BMI 18 vs. BMI 40: JAK ŽIVIT LAURELA A HARDYHO NA JIP. Pavel Těšínský JIP, II. interní klinika 3. LF UK a FNKV Praha

Podobné dokumenty
Nutriční stav u kriticky nemocných stanovení a vliv na taktiku nutriční podpory

Stíny a odstíny parenterální výživy

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

Drobnosti nebo i zásadní změny? Nutrice pro kriticky nemocné v roce Pavel Těšínský JIP, II. interní klinika 3. LF UK a FNKV Praha

Kam s ním, aby se nevrátil?

ROK 2013 VE VÝŽIVĚ KRITICKY NEMOCNÝCH

Pavel KOHOUT Interní oddělení Thomayerova nemocnice Praha

Nutriční postupy při hojení ran

Malnutrice v nemocnicích

Stopové prvky v intenzívní péči. Colours of Sepsis, Ostrava Miroslav Tomíška

Jak postupuji při zahájení nutriční podpory? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Výživa kriticky nemocných. Quo vadis?

Anabolické impulsy. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Zdroje energie a jejich role v různých fázích kritického stavu. Luboš Sobotka III. interní klinika Lékařská fakulta Karlova universita Hradec Králové

Dosažení energy goal

Předsedající (Chairmen): Doc. MUDr. J. Firment, Ph.D., (Košice), Doc. MUDr. P Těšínský (Praha)

Chronicky podvyživený v intenzivní péči: velká výzva? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

SOUČASNÉ TRENDY V PARENTERÁLNÍ VÝŽIVĚ V INTENZIVNÍ PÉČI

Jak živit pacienta v chronické sepsi? Kateřina Dostálová LF UP a KARIM FN Olomouc

Jídlo podávané nemocnému při ústupu teploty zvyšuje jeho sílu. Pokud však teplota přetrvává, potom jídlo chorobu zhorší. Hippocrates (470 BC 377 BC)

Je farmakonutrice mrtvá, anebo to tak jen vypadá? František Novák 1. LF UK v Praze, 4. interní klinika VFN

Výživa a klinický výsledek kauzální vztah? Novák I., JIP I. interní klinika Plzeň

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

PERIOPERAČNÍ VÝŽIVA Z POHLEDU MEDICÍNY ZALOŽENÉ NA DŮKAZECH

Výživa u septických stavů. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Nutriční terapeut v resuscitační péči - být či nebýt?

Gastrický reziduální objem jaký má klinický význam?

Zánětová odpověď u sportovců. R. Kula, KARIM FN Ostrava

Intolerance enterální výživy. MUDr. Roman Mottl, Ph.D. Interní JIP, GMK FN Hradec Králové

HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY

O nutriční předoperační přípravě prakticky a kriticky.

Chirurgická klinika FN Hradec Králové. Perioperační výživa. MUDr. Eduard Havel, PhD. Chirurgická klinika Hradec Králové

Bc. Markéta Zemanová,Dis. Oddělení léčebné výživy FNKV

FFMI u pacientů s CHOPN a jeho stanovení. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D., PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Mgr. Petra Pavlíčková Aimová

Výživa kriticky nemocných: Změnily výsledky posledních studií a meta-analýz naši praxi? Pavel Těšínský

Parenterální výživa v onkologii a kdy domů? (kriteria pro aplikaci v domácí péči) Viktor Maňásek Komplexní onkologické centrum Nový Jičín

Bezpečnost parenterální výživy v perioperačním období

Koloidy v kardioanestezii CON. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha

Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných ano či ne?

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

VĚTVENÉ AMINOKYSELINY: proč je užívají sportovci?

Dystelektázy plic na JIP tipy a triky

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

Zlatý standard pro nepřímou kalorimetrii a tělesné složení pro výzkum a klinické aplikace. Příjem a výdej kalorií lépe ovlivníte, pokud ho změříte

MUDr. Jan Žvaka KARIM FN Ostrava

PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA: JSOU DŮVODY K NÁVRATU?

