Skutečnost a predikce ekonomického vývoje ZHODNOCENÍ A VÝVOJ K 30. 9. 2017 V globální ekonomice se po několika letech slabého růstu začínají objevovat známky zlepšení. Roste světový obchod i zpracovatelský průmysl a indikátory důvěry v soukromém sektoru razantně posílily. Na druhou stranu však negativně působí hospodářsko-politické nejistoty či přetrvávají různé nerovnováhy na finančních trzích. Makroekonomická predikce v ČR je zatížena více či méně významnými pozitivními i negativními riziky. Příznivé vyhlídky ekonomik našich hlavních obchodních partnerů se zlepšují. Pokud by i v nadcházejících čtvrtletích ekonomiky hlavních obchodních partnerů rostly obdobným tempem či dokonce rychleji jako na začátku letošního roku, silně exportně orientovaná česká ekonomika by z toho značně těžila. Vedle silnějšího růstu zahraniční poptávky by česká ekonomika prostřednictvím zahraničního obchodu mohla být ovlivněna také v případě, že by budoucí uspořádání vztahů uvnitř, ale i vně EU významně zvyšovalo bariéry pro mezinárodní obchod. Na straně domácí poptávky by pak v důsledku nižšího růstu zahraniční poptávky či zvýšené nejistoty mohlo dojít k odložení či zrušení některých investičních projektů. Řečeno jinak (česky): Dosavadní průběh letošního roku potvrdil nadprůměrně příznivou kondici české ekonomiky s velkou nadějí a příležitostí pro to, aby v případě, když nedojde k nějakým dnes nepředpokládaným jevům, byl i konečný výsledek roku 2017 velice dobrý. Pro firmy (česky): Zákazníci kupují, a to jak tuzemští, tak i zahraniční a vzhledem k tomu, že se nic nečekávaného neblíží, tak tento trend bude pokračovat. Co z toho pro Vás plyne? Investujte do technologií a rozumných provozních úspor, protože platí svatá pravda když jste nahoře, tak se investuje a spoří snadněji než když jste dole Meziroční vývoj skutečně dosažené míry inflace ve srovnání s rokem 2017 Rok Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9 10. 11. 12. 2014 1,3 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 2015 0,3 0,3 0,3 0,4 0,4 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 2016 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,4 0,5 0,7 2017 0,8 1,0 1,2 1,3 1,5 1,7 1,8 2,0 2,2 Vývoj HDP dle zveřejněných údajů ČSÚ ze dne 3.10.2017 Období HDP r/r v % HDP q/q v % 2Q / 2017 4.7 % 2.5 % 1Q / 2017 2.9 % 1.3 % R / 16 2.3 % - 4Q / 2016 1.9 % 0.4 % 3Q / 2016 1.8 % 0.2 %
Období HDP r/r v % HDP q/q v % 2Q / 2016 2.6 % 0.9 % 1Q / 2016 3.0 % 0.4 % Komentář: Zlepšení kondice české ekonomiky i vnějšího prostředí vede ke zvýšení předpovědi růstu reálného HDP pro rok 2017 až na 3,6 % a výhled HDP pro rok 2018 až na 3,2 %. Dochází k nepatrnému snížení předpovědi průměrné míry inflace v roce 2017 z 2,4 % na 2,2 % a v roce 2018 z 1,7 % na 1,6 %. Růst HDP s sebou obvykle táhne 2 věci roste zůstatek volných finančních prostředků ve firmách a zaměstnanci chtějí přidat, protože (skoro) všude slyší, jak se ekonomice daří. Připravte se na požadavky na růst mezd ;-) V současných podmínkách se tedy ekonomický růst v ČR za období ke konci sledovaného roku 2017 ve srovnání s předcházejícím obdobím poněkud zrychlil. Tradičně velká byla spotřeba domácností, která se meziročně zvýšila o 3,5 %. Růst spotřeby reagoval nejen na vysokou dynamiku zaměstnanosti a mezd, ale i klesající míru úspor v důsledku nízkých úrokových sazeb a nebývale vysoké důvěry spotřebitelů v další vývoj. K růstu ekonomiky přispěl i vývoj zahraničního obchodu, podporovaný rostoucí vnější poptávkou po produktech automobilového průmyslu. Pro následující část roku 2017 naznačují ekonomické předpovědi, průmyslová a stavební výroba i maloobchodní tržby teoretické pokračování příznivého vývoje. V horizontu předpovědi do roku 2018 by se měl zvyšovat růst spotřeby domácností založený na mzdové dynamice odrážející nízkou míru nezaměstnanosti a stále rostoucí míru volných pracovních míst. Řečeno jinak: Sledované období je charakteristické velkou spotřebou domácností, která je odrazem nízkého procenta nezaměstnanosti a tudíž nárůstem volných pracovních míst a nárůstem mezd. Jak jsme napsali v předchozím komentáři očekávejte požadavek na růst mezd a zvyšující se spotřeba domácností s sebou nese i růst neúčelových půjček pro obyvatele prostě s jídlem roste chuť a domácnosti se nebojí se zadlužovat. Dejte si pozor na to komu