PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ 2006 2010
2
Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) VIETNAM JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...7 4) BILATERÁLNÍ SMLOUVY MEZI R (SSR) A VIETNAMSKOU SOCIALISTICKOU REPUBLIKOU...9 5) HOSPODÁSKÁ, POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE VE VIETNAMU...10 6) ROZVOJOVÉ PRIORITY VIETNAMSKÉ VLÁDY...12 7) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR...14 8) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A VIETNAMEM NA LÉTA 2006 2010...15 SEKTOROVÉ ZAMENÍ PROGRAMU...14 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ PROGRAMU...14 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A VIETNAMEM NA LÉTA 2006 2010...14 PREZOVÁ TÉMATA...19 9) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU...20 10) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU...22 3
1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna 2004. 302, stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Vietnamskou socialistickou republiku (VSR) jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce, potenciál pro sekundární pínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Vietnam stále patí mezi málo rozvinuté zem a v roce 2004 se umístil na 112. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje 1. Ekonomická a sociální situace je poznamenána pedevším dlouholetým p sobením státn ízené ekonomiky a jednostrannou vazbou Vietnamu na bývalý Východní blok (do r. 1990). Politická situace ve Vietnamu je charakterizována vedoucí úlohou Komunistické strany Vietnamu, p sobením masových lenských organizací a absencí standardních demokratických politických stran a hnutí. V posledních letech ale dochází k jisté liberalizaci a v ekonomické a spoleenské oblasti je uskuteována ada reforem, jejichž d sledkem je postupné snižování úrovn chudoby a pomrn vysoký r st HDP (zhruba o 6 7 % ron). eská republika se v rámci své rozvojové spolupráce s Vietnamem zamí na sektory ochrany životního prostedí, zemdlství, oblast práce a sociálních vcí a dále podporu podnikání a modernizaci pr myslové infrastruktury. Významným tématem bude pomoc pi ešení následk p sobení pr myslových jed (dioxin ). Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostedí: spolupráce v oblasti ešení starých ekologických zátží kontaminace životního prostedí (pedevším problém dioxin ), spolupráce v oblasti ochrany vod, spolupráce v oblasti nakládání s odpady. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru práce a sociálních vcí : rehabilitace osob a sociální stabilizace rodin a komunit postižených dioxiny, podpora rovného postavení žen a muž ve spolenosti, zlepšení postavení etnických menšin, podpora rozvoje trhu práce a odborného vzdlávání vetn posilování kapacit vietnamských státních institucí. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru zemdlství: pomoc pi zavádní kvalitnjší a efektivnjší zemdlské produkce, problematika zdravotní nezávadnosti a kvality potravin, oblast lesnictví. 1 Http://hdr.undp.org/reports/global/2004/pdf/hdr04_HDI.pdf 4
Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru ekonomické spolupráce: spolupráce v oblasti dodávek zdravotnické techniky, podpora sektoru obuvnického a kožedlného pr myslu, podpora odborného a uovského školství, spolupráce pi zavádní alternativních zdroj energie. Pr ezová témata pro rozvojové intervence: posilování vzájemných kulturních, ekonomických a spoleenských vazeb mezi eskou republikou a Vietnamem, vetn podpory spolupráce vzdlávacích a výzkumných institucí, podpora rozvoje lidských zdroj v chudobou nejvíce postižených oblastech, podpora komunitního rozvoje (pedevším ve venkovských oblastech), posilování kapacit veejné správy, uplatování princip udržitelného rozvoje. 5
