METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 1 z 35

Všechny typy prjektů Vydání č. Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí Metdiky způsbilých výdajů OP LZZ Platné d Zpracval Zrevidval Schválil Jmén Pdpis Jmén Pdpis Jmén Pdpis Pěchučk Pěchučk Šlcvá Šlcvá, vr. vá vá, vr. 1 11.2.2008 Fltýn Fltýn, vr. Revize č. 1 2 3 4 5 Předmět revize Strana Platné d 1. úprava způsbilsti prjektů TA 2. dplnění pvinnsti příjemce značvat dklady 3. úprava nezpůsbilých výdajů 1. zavedení nepřímých nákladů pr grantvé prjekty, rzdělení pravidel pr grantvé a individuální prjekty 2. změna řazení kapitl 3. úprava kapitly Místní cestvné/náklady prjektu 4. dplněny cestvní náhrady pr zaměstnance zahraničních partnerů 5. dplněn ustanvení hledně způsbilsti DPH u zahraničních faktur 1. Dplněn úvd 2. Navýšení limitu pr mzdvé příspěvky 3. dstranění náležitstí pr nákup služeb, dplnění dkazu na D9 4. specifikace dměn v sbních nákladech, dplnění způsbilsti náhrady mzdy při pracvní neschpnsti 5. dplnění pžadavku metdiky pr výpčet pdílu užití zařízení a vybavení pr prjekt 6. upřesnění některých plžek nepřímých nákladů 7. vypuštění plžek nepřímých nákladů z jedntlivých kapitl rzpčtu, infrmace pnechána na jednm místě v kapitle 2.7.2. 4 4 14 6-19 29-33 27 10,24 34 4 17,30 15,29 8,23 12,25 9,15,16, 20,21 9,14 Pdpis správce kpie 10.3.2008 Šlcvá, v.r. 20.8.2008 Šlcvá, v.r. 2.3.2009 Šlcvá, v.r. Revize Zpracval Zrevidval Schválil č. Jmén Pdpis Jmén Pdpis Jmén Pdpis 1 Fltýn, v.r. Pěchučkvá, v.r. Šlcvá, v.r. 2 Fltýn, v.r. Pěchučkvá, v.r. Šlcvá, v.r. 3 Fltýn, v.r. Kratchvílvá, v.r. Šlcvá, v.r. 4 5 Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 2 z 35

Všechny typy prjektů Obsah 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů... 5 2 Pravidla způsbilsti výdajů pr grantvé prjekty... 7 2.1 Osbní výdaje... 7 2.2 Cestvné... 9 2.3 Zařízení a vybavení... 11 2.4 Nákup služeb... 14 2.5 Drbné stavební úpravy... 15 2.6 Přímá pdpra... 15 2.7 Nepřímé náklady... 16 3 Pravidla způsbilsti výdajů pr individuální prjekty... 21 3.1 Osbní výdaje... 21 3.2 Cestvné... 22 3.3 Zařízení a vybavení... 24 3.4 Místní kancelář/náklady prjektu... 27 3.5 Nákup služeb... 28 3.6 Drbné stavební úpravy... 28 3.7 Přímá pdpra... 28 4 Křížvé financvání... 30 5 Nezpůsbilé výdaje... 33 6 Daň z přidané hdnty DPH... 34 7 Výdaje veřejné správy... 35 Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 3 z 35

Všechny typy prjektů Úvd Tent dkument stanvuje pdrbná pravidla způsbilsti výdajů, která jsu platná pr prjekty splufinancvané z Operačníh prgramu Lidské zdrje a zaměstnanst. Pr usnadnění vyplňvání rzpčtu prjektu v aplikaci Benefit7 jsu pravidla způsbilsti výdajů strukturvána pdle jedntlivých kapitl rzpčtu. Vzhledem k tmu, že pr grantvé prjekty byly v rámci zjedndušení administrace prjektů zavedeny nepřímé náklady, pravidla způsbilsti výdajů se dělí d dvu základních blků pr grantvé prjekty (kap. 2) a pr individuální prjekty (kap. 3). Pravidla a pstupy ppsané ve zbývajících kapitlách tét metdiky jsu platné pr všechny typy prjektů. V případě grantvých prjektů realizvaných na základě výzev vyhlášených bez nepřímých nákladů se v případě plžek spadajících mezi nepřímé náklady pužijí pravidla způsbilsti výdajů jinak platná pr prjekty individuální. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 4 z 35

Všechny typy prjektů 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů Pdpra pskytnutá prjektům realizvaným OP LZZ se vztahuje puze na způsbilé výdaje. Výdaje jsu způsbilé pr financvání v rámci OP LZZ, jestliže splňují všechny následující pdmínky: Typ výdaje: výdaj musí být vynalžen na činnsti v suladu s nařízením Evrpskéh parlamentu a rady (ES) č. 1081/2006 Evrpském sciálním fndu, v suladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, v suladu s Pravidly způsbilých výdajů (usnesení vlády č. 61/2007) a musí být v suladu s cílem příslušné priritní sy OP LZZ; Účel výdaje: výdaj musí být nezbytný pr realizaci prjektu a musí mít přímu vazbu na prjekt (tj. musí být vynalžen na aktivity v suladu s bsahvu stránku a cíli prjektu); Datum uskutečnění výdaje: výdaj je způsbilý, pkud vznikl a byl uhrazen v časvém rzmezí 1.1. 2007 31.12. 2015 s následujícím mezením: Individuální prjekty/prjekty TA za způsbilé výdaje se pvažují výdaje suvisející s realizací vzniklé nejdříve 3 měsíce před předlžením prjektu ke schválení příslušnému článku implementační struktury 1 ; Grantvé prjekty za způsbilé výdaje se pvažují výdaje prjektu vzniklé p uzavření právníh aktu pskytnutí pdpry během bdbí, které je v tmt právním aktu definván. Způsbilými jsu také výdaje, které byly uskutečněny p uknčení prjektu, ale jejich věcné plnění suvisí s bdbím, ve kterém se prjekt realizval (např. mzdy za pslední měsíc realizace prjektu, závěrečný audit). Evidence a prkazvání uskutečněnéh výdaje: výdaj musí skutečně vzniknut, být vynalžen, zaznamenán na bankvních účtech příjemce finanční pdpry neb jeh partnerů, být identifikvatelný a kntrlvatelný a musí být dlžitelný riginály účetních dkladů ve smyslu 11 zákna účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pzdějších předpisů, resp. riginály jiných dkladů ekvivalentní průkazní hdnty. Každý riginál relevantníh účetníh dkladu je příjemce pvinen značit (razítk, text apd.), že se jedná výdaj financvaný z OP LZZ, prjektu č. xxxx. Výjimku z pdmínky skutečnéh zaplacení a z pdmínky dlžitelnsti účetními dklady tvří: dpisy, výdaje v naturáliích 2. Výjimku z pdmínky dlžitelnsti účetními dklady představují nepřímé/režijní náklady. Ostatní pdmínky pr způsbilst výdajů musí být splněny. Efektivita výdaje: výdaj musí být přiměřený (musí dpvídat cenám v čase a místě bvyklým 3 ) a musí být vynalžen v suladu s následujícími principy: 1 V případě prjektů TA předlžených v prvním plletí 2008 jsu výdaje způsbilé d 1.1.2008 2 Za výdaje v naturáliích lze pvažvat: pskytnutí výzkumné neb dbrné činnsti; pskytnutí neplacené dbrvlné činnsti. Hdnta tét práce se určuje na základě vynalženéh času prkázanéh ve výkazech práce a bvyklé hdinvé a denní sazby za prvedenu práci. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 5 z 35

Všechny typy prjektů hspdárnsti minimalizace výdajů při respektvání cílů prjektu nezbytných pr realizaci prjektu, účelnsti přímá vazba na prjekt a nezbytnst pr realizaci prjektu, efektivnsti maximalizace pměru mezi výstupy a vstupy prjektu. Vyhlašvatel může v rámci výzvy pr předkládání prjektů stanvit limity pr ceny (např. pr sbní náklady, zařízení a vybavení), jež budu pr danu výzvu pvažvány za bvyklé. U nepřímých nákladů se nepsuzuje způsbilst jedntlivéh výdaje má se za t, že tyt výdaje vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prplaceny budu ve výši tht pdílu na skutečně vynalžených a prkázaných způsbilých přímých nákladech prjektu. 3 Obvyklu se rzumí cena, která by byla dsažena při prdejích stejnéh, ppřípadě bdbnéh majetku neb při pskytvání stejné neb bdbné služby v bvyklém bchdním styku v tuzemsku ke dni cenění. Příjemce je pvinen tut bvyklst pdlžit v případě pchybnstí pskytvatele při žádsti platbu či při kntrle (např. analýzu trhu, cenvým srvnáním). Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 6 z 35

Puze grantvé prjekty 2 Pravidla způsbilsti výdajů pr grantvé prjekty Níže uvedená pravidla způsbilsti bsahující využití nepřímých nákladů 4 platí pr grantvé prjekty 5. Výdaje jsu uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rzpčet v elektrnické žádsti Benefit7. Výjimky z níže uvedených prcentních limitů stanvuje Řídící rgán na základě žádsti vyhlašvatele výzvy. 2.1 Osbní náklady výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu (včetně pracvníků zaměstnaných na základě dhd pracvní činnsti a dhd prvedení práce); výdaje musí dpvídat nminálním mzdám 6, event. platům 7 a záknným dvdům na sciální a zdravtní pjištění 8 hrazeným zaměstnavatelem; případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, které je zaměstnavatel pvinen hradit na základě platných právních předpisů (dvdy d Fndu kulturních a sciálních ptřeb 9, záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání) 10 ; 4 Nepřímé náklady prjektu jsu náklady, které nejsu neb nemhu být jednznačně spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu. Tyt náklady zahrnují zejména náklady spjené s administrací prjektu. Dále mezi ně patří také náklady, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně jsu vyknávány v rámci běžných činnstí rganizace příjemce pmci neb českéh partnera a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu. Nepřímé náklady se neprkazují a tudíž se jejich rzpis ani neuvádí d rzpčtu prjektu, jejich výše se dvzuje d přímých nákladů (v předem stanvené knkrétní prcentní výši). V rámci rzpčtu prjektu se způsbilé nepřímé náklady vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům skutečně vynalženým a prkázaným pdle tét Metdiky způsbilých výdajů OP LZZ p dečtení výdajů na křížvé financvání. 5 V případě grantvých prjektů, u kterých nejsu aplikvány nepřímé náklady (např. výzva k předkládání prjektů byla vyhlášena před zavedením nepřímých nákladů, neb vyhlašvatel výzvy nepřistupil k využití nepřímých nákladů), platí pr grantvé prjekty pravidla způsbilsti výdajů jak pr prjekty individuální. 6 Nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě a představuje pdíl připadající na jednh zaměstnance za měsíc. Jedná se hrubu mzdu, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. 7 Plat pdle zákna č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech 8 Záknné dvdy na sciální a zdravtní pjištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance dle platnéh znění zákna č. 589/1992 Sb., resp. č. 592/1992 Sb. 9 Dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb se jedná dvdy d FKSP v rganizačních slžkách státu, ve státních příspěvkvých rganizacích a příspěvkvých rganizacích zřízených územními samsprávnými celky. 10 Pjistné pdle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání (ve znění pzdějších nvel). Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 7 z 35

