiny. Technické zabezpeení svodu deš ových vod z této parkovací plochy nebylo specifikováno. Pedpokládá se s ízeným odtokem srážkových vod pes retenní prvek. Etapizace výstavby zámru Výstavba a zahájení provozu zámru jsou uvažovány etapov: V první etap je uvažováno s parkovištm a s kempem zahrnujícím ást hlavního provozního objektu (bez hygienického zaízení), tyi chaty pro prodlouženou sezónu, vetn k nim pilehlých parkovacích míst, dále malý objekt uprosted kempu s toaletami a sprchami s píslušným ešením likvidace splaškových vod. V druhé etap bude doplnn hlavní objekt hygienickým zaízením a prádelnou. Provede se zasí ování parcel pro karavany s vyústním napojovacích bod a bude doplnna zbývající vybavenost kempu a vyešena likvidace splaškových odpadních vod. Empla spol. s r.o. 9

Podle možností investora je samozejm možné zvolit i jiné lenní postupné realizace celého projektu. Napojení inženýrských sítí: Elektrická energie Bude provedena pípojka el. energie. Pedpokládaný uvažovaný píkon areálu je 95 kw. Vodovod Areál kempu bude zásoben z veejného vodovodu novou vodovodní pípojkou. Pípojka bude vedena podél pístupové komunikace. Po trase bude zízena vodomrná šachta s možností odvodnní pípojky pro zimní období. Ohev TUV pro spolené sociální zázemí bude zajištn elektricky nebo s pípadným pedehevem solární energií. Požární vodovod Na pípojce vodovodu bude vysazen nový venkovní hydrant, pípadn bude zízeno odbrné místo pímo z nádrže Rozkoš. Kanalizace Dle zadavatele oznámení bude pro odvod splaškových vod instalována jímka odpadních vod na vyvážení. Bude se pravdpodobn jednat o podzemní akumulaní jímku o objemu cca 40-50 m 3. Obsah jímky bude vyvážen k likvidaci na píslušnou OV, která bude specifikována v dalším stupni projednávání zámru. Zpsob odkanalizování areálu bude ešen v dalším stupni projektové dokumentace zámru. Deš ové vody z areálu kempu budou pirozen vsakovány do podloží. Deš ové vody z plochy parkovišt budou pravdpodobn svedeny pes retenní prvek. Na zvolení vhodného sorpního prvku bude záviset také výsledný zpsob technického ešení zabezpeení parkovací plochy proti pípadnému úniku závadných látek (ropných látek z motoru vozidel), který bude specifikován v dalším stupni projektové dokumentace. Oznamovatel v souasné dob uvažuje o dvou návrzích technického ešení povrchu parkovací plochy pro svod deš ových vod z jejího povrchu (tj. zabezpeení proti úniku ropných látek do okolního prostedí): Plocha parkovišt bude pravdpodobn zajištna speciální sorpní vrstvou zachytávající ropné látky (membránou), na které bude položena pokryvná vrstva (zemina, štrk nebo zatravovací dlaždice) nebo bude zvolena ízená retence pomocí instalace systému pro decentrální vsakování deš ových vod (systém REHAU RAUSIKKO mulda rigol)*. *Poznámka: Vsakování systémem RAUSIKKO mulda-rigol se používá pro mírn zneištnou povrchovou vodu nap. z ploch parkoviš, která je svedena do zatravnného koryta, odkud se vsakuje pes vrstvu oživené matené pdy, která zajistí dostatenou filtraci dešových vod do rigolu ležícího pod tímto korytem. Budou-li v dešových vodách obsaženy škodlivé látky, budou pi tomto prostupu pdou odbourány. Rigol vytvoený speciálním rozvodným potrubím RAUSIKKO, obsypaným štrkem, zabaleným filtraním rounem RAUMAT bude plnit funkci mezidrže. Zachycená dešová voda se s asovým odstupem (i nkolik hodin) vsakuje z tohoto rigolového systému velkoplošn do pdních vrstev pod ním ležících, nebo mže být ízeným odtokem pomocí škrtících šachet odvedena ze systému do píslušného recipientu. Technické ešení tohoto svodu dešových vod ze zpevnné plochy parkovišt je uvedeno v píloze oznámení. 4. Empla spol. s r.o. 10

Technické vybavení ubytovacích objekt: - chaty 24 objekt - budou tvoeny dvma dvoulžkovými pokoji a budou vybaveny koupelnou se záchodem a kuchykou. tyi z chatek budou ureny pro provoz v prodloužené sezón (duben íjen) a budou vybaveny elektrickým topením. Ke každé chat bude pisazena terasa a u každé bude parkovací místo pro osobní automobil. - karavany - každé stanovišt pro karavan bude napojeno na elektrickou energii pes napojovací bod (který bude spolený vždy pro tyi, pípadn dv sousední místa). V blízkosti každého napojovacího bodu bude i pívod vody. Využití karavan sezónn. - stany pro stanování je vymezena volná travnatá plocha. Hygienické zaízení je pro všechny její ásti v optimální dostupové vzdálenosti. Parkování aut je pedpokládáno na navrhovaném parkovišti. Provozní doba autokempu: Hlavní sezóna: kvten až záí (tj. 5 msíc) poet zamstnanc: 6-8 pracovní doba: tísmnná Prodloužená (vedlejší) sezóna: íjen duben (tj. 7 msíc), odhadováno 5% využití areálu poet zamstnanc: 1 pracovní doba: tísmnná B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Zahájení stavebních prací je odvislé od vydání stavebního povolení. Po dokonení první výstavbové etapy parkovišt, ást kempu - (odhadovaná délka trvání cca 1 rok) bude moci být zahájen komerní provoz, tj. v roce 2009. B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk 1) Královéhradecký kraj Sídlo: Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové 2) Obec Provodov Šonov Sídlo: Šonov u Nového Msta nad Metují 134, 549 08 Provodov - Šonov 3) Povená obec: Nové Msto nad Metují Sídlo: námstí Republiky 6, 549 01 Nové Msto nad Metují Doteným územím bude pouze katastrální území Šee, které je ve správ obce Provodov - Šonov. Zámrem budou využívány také místní komunikace v okolí zámru, které prochází také sousedními katastrálními územími (Domkov, Kleny, Provodov, Šonov u Nového Msta n.m.). B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat Investor bude dle stavebního zákona. 50/1976 Sb., v platném znní investor žádat o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení píslušný stavební úad Mstský úad Nové Msto nad Metují, odbor výstavby a regionálního rozvoje. Empla spol. s r.o. 11

Navazující rozhodnutí dle složkových legislativních pedpis: Autokemp a parkovišt Šee Povolení k vyjmutí pozemk ze ZPF: Žádost o vydání souhlasu s odntím pdy ze ZPF pro nezemdlské úely (v souladu s ustanovením 9 zákona. 334/1992 Sb., o ochran zemdlského pdního fondu, ve znní pozdjších pedpis). Píslušným orgánem vzhledem k pedpokládanému rozsahu vyjmutí nad 1 ha (2,18 ha) je Krajský úad Královehradeckého kraje. Povolení ke kácení devin rostoucích mimo les V pípad, že si zámr vyžádá kácení devin rostoucích mimo les je dle 8 zákona. 114/1992 Sb., v platném znní, nezbytné povolení orgánu ochrany pírody. Píslušným úadem je Mstský úad Nové Msto nad Metují odbor životního prostedí. B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Pda Zábor pozemk a jejich druh Zámrem budou doteny zemdlské pozemky v k.ú. Šee o celkové ploše 21 828 m 2. Bude se jednat o pozemky náležící do III. tídy ochrany zemdlské pdy. Rekreaní plocha bude zaujímat celkem 17 585 m 2. Pilehlá parkovací plocha se bude rozkládat na ploše 4 243 m 2 (100 parkovacích míst). V následující tabulce je uveden seznam dotených pozemk, vetn jejich specifikace dle výpisu z katastru nemovitostí a zpsobu využití pro zámr. Kopie katastrální mapy, vetn výpisu z katastru nemovitostí je souástí pílohy. 1 oznámení. Tabulka. 1: Pehled dotených pozemk íslo parcely Výmra (m 2 ) 13/2 4 243 Orná pda 157/2 2 906 Orná pda 78/2 14 679 Orná pda Celkem 21 828 Orná pda Druh pozemku Zpsob ochrany Rozsáhlé chránné území*, ZPF Rozsáhlé chránné území*, ZPF Rozsáhlé chránné území*, ZPF Rozsáhlé chránné území*, ZPF BPEJ 52001 52011 Využití pro zámr parkovišt 52011 autokemp 52011 autokemp 52011 zámr Poznámka k tabulce. 1: *Rozsáhlé chránné území u všech pozemk znamená situování pozemk v chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV) Východoeská kída. Kód BPEJ 52001 i 52011 = III. tída ochrany ZPF - do III. tídy ochrany jsou sloueny pdy s prmrnou produkní schopností a stedním stupnm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuelní výstavbu. Kopie výpisu z katastru nemovitostí a katastrální mapa jsou souástí pílohy oznámení. 1. Zámrem nebudou doteny pozemky urené k plnní funkce lesa (PUPFL). Empla spol. s r.o. 12

