STRUÈNÝ KOGNITIVNÍ TEST (SCOT):

PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Pùvodní práce STRUÈNÝ KOGNITIVNÍ TEST (SCOT): SKRÍNINKOVÝ NÁSTROJ K MÌØENÍ KOGNITIVNÍHO POSTIŽENÍ U PACIENTÙ SE SCHIZOFRENIÍ A BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHOU (PILOTNÍ DATA) SHORT COGNITIVE TEST (SCOT): A SCREENING INSTRUMENT TO MEASURE COGNITIVE IMPAIRMENT IN PATIENTS WITH SCHIZOPHRENIA AND BIPOLAR DISORDER (A PILOT STUDY) MILOSLAV KOPEÈEK 1, KLÁRA LÁTALOVÁ 2, DAGMAR DVOØÁKOVÁ 3, SIMONA PAPEŽOVÁ 4, MARKÉTA ZEMANOVÁ 5, JAN TUÈEK 6, PAVEL MOHR 1 1 Psychiatrické centrum Praha a Klinika psychiatrie 3. LF UK Praha 2 Psychiatrická klinika LF UP a FN Olomouc 3 Psychiatrická léèebna Jihlava 4 Psychiatrická léèebna Praha-Bohnice a Psychiatrická ambulance Praha 9 5 Psychiatrická ambulance Havlíèkùv Brod 6 Psychiatrické oddìlení Nemocnice Èeské Budìjovice SOUHRN Kognitivní funkce a jejich deficit u schizofrenie a bipolární poruchy jsou v posledních letech v centru pozornosti výzkumníkù a klinikù, protože je prokázán jejich negativní dopad na funkèní schopnosti pacientù. V naší pilotní studii jsme použili originální skríninkový nástroj, Struèný kognitivní test (SCOT), který jsme vyvinuli adaptací pùvodního švédského testu. Cílem studie bylo ovìøit základní psychometrické vlastnosti testu SCOT, porovnat výkon pacientù se schizofrenií a bipolární poruchou se zdravými kontrolami a korelovat SCOT skór s kognitivní subškálou PANSS (PANSS-kog) a Škálou celkového fungování (Global Assessment of Functioning; GAF). Do studie bylo zaøazeno celkem 30 pacientù a 25 zdravých kontrol. Výsledky prokázaly, že ve srovnání s kontrolami byl skór pacientù v testu SCOT významnì nižší (p < 0,001). SCOT skór ve skupinì pacientù dále významnì koreloval se subškálou PANSS-kog (p = 0,009) i se škálou GAF (p = 0,017). SCOT prokázal rovnìž dobrou reliabilitu (split-half reliabilita èinila 0,780). Pøi použití skóru 14 pro hranici detekce kognitivního postižení dosáhla senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota nejlepších parametr ù. V naší pilotní studii jsme prokázali, že SCOT lze snadno administrovat v klinické praxi (testování i vyhodnocení netrvá déle než 10 minut), test vykazuje konstrukèní validitu (testování pamìti, exekutivních funkcí a abstrakce), konvergentní validitu (korelace s kognitivním faktorem PANSS-kog) a ekologickou validitu (korelace se škálou celkového fungování GAF), s dobrou reliabilitou. K definitivnímu zhodnocení pøínosu testu SCOT je zapotøebí reprezentativní soubor pacientù se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou, kteøí budou rovnìž testováni standardním neuropsychologickým vyšetøením k potvrzení pøítomnosti kognitivního deficitu. Klíèová slova: kognitivní funkce, schizofrenie, bipolární afektivní porucha, skrínink SUMMARY Cognitive functions and their impairment in schizophrenia and bipolar disorder have become recently the focus of attention of researchers and clinicians. Cognitive deficit has a negative impact on patients functioning. In our pilot study, we used original screening tool, Short Cognitive Test (SCOT), developed and adapted from an earlier Swedish test. Study aims were to examine basic psychometric properties of SCOT, to compare results of schizophrenia and bipolar patients with those obtained from healthy controls, and to correlate SCOT scores with the PANSS cognitive subscale (PANSS-cog) and Global Assessment of Functioning (GAF). Study sample consisted of 30 patients and 25 control subjects. The results showed that patients had significantly lower SCOT scores as compared to controls (p < 0.001). Furthermore, in the patients group SCOT score correlated significantly with the PANSS-cog (p = 0.009) and GAF (p = 0.017). SCOT also yielded good reliability (split-half reliability 0.780). Using cut-off score