VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI. 11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - OKEČ 26

VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI 11. - OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví Odvětví průmyslu skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot tvoří následující obory: 26.1 - Výroba skla a skleněných výrobků 26.2a - Výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků kromě výrobků pro stavební účely 26.2b - Výroba žáruvzdorných keramických výrobků 26.3 - Výroba keramických obkládaček a dlaždic 26.4 - Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků 26.5 - Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 - Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků 26.7 - Řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene 26.8 - Výroba jiných nekovových minerálních výrobků K nejvýznamnějším oborům patří obor 26.1 - výroba skla a skleněných výrobků a obor 26.6 - výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků, kde je dlouhodobě nejvyšší zaměstnanost a tvorba tržeb (viz graf 11.1). 26.4 Výroba cihlářského zboží 26.3 Výroba keramických a porcelánových výrobků 5 % 26.2 Výroba nežáruvzdorných výrobků 8 % 4 % 26.5 výroba cementu, vápna a sádry 9 % 26.6 Výroba betonářského zboží 27 % 26.1 Manufacture skla a skleněných výrobků 37 % 26.7 Zpracování přírodního kamene 2 % 26.8 Výroba jiných minerálních výrobků 7 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 11.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 187

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Výrobky jsou určeny pro zahraniční a domácí trhy s tím, že podíl vývozu na tržbách v roce 2005 zůstal zhruba na úrovni roku 2004. Mezi hlavní zboží, které je z ČR do zahraničí vyváženo, patří sklo, keramické a porcelánové zboží (jejich podíl na celkovém vývozu se v roce 2005 pohyboval na úrovni cca 79,5 %), zatímco stavební hmoty (cement, sádra, cihly, přírodní kámen a beton) jsou učeny převážně pro domácí trh. Obory stavebních hmot, které lze považovat za strategické z hlediska národního hospodářství, jsou: výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků, výroba cementu, vápna a sádry, výroba keramických obkládaček a dlaždic, všechny s dobrou surovinovou základnou. 11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu se odvětví podílelo v roce 2005 na: tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) ve s.c. 4,9 %, přidané hodnotě ve s.c. cca 8,9 % a na počtu zaměstnanců cca 5,9 %. Ve srovnání s rokem 2004 došlo k růstu přidané hodnoty o cca 0,5 %, což bylo způsobeno především vyšším růstem výkonů oproti nákladovým položkám. Podíl odvětví na HDP činil v roce 2005 cca 1,9 %. Průměrná mzda v odvětví dosáhla v roce 2005 cca 18 672 Kč, což je o 3,9 % více než v roce 2004 a zároveň byla o 4,9 % vyšší než průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu. Z podpory malého a středního podnikání byl v odvětví poskytnut jednomu žadateli úvěr z programu PROGRES ve výši 4,2 mil. Kč, dále 9 žadatelům byl poskytnut příspěvek na získání certifikace ve výši cca 900 tis. Kč z programu Trh. Z programu Záruka byly poskytnuty 7 žadatelům záruky v celkové výši 47,9 mil. Kč a z toho cenově zvýhodněné záruky v celkové výši 15,6 mil. Kč. Průmysl výroby stavebních hmot zaznamenal v roce 2005 jako celek nárůst výnosů i zisku, a to i jako odraz příznivého vývoje stavební produkce. Rozvoj průmyslu stavebních hmot byl v České republice nastartován zejména vstupem zahraničního kapitálu a následnými investicemi. Výroba se v posledních letech silně zkoncentrovala, většina výrobních jednotek odvětví je nyní ve vlastnictví zahraničních firem, také produkce a odbyt jsou propojeny do sítí nadnárodních koncernů. Pro výrobu stavebních hmot jsou určující dva hlavní faktory. Je jím na jedné straně dosažitelnost tuzemských zdrojů kvalitních surovin a na straně druhé vyšší energetická náročnost výrobních procesů. Při poměrně stabilních cenách surovin má na růst cen produkce odvětví vliv především současný trend progresivního zdražování energetických vstupů. Otevřený trh a vstup ČR do EU vytváří konkurenční prostředí s tlakem na kvalitu. Konkurenční tlak na trhu stavebních materiálů přináší také výrobky dříve málo využívané, jako jsou systémy sádrokartonu, přísady do betonu, výrobu vláknocementu na bázi celulózy, nové druhy obkladových materiálů, lehké kovové krytiny s dlouhou dobou životnosti. Mnohonásobně se zvýšilo užití suchých maltových a omítkových směsí apod. Pro zvýšení své konkurenceschopnosti nabízejí firmy výrobky nejen v ucelených systémech (sádrokarton, betonářské výrobky apod.), ale i služby spojené s dodáním a užitím produktů přímo na stavbě. V souvislosti s tím, že v jednotlivých výrobních oborech zaujaly vedoucí postavení velké zahraniční společnosti, došlo v posledních letech, a stále dochází, k modernizaci výrobních technologií a vyráběného sortimentu. Spolu s dovozem se tak vytvořila nabídka stavebních hmot, která činí v tomto směru český trh srovnatelný s vyspělými západoevropskými trhy. 11.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Z tabulky 11.1 a grafu 11.2 je jasně patrný podíl jednotlivých skupin organizací., členěných dle počtu zaměstnanců, na tržbách, přidané hodnotě a celkovém počtu zaměstnanců odvětví. V roce 2004 se na tržbách nejvíce podílely organizace s počtem zaměstnanců 50-249 a organizace s počtem zaměstnanců 250-999. V přidané hodnotě byla nejvýkonnější skupina organizací s počtem zaměstnanců 250-999. Soubor zahrnuje i 53 organizací se zahraniční kapitálovou účastí. 188

