Analýza podnikatelského projektu ve vybraném oboru a návrh jeho revize

Bankovní institut vysoká škola Praha Oborová katedra finančnictví a ekonomických disciplín Analýza podnikatelského projektu ve vybraném oboru a návrh jeho revize Diplomová práce Autor: Bc. Tomáš Vaněk Finance Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Čapek Praha Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Liberci dne 26.4.2013 Tomáš Vaněk 2

Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Zdeňku Čapkovi za odborné vedení při vypracování diplomové práce a podnětné připomínky, dále bych rád poděkoval mému odbornému konzultantovi Ing. Jaromíru Rumplíkovi za věcné připomínky a návrhy, závěrem chci poděkovat společnosti United Bakeries a.s. za souhlas k použití obchodně-výrobních dat a za podporu při tvorbě diplomové práce. 3

Anotace práce: Cílem této diplomové práce je analýza podnikatelského projektu společnosti United Bakeries a.s., která je zaměřena na výrobu a distribuci čerstvého pečiva, za období let 2008 až 2012 a návrh podnikatelského projektu na další pětileté období, tj. na léta 2013 až 2017. První (teoretická) část diplomové práce se zabývá obecnou problematikou tvorby podnikatelského projektu se zaměřením na již podnikající společnost a jsou zde uvedeny vybrané ukazatele, které se používají k hodnocení společnosti z ekonomického hlediska, přičemž jsou zde zmíněny ukazatele, vycházející z finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o finančních tocích) i ukazatele, které si společnost United Bakeries a.s. během svého působení vytvořila pro interní hodnocení a kontrolu hospodaření. Praktická část je rozdělena na dvě oblasti v první je za použití vybraných ukazatelů hodnocen podnikatelský projekt za uplynulé období (v letech 2008 až 2012) s cílem posoudit vývoj těchto ukazatelů v časové řadě a porovnat je s doporučenými hodnotami a ve druhé oblasti je zpracován podnikatelský projekt na další období (na léta 2013 až 2017) se zaměřením na doplnění výrobního sortimentu o mražené pečivo, určené k dopékání u odběratelů. V závěrečné pasáži diplomové práce jsou navržena kritéria pro průběžné hodnocení zpracovaného podnikatelského projektu a rovněž jsou zde uvedena manažerská doporučení k realizaci tohoto projektu. Klíčová slova: podnikatelský projekt, finanční analýza, poměrový ukazatel, mražené pečivo, investice, kalkulace Theses Description The aim of this theses is to analyse the business project of the stock company United Bakeries a.s., which focuses on fresh bread and bakery goods production and distribution in the period from 2008 to 2012 and a business project proposal for the following five-year term, that is from 2013 to 2017. 4

The first (theoretical) part the theses deals with the general issues of business project creation with concentration on an established, business pursuing company. Various selected indicators mentioned therein are used for evaluation of the company from the economic point of view.. At the same time, there are mentioned indicators arising from financial statements (balance sheet, profit and loss account, overview of financial flows) as well as indicators which the company United Bakeries a.s. developped during its business operations for internal evaluation and checking of economic results. The practical part is devided into two areas in the first one, while using chosen indicators, is evaluated the business project in the past period (from 2008 to 2012) with the aim of assessing the development of these indicators on the time line and comparing them with recommended values. In the second area, the business project for the following period (from 2013 to 2017) is processed with focus on extention of the range of products to include frozen breadstuff intended for final baking-up at the customers' premises. In the closing part of the theses are suggested criteria for continuous evaluation of the processed business project as well as there are mentioned managerial recommendations for realization of the project. Key words: business project, financial analysis, index indicator, frozen breadstuff, investments, calculations 5

Obsah Úvod... 9 1. Metody tvorby podnikatelského projektu... 11 1.1. Shrnutí a základní východiska... 12 1.2. Popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence... 13 1.3. Plán marketingu... 13 1.4. Plán výzkumu a vývoje, plán výroby... 15 1.5. Finanční plán... 16 1.5.1. Rozvaha... 17 1.5.2. Výkaz zisku a ztráty... 18 1.5.3. Přehled o peněžních tocích (cash-flow)... 19 1.6. SWOT analýza... 20 2. Nástroje k vyhodnocení podnikatelského projektu... 22 2.1. Finanční analýza na základě poměrových ukazatelů... 23 2.1.1. Ukazatele likvidity... 23 2.1.2. Ukazatele využití aktiv... 24 2.1.3. Ukazatele rentability... 26 2.1.4. Ukazatele zadluženosti... 27 2.2. Interní finanční analýza... 28 2.2.1. Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběných výrobků... 29 2.2.2. Porovnání skutečné a normované spotřeby surovin a obalů... 31 2.2.3. Doba obrátky surovin a obalů na skladu... 31 2.2.4. Vyhodnocení výrobního nestandardu... 32 2.2.5. Měrná spotřeba energií... 33 2.2.6. Efektivita a výkonnost výroby... 34 2.2.7. Využití kapacity výrobních linek... 34 6

2.2.8. Ukazatele manažerské výsledovky... 36 3. Specifikace podnikatelského projektu pekařského oboru... 37 3.1. Vznik a historie společnosti... 37 3.2. Vyráběný sortiment... 38 3.3. Výrobní zařízení... 39 3.4. Lidské zdroje... 41 3.5. Oblast kvality... 42 3.5.1. Vstupní kontrola surovin... 42 3.5.2. Výrobní kontrola... 43 3.5.3. Certifikace a audity... 43 3.6. Dodavatelsko odběratelské vztahy... 44 3.7. Vývoj vybraných ukazatelů za období 2008-2012... 45 3.7.1. Běžná likvidita... 45 3.7.2. Doba obratu zásob... 46 3.7.3. Doba obratu pohledávek z obchodního styku... 47 3.7.4. Doba obratu závazků... 48 3.7.5. Rentabilita celkového kapitálu, tržeb a nákladů... 49 3.7.6. Porovnání normované a skutečné spotřeby surovin a obalů... 52 3.7.7. Doba obrátky surovin a obalů na skladu... 53 3.7.8. Vyhodnocení výrobního nestandardu... 53 3.7.9. Měrná spotřeba energií... 54 3.7.10. Výkonnost výroby... 56 3.7.11. Sezónnost prodeje... 57 4. Zpracování podnikatelského projektu na 5 let... 59 4.1. Počáteční SWOT analýza... 60 4.2. Technicko-organizační zajištění investice... 63 7