B. II. 2. Voda Pitná voda Autokemp a parkovišt Šee Pro pitný režim, stravování a hygienické poteby návštvník kempu a jeho zamstnanc bude odebírána pitná voda z vodovodní pípojky. Pitná voda bude využívána v hygienických zaízeních kempu, v prádeln, kuchyce a u žlab na mytí nádobí. Spoteba pitné vody bude odvislá na potu rekreant využívajících zaízení kempu. Nejvtší spotebu vody lze oekávat v hlavní rekreaní sezón, která trvá 5 msíc. Pi maximálním obsazení kempu (v období kvten až záí) lze oekávat až cca 300 rekreant. Po zbytek roku se pedpokládá 5% obsazení kempu. Výchozí údaje o obsazení a provozu areálu: chaty 24*4 = 96 osob správa areálu 3 pracovníci volné plochy cca 200 osob ve stanech nebo karavanech Pedpokládaná spoteba vody: Dle pílohy. 12 vyhlášky Ministerstva zemdlství. 428/2001 Sb. se udává roní poteba vody na jednoho obyvatele rekreaní chaty 46 m 3 (sociální zázemí s WC a koupelnou s možností sprchování teplou vodou). Vzhledem k tomu, že bude sociální zázemí kempu bude dimenzováno na max. 300 osob, bude roní spoteba pitné vody (pi úvaze plného obsazení kempu po dobu 5 msíc) max. 5 750 m 3 /rok. Užitková voda Užitková voda nebude pi bžném provozu zámru využívána. Pívod požární vody bude zajištn z veejného vodovodu a nebo z Rozkoše. Pípadné vnitní hydranty budou osazeny dle požadavku požární zprávy. Technologická voda Nebude využívána. B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Stavební a konstrukní materiál Dodavatel stavby zajistí potebný materiál. Bude se jednat o bžné konstrukní materiály (cihly, devný a ocelový materiál, beton, titanzinkový plech, atd.). Proti úniku vodám závadných látek z ploch parkoviš bude specifikován druh zvoleného sorpního prvku. Elektrická energie Elektrická energie bude využívána pro vytápní objekt areálu a autokaravan pomocí elektrické akumulaní energie, pro ohev TUV. Pro pedhev TUV budou využívány solární panely. Pedpokládaný uvažovaný píkon areálu je 95 kw. Jiné zdroje energie (nap. zemní plyn) nebudou v areálu využívány. Chemické pípravky Bhem provozu zámru budou používány bžné chemické pípravky k údržb (úklidové a dezinfekní prostedky, nátrové hmoty, atd.). S chemickými pípravky a s chemickými látkami musí být manipulováno dle zákona. 356/2003 Sb., v platném znní. Jejich skladování musí být zajištno v dostaten zabezpeeném skladu, aby nedocházelo k úniku vodám závadných látek do okolního prostedí a k jejich neoprávnné manipulaci. Empla spol. s r.o. 13

B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava vyvolaná zámrem Pro úely zámru bude upravena stávající polní cesta (p.p.. 82/2 k.ú. Šee) o délce cca 300 m, která bude zámrem využívána jako pístupová komunikace k autokempu a k veejnému parkovišti, na které bude zmnno dopravní znaení. Úpravy této cesty budou spoívat v jejím rozšíení a zpevnní jejího povrchu vyasfaltováním. Tato komunikace v míst, kde je situován hostinec U Hanuš, se bude napojovat na stávající místní komunikaci v Šeei. Následné rozložení využívání této komunikace po realizaci zámru je odhadováno 25% vozidel smrem na Domkov a 75% smrem na Kleny, z ehož se cca 25% odpojí na komunikaci vedoucí na Provodov-Šonov. Grafické znázornní dopravního rozložení vyvolaného zámrem je uvedeno na následujícím obrázku. Obr.. 2: Procentuální rozložení dopravy a oznaení úsek píjezdových komunikací 50 % C 25 % D parkovišt A 100 % 75 % B autokemp 25 % E Výše zmínné komunikace jsou zobrazeny v píloze. 2 oznámení (fotodokumentace). Vjezd do areálu autokempu bude situován v severní ásti kempu, v prostoru recepce. Zpevnné parkovací plochy budou v prostoru chatek a karavan, kterých bude 59. Pojezd vozidel v areálu autokempu - 48 prjezd osobních vozidel k chatkám (24 stání) a 70 prjezd vozidel k autokarm (35 stání). Obr.. 3: Znázornní pojezdu vozidel v areálu kempu (poet prjezd) 30 118 8 21 67 27 26 14 Empla spol. s r.o. 14

Zásobování minimarketu uvnit areálu autokempu bude provádno pibližn 3 krát týdn. Provozem autokempu Šee a k nmu pilehlého veejného parkovišt lze pedpokládat nárst maximální dopravní frekventovanosti na píjezdové komunikaci až o cca 160 osobních vozidel za den (tj. 320 prjezd) v hlavní sezón (pedpoklad jednoho obratu na parkovací místo). Poznámka: Ve výpotech v hlukové a v rozptylové studii byl uvažován stav s nejvyšším možným dopravním zatížením posuzované lokality (max. 210 osobních vozidel, tj., 420 prjezd), který ve skutenosti nenastane (jednalo by se pípad rozšíení veejného parkovišt na 150 parkovacích míst). Denní procentuální rozložení potu prjezd vozidel je uvažováno z 97 % do denní doby a z 3 % do noní doby. Posuzovaný zámr situován v blízkosti mezinárodního silniního tahu E-67 (cca 1,5 km vzdušnou arou), který umožuje dobré silniní spojení s okolními msty Královéhradeckého kraje i s Polskou republikou. Nejbližší železniní zastávka je ve Václavicích vzdálených cca 3 km od zámru (železniní tra Týništ n. Orlicí Trutnov). Stávající dopravní zatížení komunikace v obci Šee Vzhledem k tíd a významu místních pozemních komunikací nebylo editelstvím silnic a dálnic R, správa Královehradecký kraj v roce 2000 a 2005 na tchto komunikacích provedeno oficiální sítání hustoty dopravy. Pro modelový výpoet byly použity hodnoty ze sítání hustoty dopravy provedeného zpracovatelem hlukové studie. Sítání hustoty dopravy bylo provedeno 6.10. 2005 v denní dob po dobu 60 minut v asovém úseku cca od 13 00 do 14 00 hod. Tabulka. 2: Poty prjezd vozidel na píjezdových komunikacích Rok 2005 úseky B, C, E úsek D osobní nákladní celkem osobní nákladní celkem Místní sítání po dobu 60 16 1 17 5 0 5 Pepotené hodnoty z místního sítání hustoty dopravy na celou denní dobu Denní doba 06-22 hod 1) 256 16 272 80 0 80 Pepotené hodnoty z místního sítání hustoty dopravy na celou noní dobu Noní doba 22-06 hod 2) 10 1 11 4 0 4 Poznámka k tabulce. 2: Úseky komunikací jsou znázornny na obr.. 2. V úseku A je v souasnosti zákaz vjezdu motorových vozidel tzn., že v tomto úseku není v souasnosti prakticky žádný provoz 1) Car 16 = 16 Car 1 2) Car 8 = (Car 16 / 0,96) 0,04 Car 1 - poet prjezdu vozidel za 1 hod v denní dob Car 16 - poet prjezdu vozidel v denní dob za 16 hod Car 8 - poet prjezdu vozidel v noní dob za 8 hod Empla spol. s r.o. 15

