Line rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sl

Podobné dokumenty
Úlohy domácího kola kategorie C

Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.

a m1 a m2 a mn zobrazení. Operaci násobení u matic budeme definovat jiným způsobem.

11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice

6. Matice. Algebraické vlastnosti


c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

MATEMATIKA I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ NOVOTNÝ ZÁKLADY LINEÁRNÍ ALGEBRY

3. Polynomy Verze 338.

1.7. Mechanické kmitání

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Reálná čísla

p (1) k 0 k 1 je pravd podobnost p echodu ze stavu k i v l ; 1 kroku do stavu k j

Diamantová suma - řešení příkladů 1.kola

M - Příprava na čtvrtletní písemnou práci

GEOMETRICKÁ TĚLESA. Mnohostěny

Matematický model kamery v afinním prostoru

Státní maturita 2011 Maturitní testy a zadání jaro 2011 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZD11C0T02 e²ené p íklady

Řešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat.

Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka

7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy

Příklad 1.3: Mocnina matice

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

4 Stromy a les. Petr Hlin їn 0 5, FI MU Brno 1 FI: MA010: Stromy a les

Regresní analýza. Statistika II. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

Cvi en 86: Najd te nutn a posta uj c podm nky pro kompaktnost mno iny M v diskr tn m metrick m prostoruè! ë M je kompaktn, pr v kdy je kone n. ë Cvi e

1 Matematické základy teorie obvodů

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Dynamika tuhých těles

8. pln svazy. Svaz A se naz v distributivn, pokud pro libovoln prvky a; b; c 2 A plat

Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Žáci mají k dispozici pracovní list. Formou kolektivní diskuze a výkladu si osvojí grafickou minimalizaci zápisu logické funkce

Ne tak letmý úvod k maticím První pracovní verze

Statistick anal 0 5za kompozi 0 0n ͺch tabulek

Jak prochází světlo soustavou částečně propustných zrcadel?

Operace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

ÚLOHY SE SPORTOVNÍ TÉMATIKOU PRO MATEMATICKÉ TALENTY, vč. metodického listu. doc. PhDr. Marta Volfová, CSc.

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Pokud se vám tyto otázky zdají jednoduché a nemáte problém je správně zodpovědět, budete mít velkou šanci v této hře zvítězit.

Programový komplet pro evidence provozu jídelny v modul Sklad Sviták Bechyně Ladislav Sviták hotline: 608/

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Komplexní čísla

Ohmův zákon pro uzavřený obvod

4 DVOJMATICOVÉ HRY. Strategie Stiskni páku Sed u koryta. Stiskni páku (8, 2) (5, 3) Sed u koryta (10, 2) (0, 0)

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

Výroba ozubených kol. Použití ozubených kol. Převody ozubenými koly a tvary ozubených kol

2 Trochu teorie. Tab. 1: Tabulka pˇrepravních nákladů

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

I. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY

7 Analytické vyjádření shodnosti

Vlastní číslo, vektor

Matematické metody rozhodování

Digitální učební materiál

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav

2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice

Kótování na strojnických výkresech 1.část

Měření základních vlastností OZ

Model IS-ALM. Ondřej Potrebuješ Studentský Ekonomický Klub

6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 16. ZÁKLADY LOGICKÉHO ŘÍZENÍ

Autodesk Inventor 8 vysunutí

Mechanismy. Vazby členů v mechanismech (v rovině):

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Vydání občanského průkazu

Matematická analýza KMA/MA2I 3. p edná²ka Primitivní funkce

10 je 0,1; nebo taky, že 256

Poznámka 1: Každý příklad začneme pro přehlednost do nového souboru tímto krokem:

Pravidla poskytování pečovatelské služby (PS) (pro zájemce a uživatele PS)

( x ) 2 ( ) Další úlohy s kvadratickými funkcemi. Předpoklady: 2501, 2502

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti.. 177/1996 Sb. ze dne 4. ervna 1996

2. SÉRIE: SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC, METODY E ENÍ. lineárních rovnic (prove te zkou²ku dosazením):

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

4. cvičení: Pole kruhové, rovinné, Tělesa editace těles (sjednocení, rozdíl, ), tvorba složených objektů

USNESENÍ. z 16. schůze Rady města Hranic, dne

1.2.5 Reálná čísla I. Předpoklady:

vydává DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKU o provedení elektronické dražby nemovitých věcí

Horní Slavkov Dodávka a montáž výtahu objektu č. 22 D1.4a. Silnoproudá elektrotechnika

Součin matice A a čísla α definujeme jako matici αa = (d ij ) typu m n, kde d ij = αa ij pro libovolné indexy i, j.

