EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících
Vývoj identity Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím Kam směřuji Budoucnost se stává s postupujícím dospíváním aktuálnější otázkou Otázka budoucí práce se postupně dostává do popředí
Hlavní otázky profesního směřování Kam chci? Kudy se jde tam, kam chci? Cvičení Profesní volby - fáze: Volba střední školy v 9. třídě Volba vysoké školy po maturitě Volba 1. zaměstnání (po ukončení střední nebo vysoké školy)
Podle čeho se děti rozhodují? Jaide: Typ A Podle přání rodičů nebo jiných významných dospělých Typ B Dospívající má určitou ale velmi mlhavou představu, která je dotvářena okolím Typ C: Dospívající má jasné cíle vlastního života
Determinanty profesní orientace Celospolečenské faktory Např. politický systém nebo úroveň ekonomiky Skupinové faktory Např. vliv výchovného prostředí jedince Individuální faktory Např. zdravotní stav, schopnosti, zájmy
Cvičení Zamyslete se sami, co Vás vedlo k volbě Vaší profese Jaké faktory hráli roli ve třech oblastech popsaných na předchozím slajdu? Podle čeho jste si nakonec vybrali? Do kterého typu dle Jaide byste se zařadili?
Komplikace profesní volby dospívajících Profesní volba u nás probíhá v první fázi v 9. třídě, ve druhé fázi po ukončení střední školy a nakonec při samotném vstupu do světa práce. Všechny tyto fáze obvykle probíhají v období dospívání, kdy je situace komplikovaná: Malou informovaností o profesích (student nemá přesnou představu, co znamená např. pracovat ve výzkumném ústavu) Malá informovanost o vzdělávacím systému (cestách, jak dosáhnout určité profese) Nezralost pro rozhodování
Role učitele Vzhledem k právě popsaným komplikacím je na místě, aby učitel pomohl studentům s rozhodováním Zprostředkovat informace! Při zvolení určité profese studentovi vytvořit přesnější představu. Pomoci žákovi s rozhodováním - rozpoznat jeho specifické schopnosti a ty rozvíjet, rozvíjet specifické nadání (viz psychologie učení)
Vlivy rodiny na profesní orientaci Většina dětí je v profi-orientaci velmi ovlivněna rodiči: Rodiče dětem svých chováním sdělují Celkový postoj k práci Vlastní očekávání od dítěte Roli hraje socioekonomický status a kulturní kapitál rodiny hovoří se o sociální stabilitě ( vyšší a nižší společenská třída má tendenci být stabilní, tedy vysokoškolsky vzdělaní rodiče mají opět vysokoškolsky vzdělané dítě, dělníci mají opět dělníky ) CHARLOT, Bernard. "Budu dělník jako táta, tak k čemu mi je učení". GFEN. Všichni na jedničku. s. 128-151.
Vlivy rodiny na profesní orientaci Ve střední společenské třídě dochází někdy k mobilitě směrem nahoru (děti vyšší vzdělání než rodiče) Méně vzdělaní rodiče nechávají volbu spíše na dítěti a jeho zájmech Vysokoškolsky vzdělaní rodiče mají tendenci dítě silně směřovat Zkuste se zamyslet nad důvody a dopady.
Přístup k práci v průběhu dospívání Počátek puberty výběr střední školy Počátek adolescence výběr 1. zaměstnání nebo vysoké školy Vynořující se dospělost první vážná zaměstnání V průběhu tohoto vývoje se velmi mění vlastní pohled dospívajícího na práci Zde nejde o profi-volbu, ale spíše o to, jak pojímají momentálně probíhající práci, jaký k ní mají vztah
Cvičení Zamyslete se nad svými prvními pracovními zkušenostmi V pubertě V adolescenci Nyní Jaký měly vztah k Vaší skutečné profesi? Jaký byl hlavní cíl práce?
Arnettův pohled na hledání pracovní identity ve vynořující se dospělosti Pubescence Ve většině případů ještě nejsou nijak pracovně aktivní, pokud ano, jedná se o velmi příležitostnou práci s cílem výdělku na konkrétní užití Nemá většinou žádnou vazbu na budoucí profi-směřování Adolescence Práce je přechodný prostředek pro získání peněz k uspokojení každodenních potřeb Cílem je vydělat co nejvíce peněž Brigády jakéhokoliv druhu bez vazby na studovaný nebo vystudovaný obor
Arnettův pohled na hledání pracovní identity ve vynořující se dospělosti Vynořující se dospělost Budování základu pro celoživotní povolání, získání prostředků není jediný motiv Objevuje se potřeba zjistit, co mě baví, v čem jsem dobrý Brigády spíše v oboru Stále ještě vnímáno jako přechodný stav Stále ještě nestabilita v představách o budoucnosti Vytvoření určité představy dále ke zklamání / utvrzení se / nalezení něčeho nového přestavba původního plánu
Praktický výstup Pohled učitele Pohled zaměstnavatele