U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

Podobné dokumenty
Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Epistaxe Jaká je role anesteziologa?

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK

Úvodní tekutinová resuscitace

Klinické a hemodynamické parametry léčby

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

Má PAC dnes ještě své místo v intenzívní péči? MUDr.Pavel Štětka ARK FN u svaté Anny Brno

Levosimendan - CON. Michal Pořízka

Farmakoterapie kardiogenního šoku (při AIM) Jiří Pařenica Interní kardiologická klinika FN Brno

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

PERIOPERAČNÍ BLOKÁDA SYMPATIKU

10 věcí, kterých bych se měl při léčbě sepse vyvarovat

Inotropní a vazoaktívní léky v léčbě závažného srdečního selhání. Jiří Kettner IKEM, Klinika kardiologie

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

Výuková jednotka z pohledu koordinátorky teoretické sekce. Prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.

PŘEDNEMOCNIČNÍ INDUKCE TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE LEDOVÝMI KRYSTALOIDNÍMI ROZTOKY ZLEPŠUJE OBĚHOVOU STABILITU NEMOCNÝCH PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči PRO

POCT v intenzivní péči. Helena Brodská, Ferdinand Los ÚLBLD VFN a 1.LF UK Praha 2

Časná přednemocniční detekce sepse

Kdy přistupujeme k monitoraci hemodynamiky

Anestézie u dětí v neurochirurgii. Michal Klimovič

Anesteziologická péče a poporodní adaptace novorozence. Martina Kosinová (Brno)

POH O L H E L D E U D U M

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

TLAK A PULZ - JAK PRACOVAT SE TŘEMI ČÍSLY?

Krvácivé stavy v porodnictví. Jana Bukovská II. ARO Pracoviště reprodukční medicíny FN Brno

VÝZNAM SvO 2 u KOMPLIKOVANÉHO PACIENTA

Diferenciální diagnostika šoku

Pavel Suk ARK, FN u sv. Anny v Brně

Čím může anesteziolog ovlivnit dlouhodobý výsledek pacientů? Michal Horáček KARIM FN v Motole a 2. LF UK Praha

Nitrolební hypertenze kazuistika

Podivuhodný příběh koloidních náhradních roztoků. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK ve FN Motol Praha

Kardiogenní šok Co dělat vždy a co jen někdy?

Terapeutická hypotermie. Pavel Suk Anesteziologicko-resuscitační klinika FN u sv. Anny v Brně

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

pracoviště intenzivní péče Pavel Dostál

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

PROPOFOLOVÝ SYNDROM: SOUBOR KAZUISTIK A MIKROREVIEW

Tekutiny a vasoaktivní látky

anestesie a cévní mozkové příhody

VZDĚLÁNÍ A PŘÍPRAVA ČLENŮ VÝJEZDOVÝCH SKUPIN V DĚTSKÉ PROBLEMATICE PETR JAŠŠO OSTRAVA 2017 DAVID HOLEŠ ZZS MSK

Delirantní stavy v intenzivní péči 2011

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ V PNP

Příloha č. 4 - Technické podmínky k části C - Monitory, defibrilátor a přístroj pro neinvazivní monitorování hemodynamiky

Šokové stavy - klinické jednotky, klasifikace, patofyziologie, diagnostika a léčba

KOMPLIKACE "BEZPEČNÉHO PREPARÁTU"

Dočasná mechanická oběhová podpora v kardiologii

Ovlivnění ledvin umělou plicní ventilací a Ventilator-induced kidney injury

Metamorfózy SIRS: pohled biochemika. Antonín Jabor IKEM Praha

Inhalační anestetika v klinické praxi rutinní nebo stále překvapující téma oboru?