4.2.1. Výrobní zařízení... 63 4.2.2. Technologie chlazení a mražení... 64 4.3.3. Ekonomické posouzení investice... 65 4.3.3.1. Investiční náklady... 65 4.3.3.2. Náklady na výrobu, skladování a dopravu... 66 4.3.3.3. Tržby... 67 4.3.3.4. Finanční výsledek... 67 5. Nastavení kriterií vyhodnocování podnikatelského projektu... 69 6. Závěr a doporučená manažerská opatření... 74 6.1. Posouzení kontribučního příspěvku... 74 6.2. Sortiment výrobků... 74 6.3. Doplňkový projekt... 75 6.4. Lidské zdroje... 76 6.5. Sledování vybraných ukazatelů... 76 Seznam použité literatury... 79 Seznam tabulek... 80 Seznam grafů... 81 8

Úvod Plánování a následné porovnání naplánovaných údajů se skutečně dosaženými výsledky by mělo patřit k základním činnostem v každé společnosti, která chce mít reálné a přehledné podklady k řízení a ovlivňování svých aktivit, které by vždy měly směřovat k základnímu cíli podnikání, kterým je tvorba a dosažení zisku. K aktivnímu rozvoji společnosti by mělo přispět vytvoření a sestavení podnikatelského projektu, resp. podnikatelského plánu. Literatura 1 uvádí slova projekt a plán jako synonyma, přesto je možné chápat obsah slova projekt v širším významu než plán. Podnikatelský projekt by měl být výchozím a základním dokumentem především u té společnosti, která stojí na počátku své podnikatelské činnosti, resp. před svým zamýšleným založením, a rozhoduje se, zda je vůbec reálné, aby tato činnost byla v budoucnu úspěšná a přinášela přiměřený zisk. Správně a kvalitně sestavený podnikatelský projekt může včas odhalit případné problémy, které by podnikání v budoucnu mohly ohrozit, případně zcela znemožnit. Využití však podnikatelský projekt najde i u těch společností, které již nějakou dobu provozují své podnikatelské aktivity. Takto vytvořené podnikatelské projekty sledují zamýšlené cíle, kterými mohou být například zefektivnění činnosti společnosti, poskytnutí úvěru pro rozšíření podnikatelských aktivit, zamýšlený prodej společnosti jinému zájemci nebo slouží pouze pro vnitropodnikovou potřebu v rámci řízení společnosti. Cílem mojí diplomové práce je vyhodnocení podnikatelského pětiletého projektu v pekařském oboru, plnění jeho cílů a účinnosti provedených změn a zpracování projektu na dalších 5 let. Jako zástupce a reprezentant firem pekařského oboru byla vybrána společnost United Bakeries a.s., která vznikla v roce 2007 fúzí dvou významných a zavedených pekařských společností Delta pekárny a.s. a Odkolek a.s., které do konce roku 2006 podnikaly jako samostatné společnosti a stala se tak nejvýznamnějším výrobcem pekařských výrobků nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Společnost United Bakeries a.s. zásobuje odběratele na spotřebitelském trhu čerstvým i trvanlivým pečivem nejen na území České republiky, ale je i významným dodavatelem především trvanlivých výrobků pro zahraniční odběratele v Polsku a na Slovensku. Výrobkové portfolio společnosti 1 Petráčková V., Kraus J. a kolektiv, Akademický slovník cizích slov, dotisk prvního vydání, Praha, Academia, nakladatelství AV ČR, 2000, 834 str., ISBN 80-200-0607-9, str. 593 a 623 9

je značně rozsáhlé a pokrývá celý sortiment běžně vyráběných pekařských výrobků denní spotřeby. Hodnocení podnikatelského projektu za období let 2008 až 2012 je založeno na zjištění vybraných ukazatelů z oblasti externí finanční analýzy, které vycházejí z údajů finančních výkazů, zpracovávaných v rozsahu stanoveném zákonem. Kromě toho jsou využity i ukazatele interní finanční analýzy, sestavené pro interní hodnocení společnosti. Ukazatele externí finanční analýzy jsou porovnávány s doporučenými hodnotami, ukazatele interní finanční analýzy ukazují jejich časový vývoj během hodnoceného období. Podnikatelský projekt na další období let 2013 až 2017 je zaměřen na zavedení výroby mraženého pečiva, určeného k dopékání přímo na prodejních místech u odběratelů. Jak vyplývá ze SWOT analýzy, výroba mraženého pečiva by rozšířila stávající výrobní sortiment a přispěla by k vyššímu využití kapacity výrobních linek, jejichž některé strojní zařízení je možno využít po doplnění nezbytným zařízením na mražení výrobků. Pro posouzení plánovaného ekonomického přínosu projektu jsem použil metodu kontribučního příspěvku, která umožňuje jednoduše zjistit množství finančních prostředků na pokrytí režijních nákladů. K hodnocení tohoto podnikatelského projektu jsou navrženy vybrané ukazatele, které lze průběžně sledovat na základě údajů z účetnictví společnosti nebo z mimoúčetní evidence a následně lze z jejich vývoje usuzovat, jak je tento podnikatelský projekt realizován. 10

1. Metody tvorby podnikatelského projektu Podnikatelský projekt můžeme charakterizovat jako dokument, ve kterém je popsáno, jakého cíle chce společnost (jednotlivec) dosáhnout během období, na které je tento projekt zpracován, a jakými metodami a postupy tohoto cíle dosáhnout. Vlastní hodnocení projektu (průběžné během jeho doby platnosti a následně i konečné) ukazuje, jak je tento projekt v praxi realizován, zda se daří naplňovat vytyčené úkoly a cíle a rovněž umožňuje provádět v případě nutnosti průběžné korekce. Je vhodné, aby se na tvorbě podnikatelského projektu podílelo co nejvíce odborných útvarů k dosažení vzájemného propojení jednotlivých oblastí. Plánovací proces je možné vyjádřit následujícím schématem 2 : Osobní cíle podnikatele Vnější hodnocení: Výzkum trhu Hodnocení okolního prostředí příležitosti hrozby analýza SLEPT Mise, vize Cíle podniku Analýza zákazníků Tržní segmentace Vnitřní hodnocení: Analýza podniku Podnikové schopnosti Síly Slabosti Marketingová strategie Zpětná vazba: Strategie a plány musí být modifikovány z důvodu omezení zdrojů Marketingový mix: Produkt (výrobek) Price (cena) Promotion (reklama) Place (distribuce) Marketingový plán Operační potřeby: Finanční plán Tok hotovosti (CF) Analýza bodu zvratu (BEA) Předpověď fondů Obrázek č. 1: Schéma plánovacího procesu 2 Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.12 11

