.. ermyamika míšeí Míšeí lyů Míšeí lyů rbíhá amvlě, a tey ři ktatí teltě a tlaku muí být tet ěj rváze ížeím Gibbvy eergie. Důkaz r ieálí lyy: čátečí tav kečý tav + + G + G mě + Změa Gibbvy eergie ři tmt ěji měšvací Gibbva eergie G + R l + G + R l R l + R l + + R l + R l + R l + R l ( R l R l ) + <, < G < 0 3
Závěr: Plyy e amvlě míí v jakýchkliv měrech, ju tey kale míitelé. Směšvací Gibbva eergie je řím úměrá teltě a ezávií a tlaku. Směšvací etrie S S G [ R( l + l )] S ( l l ) S R + S > 0 Směšvací etalie H G H S Míšeí lyů eí rváze žáým teelým eektem. Jeiu hací ilu amvléh míšeí je vzrůt etrie ytému. H 0 Míšeí kaali - vzik ieálích měí ( + R l ) + ( + R l ) G + + ( R l R l ) + tejý vztah jak r míšeí lyů tejé závěry i alší vztahy 3
Směšvací bjem V G V V 0 Při vziku ieálí kaalé měi echází k žáým bjemvým změám. Míšeí kaali - vzik reálých měí V reálé kaalé měi ju iterakce -, - a - rzílé. Při vziku měi z čitých lžek ju ůví iterakce ahrazváy vými, labšími či ilějšími, cž může vét ke změě etalie H 0 ke změě bjemu V 0 ve změě etrie e může rjevit vzik "cluterů". Jetliže H > 0 a vzrůt etrie ebue íky vziku cluterů říliš výrazý, může být měšvací Gibbva eergie klaá G > 0 amvlě bue rbíhat rce ačý - tey earace lžek - takvé kaaliy e začují jak emíitelé. Jiu alterativu ju mezeě míitelé kaaliy, tey kaaliy, které e amvlě míí uze v určitém rzahu kcetrací. 33
.3. Fázvé rvváhy ueme e zabývat hetergeími utavami bahujícími jeu či více lžek, které lu chemicky ereagují. V takvém říaě čet lžek víá čtu chemických iiviuí (látek), kterými je utava tvřea. Fázvá rvváha vyjařuje tav, ky e eměí lžeí jetlivých ází a tím e tey eměí čet ází v utavě. Fázvý iagram graicky zázrňuje míky rvvážé eitece (keitece) ází. Pmíka ázvé rvváhy Pr utavu bahující jeu lžku () a vě áze (, ) ři ktatí teltě a tlaku latí G G,,,,, G + G, + Převeeme-li ři ktatí teltě a tlaku iiiteimálí mžtví tét látky z jeé áze ruhé, muí být změa látkvéh mžtví v těcht ázích až a zamék tejá a r G ytému můžeme át ( ) G,. Ky bue cházet k amvlé ázvé řeměě? c G, < 0 tey ( ) 0 : < ( > ) < 0 z áze, ke má látka vyšší chemický teciál, bue amvlě řecházet áze ( < ) > 0 látka bue amvlě řecházet ět z áze vyšším chemickém teciálu () áze ižším chemickém teciálu () 34
Ky bue v aé utavě avat ázvá rvváha? c G, 0 tey bue-li mít látka v bu ázích tejý chemický teciál, ebue mít teeci řecházet z jeé áze ruhé. Obecá míka ázvé rvváhy: V utavě bue avat ázvá rvváha rávě tehy, kyž r kažu lžku utavy bue latit, že její chemický teciál je ve všech ázích tejý. Gibbův zák ází (ázvé ravil) Gibbův zák ází uává klik itezivích tavvých veliči lze v utavě bahující lžek a ází měit, aiž e změí čet ází v utavě (v utavě auje ázvá rvváha). teziví veličia, jejíž htu lze vlit, e začuje jak tueň vlti. Pčet tuňů vlti v e určí a záklaě tét úvahy: Má-li aa m lieárích rvic r ezámých řešeí, ak má jezačé řešeí r m a ekečě mh řešeí r m <, ke ( - m) uává čet vlitelých arametrů. Určit čet tuňů vlti r au utavu tey zameá, určit rzíl mezi čtem všech itezivích tavvých rměých iujících au utavu a čtem rvic, kterými ju tyt rměé vázáy, chceme-li, aby v utavě avala ázvá rvváha. teziví rměé iující utavu lžkách a ázích čet itezivích rměých tlak, telta a mlárí zlmky všech lžek ve všech ázích + Rvice, kterými ju tyt rměé vázáy: rvice iující míku ázvé rvváhy čet rvic...... M... ( - ) 35
rvice lyucí z eiice mlárích zlmků čet rvic + + + +... + +... + M +... + Pčet tuňů vlti: [ ( ) ] v + + Gibbův zák ází v + + 36