Změny v systému DRG Ventilační podpora u novorozenců

Elektivní císařský řez z pohledu neonatologa

KOMPLIKACE PO OPERACÍCH NA PANKREATU

CZ.1.07/1.5.00/

6 ml/kg dechový objem Pravidlo pro každého ventilovaného pacienta? Ivan Herold ARO, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Přihláška do celostátní soutěže BEZPEČNÁ NEMOCNICE

ANABOLICKÁ REZISTENCE A PROTEIN VE VÝŽIVĚ: NEKONČÍCÍ PŘÍBĚH

Co dokáže InBody 230? Nejpřesnější analyzátory na světovém trhu.

Příprava obézního pacienta k chirurgickému výkonu

Žádost o grant AVKV 2012

Elektronický vzdělávací text pro sestry

Svalová slabost kriticky nemocných a role mitochondriální dysfunkce

Indikace výživy u kriticky nemocných jak to dělám já

Neinfekční průjem. Igor Satinský. Mezioborová JIP, Nemocnice Havířov Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita, Opava

VYUŽITÍ PORTÁLU DEKUBITY.EU A VÝSLEDKY ANKETY VÝŽIVA A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová

TĚLESNÉ SLOŽENÍ A MĚŘENÍ NA PŘÍSTROJI INBODY 230 MGR. PETR LOSKOT ÚSTAV OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ, LF MUNI

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA A OBEZITA

Glykemie vperioperační a intenzivní. Roman Kula, ARK FN Ostrava

Nejpřesnější analyzátory na světovém trhu. Rychlost s přesností ruku v ruce.

Je snídaně a oběd lepší než 6 jídel denně?

Biochemické vyšetření

Doporučení ESPEN: Výživa v chirurgii s komentářem SKVIMP

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Dostatek energie u chronického onemocnění ledvin a optimální tělesná hmotnost

ERAS na chirurgických pracovištích v ČR

Roman Kula, ARK FN Ostrava

The Lancet Saturday 12 August 1967

Analgosedace kriticky nemocných

ANTROPOMETRICKÁ VYŠETØENÍ A MÌØENÍ SVALOVÉ SÍLY U GERIATRICKÝCH PACIENTÙ

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

INTOLERANCE ENTERÁLNÍ VÝŽIVY: CO DĚLAT, KDYŽ STŘEVO NEFUNGUJE

10 nejlepších článků uplynulých 12 měsíců dle portálu AKUTNĚ.CZ. Klučka Jozef

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných ano či ne?

V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1.LF UK a VFN, Praha. Colours of Sepsis; ATB STEWARDSHIP V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ, 30.1.

Doporučený postup při řešení krvácivých komplikací u nemocných léčených přímými inhibitory FIIa a FXa (NOAC)

VÝŽIVA V INTENZIVNÍ PÉČI. Kočí Markéta KARIM FNO

Enterální výživa kriticky nemocných dětí. Olga Černá Klinika dětského a dorostového lékařství VFN přednosta prof. MUDr.Jiří Zeman, DrSc.

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

Název: Zdravý životní styl 1

znamená podávání vhodné výživy pacientům v kritické péči již od začátku

EXACT DS OFFICE. The best lens for office work

Obezita má řešení M Fried 1,2, 1)OB klinika, centrum pro léčbu obezity a metabolických onemocnění Praha 2)1. LF UK Praha Výukové pracoviště 1.

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

VYBRANÉ ASPEKTY NUTRUČNÍ PODPORY KRITICKY NEMOCNÝCH. MUDr. Iveta Zimová KARIM FN Brno LF MU Brno

Sipping. Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

Dávkování antibiotik v intenzivní péči u nemocných s normálními renálními funkcemi. Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

Transkript:

BMI 18 vs. BMI 40: JAK ŽIVIT LAURELA A HARDYHO NA JIP Pavel Těšínský JIP, II. interní klinika 3. LF UK a FNKV Praha Colours of Sepsis, Ostrava, 30.1.2019