Součástí podnikatelského projektu jsou i plány, které zasahují různé oblasti podnikatelské činnosti organizace 3 : Marketingové plány Výrobní plány Organizační plány Finanční plány Plány řízení kvality Plány výzkumu a vývoje Plány IT Přestože tvorba podnikatelského projektu závisí především na účelu, ke kterému má tento projekt sloužit, lze podnikatelský projekt obecně charakterizovat následující strukturou 4 : shrnutí a základní východiska ( 1.1. ) popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence ( 1.2. ) plán marketingu ( 1.3. ) plán výzkumu a vývoje, plán výroby ( 1.4. ) finanční plán ( 1.5. ) Tato základní struktura podnikatelského projektu bývá doplněna a rozšířena o další údaje, které charakterizují tento podnikatelský projekt podle jeho určení. V případě, že je projekt určen pro vnitřní použití ve společnosti (jako řídící nástroj pro management nebo informativní dokument pro zaměstnance), bude především zaměřen na vnitropodnikové údaje a ukazatele, v případě určení podnikatelského projektu např. pro banku bude podnikatelský projekt zaměřen na hodnocení společnosti z hlediska bonity, zdraví a finančních možností. 1.1. Shrnutí a základní východiska Obsahem první části podnikatelského projektu jsou údaje, které poskytují pohled na společnost, což je určeno především pro případné externí zájemce, aby získali stručný a výstižný, avšak přitom ucelený pohled na společnost. Jedná se tedy o uvedení základních dat, 3 Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.13 4 Synek M. a kol., Podniková ekonomika, 3.přepracované a doplněné vydání, Praha, C.H.Beck 2002, 479 s., ISBN 80-7179-736-7, str. 166 12

myšlenek a údajů, které jsou podrobněji rozpracovány v dalších částech podnikatelského projektu. Uvádí se zde údaje o společnosti, tj. obchodní název, logo (pokud existuje), stručný popis historie společnosti (pokud se nejedná o nově zakládanou společnost) od jejího založení do doby tvorby podnikatelského projektu, hlavní a významné činnosti, cíle a poslání podniku, kterých by mělo být na základě podnikatelského projektu dosaženo, výrobní program se základní charakteristikou výrobků (popř. služeb) a stručná charakteristika finanční situace podniku 4. Rovněž může obsahovat vyjádření, jak je tento podnikatelský projekt reálný a realizovatelný z pohledu navrhovatele a tvůrce projektu. 1.2. Popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence Tato část (spolu s marketingem) se řadí k nejdůležitějším a nejvýznamnějším oblastem projektu, protože slouží jako podklad a základna pro tvorbu ostatních plánů projektu. Uvádí se zde charakteristika výrobků nebo služeb, které společnost vyrábí nebo zajišťuje, jejich konkurenční výhody, možnosti vývoje nových výrobků a jejich uvádění na trh. Rovněž je zde vhodné zahrnout popis odvětví a oboru, ve kterém společnost podniká, s výhledem na možný rozvoj do budoucnosti, což se týká i celkového vývoje trhu. Pokud jsou k dispozici data a údaje o konkurenci, pak by měl podnikatelský projekt zahrnovat i přehled konkurentů, jejich výrobní a kapacitní možnosti, možnost změny podílu na trhu u jednotlivých konkurentů a v neposlední řadě i porovnání výrobního portfolia společnosti i konkurentů. 1.3. Plán marketingu Marketingový plán je možno označit jako strategickou část podnikatelského projektu, ze které by mělo vyplývat, jak se společnost bude chovat a prosazovat na trhu. Jinými slovy jak si společnost bude zajišťovat odbyt výrobků jaké výrobky, za jaké ceny, za jakých obchodních podmínek a jak budou distribuovány ke koncovým odběratelům jedná se o tzv. marketingový mix (viz.obr.č.1). Zde je velice citlivou otázkou stanovení prodejních cen jednotlivých výrobků (nebo služeb), protože vhodně stanovené prodejní ceny s ohledem 13

k situaci na trhu znamenají možnost zajištění maximálního odbytu, což se kladně projeví na toku peněz (cash-flow) i na dalších finančních ukazatelích. Nezbytným nástrojem pro stanovení cen jsou kalkulace výrobků, kdy vhodně zvolená kalkulační metoda minimalizuje nevýhody jednotlivých metod, které se projevují obzvláště při rozsáhlém a různorodém portfoliu výrobků nebo služeb. Předmětem této diplomové práce není podrobný výklad jednotlivých metod kalkulací, nicméně pro názornost uvádím jejich přehled, členěný podle stanovených kriterií 5 : A. Podle času sestavení a funkce při řízení Předběžná kalkulace - Operativní - Plánová - Propočtová Výsledná kalkulace Specifická kalkulace (např. cenová) B. Podle úplnosti nákladových položek na kalkulační jednici Kalkulace úplných nákladů Kalkulace neúplných nákladů C. Podle ocenění nákladů v kalkulaci Kalkulace skutečných cen Kalkulace normálová (normová) D. Podle zjišťování nákladů za účelem analýzy hospodárnosti Úhrnná kalkulace Rozdílová kalkulace E. Podle použité kalkulační techniky Kalkulace dělením prostá Kalkulace dělením s poměrovými čísly Stupňovitá kalkulace dělením Kalkulace přirážková 5 Autorský kolektiv ing.dluhošová,ing.mruzková,ing.ratmanová: Teorie nákladů a kalkulace, VŠB Ostrava, 1997, str.60 14

Kalkulace dle dílčích činností (metoda ABC) F. Podle charakteru výrobního procesu Kalkulace zakázková Kalkulace sdružených výkonů Společnost United Bakeries a.s. využívá jako kalkulační metodu pro stanovení cen metodu dělením s poměrovými čísly, která bude blíže popsána v praktické části této diplomové práce. 1.4. Plán výzkumu a vývoje, plán výroby Každá společnost musí reagovat na neustále se vyvíjející a měnící situaci na trhu a je tedy nezbytné věnovat patřičnou pozornost plánování výroby a to nejen z hlediska množství produkce, ale i z hlediska zavádění nových výrobků, které svými parametry splňují náročné požadavky trhu. Investice do výzkumu a vývoje nových výrobků se vrátí v dlouhodobém časovém horizontu, ale její zanedbání může vést k postupnému oslabování pozice na trhu až k případnému zániku společnosti. Vynakládání prostředků na tuto činnost závisí na velikosti a možnostech společnosti, lze však využít i možnosti spolupráce s dodavateli materiálu (surovin), což je v potravinářském oboru běžná věc a usnadňuje realizaci nových výrobků. Kvalitní výstupy z výzkumné a vývojové činnosti umožňují ostatním útvarům společnosti včas reagovat na nové výrobky tak, aby doba jejich zařazení do vyráběného sortimentu probíhala s minimálními prodlevami a tím bylo dosaženo maximálního přínosu, který je od nových výrobků očekáván. Podle průzkumu a odhadu chování trhu je nezbytné maximálně přesně plánovat objem výroby (služeb), což ve spojení s kalkulováním prodejních cen umožňuje stanovit odpovídající finanční plán. Plánování výroby se odvíjí od realizovaných technologií, strojního zařízení, kapacit a využití jednotlivých výrobních linek s případným přihlédnutím k místním podmínkám. Plán výroby slouží jako podklad pro plánování nákupu jednotlivých komodit (tedy nejenom materiálu, ale i energií, služeb apod.) a tudíž pro uzavírání kontraktů s dodavateli, pro stanovení nezbytného množství zásob, aby nedocházelo k přerušování výroby např. z titulu nedostatku materiálu. Plán výroby však lze rovněž využít pro stanovení počtu pracovníků k zajištění naplánovaných úkolů ať již přímo ve výrobě nebo v obslužných provozech a tím si zajistit hospodárné využívání lidské síly. 15