Puze grantvé prjekty výdaje na dměnu příjemce finanční pdpry neb českéh partnera prjektu, který je OSVČ; tyt výdaje nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném místě, čase a bru. Např. pr prvnání sbních výdajů s bvyklu výší v daném bru, čase a místě lze využít Infrmační systém průměrném výdělku (ISPV). Infrmační systém je dstupný na www.mpsv.cz/ispv.php. Zárveň je pskytvatel pdpry (vyhlašvatel dané výzvy) právněn stanvit limity mzdvých výdajů; čas skutečně strávený realizací prjektu je třeba dkladvat pracvními výkazy jedntlivých sb zapjených d realizace (netýká se ddavatelů). Náležitsti pracvníh výkazu jsu blíže specifikvány v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv realizaci prjektu OP LZZ (D10); pkud se zaměstnanec pdílí přím na prjektu puze částí svéh pracvníh úvazku, musí být výdaje suvisející s jeh pracvní činnstí rzděleny na základě prkazatelnéh kritéria na výdaje suvisející s prjektem a na výdaje s prjektem nesuvisející. Pužití zvlenéh kritéria musí být žadatel (partner) schpen kdykliv (v průběhu i p sknčení prjektu) dlžit. Rzsah práce na prjektu je pvinnu náležitstí pracvních smluv, dhd a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazvaná puze práce uskutečněná na prjektu v rámci určené části úvazku; pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Jeden pracvník nemůže být zaměstnán na prjektech ESF na více než 1,6 úvazku celkem 11 ; Jeden pracvník nemůže být zaměstnán na prjektech ESF celkvě na více než 1,6 úvazku. v rzpčtu prjektu budu stanveny jedntkvé mzdvé náklady zvlášť pr každu plánvanu pracvní pzici v realizačním týmu v závislsti na typu pracvníh pměru. Schválené jedntkvé mzdy prjektvých pracvníků jsu p celu dbu realizace prjektu závazné; dměny pracvníků jsu způsbilým výdajem za pdmínky, že vyplacené dměny pracvníkům pracujícím na prjektu jsu dměnu za kvalitní práci či splnění mimřádnéh úklu apd. Zdůvdnění vyplacených dměn ze strany příjemce je nezbytnu pdmínku jejich způsbilsti. Příjemce rvněž stanví ve svém vnitřním předpisu, klektivní smluvě apd. kritéria, při jejichž splnění lze dměny zaměstnanci pskytnut. Nezpůsbilé jsu pravidelné dměny a dměny nesuvisející s prací na prjektu; náhrada za čerpanu dvlenu musí být pracvníkvi pukázaná v dbě realizace prjektu, musí příslušet k bdbí realizace prjektu, dále je nutné zhlednit rzsah práce pr prjekt (bude se krátit u pracvníků pracujících částí svéh úvazku na prjektu). Stejně tak je nutné tt zhlednit u náhrady mzdy neb platu. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy neb platu za 4 týdny (neb část z těcht 4 týdnů) nevyčerpané dvlené (tedy tzv. prplacení) puze v případě sknčení pracvníh pměru. Náhrada mzdy neb platu za tu část nevyčerpané dvlené, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci nejen v případě sknčení pracvníh pměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemhl tut dvlenu vyčerpat d knce příštíh kalendářníh rku resp. ani d knce dalšíh kalendářníh rku. 11 Obecné pravidl pr uzavření pracvníh pměru vyplývající ze zákníku práce (zákn č. 262/2006 Sb.), zejména 13 a 74-79. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 8 z 35

Puze grantvé prjekty dále je způsbilým výdajem náhrada mzdy neb platu za prvních 14 kalendářních dnů dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény. D přímých sbních nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Obecně se jedná náklady na dměňvání pracvníků, kteří vyknávají v rámci rganizace činnsti zajišťující chd rganizace a nikli primárně realizaci prjektu pdpřenéh z OP LZZ, např. vedení účetnictví, persnalistiku apd. Přesný výčet činnstí, pr které platí, že pkud je zajišťuje pracvník příjemce či českéh partnera, pak náklady na jeh dměňvání patří mezi nepřímé náklady, je uveden v kapitle 2.7.2 Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.2 Cestvné D přímých způsbilých nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Přesný výčet nákladů vymezených jak nepřímé je uveden v kapitle 2.7.2 Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. Obecně lze říci, že d přímých nákladů v rámci tét kapitly rzpčtu patří cestvné spjené se zahraničním pracvními cestami pracvníků českých subjektů a cestvní náhrady pr zahraniční experty. Veškeré cestvní náhrady a náklady na prvz vzidla spjené s vnitrstátními pracvními cestami patří mezi nepřímé náklady. 2.2.1 Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Způsbilé jsu výdaje spjené s pracvními cestami zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů při zahraničních cestách, přičemž zaměstnancem se rzumí také sba, která má s příjemcem, ppř. českým partnerem uzavřenu dhdu prvedení práce či pracvní činnsti, pkud je tak v dhdě stanven. Veškeré cestvní náhrady spjené s tuzemskými pracvními cestami patří d nepřímých nákladů a nelze je prt zařadit d rzpčtu d kapitly Cestvné v rámci přímých nákladů. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů členů realizačníh týmu prjektu (zaměstnanci příjemce a českých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu) musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu zákníkem práce č. 262/2006 Sb., a navazujícími předpisy. Při vyúčtvání pracvních cest se pstupuje pdle vyhlášky MPSV, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Knkrétně pr zahraniční pracvní cesty se dále pstupuje pdle vyhlášky MF základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty. Cestvní náhrady členů realizačníh týmu při zahraničních cestách jsu zahrnuty v kapitle rzpčtu Cestvné. Cestvné lektrů, kteří zasílají fakturu, musí být zahrnut v kapitle Nákup služeb a cestvné účastníků šklení v kapitle Přímá pdpra. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 9 z 35

Puze grantvé prjekty 2.2.2 Způsbilé druhy cestvních náhrad při zahraniční pracvní cestě Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Pužití sukrméh vzidla 12 Způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4, zákna č. 262/2006 Sb. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Pužití městské hrmadné dpravy Je mžné hradit výdaje na městsku hrmadnu dpravu. Při zakupení časvých kupnů musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Pužití letadla Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku vyšší kvality (SuperCity, EurCity, InterCity, Express apd.). Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým. Stravné 13 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů 12 Pužití služebníh vzidla představuje plžku prvz vzidla a spadá d nepřímých nákladů (viz kap. 2.7.2) 13 Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje. Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí, a t nejméně 25 % a nejvýše 70 % z určené výše stravnéh za každé bezplatně pskytnuté jídl, které má charakter snídaně, běda neb večeře. Míru krácení stravnéh známí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Pkud tak neučiní, stravné nekrátí. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 10 z 35

Puze grantvé prjekty Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd. 2.2.3 Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční pracvníky prjektu patří v celé výši mezi přímé náklady. Tyt náhrady, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: http://eurpa.eu.int/cmm/eurpeaid/perdiem/perdiem.pdf. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních partnerů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. Náklady na tuzemské pracvní cesty zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů patří mezi nepřímé náklady. Náklady na zahraniční pracvní cesty zaměstnanců příjemce a zaměstnanců českých partnerů a cestvní náklady na zahraniční experty a případně zaměstnance zahraničních partnerů jsu zahrnuty d přímých nákladů v rámci kapitly rzpčtu Cestvné. 2.3 Zařízení a vybavení Způsbilé v rámci tét kapitly rzpčtu jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, které nepatří mezi depisvatelný majetek, není nábytkem, dále dpisy vybavení a zařízení, které nepatří mezi nepřímé náklady, a také veškeré výdaje na nehmtný majetek. Pstup při přizvání zařízení a vybavení blíže specifikvanéh dále v tét kapitle se řídí Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Pkud jsu plžky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá bude puze pměrná část těcht nákladů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu a žadatel ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit). Z prstředků OP LZZ lze v rámci tét kapitly hradit následující výdaje: výdaje spjené s nákupem nvéh, resp. pužitéh vybavení a zařízení (např. pčítačvé vybavení, připjení k síti pr přens infrmací a pčítačů ve šklicích, výcvikvých či výzkumných centrech, vybavení k výuce, strjní zařízení pr výuku či zlepšení dbrných dvednstí a dále nezbytné předměty, které jsu přím a výhradně spjené s účelem prjektu, jak je dhdnut ve schváleném prjektu): výdaje na nákup jedné plžky nvéh vybavení či zařízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh majetku (u PC se jednu plžku rzumí celá PC Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 11 z 35

Puze grantvé prjekty sestava, tj. pčítač, mnitr, klávesnice, myš, základní SW) nesmí přesáhnut částku 40 000 14 Kč; výdaje na nákup pužitéh zařízení jsu mžné, ale puze při ddržení následujících pdmínek: prdejce pužitéh zařízení vystaví prhlášení, ve kterém ptvrdí, že tt zařízení nebyl v průběhu uplynulých pěti let získán prstřednictvím státní pdpry neb pdpry Evrpských Splečenství; kupní cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 15 a musí být nižší než výdaje na bdbné, avšak nvé zařízení; zařízení musí splňvat platné nrmy a standardy; výdaje na nákup jedné plžky pužitéh zařízení nesmí přesáhnut částku 40 000 Kč. Pstup pr nákup zařízení se bude řídit záknem veřejných zakázkách 16 pkud se na ně tent zákn vztahuje. Pkud bude předpkládaná cena zakázky menší než 2 milióny Kč, při výběru ddavatelů se pstupuje jak při nákupu služeb viz Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). výdaje na nákup drbnéh hmtnéh 17 majetku, který je pr realizaci nezbytný, s výjimku plžek zařazených mezi nepřímé náklady (viz níže); výdaje na nákup výukvéh materiálu; nájem, splátky perativníh leasingu 18 zařízení a budv služících ve prspěch cílvé skupiny (nikli pr administraci prjektu) jsu způsbilým výdajem za těcht předpkladů: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu (pkud bude zjištěn, že např. výdaje za prnájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budu dečteny); jen pkud dtaci přijímá nájemce (dtace musí být pužívána na výdaje nájmu); budva neb zařízení musí být využívány pr daný prjekt.. splátky finančníh leasingu 19 za splnění následujících pdmínek: předmět leasingu je sám sbě způsbilý k financvání z ESF; 14 Výdaje nad tyt limity lze financvat prstřednictvím křížvéh financvání viz kapitla 4. 15 Tržní cena cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu 16 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách 17 Drbný hmtný majetek samstatné mvité věci, ppř. subry mvitých věcí, jejichž dba pužitelnsti je delší než 1 rk a přizvací cena nižší než 40 000 Kč 18 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází 19 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 12 z 35