OPTIMALIZACE. Celková anestezie up to date 2013 PERIOPERAČNÍ HEMODYNAMICKÁ OPTIMALIZACE 1 / 31

10 nejlepších článků uplynulých 12 měsíců dle portálu AKUTNĚ.CZ. Klučka Jozef

NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU

K DIAGNOSTICE HYPOVOLEMIE JE NEJLEPŠÍ. Filip Burša KARIM FNO

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

EPOSS. Vstupní údaje

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM

Hemodynamika. Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Perioperační hemodynamická optimalizace

NAINSTALUJTE SI PROSÍM APLIKACI. ČSARIM 2018 hlasování v průběhu

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Vliv mesodiencefalické modulace. Interní klinika FN v Motole a UK 2. LF Praha

Objemová terapie co, kdy a kolik? K. Cvachovec KAIM 2.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

Neuromonitoring v intenzivní péči. Klučka Jozef

SYNDROM VAZOPLEGIE V ANESTEZII

Embolie plodovou vodou. Radka Klozová KARIM 2.LF UK a FN Motol Praha

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

ACS u rupturovaných aneuryzmat abdominální aorty

Vasopresin a terlipresin u septického šoku. Stibor B. ICU, Landesklinikum Baden bei Wien, Austria

Využití ultrasonografie při poskytování neodkladné péče

MĚŘENÍ OXYGENACE MOZKOVÉ TKÁNĚ

Farmakoterapie akutního srdečního selhání. Miloslav Špaček

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

Analgosedace kriticky nemocných

Klinická pravidla, která bychom měli respektovat

Monitorace v anestezii

Anatomie koronárních cév, patofyziologie koronárního průtoku

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

SEPSE. Český Krumlov, 2010 DIAGNOSTIKA A TERAPIE. Sepse. Definice. Epidemiologie. Diagnostika. Terapie. Odkazy. SIRS Sepse

(VII.) Palpační vyšetření tepu

Regulace krevního tlaku

Tekutinová resuscitace u sepse u dětí BOLUSY TEKUTIN ANO

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

Hepatorenálnísyndrom. Eva Kieslichová

DOPORUČENÝ POSTUP PRO ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ

Chronická imunosupresívní medikace a kritický stav (po transplantaci kmenových buněk krvetvorby) Michal Kouba

katecholamin resistentním šoku Petr Dominik Klinika dětskd resuscitace, FN Brno

Traumatem indukovaná koagulopatie realita na OUP

Klinická fyziologie a farmakologie kardiovaskularního systému

Mimotělní podpora plic

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy

Transkript:

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci) Marek Lukeš Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU v Brně

Současná doporučení Volba konkrétního vasopresoru Volba konkrétního terapeutického cíle

Noradrenalin jako vasopresor volby nižší mortalita v septickém šoku nižší mortalita a incidence závažných arytmií v kardiogenním šoku

Current approach to the haemodynamic management of septic shock patients in European intensive care units: a cross-sectional, selfreported questionnaire-based survey MAP je nejčastějším vodítkem pro terepautickou intervenci MAP 87% ScvO 2 65% CVP 59% SAP 48% SvO 2 42% CO 42%

Kdy a jak vasopresory vysadit? EBM doporučení chybí podle makrohemodynamických parametrů podle klinického kontextu podle empirie a intuice podle lokálního protokolu

Důležité otázky k zodpovězení Co je příčinou hypotenze? Je hypotenze skutečně přítomna? Je definovaná hodnota krevního tlaku vhodným terapeutickým cílem? (Je krevní tlak jako takový vhodným parametrem?)

Příčiny oběhového selhání hypovolémie tekutiny kardiální insuficience inotropika vaskulární dysfunkce vasopresory

Vliv noradrenalinu na srdeční výdej septický šok preloadu + kontraktility = CO stav po CABG a/nebo MVP protichůdný vliv na žilní návrat i srdeční výdej

NA může obnovit euvolémii i bez optimální tekutinové léčby Perzistující latentní hypovolémie pak může být příčinou trvalé vasopresorické potřeby

Vaskulární dysfunkce Selhání hladkého svalstva cévní stěny Porucha endotelu Porucha mikrocirkulace Snížená odpověď na vasokonstrikční stimulaci katecholaminy, vasopressin, AT II, serotonin,.. Klinicky jde o protrahovanou potřebu vasopresorů nebo neschopnost udržet TK navzdory zvyšující se dávce vasopresorické podpory