Tabulka 11.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 26 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VaS v b.c. 5 774,0 10 505,9 40 514,0 42 046,2 30 124,6 Účetní přidaná hodnota v b.c. 2 142,2 3 441,4 14 402,7 17 168,9 12 630,6 Počet zaměstnaných osob 9 408 7 800 21 258 20 584 20 806 % 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 11.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 Mezi největší a nejobdivovanější společnosti uvedené na seznamu, který za rok 2005 zveřejnila Společnost CZECH TOP 100, obsadily první čtyři místa v odvětví Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot společnosti: MOSER, a.s., Karlovy Vary Glaverbel Czech a.s., člen skupiny Glaverbel, Teplice Karlovarský porcelán a.s., Karlovy Vary LASSELSBERGER, a.s., Plzeň Rozvoj firmy Lasselsberger v oboru obkladových materiálů je příkladem úspěšné restrukturalizace a diverzifikace výrobní náplně dané tlakem ostrého konkurenčního prostředí, kterému jsou producenti stavebních hmot v posledních letech vystaveni. Jejich výroba se u nás, postupnými akvizicemi provedenými společností Lasselsberger, nejvíce zkoncentrovala, takže v současnosti zbyl na trhu jediný producent glazovaných obkladových materiálů, který nepatří do koncernu Lasselsberger, jímž je firma Egres Přestanov produkující podlahovou dlažbu. 11.4. Regionální struktura odvětví Nejvýraznější podíl na hospodářských výsledcích, z pohledu sklářského a keramického průmyslu, mají kraje Ústecký a Liberecký, kde je soustředěna výroba skla a bižuterie, Karlovarský a Plzeňský kraj s významnou produkcí užitkové keramiky, výrazné je zastoupení průmyslu stavebních hmot v Jihomoravském a Středočeském kraji. Z hospodářského hlediska je důležité rozložení surovinových zdrojů a výrobních kapacit, které se vyskytují, kromě podniků na výrobu cementu a zásob kaolínu, prakticky 189

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ve všech regionech České republiky. Tato skutečnost dovolila široce rozvinout těžbu a zpracování silikátových surovin. Sumárně pak vynikne postavení odvětví v severních a středních Čechách. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 % % % Graf 11.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 Na tržbách za prodej VVaS odvětví se v roce 2004 nejvíce podílel Ústecký kraj se 17,5 %, Jihomoravský kraj s 11,3 %, Středočeský kraj s 11,2 % a hlavní město Praha s 10,2 %; na účetní přidané hodnotě Ústecký kraj se 16,6 %, Jihomoravský kraj s 11,8 %, Středočeský kraj s 11,4 % a Liberecký kraj s 10,9 %; na zaměstnanosti Liberecký kraj s 18,0 %, Středočeský kraj s 12,0 % a Ústecký kraj s 11,1 % (viz graf 11.3). Z pohledu zaměstnanosti ve sklářském průmyslu a průmyslu užitkové keramiky má největší podíl Liberecký kraj, ve kterém je zaměstnáno 34,8 % pracovníků ve společnostech s 20 a více zaměstnanci. 11.5. Hlavní ekonomické ukazatele 11.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků v odvětví se v uvedeném období pohyboval v průměru pod úrovní inflace, která byla v roce 2003 na úrovni cca 1,0 %, v roce 2004 na úrovni cca 2,8 % a v roce 2005 na úrovni cca 1,9 %. Tento příznivý vývoj ovlivnil zejména pokles cen plochého skla pro dopravní prostředky a stavebnictví (pokles o cca 20 %), obalového skla (zejména lahví, pokles o 24,2 %) a také olovnatého skla (pokles o cca 3,7 %). Na druhou stranu došlo k nárůstu cen užitkového porcelánu a keramiky o cca 4,8 % (viz tabulka 11.2). U stavebních hmot byl pokles cen zastaven a byl zaznamenán nárůst v roce 2005 u oboru 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry. 190