B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Etapa výstavby zámru Zdrojem emisí pi výstavb zámru bude provoz stavebních mechanism na staveništi a obslužná nákladní automobilová doprava na píjezdových komunikacích. Vzhledem k neznalosti potu a nasazení stavebních mechanism a obslužné dopravy není možné pesn vyíslit množství emitovaných zneiš ujících látek vyvolaných provozem mechanism a obslužné dopravy, ale vzhledem k malému rozsahu a charakteru stavby lze pedpokládat, že budou nízké. Proto nebyla etapa výstavby v rozptylové studii uvažována. Etapa provozu zámru Rozptylová studie byla uvažována pro tyto zneiš ující látky: benzo(a)pyren, benzen, NO 2, PM 10. Provozem zámru vzniknou následující nové zdroje zneiš ování ovzduší: Plošné zdroje emisí Plošným zdrojem emisí bude provoz parkovišt s celkovou kapacitou max. 150 parkovacích míst. Parkovišt Emisní faktory osobních automobil, autobus a karavan byly spoítány pomocí výpoetního programu MEFA-02, který je stanoven naízením vlády. 597/2006 Sb., v platném znní a sdlením MŽP. Výpoet byl proveden pro rok 2010, rychlost jízdy 20 km/hod a emisní úrove Euro 3. Zdrojem zneiš ování ovzduší pi provozu motorových vozidel je nedokonalé spalování paliva benzinu a motorové nafty. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné ástice. V rozptylové studii byly uvažovány reprezentativní škodliviny benzo(a)pyren, benzen, NO 2, PM 10. Tabulka. 3: Hodnoty emisního faktoru plošné zdroje Zneišující látka Osobní automobil Autobus Benzo(a)pyren [µg/km] 0,0271 0,1903 Benzen [g/km] 0,0035 0,0215 NO x [g/km] 0,1806 6,8567 PM 10 [g/km] 0,0005 0,3299 Výpoet hmotnostního toku: poet prjezd osobních vozidel/hod x ujetá vzdálenost na parkovišti v km x emisní faktor zneiš ující látky pro osobní automobil a danou rychlost v g/km + poet prjezd autobus/hod x ujetá vzdálenost na parkovišti v km x emisní faktor zneiš ující látky pro autobusy a danou rychlost v g/km. Empla spol. s r.o. 16

Tabulka. 4: Výsledné hmotnostní toky a roní emise na jednotlivých úsecích Autokemp a parkovišt Šee Pakovišt BaP [g/s] BaP [t/rok] Benzen [g/s] Benzen [t/rok] NO x [g/s] NO x [t/rok] PM 10 [g/s] PM 10 [t/rok] 1 3,01.10-12 3,12.10-11 0,39.10-6 4,04.10-06 20,1.10-6 2,08.10-04 0,06.10-6 6,22.10-07 2 6,02.10-12 6,24.10-11 0,78.10-6 8,09.10-06 40,1.10-6 4,16.10-04 0,11.10-6 1,14.10-06 3 13,9.10-12 1,44.10-10 1,76.10-6 1,82.10-05 170,5.10-6 1,77.10-03 4,81.10-6 4,99.10-05 4 18,4.10-12 1,91.10-10 2,34.10-6 2,43.10-05 200,6.10-6 2,08.10-03 4,89.10-6 5,07.10-05 5 1,5.10-12 1,56.10-11 0,19.10-6 1,97.10-06 10,03.10-6 1,04.10-04 0,03.10-6 3,11.10-07 6 0,53.10-12 5,50.10-12 0,07.10-6 7,26.10-07 3,51.10-6 3,64.10-05 0,009.10-6 9,33.10-08 7 0,11.10-12 1,14.10-12 0,01.10-6 1,04.10-07 0,75.10-6 7,78.10-06 0,002.10-6 2,07.10-08 8 0,45.10-12 4,67.10-12 0,06.10-6 6,22.10-07 3,01.10-6 3,12.10-05 0,008.10-6 8,29.10-08 9 4,5.10-12 4,67.10-11 0,58.10-6 6,01.10-06 30,1.10-6 3,12.10-04 0,08.10-6 8,29.10-07 10 2,4.10-12 2,49.10-11 0,31.10-6 3,21.10-06 16,1.10-6 1,67.10-04 0,04.10-6 4,15.10-07 11 0,9.10-12 9,33.10-12 0,12.10-6 1,24.10-06 6,02.10-6 6,24.10-05 0,02.10-6 2,07.10-07 12 0,08.10-12 8,29.10-13 0,01.10-6 1,04.10-07 0,5.10-6 5,18.10-06 0,001.10-6 1,04.10-08 13 0,19.10-12 1,97.10-12 0,02.10-6 2,07.10-07 1,3.10-6 1,35.10-05 0,003.10-6 3,11.10-08 14 1,19.10-12 1,23.10-11 0,1.10-6 1,04.10-06 5.10-6 5,18.10-05 0,01.10-6 1,04.10-07 15 0,68.10-12 7,05.10-12 0,09.10-6 9,33.10-07 4,5.10-6 4,67.10-05 0,01.10-6 1,04.10-07 16 0,05.10-12 5,18.10-13 0,005.10-6 5,18.10-08 0,3.10-6 3,11.10-06 0,0008.10-6 8,29.10-09 Poznámka k tabulce. 4: Píjezdové komunikace byly rozdleny na úseky, které jsou zobrazeny v píloze. 1 rozptylové studie. Liniové zdroje emisí Liniovým zdrojem emisí bude automobilová doprava na silnicích vedoucích z obcí Provodov, Šonov a Kleny do areálu autokempu. V rozptylové studii byl použit pedpoklad, že v sezón pijede k areálu autokempu 209 osobních aut a cca 1 autobus denn, provoz zámru bude 24 hodin denn. Tabulka. 5: Hodnoty emisního faktoru (výstup z výpoetního programu MEFA-02, výpoet byl proveden pro rok 2010, rychlost jízdy 50 km/hod a emisní úrove Euro 3) Zneišující látka Osobní automobil Autobus Benzo(a)pyren [µg/km] 0,0427 0,3423 Benzen [g/km] 0,0028 0,0108 NO x [g/km] 0,1588 4,1007 PM 10 [g/km] 0,0005 0,1440 Empla spol. s r.o. 17

Výpoet hmotnostního toku pro rychlost 50 km/h pro jednotlivé úseky na píjezdových komunikacích: poet prjezd osobních vozidel/hod x emisní faktor zneiš ující látky pro osobní automobil a danou rychlost v g/km + poet prjezd autobus/hod x emisní faktor zneiš ující látky pro autobusy a danou rychlost v g/km. Tabulka. 6: Výsledné hmotnostní toky a roní emise na jednotlivých úsecích píjezdových komunikací Úsek komunikace. BaP [g/s] BaP [t/rok] Benzen [g/s] Benzen [t/rok] NO 2 [g/s] NO 2 [t/rok] PM 10 [g/s] PM 10 [t/rok] 1 0,6.10-12 6,22.10-12 0,033.10-6 3,42.10-07 3,04.10-6 3,15.10-05 0,045.10-6 4,67.10-07 2 0,47.10-12 4,87.10-12 0,023.10-6 2,38.10-07 2,51.10-6 2,60.10-05 0,044.10-6 4,56.10-07 3 0,35.10-12 3,63.10-12 0,023.10-6 2,38.10-07 2,07.10-6 2,15.10-05 0,042.10-6 4,35.10-07 4 0,13.10-12 1,35.10-12 0,008.10-6 8,29.10-08 0,49.10-6 5,08.10-06 0,001.10-6 1,04.10-08 5 0,13.10-12 1,35.10-12 0,008.10-6 8,29.10-08 0,49.10-6 5,08.10-06 0,001.10-6 1,04.10-08 Poznámka k tabulce. 6: Píjezdové komunikace byly rozdleny na pt úsek, které jsou zobrazeny v píloze. 1 rozptylové studie (odpovídají úsekm A, B, C, D, E použitých v hlukové studii obrázek. 2). B. III. 2. Odpadní vody Deš ové odpadní vody Deš ové vody dopadající na zelené plochy v areálu autokempu budou pirozen vsakovány do pdy. Nebude se jednat o odpadní vody. Deš ové odpadní vody z veejného parkovišt pro 100 o ploše cca 4 243 m 2 a z jednotlivých zpevnných parkovacích ploch v areálu kempu o celkové rozloze cca 600 m 2 budou vsakovány do pdy (ze zpevnných ploch budou svedeny pes speciální sorpní vrstvu zachycující ropné látky). Poznámka: Zabezpeení proti pípadným úkapm ropných látek do podloží bude ešeno v dalších stupních projektové dokumentace (k územnímu ízení, pro stavební povolení). Výpoet pedpokládaného odtoku potencionáln zneištných dešových vod ze zpevnných ploch zámru: Pro výpoet prmrného odtoku srážkových vod se použije následujícího vztahu (pevzatého z SN 75 6101): Q = ψ x P x S, kde: ψ... koeficient souinitele odtoku - pro asfaltové a betonové vozovky (pi sklonu 1-5%) = 0,8 P...plocha (parkovací stání, vnitroareálové komunikace) - celková nezastavná (zpevnná) plocha = cca 5 000 m 2 S... roní úhrn srážek...0,7 m Prmrné roní množství zneištných srážkových vod (Q): Q = 5 000 x 0,8 x 0,7 = 2 800 m 3 Empla spol. s r.o. 18