2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS, a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna 2004. 302, definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomickopr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta 2002 2007, kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002, uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs Millenium Development Goals), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce 2000. Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku 2015. Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna 2004. 302, stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 6
3) Vietnam jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Vietnamskou socialistickou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce, potenciál pro sekundární pínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemných hospodáských vztah ). Vysoká míra potebnosti rozvojové spolupráce vychází z neutšené ekonomické a sociální situace Vietnamu. V roce 2004 se Vietnam umístil na 112. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pr mrný hrubý národní d chod per capita ve výši 480 USD (podle Svtové banky, 2003) adí Vietnam mezi zem s velmi nízkým píjmem na osobu. Posledních 15 let probíhají ve Vietnamu významné reformy, jejichž výsledkem je nap. snížení úrovn chudoby o polovinu od zaátku 90. let, ale zem se stále potýká se závažnými problémy a chudobou, pedevším ve venkovských oblastech. eskoslovensko-vietnamské politické, hospodáské a kulturní vztahy byly intenzivn rozvíjeny od zahájení vietnamského protikoloniálního zápasu, respektive od vyhlášení nezávislosti. Rozvojová spolupráce byla od této doby integrální souástí vzájemných vztah. Vietnam (respektive Severní Vietnam) patil jako jedna z tzv. mimoevropských socialistických zemí mezi prioritní zem pro poskytování zahraniní pomoci. Vedle realizace celé ady projekt spolupráce patilo mezi nejefektivnjší nástroje pomoci poskytování stipendií ke studiu na eských vysokých školách a organizace stáží v eských podnicích. Ve Vietnamu v souasné dob žije nkolik tisíc absolvent eských škol a uiliš. Ale i v R žije a pracuje velmi poetná vietnamská menšina, což rovnž významn prohlubuje vazby mezi obma zemmi. eská republika obnovila rozvojovou spolupráci s Vietnamem po roce 1996 a v tomto období se soustedila pedevším na projekty posilování konkurenceschopnosti vietnamských podnik a modernizaci infrastruktury. eská republika poskytla Vietnamu za období 1999 2004 oficiální rozvojovou pomoc (Official Development Assistance ODA) ve výši zhruba 3,5 mil. USD. 7
Tab. 1: Pehled aktuáln probíhajících projekt ZRS R ve Vietnamu Projekt Vybudování stediska ortopedie a rehabilitace pro zdravotn postiženou mládež v provincii Bac Thai Zavedení technologie ekologického zpracování bioodpad na organominerální hnojiva Vyhledání a pr zkum zdroj pitné vody na vybraných lokalitách provincie Nghe An - Vietnam Revitalizace odlesnných území místními druhy jako nástroj rozvoje venkova v oblasti centrální vrchoviny Vietnamu Výmnná odborná stáž pracovník státní správy Doba realizace Gestorský resort 1996 2007 Ministerstvo pr myslu a obchodu R 2003 2005 Ministerstvo pr myslu a obchodu R 2005 2007 Ministerstvo životního prostedí R 2005 2007 Ministerstvo zemdlství R 2001 2005 Ministerstvo práce a sociálních vcí R Celková ástka 45 mil. K 21 mil. K 9,934 mil. K 6,224 mil. K 2,312 mil. K 8
4) Bilaterální smlouvy mezi R (SSR) a Vietnamskou socialistickou republikou Tab. 2: Bilaterální smlouvy mezi R (SSR) a VSR Název smlouvy Dohoda mezi vládou SSR a vládou VSR o spolupráci ve zdravotnictví Datum podepsání smlouvy 30.12.1964 Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou SSR a vládou VSR 21. 3. 1977 Konzulární úmluva mezi vládou SSR a vládou VSR 14. 2. 1982 Smlouva o právní pomoci ve vcech obanských a trestních 12. 10. 1982 Dohoda mezi vládou SSR a vládou VSR o zízení a innosti informaních a kulturních stedisek Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraniních vcí SFR a Ministerstvem zahraniních vcí VSR Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o odborné píprav vietnamských oban ve stedních odborných uilištích v R Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o vzájemném zamstnávání eských a vietnamských oban Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o vypoádání vzájemných pohledávek a závazk 2. 