Tabulka 11.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2005 meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 26.1 105,6 97,8 98,3 100,0 99,1 SKP 26.2 102,7 103,4 101,7 101,3 97,8 SKP 26.3 102,3 98,8 99,6 99,8 96,6 SKP 26.4 102,7 100,9 102,6 105,7 103,8 SKP 26.5 103,4 103,5 95,5 98,2 101,5 SKP 26.6 103,4 103,4 100,5 102,3 101,5 SKP 26.7 104,3 100,5 101,1 98,9 99,2 SKP 26.8 104,7 103,9 97,3 100,8 102,0 SKP 26 103,8 101,9 99,2 101,0 100,7 11.5.2 Základní produkční charakteristiky Základní údaje produkčních charakteristik v letech 2000 až 2005 jsou znázorněny v tabulkách č. 11.3, 11.4 a 11.5 a jejich vývoj v grafu 11.4. Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 42 088,6 46 022,8 45 292,8 44 121,7 47 584,2 47 259,6 OKEČ 26.2 10 311,8 11 571,1 11 278,0 11 383,0 12 678,9 11 002,0 OKEČ 26.3 6 867,5 6 909,0 6 240,7 6 126,5 6 938,1 8 163,6 OKEČ 26.4 4 358,8 5 089,2 4 804,2 5 362,2 5 449,4 5 868,6 OKEČ 26.5 11 094,7 10 424,4 9 841,9 10 579,0 11 023,8 11 950,4 OKEČ 26.6 23 721,8 24 943,6 27 197,6 29 415,5 34 234,5 35 930,0 OKEČ 26.7 1 838,9 1 972,0 2 239,4 2 025,4 2 231,4 2 014,9 OKEČ 26.8 7 250,1 7 418,0 8 561,7 8 770,9 8 824,3 8 963,8 OKEČ 26 107 532,2 114 350,1 115 456,3 117 784,2 128 964,6 131 152,9 meziroční index (b.c.) x 106,3 101,0 102,0 109,5 101,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 106,3 107,4 109,5 119,9 122,0 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 42 088,6 44 994,4 47 040,4 46 387,3 50 153,7 51 636,3 OKEČ 26.2 10 311,8 11 377,6 11 774,7 11 980,3 13 352,9 12 071,9 OKEČ 26.3 6 867,5 6 803,1 6 253,5 6 194,6 7 009,4 8 434,9 OKEČ 26.4 4 358,8 4 961,2 4 660,1 5 235,3 5 074,3 5 390,3 OKEČ 26.5 11 094,7 10 163,8 9 421,0 10 420,3 11 002,3 12 036,9 OKEČ 26.6 23 721,8 24 260,4 26 108,4 28 169,2 32 145,1 33 492,7 OKEČ 26.7 1 838,9 1 917,3 2 246,3 2 033,4 2 252,4 2 081,1 OKEČ 26.8 7 250,1 7 246,2 8 667,1 8 961,8 8 880,4 9 168,3 OKEČ 26 107 532,2 111 724,0 116 171,5 119 382,2 129 870,5 134 312,4 meziroční index (s.c.) x 103,9 104,0 102,8 108,8 103,4 kumulovaný index (s.c.) 100,0 103,9 108,0 111,0 120,8 124,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Odvětví dlouhodobě vykazuje nárůst tržeb za prodej VVaS. V porovnání s rokem 2004 došlo v roce 2005 k nárůstu ukazatele o 1,7 % v b.c a za sledované období let 2000-2005 tento nárůst představoval 22,0 %. Pokles tržeb v oboru skla a užitkové keramiky se podařilo nahradit nárůstem tržeb ve stavebních hmotách, kde objem tržeb za prodej VVaS vzrostl v roce 2005 proti předchozímu roku o 3,1 % na téměř 62 mld. Kč. Největší absolutní nárůst zaznamenal obor 26.6 Výroba betonových, sádrových, cementových a vápenných výrobků (o 1,7 mld. Kč). 191

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 17 370,4 18 971,3 18 102,4 18 044,5 18 954,4 19 392,7 OKEČ 26.2 4 302,5 4 673,1 4 598,5 5 052,9 5 872,0 4 947,8 OKEČ 26.3 2 612,0 2 570,5 2 119,5 2 568,0 2 585,1 2 790,7 OKEČ 26.4 1 782,2 2 139,9 1 931,0 2 358,7 2 621,5 2 583,1 OKEČ 26.5 5 388,7 5 105,3 4 911,3 5 274,4 5 527,7 5 968,3 OKEČ 26.6 7 422,3 7 610,5 8 054,5 9 441,7 10 785,1 10 893,5 OKEČ 26.7 617,4 853,8 853,9 800,4 753,0 753,4 OKEČ 26.8 2 084,4 2 107,6 2 492,7 2 505,5 2 686,8 2 721,1 OKEČ 26 41 579,9 44 032,0 43 063,8 46 046,1 49 785,6 50 050,6 meziroční index (b.c.) x 105,9 97,8 106,9 108,1 100,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 105,9 103,6 110,7 119,7 120,4 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 17 370,4 18 282,0 19 601,6 20 176,3 21 969,3 24 429,8 OKEČ 26.2 4 302,5 4 562,1 5 040,4 5 627,3 6 677,0 6 079,7 OKEČ 26.3 2 612,0 2 534,1 2 180,5 2 686,9 2 819,2 3 374,9 OKEČ 26.4 1 782,2 2 069,9 1 845,6 2 297,1 2 368,1 2 341,1 OKEČ 26.5 5 388,7 4 918,7 4 521,4 5 152,9 5 794,9 6 653,6 OKEČ 26.6 7 422,3 7 214,7 7 446,7 8 632,0 9 592,7 9 744,5 OKEČ 26.7 617,4 824,3 889,3 844,9 833,5 876,2 OKEČ 26.8 2 084,4 1 913,6 2 400,5 2 591,9 2 841,2 3 075,8 OKEČ 26 41 579,9 42 319,4 43 926,0 48 009,3 52 895,9 56 575,6 meziroční index (s.c.) x 101,8 103,8 109,3 110,2 107,0 kumulovaný index (s.c.) 100,0 101,8 105,6 115,5 127,2 136,1 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 11.5 Počet pracovníků v letech 2000-2005 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 37 989 39 200 36 952 34 983 34 074 33 802 OKEČ 26.2 15 699 15 818 15 971 14 462 14 210 13 802 OKEČ 26.3 4 040 4 077 3 963 3 563 3 770 4 270 OKEČ 26.4 3 808 3 614 3 307 3 034 2 982 2 710 OKEČ 26.5 3 066 2 829 2 550 2 524 2 469 2 508 OKEČ 26.6 15 875 14 667 15 325 14 721 15 240 15 273 OKEČ 26.7 3 094 3 111 3 487 3 451 3 309 3 150 OKEČ 26.8 4 159 3 959 4 072 3 848 3 800 3 839 OKEČ 26 87 730 87 275 85 627 80 586 79 854 79 354 meziroční index x 99,5 98,1 94,1 99,1 99,4 kumulovaný index 100,0 99,5 97,6 91,9 91,0 90,5 * předběžná hodnota Účetní přidaná hodnota v b.c. v odvětví v roce 2005 stagnovala, celkový nárůst proti roku 2004 byl cca 0,5 %. Příznivý vývoj byl pouze u výroby skla a zpracování skla (OKEČ 26.1). Počet zaměstnanců v odvětví má klesající trend, největší podíl na tomto trendu má obor výroby skla a zpracování skla (OKEČ 26.1) a obor výroby nežáruvzdorného porcelánu (OKEČ 26.2). Vývoj celkových nákladů za sledované období let 2000-2005 znázorňuje tabulka 11.6, vývoj osobních nákladů tabulka 11.7. Celkové náklady odvětví za rok 2005 tvořily z cca: 59,4 % výkonová spotřeba (proti roku 2004 nárůst o cca 0,8 %), 16,2 % osobní náklady (proti roku 2004 nárůst o cca 0,7 %), 6,7 % odpisy, 6,3 % náklady na prodej zboží a 11,4 % ostatní náklady. Stávající podíl odpisů vyplývá ze způsobu odpisů základních prostředků. Pro uplatnění zrychleného způsobu odpisů nemá většina tuzemských společností dostatek finančních prostředků. 192