Maximální odtok dešových vod ze zpevnných ploch zámru (pro 15 minutový déš): Q 15 = x P x i, kde: ψ... koeficient souinitele odtoku = 0,8 P... pdorysný prmt odvodované plochy v ha = cca 0,5 ha i... intenzita pívalového 15-ti minutového dešt... i = 113 l/s.ha s periodicitou p=1 Q 15 = x P x i = 0,8 x 0,5 x 113 = 45,2 l/s Technologické odpadní vody Nebudou vznikat. V areálu kempu nebude provozován žádný restauraní provoz, který by byl producentem odpadních vod. Splaškové odpadní vody Dle smrnice SN 75 6101 se pedpokládá produkce splaškových odpadních vod shodná s vypotenou potebou pitné vody. Pedpokládaná prmrná maximální denní spoteba vody tedy iní 38 m 3 /den. Pedpokládaná maximální roní produkce splaškových vod 5 750 m 3 /rok. Splaškové vody budou vypouštny do jímky odpadních vod na vyvážení. Obsah jímky bude vyvážen k likvidaci na OV (Provodov-Šonov nebo eská Skalice). Pi pedpokladu podzemní akumulaní jímky o objemu cca 40-50 m 3, bude muset být v sezón obsah jímky vyvážen cca 1x denn. B. III. 3. Odpady Odpady vznikající bhem pípravy území Výstavbová fáze realizace zámru bude spoívat v drobných terénních úpravách stávajícího terénu a v kopání základ jednotlivých staveb. Získaná skrývková zemina nebude odpadem, ale materiálem vhodným pro další využití (nap. k následným terénním úpravám nebo v zemdlství). Bhem stavebních inností zahrnujících výstavbu jednotlivých stavebních objekt kempu, provedení pípojek na inženýrské sít, zpevnní nkterých ploch, výstavbu veejného parkovišt, budou vznikat odpady typické pro stavební innost. Dle katalogu odpad (vyhláška MŽP. 381/2001 Sb., v platném znní) se bude jednat zejména o odpady kategorie ostatní odpad, kdy se bude jednat o odpady charakterizované katalogovými ísly ady 17 (zbytky stavebního materiálu beton, cihly, asfaltové smsi, devo, sklo, plasty) a ady 15 (rzné druhy obal smsné, papírové a lepenkové obaly, plastové obaly, isticí tkaniny a ochranné odvy neuvedené pod íslem 15 02 02). V malé míe budou vznikat také smsné komunální odpady kat.. 20 03 01. Výstavbou se nevyluuje také vznik malého množství nebezpených odpad, kterými budou nap. odpady ze skupiny 08 z používání nátrových hmot, dále odpady kat. 15 01 10 - obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné, 15 02 02 - absorpní inidla, isticí tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami, pípadn zbytky asfaltu - kat.. 17 03 01, i zemina a kamení obsahující nebezpené látky - kat.. 17 05 03. Množství odpad vznikajících ve výstavbové etap není v souasné dob možné pesn urit, bude záležet také na hospodaení stavební firmy. V dalším stupni projektové dokumentace budou specifikována pibližná množství a druhy odpad, prostory pro shromažování nebezpených odpad a jejich pedpokládaný zpsob odstranní. Empla spol. s r.o. 19

Dodavatel stavby, který bude pvodcem odpad ve smyslu zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znní, bude povinen plnit povinnosti pvodce odpadu, dle ustanovení tohoto zákona a jeho prvodních pedpis v platném znní. Veškeré odpady budou pedány oprávnným osobám k využití nebo odstranní v souladu s požadavky zákona o odpadech. Odpady vznikající bhem provozu zámru Bhem provozu zámru se pedpokládá vznik pouze smsných komunálních odpad kat.. 20 03 01 a z nho vytídných složek urených k dalšímu využití. Dále z údržby areálu vzniknou zbytky barev a obal z nátrových hmot a z údržby travnatých ploch bude vznikat biologicky rozložitelný odpad. V pípad instalace lapolu, bude vznikat nebezpený odpad kat.. 13 05 02. V následující tabulce jsou uvedeny druhy odpad, které budou pravdpodobn vznikat pi provozu zámru. Tabulka. 7: Druhy odpad, které budou pravdpodobn vznikat bhem provozu zámru Kód Kategorie Název odpadu 08 01 11 N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky 13 0 5 02 N Kaly z odluova oleje 15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpených látek 20 01 01 O Papír a lepenka 20 01 02 O Sklo 20 01 21 N Záivky a jiný odpad obsahující rtu 20 01 35 N Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky neuvedené pod ísly 20 01 21 a 20 01 23 20 01 39 O Plasty 20 01 40 O Kovy 20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad 20 03 01 O Smsný komunální odpad 20 06 07 O Objemný odpad Vysvtlivky: O... ostatní odpad N... nebezpený odpad Odpady vzniklé v rámci provozu zámru budou shromažovány ve sbrných nádobách, po jejich naplnní s nimi bude nakládáno v souladu se zákonem. 185/2001 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Odpady vzniklé pi pípadném ukonení zámru V pípad nutnosti odstranní stavebních objekt, které vzniknou realizací zámru vznikne pi demolici a demontáži tchto objekt stavební odpad v množství odpovídajícím použitému materiálu pro výstavbu tchto objekt. Legislativa k nakládání s odpady: Vznikající odpady bhem výstavby, samotného provozu zámru a po pípadném ukonení zámru budou v maximální možné míe recyklovány. Pokud budou nkteré odpady i jejich ásti zneištny nebezpenými látkami, bude s tmito odpady nakládáno jako s nebezpeným odpadem. Empla spol. s r.o. 20

Odpady budou oddlen shromažovány ve sbrných nádobách a kontejnerech, po jejich naplnní budou tyto odpady pedávány k využití i k odstranní oprávnným osobám. Pípadn vznikající nebezpené odpady budou také tídny dle jednotlivých druh, shromažovány oddlen ve speciálních uzavených nepropustných nádobách urených k tomuto úelu a zabezpeených tak, aby nemohlo dojít k neoprávnné manipulaci s nebezpenými odpady nebo k úniku škodlivin ze shromáždných odpad. V pípad shromažovacích nádob s nebezpenými odpady musí být tyto nádoby opateny katalogovým íslem, názvem odpadu, symboly nebezpenosti a osobou zodpovdnou za obsluhu a údržbu shromažovacího prostedku. V blízkosti shromažovacího místa i prostedku nebezpených odpad nebo na nich musí být umístn identifikaní list nebezpených odpad. Bude vedena prbžná evidence o odpadech a plnny další povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech a provádcích pedpis. Je teba dbát na pedcházení vzniku odpad, omezovat jejich množství a nebezpené vlastnosti. Jednotlivé druhy odpad musí být pedávány pouze osobám oprávnným k nakládání s tmito druhy odpad. S upotebenými záivkami, pípadn s elekrozaízeními se bude nakládat v režimu zptného odbru použitých výrobk (dle ustanovení 38 zákona.185/2001 Sb., v platném znní). V provádcích projektech budou uvedeny jednotlivé druhy odpad vznikající bhem výstavby i provozu zámru, jejich pedpokládané množství a zpsob shromažování, tídní, odstranní i využití. B. III. 4. Hluk a vibrace Na posuzovaném zámru lze vyspecifikovat tyto zdroje hluku: - stacionární zdroje hluku (vzduchotechnika) - dopravní hluk vyvolaný provozem dopravní obslužností autokempu a návštvníky ešeného autokempu vetn pilehlého parkovišt. Stacionární zdroje hluku Poznámka: V hlukové studii (Empla s.r.o., arch. 10/06) byla jako další stacionární zdroj hluku v denní i noní dob uvažována biologická OV (vtrací otvory mížky v OV s. L 1Aeq,T = 60 db), která byla pvodn zvažována v areálu kempu. Tato OV nebyla vodoprávním úadem schválena, proto nebude v areálu instalována. Finální výet zdroj hluku zámru bude specifikován v projektove dokumentaci pro územní ízení, pípadn pro stavební povolení. Základní parametry stacionárních zdroj hluku pedpokládaných k umístní v areálu kempu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka. 8: Stacionární zdroje hluku umístné na zámru - pepoet na nejhlunjších denních po sob jdoucích 8 hodin a nejhlunjší noní hodinu Zdroj hluku DENNÍ DOBA - nejhlunjších po sob jdoucích 8 hodin 2) poet L 1Aeq,T d S v L WA t L WA zdroj (db) (m) (m 2 ) (db) (min) (db) axiální ventilátor 1) 26 40,0 1,5-51,5 480 51,5 Pojezd vozidel v areálu autokempu (denní doba) - 48 prjezd vozidel k chatkám (24 stání) a 70 prjezd vozidel k autokarm 4) NONÍ DOBA - nejhlunjší 1 hodina axiální ventilátor 26 40,0 1,5-51,5 60 51,5 Empla spol. s r.o. 21