of 14 to delineate cognitive impairment, sensitivity, specificity, positive and negative prediction values resulted in the most optimal parameters. Our pilot study confirmed that SCOT can be easily administered in the clinical setting (testing and evaluation takes up to 10 minutes), the test showed constructive validity (testing of memory, executive functions, and abstraction), convergent validity (correlation with the PANSS-cog), and ecological validity (correlation with GAF), with a good reliability. In order to definitely assess contribution of SCOT, a representative sample of schizophrenia and bipolar patients who will be tested also with standard neuropsychological measures to verify cognitive deficit, is needed. Key words: cognitive function, schizophrenia, bipolar disorder, screening Kopeèek M, Látalová K, Dvoøáková D, Papežová S, Zemanová M, Tuèek J, Mohr P. Struèný kognitivní test (SCOT): skríninkový nástroj k mìøení kognitivního postižení u pacientù se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou (pilotní data). Psychiatrie 2013;17(1):5-12. 5

Pùvodní práce PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Tabulka 1: Velikost efektu kognitivního výkonu mezi zdravými jedinci, pacienty se schizofrenií a bipolární poruchou z pohledu meta-analýz test kognitivní doména schizofrenie d (95% CI) DSST psychomotorické tempo -1,5* (-1,63-1,35) kategoriální produkce slov bezprostřední vybavení seznamu slov (CVLT) řeč, sémantická paměť -1,31* (-1,55-1,2) paměť -1,25 (-1,44-1,05) celková inteligence IQ inteligence -1,19 (-1,48-0,90) WCST-kategorie exekutivní funkce -1,03* (-0,87-1,19) odložené vybavení z paměti paměť -1,09 (-1,25-0,93) TMT-B pozornost, exekutivní funkce -0,93* (-0,82-1,04) řada čísel pozpátku pracovní paměť -0,86 (-1,14-0,59) TMT-A pozornost, psychomotorické tempo -0,85* (-0,74-0,97) lexikální slovní produkce exekutivní funkce -0,82* (-0,94-0,7) WCST-perseverace exekutivní funkce -0,75* (-0,63-0,87) řada čísel popředu bezprostřední paměť -0,73 (-1,08-0,38) citace meta-analýz Dickinson et al., 2007; *Knowles et al., 2010 afektivní psychóza d (95% CI) -1,02 (-0,67-1,37) -0,96 (-0,71-1,20) -0,95 (-0,65-1,25) -0,44 (-0,10-0,77) -0,87 (-0,58-1,17) -0,90* (-0,60-1,20) -0,83 (-0,66-1,00) -0,83* (-0,60-1,07) -0,91 (0,75-1,07) -0,69 (-0,51-0,89) -0,95 (-0,69-1,27) Bora et al., 2009, *Bora et al., 2010 bipolární porucha d (95% CI) -0,84 (-0,53-1,14) -0,87 (-0,54-1,19) -0,82 (-0,65-0,99) -0,40* (-0,1-0,80) -0,66* (-0,36-0,96) -0,81 ** (-0,50-1,13) -0,99 (-0,51-1,48) -1,02 (-0,49-1,54) -0,71 (-0,46-0,97) -0,60* (-0,45-0,74) -0,88 (-0,58-1,19) -0,37 (-0,15-0,59) Arts et al., 2008; * Bora et al., 2009, **Bora et al., 2010 Vysvětlivky: 95% CI 95% interval jistoty, CVLT Kalifornský verbální test učení, d = Cohenovo d standardizovaný rozdíl průměrů, DSST kódování symbolů z WAIS-III, TMT-A test cesty část A, TMT-B test cesty část B, WCST Wisconsinský test třídění karet Úvod Postižení kognitivních (poznávacích) funkcí je v psychiatrii typicky spojováno s primárními kognitivními poruchami, tj. mentální retardací, demencí, pøípadnì mírnou kognitivní poruchou. U schizofrenie, kterou na sklonku 19. století Emil Kraepelin nazval dementia praecox, není sice postižení kognitivních funkcí v souèasných diagnostických kritériích explicitnì uvedeno, nicménì kognitivní deficit lze v nìkterých kritériích nalézt (napø. formální poruchy myšlení, ochuzení øeèi). Kognitivní funkce a jejich postižení u psychotických a afektivních poruch jsou v posledních letech v centru pozornosti výzkumníkù i klinikù, protože kognitivní deficit u schizofrenie se dnes považuje za jádrové postižení u tohoto onemocnìní (Harvey, 2013). Výkon v kognitivních testech spolehlivì diskriminuje pacienty od zdravých kontrol, pøièemž platí, že u schizofrenie je míra postižení vìtší než u