105 % % 100 160 140 95 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet zaměstnaných osob OKEČ 26 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 26 Tržby za VV a S ZP % 140 130 120 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Účetní přidaná hodnota OKEČ 26 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 11.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2005 Tabulka 11.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 46 759,0 51 988,9 52 626,6 47 570,3 50 708,7 52 337,1 OKEČ 26.2 12 040,3 13 902,6 13 938,3 12 922,1 14 510,7 13 039,7 OKEČ 26.3 7 902,7 8 370,1 8 636,2 6 940,3 7 587,2 8 610,2 OKEČ 26.4 5 682,4 6 311,3 5 966,3 6 303,3 6 737,2 7 462,1 OKEČ 26.5 10 602,0 11 024,6 10 287,5 9 542,7 9 744,1 12 017,5 OKEČ 26.6 29 416,0 29 983,2 32 559,9 33 068,7 38 909,1 36 705,9 OKEČ 26.7 2 124,8 1 926,5 2 381,8 2 067,3 2 309,5 2 078,6 OKEČ 26.8 9 269,7 9 907,6 10 418,8 10 860,0 11 407,1 10 229,0 OKEČ 26 123 796,9 133 414,8 136 815,4 129 274,7 141 913,6 142 480,1 meziroční index (b.c.) x 107,8 102,5 94,5 109,8 100,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 107,8 110,5 104,4 114,6 115,1 * předběžná hodnota 193

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 7 877,0 8 582,4 8 621,5 8 449,2 8 787,0 9 329,4 OKEČ 26.2 2 712,2 2 940,9 2 849,2 2 992,4 3 187,4 3 023,9 OKEČ 26.3 1 011,8 1 073,6 1 121,3 1 193,5 1 324,2 1 645,6 OKEČ 26.4 820,5 907,4 825,1 840,2 882,2 1 058,6 OKEČ 26.5 1 187,6 1 147,3 1 181,0 1 244,6 1 207,5 1 256,9 OKEČ 26.6 3 548,3 3 726,3 3 937,1 4 171,4 4 692,4 4 808,7 OKEČ 26.7 377,6 403,8 385,4 376,2 383,0 344,7 OKEČ 26.8 974,0 1 098,6 1 162,4 1 162,7 1 209,8 1 260,4 OKEČ 26 18 509,0 19 880,3 20 083,0 20 430,2 21 673,5 22 728,2 meziroční index (b.c.) x 107,4 101,0 101,7 106,1 104,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 107,4 108,5 110,4 117,1 122,8 * předběžná hodnota 11.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VVaS, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty a podílů osobních nákladů na účetní přidané hodnotě znázorňují tabulky 11.8 a 11.9 a graf 11.5. Tabulka 11.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 ; (tis. Kč/zam.) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 457,2 484,0 489,9 515,8 556,3 573,7 OKEČ 26.2 274,1 295,4 287,9 349,4 413,2 358,5 OKEČ 26.3 646,5 630,5 534,8 720,6 685,7 653,6 OKEČ 26.4 468,0 592,1 583,9 777,5 879,0 953,2 OKEČ 26.5 1 757,6 1 804,6 1 926,0 2 089,5 2 238,4 2 379,3 OKEČ 26.6 467,5 518,9 525,6 641,4 707,7 713,2 OKEČ 26.7 199,5 274,4 244,9 231,9 227,5 239,2 OKEČ 26.8 501,2 532,4 612,2 651,2 707,1 708,8 OKEČ 26 474,0 504,5 502,9 571,4 623,5 630,7 meziroční index (b.c.) x 106,4 99,7 113,6 109,1 101,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 106,4 106,1 120,6 131,5 133,1 (tis. Kč/zam.) s.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 457,2 466,4 530,5 576,8 644,7 722,7 OKEČ 26.2 274,1 288,4 315,6 389,1 469,9 440,5 OKEČ 26.3 646,5 621,6 550,2 754,0 747,8 790,4 OKEČ 26.4 468,0 572,7 558,1 757,2 794,0 863,9 OKEČ 26.5 1 757,6 1 738,7 1 773,1 2 041,4 2 346,6 2 652,6 OKEČ 26.6 467,5 491,9 485,9 586,4 629,5 638,0 OKEČ 26.7 199,5 265,0 255,0 244,8 251,9 278,2 OKEČ 26.8 501,2 483,4 589,5 673,6 747,7 801,2 OKEČ 26 474,0 484,9 513,0 595,8 662,4 713,0 meziroční index (s.c.) x 102,3 105,8 116,1 111,2 107,6 kumulovaný index (s.c.) 100,0 102,3 108,2 125,7 139,8 150,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 V oboru výroby skla a keramiky nejvyšší nárůst produktivity práce z účetní přidané hodnoty zaznamenaly výroba obalového skla a skleněných vláken. V absolutní hodnotě ukazatel produktivity 194

