Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svazr Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 Vytvoil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 19.1.2011
Obsah: 1. Obecný úvod 3 2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupn v letech 1999-2010 5 3. Dodržování KSVS, jeho vyhodnocování a kontrola 9 4. Rozšiování platnosti KSVS, jeho význam a uplatování 10 5. Pejímání zahraniních zkušeností z vyjednávání o KSVS 11 6. Shrnutí 13 2
Studie: Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví (1. ze tí opakovaných odborných posudk) 1. Obecný úvod: Vedle kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni se v našich podmínkách uplatuje rovnž vyjednávání na úrovni odvtvové. Na této úrovni dochází k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupn. Tyto kolektivní smlouvy pedstavují velmi významný nástroj úpravy pracovnprávních vztah, nebo mohou podstatným zpsobem ovlivovat hospodáské i sociální podmínky a konkurenceschopnost jednotlivých zamstnavatel v rámci píslušného odvtví a konec konc i celého odvtví v rámci mezinárodní hospodáské soutže. Hlavním cílem kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni je nastavit prostednictvím kolektivních smluv vyššího stupn jednotné standardy pracovních podmínek zamstnanc respektující specifika uritých odvtví, jejich technickou, technologickou i celkovou ekonomickou situaci. Výsledkem kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni by pak mla být na jedné stran dostatená ochrana oprávnných zájm zamstnanc a na stran druhé vytvoení východiska pro spravedlivé podmínky pi provozování innosti zamstnavatel v rámci hospodáské soutže, umožující ekonomický rozvoj a dobré hospodáské výsledky. Subjekty kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni, a tedy i smluvními stranami kolektivní smlouvy vyššího stupn, bývají zpravidla odborové svazy a organizace zamstnavatel. Kolektivní smlouvy vyššího stupn jsou pak závazné pro zamstnavatele, kteí jsou leny organizace zamstnavatel, jež uzavela kolektivní smlouvu vyššího stupn, a pro zamstnavatele, kteí v dob úinnosti kolektivní smlouvy z organizace zamstnavatel vystoupili. Kolektivní smlouva vyššího stupn se mže stát závaznou i pro zamstnavatele, kteí nejsou lenem zamstnavatelské organizace, která je její smluvní stranou, a to pokud na n byla kolektivní smlouva vyššího stupn rozšíena postupem upraveným v zákon o kolektivním vyjednávání. Platí, že i z kolektivní smlouvy vyššího stupn mohou zamstnancm vznikat jednotlivá práva. Je ovšem možné, aby i u zamstnavatele, pro njž je závazná kolektivní smlouva vyššího stupn, došlo k uzavení podnikové kolektivní smlouvy. Taková podniková kolektivní smlouva je ovšem podle ustanovení 27 odst. 1 zákoníku práce neplatná v té ásti, která upravuje práva a povinnosti z pracovnprávních vztah zamstnanc v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupn. Nic ovšem nebrání tomu, aby podniková kolektivní smlouva zajišovala zamstnancm vtší rozsah práv než uzavená kolektivní smlouva vyššího stupn. Pokud se týká postupu pi uzavírání kolektivní smlouvy vyššího stupn, výchozím bodem je, že právní úprava postupu pi uzavírání kolektivní smlouvy je pouze jedna, a práv ta se tedy vedle sjednávání podnikových kolektivních smluv uplatní i pro sjednávání kolektivních smluv vyššího stupn. Lze tedy bez dalšího odkázat na výše popsanou úpravu postupu pi uzavírání podnikových kolektivních smluv. 3
Ve srovnání s ostatními evropskými státy má eská republika v oblasti kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni pomrn znané rezervy, a to nejen z hlediska rozsahu závaznosti, tj. potu podnik i zamstnanc, na které se tyto smlouvy vztahují, ale i z hlediska významu tchto kolektivních smluv pro utváení podmínek pracovnprávních vztah. V ad evropských zemí se totiž mžeme setkat s tím, že kolektivní smlouvy vyššího stupn významn doplují, pípadn i ásten nebo zcela nahrazují, platnou pracovnprávní legislativu, a pedstavují tedy v oblasti pracovních podmínek zamstnanc nejvýznamnjší pramen práva. V podmínkách politického a právního prostedí v R však není reáln možné, aby KSVS zcela i zásti nahrazovaly obecnou právní úpravu v zákoníku práce, jak je tomu možná v nkterých evropských zemích. Pokud by nebyla dostatená obecná právní úprava, nelze spoléhat na KSVS jako pípadn nejvýznamnjší pramen pracovního práva. Pi sjednávání KSVS by se totiž nemuselo podait dosáhnout bez narušení