Osvětlovací modely v počítačové grafice

e en loh 1. kola 41. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie D Auto i loh: J. J r (1,2,3,4,6,7), I. Volf (5) 1.a) Zrychlen vlaku p i brzd n ozna me a 1.

1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

KNIHOVNÍ ŘÁD Knihovny farnosti sv. Jakuba

lllllllllllll Návrh usnesení:

Uchazečům o veřejnou zakázku

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash Vibrio

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

Úprava tabulek v MS Word. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

doc. Ing. Martin Hynek, PhD. a kolektiv verze Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Škola VOŠ a SPŠE Plzeň, IČO , REDIZO

Ceník služeb Relax Mobil platný od

Program SMP pro kombinované studium

ASFALTOVÉ STŘEŠNÍ ŠINDELE MONTÁŽNÍ NÁVOD

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech

Katalog dárků. Svět wellness Infinit Majdalenky 10, Brno Lesná tel.:

2. Vymezení předmětu veřejné zakázky

Transkript:

Line rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sly z p edchoz ch kapitol k podrobn j mu zkoum n line rn ch oper tor v re ln ch prostorech se skal rn m sou inem Na po tku budeme p edpokl dat, e A je line rn oper tor na re ln m vektorov m prostoru V dimenze n V ta 87 o existenci vlastn ho vektoru u libovoln ho line rn ho oper toru na komplexn m vektorov m prostoru m v re ln m p pad n sleduj c podobu Tak zde se mus me odvolat na z kladn v tu algebry V ta 99 Pro ka d line rn oper tor na re ln m vektorov m prostoru V existuje invariantn podprostor dimenze nebo dimenze 2 prostoru V Budeme op t zkoumat soustavu li- D kaz Zvol me n jakou b zi e e n ne rn ch rovnic ac + a2c2 + + anc n = c a2c + a22c2 + + a2nc n = c2 a nc + a n2c2 + + a nn c n = c n a hledat n jak nenulov e en c c n t to soustavy Takov e en existuje pr v kdy je hodnota parametru zvolena tak, aby platilo det a? a2 an a2 a22? a2n a n a n2 a nn? CA = Tato podm nka vede stejn jako v d kazu V ty 87 k algebraick rovnici n-t ho stupn, tentokr t ale s re ln mi koecienty Proto e ka d re ln slo je sou asn komplexn m slem, plyne ze z kladn v ty algebry, e charakteristick rovnice oper toru A m aspo jeden komplexn ko en Potom jsou mo n dva p pady a) slo je re ln Na e soustava line rn ch rovnic m potom nenulov re ln e en c c Tato re ln sla jsou sou adnice vektoru x 6= vzhledem k b zi e n e n Vektor x je potom vlastn m vektorem oper toru A a je p slu n vlastn slo b) Ko en charakteristick rovnice oper toru A je komplexn slo = + i, 6= Na e soustava line rn ch rovnic m potom op t nenulov e en c c, tentokr t ale n nem eme p edpokl dat, e jsou sla c c re ln Jsou to obecn komplexn sla, n tedy c = k k + i k k = n Typeset by AMS-T E X

