ISPOR 11th Annual International Meeting Philadelphia May 20 24, Prokeš, INFOPHARM a.s.

Podobné dokumenty
e-preskripce a bezpečnost pacienta

Možnosti měření kvality psychiatrické péče pomocí rozboru farmakoterapie

Moderní nakupování zdravotní péče. Daniel Hodyc

Dostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků?

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

Pozitivní seznamy léčiv v ambulantní praxi: Fikce nebo potřebná pomůcka?

MZ A POHLED NA LÉKOVÉ INTERAKCE. PharmDr. Alena Tomášková 24. únor 2015

Lékové interakce u diabetiků v České republice PharmDr. Josef Suchopár MUDr. Michal Prokeš Hradec Králové, 7.června 2008

Trendy rizik lékových interakcí u klientů Zdravotní pojišťovny Škoda v letech

A PROJEKT SHELTER V ČR

Aktuální údaje ze zdravotnictví

Zlepšování kvality preskripce antibiotik intervenčními programy

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Ministerstvo financí ČR Letenská Praha 1

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord

REGULAČNÍ ASPEKTY A TERAPEUTICKÁ HODNOTA BIOSIMILÁRNÍCH LÉKŮ Z POHLEDU FARMACEUTA. PharmDr. Renata Semeráková. Lékárna Nemocnice Na Homolce

Finanční limity na léky

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Omezení spotřeb léků v ČR v roce 2006 Na čem jsme ušetřili?

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0071/6. Pozměňovací návrh. Miriam Dalli, Guillaume Balas za skupinu S&D

FARMAKOEKONOMIKA v kostce Jak se jí daří v ČR?

Celkové výdaje na zdravotnictví a osobu v paritě kupní síly (údaje v ) v roce 2002.

Účelná a bezpečná farmakoterapie v zařízení sociálních služeb Projekt Senior

STAV POZORNOSTI K LIEKOVÝM INTERAKCIÁM. A SPÔSOB ICH REŠENIA V ČESKEJ REPUBLIKE

Obsah 1 Úvod 2 Variabilita lékové odpovědi 3 Klinické využití určování koncentrace léčiv

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

Rozsah a význam informací o lékových interakcích

Nové akreditační standardy

Neuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie. Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Obecné aspekty lékových interakcí

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Lékové informace. Popis okna Lékové informace. Lékové informace a Lékové interakce

Současný systém úhrady resp. pseudoúhrady. léčby. MUDr. Jan Straub Pacientský seminář Mikulov

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

a také společným nebezpečím

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Farmakoekonomika pro praxi: Analýza senzitivity

Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení, role externí kontroly

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotních systémů

Postoje lékařů k problematice biosimilars v oblasti revmatologie, gastroenterologie a dermatologie

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum

Léčba vzácných onemocnění

Muchomůrka zelená muchomůrka hlíznatá nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

Evropský kontext problematiky vzácných onemocnění

Rozpočtová politika ve zdravotnictví

Revize farmakoekonomické analýzy

Fitness for anaesthesia

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

JARNÍ FORUM ONKOLOGŮ. Ing. David Šmehlík, MHA náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči

Spolupráce lékař-lekárník Inspirace z Velké Británie. Kornélia Chrapková

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Vývoj nového léčiva. as. MUDr. Martin Votava, PhD.

HOSPICON Ing. David Šmehlík, MHA náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči

Kategorie PZS: N nemocnice následné péče a LDN

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

Principy úhradové vyhlášky Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Ekonomie zdravotnictví. Daniel Smutek

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

ÚHRADA V CENTRECH SE ZVLÁŠTNÍ SMLOUVOU V ROCE 2014 DIAGNOSTICKÁ SKUPINA: ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA KONFERENCE PS PČR LISTOPAD 2014

Projekt United4Health

Graf č. 1 Vývoj trhu s léky v ČR

České zdravotnictví pohled ANČR. Konference 2018 Pardubice

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Kategorie PZS: B* ostatní nemocnice akutní péče

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Ekonomické dopady vstupu biosimilars v ČR

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Přípravek BI ve srovnání s přípravkem Humira u pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou lupénkou

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Pohled výrobce na HealthTechnology Assessment

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Rizika v činnostech farmaceutických společností 2016 XI. konference

Predikce dostupnosti nákladné péče ? 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Lékové interakce. Občan v tísni

Kategorie PZS: N nemocnice následné péče a LDN

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, Praha 2 IČO

NOVÁ OPATŘENÍ V ZAJIŠTĚNÍ KVALITY PÉČE A BEZPEČÍ PACIENTŮ

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Petr Běhávka, produktový manažer CompuGroup Medical ČR. Propojujeme zdravotnictví