bipolární poruchy (tab. 1). Rùzná míra kognitivního postižení byla prokázána již v premorbidním období, u pacientù s první epizodou i u zdravých pøíbuzných prvního stupnì (kognitivní deficit jako endofenotyp), sleduje se jeho dopad na funkèní schopnosti pacientù (Harvey, 2013; Latalova et al., 2011). Kognitivní postižení pacientù se schizofrenií nebo bipolární poruchou sice svojí tíží nedosahuje úrovnì demence (kognitivní funkce horší než 2 smìrodatné odchylky od normy), ale díky tomu, že se nejèastìji objevuje ve vìku pøípravy na budoucí povolání èi pøi zahájení pracovní kariéry, významnou mìrou narušuje další zapojení pacientù do spoleènosti, pøispívá k pracovní neschopnosti a pøípadné invalidizaci (Fett et al., 2011; Depp et al., 2012). Chystaná revize amerického Diagnostického a statistického manuálu (DSM-V), jenž se pokouší zavádìt do kategoriálního pojetí psychiatrických poruch dimenzionální pøístup, uvádí kognitivní funkce jako jednu z dùležitých dimenzí schizofrenie (Tandon, 2011). Kognitivní funkce lze mìøit a hodnotit pomocí testù. Dnes existuje celá øada neuropsychologických testových baterií, jejichž použití v bìžné klinické praxi je však limitované (èasová nároènost, zátìž pro pacienta, nutnost administrace a vyhodnocení specialistou). Témìø výhradnì je administrují kliniètí psychologové na základì doporuèení ošetøujícího lékaøe. Aby lékaø mohl vyšetøení správnì indikovat, mìl by mít k dispozici standardizovaný postup a jednoduchý nástroj, který by mu umožnil zachytit pacienty, u nichž je nutné detailní a specializovanìjší vyšetøení. K tomuto úèelu se v medicínì používají skríninkové testy. V souèasné dobì se jako skríninkové testy na záchyt kognitivního deficitu používá napø. Mini-Mental State Examination (MMSE; Folstein et al., 1975; Tošnerová a Bahbouch, 1998), Addenbrookský kognitivní test (ACE-R; Mioshi et al., 2005; Raisová et al., 2011), 7minutový test (Salomon et al., 1998; Topinková et al., 2002), Montrealský kognitivní test (MoCA; Nasreddine et al., 2006; Bezdíèek et al., 2010). Tyto nástroje byly však primárnì vyvíjeny k zachycení syndromu demence èi rizikových stavù pøedcházejících demenci a nejsou zpravidla citlivé k detekci kognitivního deficitu u schizofrenie èi bipolární afektivní poruchy, který mùže být jednak subtilnìjší a jednak nekopíruje typický obraz primární kognitivní poruchy. Jednoduché skríninkové nástroje kognitivních funkcí u schizofrenie 6

PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Pùvodní práce Tabulka 2: Demografické a klinické promìnné věk pacienti (n = 30) průměr ± s.d. 36,4 ± 12,2 let (MIN-18, MAX-58) kontroly (n = 25) průměr ± s.d. 35,6 ± 11 let (MIN-17, MAX-57) významnost vzdělání 4:7:14:5 0:2:16:7 P < 0,05 (ZŠ:SŠbm:SŠsm:VŠ) PANSS-kog 19,63 ± 5,3 (MIN-11, MAX-31) GAF 50,06 ± 14,5 (MIN-25, MAX-69) SCOT 12,2 ± 2,8 (MIN-4, MAX-16) medián = 13 25 75 % (11 14) 14,6 ± 1,4 (MIN-11, MAX-16) medián = 15 25 75 % (14 16) n. s. P < 0,001 Vysvětlivky: GAF Global Assessment of Functioning, PANSS-kog kognitivní subškála pozitivních a negativních příznaků schizofrenie, SŠbm středoškolské bez maturity, SŠsm středoškolské s maturitou, VŠ vysoká škola, ZŠ základní škola. (napø. Brief Cognitive Assessment Tool for Schizophrenia; Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry) nebyly dosud do èeštiny pøeloženy. My jsme se rozhodli v klinické praxi vyzkoušet skríninkový test primárnì urèený pro pacienty se schizofrenií a bipolární poruchou, který byl pùvodnì vyvinut na psychiatrickém oddìlení nemocnice Sahlgrenska v Göteborgu (Screening AV Kognition (Lundin a Mellgren, 2012)) a který byl dále adaptován v Maïarsku Andrásem Harsányi (Budapešś, Nemocnice Gy. Nyírõ). V pùvodní podobì skrínink pøedstavuje kombinaci testování kognitivního výkonu a škálování, které se však ukázalo v mnoha bodech jako problematické. Proto