Puze grantvé prjekty částka splufinancvaná z OP LZZ nesmí přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu; způsbilé jsu puze splátky leasingu, vztahující se k bdbí trvání prjektu. dpisy (amrtizace) vlastníh dluhdbéh hmtnéh 20 a nehmtnéh 21 majetku, který pužívá pr své zapjení d prjektu cílvá skupina a jehž využívání je nezbytné pr realizaci prjektu a přím suvisí s jeh cíli, jsu mžné za splnění následujících pdmínek: k nákupu tht nemvitéh majetku neb zařízení nedšl za přispění dtace ze státníh rzpčtu neb pdpry Splečenství; dpisy se vztahují výlučně na bdbí realizace prjektu; dpisy byly vypčteny pdle účetníh dpisvéh plánu účetní jedntky; pr způsbilst dpisů musí příjemce dlžit účetním dkladem přizvací cenu majetku, který bude depisvat; za způsbilý výdaj je pvažván dpis maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu; z hlediska způsbilsti výdajů se výše rčních dpisů stanví jak pdíl přizvací ceny a příslušné dby depisvání stanvené pdle přílhy č. 1 k záknu č. 586/1992 Sb. a 30 tht zákna pr účely daně z příjmu pr jedntlivé druhy majetku; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru. Vybavení a zařízení a dluhdbý hmtný majetek zakupený pr realizaci prjektu musí d dby dknčení prjektu zůstat v majetkvé evidenci příjemce dtace neb jeh partnerů. Náklady na kapitlu rzpčtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnut 20 % z celkvých způsbilých přímých výdajů prjektu. V rámci tét kapitly rzpčtu nelze hradit výdaje na depisvatelný hmtný majetek pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění a dále výdaje na přízení nábytku. Tyt výdaje jsu však způsbilé v rámci kapitly Křížvé financvání (blíže viz kap. 4 Křížvé financvání). Veškeré výdaje na přízení nábytku jsu způsbilé puze v rámci rzpčtvé kapitly Křížvé financvání. 20 Dluhdbý hmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující 40 000 Kč, - pzemky, budvy, dmy a byty neb nebytvé prstry dále samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick eknmickým určením, a věci nabyté nájmem z finančníh leasingu, a t bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti 21 Dluhdbý nehmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující 60 000 Kč Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 13 z 35

Puze grantvé prjekty Vnitřní členění kapitly rzpčtu Zařízení a vybavení je následující: 1. Nedpisvaný hmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný hmtný majetek s přizvací cenu nižší než 40 000 Kč za plžku např. standardní PC sestava, drbný hmtný majetek, výukvý materiál a případný leasing těcht plžek) 2. Nedpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu nižší než 60 000 Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu d 60 000 Kč a případný leasing těcht plžek) 3. Odpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu vyšší než 60 000 Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu nad 60 000 Kč a případný leasing těcht plžek) 4. Odpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku Také v případě kapitly Zařízení a vybavení platí, že d přímých nákladů nepatří náklady zařazené mezi nepřímé náklady. Hlavními plžkami z blasti kapitly Zařízení a vybavení zařazenými mezi nepřímé náklady jsu náklady na nákup papírů, psacích ptřeb aj., náklady na sptřební a kancelářský materiál určený pr administraci prjektu, dpisy budv a dpisy zařízení či vybavení pužívanéh k administraci prjektu. Přesný výčet nepřímých nákladů je uveden v kapitle 2.7.2 Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.4 Nákup služeb Výdaje spjené s ddáním služeb jsu způsbilé za ddržení následujících pdmínek: vybrané služby musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu a musí být pr prjekt nezbytné. Pr bližší specifikaci viz kap. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů a Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). výdaje plynucí z uzavřených smluv s ddavateli a z plnění vystavených bjednávek nesmí u prjektů vybíraných v rámci grantvých výzev převýšit 49 % způsbilých přímých výdajů prjektu (náklady na subddávky žadatele i partnerů prjektu) pkud pskytvatel dtace nestanví na základě výjimky jinak. Výjimku z tht limitu tvří blasti pdpry 1.1 a 1.2, které jsu svu pvahu natlik specifické, že výdaje plynucí z uzavřených smluv s ddavateli a z plnění vystavených bjednávek nesmí u prjektů vybíraných v rámci grantvých výzev převýšit 70 % způsbilých přímých výdajů prjektu. pstup pr výběr ddavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit záknem veřejných zakázkách 22 pkud se na ně tent zákn vztahuje, a Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Předmětem nákupu v rámci kapitly přímých nákladů Služby mhu být zejména: zpracvání analýz, průzkumů, studií; lektrské služby; šklení a kurzy přádané jinými splečnstmi; vytvření nvých publikací, šklicích materiálů neb manuálů, CD, DVD atd. (pzn. nejedná se nákup půvdních děl); 22 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 14 z 35

Puze grantvé prjekty prnájem prstr pr práci s cílvu skupinu (např. prnájem učebny, prnájem prstr pr chráněnu dílnu apd.). Také v kapitle Nákup služeb je něklik plžek zařazen mezi nepřímé náklady, a nejsu tedy způsbilé jak přímé náklady. Obecně se jedná náklady na zajištění činnstí spjených s chdem rganizace jak takvé a nikli primárně s realizací prjektu pdpřenéh z OP LZZ, např. vedení účetnictví, persnalistika apd. Přesný výčet služeb zařazených mezi nepřímé náklady je uveden v kapitle 2.7.2 Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ. 2.5 Drbné stavební úpravy Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu 40 000,- Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa neb které usnadní přístup sbám zdravtně pstiženým). Stavební úpravy přesahující limit 40 000,- Kč za účetní plžku je mžné financvat v rámci křížvéh financvání (viz kap. 4). 2.6 Přímá pdpra Výdaje na přímu pdpru jedntlivců (mim mzdvých příspěvků) mhu být pskytvány nejvýše d výše 20 % celkvých způsbilých přímých výdajů prjektu. Suhrn mzdvých příspěvků není limitván. Mzdvé příspěvky 23 Mzdvé příspěvky jsu způsbilými výdaji prjektu. Pr nepdnikatelské subjekty (pkud přímá pdpra nemá charakter veřejné pdpry) a pr ty pdnikatelské subjekty, které jsu příjemcem pdpry de minimis, je finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky pr cílvé skupiny pvlena až d výše 100 % mzdvých nákladů 24 na dané pracvní míst, nejvýše však d částky číselně dpvídající trjnásbku minimální mzdy 25. Dprvdná patření Cestvné, ubytvání a stravné cestvní náhrady 26 a stravné 27 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny); 23 Mzdvé příspěvky se pskytují na: vytvření pracvních míst udržení pracvních míst zavádění pružných frem rganizace práce na náhradu mzdy zaměstnavateli pr pracvníka p dbu jeh účasti v dalším vzdělávání. 24 Mzdvé náklady na pracvní míst nminální (hrubá) mzda + příspěvky zaměstnavatele na (ze zákna pvinné) zdravtní a sciální pjištění. 25 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., minimální mzdě, ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 26 Cestvní náhrady lze prplácet skutečné náklady na základě předlžených cestvních dkladů. Pkud nelze předlžit cestvní dklady, je mžné prplatit cestvné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku neb autbusu pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání šklení, místa zaměstnání atd. (cesty sbním Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 15 z 35

Puze grantvé prjekty cestvní náhrady pr sby nvě začleňvané d zaměstnání; výdaje na ubytvání 28 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejich aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. 2.7 Nepřímé náklady 2.7.1 Obecné vymezení nepřímých nákladů Nepřímé náklady prjektu jsu náklady, které nejsu neb nemhu být přím spjené s knkrétní aktivitu danéh prjektu. Tyt náklady zahrnují náklady spjené s administrací prjektu (přesnější definice viz níže). Dále mezi ně patří také náklady, které suvisí s prací s cílvu skupinu, nicméně vznikají v rámci běžných činnstí rganizace příjemce či českéh partnera, a nelze je prt jednznačně přiřadit k aktivitám prjektu. V rámci prjektu se způsbilé nepřímé náklady vyjadřují v jedntkách prcent vzhledem k celkvým způsbilým přímým nákladům p dečtení výdajů na křížvé financvání. U nepřímých nákladů se vždy má za t, že tyt náklady vznikly a jsu způsbilé ve výši dvzené z pdílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanvenéh v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prplaceny budu ve výši tht pdílu na skutečně vynalžených a prkázaných způsbilých přímých nákladech prjektu. Nepřímé náklady mhu dsahvat maximálně 20 % přímých způsbilých nákladů prjektu, přičemž pr výpčet pdílu nepřímých nákladů se mezi náklady přímé nezahrnují plžky spadající d kapitly křížvé financvání. Výše pdílu nepřímých nákladů na celkvých způsbilých přímých nákladech je stanvena vyhlašvatelem v rámci každé výzvy autmbilem lze prplácet v sazbách pdle nařízení vlády jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy). 27 Stravné lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých, nejvýše však d úrvně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přím prplácet až d výše stanvené zákníkem práce (zákn č.262/2006 Sb.). 28 Ubytvání je mžné pr účastníky rezidenčních šklení hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za nc (bez snídaně). Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 16 z 35