Poznámka k tabulce. 8: 1) vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní použité ventilátory, byl pro modelový výpoet použit malý axiální ventilátor EDM 100 firmy Elektrodesign ventilátory s.r.o. s prtokem 95 m 3 /hod a s ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L paeq = 40 db mené ve vzdálenosti 1,5 m od vyzaující plochy ventilátoru 2) 4) ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti d od zdroje hluku poet prjezd vozidel na komunikacích uvnit areálu autokempu - initel smrovosti Q = 2 Vysvtlivky: L 1pAeq,T - hladina akustického tlaku A namená ve vzdálenosti d od zdroje d - vzdálenost ve které byla mena L 1pAeq od zdroje hluku S v - obsah vyzaující plochy (pláš ohraniující zdroj hluku ve vzdálenosti d od zdroje) L W - hladina akustického výkonu t - doba chodu zdroje hluku v prbhu jednoho pracovního dne L wa - hladina akustického výkonu A pepotena na 8 nejhlunjších denních hodin resp. 1 noní hodinu Dopravní hluk Pro zpracování dopravního hluku zpracovatel hlukové studie použil výpotový program Hluk +, Verze 7 Beta Dxf - Výpoet dopravního a prmyslového hluku ve venkovním prostedí. Výpoet byl v hlukové studii proveden pro denní (T=16 h) a noní (T=8 h) dobu - modelový rok 2010. Pro modelový výpoet dopravního hluku, který mapuje pedpokládanou hlukovou zátž posuzované lokality dopravním hlukem, byly použity poty prjezd vozidel dodané zadavatelem oznámení. Informace o dopravním zatížení posuzované lokality vlivem zámru jsou uvedeny v kapitole oznámení B. II. 4. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ C.1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C. 1. 1. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání Lokalita, do které bylo navrženo umístit zámr, se nachází na zemdlských plochách, které však nejsou intenzivn zemdlsky využívány. Posuzované území z vtší ásti pokrývají nekosené louky. Na dotené území na severozápad navazuje sekaná kulturní louka, na severovýchod orná pda. Pi pobeží vodní nádrže Rozkoš se nachází nízká zele. Dle územního plánu obce se v blízkosti posuzované lokality nenachází rekreaní plochy, pouze objekty obanského vybavení. Jedná se o území vyznaující se nízkou hustotou osídlení. Posuzovaná lokalita se nachází v dostatené vzdálenosti od obytné zástavby. Dopravní cesty, u kterých se vlivem realizace zámru zvýší dopravní frekventovanost, jsou vedeny pes obec Šee a okolní obce (Kleny, Domkov). Empla spol. s r.o. 22

Vodní nádrž Rozkoš je v souasné dob využívána k rekreaním úelm. Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. 159/2003 Sb. byla na této nádrži stanovena koupací oblast. Východní ást vodní nádrže Rozkoš (k.ú. Domkov, Lhota u Nahoan, Velká Jesenice) byla vyhlášena pechodn chránnou plochou do roku 2012 z dvodu ochrany hnízdních, migrujících a zimujících ptaích populací, pro kterou platí ada omezení týkajících se rekreaního využívání. Pechodn chránná plocha nezasahuje do lokality vymezené pro provoz navrhovaného autokempu v blízkosti obce Šee. C. 1. 2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj V míst zámru se nenachází žádná chránná ložisková území ani jiné pírodní zdroje. Pedmtná lokalita se nachází v Chránné oblasti pirozené akumulace vod Východoeská kída (CHOPAV), pro kterou platí ochrana dle zákona o vodách. 254/2001 Sb., v platném znní. Žádné jiné chránné území ani vymezené ochranné pásmo nebude doteno, tudíž se pro posuzovanou lokalitu nevztahují žádná zvláštní omezení. Zámr bude provozován v souladu s platnou legislativou R. ešení uvažovaného zámru bude technicky zabezpeeno tak, aby jeho provozem nemohlo dojít ke zneištní okolního prostedí (pd, povrchových a podzemních vod) ani k havarijním stavm. C. 1. 3. Schopnost pírodního prostedí snášet zátž C. 1. 3. 1. Zvlášt chránná území, území pírodních park, území historického, kulturního nebo archeologického významu Zvlášt chránná území (NP, CHKO, NPR, PR) dle zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. Nejbližším maloplošným zvlášt chránným územím je cca 2 km vzdálená pírodní rezervace Dubno (meno vzdušnou arou) a národní pírodní památka Babiino údolí (cca 3,5 km vzdušnou arou). Obr.. 4: Znázornní umístní maloplošných zvlášt chránných území Zámr Empla spol. s r.o. 23

Pechodn chránná plocha Rozkoš, která zasahuje do k.ú. Domkov, Lhota u Nahoan, Velká Jesenice byla dle 13 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, vyhlášena rozhodnutím Okresního úadu Náchod, referát životního prostedí,.j.: 16538/01/ŽP-No/A ze dne 23.1.2002, na dobu od 1.4.2002 do 31.3.2012 za úelem ochrany hnízdních, migrujících a zimujících ptaích populací, pedevším významných a zvlášt chránných ptaích druh, vyskytujících se jak trvale, tak i doasn a nepedvídan a dále z dvod studijních a vdeckých. V oblasti PCHP Rozkoš bylo v letech 1973-2000 zastiženo nejmén 263 druh pták, z nichž minimáln u 123 druh bylo prokázáno hnízdní. Na lokalit bylo zaznamenáno 23 druh pták kriticky ohrožených (hnízdí nap. chástal vodní, lednáek íní, rákosník velký,...), 46 druh pták siln ohrožených a 27 druh pták ohrožených. Na pozemky tvoící PCHP je dle citovaného rozhodnutí zakázán vstup, vjezd na kole, koni, motorovými a jinými vozidly, plavidly všeho druhu, je zakázáno koupat se, plavat, táboit a bivakovat, provozovat jakékoli vodní sporty, provozovat rybolov, pikrmování ryb, pasení hospodáských zvíat, volný pohyb ps a jiných v zajetí chovaných živoich, zakázáno chovat vodní pernatou zv, pikrmovat zv do vody nebo na obnaženém dn. Další innosti jsou vázány na pedchozí písemný souhlas orgánu ochrany pírody, atd. Hranice PCHP Rozkoš je vytyena na všech lomových bodech, na pevnin tabulemi s nápisem, na vodní hladin v letním období bójemi. Po dobu existence PCHP jsou získávány podklady pro vyhlášení ZCHÚ. Mapové znázornní hranice této PCHP je znázornno na následujícím obrázku a je dále souástí pílohy oznámení. 1. Obr.. 5: Znázornní umístní pechodn chránné plochy Empla spol. s r.o. 24

Pedmtná lokalita se nachází v Chránné oblasti pirozené akumulace vod Východoeská kída (CHOPAV), pro kterou platí ochrana dle zákona o vodách. 254/2001 Sb., v platném znní. Dle zákona. 114/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis, byla v souladu s právem Evropských spoleenství v eské republice navržena soustava Natura 2000, která na území R vymezila evropsky významné lokality a ptaí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chránny jako zvlášt chránné území. Posuzovaný zámr nezasahuje do žádné evropsky významné soustavy (viz. stanovisko orgánu ochrany pírody píloha oznámení. 3). Z hlediska širších vztah je nejbližší evropsky významnou lokalitou pírodní rezervace Dubno (kód lokality CZ0523268) o rozloze 81,59 ha, která se od zámru rozprostírá ve vzdálenosti cca 2 km (vzdušnou arou). Druhou nejbližší evropsky významnou lokalitou je Babiino údolí Rýzmburk s kódem CZ0520028. Hlavním pedmtem ochrany jsou následující stanovišt. 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pnovce 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah 9180 Lesy svazu Tilio-acerion Sledovaná lokalita svými parametry neodpovídá uvedeným stanovištím, ani se zde nevyskytl žádný z hlavních druh uvedených jako hlavní dvod ochrany nejbližší Evropsky významné lokality. Nejbližší ptaí oblastí soustavy Natura 2000 je ptaí oblast Broumovsko (cca 14 km vzdušnou arou od zámru). Hlavním dvodem ochrany v ptaí oblasti Broumovsko je výr velký (Bubo bubo). Pedmtná lokalita není vhodným stanovištm pro hnízdní uvedeného druhu, hlavního pedmtu ochrany v ptaí oblasti Broumovsko. Obr.. 6: Znázornní soustavy Natura 2000 Zámr V míst zámru, ani jeho okolí není evidován žádný památný strom. Kulturní, historické památky ani archeologická nalezišt se v míst zámru nenacházejí. Empla spol. s r.o. 25