jsme v naší verzi se souhlasem autorù škálování vynechali a naopak na základì osobní zkušenosti jsme nìkteré položky (test hodin, pøísloví) ztížili. Novou adaptovanou verzi jsme pojmenovali Struèný kognitivní test (Short Cognitive Test; SCOT). Vzhledem k tomu, že pro souèasnou ani pøedchozí verzi testu neexistují dosud žádné psychometrické údaje, bylo cílem naší studie ovìøit základní psychometrické vlastnosti testu SCOT. Dále jsme testovali hypotézy, že (1) pacienti a zdravé kontroly se liší ve výkonu v testu SCOT, (2) SCOT skór koreluje se subškálou kognice extrahovanou ze škály Pozitivních a negativních pøíznakù schizofrenie (PANSS-kog) a (3) skór SCOT koreluje se škálou celkového fungování (Global Assessment of Functioning; GAF). Studijní soubor a metody Pacienti i kontrolní soubor byli kontaktováni a vyšetøeni autory èlánku. Vstupním kritériem byl vìk nad 16 let, souhlas s testováním a schopnost podrobit se testování (absence poruch hybnosti znemožòující psaní a kreslení, mluvení, senzorické vady, jako je hluchota, slepota). Do skupiny pacientù byli ošetøujícími psychiatry zaøazeni pacienti s diagnózami schizofrenie, schizoafektivní porucha a bipolární afektivní porucha dle MKN-10. Kontrolními osobami byli jedinci bez psychiatrického onemocnìní, kteøí nejevili známky kognitivních obtíží, rekrutováni byli z pracovištì autorù (zdravotní sestry) a jejich okolí. Pacienti byli vyšetøení testem SCOT (zadání a skórování viz pøílohu), dále byli posuzováni modifikovaným kognitivním faktorem extrahovaným ze škály ze škály PANSS (PANSS-kog; položky P2, N5, N6, N7, G10, G11, G13) (Kay et al., 1987; Bryson et al., 1999) a škálou GAF (Endicott et al., 1976). Obrázek 1: Distribuce skórù SCOT u skupin kontrol a pacientù Pomocí Kolmogorov-Smirnovova testu jsme zjišśovali normalitu rozložení dat. Vzhledem k tomu, že nároky kladené na normální rozložení splòovala data pacientù v testech SCOT, PANSS-kog a GAF, zatímco tyto nároky nesplòovala data v testu SCOT u kontrolního souboru i po spojení obou souborù, pro porovnání rozdílù mezi skupinami jsme použili neparametrických metod (Mann-Whitney U Test s hladinou významnosti p < 0,05) a ke zhodnocení vlivu vìku a vzdìlání na výsledný skór SCOT Spearmanùv koeficient poøadové korelace s hladinou významnosti p < 0,05. Pro zhodnocení vztahu mezi testem SCOT, škálou GAF a PANSS-kog jsme zvolili Pearsonùv korelaèní koeficient s hladinou významnosti p < 0,05. Dále jsme provedli testování spolehlivosti testu pomo cí rozdìlení testu na dvì poloviny, analýzu vnitøní konzistence se stanovením velikosti Cronbachovy alfa a explorativní položkovou analýzu. Výsledky Celkem bylo vyšetøeno 30 pacientù (24 s diagnózou schizofrenie, 3 s diagnózou schizoafektivní poruchy a 3 s diagnózou bipolární afektivní poruchy) a 25 kontrolních jedincù. Prùmìrný vìk pacientù a kontrol se nelišil (nepárový t-test; t = -0,235, p < 0,001) (tab. 2). Pacienti však dosahovali významnì nižšího vzdìlání než kontrolní skupina (Mann-Whitney U Test; U = 254; Z = -2,04, p < 0,05). Ve srovnání s kontrolami byl skór 7

Pùvodní práce PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Tabulka 3: Položková analýza SCOT pacienti medián (25 75 %) kontroly medián (25 75 %) hladina významnosti korelace s celkovým skórem (r S ) učení 1 (1 1) 1 (1 1) n. s. 0 konstrukční úloha 1 (0 1) 1 (1 1) 0,044 0,487 pojem 1 (0 1) 1 (1 1) 0,0007 0,484 přísloví 1 (0 1) 1 (0 1) n. s. 0,556 komplexní motorika 2 (2 2) 2 (2 2) 0,01 0,436 bezprostřední paměť 1 (1 1) 1 (1 1) n. s. 0,275 pracovní paměť 1 (1 1) 1 (1 1) 0,033 0,387 test hodin 2 (1 2) 2 (2 2) 0,031 0,543 kategorie 1 (1 1) 1 (1 1) n.s. 0,220 komplexní úloha 1 (0 1) 1 (1 1) n.s. 0,583 paměť 3 (2 4) 4 (4 4) 0,003 0,684 Tabulka 4: Senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota v závislosti na zvoleném prahu pro