Součástí této oblasti podnikatelského projektu je i plán investic, který je nutný pro posouzení obměny a zlepšování technologického vybavení, které mohou být vyvolány například následujícími vlivy: Nízká výrobní kapacita, která nestačí k pokrytí požadavků na objem výrobků ze strany zákazníků Nové a vylepšené technologie, které je možno uplatnit ve společnosti na základě prováděného výzkumu a vývoje Restrukturalizace výroby v rámci společnosti, která může být vyvolaná centralizací výroby v rámci jednotlivých provozoven společnosti Náklady na investice vždy představují významný zásah do finanční situace společnosti, proto je vždy nutné posoudit, jaká je ekonomická návratnost příslušné investice a zda její přínos bude takový, aby se její realizace vyplatila. Při posuzování návratnosti investic, především těch dlouhodobých, je nutné brát v úvahu i případný vliv změny cen vstupů, tj. materiálu, energií, služeb apod. Čím přesnější je tento odhad, tím kvalifikovanější rozhodnutí pro pořizování investic můžeme učinit. 1.5. Finanční plán Poslední činností, která je součástí podnikatelské projektu, je sestavení finančního plánu, který představuje završení a posouzení reálnosti podnikatelského projektu z hlediska financování, a to vlastními prostředky nebo v kombinaci s externími zdroji (např. půjčky, úvěry, prodloužení doby splatnosti faktur dodavatelům apod.). Součástí finančního plánu jsou 2 základní dokumenty, stanovené vyhláškou č.500/2002 Sb., které se sestavují při účetní závěrce: Rozvaha (bilance) Výkaz zisku a ztráty Dalším dokumentem, který bývá součástí podnikatelského projektu, avšak není pro každou společnost určena povinnost jej sestavovat jako součást účetní závěrky dle vyhlášky č.500/2002 Sb., je: Přehled o peněžních tocích (cash-flow) 16

1.5.1. Rozvaha Rozvaha jako základní účetní dokument a nedílná součást podnikatelského projektu dává přehled o majetku společnosti na straně jedné, kdy tyto položky jsou označovány jako aktiva, a o způsobu financování tohoto majetku na straně druhé. Tyto položky označujeme jako pasiva. Všechny hodnoty, uváděné v rozvaze, jsou ve finančním vyjádření a mezi aktivy a pasivy platí bilanční rovnost, což znamená, že při správně sestavené rozvaze je finanční hodnota aktiv rovna finanční hodnotě pasiv. Rozvaha se obvykle sestavuje k poslednímu dni v roce, pokud není z jiného důvodu požadováno sestavit rozvahu k jinému datu, např. jako počáteční rozvaha při zahájení podnikání. Jednotlivé položky rozvahy jsou stanoveny v příloze č.1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a mezi základní položky rozvahy patří: Aktiva celkem (A + B + C + D) A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C. I. Zásoby C. II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek D. Časové rozlišení Jednotlivé položky aktiv je možno upravovat pro jejich reálné vyjádření o tzv. korekce, které jsou součástí rozvahy. Pasiva celkem (A + B + C) A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálové fondy 17

A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A. IV. Výsledek hospodaření minulých let A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období / ± / B. Cizí zdroje B. I. Rezervy B. II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení Řazení jednotlivých položek v rozvaze není náhodné, ale je stanoveno systematicky. Aktiva jsou řazena podle jejich likvidity, tj. schopnosti přeměnit je na finanční prostředky, od nejméně likvidních až po nejlikvidnější. Obdobně u pasiv je použito hledisko splatnosti a jsou řazena od nejdéle splatných po pasiva s nejkratší dobou splatnosti. Vzhledem k tomu, že se rozvaha sestavuje minimálně jednou za rok (k poslednímu dni roku), lze z jednotlivých výkazů za delší časové období usuzovat na změny ve struktuře majetku společnosti a na změny ve struktuře jeho financování. 1.5.2. Výkaz zisku a ztráty Dokument výkaz zisku a ztráty umožňuje na rozdíl od rozvahy pohled na činnost společnosti z hlediska tvorby výkonů a spotřebovaných nákladů k jejich zajištění a rozdílem těchto dvou položek je hospodářský výsledek ať již kladný, tedy zisk, nebo záporný, kdy se jedná o ztrátu. Jednotlivá data a údaje ve výkazu zisku a ztráty se vždy vztahují k určitému a konkrétnímu časovému období (měsíc, čtvrtletí, rok). Náplň a uspořádání jednotlivých položek výkazu je opět určeno vyhláškou č.500/2002 Sb. v její příloze č.2. Tyto položky jsou uspořádány stupňovitě a zachycují odděleně tvorbu hospodářského výsledku ve třech jednotlivých oblastech v provozní, finanční a mimořádné. Společnost United Bakeries a.s. patří k výrobním organizacím a hospodářský výsledek je tedy tvořen především v oblasti provozní. Stupňovité uspořádání výkazu umožňuje řadit za sebou jednotlivé výnosové položky (značeny římskými číslicemi I - XIII) a přímo k nim odpovídající nákladové položky (značeny písmeny A T), což umožňuje přesně zjistit, ve které oblasti hospodaření dochází k tvorbě zisku nebo 18