C. 1. 3. 2. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnjších ástí krajiny, úeln rozmístných podle funkních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních pírodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné šíky), dle aktuálního stavu krajiny a spoleenských limit a zámr urujících souasné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor pirozených i pozmnných, avšak pírod blízkých ekosystém, které udržují pírodní rovnováhu. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní ásti krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystém. Ekosystém je funkní soustava živých a neživých složek životního prostedí, jež jsou navzájem spojeny výmnou látek, tokem energie a pedáváním informací a které se vzájemn ovlivují a vyvíjejí v uritém prostoru a ase. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožuje existenci druh nebo spoleenstev rostlin a živoich. Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umožuje organismm pechody mezi biocentry. Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální a nadregionální. Dle ÚP SÚ Provodov Šonov je nejbližším prvkem lokálních ÚSES vodní nádrž Rozkoš (LBC. 87). Druhým nejbližším prvkem je LBC. 35 les Mnichovec a LBK. 60 Za humny (viz. obr.. 7). Nadregionální a regionální prvky ÚSES jsou situovány v dostatené vzdálenosti od zámru (viz. obr.. 8). Empla spol. s r.o. 26

Obr.. 7: Znázornní umístní lokálních systém ekologické stability LBC - návrh LBK návrh LBC LBK Empla spol. s r.o. 27

Obr.. 8: Znázornní nadregionálních a regionálních ÚSES C. 1. 3. 3. Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) dle 3 odst.1) písm. b) zákona 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utváející její typický vzhled nebo pispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany pírody jako významný krajinný prvek, zejména mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin, umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar vetn historických zahrad a park. Registrované významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utváejí její typický vzhled nebo pispívají k udržení její stability. V ešeném území se nenachází žádný registrovaný VKP. V blízkosti zámru se rozprostírá VKP ze zákona, kterým je rozsáhlá pehradní nádrž Rozkoš. C. 1. 3. 4. Území zatžovaná nad míru únosného zatížení (vetn starých ekologických zátží) Na pedmtném území se nenachází žádné staré ekologické zátže. C. 1. 3. 5. Extrémní pomry v doteném území V doteném území nejsou známy žádné extrémní pomry. Empla spol. s r.o. 28

C. 2. Struná charakteristika stavu složek životního prostedí v doteném území, které budou pravdpodobn významn ovlivnny C. 2. 1. Ovzduší Meteorologická situace Klimaticky území náleží do mírn teplé oblasti MT11, charakterizované teplým, suchým a dlouhým létem, krátkým pechodným obdobím s mírn teplým jarem a mírn teplým podzimem. Zima je krátká, mírná až mírn chladná, suchá až velmi suchá s krátkým trváním snhové pokrývky. Tabulka. 9: Klimatické charakteristiky oblasti MT11 Charakteristiky Klimatická oblast MT11 Poet letních dn 40-50 Poet dn s prmrnou teplotou >10 C 140-160 Poet mrazových dn 110-130 Poet ledových dn 30-40 Prmrná teplota v lednu v C -2 až 3 Prmrná teplota v ervenci v C 17-18 Prmrná teplota v dubnu v C 7-8 Prmrná teplota v íjnu v C 7-8 Prmrný poet dn se srážkami 1 mm a více 90-100 Srážkový úhrn ve vegetaním období v mm 350-400 Srážkový úhrn v zimním období v mm 200-250 Poet dn se snhovou pikrývkou 50-60 Poet dn zamraených 120-150 Poet dn jasných 40-50 Prmrná roní teplota je 7,6 o C a prmrný roní úhrn srážek 650 750 mm. Meteorologickou situaci pro potebu rozptylové studie popisuje vtrná ržice, která udává etnost smr vtr ve výšce 10 m nad terénem pro pt tíd stability pízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a ti tídy rychlosti vtru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Pro výpoet rozptylové studie byla použita vtrná ržice pro lokalitu Šee. Odborný odhad vtrné ržice zpracoval HMÚ Praha. Vtrná ržice je zobrazena na následujícím obrázku: Empla spol. s r.o. 29

Obrázek. 9: Grafické znázornní vtrné ržice pro lokalitu Šee Tabulka. 10: Hodnoty celkové vtrné ržice lokality Šee m.s -1 S SV V JV J JZ Z SZ CALM souet 1,7 4,1 3,05 7,59 9,49 7,04 4,73 6,57 6,81 30,12 79,5 5,0 1,18 0,73 2,26 5,25 3,3 1,14 3,14 2,45 0 19,45 11,0 0,03 0,02 0,03 0,35 0,26 0,02 0,29 0,05 0 1,05 souet 5,31 3,8 9,88 15,09 10,6 5,89 10 9,31 30,12 100/100 Z této vtrné ržice vyplývá, že nejvtší etnost výskytu má jihovýchodní vítr s 15,09 % a jižní vítr s 10,6 %. etnost výskytu bezvtí je 30,12 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 79,5 % pípad, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze oekávat v 19,45 % a rychlost vtru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 1,05 % pípad. I a II. tída stability poasí v pízemní vrstv atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 38,03 % pípad. Kvalita ovzduší Posuzovaná lokalita patí mezi oblasti ze zhoršenou kvalitou ovzduší - sdlení MŽP R vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základ dat za rok 2005. Základním obecným podkladem pro hodnocení souasného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami ((benzo(a)pyren, benzen, NO 2, PM 10,)) jsou výsledky pozaového imisního mení. Nejbližší stanice mící imisní koncentrace benzo(a)pyrenu a benzenu, jejichž hodnoty lze vzhledem k reprezentativnosti použít se nachází v Pelhimov - Košeticích. V Královéhradeckém kraji se monitoring oxidu dusiitého provádí v 9 mících stanicích, nejbližší mící stanicí je stanice. 539 Velichovky a stanice. 1354 Slavný. Na tchto stanicích není uvedena hodinová koncentrace. Další stanicí, kterou lze použít je stanice. 1504 Trutnov Mládežnická. V Královéhradeckém kraji se monitoring PM 10 provádí v 9 mících stanicích, nejbližší mící stanicí je stanice. 539 Velichovky (charakterizace stanice je výše v textu). Další stanice, kterou lze použít je stanice. 1496 Vrchlabí. Empla spol. s r.o. 30

Benzo(a)pyren Autokemp a parkovišt Šee Na stanici. 1562 Pelhimov Košetice dosahovala v roce 2006 prmrná roní hodnota koncentrace benzenu 0,2 ng/m 3. V roce 2006 nebyl roní limit 1,0 ng/m 3 pekroen. Benzen Na stanici. 1562 Pelhimov Košetice dosahovala v roce 2006 prmrná roní hodnota koncentrace benzenu 0,51 µg/m 3. V roce 2006 nebyl stanovený roní imisní limit pro benzen (5 µg/m 3, mez tolerance 4 µg/m 3 ) pekroen. NO 2 Na stanicich uvedených výše denní maximum NO 2 v roce 2006 dosahovalo hodnot od 50,3 do 94 µg/m 3 (8.7.), 95% kvantil = 25,1 až 29,3 µg/m 3, 98% kvantil = 38,6 až 48,4 µg/m 3. Hodinové maximum ze stanice. 1504 bylo 41,9 µg/m 3 (98% kvantil). Hodnota roní prmrné koncentrace za rok 2006 byla stanovena na uvedených 3 mících stanicích na 11,6 až 12,3 µg/m 3. Stanovené roní imisní limity pro NO 2 v roce 2006 nebyly na mících stanicích. 539,. 1354 a. 1504 pekraovány. Limity pro NO 2 z roku 2006: hodinový limit: 200,0 µg/m 3 roní limit: 40,0 µg/m 3 hodinová mez tolerance: 40,0 µg/m 3 roní mez tolerance: 8,0 µg/m 3 PM 10 Na stanici. 539 dosahovalo denní maximum koncentrace PM 10 238 µg/m 3 (31.1.), 98% kvantil = 181,0 µg/m 3 a na stanici. 1496 dosahovalo denní maximum koncentrace 117 µg/m 3 (30.1.), 98% kvantil = 65,0 µg/m 3. Hodnota roní prmrné koncentrace za rok 2006 byla stanovena na 41,2 µg/m 3 a 28,5 µg/m 3. Limity pro PM 10 z roku 2006: denní limit 50,0 µg/m 3, roní limit 40,0 µg/m 3 Stanovené roní imisní limity pro PM 10 nebyly na mící stanici. 1496 pekroeny. Imisní limity maximálních 24-hodinových koncentrací PM 10 jsou pekraovány již v hodnotách pozaového mení. Pro posouzení úrovn zneištní ovzduší v pedmtné lokalit lze rovnž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci Programu snižování emisí Královéhradeckého kraje (píloha J). Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Do výpotu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Královéhradeckého kraje a zdroje ze sousedních kraj v pásmu minimáln 5 km od hranice kraje. V píloze. 3 rozptylové studie (Imisní charakteristiky) jsou znázornny maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 pro stávající (2001) a výhledový (2010) stav, prmrné roní imisní koncentrace NO 2 pro stávající a výhledový stav a prmrné roní imisní koncentrace benzenu pro stávající stav. Empla spol. s r.o. 31