6. 1987 25. 4. 1991 26. 1. 1994 4. 6. 1994 14. 6. 1996 Dohoda mezi vládou R a VSR o leteckých službách 23. 5. 1997 Smlouva mezi vládou R a vládou VSR o zabránní dvojího zdanní a zabránní daovému úniku v oboru daní z píjmu a z majetku Dohoda mezi vládou R a vládou VSR o podpoe a vzájemné ochran investic Ujednání mezi vládou R a vládou VSR o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pas 23. 5. 1997 25. 11. 1997 platnost od 15. 2. 2000 9
5) Hospodáská, politická a sociální situace ve Vietnamu Vietnam stále patí mezi mén rozvinuté zem svta, v roce 2004 se umístil na 112. míst ze 177 zemí seazených podle Indexu lidského rozvoje 2. Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce: Tab. 3: Základní ekonomické a sociální ukazatele Vietnamu 3 1999 2002 2003 poet obyvatel 77,5 mil. 80,4 mil. 81,3 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt N/A 69,7 70 N/A 20/1000 20/1000 N/A 26/1000 26/1000 28,1 mld. USD 34,8 mld. USD 38,8 mld. USD 360 USD 430 USD 480 USD 28,7 mld. USD 35,1 mld. USD 39,2 mld. USD r st HDP (%) 4,8 7,0 7,2 zahraniní dluh N/A 11,4 mld. USD N/A dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice N/A 5,5 5,1 N/A 1,2 mld. USD 1,4 mld. USD Po rozpadu Východního bloku poátkem 90. let 20. stol. stál Vietnam ped nutností peorientovat na nové partnery a nové trhy. Díky dalekosáhlým reformám (tzv. reforma Doi Moi) Vietnam dosáhl od zaátku 90. let ady pozoruhodných úspch v ekonomické transformaci a boji s chudobou. Úrove chudoby (podle mezinárodních standard ) se podailo bhem 10 let snížit bezmála na polovinu, piemž hrubý domácí produkt ve stejném období rostl pr mrn o 6 7 % ron 4. Vietnam se bhem 10 let stal svtov významným exportérem kávy, pepe, gumy a dalších plodin a surovin (uhlí, ropa). Velký význam pro vietnamskou ekonomiku bude mít v píštích letech turistický ruch, který se rozvíjí rychlým 2 Http://hdr.undp.org/reports/global/2004/pdf/hdr04_HDI.pdf 3 Podle www.worldbank.org 4 Http://www.eurodad.org/uploadstore/cms/docs/VietnamcasestudyIDSHelsinki2003.pdf 10
tempem. Pozitivní d sledky ekonomického r stu jsou ale rozloženy nerovnomrn a pedevším venkovské oblasti se dosud potýkají s chudobou a nedostaten rozvinutou infrastrukturou, vetn základní zdravotní a sociální pée. Podíl venkovského obyvatelstva iní pibližn 75 %, pr mysl zamstnává okolo 20 % obyvatelstva v produktivním vku a zemdlství asi 50 %. Díky ástené ekonomické liberalizaci v 90. letech roste podíl sektoru služeb (pedevším v oblasti cestovního ruchu). Vietnamu se rovnž v pr bhu 90. let dailo úspšn ešit zadlužení. Navíc míra gramotnosti dosplého obyvatelstva je neobyejn vysoká a dosahuje bezmála 94 %, což pedstavuje pro hospodáství zem rovnž nezanedbatelnou výhodu. Hlavním cílem Vietnamu v souasné dob je vstup do Svtové obchodní organizace (WTO) a plné zapojení zem do svtové ekonomiky. Zmny se dotknou i vietnamského finanního systému, který je dosud striktn regulován státními zásahy. Na druhou stranu práv minimální provázanost vietnamské ekonomiky a finanního sektoru se svtem pomohla uchránit tuto zemi ped vážnjšími následky asijské finanní krize koncem 90. let minulého století. Ped Vietnamem však ješt stojí celá ada dalších nutných krok jde nap. o privatizaci státního majetku, což pedstavuje nkolik tisíc podnik s miliony zamstnanc, a dále reforma státní administrativy a bankovního sektoru. Velký problém také pedstavuje vysoká míra korupce, i když na nejvyšší úrovni je zetelná snaha tuto situaci ešit. Sociální a politická situace ve Vietnamu je však i nadále poznamenána petrvávající chudobou a malou schopností státu vytvoit dostaten efektivní sociální sí. Mezi hlavní úkoly v oblasti rozvoje patí zásobování pitnou vodou, nebo pístup k nezávadné vod má dnes jen 56 % populace. Další palivé problémy pedstavují kontaminace ástí zem nebezpenými látkami, pedevším dioxiny, které byly