Puze grantvé prjekty pr předkládání prjektů. Aplikace stanvenéh pdílu nepřímých nákladů je pvinná pr všechny prjekty pdpřené v rámci dané výzvy. Prcent může být něklik ve vazbě na velikst prjektů viz tabulka 1. Výše pdílu nepřímých nákladů je vždy stanvena vyhlašvatelem ve výzvě pr předkládání prjektů, nikdy však nebude vyšší než 20 % přímých způsbilých nákladů. Tabulka 1: Intervaly pr stanvení platnéh pdílu nepřímých nákladů Objem přímých nákladů (bez nákladů, jež spadají d křížvéh financvání) % nepřímých nákladů D 5 mil. Kč 20 14 % Mezi 5 a 10 mil. Kč 18 12 % Nad 10 mil. Kč 16 8 % Pzn. Přesné pdíly nepřímých nákladů jsu, resp. budu stanveny v příslušných výzvách pr předkládání prjektů, vždy však jsu, resp. budu v suladu s intervaly v tét tabulce. Pr prjekty, u nichž pdstatná většina nákladů vznikne frmu nákupu služeb d externích ddavatelů, budu způsbilá prcenta nepřímých nákladů uvedená ve výzvě snížena. Tímt patřením se zhledňuje skutečnst, že nákup služeb d externích ddavatelů zpravidla snižuje nárky na technicku pdpru realizace prjektu, jež tvří páteř nepřímých nákladů (např. náklady na prnájem místnstí, platby za elektřinu, apd.). Pdíly pr nepřímé náklady stanvené v jedntlivých výzvách budu sníženy pr prjekty s bjemem nákupu služeb v těcht intencích: Tabulka 2: Snížení limitu nepřímých nákladů dle pdílu nákupu služeb Pdíl nákupu služeb na celkvých přímých způsbilých nákladech prjektu 29 D 60 % včetně Více než 60 % a méně než 90 % Snížení pdílu nepřímých nákladů vyhlášenéh ve výzvě Platí pdíly nepřímých nákladů stanvené výzvu v návaznsti na tabulku 1 Snížení na ½ pdílu stanvenéh výzvu 90 % a výše Snížení 100 %, tj. nepřímé náklady se nehradí Pkud je pdíl kapitly Nákup služeb v daném prjektu vyšší než 60 % přímých způsbilých nákladů, pdíl nepřímých nákladů bude snížen prti limitům stanveným ve výzvě. 29 Tat tabulka zahrnuje všechny mžnsti, nicméně standardní limit pr nákup služeb pr grantvé prjekty je 49 %, v blastech pdpry 1.1 a 1.2 pak 70 %. Případné navýšení těcht limitů je předmětem výjimky, kteru žádá vyhlašvatel výzvy a která, v případě jejíh udělení, je známena žadatelům v textu příslušné výzvy pr předkládání prjektů. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 17 z 35

Puze grantvé prjekty Vyhlašvatel při stanvení závaznéh prcenta vychází z vymezení nepřímých nákladů, z aktuálních cen na trhu a ze zkušenstí s již realizvanými prjekty pdpřenými z ESF. Příslušný pdíl bude stanven fixně na celu dbu realizace prjektu. V případě snížení přímých nákladů (ve vztahu k plánvanému rzpčtu neb v návaznsti na finanční pravu) djde ke snížení částky nepřímých nákladů tak, aby byl zachván dané prcent stanvené v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Prstředky na nepřímé náklady prjektu jsu pskytvány průběžně, vždy splu s prstředky na přímé náklady prjektu. Každá platba příjemci tak bude v sbě zahrnvat prstředky na přímé i na nepřímé náklady, a t v pměru stanveném v Rzhdnutí pskytnutí dtace. Jestliže pdle závěrečnéh vyúčtvání prjektu částka vyplacená na pkrytí nepřímých nákladů v rámci zálhvání převýší fixní prcent skutečně vynalžených a prkázaných přímých nákladů prjektu, musí být příslušná částka vrácena na účet pskytvatele tak, aby prcentní pdíl nepřímých nákladů stanvený v Rzhdnutí pskytnutí dtace zůstal zachván. 2.7.2 Vymezení nepřímých nákladů v OP LZZ Mezi nepřímé náklady patří následující plžky: 1. Náklady na dměňvání pracvníků, kteří v rámci rganizace příjemce pmci neb jeh českéh partnera v suvislsti s prjektem vyknávají níže vymezené aktivity: Vedení účetnictví včetně vedení mezd pracvníků; Vedení rzpčtu; 30 Persnalistika; Zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR; Zajištění vstupních lékařských prhlídek; Zajištění strahy; Zajištění úklidu a čištění; Zajištění pravy a údržby zařízení, vybavení a využívaných nemvitstí; Zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006), včetně mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, bčerstvení na tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření publicity hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí cílvé skupiny apd.); Správa pčítačvých sítí a internetvých stránek, včetně jejich aktualizace; Zajištění kpírvání; Zajištění tisku pr administraci prjektu a publicitu. 30 Nepřímým nákladem je vedení rzpčtu v rganizaci, nikli vedení rzpčtu prjektu jak sučást finančníh řízení prjektu. Finanční manažer prjektu, který neprvádí zaúčtvání a zpracvání mezd, patří d přímých nákladů prjektu. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 18 z 35

Puze grantvé prjekty 2. Cestvní náhrady Veškeré cestvní náhrady spjené s vnitrstátními pracvními cestami (není rzhdující, jakým dpravním prstředkem se cesta uskutečnila - např. služebním vzidlem, hrmadnu dpravu, taxi aj.); Veškeré náklady na prvz vzidla k vnitrstátním cestám; Cestvní náhrady spjené s pracvními cestami, jejichž cílem byl zajištění publicity pmci z ESF, a t jak tuzemské, tak zahraniční pracvní cesty 3. Zařízení a vybavení Náklady na nákup papírů (včetně blků), materiálu na laminvání, psacích ptřeb, kancelářských spnek, šannů, desek na dkumenty, CD, DVD, audikazet, videkazet a disket jak nsičů dat (bez hledu na jejich využití v prjektu, tj. zda jsu nezbytné pr administraci prjektu či pr cílvu skupinu); Náklady na sptřební a kancelářský materiál (jiný než v předchzí drážce) určený pr administraci prjektu (nikli materiál pr cílvu skupinu prjektu), tj. veškerý materiál či drbné předměty, které nemají charakter zařízení neb přístrje neb jsu určeny k jednrázvé neb pstupné sptřebě a jejich živtnst nepřesahuje dbu 1 rku; Náklady na přízení zásb či materiálu pr zajištění bčerstvení pracvníků prjektu neb cílvé skupiny; Náklady na čistící prstředky a nástrje, resp. přístrje (s výjimku případů, kdy je pr své zapjení d prjektu využívá cílvá skupina); Odpisy budv využívaných pr prjekt (pr administraci prjektu i práci s cílvu skupinu); Odpisy zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nájem či perativní leasing zařízení či vybavení, které služí k administraci prjektu (tj. nepužívá h pr své zapjení d prjektu cílvá skupina); Náklady na nákup zařízení a vybavení a sptřebníh materiálu, které jsu přizvány za účelem zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006). 4. Náklady na nákup služeb, jejichž předmětem je: nájemné za prstry využívané k administraci prjektu (včetně publicity prjektu), nikli k práci s cílvu skupinu (např. kancelář prjektu); energie, vdné, stčné v prstrech kanceláře prjektu a dalších prnajímaných nemvitstech využívaných k realizaci prjektu; internetvé a telefnické připjení, pštvné, dpravné, balné; vedení účetnictví včetně vedení mezd pracvníků; vedení rzpčtu 31 ; 31 Nepřímým nákladem je vedení rzpčtu v rganizaci, nikli vedení rzpčtu prjektu jak sučást finančníh řízení prjektu. Finanční manažer prjektu, který neprvádí zaúčtvání a zpracvání mezd, patří d přímých nákladů prjektu. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 19 z 35

Puze grantvé prjekty daňvé a právní pradenství a knzultace; zajištění persnalistiky; zajištění vstupních lékařských prhlídek; zajištění šklení bezpečnsti a chrany zdraví při práci v režimu stanveném právními předpisy ČR; zajištění pravy a údržby zařízení a vybavení a využívaných nemvitstí; Zajištění publicity pmci z ESF (zejména dle článku 8 nařízení Kmise (ES) č. 1828/2006), včetně mnitringu tisku (např. inzerce, prnájem prstr pr tiskvu knferenci, bčerstvení na tiskvu knferenci, výrba prpagačních předmětů, letáků apd.), s výjimku případů, kdy jsu patření publicity hlavní činnstí prjektu (zejména u prjektů zaměřených na změnu pvědmí cílvé skupiny apd.); správa pčítačvých sítí a internetvých stránek, včetně jejich aktualizace; kpírvání tisk pr administraci prjektu a publicitu; bankvní pplatky včetně bankvních pplatků za mezinárdní finanční transakce (zahraniční platby, výběry htvsti v zahraničí, knverzní pplatky atd.); realizace výběrvých řízení nezbytných pr prjekt (inzerce, pradenství atd.); ntářské a správní pplatky nutné pr realizaci prjektu (např. věřvání dkumentů atd.); úklidvé a čisticí služby; straha a pjištění majetku využívanéh k realizaci prjektu. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 20 z 35

Puze individuální prjekty 3 Pravidla způsbilsti výdajů pr individuální prjekty Níže uvedená pravidla způsbilsti bez využití nepřímých nákladů platí pr všechny individuální prjekty. Výdaje jsu uváděny ve struktuře, v jaké se vyplňuje rzpčet v elektrnické žádstí Benefit7. Uváděné prcentní limity neplatí pr výdaje na prjekty technické pmci a prjekty administrace glbálních grantů. Výjimky z níže uvedených prcentních limitů stanvuje Řídící rgán na základě žádsti vyhlašvatele výzvy. 3.1 Osbní náklady výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, kteří jsu přím zapjeni d realizace prjektu (včetně pracvníků zaměstnaných na základě dhd pracvní činnsti a dhd prvedení práce); výdaje musí dpvídat nminálním mzdám 32, event. platům 33 a záknným dvdům na sciální a zdravtní pjištění 34 hrazeným zaměstnavatelem; případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeh českých prjektvých partnerů, které je zaměstnavatel pvinen hradit na základě platných právních předpisů (dvdy d Fndu kulturních a sciálních ptřeb 35, záknné pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání) 36 ; výdaje na dměnu příjemce finanční pdpry neb českéh partnera prjektu, který je OSVČ; tyt výdaje nesmí přesáhnut bvyklu výši v daném místě, čase a bru. Např. pr prvnání sbních výdajů s bvyklu výší v daném bru, čase a místě lze využít Infrmační systém průměrném výdělku (ISPV). Infrmační systém je dstupný na www.mpsv.cz/ispv.php. Zárveň je pskytvatel pdpry (vyhlašvatel dané výzvy) právněn stanvit limity mzdvých výdajů; čas skutečně strávený realizací prjektu je třeba dkladvat pracvními výkazy jedntlivých sb zapjených d realizace (netýká se ddavatelů). Náležitsti pracvníh výkazu jsu blíže specifikvány v Pkynech pr vyplňvání mnitrvacích zpráv realizaci prjektu OP LZZ (D10); 32 Nminální (hrubá) mzda zahrnuje všechny pracvní příjmy (základní mzda neb plat, příplatky a dplatky ke mzdě neb platu, prémie a dměny, náhrady mezd a platů, dměny za pracvní phtvst a jiné slžky mzdy neb platu - neb výdaje spjené s dvlenu a záknnými překážkami v práci), které byly v daném bdbí zaměstnancům zúčtvány k výplatě a představuje pdíl připadající na jednh zaměstnance za měsíc. Jedná se hrubu mzdu, tj. před snížením pjistné na všebecné zdravtní pjištění a sciální zabezpečení, zálhvé splátky daně z příjmů fyzických sb a další záknné neb se zaměstnancem dhdnuté srážky. 33 Plat pdle zákna č. 143/1992 Sb., platu a dměně za pracvní phtvst v rzpčtvých a v některých dalších rganizacích a rgánech 34 Záknné dvdy na sciální a zdravtní pjištění hrazené zaměstnavatelem za své zaměstnance dle platnéh znění zákna č. 589/1992 Sb., resp. č. 592/1992 Sb. 35 Dle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., fndu kulturních a sciálních ptřeb se jedná dvdy d FKSP v rganizačních slžkách státu, ve státních příspěvkvých rganizacích a příspěvkvých rganizacích zřízených územními samsprávnými celky. 36 Pjistné pdle vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., kteru se stanví pdmínky a sazby záknnéh pjištění dpvědnsti zaměstnavatele za škdu při pracvním úrazu neb nemci z pvlání (ve znění pzdějších nvel). Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 21 z 35

