KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Č. j.: JMK 48443/2011 Sp. zn.: S - JMK 48443/2011 OÚPSŘ Brno 10.06.2011 R O Z H O D N U T Í Městský úřad Vyškov, stavební úřad, Masarykovo náměstí 1, 682 01 Vyškov (dále jen SÚ ) vydal podle 92 odst. 2, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen SZ) rozhodnutí č.j. MV 1360/2011 Sp.Zn. MV5512/2010/SÚ/Tr ze dne 14.1.2011, kterým zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Nástavba RD Vyškov, Vyškov-Předměstí č.p. 64, Jungmannova7 (dále jen nástavba RD), na pozemku parc. č. 391 v k.ú. Vyškov. Žádost podali a účastníky řízení, jimž odpovídá účastenství dle ustanovení 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen SŘ ) jsou Jan Sommer, nar. 10.2.1928, Jungmannova 7, Vyškov- Předměstí, 682 01 Vyškov 1, Jan Sommer ml., nar. 23.1.1961, Jungmannova 7, Vyškov- Předměstí, 682 01 Vyškov 1 a Vlasta Vičanová, nar. 14.2.1955, Vilanec 89, 588 35 Vilanec (dále jen žadatel). Proti tomu rozhodnutí se odvolali Jan Sommer a Jan Sommer ml., oba Jungmannova 7, Vyškov- Předměstí, 682 01 Vyškov 1 přípisem ze dne 31.1.2011. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále KrÚ) jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ust. 178 odst. 1 SŘ, jehož působnost je založena ustanovením 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ustanovení 89 odst. 1 SŘ příslušným odvolacím orgánem. KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení 89 odst. 2 SŘ rozhodl podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) SŘ takto: Rozhodnutí SÚ č.j. MV 1360/2011 Sp.Zn. MV5512/2010/SÚ/Tr ze dne 14.1.2011 ruší a věc se vrací k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. O d ů v o d n ě n í : Účastníkům řízení dle 85 odst. 1 SZ a dotčeným orgánům se podle 92 odst. 3 SZ doručuje územní rozhodnutí jednotlivě, účastníkům řízení dle 85 odst. 2 SZ veřejnou vyhláškou. Ve smyslu ust. 25 odst. 2 SŘ se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje na dobu 15 dnů a za doručenou se považuje patnáctým dnem po vyvěšení. Podle 83 odst. 1 SŘ činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V daném případě bylo rozhodnutí SÚ č.j. MV 1360/2011 Sp.Zn. MV5512/2010/SÚ/Tr ze dne 14.1.2011 (dále jen napadené rozhodnutí ze dne 1
14.1.2011) doručeno Janu Sommrovi a Janu Sommrovi ml., účastníkům řízení dle 85. odst. 1 SZ, do vlastních rukou, a to dle dokladu o doručení shodně dne 20.1.2011. Odvolání jmenovaných osob ze dne 31.1.2011 je opatřeno razítkem MěÚ Vyškov s uvedením datumu došlo dne 1.2.2011. Na základě uvedených údajů je zřejmé, že odvolání bylo podáno účastníky řízení v zákonem stanovené odvolací lhůtě a jedná se tedy o odvolání řádné. Z obsahu předloženého spisu je patrno, že dne 11.10.2010 obdržel SÚ žádost podanou žadatelem Janem Sommrem, Janem ml. Sommrem a Vlastou Vičanovou o vydání rozhodnutí o změně stavby nástavba RD na pozemku parc. č. 391 v k.ú. Vyškov. Opatřením č.j. MV 55185/2010 ze dne 22.10.2010 oznámil SÚ účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení a současně nařídil k projednání žádosti veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě. V předmětné písemnosti dále uvedl, že závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Žadatele poučil, aby bezodkladně na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na němž se má záměr uskutečnit, zajistil do doby veřejného ústního jednání vyvěšení informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí. O konání ústního jednání byl vyhotoven písemný protokol z něhož je mimo jiné zřejmé, že v řízení byly uplatněny námitky a připomínky účastníků řízení. Po napadení vydaného rozhodnutí ze dne 14.1.2011 odvoláním postupoval SÚ podle 86 odst. 2 SŘ a následně odvolání spolu se spisem a předkládací zprávou předal KrÚ. Povinností KrÚ, jako odvolacího orgánu, založenou v ust. 89 odst. 2 SŘ, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a správního řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí KrÚ přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Tvrzením odvolatele vyjádřeným v odvolání však není odvolací správní orgán vázán a napadené rozhodnutí včetně předchozího řízení přezkoumá z hlediska souladu s právními předpisy v celém rozsahu. Souladem rozhodnutí s právními předpisy se přitom rozumí i soulad se základními zásadami činnosti správních orgánů, zakotvenými ve správním řádu. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ust. 90 odst. 1 SŘ. Ustanovení 82 odst. 1 SŘ stanoví, že odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, dle odst. 2 téhož ustanovení musí odvolání obsahovat mimo jiné i údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí, resp. řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy. Z obsahu odvolání je patrno, že směřuje proti napadenému rozhodnutí ze dne 14.1.2011, že jej napadá v celém rozsahu a v jeho textu jsou uvedeny důvody, ve kterých je spatřována nezákonnost napadeného rozhodnutí. Odvoláním je nesprávnost rozhodnutí spatřována zejména v tom, že dle ČSN 734301 Obytné budovy je byt prosluněn, je-li součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině podlahových ploch všech jeho obytných místností. Dle názoru odvolatele bude dne 1. března dodržena 90-ti minutová doba proslunění a z projektové dokumentace je zřejmé, že stavbou nedojde k porušení výše uvedené normy. V závěru odvolání je konstatováno, že bližší okno 2.NP sousedního domu manž. Koutných zůstane prosluněno dle normy ČSN 734301. Napadené rozhodnutí ze dne 14.1.2011 je odůvodněno zejména tím, že SÚ dospěl k názoru, že diagram zastínění přeložený ve správním řízení trpí drobnou vadou v určení výšky posuzovaného kritického bodu okenních otvorů dle ČSN 734301, přičemž tato skutečnost mění 2
výsledek diagramu zastínění tak, že vzdálenější okno od štítové zdi je dle názoru SÚ prosluněno a bližší okno normové požadavky proslunění nesplňuje. SÚ tedy dovodil, že námitka vznesená v řízení ve věci zastínění bližšího okna v 2 NP na RD manž. Koutných je odůvodněná, a že navrhovaná stavba bude mít negativní vliv na již stávající podmínky proslunění sousední nemovitosti, kdy obývací pokoj v 1.NP RD manž. Koutných již dnes nesplňuje podmínky pro proslunění. Zhoršení v 1.NP navrhovanou přístavbou dle SÚ nelze posuzovat, protože již dnes zastínění nevyhovuje a stínící překážka se navíc nachází v úhlu 25 od posuzované okenní roviny. Navrhované zvýšení štítové zdi o 750 mm způsobí dle SÚ zhoršení stávajícího stavu zastíněním další místnosti RD v 2.NP, jak prokázal diagram zastínění. K úvahám, ze kterých KrÚ při hodnocení napadeného rozhodnutí ze dne 14.1.2011 vycházel a kterými se při jeho hodnocení v odvolacím řízení a při výkladu právních předpisů řídil, se s ohledem na ust. 89 odst. 2 SŘ uvádí: V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky všech příslušných zákonů a právních předpisů a s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. V daném případě rozhodl SÚ ve výrokové části napadeného rozhodnutí dle 92 odst. 2 SZ. V tomto ustanovení se stanoví, že není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v 90 SZ nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne. Podle ustanovení 90 SZ, stavební úřad v územním řízení posuzuje, zda je záměr žadatele mimo jiné též v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území. Zamítnutí konkrétního návrhu SÚ provedl a odůvodnil tím, že záměr žadatele není v souladu s požadavky uvedenými v 90 SZ, že umístěním a realizací záměru mohou být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, zejména právem chráněné zájmy účastníků řízení dle 90 písm. e) SZ s tím, že navrhované zvýšení štítové zdi o 75 cm způsobí zhoršení stavu zastínění další místnosti ve 2. NP, neboť nebude zajištěno proslunění bližšího okna ke hranici se sousedy manž, Koutnými, nacházejícího se ve 2 NP jejich RD. Jestliže zásadním argumentem pro zamítnutí výše uváděného návrhu má být porušení proslunění obytné místnosti je nutno při posuzování zákonnosti napadeného rozhodnutí předně vyjít z obsahu vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu (dále jen vyhl. TPV). V ustanovení 13 odst. prvém vyhl. TPV je zakotveno, že prosluněny musí být obytné místnosti