2 Dosad me za a c do na soustavy line rn ch rovnic a odd l me re ln a komplexn k sti Dostaneme tak dv soustavy line rn ch rovnost a a + a22 + + an n =? a2 + a222 + + a2n n = 2? 2 a n + a n22 + + a nn n = n? n a + a22 + + an n = + a2 + a222 + + a2n n = 2 + 2 a n + a n22 + + a nn n = n + n Re ln sla 2 n budeme pova ovat za sou adnice n jak ho vektoru x 2 V vzhledem k b zi e e n a podobn m eme sla 2 n pova ovat za sou adnice vektoru y 2 V vzhledem k t e b zi e e n Oba vektory x y nejsou sou asn nulov Potom m eme posledn dv soustavy rovnost zapsat ve tvaru A(x) = x? y A(y) = x + y Kdyby byly vektory x a y line rn z visl, plynulo by z libovoln z p edchoz ch dvou soustav rovnost, e aspo jeden z vektor x y je vlastn m vektorem oper toru A a p slu n vlastn slo by bylo re ln Vektory x a y jsou tedy line rn nez visl a generuj dvoudimenzion ln podprostor P V Z rovnost A(x) = x? y, A(y) = x + y plyne, e P je invariantn podprostor oper toru A V posledn m d kazu jsme uk zali o n co v ce, ne jenom existenci dvoudimenzion ln ho invariantn ho podprostoru P oper toru A v p pad, e oper tor A m vlastn slo = + i, kter nen re ln Uk zali jsme nav c, e v invariantn rovin P existuje b ze x y, kterou oper tor A zobrazuje n sledovn A(x) = x? y A(y) = x + y P ipome me je t pozn mku uvedenou za Denic 44, e ka d line rn oper tor na re ln m vektorov m prostoru lich dimenze m aspo jeden vlastn vektor, neboli aspo jeden invariantn podprostor dimenze Ortogon ln oper tory Nyn k na im vah m p ibereme skal rn sou in, kter je v euklidovsk m prostoru V denovan

3 Denice 46 Line rn oper tor A na n-dimenzion ln m euklidovsk m vektorov m prostoru V se naz v ortogon ln oper tor, jestli e zachov v skal rn sou in, tj plat -li pro ka d dva vektory x y 2 V rovnost (A(x) A(y)) = (x y) Zvol me-li x = y, dostaneme rovnost jja(x)jj 2 = (A(x) A(x)) = (x x) = jjxjj 2 neboli ka d ortogon ln oper tor zobrazuje libovoln vektor x 2 V do vektoru stejn d lky Vzpomeneme-li si je t na vyj d en hlu ' mezi dv ma vektory x y pomoc skal rn ho sou inu, (x y) cos' = jjxjjjjyjj uvid me e ortogon ln oper tory zachov vaj rovn hel mezi dv ma vektory Speci ln zobrazuj dva kolm vektory na jin dva kolm vektory Odtud n zev ortogon ln oper tory V imn te si je t, e ortogon ln oper tor A mus zobrazovat libovoln nenulov vektor x op t na nenulov vektor A(x) Plyne to z toho, e nulov vektor je jedin vektor d lky Ka d ortogon ln oper tor m tedy nulov j dro a je proto vz jemn jednozna n Je-li e e n n jak ortonorm ln b ze v prostoru V, pak vektory A(e) A(e2), A(e n ) tak tvo ortonorm ln b zi Bu (a ik ) matice oper toru A vzhledem k ortonorm ln b zi e e n Potom k-t sloupec matice (a ik ) tvo sou adnice vektoru A(e k ) v ortonorm ln b zi e e n Pro libovoln dv r zn sla k l = n proto plat a stejn tak nx = (e k e l ) = (A(e k ) A(e l )) = a ik a il i= nx = (e k e k ) = (A(e k ) A(e k )) = a ik a ik i= Denice 47 tvercov matice M = (a ik ) du n slo en z re ln ch sel se naz v ortogon ln matice, plat -li pro libovoln k l = n nx a ik a il = kl i= tvercov matice M je tedy ortogon ln pr v kdy plat M M = I, kde M je matice transponovan k matici M Z v ty o n soben determinant (V ta 64) a z V ty 6 plyne, e det M det M = det M det M = det I = neboli det M = pro ka dou ortogon ln matici M