detekci kognitivního deficitu prahová hodnota SCOT senzitivita specificita PPH NPH 15 0,903 0,458 0,683 0,786 14 0,833 0,68 0,757 0,773 13 0,666 0,84 0,833 0,677 12 0,433 0,96 0,929 0,585 Vysvětlivky: PPH pozitivní prediktivní hodnota, NPH negativní prediktivní hodnota pacientù v testu SCOT významnì nižší (Mann-Whitney U Test; U = 130,5; Z = -4,13, p < 0,001) (obr. 1 a tab. 2). Skór SCOT ve skupinì pacientù významnì koreloval se škálou PANSS-kog (R = -0,465, p = 0,009) i se škálou GAF (R = 0,429, p = 0,017). SCOT v souhrnné analýze obou skupin významnì koreloval se vzdìláním (r S = 0,462, p = 0,003), nikoliv s vìkem (r S = 0,177, p = 0,196). Položková analýza ukázala, že položky uèení a kategorie nekorelovaly významnì s celkovým skórem (tab. 3). Reliabilita testu zjišśovaná metodou split-half èinila 0,780. Konzistence testu mìøená pomocí Cronbachova koeficientu alfa dosahovala hodnoty 0,695. Po vylouèení položky bezprostøední pamìś dosahoval Cronbachùv koeficient alfa hodnotu 0,701. Senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota v závislosti na zvoleném prahu pro detekci kognitivního deficitu jsou uvedeny pøehlednì v tab. 4. Diskuze Naše studie pøedstavuje první zkušenosti s testem zamìøeným na skrínink kognitivního deficitu u schizofrenie a bipolární poruchy, který je urèen psychiatrùm v klinické praxi a jehož administrace i hodnocení jsou èasovì nenároèné (do 10 minut). Test se skládá z celkem 11 úloh zamìøených na pamìś, exekutivní funkce a abstrakci. Plné znìní testu, vèetnì instrukcí je souèástí èlánku jako pøíloha è. 1. Test je rovnìž ke stažení na webové adrese: http://www.pcp.lf3.cuni.cz/pcpout/scot.htm. Naše práce prokázala, že výsledný skór SCOT je významnì nižší u pacientù se schizofrenií a bipolární poruchou než u kontrolní populace, což je první nezbytný pøedpoklad k jeho dalšímu použití. Pro klinické užití je však nezbytné znát, jak je test dobrý k odlišení pacientù a kontrol na individuální úrovni. Z pohledu distribuce hodnot v testu SCOT mezi kontrolní a pacientskou skupinou lze za prahovou hodnotu zvolit skór 14 bodù. Sedmdesát pìt procent pacientù dosahovalo skór 14 a ménì, zatímco 75 % kontrolní populace dosahovalo skór 14 a více (obr. 1). Pøi použití skóru 14 pro hranici detekce kognitivního postižení dosahuje senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota nejlepších parametrù (tab. 4), a proto lze tuto hodnotu doporuèit jako prahovou hodnotu pro pozitivitu záchytu pacientù. SCOT byl významnì a støednì silnì asociován se škálou celkového fungování GAF, což lze považovat za nezávislý prùkaz souvislosti mezi kognitivním výkonem a sociálním fungováním. Negativní vztah mezi kognitivní poruchou a funkèními schopnostmi u schizofrenie i bipolární poruchy byl opakovanì prokázán i v meta-analýzách (Fett et al., 2011; Depp et al., 2012). SCOT dále významnì a støednì silnì koreloval s kognitivním faktorem (PANSS-kog) extrahovaným ze škály PANSS. Tento vztah lze považovat za urèitý prùkaz konvergentní validity SCOT, i když pro definitivní prùkaz by bylo vhodné použít neuropsychologické vyšetøení. Výsledek SCOT nebyl ve studovaném vzorku ovlivnìn vìkem, což je pravdìpodobnì zpùsobeno absencí subjektù starších 60 let. Celkový SCOT skór byl støednì silnì asociován s úrovní vzdìlání, což není pøekvapivý výsledek. Dosažené vzdìlání souvisí s kognitivním potenciálem, a proto lze tuto souvislost a priori pøedpokládat. Práce se dále vìnovala psychometrickým charakteristikám testu. Test SCOT lze považovat za pøijatelnì spolehlivý z pohledu split-half reliability a témìø pøijatelný z pohledu vnitøní konzistence. Po vylouèení položky bezprostøední pamìś by dosahoval test již pøijatelné hodnoty vnitøní konzistence (Cronbachùv koeficient alfa nad 0,7). V pøípadných dalších verzích testu SCOT lze uvažovat o vyøazení nìkterých položek, které by však v zájmu zachování èi zvýšení vnitøní konzistence musely být nahrazeny jinými úkoly. Položková analýza ukázala, že uèení a kategorie nekorelovaly významnì s celkovým skórem. Položka uèení nemùže být z testu vyøazena, neboś je nezbytná pro provedení oddáleného vybavení. V hodnocení by však nemusela být skórována, neboś ukázala nulovou variabilitu (nikdo v ní nechyboval). Také položka kategorie má v testu své pevné místo, neboś mimo testování abstrakce slouží jako interference pro vizuální pamìśový materiál. 8

PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Absence korelace mezi položkou kategorie a celkovým skórem mùže být zpùsobena stylem hodnocení, kdy je hodnocena pouze správná odpovìï bez podmínky zdùvodnìní. Nìkteøí pacienti tipovali, jiní udávali jako dùvod, proè vyøadili židli ze seznamu obrázkù (pøíbor, talíø, sklenice), materiál (je jediná ze døeva), jiné vlastnosti (dá se na ní sedìt), ale opravdové abstrakce nebyli schopni. Také zmìna hodnocení v pøípadì pøísloví (k bodu staèí jen zmínìní jednoho nikoliv obou atributù viz pøílohu) by mohlo testu prospìt. Pøi souèasném nastavení obtížnosti bylo pøísloví obtížné také pro zdravé jedince. Z explorativní položkové analýzy se ukazuje, že položky krychle, pojem, motorika, hodiny a pamìś jsou nastaveny dobøe, neboś se významnì odlišují mezi skupinami nemocných a kontrolních osob. Tato studie má nìkterá omezení, jako je napø. nedostateèný vzorek pacientù s bipolární poruchou, rozdílné vzdìlání mezi skupinami èi absence neuropsychologického vyšetøení, a proto je nezbytné ji posuzovat jako pøedbìžnou. Závìr Pilotní zkušenosti s testem SCOT vyznívají pozitivnì. Pøed jeho definitivním použitím v klinické praxi, kde by sloužil jako nástroj na detekci kognitivního deficitu u pacientù se Pùvodní práce schizofrenií a bipolární poruchou, je však nezbytné jeho další ovìøení na reprezentativním souboru pacientù se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou, kteøí by byli testování neuropsychologickým vyšetøením jako zlatým standardem detekce kognitivního deficitu a byli kontrastováni s kontrolním souborem obdobného vzdìlání. Podìkování Tato práce byla podpoøena firmou Bristol-Myers Squibb ÈR, zvláštní podìkování patøí MUDr. Michalovi Rislerovi. Autoøi rovnìž dìkují autorùm pùvodní verze testu za jeho nezištné poskytnutí k další adaptaci. MUDr. Miloslav Kopeèek, Ph.D. Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 e-mail: kopecek@pcp.lf3.cuni.cz Do redakce došlo: 28. 1. 2013 K publikaci pøijato: 5. 2. 2013 LITERATURA Arts B, Jabben N, Krabbendam L, van Os J. Meta-analyses of cognitive functioning in euthymic bipolar patients and their first-degree relatives. Psychol Med 2008;38:771-85. Bezdíèek O, Balabánová P, Havránková P, Štochl J, Roth J, Rùžièka E. Srovnání èeské verze Montrealského kognitivního testu s Mini-Mental State pro stanovení kognitivního deficitu u Parkinsonovy nemoci. Èesk Slov Neurol N 2010; 73:150-156. Bora E, Yucel M, Pantelis C. Cognitive endophenotypes of bipolar disorder: a meta-analysis of neuropsychological deficits in euthymic patients and their first-degree relatives. J Affect Disord 2009;113:1-20. Bora E, Yücel M, Pantelis C. Cognitive impairment in affective psychoses: a meta-analysis. Schizophr Bull. 2010;36:112-25. Bryson G, Bell M, Greig T, Kaplan E. Internal consistency, temporal stability and neuropsychological correlates of three cognitive components of the Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS). Schizophr Res 1999;38:27-35. Depp CA, Mausbach BT, Harmell AL, Savla GN, Bowie CR, Harvey PD, Patterson TL. Meta-analysis of the association between cognitive abilities and everyday functioning in bipolar disorder. Bipolar Disord 2012;14:217-226. Dickinson D, Ramsey ME, Gold JM. Overlooking the obvious: a metaanalytic comparison of digit symbol coding tasks and other cognitive measures in schizophrenia. Arch Gen Psychiatry. 