práce dosahuje nejvyšších hodnot při výrobě plochého skla, nejnižší produktivitu pak vykazuje obor výroby užitkového skla. Výroba stavebních hmot reagovala na příznivý vývoj stavební produkce v roce 2005. V porovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu vytvořeného zisku před zdaněním o cca 5 %, výnosy vzrostly o 2,1 %, a aktiva o 1 % oproti roku 2004. Současně se meziročně zvýšila produktivita (z výnosů, výkonů i přidané hodnoty) a rentabilita (vlastního kapitálu i aktiv). Produkční charakteristiky odvětví i většiny oborů se vyznačují poměrnou stabilitou, která je důsledkem stagnace tuzemského trhu a omezených možností dalšího rozvoje vývozu. Za poklesu pracovníků rostla výroba i přidaná hodnota. Nejvyšší míru přidané hodnoty z výroby dosahuje v současnosti obor 26.5 - Výroba cementu vápna a sádry. Nadprůměrných výsledků oboru bylo docíleno optimalizací výrobní základny (likvidace menších provozů a neperspektivních výrob), značnými investicemi do výrobních technologií a řídících systémů a důsledně provedenou vnitřní restrukturalizací provozoven. Výjimečné postavení oboru 26.5 je zřejmé ještě zřetelněji z vývoje produktivity práce z výroby, kdy výsledky oboru násobně překračují hodnoty ostatních oborů. Nejnižší produktivity dosahuje naopak obor 26.7 Zpracování přírodního kamene, pro který jsou charakteristickými rysy - nízká koncentrace výrobní základny, malý objem vložených investic do technologického vybavení provozoven, nízký stupeň mechanizace výrobních činností a vysoký podíl manuální práce. Tabulka 11.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 26.1 0,453 0,452 0,476 0,468 0,464 0,481 OKEČ 26.2 0,630 0,629 0,620 0,592 0,543 0,611 OKEČ 26.3 0,387 0,418 0,529 0,465 0,512 0,590 OKEČ 26.4 0,460 0,424 0,427 0,356 0,337 0,410 OKEČ 26.5 0,220 0,225 0,240 0,236 0,218 0,211 OKEČ 26.6 0,478 0,490 0,489 0,442 0,435 0,441 OKEČ 26.7 0,612 0,473 0,451 0,470 0,509 0,458 OKEČ 26.8 0,467 0,521 0,466 0,464 0,450 0,463 OKEČ 26 0,445 0,451 0,466 0,444 0,435 0,454 * předběžná hodnota % 170 150 110 % 105 130 100 110 95 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 26 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 26 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 11.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005 Za období 2000-2005 byl v odvětví na celkem 240 společností a firem prohlášen konkurz nebo likvidace. Ve svém důsledku to pak představovalo snížení počtu zaměstnanců o 9 638 celkem. 195