Vaskulární dysfunkce Komplexní problém zahrnující řadu mechanismů: nadprodukce NO nadprodukce PGI 2 a COX-2 nadprodukce kyslíkových radikálů aktivace ATP senzitivních K + kanálů deplece kortikosteroidů

Vaskulární dysfunkce Komplexní problém zahrnující řadu mechanismů: nadprodukce NO nadprodukce PGI 2 a COX-2 nadprodukce kyslíkových radikálů aktivace ATP senzitivních K + kanálů deplece kortikosteroidů

Etomidát Dlouhodobé podávání bylo pro negativní vliv na mortalitu opuštěno již v 80.letech 20.století Single dose v intenzivní péči zůstává nadále kontroverzní pro: hemodynamická stabilita nulová histaminogenita, minimum alergických reakcí con: navození nebo progrese adrenální insuficience

f Incidence a tíže adrenální insuficience je signifikantně vyšší Vliv jednorázové dávky na outcome není jednoznačný mortalita (ICU, hospitalizační) LoS (ICU, hospitalizační) vyšší riziko pneumonie? Nihil nocere etomidát není možné doporučit

Dexmedetomidin Derivát imidazolu stejně jako etomidát Kontinuální podávání není spojeno s inhibicí steroidogeneze (Venn RM. BJA 2001)

Vliv anestetik na vaskulární tonus komplikované, mnohdy protichůdné mechanismy přímý vliv na cévní stěnu snížení intracelulární koncetrace Ca desenzitizace myofilament vůči Ca nepřímý vliv (odpověď na vasomotorickou stimulaci) vasokonstrikční stimulace (inhibice odpovědi na noradrenalin) vasodilatační stimulace (NO, ATP senzitivní K + kanály,...)

Vliv anestetik na hypotenzi kardiovaskulární reflexy

Propofol Kardiodepresivní účinkek snížení tonu sympatiku antagonizace beta adrenergních receptorů antagonizace proteinů kalciových kanálů (Deutschmann CS. Anesth Analg 1994) (Zhou W. Anesthesiology 1997; Zhou W. Anesth Analg 1999) Interindividuální variabilta KV senzitivity? varianta v genu pro renin deprese vaskulárního tonu po podání vasodilatační látky

sd katecholaminů dávky propofolu srdeční výdej plazmatická hladina clearence propofolu

Není signifikantní rozdíl v incidenci a tíži hypotenze mezi jednotlivými sedativy a režimy analgosedace lorazepam/midazolam/propofol/dexmedetomidin remifentanil/fentanyl/morphim Dexmedetomidin je zatížen vyšším rizikem bradykardie

Monitorace krevního tlaku na ICU IAP je považována za zlatý standard NIBP je dostatečně přesná v diagnostice hypotenze i odezvy na terapeutickou intervenci

srovnání MAP u pacientů s vasopresorickou podporou IAP (a.radialis) vs. NIBP (paže) 134 paralelních měření neinvazivní MAP byl v průměru o 6.6 mmhg vyšší

restrospektivní studie; n=852; 27 022 paralelních měření srovnání SAP a MAP naměřených invazivně a neinvazivně systolic blood pressure: SAP > 95mmHg NIBP > IAP SAP < 95mmHg NIBP < IAP mean arterial pressure: NIBP IAP klinicky akceptovatelná diskrepance 10%

Základní funkcí krevního oběhu je zajistit adekvátní krevní průtok Krevní tlak je jen jednou z determinant flow Korelace mezi hodnotou tlaku a flow je poměrně slabá

MAP je vhodný parametr k udržení adekvátní perfůze životně důležitých orgánů v iniciální fázi kritického stavu autoregulační práh? Po úvodní stabilizaci je monitorace založena na pravidelném/kontinuálním sledování markerů tkáňové perfuze: prokrvení periferie (capillary refill time, skin mottling,...) hodinová diuréza arteriální laktát SvO 2 /ScvO 2

Doporučení Zvážit okultní hypovolémii Zvážit vysazení analgosedace Zvážit vliv techniky monitorace TK Individuálně zvážit nezbytnost udržování předdefinnované hodnoty krevního tlaku děkuji za pozornost