Hardy: 185 cm, 127 kg: BMI 37.1

obsah prezentace metabolické odlišnosti energetické a proteinové předpoklady tělesné složení a energetický výdej stanovení potřeb: energie a protein nutriční strategie kontroverze reference

10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 proportion nutritionday 0.20 0.15 0.10 Body Mass Index Body Mass Index Europe: BMI (Med) BMI 20 BMI > 30 24.3 12.6% 15.9% 0.05 0.00 BMI CZ: BMI (Med) BMI 20 BMI > 30 24.9 12.7% 17.3%

in-hospital mortality, 60d. BMI <18.5: HR 1.21, P = 0.006 BMI 25-30: HR 0.86, P = 0.047 BMI > 40: HR 1.39, P = 0.039

Jones N: CritCareMed 2010

pre- a perioperační výživa vs. konvenční přístup: vliv na komplikace Preoperative Nutrition: Effect on complications. Gianotti et. al., Gastro 2002

paradox Tuková tkáň je funkčním orgánem se schopností metabolické a imunitní odpovědi na stres Leptin z tukové tkáně zvyšuje imumnitní odpověď a zlepšuje bakteriální clearance Další adipokiny (lipoproteiny, apoproteiny, resolviny a protektiny) neutralizují endotoxin a mají antiinflammatorní účinky

obesní pacient může být v malnutrici prevalence na JIP10-35% Obesní pacient klame tělem: sarkopenická obesita jiná nutriční rizika odlišná nutriční intervence zvláštní potřeby terapie

BMI >30 a přitom malnutriční? zásoby proteinu LBM mikronutrienty Vysoká balastní hmotnost vyžaduje větší svalovou sílu, proto vyšší LBM

rizikové faktory malnutrice: 2 a více nedostatečný přívod energie / proteinu hmotnostní úbytek ztráta svalové hmoty ztráta podkožního tuku akumulace tekutin snížení funkčního stavu a síly White et al JPEN 2012;36:275-83 Cederholm et al. Clin Nutr 2015;34:335-40

metabolické odlišnosti obesního pacienta obvyklá metabolická odpověď je u kriticky nemocného obesního pacienta změněna: insulinová rezistence odlišnosti v sekreci GH a metabolické odpovědi obesita je proinflamatorním stavem ("metaflamace") změny v tělesném složení

tělesné složení a energetický výdej obesní pacienti mají vyšší REE (kvůli vyššímu BMI) centrální tuková tkáň má vyšší metabolickou aktivitu než periferní tuková tkáň tuková tkáň má nižší metabolickou aktivitu než LBM (FFM) obesní pacienti mají vyšší i LBM ve srovnání s normálním BMI

změny v glukosové toleranci a exacerbace stresem indukované hyperglykemie (insulinová resistence) zvýšená mobilizace volných MK vede k vyšší plasmatické hladině FFA a hyperlipidemii zvýšená degradace proteinů vede k: - snížení objemu "libové" tkáně - vyšší plasmatické hladině AK - energetické zásobní zdroje (glukoneogeneza) z proteinů jsou preferovány (na rozdíl od štíhlých, kteří déle využívají FFA)

Barazzoni R: Diversity of Obesity. ESPEN, 2016

obesní pacient v kritickém stavu má odlišnou hormonální odpověď

inzuinová rezistence HPA osa

nižší přežití při obesní sarkopenii Prado et al, Lancet, 2008

ještě vyšší riziko u starších Baumgartner ObRes, 2007

krátkodobý cíl na JIP: neztratit svalovou hmotu kontrolovat metabolické komplikace pozor: kritický stav není vhodnou dobou pro začátek hmotnostní redukce

modifikace nutriční strategie pro obesního kriticky nemocného: dát pozor na: hyperglykemii retenci tekutin steatozu vyšší zvýšení lipogeneze jaterní produkci CO 2 zvýšení dechové práce --- proporci FFM/FM

jak zjistit potřebu energie?

vyšetření a stanovení potřeb anamesa, komorbidity aktuální stav: sepse, operace, změny hmotnosti, mobility, soběstačnosti rizikové faktory pro stav GIT a možnosti EN (st. po bariatrické oper., limitace p.o. příjmu) vyšetření: - stav svalstva, ventilace, KVS, hydratace - laboratoř