4 Determinant matice ortogon ln ho oper toru A vzhledem k libovoln ortonorm ln b zi e e n se tedy rovn Ortogon ln oper tor A, jeho determinant se rovn +, se naz v vlastn ortogon ln oper tor Je-li determinant matice oper toru A roven?, naz v se A nevlastn ortogon ln oper tor V p pad ortogon ln ch oper tor m ka d invariantn podprostor invariantn dopln k Tato d le it vlastnost ortogon ln ch oper tor m snadn d kaz V ta Je-li P invariantn podprostor ortogon ln ho oper toru A na euklidovsk m prostoru V, pak tak ortogon ln dopln k P? podprostoru P je invariantn podprostor oper toru A D kaz Je-li y 2 P?, pak plat (x y) = pro ka d vektor x 2 P Proto e je oper tor A vz jemn jednozna n na cel m prostoru V, je tak vz jemn jednozna n na podprostoru P Proto existuje pro ka d vektor x 2 P vektor z 2 P takov, e A(z) = x Potom plat pro ka d x 2 P neboli A(y) 2 P? pro ka d vektor y 2 P (x A(y)) = (A(z) A(y)) = (z y) = Probereme te ortogon ln oper tory v mal ch dimenz ch Nejsnaz to je v p pad jednodimenzion ln ho prostoru Zvol me v n m n jak vektor e d lky Potom A(e) = e a z podm nky ortogonality A plyne = (e e) = (A(e) A(e)) = (e e) = 2 (e e) = 2 Plat tedy = Na jednodimenzion ln m euklidovsk m prostoru tedy existuj pouze dva ortogon ln oper tory Je to bu identick oper tor A(x) = x (vlastn ortogon ln oper tor) a nebo oper tor A(x) =?x (nevlastn ) Bu nyn A ortogon ln oper tor na dvoudimenzion ln m euklidovsk m prostoru V Zvolme v n m ortonorm ln b zi e e2 a nech a b c d je matice oper toru A vzhledem k b zi e e2 Budeme d le p edpokl dat, e oper tor A je vlastn ortogon ln oper tor, tj plat ad? bc = Matice oper toru A mus b t nav c ortogon ln, tj mus platit a b? = a c c d b d Z rovnosti ad? bc = plyne jin vyj d en inverzn matice k matici oper toru A a b? = d?b c d?c a

5 Proto e je inverzn matice k libovoln regul rn matici ur ena jednozna n, dost v me rovnosti a = d, c =?b Matice oper toru vzhledem k b zi e e2 m tedy tvar a?b b a kde a 2 + b 2 = Polo me-li a = cos ' a b = sin ', dostaneme e ka d vlastn ortogon ln oper tor A na dvoudimenzion ln m euklidovsk m prostoru V m vzhledem k libovoln ortonorm ln b zi e e2 matici cos '? sin ' sin ' cos ' kde ' je vhodn hel Oper tor A tedy nen nic jin ho ne pooto en o hel ' Nyn budeme uva ovat p pad nevlastn ho ortogon ln ho oper toru A, tj p pad ad? bc =? Charakteristick polynom 2? (a + d)? oper toru A m potom re ln ko eny Existuje tedy vlastn vektor e oper toru A, tj plat A(e) = e, kde = Vektor e dopln me do ortonorm ln b ze vektorem f To je podle V ty tak vlastn vektor oper toru A, tedy A(f) = f V b zi e f m tedy matice oper toru A matici Proto e je ale A nevlastn ortogon ln oper tor, jsou pro v b r znam nek pouze dv mo nosti?? Nevlastn ortogon ln oper tor ve dvoudimenzion ln m euklidovsk m prostoru V je tedy osov symetrie vzhledem k ose proch zej c po tkem V libovoln dimenzi plat n sleduj c v ta V ta Bu A ortogon ln oper tor v n-dimenzion ln m euklidovsk m prostoru V Potom v prostoru V existuje ortonorm ln b ze e e n, ve kter m oper tor A matici?? cos '? sin ' sin ' cos ' cos ' k? sin ' k CA sin ' k cos ' k

