E-LEARNING A JEHO ÚSPĚŠNÉ ZAČLENÍ DO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU RICHARD KOLIBAČ, MARTIN MALČÍK Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na problematiku objasnění organizačního a technického zabezpečení celoživotního vzdělávání na Ostravské univerzitě. Autorům je k dispozici metodika převodu textů do distanční podoby a šablona, která pisatele při psaní vede. Je vyvíjen program na převod textů do distanční podoby, který by generoval texty do různých formátů XML, pdf. Při přípravě textů do tisku se nám osvědčil program InDesign, který je určen pro přípravu materiálů k publikování. Výuka probíhá na Ostravské univerzitě na dvou LMS Learning Space 5, Learning Server 3000. Ve spolupráci s Univerzitou v Hradci Králové jsme implementovali knihovnu multimediálních prvků, která shromažďuje a jednoduchým způsobem zpřístupňuje autorizovaným zájemcům multimediální prvky použitelné při výuce nebo při tvorbě multimediálních učebních opor. V rámci organizačního zabezpečení CŽV vzniklo regionální centrum celoživotního vzdělávání, která by mělo všechny aktivity v této oblasti na univerzitě sjednotit a zkoordinovat. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, LMS, knihovna multimediálních prvků Abstract: At present, e-learning is not only the new and the latest form of the education, but it is becoming a part of the educational system, as a full-value component. A correct and exact definition of roles in e-learning system is the necessary step for a successful process of a creation of an education programme. Due to such a characteristics of e-learning, it is necessary to pay increasing attention to the issue of selection of a suitable virtual learning environment (Learning management system LMS). At University of Ostrava we prefer simplicity and easy comprehensibility for users of LMS, and in a some way openness, which enables needed functions in a short time to be implemented into the system. Key words: Lifelong learning, learning management system, library of multimedia elements. 1. Úvod Na našem trhu se v poslední době objevuje velké množství nejrůznějších systémů pro virtuální on-line výuku. K těm tradičním, které se používají už několik let, přibývají nové, často rozdílných kvalit. Většina tvůrců nových LMS se poučila z chyb a nedostatků průkopnických systémů a do těch svých zapracovala nejvíce kritizované nedostatky. Navíc výrazně vzrostla diverzifikace těchto systémů, a tak dnes není problém získat systém šitý přímo na míru požadavkům vzdělávací organizace. Často jsou předkládána hodnocení systémů, která jsou vypracována spíše obchodníky či manažery, tedy lidmi, kteří nejsou obeznámeni s každodenním chodem a prací se systémem. 2. Výběr systému LMS Pro výběr systému LMS bylo nutné vzít odpovídající LMS, který by nejlépe splňoval specifické požadavky na něj kladené. Naše vysoká škola z velkého množství systémů po praktickém seznámení se s většinou (v poloostrém režimu), zvolila Learning Server 3000, a k této volbě nás vedlo hned několik důvodů. Především jsme po takovém systému požadovali, aby byl co nejjednodušší pro pochopení a osvojení. To je velmi důležité. Nesmíme zapomínat, že ke studiu se nám mohou přihlašovat uživatelé s různým stupněm uživatelských znalostí používání PC, a proto je systém, ve kterém se velmi snadno bez složitých návodů a školení zorientují, velmi výhodný. Odpadá dlouhý proces předcházející samotné výuce a uživatel může ihned po přihlášení do systému začít ihned bez problémů studovat a v případě, že potřebuje využít dalších možností LMS, chatu, diskusního fóra, nástěnky, videokonference, může tak učinit bez jakýchkoliv dalších školení či pročítání sáhodlouhých návodů. Drtivá většina studentů velmi oceňovala u Learning Serveru 3000 jeho 140