Puze individuální prjekty pkud se zaměstnanec pdílí přím na prjektu puze částí svéh pracvníh úvazku, musí být výdaje suvisející s jeh pracvní činnstí rzděleny na základě prkazatelnéh kritéria na výdaje suvisející s prjektem a na výdaje s prjektem nesuvisející. Pužití zvlenéh kritéria musí být žadatel (partner) schpen kdykliv (v průběhu i p sknčení prjektu) dlžit. Rzsah práce na prjektu je pvinnu náležitstí pracvních smluv, dhd a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazvaná puze práce uskutečněná na prjektu v rámci určené části úvazku; pracvní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není mžné, aby byl placen za stejnu práci vícekrát. Jeden pracvník nemůže být zaměstnán na prjektech ESF na více než 1,6 úvazku celkem 37 ; Jeden pracvník nemůže být zaměstnán na prjektech ESF celkvě na více než 1,6 úvazku. v rzpčtu prjektu budu stanveny jedntkvé mzdvé náklady zvlášť pr každu plánvanu pracvní pzici v realizačním týmu v závislsti na typu pracvníh pměru. Schválené jedntkvé mzdy prjektvých pracvníků jsu p celu dbu realizace prjektu závazné; dměny pracvníků jsu způsbilým výdajem za pdmínky, že vyplacené dměny pracvníkům pracujícím na prjektu jsu dměnu za kvalitní práci či splnění mimřádnéh úklu apd. Zdůvdnění vyplacených dměn ze strany příjemce je nezbytnu pdmínku jejich způsbilsti. Příjemce rvněž stanví ve svém vnitřním předpisu, klektivní smluvě apd. kritéria, při jejichž splnění lze dměny zaměstnanci pskytnut. Nezpůsbilé jsu pravidelné dměny a dměny nesuvisející s prací na prjektu; náhrada za čerpanu dvlenu musí být pracvníkvi pukázaná v dbě realizace prjektu, musí příslušet k bdbí realizace prjektu, dále je nutné zhlednit rzsah práce pr prjekt (bude se krátit u pracvníků pracujících částí svéh úvazku na prjektu). Stejně tak je nutné tt zhlednit u náhrady mzdy neb platu. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy neb platu za 4 týdny (neb část z těcht 4 týdnů) nevyčerpané dvlené (tedy tzv. prplacení) puze v případě sknčení pracvníh pměru. Náhrada mzdy neb platu za tu část nevyčerpané dvlené, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci nejen v případě sknčení pracvníh pměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemhl tut dvlenu vyčerpat d knce příštíh kalendářníh rku resp. ani d knce dalšíh kalendářníh rku. dále je způsbilým výdajem náhrada mzdy neb platu za prvních 14 kalendářních dnů dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény. 3.2 Cestvné 3.2.1 Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů Výdaje na pracvní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytvání, stravné a nutné vedlejší výdaje (např. parkvné, pplatky spjené s pracvní cestu, platby za telefn, fax apd. jen na základě prkázaných plateb) pracvníků příjemce a českých partnerů, kteří 37 Obecné pravidl pr uzavření pracvníh pměru vyplývající ze zákníku práce (zákn č. 262/2006 Sb.), zejména 13 a 74-79. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 22 z 35

Puze individuální prjekty jsu přím zapjeni d realizace prjektu. Cestvní náhrady pr zaměstnance českých subjektů musí být stanveny v suladu s platnu česku legislativu zákníkem práce č. 262/2006 Sb., a navazujícími předpisy. Cestvní náhrady členů realizačníh týmu jsu zahrnuty v kapitle rzpčtu Cestvné. Cestvné lektrů, kteří zasílají fakturu, musí být zahrnut v kapitle Nákup služeb a cestvné účastníků šklení v kapitle Přímá pdpra. Při vyúčtvání tuzemských pracvních cest se pstupuje pdle vyhlášky MPSV, kteru se pr účely pskytvání cestvních náhrad stanví výše sazeb stravnéh, výše sazeb základních náhrad a výše průměrných cen phnných hmt pr daný rk. Při vyúčtvání zahraničních pracvních cest se dále pstupuje pdle vyhlášky MF základních sazbách stravnéh v cizí měně platné pr daný rk. Způsbilým výdajem je i kapesné, které může zaměstnavatel pskytnut zaměstnancům při zahraniční pracvní cestě v cizí měně d výše 40 % stravnéh. Pracvní cestu se rzumí dba d nástupu zaměstnance na cestu k výknu práce mim sjednané míst výknu práce, včetně výknu práce v tmt místě, d návratu zaměstnance z tét cesty. 3.2.2 Způsbilé druhy cestvních náhrad Náhrada prkázaných jízdních výdajů Způsbilé jsu výdaje spjené s dpravu na služební cestě, jmenvitě: výdaje za jízdenky veřejné dpravy, místenky, lehátka neb lůžka, letenky, pužití taxi, jízdenky místní hrmadné dpravy, výdaje suvisející s pužitím sukrméh vzidla. Pužití sukrméh vzidla 38 Způsbilé jsu: základní náhrada vyjadřující dhad míry ptřebení vzidla, jejíž výše vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí; náhrada za sptřebvané phnné hmty; výše se vypčítá z ceny phnných hmt a sptřeby vzidla dle 158, dst. 3 a 4, zákna č. 262/2006 Sb. Neprkáže-li zaměstnanec cenu phnné hmty dkladem nákupu, vypčte se výše náhrady z průměrné ceny phnné hmty, která je stanvena vyhlášku Ministerstva práce a sciálních věcí. Pr údaj sptřebě vzidla je relevantní technický průkaz. Pužití městské hrmadné dpravy Je mžné hradit výdaje na městsku hrmadnu dpravu. Při zakupení časvých kupnů musí být dlžen, že nákup kupnu je v rámci realizace prjektu levnější než prplácení jedntlivých jízdenek. Pužití letadla Při pužití letadla je způsbilým výdajem letenka v eknmické třídě a přím suvisející pplatky (např. letištní) při letu na vzdálenst větší než 500 km. Pkud jde kratší vzdálenst, je třeba k zakupení letenky suhlas pskytvatele pdpry. Pkud suhlas chybí, lze z prjektu uhradit jen výdaj dpvídající ceně jízdenky v 1. třídě vlaku vyšší kvality (SuperCity, EurCity, InterCity, Express apd.). 38 Pužití služebníh vzidla představuje plžku prvz vzidla a spadá d kapitly Místní kancelář/náklady prjektu Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 23 z 35

Puze individuální prjekty Náhrada prkázaných výdajů za ubytvání Pr způsbilé výdaje za ubytvání během služebních cest platí, že musí dpvídat cenám v místě bvyklým. Stravné 39 Přísluší zaměstnanci v závislsti na dbě trvání pracvní cesty. Výši stravnéh na základě zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sciálních věcí určuje zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Náhrada prkázaných nutných vedlejších výdajů Krmě výše uvedených jsu způsbilým výdajem také další úhrady výdajů přím suvisejících s pracvní cestu. Může jít např. pplatky za pužití telefnu, parkvné, dálniční pplatek, vstupenky na veletrh, pplatky za úschvu zavazadel apd. 3.2.3 Cestvní náhrady pr zahraniční experty Cestvní náhrady pr zahraniční experty, tzv. per diems kryjí náklady na ubytvání, stravné a cestvné v ČR. Per diems pr cizince v ČR se stanvuje pdle sazeb EU publikvaných v pslední aktualizaci na stránce: http://eurpa.eu.int/cmm/eurpeaid/perdiem/perdiem.pdf. Dále je způsbilým výdajem výdaj za dpravu experta d ČR a zpět. Výdaje zaměstnanců zahraničních partnerů nejsu způsbilými výdaji prjektu. Jedinu výjimku představují cestvní náhrady těch zaměstnanců zahraničníh partnera, kteří např. prezentují na mezinárdní knferenci v ČR neb jiným způsbem předávají zkušensti partnerům v ČR. V tm případě je rzsah způsbilých cestvních náhrad bdbný jak u zahraničních partnerů, tj. je mžn pskytvat per diems na pkrytí nákladů na ubytvání, stravné a cestvné v ČR a hradit cestu zaměstnance zahraničníh partnera d ČR a zpět. 3.3 Zařízení a vybavení Způsbilé v rámci tét kapitly rzpčtu jsu výdaje spjené s nákupem nvéh neb pužitéh vybavení či zařízení hmtné pvahy, které nepatří mezi depisvatelný majetek, není nábytkem, a také veškeré výdaje na nehmtný majetek. Pstup při přizvání zařízení a vybavení blíže specifikvanéh dále v tét kapitle se řídí Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). Pkud jsu plžky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přím nesuvisí s cíli prjektu, způsbilá bude puze pměrná část těcht nákladů. Metdika výpčtu tét části musí být zachvána p celu dbu prjektu (vč. závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu a žadatel ji musí být schpen v průběhu i p sknčení prjektu dlžit). Z prstředků OP LZZ lze v rámci tét kapitly hradit následující výdaje: výdaje spjené s nákupem nvéh, resp. pužitéh vybavení a zařízení (např. pčítačvé vybavení, připjení k síti pr přens infrmací a pčítačů ve šklicích, 39 Zabezpečí-li zaměstnavatel zaměstnanci na pracvní cestě plně bezplatné stravvání, stravné se nepskytuje. Pkud však zaměstnavatel zabezpečí bezplatné stravvání částečně, stravné se úměrně krátí, a t nejméně 25 % a nejvýše 70 % z určené výše stravnéh za každé bezplatně pskytnuté jídl, které má charakter snídaně, běda neb večeře. Míru krácení stravnéh známí zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracvní cestu. Pkud tak neučiní, stravné nekrátí. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 24 z 35