a kolik potvrzujete výši příjmu Vysoká spotřeba domácností roztáčí spirálu půjček Ale i tak je potřeba se zaměřit na rizika. Na trhu práce způsobuje ekonomická konjunktura trvalé zvyšování poptávky po pracovní síle. V souvislosti s oživováním ekonomické aktivity se u nás postupně zlepšuje situace na trhu práce, která se však již začíná projevovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Na tomto trhu způsobuje ekonomická konjunktura trvalé zvyšování poptávky po pracovní síle. V září 2017 dosáhla v ČR míra nezaměstnanosti 3,8 % a od začátku roku 2016 je nejnižší v rámci celé Evropské unie. Nedostatek zaměstnanců se však stává bariérou pro extenzivní růst produkce. Velmi nízká nezaměstnanost a tím pádem i nedostatek volných pracovníků představuje problém pro řadu podniků. Poptávka je především po kvalifikovaných i méně kvalifikovaných pracovnících do průmyslu či po řidičích. Na polovinu nabízených volných pracovních míst se přitom firmy spokojí s uchazeči, kteří mají jen základní vzdělání. Nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací stále více firem vnímá jako bariéru pro růst své produkce. Česky: V současné době se podniky nachází v nezvyklé situaci, kdy vzhledem k nízké nezaměstnanosti existuje na trhu práce velká nabídka volných pracovních míst, jejichž obsazování je v mnoha případech limitováno vhodnou kvalifikací uchazečů. Takže se vracíme k tomu, co jsme komentovali v úvodu investujte do technologií, do vzdělání zaměstnanců Investujte jednu korunu dnes, aby v příštím roce přinesla korun více Nezapomínejte na zlaté pravidlo: Koruna vlastní je cennější než koruna cizí poohlédněte se po externím financování pro Vaše investice kde je to rozumné a vhodné a svoje vydělané prostředky si uschovejte budou se hodit ;-)
Klíčovým faktorem pokračování ekonomického růstu, zejména ve středním a delším horizontu, s ohledem na stávající situaci na trhu práce a předpokládaný demografický vývoj, bude zvyšování produktivity práce. Růst produktivity by však mohl zaostat za očekáváními (např. v důsledku nižšího růstu investic), což by se negativně promítlo v tempu hospodářského růstu. V krátkodobém horizontu pak nerovnováhy na trhu práce vytvářejí silný tlak na růst mezd. To má sice za následek zvyšování jednotkových nákladů práce, na druhou stranu však tento faktor významnou měrou podporuje růst spotřeby domácností. Cena práce, tedy mzda, její růst a vývoj je nyní zásadním nejen ekonomickým tématem i v souvislosti s porovnáním mzdových hladin v rámci EU. Adekvátnost mzdového růstu se tak stává zásadním, ba klíčovým tématem ekonomického rozvoje firem. Je nynější mzdový růst spravedlivý? Je odpovídající jejímu ekonomickému vývoji, anebo je nadměrný, a tudíž v daném rozsahu do budoucna neudržitelný? Zastáváme názor, že i v době růstu ekonomické stability podniků je nutno velice pečlivě vážit poměr mezi procentuálním nárůstem mezd s procentem nově vložených investic nutných pro další kontinuální rozvoj stabilní ekonomiky dané organizace. Jedná se vždy o správné manažerské rozhodnutí, které má vliv na prosperitu firmy v dalším období. Současně v návaznosti na deklarované nárůsty v oblasti zvýšení průměrné mzdy je dle našeho názoru vzít v úvahu skutečnost, že průměrná mzda se v drtivé většině vykazuje se započtením manažerských odměn, čili svým způsobem je otázkou, zdali jsou vykazované hodnoty průměrné mzdy dělnických a THP kategorii relevantní vykazovaným údajům v celonárodním měřítku. Jinak řečeno: Dle našeho názoru by měl management firmy pro správné nastavení dalšího směřování firmy provést mimo jiné i posouzení případného zvýšení mezd zaměstnanců v těsné vazbě na růst nově vkládaných investic. V případě, že procento nárůstu investic pro dané období přesahuje procento růstu mezd, jedná se o pozitivní a správný přístup k zajištění ekonomické stability organizace. V případě, kdy je trend opačný, tedy růst mezd pro dané období je vyšší než růst investic, je velký předpoklad, že dojde k narušení ekonomické stability organizace (lidově řečeno: firma začíná být postupně požírána zevnitř ) Samozřejmě ruku v ruce s výše uvedeným je klíčové, jak se podaří využít dané organizaci existující zdroje financování spojené s čerpáním finanční podpory vázané na programové období jednotlivých vyhlášených dotačních titulů EU pro roky 2014 2020.