Pro souasný stav lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 50 µg/m 3. Pro souasný stav lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout prmrné roní imisní koncentrace NO 2 2 µg/m 3. Pro výhledový stav lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout maximální hodinové imisní koncentrace NO 2 20 µg/m 3. Pro výhledový stav lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout prmrné roní imisní koncentrace NO 2 1 µg/m 3. Pro souasný stav lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout prmrné roní imisní koncentrace benzenu 0,06 µg/m 3. C. 2. 2. Voda Hydrologické pomry Hydrologicky pedmtné území náleží do povodí Rozkošského potoka (íslo hydrologického poadí 1-01-03-056). Území je odvodováno potokem pramenícím 1 km severn od Vysokova a Rozkošským potokem. Vtší ást okresu Náchod je odvodována ekou Metují, která protéká celým okresem od severu k jihu a u Jarome se vlévá spolu s Úpou, která odvoduje západní ást okresu, do Labe. Významnou souástí vodního hospodáství je pehradní nádrž Rozkoš (.h.p. 1-01-02-056), která byla vybudována v letech 1966 1972 na potoce Rozkoš, zaujímá rozlohu pes 1 000 ha, a dosahuje prmrné hloubky 10 m. Nádrž Rozkoš slouží jako regulátor stavu vody na stedním toku Labe (k regulaci prtoku vody v ece Úp) a zárove je i významným stediskem rekreace a vodních sport. Údolní nádrž Rozkoš byla vybudována v letech 1966 1972. Charakteristiky nádrže Rozkoš: Kóta hladiny stálý prostor 271,6 m n.m. Kóta hladiny zásobní prostor 280,5 m n.m. Kóta hladiny celkový ovladatelný prostor 282,6 m n.m. Objem stálý prostor... 12,054 mil. m 3 Objem zásobní prostor... 52,134 mil. m 3 Objem celkový ovladatelný prostor... 76,154 mil. m 3 Zatopená plocha stálý prostor 423 ha Zatopená plocha zásobní prostor 893 ha Zatopená plocha celkový ovladatelný prostor 1 000 ha Kvalita vod Vodní nádrž Rokoš je rekrean využívána. Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. 159/2003 Sb. byla na této nádrži stanovena koupací oblast. Spolenost Povodí Labe s.p., na této nádrži a jejich pítocích provádí pravidelné sledování kvality vody. Z výsledk tchto sledování mimo jiné vyplývá, že nádrž je nadmrn zásobována živinami (eutrofizace). Eutrofizace je zpsobena zvýšeným obsahem minerálních živin, pedevším slouenin fosforu a dusíku ve vazb na teplotu vody. Pokraující eutrofizace vede k nepíznivému rozvoji vodního kvtu. Dsledkem tohoto jevu je ohrožování rekreaní funkce vodní nádrže Rozkoš. Souástí koncepce ochrany vody v nádrži Rozkoš je dsledné odvedení všech odpadních vod (i pedištných) pod nádrž Rozkoš. Funkce vodní nádrže Rozkoš: - nalepšení prtok - ochrana ped povodnmi - rekreace Empla spol. s r.o. 32

C. 2. 3. Pda Autokemp a parkovišt Šee Druhy pd Území okresu Náchod náleží do regionu illimerických a hndých pd. ást okresu pokrývají hndozem typická a luvická na spraších a sprašových hlínách. Kolem nádrže Rozkoš se na slínitých jílech až slínech vyvinula pararendzina typická, na polygenetických hlínách a svahovinách opuk, potom pararendzina karnbizemní (pelosoly). Erozní innost Vodní a vtrné erozi jsou obecn vystavovány pedevším zemdlsky obdlávané rozsáhlé plochy na svažitém terénu. V ešeném území se nachází spíše rovinné plochy lemované rozsáhlou vodní plochou, stromovými a keovými porosty nebo perušené urbanizaními prvky krajiny (dopravní komunikace, zástavba). C. 2. 4. Geofaktory území Geologie Geologicky se území nachází pi severovýchodním okraji eské kídové pánve. Horninové prostedí je tvoeno zpevnnými usazeninami permokarbonu a kídy, které jsou pekryty nezpevnnými usazeninami kvartérního stáí. Permokarbonské usazeniny tvoí nkolik set metr mocný komplex arkózových pískovc a lupk rudohndé barvy. Cenomanské souvrství je tvoeno vrstvami pískovc rzného charakteru ocelkové mocnosti okolo 25 m. Na povrch cenomanské sedimenty vycházejí v severní ásti povodí severn od Vysokova, ve svazích údolí soubžného s údolím Vysokovského potoka. Spodnoturonské souvrství na sedimenty cenomanského stáí transgresivn nasedá. Vývoj souvrství je litologicky monotónní. Ve vrstevním sledu pevládají slínité prachovce až jemnozrnné pískovce, spongility a slínité vápence o pvodní mocnosti 45-60 m. Stednoturonské souvrství je nejmladším kídovým lenem. Je zachováno pouze ve svém nejstarším vývoji v mocnosti do 50 m. Litologicky je tvoeno monotónním komplexem slínitých prachovc až prachovitých slínovc se znaným podílem jílovité složky. Kvarterní usazeniny tvoí pokryv tém celého území. Zastoupeny jsou pevážn produkty zvtrávání horninového masivu eluviální a svahové sedimenty. Mocnosti kvarterních vrstev se zpravidla pohybují v rozmezí 1-3 m. Hydrogeologie Hydrogeologicky území náleží do hydrologického rajonu 422 Podorlická kída. Vyvinut je dvoukolektorový systém vázaný na propustné vrstvy kídového stáí: prlinovpuklinový kolektor cenomanský a puklinový kolektor spodnoturonský. V ešeném území je hladina podzemních vod obou kolektor mírn napjatá s negativní výtlanou úrovní. Piezometrická výška hladiny podzemních vod je v pípad spodnoturonského kolektoru pibližn 8 20 m pod terénem, v pípad cenomanského kolektoru cca 3-20 m. Stednoturonské souvrství má charakter izolátoru až poloizolátoru. Jeho tsnící charakter je porušen podél tektonických poruch. Malé zvodnní je ve stednoturonském komplexu vázáno na pásmo podpovrchového rozpojení horninového masivu. Založený systém tektonických poruch uruje pednostní obhové trasy podzemních vod. V drcených pásmech tektonických poruch je propustnost horninového prostedí o nkolik ád vyšší oproti okolnímu horninovému masivu. Zdroje podzemních vod jsou pednostn doplovány v pásmech výchoz propustných hornin pi severovýchodním okraji povodí Rozkošského potoka. Smr proudní podzemních vod hlubšího obhu je SV-JZ, kde se tyto pírodn odvodují do vodních tok (Rozkošský potok, Úpa). Empla spol. s r.o. 33