Puze individuální prjekty výcvikvých čí výzkumných centrech, vybavení k výuce, strjní zařízení pr výuku či zlepšení dbrných dvednstí a dále nezbytné předměty, které jsu přím a výhradně spjené s účelem prjektu, jak je dhdnut ve schváleném prjektu): výdaje na nákup jedné plžky nvéh vybavení či zařízení drbnéh dluhdbéh hmtnéh majetku (u PC se jednu plžku rzumí celá PC sestava, tj. pčítač, mnitr, klávesnice, myš, základní SW) nesmí přesáhnut částku 40 000 40 Kč; výdaje na nákup pužitéh zařízení jsu mžné, ale puze při ddržení následujících pdmínek: prdejce pužitéh zařízení vystaví prhlášení, ve kterém ptvrdí, že tt zařízení nebyl v průběhu uplynulých pěti let získán prstřednictvím státní pdpry neb pdpry Evrpských Splečenství; kupní cena pužitéh zařízení nesmí přesáhnut jeh tržní cenu 41 a musí být nižší než výdaje na bdbné, avšak nvé zařízení; zařízení musí splňvat platné nrmy a standardy; výdaje na nákup jedné plžky pužitéh zařízení nesmí přesáhnut částku 40 000 Kč. Pstup pr nákup zařízení se bude řídit záknem veřejných zakázkách 42 pkud se na ně tent zákn vztahuje. Pkud bude předpkládaná cena zakázky menší než 2 milióny Kč, při výběru ddavatelů se pstupuje jak při nákupu služeb viz Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). výdaje na nákup drbnéh hmtnéh 43 majetku, který je pr realizaci nezbytný,; výdaje na nákup výukvéh materiálu; nájem, splátky perativníh leasingu 44 zařízení a budv jsu způsbilým výdajem za těcht předpkladů: z výpčtu částky za nájem neb splátky perativníh leasingu musí být zřejmá skutečná rční výše nájemnéh neb splátek perativníh leasingu žadatele, dba, p kteru byl předmět nájmu (perativníh leasingu) pr prjekt využíván a výsledné způsbilé výdaje na nájemné (splátky) perativníh leasingu; smluva nájmu neb perativním leasingu musí být uzavřena přím příjemcem pdpry neb partnerem; nájemce musí prkázat, že leasingvá smluva byla nejhspdárnější metdu k získání předmětu nájmu (pkud bude zjištěn, že např. výdaje za prnájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budu dečteny); jen pkud dtaci přijímá nájemce (dtace musí být pužívána na výdaje nájmu); budva neb zařízení musí být využívány pr daný prjekt. splátky finančníh leasingu 45 za splnění následujících pdmínek: 40 Výdaje nad tyt limity lze financvat prstřednictvím křížvéh financvání viz kapitla 4. 41 Tržní cena cena dsahvaná při prdeji a kupi zbží jak výsledek střetu nabídky a pptávky p daném zbží na trhu 42 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách 43 Drbný hmtný majetek samstatné mvité věci, ppř. subry mvitých věcí, jejichž dba pužitelnsti je delší než 1 rk a přizvací cena nižší než 40 000 Kč 44 Operativní leasing frma nájmu, kdy se p jeh uknčení najatá věc vrací prnajímateli, vlastnické práv na nájemce nepřechází 45 Finanční leasing zvláštní způsb přízení majetku (p jeh sknčení vlastnické práv přechází na nájemce) bez hledu na výši jeh cenění a dbu pužitelnsti, tent majetek se pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění, pvažuje za dluhdbý hmtný majetek Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 25 z 35

Puze individuální prjekty předmět leasingu je sám sbě způsbilý k financvání z ESF; částka splufinancvaná z OP LZZ nesmí přesáhnut tržní hdntu investice, která je předmětem leasingu; způsbilé jsu puze splátky leasingu, vztahující se k bdbí trvání prjektu. dpisy (amrtizace) vlastníh dluhdbéh hmtnéh 46 a nehmtnéh 47 majetku, jehž využívání je nezbytné pr realizaci prjektu a přím suvisí s jeh cíli, jsu mžné za splnění následujících pdmínek: k nákupu tht nemvitéh majetku neb zařízení nedšl za přispění dtace ze státníh rzpčtu neb pdpry Splečenství; dpisy se vztahují výlučně na bdbí realizace prjektu; dpisy byly vypčteny pdle účetníh dpisvéh plánu účetní jedntky; pr způsbilst dpisů musí příjemce dlžit účetním dkladem přizvací cenu majetku, který bude depisvat; za způsbilý výdaj je pvažván dpis maximálně d výše pměrné části rčních dpisů stanvené s přesnstí na měsíce či dny připadající na dbu realizace prjektu; z hlediska způsbilsti výdajů se výše rčních dpisů stanví jak pdíl přizvací ceny a příslušné dby depisvání stanvené pdle přílhy č. 1 k záknu č. 586/1992 Sb. a 30 tht zákna pr účely daně z příjmu pr jedntlivé druhy majetku; dpisy se zakruhlují na celé kruny nahru; výdaje na pravu 48 a údržbu puze pkud suvisejí s plžkami, které jsu uvedeny jak způsbilé výdajvé plžky ve schválené žádsti. Vybavení a zařízení a dluhdbý hmtný majetek zakupený pr realizaci prjektu musí d dby dknčení prjektu zůstat v majetkvé evidenci příjemce dtace neb jeh partnerů. Náklady na kapitlu rzpčtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnut 20 % z celkvých způsbilých výdajů prjektu. V rámci tét kapitly rzpčtu nelze hradit výdaje na depisvatelný hmtný majetek pdle zákna č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, v platném znění a dále výdaje na přízení 46 Dluhdbý hmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující 40 000 Kč, - pzemky, budvy, dmy a byty neb nebytvé prstry dále samstatné mvité věci, ppřípadě subry mvitých věcí se samstatným technick eknmickým určením, a věci nabyté nájmem z finančníh leasingu, a t bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti 47 Dluhdbý nehmtný majetek majetek s dbu pužitelnsti delší než jeden rk a v cenění stanveném účetní jedntku, pvinně však d částky převyšující 60 000 Kč 48 Oprava - pravu se zde rzumí dstranění účinku částečnéh fyzickéh ptřebení neb pškzení za účelem uvedení d předchzíh neb prvzuschpnéh stavu; uvedením d prvzuschpnéh stavu se rzumí prvedení pravy i s pužitím jiných než půvdních materiálů, dílů, sučástí neb technlgií, pkud tím nedjde k technickému zhdncení; Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 26 z 35

Puze individuální prjekty nábytku. Tyt výdaje jsu však způsbilé v rámci kapitly Křížvé financvání (blíže viz kap. 4 Křížvé financvání). Veškeré výdaje na přízení nábytku jsu způsbilé puze v rámci rzpčtvé kapitly Křížvé financvání. Vnitřní členění kapitly rzpčtu Zařízení a vybavení je následující: 1. Nedpisvaný hmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný hmtný majetek s přizvací cenu nižší než 40 000 Kč za plžku např. standardní PC sestava, drbný hmtný majetek, výukvý materiál a případný leasing těcht plžek) 2. Nedpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu nižší než 60 000 Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu d 60 000 Kč a případný leasing těcht plžek) 3. Odpisvaný nehmtný majetek (d tét kategrie patří výše specifikvaný nehmtný majetek s přizvací cenu vyšší než 60 000 Kč za plžku např. sftware s přizvací cenu nad 60 000 Kč a případný leasing těcht plžek) 4. Odpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku 3.4 Místní kancelář/náklady prjektu Výdaje za místní kancelář/náklady prjektu představují nezbytné výdaje spjené s realizací prjektu splufinancvanéh z OP LZZ. Tat plžka rzpčtu zahrnuje následující dva druhy výdajů: 1. režijní výdaje nájem kanceláře, nákup vdy, paliv (krmě phnných hmt) a energie, internet, úklid a údržba, apd. režijní výdaje jsu způsbilé za pdmínky, že jejich základem jsu skutečné výdaje přím suvisející s realizací prjektu splufinancvanéh z OP LZZ a jsu určeny v pměru dané činnsti za pmci nestranné a právněné metdy 49. Režijní výdaje musí být prkazatelně dlženy a metdika výpčtu musí být zachvána p celu dbu prjektu včetně závěrečnéh vyúčtvání a případnéh auditu; z výpčtu částky za nájem musí být zřejmý pdíl skutečné rční výše nájemnéh žadatele, které je nárkván k prplacení v rámci prjektu, 50 a dba, p kteru bude kancelář/část budvy pr prjekt využívána. Výsledné způsbilé výdaje na nájemné, pplatky za nákup vdy, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanveny bdbně. 2. administrativní výdaje prvz vzidla, sptřební zbží a prvzní materiál, telefn, fax a pštvné u pplatku za telefn a fax musí být mžné prvedení plžkvé kntrly za knkrétní telefn a fax; sučástí sptřebníh materiálu mhu být takvé plžky, jak jsu např. pštvné, kancelářské ptřeby a jiné výdaje, u kterých může žadatel prkázat, že jsu pr účelné uskutečnění prjektu nezbytné. 49 Oprávněná metda výpčtu režijních výdajů - např. rzpčet sptřebvané elektrické energie na jedntlivé sptřebiče, rzpčet sptřebvanéh tepla pdle vytápěné plchy kanceláří, dílen apd. 50 Dpručuje se částky nárkvané k prplacení vyjadřvat primárně pdílem z celkvých nákladů žadatele a abslutní částku jak rientační k datu zpracvání metdy výpčtu režijních výdajů, aby např. při změně celkvé rční výše nájemnéh nemusela být metda výpčtu režijních výdajů aktualizvána. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 27 z 35