2007;64:532-542. Endicott J, Spitzer R, Fleiss J. The Global Assessment Scale: a procedure for measuring overall severity of psychiatric disturbance. Arch Gen Psych 1976;33:766 771. Fett AK, Viechtbauer W, Dominguez MD, Penn DL, van Os J, Krabbendam L. The relationship between neurocognition and social cognition with functional outcomes inschizophrenia: a meta-analysis. Neurosci Biobehav Rev 2011;35:573-388. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. Mini-Mental State. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiat Res 1975; 12: 189 198. Harvey P (Ed.). Cognitive Impairment in Schizophrenia: Characteristics, Assessment and Treatment. Cambridge University Press 2013, 328 s. Kay SR, Fiszbein A, Opler LA: The Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS) for schizophrenia. Schizophr Bull 1987; 13:261 276. Knowles EE, David AS, Reichenberg A. Processing speed deficits in schizophrenia: reexamining the evidence. Am J Psychiatry 2010;167:828-835. Latalova K, Prasko J, Diveky T, Velartova H. Cognitive impairment in bipolar disorder. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2011;155:19-26. Lundin L, Mellgren Z. Screening av kognition SAK. In: Lundin L., Mellgren Z. (Eds.) Psykiska funktionshinder : stöd och hjälp vid kognitiva funktionsnedsättninga (2nd Ed). Svenska: Studentlitteratur, 2012; 222-226. Mioshi E, Dawson K, Mitchell J, Arnold R, Hodges JR. The Addenbrooke s Cognitive Examination Revised (ACE-R): a brief cognitive test battery for dementia screening. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 21:1078-1085. Nasreddine ZS, Phillips NA, Bédirian V, Charbonneau S, Whitehead V, Collin I et al. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening tool for mild cognitive impairment. J Am Geriatr Soc. 2005; 53(4):695-9. Palmer BW, Heaton RK, Paulsen JS, Kuck J, Braff D, Harris MJ, Zisook S, Jeste DV. Is it possible to be schizophrenic yet neuropsychologically normal? Neuropsychology 1997;11:437 446. Raisová M, Kopeèek M, Øípová D, Bartoš A. Addenbrookský kognitivní test a jeho možnosti použití v lékaøské praxi. Psychiatrie 2011; 15: 145-150. Solomon PR, Hirschoff A, Kelly B, Relin M, Brush M, DeVeaux RD, Pendlebury. A 7-minute neurocognitive screening battery highly sensitive to Alzheimer s disease. Arch Neurol 1998; 55: 349 355. Tandon R. The nosology of schizophrenia: toward DSM-5 and ICD-11. Psychiatr Clin North Am. 2012;35:557-569. Topinková E, Jirák R, Kožený J. Krátká neurokognitivní baterie pro skrínink demence v klinické praxi: sedmiminutový skríninkový test. Neurol. pro Praxi, 2002; 6: 323 328. Tošnerová T, Bahbouch R. Mini-Mental State - Rychlé orientaèní vyšetøení kognitivního stavu. Èeskoslovenská psychologie 1998; 42: 328-333. 9

Pùvodní práce PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Pøíloha 1 Short Cognitive Test (SCOT) jméno a příjmení: vzdělání: ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VŠ administroval: diagnóza: datum narození: datum vyšetření: užívané léky: Někteří pacienti si stěžují na obtíže se soustředěním a pamětí. Máte pocit, že máte tyto obtíže? Zakroužkujte ANO/NE. Pojďme si to v krátkosti vyzkoušet, ať víme, jak na tom jste! 1. učení Pokyn: Ukažte pacientovi sérii čtyř obrázků na pracovním listu str. 1. Řekněte: Tady jsou čtyři obrázky. Můžete mi je pojmenovat? Pokud je pacient nedokáže sám pojmenovat, pojmenujte je Vy. Poté řekněte: Chvilku se na obrázky dívejte. Až je zakryji, požádám Vás, abyste si vzpomněl(a), jaké obrázky to byly a na konci testování se na ně ještě znovu zeptám. Pokuste si je co nejlépe zapamatovat! Od této chvíle nechte pacienta, aby se na obrázek díval 10 vteřin. Poté pracovní list obrátíte na str. 2 a řekněte: Jaké obrázky jste před chvílí viděl(a)? Udělíme 1 bod za okamžité vybavení všech 4 obrázků bez pomoci. Pokud vyšetřovaný(á) nevybaví všechna slova, obraťte pracovní list a na straně 1 ukažte a pojmenujte obrázek(y), který(é) si nevybavil(a). 