jednoduchost (pozor nezaměňovat s primitivností) a především intuitivnost jeho ovládání, která jim zpříjemňovala práci se systémem a umožňovala jim se plně věnovat výuce a neztrácet čas zjišťováním, co a jak funguje. Jednou z věcí, které už u systémů tohoto druhu určených k provozování na veřejných vysokých školách u nás České republice považuji za samozřejmost, i když k našemu překvapení jinde tomu tak není, je to, že systém je plně lokalizován do českého jazyka. I to je samozřejmě pro studenty podstatná věc usnadňující jim studium. Nemůžeme uživatelům komplikovat ovládání systému cizojazyčnou verzí. To bylo další kritérium, které nám zúžilo výběr. Žijeme v tržím prostředí, vše se točí kolem peněz, takže samozřejmě i cena LMS hrála v našem rozhodování roli. Ale nejen ta. Důležité pro nás také bylo, zda je možné (a opět za rozumnou cenu) systém dále podle našich potřeb upravovat, případně se sami na těch úpravách podílet. Požadavky na LMS se neustále vyvíjí a proměňují, a proto je dobré zvolit systém, který umožňuje na tyto změny reagovat, bez nebezpečí zruinování rozpočtu. Taktéž je důležitý čas, za který je možné tyto změny do systému zapracovat. Část vysokých škol v České republice už jde touto cestou a vyvíjí vlastní LMS či úzce spolupracují s komerčními firmami, a dá se očekávat, že jejich počet se bude s přibývajícím časem, a až pomine prvotní okouzlení e-learningem výrazně zvyšovat. Co se týká praktického používání LMS a jeho části velmi se nám v Learning Server 3000 osvědčilo používání nástěnek a diskusních fór, kombinované se zasíláním zpráv od tutora studentům do e-mailu. Zvětšilo se tak zapojení se studentů do studia i snížila se celková sociální izolovanost studujících. Také testovací možnosti v tomto systému jsou na nadstandardní úrovni, pokud jej porovnáváme s ostatními LMS. Výhodou je i kombinace dvou způsobů přístupu studenta k učebním materiálům. Jednak je má k dispozici v rozvrhu, kde je přesně po dnech naznačeno, co má kdy splnit, a zároveň jsou mu k dispozici i v jakýchsi sylabech, kde se dostane (pokud je mu to samozřejmě tutorem umožněno) k jakékoliv lekci či testu. V systému Learning Server 3000 je umožněno používat videokonference, kreslící tabuli, chat, diskusní fóra, nástěnky. Celkově je nevíce každodenně používaná především výuková, testovací a komunikační část. 3. Nové přístupy vytváření e-learningových kurzů z pohledu pedagogiky a psychologie Nové přístupy tvorby e-learningových kurzů jsou založeny na Teorii kreativity Násobná inteligence 3.1 Tvořivé vyučování a) Koncepce Komplex teoretických a empirických poznatků (v oblasti cílů, metod a nástrojů), které směřují k rozvíjení tvořivosti žáků a k formování tvořivé osobnosti ve výuce. b) Metodika Metodika je založena na systému psychologických a pedagogických metod, forem a strategií práce učitele, která zajišťuje rozvoj kreativity. 1. Užší pojetí = systém adekvátních podmínek a didaktických prostředků pro rozvíjení tvořivosti žáků. 2. Širší pojetí (vychází z procesů humanizace a demokratizace školy) = komplex vzájemných interakcí tvořivých činností učitele, žáka a okolí školy (rodiče, státní, společenské instituce apod.) realizovaných v systému výuky na bázi kreativizace obsahu učiva vycházejícího z učebních cílů jednotlivých předmětů, s využitím tvořivých didaktických prostředků. Metody rozvíjení tvořivosti: 1. přeměna konvergentních úloh, situací, postupů na divergentní 141