a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti. Dle odstavce druhého téhož ustanovení všechny byty musí být prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot. V návaznosti na shora uvedené je třeba nejprve uvést, že předložený záměr není v příslušné projektové dokumentaci řešen z hlediska naplnění příslušných obecných požadavků na výstavbu. V příslušné Souhrnné technické zprávě předložené projektové dokumentace je požadovaný záměr pojednám pouze velmi stručně, v obecné rovině. V bodu č. 1e) souhrnné technické zprávy, který má pojednávat či zdůvodňovat navržené řešení stavby z hlediska dodržení příslušných obecných požadavků na výstavbu se k problematice ust. 13 vyhl. TPV pouze uvádí cit.: 3
Zvýšení hřebene střechy o 750 mm v navrhovaném rozsahu a v poměru k celkové výšce objektu zásadní způsobem neovlivní proslunění bytu RD na p.č. 394 v k.ú. Vyškov. Takové hodnocení je třeba považovat za zcela nedostatečné a nepřezkoumatelné z hlediska výše uvedeného ustanovení vyhlášky či navazujících ČSN a to zejména ve vztahu k charakteru či stavebně technickému provedení stavby. Absence posouzení proslunění v předložené dokumentaci má zvláště význam v konkrétním případě, kdy vzhledem k návrhu žadatele je možno předpokládat dotčení problematiky proslunění. Z průběhu řízení samého je dále i zřejmé, že do otázky proslunění směřují také námitky účastníků řízení a konečně uvedená problematika byla i důvodem k zamítnutí návrhu žadatele. V případě námitek vztahujících se k otázce proslunění uplatňovaných v řízení jedná se o námitky občanskoprávního charakteru, o kterých byl SÚ oprávněn rozhodnout. Vzhledem k tomu, že otázka proslunění je v konkrétním řízení i podaném odvolání spojována s ČSN 734301 KrÚ nejprve uvádí, že technické normy představují pro stavební úřad jedno z vodítek v rámci nutnosti rozhodnout o tzv. občanskoprávních námitkách mezi účastníky řízení, o nichž nedošlo mezi nimi k dohodě. Jak se uvádí již ve shora uvedeném ustanovení 90 písm. e) SZ, jež se stalo i podstatou napadeného rozhodnutí, SÚ v územním řízení posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Nepochybně tedy ztohoto pohledu naplnění obecných požadavků na výstavbu či technických norem je při posuzování napadeného rozhodnutí podstatou, ne-li zásadní otázkou. České technické normy představují zvláštní druh norem, jež upravují velmi specifické požadavky technického charakteru. Podle ust. 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění platném pro projednávanou věc česká technická norma není obecně závazná. Z platné právní úpravy tedy vyplívá, že české technické normy nemají obecně závazný charakter, jejich závaznost však bude dána v situaci, kdy je dodržování takové normy vyžadováno právními předpisy, resp. kdy takový předpis na normu výslovně ukáže. Vpřípadě ČSN 734301 lze na základě uvedeného dospět k závěru, že SZ používá pouze obecné formulace a obdobně vyhl. č. 501/2006 Sb., pouze v ust. 20 odst. 5 odkazuje na příslušné ČSN. Pokud tedy odvolatel svůj hlavní argument nezákonnosti rozhodnutí ze dne 14.1.2011 spatřuje v tom, že v daném případě nedošlo k porušení ČSN 734301, neboť dle této normy je byt prosluněn, je-li součet podlahových plochého prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině podlahových ploch všech jeho obytných místností, je třeba takovou argumentaci i vzhledem k uvedenému považovat za ne zcela dostačující, přesnou či úplnou. Zásadnější z pohledu problematiky proslunění RD manž. Koutných bude však naplnění ustanovení 13 vyhl. TPV. Dle napadeného rozhodnutí dojde návrhem žadatele kovlivnění problematiky zastínění sousední nemovitosti RD ve vlastnictví manž. Koutných tak, že vlivem požadovaného záměru nebude prosluněno okno uvedené nemovitosti, bližší k hranici se stavebníkem. Je třeba opakovaně uvést, že s tím související otázka hodnocení zákonnosti s ohledem na naplnění obsahu prováděcích právních předpisů ke SZ či ochrany práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení ( 90 písm. e) SZ) nebyla v návrhu žadatele, tedy v doložené projektové dokumentaci dostatečně doložena a v této souvislosti nebyl tedy ani zjištěn úplný skutkový stav pro správné rozhodnutí věci. Takto neúplně předložený skutkový stav související s prosluněním obytných místností sousedního RD vlivem požadovaného záměru žadatele byl následně v průběhu řízení dále zpochybněn nejen námitkami manž. Koutných, nýbrž i předloženým vyhodnocením oslunění zpracovaným autorizovaným architektem Prof. Ing. Arch. Janem Koutným, CSc. Oslunění bylo vyhodnoceno podle diagramu zastínění ČSN 734301 Obytné budovy. Z obsahu protokolu lze zjistit, že vyhodnocení se týká obytných prostor RD 4