používány bhem války v 60. a 70. letech 20. století, dále zvyšující se míra pr myslového zneištní a nevhodné nakládání s odpady, otázka udržení biodiverzity a v neposlední ad rovnž zvtšující se sociální rozdíly mezi msty a venkovem a nedostatená úrove a dostupnost zdravotní pée. Mezi nejchudší skupiny obyvatelstva patí ve venkovských oblastech žijící etnické menšiny, kterých je 53 a pedstavují 12 % populace (zhruba 8 milion ). Vietnam z stává i nadále socialistickou zemí, která uplatuje systém vlády jedné strany a nepipouští politickou opozici. Pojmy jako demokratizace a ádná správa vcí veejných (Good governance) se sice v rozvojových strategiích objevují, ale v souasné dob zejm nepedstavují pro Vietnam absolutní prioritu. Na druhou stranu se vietnamská komunistická strana v posledních letech snaží o dílí decentralizaci rozhodovacích proces, i když se tak dje pod pelivým dohledem státních a stranických orgán a masových lenských organizací (Svazu mládeže, Svazu žen a dalších). Objevují se také první nestraníci na vyšších odborných postech státní správy a národního hospodáství. Komunistická strana si ale v každém pípad hodlá podržet vedoucí postavení ve spolenosti a ani oblast ekonomiky nehodlá zcela penechat volnému trhu. V oficiálních dokumentech se stále astji objevuje termín tržní ekonomika se socialistickou orientací (pípadn sociáln-tržní ekonomika ), o úinnosti tržních nástroj ale již nikdo vážnji nepochybuje a v rozvoji podnikání a zapojení Vietnamu do mezinárodního obchodu se spatuje hlavní nástroj rozvoje zem. V zemi neexistují nezávislá média, ale oban m byl alespo ásten zpístupnn internet a píjem zahraniního TV vysílání. 11
6) Rozvojové priority vietnamské vlády Vietnam se na mezinárodní scén zaíná více prezentovat od druhé poloviny osmdesátých let, kdy byla zahájena reforma Doi Moi. Tato reforma, spolu s obnovením vztah se Západem a navázáním diplomatických styk s USA, pivádí do zem celou adu mezinárodních institucí a donor. Vietnam pomrn rychle vypracoval tzv. Komplexní rámec rozvoje (Comprehensive Development Frame CDF), na jehož základ zahájil spolupráci se Svtovou bankou a Mezinárodním mnovým fondem. Zatím poslední verze rozvojové strategie Vietnamu, tzv. Komplexní strategie omezování chudoby a ekonomického r stu (Comprehensive Poverty Reduction and Growth Strategy CPRGS) 5, byla schválena v roce 2002 a pedstavuje výsledek dlouhého vyjednávání mezi vietnamskou vládou a mezinárodní donorskou komunitou. Rozvojová strategie Vietnamu se hlásí k Rozvojovým cíl m tisíciletí (MDGs Millenium Development Goals), ale má svou vlastní specifickou podobu, která se soustedí na ti hlavní témata (strukturální reforma, rozvoj venkova a rozvoj lidských zdroj ) a následující prioritní oblasti: udržitelný ekonomický a sociální rozvoj se zvláštním d razem na rozvoj venkova a zlepšení postavení etnických menšin, vytvoení zdravého ekonomického prostedí pro soukromé podnikání (zvláštní d raz se klade na malé a stední podniky), reforma státní administrativy a veejných financí, dopravní infrastruktura, lidský rozvoj, podpora vdy a techniky, zlepšení pístupu lidí ke vzdlání, zdravotní a sociální péi, zdravotní nezávadnost potravin a zabezpeení pístupu k pitné vod, ochrana životního prostedí, boj proti HIV/AIDS, malárii a dalším penosným chorobám. V rámci tchto hlavních rozvojových cíl existují konkrétní priority, které hodlá vietnamská vláda za pomoci mezinárodní donorské komunity ešit. 1. Zlepšení efektivity a odbornosti státní správy, posilování ekonomického managementu, vytvoení zdravého ekonomického prostedí: pokraování privatizace státních podnik, vytvoení a zavedení vhodné legislativy pro oblast národního hospodáství, posilování kapacit státní správy a ekonomického managementu, boj proti korupci. 2. Zlepšení sociálních a zdravotnických služeb a infrastruktury (pedevším) na místní úrovni: dostupnost a kvalita pitné vody, dostupnost zdravotních služeb, dopravní infrastruktura, školství, sociální pée, pée o osoby a dti se zdravotním postižením, zdravotní nezávadnost potravin, boj proti penosným chorobám. 5 Http://www.worldbank.org.vn/strategy/cprs/cprs001.htm 12