ztráty. Samozřejmým předpokladem pro správné vyjádření hospodářského výsledku je, aby jednotlivé výnosy a náklady časově souvisely, tj. aby byly zahrnuty do období, za které se hospodářský výsledek zjišťuje. 1.5.3. Přehled o peněžních tocích (cash-flow) Základním úkolem společnosti při jejím podnikání je tvorba zisku, avšak pro úspěšné řízení a rozhodování je rovněž nutné vědět o pohybech finančních prostředků. Zjištěný a uvedený hospodářský výsledek ve výkazu zisku a ztráty však ještě neznamená, že došlo ke stejnému pohybu a změně finančních prostředků, neboť ne každý výkon znamená příjem finančních prostředků a rovněž tak ne každý náklad znamená výdej finančních prostředků. Typickým příkladem jsou odpisy majetku, které ve výkazu zisku a ztráty snižují hospodářský výsledek (navíc různé metody odepisování majetku vedou k jiným hodnotám hospodářského výsledku, přestože peněžní tok je stejný), avšak nejsou v daném okamžiku finančním výdajem. Naopak pořízení majetku finančním výdajem je, avšak do nákladů se dostává postupně formou odpisů. K pohledu na společnost z hlediska pohybu a změny finančních prostředků slouží přehled o příjmech a výdajích, který se nazývá přehled o peněžních tocích neboli cash-flow. Jeho používání se v naší zemi začalo zavádět počátkem devadesátých let minulého století. Tento přehled je součástí účetní závěrky u společností, která mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a obsahové vymezení a uspořádání tohoto výkazu je uvedeno ve vyhlášce č.500/2002 Sb., hlava V, a dále v českém účetním standardu č.023, podle kterých si společnost volí metodu sestavení cash-flow sama při dodržení zákonných norem. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti (včetně cenin) nebo na účtu nebo peněžní ekvivalenty, což je krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu ( 40, odst.1 a 2, vyhláška č.500/2002 Sb.). Obdobně jako u výkazu zisku a ztráty se i cash-flow vykazuje ve třech oblastech: Peněžní toky z provozních činností Peněžní toky z investičních činností 19

Peněžní toky z finančních činností Peněžní toky z provozní činnosti je možno dle vyhlášky č.500/2002 Sb. sestavit metodou přímou, kdy stav peněžních prostředků na počátku sledovaného období je navýšen o příjmy za dané období a snížen o výdaje za stejné období, nebo metodou nepřímou, ke které je možno využít informace o hospodářském výsledku, který se upraví o nepeněžní transakce, neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období a o položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností. Vzájemný vztah mezi uvedenými třemi základními účetními dokumenty (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash-flow) je možno vyjádřit následujícím schématem 6 : Výkaz cash-flow Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Stav na Výdaje Majetek Vlastní Náklady Výnosy počátku kapitál období Cizí Příjmy kapitál Stav na Peněžní Zisk/ztráta Zisk Ztráta konci prostředky období Obrázek č. 2: Vzájemný vztah tří základních účetních výkazů 1.6. SWOT analýza Nedílnou součástí podnikatelského projektu by rovněž měla být studie (analýza), ve které je společnost charakterizována z hlediska jejich předností, nedostatků i možných vlivů z vnějšího prostředí. K zaznamenání těchto vlivů slouží tzv. SWOT analýza, kterou vyvinul v 60. a 70. letech minulého století Albert Humphrey a která se v průběhu času velmi rozšířila a stala se nejpoužívanější metodou. Její název je složen z počátečních písmen anglických názvů, které představují jednotlivé faktory: 6 Růčková P., Roubíčková M.,Finanční management, 1. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 296 stran, ISBN 978/80/247/4047-8, str. 95 20

Strenghts silné stránky společnosti Weaknesses slabé stránky společnosti Opportunities příležitosti Threats hrozby Tato analýza se většinou uvádí v přehledné tabulce, složené ze čtyř kvadrantů, z nichž každý znamená jeden faktor analýzy a v němž jsou jmenovitě popsány a uvedeny jednotlivé položky. Silné stránky (strenghts) Slabé stránky (weaknesses) Příležitosti (opportunities) Hrozby (threats) Silné a slabé stránky společnosti mají původ a zdroj především uvnitř společnosti, tj. společnost je může sama měnit, ovlivňovat nebo kontrolovat na jednotlivých úrovních řízení (majitel, management, řídící pracovníci apod.), kdežto příležitosti a hrozby vyplývají z působení vnějšího prostředí. Aby byla tato analýza přínosem pro podnikatelský projekt, a tedy i pro společnost, je třeba k vytvoření SWOT analýzy přistupovat maximálně zodpovědně a reálně, protože jen tak může společnost získat pravdivý přehled o svých možnostech a výhodách a zároveň si uvědomit vlivy a hrozby z vnějšího okolí, na které, při jejich znalostech, může společnost včas a správně reagovat přijetím vhodných opatření. Jak již vyplývá z náplně jednotlivých faktorů (silné vs. slabé stránky, příležitosti vs. hrozby), stojí tyto faktory ve většině případů proti sobě a smyslem této analýzy je zjistit, které silné stránky a příležitosti je možno využít k eliminaci a maximálnímu snížení účinků slabých stránek a hrozeb. V případě, že je SWOT analýza provedena podle jednotlivých oblastí, vycházejících z organizační struktury společnosti (např. výroba, lidské zdroje, marketing, obchod, jakost, nákup apod.), lze výhody i negativní jevy lépe identifikovat, uvědomit si je a následně řešit, což je samozřejmě také smyslem této analýzy. 21

2. Nástroje k vyhodnocení podnikatelského projektu Sestavený podnikatelský projekt slouží jako vodítko k dosažení stanovených cílů. Nedílnou součástí ovšem je neustálé porovnávání skutečně dosažených výsledků s těmi, které jsme si v podnikatelském projektu naplánovali a stanovili. Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.5., je závěrečnou činností při sestavování podnikatelského projektu finanční plán, který také poskytuje data, sloužící pro analýzu finančních výsledků, tzv. finanční analýzu. Podle zdrojů, které se používají pro vyhodnocování, rozdělujeme finanční analýzu na dva druhy: Externí finanční analýza Interní finanční analýza Analýzou použitých dat je možno s minimálním odstupem zjistit, jak se skutečně dosahované hodnoty a výsledky liší od plánovaných, a v případě negativního vývoje je nutné provést korekce a zásahy, které povedou opět k dosažení stanovených cílů. Podstatou finanční analýzy je zjistit vývoj vybraných ukazatelů, porovnat je s plánovanými údaji v podnikatelském projektu, případně je porovnat s konkurencí nebo s průměrnými hodnotami v daném oboru (samozřejmě, pokud jsou tato data k dispozici). Při finanční analýze se uplatňují následující výstupy 7 : Grafický výstup umožňuje na první pohled zjistit vývoj vybraného ukazatele ve sledovaném období, případně z jeho vývoje odhadnout trend chování v budoucím období Výpočet indexů meziročních změn jedná se o matematické vyjádření poměru dosažených ročních hodnot jednotlivých ukazatelů za delší časové období (minimálně 2 roky) Výpočet poměrových ukazatelů při tomto výpočtu se zjišťuje podíl absolutních hodnoty dvou různých ukazatelů (např. z rozvahy, z výkazu zisku a ztráty nebo z výkazu peněžních toků), který se porovnává s doporučenými hodnotami. 7 Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.162 22