2. metody v oblasti komplexního rozvíjení poznávacích funkcí, jejichž vrcholem je tvořivé myšlení 3. metody spojené s cvičením jednotlivých funkcí, procesů tvořivého myšlení: cvičení tvořivého vnímání rozvíjení důvtipu cvičeními proti rigiditě myšlení, vnímání, postojů metody rozvíjení fantazie, obrazotvornosti, představivosti metody rozvíjení množství, rozmanitosti a originality myšlení 4. metody, které se týkají osobnostních vlastností, které tvořivost podporují, motivují a umožňují kognitivizace (učit děti vytváření plánu postupu řešení problémů) citová výchova, motivace a aktivace k tvořivé práci axiologizace (správné hodnotové orientace u žáků) socializace, kreativizace 5. komplexní metody na bázi heuristických postupů 3.2 Vícenásobná Inteligence Inteligence je schopnost řešit problémy nebo vytvářet nová řešení tvrdí Howard GARDNER v knize Dimenze myšlení (1999). Každá lidská bytost má vícenásobnou inteligenci. Tyto inteligence mohou být pěstovány a posilovány nebo ignorovány a zeslabovány. Každý jedinec má devět druhů inteligence. Pokud jsou tyto inteligence brány v úvahy při tvorbě e-learningových programů, pochopení učiva je hlubší. Toto je devět druhů inteligence jedince: 1 Verbálně-lingvistická initeligence může být podporována on-line aktivitami nebo prostředky nahráváním a přehráváním audio prvků nebo multimediálních prvků. 2 Matematicko-logická inteligence může být podporována začleněním on-line interaktivních aktivit, které zvyšují kritické myšlení jako puzzle, online výpočty, on-line grafické prostředky, webové vyhledávání aj. 3 Muzikální inteligence může být usnadněna včleněním on-line aktivit, které umožňují učícímu vytvářet, nahrávat a přehrávat audio záznamy, hudbu a kombinaci audio-video. 4 Vizuálně-prostorová inteligence může být podporována prostřednictvím kreslících a prezentačních nástrojů, kde učící se aktivně vytvářejí mapy, grafy, webové vývojové prostředky nebo jednoduše prohlížením webu. 5 Tělesně-pohybová inteligence může být podporována prostřednictvím elektronických her nebo interaktivních aktivit. 6 Interpersonální inteligence může být podporována začleněním diskusních skupin, chatu, diskusních fór, e-mailu apod. 7 Intrapersonální inteligence může být podporována začleněním sebehodnotících činností, sebereflektujících činností. 8 Přírodopisná inteligence může být podporována poznáváním a klasifikací rostlin, živočichů a jiných přírodních objektů. 9 Existenciální intelligence může být podporována řešením základních otázek, jako je smysl života aj. Ve vzdělávacím procesu bychom měli brát vícenásobné intelligence v úvahu tak, aby byla možnost individuální cesty pro učitele i žáka. 4. Nové prvky ve vývoji LMS a. Struktura výukové databáze Dobrý výukový kurz by neměl být jen rozmanitější učebnicí, kde klasické texty a obrázky jsou doplněny animacemi, videosekvencemi a zvuky, případně na konci kapitoly testy s výběrovou odpovědí. I velmi dobře zpracovaný text se zvuky, animacemi a filmy je při opakování stejný, nedovysvětlí, nezadá další příklady k ověření znalostí, neumožní procházet strukturou lekce v různých režimech (pro zopakování pojmů, pro podrobnější informace,...) (Šarmanová 2002). Dobrý výukový program tedy má mít schopnost zastat dobrého, zkušeného učitele v co největší míře zajímavě, srozumitelně a odpovídající rychlostí studentovi předkládat nové informace průběžně kontrolovat jejich správné pochopení zodpovídat studentovy otázky 142
předkládat mu k řešení stále náročnější úkoly, až bezpečně zvládne celou partii látky vést potřebné evidence o studentech, předmětech, učitelích vyhodnocovat dlouhodobé výsledky a vyvozovat z nich důsledky pro způsob výuky Program se přizpůsobuje studentovi v čase, místě a rychlosti práce na nesprávné reakce odpovídá pomalejším či podrobnějším výkladem upozorňuje ho na chyby umožní mu podle zájmu řešit další otázky a úkoly otestuje jeho výsledné znalosti To vše znamená, že výukový kurz není dokument, byť s hypertextovou strukturou, ale strukturovaný výukový materiál s možností variabilní skladby textu na míru okamžité potřebě studenta. Lekce jsou struktury optimálně sestavené z rámců (výukových textů) a otázek podle zásad programovaného učení. Mohou mít nejrůznější