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 11.6. Zahraniční obchod 11.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2005 došlo ke snížení celkového vývozu výrobků SKP 26 o 0,4 % oproti roku 2004. Přes tuto skutečnost si však zachovaly zvyšující trend výrobky oboru 26.1 výroba skla a skleněných výrobků, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 1,8 % a jejich podíl na celkovém vývozu SKP 26 činil v roce 2005 cca 64,3 %. Hlavní zásluhu na tomto vývoji má vývoz plochého skla díky rozmachu automobilového průmyslu. V oboru ostatního skla příznivě ovlivnil vývoj efektivně realizovaný export skleněných kamenů a perel a skupiny technických skel. Na druhou stranu došlo v roce 2005 k poklesu dovozu výrobků odvětví o cca 5,7 % oproti roku 2004. Celkové saldo zahraničního obchodu v odvětví tak vzrostlo v roce 2005 o cca 5,8 % proti roku 2004. Řada výrob průmyslu stavebních hmot je dnes plně konkurenceschopná na zahraničních trzích, s výhledem na postupné další zintenzivnění těchto aktivit. Významnými ukazateli jsou poměrně vysoký Tabulka 11.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 26.1 31 345,4 34 023,8 33 113,0 35 103,9 39 605,2 40 304,1 SKP 26.2 8 552,3 9 216,1 8 493,4 8 901,7 9 743,9 9 573,5 SKP 26.3 2 833,6 2 788,9 2 472,8 2 516,7 2 232,8 1 347,2 SKP 26.4 1 228,6 963,7 673,1 771,5 723,9 683,5 SKP 26.5 2 312,7 1 621,7 849,3 904,9 1 162,6 1 007,4 SKP 26.6 3 421,9 3 486,3 3 289,5 3 512,3 3 981,4 4 320,3 SKP 26.7 732,5 687,1 547,2 507,7 496,6 521,1 SKP 26.8 3 478,6 3 971,4 4 001,5 4 115,9 5 022,4 4 942,7 SKP 26 53 905,6 56 759,0 53 439,8 56 334,6 62 968,8 62 699,8 meziroční index x 105,3 94,2 105,4 111,8 99,6 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 26.1 8 185,3 10 984,1 12 725,1 13 280,3 15 424,3 14 447,7 SKP 26.2 5 764,1 5 794,0 5 579,2 5 845,0 6 554,2 5 794,6 SKP 26.3 1 173,7 1 374,7 1 493,0 1 607,6 2 042,3 1 982,2 SKP 26.4 243,7 302,4 407,5 494,5 735,1 692,2 SKP 26.5 1 331,7 1 514,3 1 738,7 2 186,7 2 308,0 2 184,0 SKP 26.6 1 273,5 1 398,1 1 344,2 1 419,4 1 665,9 1 668,5 SKP 26.7 336,9 344,7 457,9 445,6 538,8 529,4 SKP 26.8 4 364,2 4 491,7 4 256,6 4 393,9 4 929,3 4 956,1 SKP 26 22 673,1 26 204,0 28 002,2 29 673,0 34 197,9 32 254,7 meziroční index x 115,6 106,9 106,0 115,2 94,3 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 26.1 23 160,1 23 039,7 20 387,9 21 823,6 24 180,9 25 856,4 SKP 26.2 2 788,2 3 422,1 2 914,2 3 056,7 3 189,7 3 778,9 SKP 26.3 1 659,9 1 414,2 979,8 909,1 190,5-635,0 SKP 26.4 984,9 661,3 265,6 277,0-11,2-8,7 SKP 26.5 981,0 107,4-889,4-1 281,8-1 145,4-1 176,6 SKP 26.6 2 148,4 2 088,2 1 945,3 2 092,9 2 315,5 2 651,8 SKP 26.7 395,6 342,4 89,3 62,1-42,2-8,3 SKP 26.8-885,6-520,3-255,1-278,0 93,1-13,4 SKP 26 31 232,5 30 555,0 25 437,6 26 661,6 28 770,9 30 445,1 Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ 196

podíl exportu na celkové produkci (cca 26,2 %), dovozu (cca 20 %) a trvale kladné saldo zahraničního obchodu. Pro budoucí bezproblémový pohyb stavebních výrobků vyráběných v ČR i jednotlivých členských státech EU bude nezbytné ve stále větší míře zapojení českých specialistů do procesu příprav a schvalování Evropských harmonizovaných norem. Evropské harmonizované normy (a jejich realizace v praxi ČR) jsou základním předpokladem pro zrychlení schvalovacího procesu, pro možné umístění českých výrobků na trhu EU. V porovnání s výsledky zpracovatelského průmyslu, podílí se vývoz odvětví 3,4 % na celkovém vývozu za rok 2005. Orientace zahraničního obchodu odvětví bude v následujícím období nadále zaměřena především na spolupráci se zeměmi EU. Struktura zahraničního obchodu s jednotlivými druhy zboží bude závislá na požadavcích trhu. V odvětví došlo v roce 2005 k poklesu exportní výkonnosti na úroveň cca 39,3%, což je o cca 1,3 % méně než v roce 2004. Zahraniční investoři nadále upřednostňují v ČR rozvoj takových výrob, pro které mají zajištěny trhy ve vlastní zemi nebo v obchodních řetězcích se zahraniční účastí, působících v ČR (např. výroba speciálního skla pro automobilový průmysl, skleněných vláken, obkladových materiálů, střešní krytiny, cementu apod. pro průmysl stavebních hmot). Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví v letech 2000-2005 je zřejmý z tabulky 11.10. 11.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Mezi dlouhodobě nejvýznamnějšího partnera v zahraničním obchodě v odvětví patří SRN. Celkový obrat se SRN dosahoval v roce 2005 cca 23,0 mld. Kč, což je o 2,9 mld. Kč méně než v roce 2004. Při snížení dovozu bylo v roce 2005 dosaženo se SRN aktivního obchodního salda ve výši 1,8 mld. Kč, což je 2,5krát více než v roce 2004. Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým dosáhl celkový obrat v roce 2005 cca 8,9 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč více než v roce 2004. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši cca 0,8 mld. Kč. Vývozní teritoria v roce 2005 Slovensko 8 % SAE 12 % Polsko 6 % USA 6 % Itálie 5 % Francie 4 % Rusko 3 % Německo 20 % Ostatní 36 % Dovozní teritoria v roce 2005 Slovensko 12 % Německo 33 % Polsko 8 % Belgie 4 % Ostatní 17 % Itálie 7 % Francie 4 % Rakousko Čína 4 % 4 % Graf 11.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 26 197