3. Ochrana životního prostedí a biodiverzity: ešení následk pr myslového zneištní a starých ekologických zátží, zavádní ekologických pístup v pr myslu a zemdlství, ochrana biologické rozmanitosti, budování národních park, zalesování, ekoturistika. 4. Lidský rozvoj, podpora vdy a techniky: zvyšování dostupnosti všech úrovní školství, zavádní moderních technologií do výuky, vdy i praxe, ochrana kulturního ddictví, pée o všestranný rozvoj etnických menšin pi zachování jejich kulturní odlišnosti. 13
7) Rozvojové intervence ostatních donor V roce 2003 byl Vietnam píjemcem pibližn 1,75 miliard USD ODA, 6 což pedstavovalo pibližn 4,5 % hrubého národního d chodu. Rozvojová pomoc byla ve sledovaném období smována pedevším do sektoru sociálních služeb, podpory oživení pr myslu a podnikání, zdravotnictví a vzdlávání. ada dárc vykazuje jako ODA grantový element tzv. mkkých úvr (soft loans), které jsou zameny pedevším na podporu ekonomického r stu. Donorská komunita ve Vietnamu je poetná a zahrnuje 25 bilaterálních a 15 multilaterálních dárc a více než 500 nevládních organizací. Koordinace poskytování rozvojové pomoci se dje prostednictvím vietnamského ministerstva plánování a investic, které má v systému ODA klíovou úlohu krom koordinace ODA také pipravuje koncepní materiály a spoluvytváí dlouhodobé strategie. Ministerstvo plánování pravideln zve reprezentanty donorské komunity (vtšinou na úrovni velvyslanc ) na jednání Poradní skupiny (Consultative Group CG), která je hlavním koordinaním orgánem mezinárodní donorské komunity pro poskytování ODA Vietnamu. Krom CG se donoi setkávají také na pravidelných zasedáních Vietnamské obchodní rady (Vietnam Business Forum VBF). Zvláštní mechanismus je vytvoen pro spolupráci se zahraniními nevládními organizacemi, jejichž evidenci a koordinaci provádí vietnamské ministerstvo zahraniních vcí prostednictvím své specializované agentury PACCOM (People's Aid Coordinating Committee). Tab. 4: Rozvojové aktivity ostatních donor v roce 2003 Poskytovatel pomoci objem pomoci (v mil. USD) % (zaokrouhleno) Japonsko 452 25 Mezinárodní rozvojová agentura (IDA Svtová banka) 414 23 Asijský rozvojový fond (AsDF) 224 13 Francie 96 5,5 Dánsko 59 3,5 Nmecko 52 3,5 Austrálie 38 2 Nizozemsko 35 2 Velká Británie 31 2 USA 27 1,5 Ostatní bilaterální dárci 136 8 Ostatní multilaterální dárci (agencie OSN) 187 11 Celkem bilaterální 926 53 Celkem multilaterální 825 47 CELKEM 1751 100 6 Zdroj: statistiky OECD 2003 14
8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Vietnamem na léta 2006 2010 Sektorové zamení programu S ohledem na rozsah rozvojových poteb Vietnamu a limity finanních i lidských zdroj se R ve spolupráci s Vietnamem zamí na tyi vybrané sektory. Vzhledem k tomu, že ochrana životního prostedí a udržitelné využívání pírodních zdroj patí mezi klíové priority vietnamské vlády a R disponuje v této oblasti vlastní kvalitní expertizou, zamí se v daném období spolupráce na sektor životního prostedí. Omezování chudoby pomocí tvorby nových pracovních píležitostí, sociální ochrana obyvatelstva (zejména nejvíce ohrožených skupin) a boj proti sociálnímu vylouení patí k oblastem, které pedstavují významnou prioritu pro Vietnam a R zde navíc disponuje cennými komparativními výhodami a zkušenostmi z období transformace. Proto bude oblast práce a sociálních vcí rovnž patit mezi prioritní oblasti spolupráce. Rozvoj venkova a zemdlství patí mezi významné priority vietnamské vlády, piemž zemdlství stále z stává hlavním zdrojem píjm pevážné ásti místního obyvatelstva. R se zamí na spolupráci v tomto sektoru pi využití svých zkušeností a bude možné zde navázat na dosud realizovanou spolupráci. Ekonomicko-pr myslový rozvoj je pro vietnamskou vládu prioritní vzhledem k zájmu urychlit hospodáský r st a omezovat chudobu obyvatelstva. R disponuje v této oblasti komparativní výhodou vyplývající ze zkušeností s pechodem na tržní hospodáství. R se zamí na spolupráci v sektoru ekonomicko-pr myslového rozvoje. Rovnž zde bude možné úinn navázat na dosud realizovanou spolupráci. Geografické zamení programu Vzhledem k omezeným finanním a lidským zdroj m, stejn tak jako i požadavku efektivity a viditelnosti, se R v budoucnu zamí pedevším na oblast stedovietnamské provincie Thua Thien Hue, která patí z hlediska rozvojové spolupráce mezi nejpotebnjší. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v rámci programu rozvojové spolupráce mezi R a Vietnamem na léta 2006 2010 1. Sektor životního prostedí 1.1 Spolupráce v oblasti ešení starých ekologických zátží kontaminace životního prostedí Jedním z nejzávažnjších problém, s nimiž se Vietnam v oblasti životního prostedí potýká, je vysoká kontaminace ásti zem nebezpenými látkami. Jedná se o 5 10 % plochy, která je zamoena toxickými jedy, pedevším dioxiny, které byly používány bhem války v 60. a 70. letech minulého století. V letech 1961 1971 bylo nad územím Vietnamu rozprášeno asi 75 mil. litr toxických herbicid (60 % tvoil defoliant Agent Orange) a celkem bylo do životního prostedí uvolnno 366 kg dioxin. Dioxin pedevším jeho nejtoxitjší forma TCDD (tetrachlorodibenzo-p-dioxin) patí mezi nejstabilnjší známé polutanty, které se navíc vyznaují kumulativním efektem v potravinovém etzci. Vietnamská vláda uvádí, že pibližn 600 000 Vietnamc se stalo pímými obmi vážných onemocnní zp sobených toxickými jedy a desítky tisíc dtí pišly následn na svt s r znými druhy zdravotních postižení. 15
Vzhledem ke skutenosti, že se s následky dioxinu v podob rakovinných onemocnní, i nap. vrozených deformací, potýká již tetí generace, je tento problém i ticet let po skonení války velmi aktuální. To dokazuje i skutenost, že odstranní dioxin a revitalizace zasažených složek životního prostedí jsou jednmi z nejvyšších priorit vietnamské vlády a že pro likvidaci následk kontaminace zídila vláda specializovaný orgán tzv. Komisi 33. eská republika disponuje v této oblasti kvalitním technickým a odborným zázemím a zkušenostmi s odstraováním pr myslového zneištní a i proto je životní prostedí jednou z oblastí, kde se pedpokládá intenzivní zapojení ZRS R. Pomoc pi ešení následk p sobení dioxin a následná obnova pírody je jednou z nejvtších priorit regionální správy provincie Thua Thien Hue, do níž spadají z hlediska dioxin nejpostiženjší okresy nacházející se u hranic s Laosem (A Luoi a Nam Dong). eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: pr zkum a monitoring kontaminovaných oblastí, zpracování analýzy ekologických a zdravotních rizik, ekologické poradenství, zavedení preventivních opatení s cílem minimalizovat negativní dopady dioxinové kontaminace na obyvatelstvo, zízení stediska pro monitoring následk dioxinové kontaminace, sanace a rekultivace kontaminovaných oblastí, ve spolupráci s MZe zavádní pstování vhodných zemdlských plodin, ochrana biodiverzity a pírodního bohatství. 1.2 Spolupráce v oblasti ochrany vod Pes obecnou dostupnost vody ve Vietnamu nemá pibližn 40 % populace pístup k pitné a nezávadné vod. Krom jiných aspekt se na této skutenosti podílí i rychlý rozvoj pr myslových zón a fakt, že populaní r st je rychlejší než rozvoj infrastruktury. Rozvojová strategie Vietnamu tzv. Komplexní strategie omezování chudoby a ekonomického r stu (Comprehensive Poverty Reduction and Growth Strategy CPRGS) má za jednu z hlavních priorit v oblasti životního prostedí zabezpeení pístupu k pitné vod mstskému i venkovskému obyvatelstvu. Od roku 2002 je ve Vietnamu realizován pravidelný monitoring kvality vody. Povrchová voda je významn kontaminována (hl. v oblastech dvou velkých ek, Rudé eky a Mekongu) a obsahy BSK (indikátor organického zneištní) jsou pibližn 4 10x nadlimitní (limit 4 mg/l). Vietnam má dlouhodobé problémy se zneištním povrchových a podzemních vod, k emuž se pidává kritický nedostatek istiek odpadních vod. Kanalizace ve tyech nejvtších mstech pedstavuje 20 60 % potebné sít. Tento stav nejen ztžuje obyvatelstvu život, ale vede logicky i k riziku vzniku epidemií. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: pr zkum zamený na zdroje pitné vody, zavádní systém istší produkce, ekologicky šetrných pístup vedoucích k minimalizaci produkce odpadních vod, vodohospodáské práce, zaízení pro úpravu odpadních vod, vodárenství a sananí práce. 16