Hodnocení fungování zdravotnických systémů

Cesta ke standardizaci klinickofarmaceutické péče ve zdravotnickém systému ČR

Transkript:

ISPOR th Annual International Meeting Philadelphia May 0, 006 Prokeš, INFOPHARM a.s. ISPOR: International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research www.ispor.org Obsah sdělení Dostupnost verzus cena zdravotní péče v USA Nástroje pro výběr léků do pozitivních seznamů: SOJA a InforMatrix Sledování preskripce léků nevhodných ve stáří: USA a Evropa

Dostupnost verzus cena zdravotní péče v USA Ballancing Affordability and Value: The Universal Challenge in Health Care Delivery Leonard D. Schaeffer Platba za zdravotní péči v USA stojí na ramenou zaměstnavatelů: 0 bilionů USD v roce 00 Procento přímých plateb občanů: 970 3 % 00,6 % Prudký nárůst výdajů se podařilo zmírnit, ale pojištěnci chtějí stále více Meziroční nárůst výdajů v USA v roce 00 Nemocnice, lůžková péče:6, % Nemocnice, amb. péče:,3 % Ambulatní lékaři:..6, % Léky: 7, % V 90. letech meziroční nárůst na léky 8 % Celkové náklady stálý nárůst kolem 8% Pojištěnci požadují: Větší výběr pojistných plánů Výběr lékaře, nemocnice Výběr ceny léčby Výběr léčebné metody 0 mil. v USA nepojištěných Tímto tempem se úhrada zdravotní péče dostane zcela mimo možnosti systému

Pacientům není vždy poskytována doporučená péče Procento pacientů, kterým byla poskytnuta doporučená péče: 65 % Hypertenze 6 % Srdeční selhání 5 % Kolorektální Ca 5 % Astma 5 % Diabetes 39 % Pneumonie Kolik procent pacientů v USA získává péči typu "best practice" Neposkytnuta nejlepší péče 5% Poskytnuta nejlepší péče 55% 3 % Fraktura kyčle Dražší péče neznamená lepší výsledky péče Američtí lékaři prý málo diskutují s pacienty 70 % pacientů udalo, že jim lékař v minulém roce předepsal lék 3 % s lékařem diskutovalo o přínosech a záporech různých léků, které jim lékař hodlal předepsat 5 % pacientů diskutovalo o cenách léků % pacientů uvedlo, že lékař předepsal jiný lék z důvodů nižší ceny 3

Co je to INFOMEDIARY? Používat informaci, nikoli byrokracii ke zvýšení účelnosti a kvality péče Průsečík klíčových zdrojů dat: Nemocnice, lékaři, léky INFO- MEDIARY Informace pro pacienty Informace pro poskytovatele Získávání dat, integrace dat, analýza dat Informace pro plátce INFOMEDIARY je vytěžení smysluplné a srozumitelné informace z dat Jednorázové akce nemusí být úspěšné WellPoint investoval 50 mil. USD Lékařům nabídl informační podporu Zlepšení kvality preskripce Snížení administrativy Kontaktováno 6 000 lékařů 9 500 lékařů obdrželo palmtop s programy ZDARMA 50 z nich začalo palmtop s programy rutinně užívat

Leonard Schaeffer uzavírá: Systém zdravotní péče odráží sociální hodnoty společnosti Zadržovat náklady na zdravotní péči je nevděčné: Snížením nákladů vždy někomu odeberete z peněženky! Každý chce transformaci systému zdravotní péče, ale to nelze učinit bez určitých obětí Pokud náklady na zdravotní péči nesníží zdravotníci, byrokrati nadiktují svůj systém regulací Nástroje pro výběr léků do pozitivních seznamů: SOJA a InforMatrix MATRIXMODELS as tools in rational drug selection for formulary purposes Robert Janknegt, nemocniční lékárník a klinický farmakolog Výběr léků do pozitivních seznamů by měl být založen na EBM Další faktory (emocionální, osobní prospěch, podvědomí) brzdí práci komisí při výběru léků SOJA umožní výběr léků objektivizovat System of Objectified Judgement Analysis 5