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Významným obchodním partnerem je také Polsko, se kterým činil v roce 2005 celkový obrat cca 6,5 mld. Kč, což bylo o cca 0,8 mld. Kč více než v roce 2004 a zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši cca 1,5 mld. Kč. Na výsledcích zahraničního obchodu se výraznou měrou podílel obchod se stavebními hmotami. Největší obchodní partner ČR jak ve vývozu, tak i dovozu položek průmyslu stavebních hmot je SRN. Významným obchodním partnerem je také Slovensko, Polsko a Rakousko. Vývoz z ČR do většiny zemí převažuje nad dovozem do ČR. Významné aktivní saldo je dosahováno se SRN (7,0 mld. Kč), s Polskem (3,0 mld. Kč), s USA (2,5 mld. Kč) a také s Ruskem. Jednotlivé obory odvětví mají zcela odlišné teritoriální možnosti zahraničního obchodu. Obory výroby skla a keramiky mohou bez větších potíží exportovat svou produkci i do značně vzdálených států., stavební hmoty jsou z větší části, vzhledem k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně, obchodovatelné v přilehlých regionech států sousedících s ČR. 11.6.3. Tuzemská spotřeba Pokles tuzemské spotřeby v oborech skla a užitkové keramiky byl kompenzován v roce 2005 pozitivním vývojem tuzemské spotřeby v oborech stavebních hmot. Tento trend je odrazem pokračujícího příznivého vývoje stavebnictví v České republice zejména v posledních šesti letech (viz tabulka 11.11). 11.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 11.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* SKP 26.1 16 495,1 20 607,6 23 836,9 20 474,3 22 132,1 21 242,4 SKP 26.2 11 663,8 11 586,3 10 548,3 7 686,2 8 572,9 8 183,3 SKP 26.3 2 858,8 2 706,6 3 065,6 2 039,6 3 038,1 3 918,3 SKP 26.4 2 489,6 3 131,0 5 240,9 6 068,3 6 958,8 7 074,2 SKP 26.5 8 597,3 7 824,1 8 547,8 8 274,1 8 801,4 8 962,5 SKP 26.6 14 983,7 14 941,0 16 453,9 19 157,1 20 951,6 21 010,1 SKP 26.7 2 070,7 1 498,2 1 572,4 2 596,5 2 953,2 2 968,7 SKP 26.8 7 667,5 6 086,1 6 328,7 6 750,1 6 993,3 7 220,1 SKP 26 66 826,5 68 380,9 75 594,4 73 046,0 80 401,3 80 579,6 meziroční index (b.c.) x 102,3 110,5 96,6 110,1 100,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,3 113,1 109,3 120,3 120,6 * předběžná hodnota 11.7. Investice Náklady investiční povahy, které vynaložily některé výrobní společnosti v oboru skla a keramiky, se v roce 2005 pohybovaly na úrovni 110,7 mil. Kč. V souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v plném znění, byl v odvětví podpořen 1 projekt na výrobu autoskel (firma Saint-Gobain Sekurit ČR, spol. s r.o., Beroun). Také v průmyslu výroby stavebních hmot byly od roku 2000 vynaloženy značné prostředky, směrované především do technologické modernizace stávajících výrobních kapacit (rekonstrukce cementáren, cihelen, modernizace keramiček). Mimo to byly vystavěny také nové výrobní kapacity perspektivních komodit, výrobny střešní krytiny, sádrokartonu, suchých omítkových a maltových směsí, betonárny a pískovny. Největší investice byly vynaloženy v oborech výroby cementu, vápna a sádry, (OKEČ 26.5 - cca 12 mld. Kč) a v oboru výroby keramických obkladaček a dlaždic (OKEČ 26.3 - cca 8 mld. Kč). Investory byli převážně zahraniční vlastníci velkých tuzemských společností, z nichž jsou v jednotlivých oborech nejvýznamnější: 198

Heidelberger Zement A.G., Českomoravský cement, a.s. KDC Heidelberger Zement A.G., Wienerberger, CP, a.s. Wieneberger Baustoffindustrie GmbH, Lassesberger a.s. Transportbeton Morava, s.r.o. Readymix p.l.c., Hebel Chlumčany, s.r.o. a Hebel Mělník, s.r.o. Hebel A. G., Bramac, spol. sr.o. Bramac Dachsysteme International GmbH, Orsil, s.r.o. Saint Gobain S. A. V roce 2005 žádná z organizací odvětví nevyužila finanční prostředky z programů: rozvoje technologických nebo inovačních center, průmyslových zón a tvorby nových pracovních míst. Stejně tak nebyly předloženy projekty typu Green-fields nebo Brown-fields. 11.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj stavu tuzemských investic v zahraničí není příliš uspokojivý hlavně z důvodu nedostatku finančních prostředků (viz tabulka 11.12, graf 11.7). Tabulka 11.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 26 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 Zahr. investice v ČR 47 948,9 52 063,5 52 936,7 58 594,0 50 826,4 Tuzem. investice v zahraničí 779,6 941,9 758,9 1 008,4 1 745,0 Pramen: ČNB 180 % 160 140 120 % 280 240 200 160 120 100 2000 2001 2002 2003 2004 80 2000 2001 2002 2003 2004 Přímé zahraniční investice OKEČ 26 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 26 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 11.7 Tuzemské a zahraniční investice 11.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Ve sledovaném období 2000 až 2005 se v průmyslu skla a keramiky ČR stabilizovala nová vlastnická struktura s vysokou zahraniční kapitálovou účastí mezinárodních koncernů. V návaznosti na to byla výrazně modernizována, restrukturalizována a koncentrována výrobní základna hlavních podniků průmyslu skla a keramiky. Český průmysl skla a keramiky se vyrovnal se vstupem do EU, a to nejen díky předchozímu značnému zapojení do výměny zboží s trhem EU, ale i díky změnám v zahraničním obchodě (např. odstranění cel vůči státům EU a aplikaci jiných cel vůči třetím zemím). Významně tomu také napomohlo zapojení firem do společných obchodních sítí mezinárodních koncernů. 199