2. konstrukční úloha Dejte pacientovi pracovní list str. 2 a psací potřeby. Ukažte na obrázek Neckerovy krychle a řekněte: Teď Vás poprosím, abyste překreslil(a) tento obrázek. Za přesnou kopii krychle přidělíme 1 bod. (Pokud má vyšetřovaný spontánní potřebu kresbu znovu nakreslit, dovolíme to 1x.) 3. tvoření pojmů a) Řekněte: Co má společného pes a vrána? (zvířata, živočichové) Nedokáže li pacient vyřešit tuto úlohu, dostane 0 bodů a přejdeme na přísloví (viz následující úlohu). Dokáže li pacient úlohu vyřešit, pokračujte následujícím způsobem: b) Řekněte: Co má společného opera a socha? (umělecká díla, umění, kultura) Pouze za obě správné odpovědí obdrží pacient 1 bod. 4. přísloví Řekněte: Poslouchejte mě a řekněte, co podle Vás znamená následující přísloví: Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše? V odpovědi za 1 bod musí být obsaženo, že menší a jistý zisk je nad vyšší a nejistý zisk. 5. komplexní motorika Dejte pacientovi pracovní list str. 2 a psací potřeby. Ukažte na obrázek vzoru a řekněte: Nyní Vás poprosím, abyste dokončil tento vzor. Až pacient dokreslí, zakryjte vzor a vyzvěte pacienta, aby do volného řádku nakreslil vzor z paměti. 1 bod za správně překreslený vzor (střídání ostrých a tupých zubů, k 6 zubům přidá alespoň 4 další zuby a 1 bod za správně vybavený vzor z paměti (nakreslí min. 6 zubů) (max. jsou 2 body). body /2 Short Cognitive Test (SCOT) 6. bezprostřední paměť Řekněte: Přečtu Vám několik čísel. Dávejte dobrý pozor, a až skončím, zopakujte tatáž čísla ve stejném pořadí. V sekundových intervalech čtěte čísla. a) 4 52879 b) 3 97128 1 bod za alespoň jednu bezchybně zopakovanou číselnou řadu složenou ze šesti čísel. 7. pracovní paměť Řekněte: Přečtu Vám několik čísel. Až skončím, zopakujte tatáž čísla, ale v opačném pořadí. Když řeknu například «2, 4», vy musíte říci «4, 2». V sekundových intervalech čtěte čísla. a) 3 1 9 8 b) 2 479 1 bod za alespoň jednu správně zopakovanou číselnou řadu složenou ze čtyř čísel. 8. test hodin Dejte pacientovi pracovní list str. 2 a ukažte na obrázek, kde je zobrazen kruh. Řekněte: Do kruhu umístěte všechna čísla, tak jak jsou na ciferníku hodin a nastavte ručičky tak, aby hodiny ukazovaly 22 hodin a 10 minut. (Pokud má vyšetřovaný spontánní potřebu hodiny znovu nakreslit, dovolíme to 1x.) 1 bod udělte pouze za všechna čísla na ciferníku a jejich správné umístění, 1 bod udělte za správně umístěné ručičky (max. jsou 2 body). 9. kategorie Dejte pacientovi pracovní list str. 2, ukažte na 4 obrázky a vyzvěte ho, aby je pojmenoval. Pokud je nepojmenuje, pojmenujte je: talíř, židle, sklenice, vidlička a řekněte: Který předmět se nehodí mezi ty ostatní? Za odpověď židle je 1 bod. 10. komplexní úloha (logika a pracovní paměť) Řekněte: Teď bude následovat praktická úloha. Honza má 17 korun, Eliška má o 12 korun víc. Kolik peněz mají oba dohromady? Odpověď Mají 46 korun je za 1 bod. 11. paměť spontánní vybavení s časovým odstupem Řekněte: Na začátku testu jsem Vám ukázal(a) 4 obrázky, které jste si měl(a) zapamatovat. Jaké obrázky to byly? 1 bod za každý správně vybavený obrázek (max. jsou 4 body). celkem (max. počet je 16 bodů) Jak jste spokojen se svými výsledky? Snažte se vyhodnotit celkové úsilí pacienta během celého testu a nejpřiléhavější hodnocení zakroužkujte: velké střední minimální Upraveno dle Jakobsson A., Lundin L., Norlin-Bagge E., Rydel P. SAK SCREENING AV KOGNITION body /2 /4 6 10

PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Pùvodní práce Pracovní list - str. 1 1. 11

Pùvodní práce PSYCHIATRIE ROÈNÍK 17 2013 ÈÍS LO 1 Pracovní list - str. 2 2. 5. 8. 9. 12