Puze individuální prjekty Výdaje v kapitle místní kancelář/náklady prjektu mhu činit maximálně 7 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. 3.5 Nákup služeb Výdaje spjené s ddáním služeb jsu způsbilé za ddržení následujících pdmínek: vybrané služby musí přispívat k dsahvání předem stanvenéh účelu prjektu a musí být pr prjekt nezbytné. Pr bližší specifikaci viz kap. 1 Obecná pravidla způsbilsti výdajů a Metdický pkyn pr zadávání zakázek (D9). pstup pr výběr ddavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit záknem veřejných zakázkách 51 pkud se na ně tent zákn vztahuje, a Metdickým pkynem pr zadávání zakázek (D9). D skupiny výdajů Nákup služeb též patří: výdaje vyplývající přím ze smluvy financvání, např. výdaje spjené s publicitu, se specifickým hdncením prjektu, pjištěním, bankvními pplatky za vedení ddělených samstatných účtů, audit prjektu; jiné výdaje, např. výdaje na ntářské pplatky, právní pradenství, znalecké psudky a další výše nespecifikvané služby, pkud přím suvisejí s činnstí a pkud jsu nezbytné k jejímu prvedení. 3.6 Drbné stavební úpravy Výdaje na drbné stavební úpravy jsu způsbilé puze tehdy, pkud cena všech dknčených stavebních úprav v jednm zdaňvacím bdbí nepřesáhne v úhrnu 40 000,- Kč na každu jedntlivu účetní plžku majetku (např. výdaje spjené s úpravu pracvníh místa neb které usnadní přístup sbám zdravtně pstiženým). Stavební úpravy přesahující limit 40 000,- Kč za účetní plžku je mžné financvat v rámci křížvéh financvání (viz kap. 4). 3.7 Přímá pdpra Výdaje na přímu pdpru jedntlivců (mim mzdvých příspěvků) mhu být pskytvány nejvýše d výše 20 % celkvých způsbilých výdajů prjektu. Suhrn mzdvých příspěvků není limitván. Mzdvé příspěvky 52 51 Zákn č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách 52 Mzdvé příspěvky se pskytují na: vytvření pracvních míst udržení pracvních míst zavádění pružných frem rganizace práce na náhradu mzdy zaměstnavateli pr pracvníka p dbu jeh účasti v dalším vzdělávání. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 28 z 35

Puze individuální prjekty Mzdvé příspěvky jsu způsbilými výdaji prjektu. Pr nepdnikatelské subjekty (pkud přímá pdpra nemá charakter veřejné pdpry) a pr ty pdnikatelské subjekty, které jsu příjemcem pdpry de minimis, je finanční pdpra z veřejných prstředků na mzdvé příspěvky pr cílvé skupiny pvlena až d výše 100 % mzdvých nákladů na dané pracvní míst, nejvýše však d částky číselně dpvídající trjnásbku minimální mzdy 53.. Dprvdná patření Cestvné, ubytvání a stravné cestvní náhrady 54 a stravné 55 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny); cestvní náhrady pr sby nvě začleňvané d zaměstnání; výdaje na ubytvání 56 účastníků prjektů (tj. cílvé skupiny). Příspěvek na péči dítě a další závislé sby Tent příspěvek může být pužit pr úhradu nutných nákladů (ve výši místně bvyklé) spjených s péčí děti neb jiné závislé sby např. při účasti sby pečující ně na šklení (p dbu jeh trvání) neb při nástupu dsud nezaměstnané sby d nvéh zaměstnání (p dbu max. 6 měsíců). Jiné nezbytné náklady cílvé skupiny Zahrnují jiné nezbytné náklady cílvé skupiny pr realizvání jejích aktivit prhlídka zdravtní způsbilsti pr výkn práce (např. v ptravinářství), výpis z rejstříku trestů (např. práce v bezpečnstní agentuře) apd. Příspěvek na zapracvání Příspěvek na zapracvání se pskytuje zaměstnavateli, pkud přijímá d pracvníh pměru uchazeče zaměstnání, kterému je věnvána zvýšená péče (dle zákna č. 435/2004 Sb., zákn zaměstnansti v platném znění). Pskytuje se maximálně p dbu 3 měsíců, přičemž může činit nejvýše plvinu minimální mzdy. 53 Minimální mzda je stanvena nařízením vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., minimální mzdě, ve znění pzdějších předpisů. Při změně nařízení vlády bude autmaticky změněn i limit pr mzdvé příspěvky. 54 Cestvní náhrady lze prplácet skutečné náklady na základě předlžených cestvních dkladů. Pkud nelze předlžit cestvní dklady, je mžné prplatit cestvné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku neb autbusu pr nejkratší spje z místa bydliště d místa knání šklení, místa zaměstnání atd. (cesty sbním autmbilem lze prplácet v sazbách pdle nařízení vlády jak přímu pdpru jen pr úseky bez pužitelné veřejné dpravy). 55 Stravné lze hradit zabezpečené stravvání v cenách místně bvyklých, nejvýše však d úrvně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přím prplácet až d výše stanvené zákníkem práce (zákn č.262/2006 Sb.). 56 Ubytvání je mžné pr účastníky rezidenčních šklení hradit v úrvni cen místně bvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za nc (bez snídaně). Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 29 z 35

Všechny typy prjektů 4 Křížvé financvání Křížvé financvání je umžněn čl. 34, dst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a představuje de fact výjimku z pravidel pr způsbilst výdajů. Smyslem křížvéh financvání je umžnit v prjektech financvaných z ESF úhradu také některých výdajů, které jsu bvykle způsbilými výdaji puze v rámci pravidel financvání z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, za pdmínky, že tyt výdaje jsu nezbytné pr dsažení cílů realizvaných prjektů a mají přímu vazbu na tyt prjekty. Při uplatnění křížvéh financvání musí být splněny následující základní pdmínky: na výdaje spadající d limitu pr křížvé financvání je stanven limit 9 % z celkvé alkace na priritní su; na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF, se limit stanvuje ve výši 14 % prstředků alkvaných na tyt aktivity; na jeden prjekt může být v rámci křížvéh financvání využit až 40 % z celkvých způsbilých výdajů. Maximální prcentní pdíly stanvené pr jedntlivé priritní sy nesmí být překrčeny s hledem na celkvé certifikvané způsbilé výdaje za celý perační prgram. Maximální prcentní pdíl stanvený pr prjekt nesmí být překrčen s hledem na bjem jeh schválenéh rzpčtu způsbilých výdajů. Výdaje spadající d křížvéh financvání Výdaje na nákup zařízení a vybavení hmtné pvahy s dbu pužitelnsti nad 1 rk a přizvací cenu 57 nad 40 tis. Kč za plžku, pkud splňuje následující pdmínky: musí se jednat speciální vybavení neb zařízení, které není mžné přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč; zařízení neb vybavení musí být pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. šklení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.) Výdaje na nábytek bez hledu na výši přizvací ceny Stavební úpravy, které jsu reknstrukcí 58 neb mdernizací, 59 pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč, a jsu prváděny za účelem usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých neb pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu. Nábytkem se v rámci křížvéh vybavení bez hledu na velikst a účel pužití rzumí: Stly, lavice, pracvní desky Židle, křesla, phvky, pstele včetně matrací 57 Pr neplátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně DPH. Pr plátce DPH se přizvací cenu rzumí cena včetně té části DPH, u níž příjemce, příp. partner nemá nárk na dpčet u finančníh úřadu. 58 Reknstrukcí se rzumí zásahy d majetku, které mají za následek změnu jeh účelu neb technických parametrů. Za změnu technických parametrů se nepvažuje jen samtná záměna pužitéh materiálu. 59 Mdernizací se rzumí rzšíření vybavensti neb pužitelnsti majetku. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 30 z 35

Všechny typy prjektů Skříně, plice, závěsné skříňky včetně kuchyňských, truhlice Vestavěné skříně s přizvací cenu d 40 tis. Kč (vestavěné skříně s vyšší přizvací cenu jsu technickým zhdncením nemvitsti) Věšáky a zrcadla vlně stjící i závěsné Nábytkvé stěny a pdbné sestavy Nábytkem nejsu: Textilní a jiné dplňky, které nejsu pevnu sučástí nábytku a bez nichž je nábytek plně funkční (např. sedáky, lůžkviny, ubrusy atd.) Pdlahvé krytiny včetně kberců bez hledu na jejich velikst Záclny a závěsy včetně zařízení služícíh k jejich uchycení Výdaje nespadající d křížvéh financvání Výdaje patřící d blasti pmci ESF, a t včetně: Výdajů na nákup nehmtnéh majetku bez hledu na přizvací cenu Odpisů Výdaje za stavební úpravy, které jsu reknstrukcí neb mdernizací, pkud nepřevýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč; Výdaje na nákup pzemků; Výdaje na nákup budv, dmů a bytvých či nebytvých prstr; Výdaje na nákup vzidel; Výdaje na věci nabyté nájmem z finančníh leasingu bez hledu na jejich cenění a dbu pužitelnsti; Výdaje na nákup zařízení a vybavení s dbu pužitelnsti nad 1 rk a přizvací cenu nad 40 tis. Kč, pkud je mžné je přídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 tis. Kč, neb není pužíván k realizaci aktivit, na kterých se pdílí cílvá skupina (např. kpírvací zařízení); Výdaje za stavební úpravy, které jsu reknstrukcí neb mdernizací, pkud převýšily u jedntlivéh majetku v úhrnu ve zdaňvacím bdbí částku 40 tis. Kč, a jejichž účelem není usnadnění přístupu a phybu sbám zdravtně pstiženým neb úpravy výukvých, tréninkvých a pracvních prstr pužívaných na realizaci aktivit s cílvu skupinu, ale např. puze úprava prstr kanceláře prjektu apd. Vyhlašvatel může v textu výzvy mezit, za jakým účelem bude v jedntlivých priritních sách křížvé financvání využit. Pravidla pr vymezení křížvéh financvání v textech výzev Vyhlašvatel v textu výzvy stanví: 1. Maximální bjem prstředků, které mhu být v rámci výzvy přiděleny na realizaci prjektů; 2. Maximální bjem prstředků, které mhu být v rámci výzvy přiděleny pr křížvé financvání. Tent maximální bjem však nepřesáhne 9 % z prstředků alkvaných na danu výzvu. V případě výzvy zaměřené na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF nepřesáhne maximální Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 31 z 35