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Výhody, které do této doby měl český průmysl skla a keramiky, se začínají zmenšovat a lze předpokládat, že se tyto podmínky vyrovnají s ekonomickým prostředím EU. Z tohoto důvodu musí odvětví hledat cesty jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, jak posílit inovace ve výrobkové, manažerské a obchodní strategii. V odvětví výroby stavebních hmot proběhla a ještě probíhá etapa spočívající v seskupování a sdružování firem do větších celků i za účasti zahraničních investorů. Takto vznikající společnosti jsou již schopny vytvářet finanční prostředky na reprodukci dlouhodobých hmotných aktiv a udržet krok s technickým rozvojem oboru. Dlouhodobé cíle a perspektivy lze odvíjet i od členství ČR v EU, a z toho vyplývající legislativní, institucionální a ekonomické kompatibility. Významné je v této souvislosti rovněž přizpůsobení evropským standardům z pohledu surovinové a energetické náročnosti, ekologické zátěže, dosahované kvality apod. Vývoj exportu do zemí EU před vstupem ČR do EU udává tabulka 11.13 a export ČR do zemí EU po vstupu do EU ve srovnání s ostatními zeměmi je uveden v tabulce 11.14. Tabulka 11.13 Vývoj exportu výrobků SKP 26 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %) 2000 2001 2002 2003 1. -4. 2004 z CEFTA 1 972 621 2 410 945 2 378 094 2 501 102 871 947 meziroční index x 122,2 98,6 105,2 108,2 z toho z ČR 748 350 898 247 854 962 873 194 300 865 meziroční index x 120,0 95,2 102,1 102,7 Pramen: EUROSTAT Tabulka 11.14 Vývoj exportu výrobků SKP 26 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5.- 12. 2004 z ČR 736 380 z nově přistoupivších zemí 1 938 162 z vyspělých zemí EU (15) 16 972 105 ze zemí OECD (mimo členy EU) 2 357 600 Pramen: EUROSTAT Pozice ČR je v rámci obchodních vztahů vyspělých států se zeměmi EU dlouhodobě významná. Před vstupem ČR do EU v roce 2004 představoval export výrobků odvětví SKP 26 z ČR do zemí EU cca 34,5 % objemu vývozu ze zemí CEFTA. Po vstupu ČR do EU představoval objem exportu výrobků SKP 26 cca 38,0 % exportu z nově přistoupivších zemí a cca 31,2 % objemu exportu ze zemí OECD (mimo členy EU). 11.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) byly pro jednotlivé obory odvětví OKEČ 26 vypracovány referenční dokumenty (BREF). Současný stav využívaní BAT techniky a technologie je v rámci odvětví rozdílný a je do značné míry dán mírou vstupu zahraničního kapitálu do jednotlivých oborů (výrob). Pro zachování udržitelného rozvoje odvětví nebude nutno vynakládat mimořádné finanční prostředky na ochranu životního prostředí. Odvětví neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálních výrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování a to jak ve sklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina, beton apod.). Oproti předchozímu období bude nutno v odvětví uplatnit zásady nové politiky ES při uvádění chemických látek na trh (systém REACH), které si sice vyžádají vícenáklady do ochrany životního prostředí, ale zásadně však konkurenceschopnost odvětví neovlivní. 200

Směrnice Rady EU 69/493 EC o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla byla zapracována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 379/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového skla. V průběhu roku 2005 probíhala řada jednání o zapracování výjimek pro křišťálové sklo ve Směrnici Rady EU 2002/95/ES o omezení některých nebezpečných látek (konkrétně kadmia a olova) v elektrických a elektronických zařízeních. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: vytváření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro uskutečňování podnikatelských záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů pro získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a dostatek finančních prostředků na jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi (vytváření mezinárodních sdružení - klastrů), zvýšení spolupráce výrobní a obchodní sféry odvětví s výzkumnými ústavy nebo vysokými školami (vytváření tuzemských sdružení - klastrů). Ve sklářském a keramickém průmyslu jsou obory, resp. jednotlivé výroby, které mají dlouhodobou perspektivu (obalové sklo), ale některé z nich stagnují. S ohledem na významný vstup zahraničního kapitálu do automobilového průmyslu dojde k dalšímu rozvoji výroby plochého skla a k modernizaci strojního zařízení. Naproti tomu značné potíže očekáváme ve výrobě osvětlovacího skla a užitkového porcelánu, kde dochází ke snížení odbytu výrobků, které se projevilo poklesem tržeb. Ve středním a dlouhodobém výhledu má průmysl stavebních hmot dostačující rezervy kapacit v oblasti těžby i produkce pro uspokojení postupného zvyšování poptávky, které lze očekávat v závislosti na vývoji investiční aktivity v ekonomice a vývoji rozsahu prostředků věnovaných do oprav a na modernizace stávajícího stavebního fondu. 201