1.3 Spolupráce v oblasti nakládání s odpady V posledních patnácti letech prošel Vietnam velmi rychlým ekonomickým rozvojem. Stinnou stránkou této skutenosti je fakt, že krom úspch v oblasti ekonomického rozvoje elí nyní Vietnam také vážným problém m v oblasti životního prostedí. V d sledku dynamického ekonomického r stu dochází k produkci velkého množství odpadních vod, plynných i tuhých odpad. Nebudou-li zavedeny úinné technologie k prevenci zneišování, zp sobí vzniklé odpady škody na životním prostedí a lidském zdraví. Prioritou v oblasti životního prostedí jsou proto investice do technologií zpracování odpad a prevence zneišování. V souasné dob je nakládání s odpady zcela nevyhovující stejn jako jsou nedostatená zaízení na likvidaci, recyklaci i uložení komunálního a nebezpeného odpadu. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: vytváení koncepcí odpadového hospodáství, projektování zaízení na zpracování a uložení odpad, rekultivace starých skládek, zavádní a podporu technologií na tídní a recyklaci odpad, zavádní systém istší produkce, ekologicky šetrných pístup vedoucích k minimalizaci produkce odpad. 2. Sektor sociální pée 2.1 Rehabilitace osob a sociální stabilizace rodin a komunit postižených dioxiny Pomoc pi ešení následk p sobení dioxin a rozvoji lidských zdroj jsou hlavní prioritou regionální správy provincie Thua Thien Hue. V souasnosti v této oblasti žije nkolik tisíc lidí vážn postižených dioxiny a rodí se již tetí generace tžce postižených dtí. Podpora tchto osob ze strany státu není dostaující, proto bude rozvojová pomoc eské republiky orientována pedevším na tuto skupinu obyvatel. Aktivity v této oblasti budou úzce koordinovány s ústedními i regionálními institucemi státní správy VSR. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: ucelenou rehabilitace osob se zdravotním postižením, sociální zaleování znevýhodnných skupin obyvatel (starých lidí, sirotk, ohrožených dtí, atp.) žijících v oblastech zasažených dioxiny. 2.2 Podpora rovného postavení žen a muž ve spolenosti Ženy ve Vietnamu bývají mnohdy hlavní pracovní silou v rodin, piemž pevážná ást obyvatel Vietnamu žije ve venkovských oblastech (75 %). eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: pomoc pi prosazování rovných píležitostí žen a muž, pomoc pi plánování rodiny, zajištní lepšího pístupu žen ke vzdlání, vytváení pracovních píležitostí pro ženy, otázku domácího násilí, boj proti prostituci a obchodu se ženami. 17
2.3 Zlepšení postavení etnických menšin Ve Vietnamu žije celkem 53 etnických menšin, které pedstavují 12 % populace. Žijí vtšinou ve venkovských oblastech a patí mezi nejchudší skupiny obyvatelstva. V souasnosti se na problematiku tchto menšin zamuje zvýšená pozornost jak vládních, tak nevládních institucí. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na ekonomický a sociální rozvoj tchto komunit prostednictvím program rozvoje lidských zdroj. 2.4 Podpora rozvoje trhu práce a odborného vzdlávání vetn posilování kapacit vietnamských státních institucí Tato problematika patí mezi tradiní oblasti spolupráce mezi R a VSR a je také jednou z hlavních priorit vietnamské vlády. Na základ svých zkušeností m že eská republika poskytnout Vietnamu odbornou pomoc pi vytváení nových pracovních míst a pi školení odborných pracovník. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí pedevším na pomoc pi snižování míry nezamstnanosti u osob se zdravotním postižením a pracovní stáže a školení odborných pracovník vietnamské státní správy. 