2.1. Finanční analýza na základě poměrových ukazatelů K nejrozšířenějším a nejpoužívanějším metodám externí analýzy patří analýza na základě zjištěných poměrových ukazatelů, při které se sleduje vývoj těchto ukazatelů ve sledovaném období. Vypovídací schopnost jednotlivých ukazatelů se zpřesňuje s rostoucí délkou sledovaného a vyhodnocovaného období. Zdrojem hodnot jednotlivých ukazatelů jsou především finanční výkazy společnosti a v praxi jsou nejrozšířenější čtyři skupiny poměrových ukazatelů 8 : Ukazatele likvidity Ukazatele využití aktiv Ukazatele rentability Ukazatele zadluženosti Někdy se poměrové ukazatele sestavují do skupin (soustav ukazatelů), které jsou podstatou bonitních a bankrotních modelů, sloužících především pro externí uživatele. Tyto modely umožňují rychle zjistit finanční situaci dané organizace. 2.1.1. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity dávají přehled a vypovídají o tom, jak je společnost schopna uhradit své krátkodobé závazky. Podle toho, jaký majetek lze použít na úhradu závazků, se rozlišují tři ukazatele likvidity: Okamžitá likvidita Tento druh likvidity je také nazýván likviditou prvního stupně a ukazuje nám schopnost společnosti uhradit své krátkodobé závazky v co nejkratším termínu, tedy v podstatě ihned. Na úhradu závazků se v tomto případě počítá s využitím okamžitých finančních prostředků ať již v hotovosti nebo na účtech, případně lze využít i šeky nebo krátkodobé cenné papíry, tedy krátkodobý finanční majetek. okamžitá likvidita krátkodobý inanční majetek krátkodobé závazky V optimálním případě se tento podíl pohybuje v blízkosti hodnoty 0,5. 8 Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.163 23

Pohotová likvidita Pohotová likvidita je označována také jako likvidita druhého stupně a pro úhradu krátkodobých závazků využívá navíc proti okamžité likviditě pohledávky z obchodního styku. pohotová likvidita krátkodobý in. majetek pohledávky z obch. styku krátkodobé závazky Tento druh likvidity se považuje za optimální, pokud se výsledná hodnota tohoto ukazatele pohybuje v intervalu 1 1,5. Běžná likvidita Poslední z ukazatelů likvidity, označovaný jako celková nebo také likvidita třetího stupně, zahrnuje pro možnost úhrad krátkodobých závazků všechna oběžná aktiva. běžná likvidita oběžná aktiva krátkodobé závazky Hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 2. Jak vyplývá z výpočtu jednotlivých variant likvidity, její hodnota nám udává, jakou část krátkodobých závazků jsme schopni uhradit z jednotlivých úrovní oběžných aktiv. Celková oběžná aktiva by měla být vždy vyšší, než je úroveň krátkodobých závazků. Jelikož finanční výkazy zachycují finanční situaci společnosti vždy k určitému dni, stejně tak i vypočtené ukazatele likvidity zobrazují stav k určitému dni, proto je vhodné tyto ukazatele sledovat častěji, než je dáno sestavením finančních výkazů, tedy jedenkrát ročně. 2.1.2. Ukazatele využití aktiv Ukazatele využití aktiv vypovídají o tom, jak jsou ve společnosti využívána aktiva, která představují např. majetek, pohledávky z obchodního styku, zásoby apod., a určují nám dobu obrátky těchto aktiv. Doba obrátky je udávána ve dnech a udává nám rychlost jejich obratu. Podle těchto ukazatelů můžeme rovněž hodnotit úroveň práce pracovníků společnosti, kteří řídí předmětné úseky (např. nákup materiálu, sledování pohledávek nebo aktivity v oblasti majetku). 24

V praxi se nejčastěji používají následující čtyři ukazatele využití aktiv 9 : Doba obratu zásob Doba obratu zásob nám udává, za jak dlouho vyrobené zásoby, které máme na skladě, prodáme. Vypočte se jako podíl hodnoty zásob a jednodenních tržeb. doba obratu zásob zásoby denní tržby zásoby tržby 360 Ze způsobu výpočtu tohoto ukazatele vyplývá, že čím nižší je tato hodnota, tím lépe jsou zásoby využity a finanční prostředky mají vyšší obrat. Doba obratu (splatnosti) pohledávek (závazků) Doba obratu pohledávek vypovídá o skutečné době splatnosti pohledávek a vypočte se jako podíl hodnoty pohledávek a jednodenních tržeb. doba obratu pohledávek pohledávky denní tržby pohledávky tržby 360 Obdobně lze zjistit dobu obratu závazků, kdy v předchozím výpočtu jsou pohledávky nahrazeny závazky a tržby jsou nahrazeny nákupy. doba obratu závazků závazky denní nákupy závazky nákupy 360 Vypočtené hodnoty v obou případech informují o platební morálce na úseku pohledávek i v oblasti závazků. Rovnováha nastává, pokud jsou oba vypočtené ukazatele stejné. Pokud je doba obratu pohledávek kratší než doba obratu závazků, pak společnost využívá svých dodavatelů k úvěrování, v opačném případě společnost úvěruje své odběratele. Počet obratů stálých aktiv Tento ukazatel je zaměřen na využívání stálých aktiv a vypočte se jako podíl tržeb a dlouhodobého majetku. 9 Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.164 25

počet obratů stálých aktiv tržby dlouhodobý majetek U tohoto ukazatele nelze obecně uvést, že vyšší hodnota znamená vyšší využití stálých aktiv, neboť toto může být ovlivněno např. nízkou úrovní výrobního zařízení. Na druhou stranu nízká úroveň ukazatele napovídá o nižší úrovni využití dlouhodobého majetku. Počet obratů celkových aktiv Srovnatelná metoda výpočtu jako u předchozího ukazatele se využívá i při stanovení počtu obratů celkových aktiv, který se vypočte jako podíl tržeb a celkových aktiv. počet obratů celkových aktiv tržby celková aktiva Pokud je tento ukazatel příliš nízký, je potřeba se zabývat možností zvýšení tržeb nebo snížení celkových aktiv. 2.1.3. Ukazatele rentability Základním údajem, který se používá v ukazatelích rentability, je dosažený hospodářský výsledek zisk, který porovnáváme se zdroji, použitými k vytvoření tohoto zisku a zjištěná rentabilita vypovídá o tom, jak jsou tyto zdroje zhodnocovány. Jako hodnotu zisku je možno použít zisk po zdanění nebo zisk před zdaněním, rovněž je možno použít i provozní zisk. Jako zdroje je možno použít jednotlivé složky kapitálu (vlastní, celkový, dlouhodobý), tržby nebo i náklady. Mezi hlavní ukazatele rentability patří následující: Rentabilita vlastního kapitálu (ROE return on equity) Hodnota tohoto ukazatele se vykazuje v procentech a je možno ji vyjádřit následujícím vztahem: ROE provozní zisk vlastní kapitál x 100 26