Seznam racionálních kritérií, které SOJA užívá Klinická účinnost Ovlivnění klinicky důležitých výsledků péče Výskyt a závažnost nežádoucích účinků Frekvence podávání léku Lékové interakce Cena Stupeň důkazů o účinnosti Farmakokinetika Farmaceutické aspekty Skupinově specifická kritéria Otázka: Který ACE-I zařadit do seznamu? Komise přiřadila váhu jednotlivým kritériím: Klinická účinnost Ovlivnění klinicky důležitých výsledků péče Výskyt a závažnost NÚ Frekvence podávání léku Lékové interakce Cena Stupeň důkazů o účinnosti Farmakokinetika 80% 80% 70% 30% 60% 60% 70% 50% Panel expertů jednotlivé léky oznámkoval Léky: Klinická účinnost Ovlivnění klinicky důležitých výsledků péče Výskyt a závažnost NÚ Frekvence podávání léku Lékové interakce Cena Stupeň důkazů o účinnosti Farmakokinetika A 5 3 5 B 3 C 5 Sloučením na PC vybere první dva (tři ) léky ze skupiny s nejvyšším počtem bodů 6

Podobný program InforMatrix Panel expertů nejprve přiřadí váhu kritériím a pak ohodnotí jednotlivé léky Účinnost, bezpečnost, tolerabilitu, složitost terapeutického schématu, aplikabilita, cena InforMatrix -spíše pro nemocniční seznamy léků SOJA spíše pro skupiny praktických lékařů Užití mimo Nizozemí Kritické prověření panelem expertů (spektrum indikací!) Doplnění místních cen www.sojaonline.nl www.infomatrix.nl r.janknegt@orbisconcern.nl Předepisování rizikových léků seniorům v MEDICARE Prescription pattern of Potentially Inappropriate Medications Among Older Medicare Managed Care Beneficiaries Bonnet PO, Yip JY, Leung M, SCAN Health Plan Nad databází 7 95 pacientů sledována frekvence předepisování léků rizikových u seniorů Co je rizikový lék: modifikovaná Beersova kritéria Bylo nalezeno 7,3 % nevhodných preskripcí Doporučeno rutinní sledování preskripce u seniorů 7

Podobná studie v Evropě: Užívání léčiv potenciálně nevhodných u starších nemocných Fialová D, Topinková E, Gambassi G et al, JAMA 005; 93: 38-358 Nežádoucí účinky léků jsou 5. nejčastější příčinou smrti u hospitalizovaných pacientů v USA Vypracována kriteria a seznam potenciálně nevhodných léčiv Tři podobné seznamy: Beers 997, McLeod 997, Beers 003 Epidemiologické studie v USA a v Kanadě: Užívání potenciálně nevhodných léčiv u klientů ošetřovatelských ústavů až ve 0% u osob žijících doma ve 37% Fialová a kolektiv sledovali prevalenci těchto léčiv ve vybraných zemích Evropy Prevalence užívání léčiv potenciálně nevhodných ve stáří při užití všech tří kritérií 5% 0% % 35% 30% 5% 0% 5% 0% 5% 0% 6% 0% % 5% 5% % 3% 6% Vse CR IT Fin Nor Isl VB NL Dan 8

Prevalence 5 nejčastěji užívaných nevhodných léčiv v procentuálním vyjádření CR IT Fin Nor Isl VB NL Dan n= 8 87 388 05 89 98 00 pentoxifylin 0,, ND ND ND ND ND diazepam 5,6,7 5,3,9 0,7 0,3 amiodaron 5, 0 0,7, 0 amitriptylin 0,5 5,,8,,7 3, 0 tiklopidin 0, 8,3 ND 0 0 0 ND 0 ND: Lék není v dané zemi schválen k používání Další často užívaná nevhodná léčiva CR Průměr n= 8 707 digoxin nad 0,5 mg denně 3,5 estrogeny bez gestagenů 75 let a více 0 doxazosin, 0,8 fluoxetin denně, 0,8 piroxikam,9 0,7 dipyridamol krátkodobě působící 0, 0,7 nifedipin krátkodobě působící 0, 0,7 oxybutinin krátkodobě působící 0,9 0,7 chlordiazepoxid 3,3 0,6 9

Porovnání spotřeby periferních vazodilatancií, tj. C0 (997) DDD/000 obyvatel/den 5 0 5 0 5 0 ostatní pentoxifylin naftidrofuryl ČR SR Norsko Švédsko Austrálie V některých zemích lékaře upozorňují na preskripci léků s nevýznamným účinkem Psychostimulancia, nootropika a antidementiva (kromě ACHE-I) v ČR a v Německu v DDD/000 obyv./den 6 0 8 6 0 995 996 997 998 999 000 00 Děkuji za pozornost! Německo ČR 0