6 V echny ostatn prvky matice jsou nulov D kaz Podle V ty 99 m oper tor A na prostoru V invariantn podprostor P, kter m dimenzi nebo 2 M -li podprostor P dimenzi, zvol me v n m vektor e d lky Jestli e dn invariantn podprostor dimenze neexistuje, m podprostor P dimenzi 2 Vybereme v n m ortonorm ln b zi e e2 V prvn m p pad plat A(e) = e Ve druh m p pad je oper tor A na podprostoru P vlastn ortogon ln oper tor (jinak by v P existoval jednodimenzion ln invariantn podprostor oper toru A) Vzhledem k b zi e e2 m matici cos '? sin ' sin ' cos ' Ortogon ln dopln k P? podprostoru P je podle V ty tak invariantn podprostor oper toru A Op tovn m pou it m V ty 99 v n m najdeme invariantn podprostor Q dimenze nebo 2, v n m zvol me ortonorm ln b zi, atd Dostaneme tak postupn n navz jem ortogon ln ch vektor d lky Ty tvo b zi e e n, vzhledem ke kter m matice oper toru A blokov diagon ln tvar Vhodnou zm nou po ad vektor v nalezen b zi z sk me matici hledan ho tvaru Ka d slo na hlavn diagon le odpov d jednodimenzion ln mu invariantn mu podprostoru, ka d bu ka cos 'i? sin ' i sin ' i ur uje jeden invariantn podprostor dimenze 2 cos ' i Pr v dok zan v ta m adu d sledk P r si jich uvedeme Nazv me jednoduchou rotac vlastn ortogon ln oper tor A, kter v n jak m dvoudimenzion ln m invariantn m podprostoru P p sob jako oto en o hel ', a v ortogon ln m dopl ku P? zobrazuje ka d vektor do sebe Ve vhodn zvolen b zi m potom A matici cos ' sin '? sin ' cos ' CA Jednoduch reexe je nevlastn ortogon ln oper tor A, kter m jednodimenzion ln invariantn podprostor P, na kter m zobrazuje ka d vektor x do opa n ho vektoru?x, a kter d le zobrazuje ka d vektor ortogon ln ho dopl ku P? do sebe Ve vhodn zvolen

7 b zi m potom oper tor A (diagon ln ) matici? CA Z V ty si pak snadno dok ete D sledek 2 Ka d ortogon ln oper tor A na euklidovsk m prostoru V m eme vyj d it jako slo en n kolika jednoduch ch rotac a n kolika jednoduch ch reex V imn me si je t, e m -li oper tor A na dvoudimenzion ln m prostoru vzhledem k n jak ortonorm ln b zi e e2 matici?? jde vlastn o oto en o hel Pova ujeme-li oto en o hel tak za prostou rotaci, dostaneme dal d sledek D sledek 3 Ka d vlastn ortogon ln oper tor na euklidovsk m line rn m prostoru lze slo it z n kolika prost ch rotac Ka d nevlastn ortogon ln oper tor lze slo it z n kolika prost ch rotac a jedn prost reexe V euklidovsk m prostoru dimenze 3 pro ka d vlastn ortogon ln oper tor A existuje ortonorm ln b ze e e2 e3, ve kter m A matici @ cos '? sin ' A sin ' cos ' Pro v echny vektory x invariantn ho podprostoru P generovan ho vektorem e tak plat A(x) = x, v echny prvky P tedy z st vaj na m st Na ortogon ln m dopl ku vektoru e (tj v rovin generovan vektory e2 e3) oper tor A p sob jako oto en o hel ' (P ipou t me i p pad ' =, tj e oper tor A je identick oper tor na cel m prostoru V) Oper tor A je tedy rotace kolem osy ur en vektorem e Ka d vlastn ortogon ln oper tor v t dimenzion ln m euklidovsk m prostoru V je tedy rotace kolem n jak osy Slo en dvou vlastn ch ortogon ln ch oper tor je zase vlastn ortogon ln oper tor (podle v ty o n soben determinant ) Je-li oper tor A v euklidovsk m prostoru dimenze 3 oto en o hel ' kolem osy ur en vektorem e a oper tor B oto en o hel kolem osy ur en vektorem f, pak slo en BA t chto dvou oper tor je op t oto en o n jak hel kolem osy ur en n jak m vektorem g Zaj mav cvi en spo v v nalezen hlu a vektoru g, jsou-li d ny hly ', a vektory e, f