Rentabilita celkového kapitálu (ROA return on assets) V tomto případě se porovnává zisk s hodnotou celkového kapitálu a tento druh rentability se někdy také nazývá rentabilita aktiv a je vyjadřována v procentech. ROA provozní zisk celkový kapitál x 100 Rentabilita tržeb (ROS return on sales) Při zjišťování rentability tržeb je zjišťován podíl zisku s celkovými čistými tržbami (tj. tržbami po započtení všech slev, bonusů apod.). Rentabilita tržeb ukazuje, kolik zisku vyprodukuje 1 Kč realizovaných tržeb. Hodnota ukazatele je vyjadřována v procentech a čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší zisk tržby tvoří. ROS provozní zisk celkové tržby x 100 Rentabilita nákladů (ROC return on costs) Rentabilita nákladů vyjadřuje velikost zisku, který vyprodukuje vynaložená 1 Kč nákladů. Obdobně jako u rentability tržeb platí pro tento ukazatel, že čím je vyšší, tím efektivněji využíváme vynaložené náklady. ROC provozní zisk celkové náklady x 100 2.1.4. Ukazatele zadluženosti V případě, že společnost k financování své činnosti využívá cizích zdrojů, je vhodné sledovat zadluženost společnosti. Cizí zdroje umožňují rychlejší rozvoj firmy, pokud je však zadlužení vysoké, může mít společnost problémy se splácením dluhů. Důsledkem využívání dluhového financování klesá podíl na financování aktiv a roste výnosnost vlastníků. Tento efekt je označován pojmem finanční páka a vypočítá se jako podíl hodnoty aktiv a vlastního kapitálu. Kladné působení finanční páky se dosahuje pouze za předpokladu, že rentabilita vlastního kapitálu je vyšší než rentabilita aktiv a současně by mělo 27

platit, že rentabilita aktiv musí být vyšší než úroková sazba, kterou podnik platí bance za půjčené zdroje. Musí tedy platit 10 : ROE > ROA > úroková sazba V praxi se využívají následující ukazatele zadluženosti, které patří k poměrovým ukazatelům a zdrojem dat pro jejich výpočet jsou finanční výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o finančních tocích): Zadluženost podniku (Total Debt to Total Assets) udává poměr dluhů k celkovým aktivům, data se čerpají z rozvahy Úrokové krytí (Times Interest Earned Ratio) vyjadřuje poměr mezi ziskem před zdaněním a úroky (EBIT) a placenými úroky, tj. kolikrát je zisk vyšší než dané úroky Doba splácení dluhů udává dobu, za kterou je společnost schopna splatit dluhy (závazky) z vytvářeného cash-flow 2.2. Interní finanční analýza Pro účelné a efektivní vedení společnosti je kromě finanční analýzy, která vychází a čerpá data především z finančních dokumentů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o finančních tocích), velmi důležité provádět i interní analýzu, která čerpá data především z vnitropodnikového informačního systému, případně z mimoúčetní evidence. Výstupy, které poskytuje tato analýza, by měly sloužit především pracovníkům na rozhodovacích funkcích společnosti, aby v případě negativního vývoje sledovaných ukazatelů mohli včas učinit rozhodnutí, vedoucí k nápravě. Společnost United Bakeries a.s. má propracovaný systém sledování jednotlivých ukazatelů, především v oblasti provozní, obchodní i personální. Ve většině případů se jedná opět o poměrové ukazatele, které jsou pravidelně měsíčně vyhodnocovány a dlouhodobě porovnávány. K nejvýznamnějším zjišťovaným ukazatelům patří: Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběných výrobků 10 Koráb V.,Režňáková M.,Peterka J.,Podnikatelský plán, dotisk prvního vydání, Brno, Computer Press, a.s., 2008, 216 str., ISBN 978-80-251-1605-0, str.168 28

Porovnání skutečné a normované spotřeby surovin a obalů Doba obrátky surovin a obalů na skladu Vyhodnocení výrobního nestandardu Měrná spotřeba energií Efektivita a výkonnost výroby Využití kapacity výrobních linek Ukazatele manažerské výsledovky 2.2.1. Kalkulace úplných vlastních nákladů vyráběných výrobků Jednou z nejdůležitějších oblastí interní analýzy je u vyráběných výrobků zjišťování úplných vlastních nákladů (UVN), do kterých se plně promítají všechny změny, ke kterým dochází u nákladových položek. Kalkulace UVN je jedním z důležitých podkladů pro obchodní oddělení a na jejich základě je stanovována cenová politika společnosti. Podrobnější popis problematiky kalkulací přesahuje rámec této diplomové práce, proto se o kalkulační metodě zmíním jen ve stručnosti. Jako kalkulaci lze obecně označit postup, při kterém se požadovanému výkonu přiřadí odpovídající nákladové položky, případně dojde i k přiřazení zisku. Pro správnost a úplnost kalkulací v organizaci jsou důležité dvě oblasti, z nichž první řeší problém volby jednotky výkonu, ke které se kalkulace vztahuje (tzv. kalkulační jednice) a druhá oblast řeší obsahovou náplň kalkulovaných položek a způsob rozpočtu nákladů na zvolenou jednotku výkonu. Pro výpočet kalkulací je nutné stanovit optimální kalkulační jednici, při jejímž stanovení v pekárenské výrobě je nutné přihlížet k praktickému uplatnění, které musí brát v úvahu možnosti evidence nákladových položek v účetním systému ve vztahu k realizaci výkonů, tj. prodeji. Jelikož základní výrobní veličinou je množství vyrobených výrobků v kusech a prodejní veličinou je rovněž prodané množství v kusech, jeví se jako optimální kalkulační jednice množství 1 kus, což je také v pekárenském průmyslu již dlouhou dobu aplikováno. S volbou kalkulační jednice je úzce spojeno sledování jednotlivých nákladových položek, především položek přímých (někdy nazývaných variabilních) nákladů, jejichž spotřeba se pohybuje podle množství výroby. Do přímých nákladů jsou zahrnovány následující náklady: Náklady na spotřebu surovin Náklady na spotřebu výrobních obalů 29