Všechny typy prjektů bjem prstředků pr křížvé financvání 14 % z prstředků alkvaných na danu výzvu; 3. Garantvaný maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání. Tent garantvaný pdíl však nepřesáhne 3 % ze způsbilých výdajů prjektu. V případě výzvy zaměřené na aktivity v blasti sciální integrace dle čl. 3, dst. 1, (c) (i) nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 ESF nepřesáhne garantvaný pdíl 5 % ze způsbilých výdajů prjektu; 4. Maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu, které mhu být hrazeny z křížvéh financvání včetně garantvanéh maximálníh pdílu z předchzíh bdu. Výši maximálníh pdílu stanvuje vyhlašvatel příslušné výzvy. Maximální pdíl na prjekt nesmí včetně garantvanéh maximálníh pdílu (bd 3) přesáhnut výši 40 % způsbilých výdajů prjektu. Vyhlašvatel však v každém případě musí zajistit, že celkvé limity prstředků přidělených na křížvé financvání v rámci dané výzvy budu ddrženy 60. Garantvaným maximálním pdílem se rzumí: V případě, že prjekt uspěje v rámci výběrvéh prcesu a pkud jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti, garantuje vyhlašvatel pskytnutí pdpry i na navrženu část výdajů spadajících d křížvéh financvání. Maximálním pdílem se rzumí: I když prjekt uspěje v rámci výběrvéh prcesu a jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti, není garantván, že pdpra bude pskytnuta i na jeh část navrženu jak aktivitu spadající d křížvéh financvání přesahující maximální garantvaný pdíl. Vyhlašvatel při pskytvání pdpry na negarantvanu část křížvéh financvání musí zhlednit celkvý pdíl prstředků na křížvé financvání v rámci dané výzvy a relevantnst pžadvanéh křížvéh financvání vzhledem k plánvaným aktivitám prjektu. Vyhlašvatel může v textu výzvy stanvit mezení účelu využití křížvéh financvání. Prjekt, jehž rzpčet způsbilých nákladů bsahuje vyšší než maximální garantvaný pdíl křížvéh financvání, může být pdpřen puze za splnění následujících pdmínek: Pdíl křížvéh financvání na způsbilých výdajích prjektu nesmí být vyšší než maximální pdíl způsbilých výdajů prjektu stanvený v textu výzvy; Prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům, dstačují na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu; Prstředky pžadvané pr křížvé financvání nad garantvaný limit budu využity výhradně ve prspěch cílvé skupiny prjektu, nikli např. na výdaje vynalžené na administraci prjektu. V případě, že prstředky vymezené na křížvé financvání, které dsud nebyly přiděleny jiným prjektům (resp. prjektům s vyšším bdvým hdncením v rámci výzvy), nedstačují z části neb vůbec na pkrytí ptřeb křížvéh financvání prjektu, může být tent prjekt pdpřen puze v případě, že chybějící prstředky křížvéh financvání nebudu zařazeny d rzpčtu prjektu a žadatel je nahradí z vlastních, příp. jiných zdrjů. 60 Ačkli maximální limit pr křížvé financvání na jeden prjekt je 40 %, celkvá výše prstředků na křížvé financvání v rámci celé výzvy nesmí překrčit 9 %, resp. 14 %. Pkud tedy bude v rámci výzvy vybrán k pdpře prjekt (prjekty) s vyšším křížvým financváním než 9 %, resp. 14 %, musí vyhlašvatel výzvy úměrně snížit výši křížvéh financvání u dalších prjektů tak, aby byl uvedený limit na úrvni celé výzvy ddržen. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 32 z 35

Všechny typy prjektů Prjekt, jehž rzpčet způsbilých nákladů bsahuje nanejvýš maximální garantvaný pdíl křížvéh financvání, může být pdpřen bez hledu na bjem prstředků určených na křížvé financvání přidělených jiným prjektům. Tent garantvaný pdíl křížvéh financvání je zaručen pr každý prjekt vybraný k realizaci, pkud jeh plánvané výdaje dpvídají aktivitám prjektu a respektují pravidla hspdárnsti. 5 Nezpůsbilé výdaje Nezpůsbilé výdaje jsu výdaje, které nebyly vynalženy v suladu s cíli prjektu. Dále se jedná výdaje, které nejsu přiměřené a nejsu vynalženy v suladu s principem hspdárnsti, efektivnsti a účelnsti neb v suladu s evrpsku neb česku legislativu. Za nezpůsbilé výdaje jsu rvněž pvažvány výdaje, které nevznikly neb nebyly skutečně vynalženy mezi 1. 1. 2007 a 31. 12. 2015 a které není mžné dkladvat příslušnými účetními dklady neb které nebyly zaznamenány na bankvních účtech příjemce. Příspěvek z ESF nelze knkrétně pskytnut na tyt výdaje: daň z přidané hdnty s nárkem na dpčet 61 ; úrky z úvěrů, není-li dtace úrků z úvěru frmu pdpry; nákupy vzidel, infrastruktury, nemvitstí a pzemků; výdaje na zaměstnance, kteří se na prjektu nepdílejí přím; výdaje vzniklé mim časvý rámec způsbilsti výdajů; pkuty, finanční tresty a právní výlhy suvisející s právním sprem; jiné daně (silniční daň, daň z nemvitstí, daň darvací, daň dědická apd.); správní pplatky (výpis z katastru nemvitstí, výpis z bchdníh rejstříku apd.); výdaje, které jsu sučástí likvidace splečnsti, nedbytné phledávky a jiné; výdaje na právní spry vzniklé v suvislsti s určitým prjektem, např. výdaje na uhrazení sudníh pplatku, na přízení důkazů, na právní zastupení v případě spru; dstupné; platby příspěvků d sukrmých penzijních fndů; peněžitá pmc v mateřství; statní sciální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsu zaměstnavatelé pvinni dle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připjištění, živtní pjištění, dary k živtním jubileím, příspěvky na rekreaci apd.); nedbytné phledávky; nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemvitsti neb ji užívá zdarma; debetní úrky 62, výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje; výdaje spjené s přípravu prjektu (platby knzultantům, kteří pmáhají s vyplňváním žádstí finanční pdpru z OP LZZ); smluvy splátkvém prdeji; smluvy s ddavateli (event. ddávky na základě vystavené bjednávky), které: nepřináší navýšení přidané hdnty prjektů; 61 Tj. daň z přidané hdnty neb její část, pkud existuje záknný nárk na její dpčet. 62 Debetní úrk úrk z dlužné částky na bankvním účtu Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 33 z 35

Všechny typy prjektů jsu uzavřeny s knzultanty neb zprstředkvateli, v nichž je platba definvána jak prcentní sazba z celkvých nákladů prjektu, pkud tat platba není ptvrzena příjemcem pmci dkazem na skutečnu hdntu pskytnuté práce či služby; jsu více než dvjúrvňvé (např. smluvy zprstředkvání). rezervy na mžné buducí ztráty a dluhy; kurzvé ztráty; další výdaje suvisející se smluvu perativníh leasingu (daň, marže prnajímatele, výdaje na refinancvání, režijní výdaje, pjišťvací výlhy); výdaje na každdenní řízení, mnitrvání a kntrly žadatele (nesuvisející přím s prjektem prváděly by se i bez jeh realizace); jakýkli výdaj, který zcela zřetelně nesuvisí s činnstí splufinancvanu ze strukturálních fndů neb který není mžn dlžit písemnými dklady; činnsti, které již v rámci jiných prgramů či Iniciativ Splečenství financvaných z ESF či jiných prgramů financvaných Evrpsku unií pdpru dstávají; náklady, které při realizaci prjektu vznikají zahraničním partnerům; dávky nemcenskéh v případě dčasné pracvní neschpnsti neb nařízené karantény d 15. kalendářníh dne trvání pracvní neschpnsti neb nařízené karantény. 6 Daň z přidané hdnty DPH Finanční příspěvek (dtace) pskytnutý na schválený prjekt splufinancvaný z Evrpskéh sciálníh fndu, ze státníh rzpčtu, z rzpčtu bcí, příp. z jiných zdrjů (úplata za pskytvaná plnění v rámci prjektu apd.) není předmětem daně a nezahrnuje se d bratu pr registraci. Příjemce pmci pkud prkazatelně pskytuje svje služby v rámci prjektu bez úplaty, nemá nárk za přijatá zdanitelná plnění (nakupené zbží a služby) na dpčet daně. DPH je ptm způsbilým výdajem prjektu splufinancvaným z Evrpskéh sciálníh fndu. plátce DPH způsbilým výdajem je ta část DPH, kde plátce nemá nárk na dpčet při splnění becných pdmínek způsbilsti výdajů: tj. existence nárku na dpčet daně v pměrné výši, pkud plátce DPH přijatá zdanitelná plnění pužije jak pr uskutečnění své eknmické činnsti, tak pr účely s ní nesuvisející (pměrná činnst dpvídá rzsahu pužití pr eknmicku činnst); dále je za způsbilý výdaj pvažvána daň z přidané hdnty, která není pvažvána za pměrnu část nárku na dpčet; a dále daň z přidané hdnty na vstupu, pkud plátce DPH nemá mžnst nárkvat si dpčet daně na vstupu (za předpkladu splnění základních principů pr uznání způsbilých výdajů a za pdmínky, že se daň z přidané hdnty vztahuje k plněním, která jsu sama pvažvána za způsbilá); neplátce DPH daň z přidané hdnty je pvažvána za způsbilý výdaj (za předpkladu splnění základních principů pr uznání způsbilých výdajů a za pdmínky, že se daň z přidané hdnty vztahuje k plněním, která jsu sama pvažvána za způsbilá). Pr nárkvání DPH v případě zahraničních faktur platí stejná pravidla jak v případě nárkvání prplacení českých účetních dkladů. Nárkvat DPH zaplacenu za zbží a služby v zahraničí a dále ze všech úhrad, které byly uskutečněny bezhtvstně z ČR d zahraničí lze u příslušnéh zahraničníh finančníh úřadu. DPH, kteru může plátce DPH vyžádat zpět, nelze nárkvat k prplacení v rámci prjektu. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 34 z 35

Všechny typy prjektů 7 Výdaje veřejné správy Při realizaci glbálníh grantu a prjektu splufinancvanéh z Evrpskéh sciálníh fndu jsu způsbilé následující výdaje veřejné správy: Výdaje na dbrné služby pskytvané veřejnu správu. Náklady je nutn fakturvat buď příjemci pmci neb ptvrdit na základě dkladů se stejnu průkazní hdntu umžňující určení skutečných nákladů uhrazených veřejnými službami v průběhu realizace prjektu. Výdaje spjené s realizací glbálníh grantu neb prjektu včetně výdajů spjených s pskytváním služeb rgánu veřejné správy, který je sám příjemcem pmci a který prvádí určitu činnst na svůj účet, aniž by se bracel na vnější dbrné pracvníky neb jiné pdniky. Příslušné výdaje se musí vztahvat k danému prjektu, vzniknut v průběhu realizace prjektu, být přím a skutečně zaplacené a musí být ptvrzeny prstřednictvím dkladů umžňující určení skutečných nákladů uhrazených příslušným rgánem. Výdaje na dbrné služby a výdaje spjené s realizací prjektu mhu bsahvat puze způsbilé výdaje prjektu. Výdaje spjené s realizací glbálních grantů mhu bsahvat jen ty způsbilé výdaje prjektu, které mají pr glbální grant význam. Čísl revize: 3 Čísl vydání: 1.3 Stránka: 35 z 35