Změnu cenové hladiny za určité období udává míra inflace. Míra inflace je měřena pomocí tzv. cenových indexů. Nejznámější z nich jsou: Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer price index) Index cen výrobců (PPI - Producent price index) CPI - Indexy spotřebitelských cen (předchozí čtvrtletí = 100) ODDÍL 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 2016 2016 2017 2017 2017 ÚHRN 100,2 100,4 101,4 100,2 100,5 Potraviny a nealkoholické nápoje 99,5 101,2 103,7 100,1 100,7 Alkoholické nápoje, tabák 100,4 99,9 100,8 99,8 100,9 Odívání a obuv 97,4 104,7 95,2 104,0 96,9 Bydlení, voda, energie, paliva 100,0 100,3 100,7 100,5 100,5 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 99,9 99,5 99,9 100,5 99,7 Zdraví 100,6 99,7 101,4 101,8 101,1 Doprava 100,7 101,1 102,4 99,7 99,4 Pošty a telekomunikace 100,4 99,2 100,4 99,9 99,1 Rekreace a kultura 102,0 97,7 102,3 99,2 102,2 Vzdělávání 100,7 101,3 100,2 100,0 100,5 Stravování a ubytování 100,5 101,4 102,7 101,0 100,9 Ostatní zboží a služby 100,1 100,2 100,7 100,1 99,9 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2017: Ve 3. čtvrtletí 2017 vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2017 o 0,5 %. Mezičtvrtletní vývoj spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2017 ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, alkoholické nápoje, tabák. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny čerstvého másla o 22,3 %, sýrů o 4,5 %, mléka o 3,0 % a uzenářského zboží rovněž o 3,0 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny čistého nájemného o 0,6 % a ceny služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 0,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák došlo k nárůstu cen lihovin o 1,7 %, piva o 2,0 %, tabáku a tabákových výrobků o 0,6 %. Zvyšování cen pokračovalo v oddíle stravování a ubytování, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 1,0 % a ubytovacích služeb o 0,8 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 11,2 %. Protisměrně, tj. na snižování cenové hladiny, působil především pokles cen v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot o 3,2 %. V oddíle pošty a telekomunikace se snížily ceny telekomunikačních služeb o 0,7 %. Průměrný meziměsíční přírůstek úhrnného indexu spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2017 byl stejně jako ve 2. čtvrtletí 0,1 %. PPI index cen průmyslových výrobců Období Prům. ceny Prům. ceny Zem. ceny Zem. ceny Stavební ceny Stavební ceny Ceny služeb Ceny služeb r/r m/m r/r m/m r/r m/m r/r m/m 9 / 17 1.7 % 0.4 % 10.8 % 2.6 % 1.7 % 0.2 % 1.7 % 1,1 % 8 / 17 1.4 % 0.2 % 12.5 % -0.9 % 1.6 % 0.2 % 1.8 % 0.4 % 7 / 17 1.1 % -0.2 % 13.0 % -0.7 % 1.6 % 0.1 % 1.4 % -0.8 % 6 / 17 1.3 % -0.7 % 12.5 % 0.9 % 1.5 % 0.2 % 1.1 % -0.1 % 5 / 17 2.3 % -0.5 % 12.6 % 1.7 % 1.5 % 0.1 % 0.9 % -0.1 % 4 / 17 3.2 % 0.3 % 8.6 % 1.9 % 1.4 % 0.1 % 1.1 % 0.6 % 3 / 17 3.0 % -0.1 % 3.4 % 2.0 % 1.3 % 0.2 % 1.1 % 1.1 % 2 / 17 3.1 % 0.4 % -0.8 % 1.2 % 1.2 % 0.1 % 0.6 % 0.4 % Ceny výrobců v září všeobecně rostly. Meziměsíčně se zvýšily ceny zemědělských výrobců o 2,6 %, ceny průmyslových výrobců o 0,4 %, stavebních prací o 0,2 % a tržních služeb o 1,1 %.
Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 10,8 %, ceny průmyslových výrobců, stavebních prací a tržních služeb vzrostly shodně o 1,7 %. Meziměsíční srovnání: Ceny zemědělských výrobců se zvýšily o 2,6 %. Vzrostly ceny čerstvého ovoce o 7,0 %, drůbeže o 5,0 % a vajec o 4,8 %. Ceny mléka se zvýšily o 1,8 %, obilovin o 1,3 % a skotu o 0,8 %. Klesly ceny jatečných prasat o 1,4 %, čerstvé zeleniny o 1,3 % a olejnin o 0,5 %. Ceny průmyslových výrobců se zvýšily o 0,4 %. Vzrostly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Vyšší byly ceny chemických látek a výrobků o 0,6 %, dřeva, papíru a tisku o 0,4 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 0,3 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 0,2 %, z toho mléčných výrobků o 2,4 %. Klesly ceny počítačů, elektronických a optických přístrojů o 0,3 %. Ceny stavebních prací dle odhadů vzrostly o 0,2 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví o 0,4 %. Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se zvýšily o 1,1 %. Vzrostly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 13,6 %, za služby v oblasti zaměstnání o 2,2 % a za služby v pozemní dopravě o 0,5 %. Snížily se ceny za vydavatelské služby o 0,8 % a za služby v oblasti nemovitostí o 0,4 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby stagnovaly. Meziroční srovnání: Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 10,8 % (v srpnu o 12,5 %). V rostlinné výrobě se ceny zvýšily o 7,2 % v důsledku růstu cen čerstvého ovoce o 37,9 %, brambor o 10,4 %, obilovin o 6,7 % a olejnin o 3,9 %. Ceny čerstvé zeleniny byly vyšší o 1,7 %. V živočišné výrobě vzrostly ceny o 16,5 %, zvýšily se ceny mléka o 39,2 %, vajec o 10,0 % a jatečných prasat o 3,4 %. Ceny drůbeže byly nižší o 1,0 %. Ceny průmyslových výrobců se zvýšily o 1,7 % (v srpnu o 1,4 %). Nejvýznamněji vzrostly ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 4,1 %, z toho mléčných výrobků o 17,3 %, pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků o 3,9 % a zpracovaného masa a výrobků z masa o 2,9 %. Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků byly vyšší o 5,1 %. Zvýšily se také ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Klesly ceny dopravních prostředků o 2,6 %, počítačů, elektronických a optických přístrojů o 1,8 % a elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 1,1 %.Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin se meziročně nejvíce zvýšily ceny zboží krátkodobé spotřeby o 3,6 %. Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,7 % (v srpnu o 1,6 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 2,3 % (v srpnu o 1,8 %). Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře byly vyšší o 1,7 % (v srpnu o 1,8 %). Vzrostly ceny za pojištění, zajištění a penzijní financování o 5,3 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 2,8 % a za vydavatelské služby o 3,1 %. Ceny za služby v pozemní dopravě byly vyšší o 1,0 %. Ceny tržních služeb nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 1,5 % (stejně jako v srpnu). Závěr: Dle našeho názoru proti zvyšování celkové výkonnosti organizace budou v budoucnu působit rostoucí jednotkové náklady práce, nedostatek vhodné pracovní síly, míra inflace, stav využití výrobních kapacit a nedostatečná rychlost růstu vložených investic. Proto je nutné se na tyto vlivy vždy s předstihem připravit a případné negativní vlivy maximálně pro další prosperitu podniku eliminovat, v čemž Vám budeme pravidelně nápomocni právě formou tohoto krátkého bulletinu.