Lze určit energetickou potřebu (RMR)? TBW ActBW IBW (Broccův index) AdjBW predikční rovnice indirektní kalorimetrie VCO2

Weir equation RMR (kcal d 1) = (3.941 (V O2) + 1.106 (V CO2)) 1440. New methods for calculating metabolic rate with special reference to protein metabolism.weir JB J Physiol. 1949 Aug; 109(1-2):1-9

adjustovaná hmotnost Adj BW = [(aktuální hm. - IBW) x 0.25] + IBW hm. 140 kg v. 170 cm BMI = 48.4 ideální těl. hm. 170-100 =70 kg adj.hm. = 17.5+70 = 87.5 kg

Harris Bennedict Muži: BMR = 66,473 + (13,7516 váha kg) + (5,0033 výška cm) (6,755 věk let) kcal/d Ženy: BMR = 655,0955 + (9,5634 váha kg) + (1,8496 výška cm) (4,6756 věk let) kcal/kcal/d

Mifflin-St Jeor Men RMR = (9.99 hmotnost kg) + (6.25 výška cm) (4.92 age) + 5 Women RMR= (9.99 hmotnost kg) + (6.25 výška cm) (4.92 age) 161 Total energy expenditure RMR Activity Factor Injury Factor

Penn State Equation Kcal/day = HBE (0.85) + Tmax (175) + VE (33) 6433 (Tmax max.tt; VE L/min UPV) overall (n _ 47): 68% subdivided by weight - nonobese (n _ 29): 69% - obese (n _ 18): 67% Walker RN, Heuberger RA: Predictive Equations for Energy Needs for the Critically Ill. Respiratory Care 2009; 54 (4): 509-21

AdjBW AdjBW= (ABW IBW) x 0.33 + IBW

Peterson muži: IBW = 50 x 2.3 x (v - 60in) ženy IBW = 50 x 2.3 x (v - 60in) Peterson CM: Universal equation for estimating ideal body weight and body weight at any BMI. AmJCN 2016, 5: 1197 1203

p. Hardy, 127kg, 185cm IBW / Brocca Mifflin St.Jeor H.B. Penn State Adj.BW Peterson 1850 kcal/d 2169 kcal/d 2309 kcal/d 2407 kcal/d 2471 kcal/d 2158 kcal/d

VCO2? Where IC is not possible, REE derived from VCO2 obtained from the ventilator may be the best alternative. However, it must be stressed that using VCO2 from the ventilator and an arbitrary RQ to derive REE remains less accurate than IC. Kagan, Singer P, et al.: Validation of carbon dioxide production (VCO2) as a tool to calculate resting energy expenditure (REE) in mechanically ventilated critically ill patients: a retrospective observational study. Critical Care 2018;22:186

energetické předpoklady a stanovení energetické potřeby aktuální tělesná hmotnost ABW: nadhodnocuje ideální tělesná hmotnost IBW: podhodnocuje predikční rovnice výpočtu REE pro obesní pacienty mají výrazný rozptyl neexistuje konsensus stran speciálního výpočtu pro obesní pacienty indirektní kalorimetrie je preferovaná metoda stanovení REE, ale málokde dosažitelná použitelný výpočet REE: Penn State equation

principy nutriční intervence prioritou je uchování svalové hmoty permisivní underfeeding přispívá k snížení metabolických abnormit (insulin, GH, cytokiny, SIRS) dostatek proteinu

nutriční strategie princip: vysokoproteinová hypokalorická nutrice preference enterální cesty 60 70% REE resp. 11 14 kcal/kg aktuální hmotnosti protein (50 60% kalorií): 2.0 g/kg IBW /d pro obesitu tř. I and II (BMI 30-35 resp.35-40) 2.5 g/kg IBW /d pro obesitu tř. III (BMI >40)