Jugmannova 65/9 v 1. nadz. podlaží (1.NP dle diagramu zastínění je třeba rozumět 2.NP dle rozhodnutí viz též dokumentace doložená k RD manž. Koutných) vyvolaném nástavbou RD Jungmannova 7 na JJZ straně. V protokole se dále zejména uvádí, že místnosti v 1. nadz. podlaží tvoří samostatnou obytnou jednotku, mají do ulice střešní okna, která nesplňují požadavky ČSN 734301 na proslunění a to je zajištěno dvěma okny s balkonovými dveřmi na dvorní SZZ straně. Podle vyhodnocení oslunění v případě okenního otvoru vzdálenějšího od hranice nástavby není splněno požadované normové oslunění 1 hod. 30 min a dle vyhodnocení okenního otvoru bližšího hranici nástavby je tento okenní otvor v důsledku nástavby podle normy zcela zastíněn, přičemž vyhodnocení je naznačeno graficky zjednodušeně tečkovaně. Z hlediska předmětného vyhodnocení jsou pro správnost významné údaje obsažené v části Popis a výsledky vyhodnocení. Zde je mimo jiné uvedeno, že navrhovaná výška hřebene nástavby nad terasou je 1750 mm, výška okenního parapetu posuzovaného okenního otvoru je 350 mm a výška stínící hrany nad úrovní okenního parapetu je 1400mm. Výška stínící hrany tak byla zjištěna jako rozdíl výšky hřebene nad terasou a výšky parapetu okenního otvoru, přičemž takto určená stínící hrana byla vynesena i do příslušného diagramu. Podle ČSN 734301 ovšem je třeba pro hodnocení stínění znát převýšení v (m) stínící překážky nad kontrolním bodem. Dle bodu 4.3.2. normy písm. c) musí sluneční záření po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1200mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti, jak i správně odůvodnil v napadeném rozhodnutí SÚ. Ve spojení s výše uvedeným je třeba dále uvést, že normy o obecných požadavcích na výstavbu svým obsahem odrážejí požadavky na pohodu bydlení, osvětlení i oslunění. Je tedy nutné, aby prokázání takových otázek bylo v řízení dostatečně doloženo a prokázáno, zvláště pak, když některý z uvedených parametrů je v řízení zpochybněn. V daném případě ovšem nelze přijmout za dostatečné prokázání, pokud např. v hodnocení proslunění jsou spatřovány nedostatky, není provedeno komplexně, tj. s ohledem na skutečný a přesný stav daného případu. Posuzované místnosti jsou dle předložené dokumentace i přiloženého hodnocení proslunění opatřeny střešními okenními otvory, aniž by tento fakt byl ve zmíněné dokumentaci zohledněn. Ve vyhodnocovací studii vypracované Prof. Ing. Arch. Janem Koutným, CSc. se k tomu uvádí cit. Do ulice Jungmannova (JVV) mají střešní okna, která nesplňují požadavky ČSN 734301. Daná skutečnost je v posouzení pouze konstatována, aniž by byla dále jakkoliv ze studie patrna, ve studii prokazována nebo jinak odůvodněna. Za situace, kdy daná skutečnost se stala podstatnou (základní) argumentací pro zamítnutí návrhu, kdy odvolatel tvrdí opak, avšak svůj názor nijak nedoložil, a kdy ani z předložené dokumentace či odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 14.1.2011 není výše uvedené jednoznačně patrno, je třeba považovat předmětné rozhodnutí z uvedených důvodů za nedostatečné, neúplné a nepřesvědčivé. S ohledem na výše uvedené nelze z žádného podkladu ani rozhodnutí samotného srozumitelně dovodit, zda, či z jakého důvodu nelze obytnou místnost v I. NP, bližší k hranici se stavebníkem, ve smyslu 13 vyhl. TPV skutečně považovat za prosluněnou. Přesto, že projednávaná stavba podle rozhodnutí ovlivní pouze proslunění jedné okenní výplně v dvorním traktu, nelze ani dostatečně posoudit, jak tomu je z hlediska proslunění ostatních