Osobní náklady (mzdové náklady včetně povinných odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění) výrobních pracovníků Náklady na spotřebu energie Náklady na spotřebu surovin a obalů se zjistí na základě stanovené výrobní receptury a cen jednotlivých surovin a obalů, osobní náklady se vypočítají z výše osobních nákladů pracovníků na výrobní lince a hodinového výkonu linky a náklady na energii se zjišťují ze spotřeby energie a množství výrobků, na jejichž výrobu byla tato energie spotřebována. Druhou skupinou nákladů jsou náklady nepřímé (zvané fixní), které ve většině případů nejsou závislé na velikosti produkce, a proto je nutné zvolit správnou kalkulační metodu rozpočtu těchto nepřímých nákladů. Vzhledem k šíři a rozmanitosti sortimentu se používá metoda dělení s poměrovými čísly. Tato poměrová čísla se také nazývají koeficienty obtížnosti, jsou nositeli rozdílnosti jednotlivých výkonů z hlediska rozpočítávání nákladů na kalkulační jednici, lze je odvodit z individuálních kalkulací sestavených pro tento účel odděleně pro jednotlivé kalkulační jednice. V praxi se nejčastěji setkáváme s používáním poměrových čísel, která byla vytvořena pro jednotlivé výrobní obory a jsou historicky dlouhodobě ověřena. Pro názornost uvádím poměrová čísla pro největší skupiny pekařských výrobků: typ výrobku poměrové číslo Chléb do 1,5 kg nebalený 3,6 Běžné pečivo nebalené 6,0 Jemné pečivo z tvarovací linky-balené 10,7 Zdroj: interní pokyn společnosti United Bakeries a.s. Sestavení kalkulace dělením s poměrovými čísly zahrnuje následující kroky: a) Zjištění tzv. přepočtené výroby jednotlivých výrobků b) Zjištění přepočtené výroby všech výrobků c) Zjištění sazby nákladu na jednotku přepočtené výroby d) Výsledný výpočet fixních nákladů na kalkulační jednici (1 kus výrobku) e) Výpočet celkové výsledné kalkulace na základě zjištěných variabilních a fixních nákladů na 1 ks výrobku 30

2.2.2. Porovnání skutečné a normované spotřeby surovin a obalů Náklady na spotřebované suroviny a obaly tvoří podstatnou složku celkových nákladů (přibližně 30%), proto je nutné sledovat skutečnou spotřebu surovin a obalů a neustále ji porovnávat se spotřebou normovanou. Pro každý výrobek je stanovena technickohospodářská norma, která určuje teoretickou spotřebu surovin a obalů na výrobu 1000 ks výrobků. Za tvorbu a uplatňování technicko-hospodářských norem zodpovídají pracovníci technologického oddělení (technologové). Na základě této normy a plánované výroby dochází k výdeji surovin a obalů ze skladu do spotřeby. Na základě skutečné výroby je zpětně přepočtena teoretická spotřeba surovin a obalů na celkovou výrobu. Porovnání takto vypočtené teoretické spotřeby se spotřebou skutečnou je prováděno vždy po skončení dekády, aby bylo možné v případě potřeby provést požadované zásahy. Vyšší spotřeba surovin a obalů (tzv. nadspotřeba) může signalizovat např. použití vyšší navážky těsta na 1 kus výrobku, než je stanoveno, nebo může dojít k nepřesnému dávkování náplní do výrobku apod. V opačném případě, tedy při nižší spotřebě surovin a obalů než je teoreticky stanoveno, nemusí být dodržena deklarovaná hmotnost výrobku, což může být v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu, že těsto je živý organismus a normy na kvalitu surovin dovolují mírné odchylky od standardní kvality, rovněž i pro porovnání normované a skutečné spotřeby jsou stanoveny povolené odchylky a to v závislosti na druhu suroviny. Pokud je tedy skutečná spotřeba v porovnání s teoretickou v rozmezí těchto odchylek, pak je to považováno za dodržení stanovených receptur. 2.2.3. Doba obrátky surovin a obalů na skladu Nákup surovin a obalů znamená ve společnosti značnou zátěž při hospodaření s finančními prostředky, proto je nutné neustále sledovat a regulovat stav surovin a obalů na skladu, aby jejich výše byla optimální, tj. aby zásoby nebyly vyšší, než je nezbytně nutné. Ke sledování optimální zásoby surovin a obalů je využívána doba obrátky těchto zásob, která vyjadřuje počet dnů, za které by se spotřebovala jejich průměrná měsíční zásoba při dané měsíční spotřebě: DO PS KS 2 SP d 31

kde: DO doba obrátky ve dnech PS hodnota skladu v Kč k prvnímu dni v měsíci KS hodnota skladu v Kč k poslednímu dni v měsíci SP spotřeba surovin a obalů v Kč za daný měsíc d počet dnů v příslušném měsíci Doba obrátky zásob surovin a obalů je stanovena rovněž s ohledem na technologické požadavky, kdy především u mouky je nutno dodržet požadavky na její odležení, aby u ní byly dosaženy optimální pekařské vlastnosti. Při neúměrném zkracování doby odležení nemohou v mouce proběhnout fermentační procesy a mouka ztrácí na kvalitě, což vyžaduje ve výrobním procesu použít zlepšující prostředky a tím dochází k nežádoucímu zvyšování nákladů. Delší skladování mouky na závadu není, ovšem v tomto případě zase dochází k vázání finančních prostředků v zásobách. 2.2.4. Vyhodnocení výrobního nestandardu Cílem společnosti je realizovat všechny vyrobené produkty na trhu, což znamená vyrobit jen takové množství výrobků, které odpovídá objednanému množství od odběratelů. Na tento záměr však negativně působí následující vlivy, které znamenají, že vyrobené množství bývá vyšší, než odpovídá objednávce, čímž dochází k nadspotřebě materiálu: Poruchovost a technická úroveň strojního zařízení V případě poruchy strojního zařízení může dojít ke znehodnocení těsta nebo výrobků, které již nelze expedovat zákazníkům a tím dochází ke zvýšeným nákladům na výrobu. K vyřazení výrobků může rovněž docházet tím, že strojní zařízení neudrží přesně nastavené hodnoty navážky těsta nebo náplně a tím hotové výrobky neodpovídají svojí hmotností normě. Vliv lidského faktoru Zde se jedná o chyby pracovníků na výrobních linkách, při nichž dochází k výrobě neexpedovatelných výrobků. Vzniklá škoda je v souladu se zákonnými normami předepisována k úhradě. 32