strukturu, znázorněnou grafem. Uzly jsou tvořeny rámci a otázkami, orientované hrany znázorňují přechody mezi nimi. Rámce mají jediný výstup, otázky mohou mít na každou učitelem předpokládanou odpověď (tedy nejen správnou, ale i polosprávné či chybné odpovědi) jiný výstup. Několik typických struktur lekcí zobrazují následující obrázky: Jednou z možností předdefinované struktury lekce je následující maticová lekce, kde se pravidelně střídá informace s kontrolní otázkou. Odpověď studenta se rozlišuje na 3 typy správná, polosprávná (s doplněním informací a doplňující otázkou) a chybná (s podrobnějším doplněním a otázkou). úkolu. Nejnižší úroveň je HELP, úplná nejpodrobnější informace, podrobné řešení otázky nebo Tento systém je v současné době implementován na Vysoké škole báňské technické univerzitě Ostrava v LMS systému Barborka. b. Knihovna multimediálních prvků V současnosti vzniká celá řada zajímavých multimediálních prvků (nahrávek, animací, video, textů aj.), které jsou využitelné ve vzdělávání. Tyto prvky vznikají na různých pracovištích 143
často s využitím veřejných zdrojů, a jejich další využití ve vzdělávání je často znemožněno neexistencí jejich jednotného popisu a systému ukládání. Při vyhledávání těchto objektů jsme odkázáni na veřejné vyhledávače typu Google aj. Pro aspoň částečnou nápravu současného stavu byl na Univerzitě Hradec Králové (UHK) řešen projekt MINERVA-90683-CP-1-2001-1-CZ s názvem E-DILEMA (E-resources and Distance Learning Management). K hlavním výstupům projektu patřila knihovna digitálních vzdělávacích objektů, která je uživatelům přístupná prostřednictvím běžného webového prohlížeče. Digitální knihovna je kontrolovaná kolekce digitálních informačních objektů, se kterými pracují především studenti, hledající potřebné studijní materiály, ale také učitelé, připravující podklady pro výuku. Podrobnější informace o projektu najdeme na webových stránkách projektu http://e-dilema.uhk.cz/, o knihovně na http://e-dilema.uhk.cz/dilleo/. Knihovna je realizovaná použitím tříúrovňové architektury, implementované v následujících rovinách: centrální databázový stroj MS SQL server a indexový stroj MS Index server, výkonné jádro systému implementované ve formě uložených procedur T-SQL a specializovaných.net aplikačních objektů, internetová aplikace založená na rozhraní HTML/DHTML/JavaScript a podložená kódem v ASP.NET. V systému je důraz kladen na vysokou rychlost fulltextového prohledávání knihovny, snadnost použití a bezpečnost. Metadata splňují požadavky IEEE LOM. Knihovna je využitelná pro kterékoliv vzdělávací zařízení, které potřebuje proces vzdělávání ať už distanční nebo prezenční formou podpořit začleněním multimediálních vzdělávacích objektů. 5. Závěr V současnosti sledujeme rychlý vývoj e-learningových technologií směrem ke zvyšování efektivity vzdělávání. Tento vývoj musí reflektovat nejen výběr vhodných systémů LMS a CLMC, ale také využití nových přístupů při vytváření kurzů. Pro archivaci a vyhledávání multimediálních vzdělávacích prvků vznikají knihovny těchto prvků popsaných metadaty podle mezinárodních standardů. Využití těchto knihoven při zachování autorských práv umožní lépe připravit vzdělávací proces jak v distanční, tak v prezenční formě. Literatura: 1. Šarmanová, J.: Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití. FEI VŠB. Ostrava 2002. 2. GARDNER, H.: Dimenze myšlení: teorie rozmanitých inteligencí. Praha : Portál, 1999. 400 s. ISBN 80-7178-279-3. 3. Mikulecký, S: E-DILEMA (E-resources and Distance Learning Management). Projekt MINERVA-90683-CP-1-2001-1-CZ. Mgr. Martin Malčík Centrum informačních technologií Adresa: Bráfova 5, 701 03, Ostrava Email: Martin.Malcik@osu.cz Mgr. Richard Kolibač Centrum informačních technologií Adresa: Bráfova 5, 701 03, Ostrava Email: Richard.Kolibac@osu.cz 144