3. Sektor zemdlství 3.1 Pomoc pi zavádní kvalitnjší a efektivnjší zemdlské produkce Zásadním problémem ve stední oblasti vietnamské vrchoviny (oblast Thua Thien Hue) je bezesporu výrazná kontaminace životního prostedí nebezpenými dioxiny a jejich stálé p sobení na celý potravinový etzec. Postupy k zlepšení této situace jsou krom technologií na diagnostiku a likvidaci jed i navržení optimálních zemdlských postup vedoucí k minimalizaci pr niku dioxin do rostlin, živoich a následn i p sobení na generace lidského organismu. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: zavádní preventivních opatení v zemdlských postupech s ohledem na kontaminaci p dy a vody nebezpenými látkami, pomoc pi zavádní optimálních zp sob zemdlské produkce v oblasti stedního Vietnamu zasažené p sobením pr myslových jed, spolupráce v oblasti vodního hospodáství, podpora mechanizace zemdlství. 3.2 Problematika zdravotní nezávadnosti a kvality potravin Hlavními problémy, kterým vietnamské zemdlství elí pi snaze o efektivní rozvoj zemdlské produkce, jsou krom nedostateného vybavení zemdlskou technikou i nízká konkurenceschopnost zemdlské produkce pedevším díky nízké kvalit zemdlské prvovýroby, což se odráží v nízkých cenách exportovaných komodit. Zemdlci v podhorských a horských oblastech patí navíc ke skupinám s v bec nejnižšími píjmy. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: podporu pi zlepšování vdeckého a technologického výzkumu ve smyslu zlepšování kvality zemdlské produkce, zavádní metod sledování a zvyšování kvality zemdlské produkce, 18
asistenci pi vytváení postup usnadujících pístup na trh a zvyšujících konkurenceschopnost zemdlské prvovýroby. 3.3 Oblast lesnictví V oblastech stedního Vietnamu došlo bhem váleného konfliktu k výrazným zásah m do lesních ekosystém, které se vzhledem k velkému ekologickému zatížení nedaí úspšn revitalizovat. Z toho d vodu zde vzniká znaný prostor pro aktivity spojené s inventarizací lesních ekosystém a podpora aktuáln pipravovaného programu vietnamské národní inventarizace les. V návaznosti na tyto innosti pak zahájit program zalesování odlesnných ástí v oblasti stedovietnamské vrchoviny. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na: transfer metodických a technologických poznatk v oblasti inventarizace lesních ekosystém, spolupráci pi zalesování postižených oblastí stedního Vietnamu, spolupráci pi zavádní systému hospodáské úpravy les. 4. Sektor prmyslu a obchodu 4.1 Oblast vybavenosti zdravotnickou technikou Nedostatek moderních lékaských pístroj pedstavuje znaný problém pro vietnamské zdravotnictví a omezuje tak kvalitu a dostupnost lékaské pée, ímž negativn ovlivuje zdravotní stav obyvatelstva. eská rozvojová spolupráce se v této oblasti zamí na vybavení zdravotnických zaízení specializovanou technikou. Souástí spolupráce bude i školení personálu zamené na obsluhu a údržbu dodaných zaízení. 4.2 Spolupráce v oblasti kožedlného a obuvnického prmyslu Rozvoj exportn orientovaného pr myslu patí mezi priority vietnamské vlády. Oblast zpracování k ží a výroby obuvi má vysoký exportní potenciál. eská rozvojová spolupráce se pi podpoe kožedlného a obuvnického pr myslu zamí pedevším na rozvoj lidských zdroj prostednictvím poskytování odborného a uovského školství. Intervence R pispjí k tvorb nových pracovních míst. 4.3 Oblast alternativních zdroj energie Rozsáhlé venkovské oblasti venkova nejsou pokryty dodávkami elektrické energie, což negativn ovlivuje celkový hospodáský a sociální rozvoj tchto oblastí. eská rozvojová spolupráce v oblasti dodávek elektrické energie se v souladu s principy udržitelného rozvoje zamí na podporu ekologicky pijatelných zdroj energie, zejména pak energie vodní a solární. 19
Prezová témata 1. posilování vzájemných kulturních, ekonomických a spoleenských vazeb mezi eskou republikou a Vietnamem, vetn podpory spolupráce vzdlávacích a výzkumných institucí, 2. podpora rozvoje lidských zdroj v chudobou nejvíce postižených oblastech, 3. podpora komunitního rozvoje (pedevším ve venkovských oblastech), 4. posilování kapacit veejné správy, 5. rozvoj venkova, 6. uplatování princip udržitelného rozvoje. 20