ESPEN guideline on clinical nutrition in the intensive care unit. ClinNutr, 2018 An iso-caloric high protein diet can be administered to obese patients, preferentially guided by indirect calorimetry measurements and urinary nitrogen losses. In obese patients, energy intake should be guided by indirect calorimetry. Protein delivery should be guided by urinary nitrogen losses or lean body mass determination (using CT or other tools). If indirect calorimetry is not available, energy intake can be based on adjusted body weight. Grade of recommendation: (89% agreement)

Enteral feeding with VHPF (80g/1000 kcal) resulted in higher protein intake and plasma amino acid concentrations than an isocaloric SHPF (50 g/1000 kcal), without an increase in energy intake. This VHPF facilitates feeding according to nutritional guidelines and is suitable as a first-line nutritional treatment for critically ill overweight patients van Zanten ARH, et al: Very high intact-protein formula successfully provides protein intake according to nutritional recommendations in overweight critically

ASPEN Guidelines ICU, 2016 Protein: BMI < 40: 2.0 g/kg IBW BMI > 40: 2.5 g/kg IBW Energie: permisivní underfeeding 65-70% BMI < 40: 11-14 kcal/kg aktuální BW BMI > 40: 20-25 kcal/kg IBW McClave S, et al.: Guidelines for the Provision and Assessment of Nutrition Support Therapy in the Adult Critically Ill Patient. JPEN 2016; 40: 159-211

vliv dávky proteinu a energie na výsledek

možné limitace a problémy v případech potřeby redukce příjmu proteinu (jaterní encefalopatie, renální insuficience) postupovat individuálně v případech, kdy je indikován plný kalorický příjem (zvl. glukosa) např. hypoglykemie, DKA, imunodeficience,

kontroverze vysokoproteinová nutrice u obesních nemocných stále nemá dostatek důkazů na podkladě RCT mírný stupeň obesity představuje výhodu nižší mortality u kriticky nemocných; hypokalorický příjem může tuto výhodu snížit dosažení vysokého obsahu proteinu je obtížné

mikronutrienty: cave Fe a vit. D Plná denní dávka mikronutrientů platí i pro obesního pacienta

závěr rizika pro obesního kriticky nemocného: overfeeding, hyperglykémie, hyperkapnie, hypertriglyrecidemie, hyperhydratace, steatosa jater správná definice energetických potřeb je často problematická základním nutričním doporučením je vysokoproteinová hypokalorická výživa monitorování metabolických a klinických parametrů dusíková bilance jako praktická metoda stanovení adekvátního přívodu proteinu Dickerson RN: Metabolic support challenges with obesity during critical illness. Nutrition 2019, 57: 24-31

reference Port AM, Apovian C. Metabolic support of the obese intensive care unit patient: a current perspective. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2010;13(2):184-91 Kushner R, Drover JW: Current Strategies of Critical Care Assessment and Therapy of the Obese Patient (Hypocaloric Feeding): What Are We Doing and What Do We Need to Do? JPEN 2011 (35): 1-8 Hurt TR, McClave SA: Pharmaconutrition for the Obese, Critically Ill Patient. JPEN 2011 (35) Suppl 1: 60-72 Choban P, et al: Nutrition Support of Hospitalized Adult Patients With Obesity. JPEN 2013; 37: 714-744 Ridley E, et al.: Nutrition therapy in critically ill patients- a review of current evidence for clinicians. Clinical Nutrition 30(2015): 1-7 McClave S, et al.: Guidelines for the Provision and Assessment of Nutrition Support Therapy in the Adult Critically Ill Patient. JPEN 2016; 40: 159-211 Dickerson RN: Metabolic support challenges with obesity during critical illness. Nutrition 2019, 57: 24-31

XXXV. kongres SKVIMP paralelní bloky pozvaní zahraniční hosté posterová sekce recentní doporučení sekce nutričních terapeutů sesterská sekce Kontroverze ve výživě Klinická výživa most mezi vědou a praxí Satelitní kurz IPVZ Akutní metabolické stavy 11.-13.4.2019 Hradec Králové, Nové Adalbertinum www.skvimp.cz