C. 2. 5. Fauna a flóra, ekosystémy Dle biogeografického lenní (M. Culek, 1995) náleží pedmtné území do Cidlinskochrudimského bioregionu 1.9. Bioregion leží zásti v termofytiku. Území náleží do oblasti stedoevropské teplomilné kvteny, obvodu teplomilné kvteny. Ve flóe jsou zastoupeny subatlantské typy reprezentované druhy jako pupeník obecný, ovsíek obecný, blolístka nejmenší, z kontinentálních druh se vyskytují ostice plsnatá i vesovištní, plamének pímý, tužebník obecný, len žlutý a druhy širokých niv jako nap. nadmutice bobulnatá, ostice pobežní, pryšec plocholistý, atd. Podle mapy potenciální pirozené vegetace náleží území k ernýšové dubohabin (Melampyro nemorosi-carpinetum) (NEUHÄUSLOVÁ & al. 1998). Dlouholetý botanický výzkum pehrady Rozkoš a bezprostedního okolí provádí František Krahulec (KRAHULEC 1969, 1975, 1981, 1989, KRAHULEC & KAPLAN 1994, KRAHULEC & al. 1980). Z botanicky významných lokalit se nejblíže nacházejí PR Dubno, VKP les Mnichovec a louky mezi obcemi Domkov a Doubravice. Pro posuzované území bylo v íjnu roku 2005 vypracováno biologické posouzení (RNDr. V. Samková Ph.D., RNDr. J. Veselý) a doplnk biologického hodnocení (Mgr. Jan Losík) v záí 2007, které jsou pílohou oznámení. 8. Posouzení z roku 2005 vystihuje pozdn letní a podzimní aspekt (polovina záí a první polovina íjna). Pozornost byla vnována savcm, ptákm, plazm a obojživelníkm. Dále byl sledován stav rostlinných spoleenstev. U všech jmenovaných skupin byla zjiš ována pedevším pítomnost zvlášt chránných druh resp. druh uvedených ve vyhlášce 395/92 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Charakteristika vegetace na posuzované lokalit Pi botanickém przkumu bylo území rozdleno na 4 lokality: 1. nekosené louky na parcele 78/2 2. nekosené louky na parcele 13/2 3. remíz podél behu Rozkoše na parcelách 78/2, 157/2 4. beh pehrady Rozkoš Posuzované území z vtší ásti pokrývají nekosené louky, v minulosti pravdpodobn peorané. Na louce jsou zastoupeny druhy mezofilních ovsíkových luk sv. Arrhenatherion elatioris (nap. Arrhenatherum elatior, Crepis biennis, Daucus carota, Festuca rubra, Heracleum sphondylium, Leucanthemum sp.). Louky byly zejm dosévané, velkou pokryvnost má tolice vojtška, asté jsou synantropní druhy (Artemisia vulgaris, Cirsium arvense, Tripleurospermum inodorum ad.). Na parcelách 157/2 a 78/2 podél pehrady Rozkoš roste pás vzrostlejších strom, tvoený javory (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), jasany (Fraxinus excelsior), topoly (Populus x canadensis), jablonmi (Malus sp.), roztroušen se vyskytují slivon (Prunus insititia), rzné druhy stromových (Salix alba, S. caprea) i keovitých vrb (Salix cinerea, S. viminalis, S. triandra). V podrostu remízu rostou semenáe jasan, kee ptaích zob (Ligustrum vulgare), rží (Rosa canina) a hloh (Crataegus sp.). Na behu Rozkoše se prolínají porosty chrastice (Phalaris arundinacea), rákosu (Phragmites australis), jednotlivé stromy (Fraxinus excelsior), nebo kee vrb. Na obnaženém dn pehrady rostou porosty jednoletých vlhkomilných rostlin dvouzubc (Bidens cernua, B. radiata, B. tripartita), protží bahenních (Gnaphalium uliginosum), blatnky vodní (Limosella aquatica), rukve bažinné (Rorippa palustris), rdesen (Polygonum amphibium, P. lapathifolia). Empla spol. s r.o. 34

Autokemp a parkovišt Še e Na dot ené území na severozápad orná p da. navazuje sekaná kulturní louka, na severovýchod Obr.. 10 a 11: Vegetace na posuzované lokalit Vegetace v okolí plánovaného autokempu a na PCHP V dopl ujícím biologickém hodnocení provedeném v roce 2007 bylo zam eno na biologické druhy v širším okolí zám ru, zvlášt na p echodn chrán né ploše Rozkoš situované cca 500 m od zám ru (viz. kapitola C.1.3.1). V okolí navrženého autokempu se st ídají polní kultury s áste n intenzifikovanými loukami a menšími lesními porosty. Na b ezích vodní nádrže Rozkoš se vyskytují porosty ke ových vrb v mozaice s mok adní bylinnou vegetací a fragmenty mok adních olšin. Rozptýlená zele podél cest a na sušších nevyužívaných místech je tvo ena porosty k ovin tvo ených pta ím zobem obecným, hlohy, r ží šípkovou, bezem erným a náletovými d evinami jako topol osika nebo jasan ztepilý. V d ím typem vegetace na b ezích nádrže Rozkoš jsou husté porosty ke ových vrb, které se vyskytují v místech pozvolných b eh, které bývají po ást roku zatopeny vodou (viz. obr.. 13). Tato vegetace je z biologického pohledu nejzajímav jší a pokrývá i v tší ást b eh na území P echodn chrán né plochy Rozkoš. Dominují vrba košíká ská, v. nachová a v. k ehká, v porostech se však vyskytuje i vrba bílá, trojmužná a popelavá. Mok adní vegetace v okolí vrbin a jejich interiéru je tvo ena druhy jako chrastice rákosovitá, rákos obecný, ost ice pob ežní, ost ice ostrá, zblochan vodní kosatec žlutý, orobinec širolistý, karbinec evropský, žabník jitrocelový, máta vodní, kyprej vrbice a vrbina obecná. Sušší partie vrbových porost, které nebývají pravideln zatopeny mají podrost tvo ený nitrofilními druhy, dominuje kop iva dvoudomá a svízel p ítula, dále zde hojn roste kuklík m stský a opletník plotní. Tyto druhy nalezneme i v podrostu olšin, které jsou krom olše lepkavé i šedé tvo eny výsadbami topolu kanadského a dalšími d evinami jako je jasan ztepilý, kalina obecná, st emcha a bez erný. Krom uvedených bylin se v podrostu pravideln vyskytuje i krti ník hlíznatý, pchá zelinný, bršlice kozí noha, kost ava obrovská, lipnice obecná, bodlák kade avý, istec bahenní a netýkavka žláznatá. Vn jší okraje d evinných formací na rozhraní s ornou p dou jsou áste n udržovány se ením, v tšinou však zar stají dominantními druhy trav a b žných lu ních bylin (srha lalo natá, ovsík vyvýšený, psárka lu ní, kostival léka ský, svízel si iš ový, kakost lu ní, vikev pta í, hrachor lu ní atd.). Empla spol. s r.o. 35

Obr.. 12 a 13: Vegetace na behu Rozkoše v blízkosti zámru Vzhled pobežních porost v PCHP za vysoké hladiny v nádrži Rozkoš Fauna Savci byli na provedených pochzkách v íjnu 2005 prokázáni bu zvukovými projevy nebo pobytovými znakami. Nebyl provádn jejich odchyt, nebo lov. Na lokalit zcela chybli zástupci obojživelník a plaz. Seznam nalezených rostlinných a živoišných druh v íjnu 2005 je uveden v biologickém hodnocení (píloha oznámení. 8). Na lokalit nebyly nalezeny druhy chránné podle zákona. 114/92 Sb., respektive uvedené ve vyhlášce. 395/92 Sb., v platném znní. Spoleenstvo obratlovc v okolí plánovaného autokempu V doplujícím biologickém hodnocení (2007) bylo zameno na výskyt obratlovc v blízkosti zámru a PCHP. Vzhledem k vhodným biotopm se na bezích vodního díla Rozkoš vyskytuje ada obojživelník, krom zelených skokan (Raná esculenta agg.), kteí jsou po vtšinu roku vázáni na vodní prostedí, zde žijí i další siln ohrožené druhy: skokan štíhlý (Raná dalmatina) a rosnika zelená (Hýla arborea). Z ohrožených byla zjištna ropucha obecná (Bufo bufo); dále skokan hndý (Raná temporaria), který však nepatí mezi zvlášt chránné druhy. Tyto žáby jsou v terestrické fázi životního cyklu vázány na devinné porosty v pobežním pásu pehrady a mohou pronikat i do okolní krajiny, pedevším podél vodních tok. Z plaz lze v širším okolí nalézt na sušších místech siln ohroženou ještrku obecnou (Lacerta agilis), vyskytuje se zde však jen ojedinle v porostech travinné vegetace na okrajích kovin podél cest. Ve vlhkých biotopech kolem nádrže Rozkoš žije ohrožená užovka obojková (Natrix natrix). Savci jsou v zájmovém území zastoupeni bžnými druhy jako srnec obecný, prase divoké, zajíc polní, liška obecná a další hojné druhy menších šelem a hlodavc. Žádný ze zaznamenaných druh savc není zákonem chránn. Nejvýznamnjší skupinou zájmového území je spoleenstvo pták. Zejména za tahu se zde zastavuje ada bžných i vzácných druh bahák, vrubozobých i dravc (orlovec íní, orel moský, jespáci kivozobý a šedý, kulík písený, koliha malá, vlha pestrá, jespáek ploskozobý, dytík úhorní, chástal malý, vodouš štíhlý, hvízdáci euroasijští, husy a kachny, volavka stíbitá a další). Lokalita je významná také jako zimovišt a hnízdišt mnoha druh z nichž ada patí k ohroženým podle naší legislativy. Pro mnohé ze zjištných druh má znaný význam pechodn chránná plocha jižn od plánovaného autokempu. Empla spol. s r.o. 36