místností RD manž. Koutných, a to zejména s ohledem na počet byt. jednotek viz 3 pís. g) TPV (studie oslunění pojednává o samostatné byt. jednotce v 1. NP - dle dalšího textu míněno zřejmě 2.NP), jakou mírou se navrhovaná stavba bude na konkrétních byt. jednotkách (byt. jednotce) podílet atd. Je třeba srozumitelně odůvodnit jakým způsobem či jakou měrou se vliv zamítané stavby skutečně projeví na podmínkách proslunění místností či bytové jednotky v 1. NP (míněno na úrovni +120mm dle PD). Dle SÚ zhoršení stavu zastínění zde nelze posuzovat, neboť již dnes zastínění nevyhovuje (tedy porušení ust. 13 TPV by v takovém případě nebylo způsobeno navrhovanou stavbou) a stínící překážka bude se nacházet v úhlu 25 od posuzované okenní roviny, tzn. nepodléhá posouzení. K tomu odvolací orgán pouze podotýká, že okenní výplně v 1. NP (tedy na úrovni +120mm) nacházejí se vzhledem k posuzovaným 5
okenním výplním ve 2. NP (na úrovni +3280mm) ve stejné posuzované okenní rovině vzhledem k posuzovacímu úhlu 25. Pokud tedy podstata odůvodnění napadeného rozhodnutí má spočívat ve zhoršení zastínění či proslunění stavby RD manž. Koutných navrhovanou stavbou, je třeba, aby nejen předložené podklady, ale i napadené rozhodnutí takovou skutečnost jednoznačně, úplně srozumitelně a přesvědčivě dokazovaly. Tím nemůže být dotčena okolnost, kdy realizace požadovaného záměru by ovšem odporovala jiným ustanovením stavebně právních předpisů. V takovém případě je ovšem třeba v souladu s tím daný záměr projednat a v novém rozhodnutí odůvodnit. K tomu KrÚ doplňuje, že v souladu s ust. 3 SŘ nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v 2 SŘ. K otázce ust. 13 TVP KrÚ doplňuje, že současná právní úprava zakotvuje problematiku oslunění zejména v odstavci prvém a druhém tohoto ustanovení, aniž by správnímu orgánu bylo dáno na výběr, které z uvedených ustanovení použije, případně upřednostní. Oba odstavce je nutno aplikovat současně. V ustanovení 13 ost. 1 TPV je kladen jednoznačně důraz na proslunění obytných místností a nelze z něj dovodit, že by jím byla připuštěna možnost, kdy některá místnost prosluněna nebude. Také ve spojení s tímto ustanovením je tedy třeba proslunění obytných místností vzhledem ke konkrétní situaci (záměru) vyhodnotit na základě přesného a úplného stavu věci, vzhledem ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho co uvedli účastníci ( 50 odst. 4 SŘ). Na základě výše uvedeného rozhodl odvolací orgán tak. Jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Poučení o opravném prostředku: Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního raztíka Ing. arch. Eva Hamrlová, v.r. vedoucí odboru 6
Počet stránek rozhodnutí: 8 Počet příloh/ listů příloh -/- Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15-ti dnů na úřední desce. Poslední den vyvěšení je dnem doručení. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení Rozdělovník Účastníci řízení dle 85 odst. 1 SZ a dotčené orgány: - doručuje se jednotlivě ( 87 odst. 1 SZ) žadatel (dodejky) 1. Jan Sommer, Jungmannova č.p. 64/7, Vyškov-předměstí, 68201 Vyškov 1 2. Jan ml. Sommer, Jungmannova č.p. 64/7, Vyškov-předměstí, 68201 Vyškov 1 3.Vlasta Vičanová, Vilanec č.p. 89, 588 35 Vilanec 4. Město Vyškov, Masarykovo náměstí č.p. 108/1, Vyškov- město, 68201 Vyškov, které zastupujeměstský úřad Vyškov, IČ 00292427, odbor majetkoprávní a investiční, Masarykovo náměstí č.p. 108/1, Vyškov město, 682 01 Vyškov 7
dotčené orgány státní správy 5. Městský úřad Vyškov, IČ 00292427, odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí č.p. 108/1, 682 01, Vyškov-město, 682 01 Vyškov 1 6. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, IČ 71009191, se sídlem v Brně, územní pracoviště Vyškov, IDDS:jaaai36, sídlo: Jeřábkova č.p. 1847, Brno Černá Pole, 602 00 Brno 2 Účastníci řízení dle 85 odst. 2 SZ: doručuje se veřejnou vyhláškou ( 87 odst. 1 SZ) 7. Pro. Ing. Arch Jan Koutný, CSc., Město Vyškov 8. Mgr. Marta Koutná Obdrží k vyvěšení na úřední desce Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor právní a organizační, oddělení organizační - zde 8