sociálního smíru potebnou úrove úpravy pracovnprávních vztah. I z dvodu obecné právní regulace je u nás nižší intenzita stávkových akcí a rozumní zamstnavatelé na zásadních zmnách ZP nelpí tak jako nkteí politici. Kolektivní smlouvy vyššího stupn se v eské republice podle odhad (pesná evidence není vedena ani statisticky zjišována) vztahují na pibližn 25 % zamstnanc, což je z hlediska mezinárodního srovnání s jinými evropskými zemmi íslo velmi malé. Do tohoto potu je pitom nutné zahrnout nejen zamstnance zamstnavatel, za které uzavela kolektivní smlouvu vyššího stupn organizace zamstnavatel, jejímiž leny jsou, ale také zamstnance zamstnavatel, na které byly kolektivní smlouvy vyššího stupn rozšíeny prostednictvím institutu rozšiování kolektivních smluv vyššího stupn. Nízká úrove závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn je asto odvodována tím, že poet zamstnavatel, kteí jsou leny organizací zamstnavatel, které uzavírají kolektivní smlouvy vyššího stupn, je malý. To do znané míry odpovídá skutenosti, akoli dvody nízkého významu a nedostateného rozsahu pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupn jsou širší. Nepochybn mezi n patí i specifický prbh privatizace v eské republice a podmínky, za nichž do zem picházeli zahraniní investoi, stejn tak jako nedostatená tradice kolektivního vyjednávání na odvtvové úrovni zpsobená historickým vývojem, kdy byla tržní ekonomika na dlouhou dobu nahrazena státem s centrálnízeným hospodástvím, které ke svému fungování kolektivní vyjednávání v podob, v jaké probíhá v podmínkách hospodáské soutže, nepotebovalo. Pedkládaný odborný posudek se týká jedné konkrétní kolektivní smlouvy vyššího stupn, a to mezi Odborovým svazem Stavba R a Odborovým svazem pracovník dopravy, silniního hospodáství a autoopravárenství ech a Moravy na stran jedné a Svazem podnikatel ve stavebnictví v R jako zástupcem zamstnavatel. Smlouva byla uzavena na období let 2008 až 2010. Sdlením MPSV 154/2008 je od prvního dne msíce následujícího po vyhlášení tohoto sdlení tato smlouva závazná i pro další zamstnavatele s pevažující inností v odvtví oznaeném kódy Klasifikace ekonomických inností CZ - NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupn se lze seznámit na úadech práce. Sdlením MPSV. 237/2009 byl rozšíen Dodatek. 2 této kolektivní smlouvy vyššího stupn i 4
pro další zamstnavatele s pevažující inností v odvtví se stejnými kódy odvtvové klasifikace ekonomických inností CZ NACE. Uvedeným dodatkem se rozšiuje závaznost KSVS do 31. bezna 2010. Sdlením MPSV. 144/2010 došlo k rozšíení závaznosti Dodatku. 3 této kolektivní smlouvy vyššího stupn, a to na stejné subjekty odvtvové klasifikace ekonomických inností CZ NACE. Uvedeným dodatkem se rozšiuje závaznost uvedené KSVS do 31. 3.2011. Posuzovaná KSVS je pravideln jednou do roka hodnocena spoleném zasedání smluvních partner. Všichni partnei hodnotí plnní smlouvy i její dopad na klima v odvtví vysoce pozitivn. Z tohoto hodnocení také vyplývá jejich pipravenost k datu vypršení platnosti smlouvu bu prodloužit dalším dodatkem nebo uzavít smlouvu novou. Pozitivní hodnocení uzavené KSVS se týká nejen obsahu, ale i jejího rozšíení, které nastavilo standardy pracovn právních vztah v odvtví stavebnictví a ovlivnilo pízniv kolektivní vyjednávání v podnicích. 2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupn v letech 1999-2010 Kolektivní smlouva vyššího stupn (dále jen KSVS) je nejvýznamnjším smluvním dokumentem v rámci sociálního dialogu v odvtví stavebnictví. Je uzavírána pravideln od roku 1991 a má velký vliv na úrove sociálních standard v odvtví. Uzavírá se na dobu uritou nkolika rok (nyní platná je na období 2008-2010), piemž se sjednávají dodatky ohledn minimálních mzdových tarif na dobu 1 roku. KSVS je pramenem pracovního práva stejn jako zákoník práce, sjednávají se v ní zásadní pracovnprávní instituty v rámci existující liberální právní úpravy ZP a má významný podíl na stabilit pracovnprávních vztah v odvtví. Nkterá ustanovení mají doporuující charakter, ímž je dán prostor pro konkrétnjší sjednání uritých závazk v podnikových kolektivních smlouvách (dále PKS). Existence KSVS, vedení sociálního dialogu má nepochybn píznivý vliv i na vnitní sociální prostedí ve stavebních firmách a pozitivn pispívá k ekonomické stabilit. Z údaj, které jsou obsaženy v tabulkách, vyplývá, že v oblasti stavebnictví mají KSVS dlouholetou tradici. Do roku 1998 byly uzavírány dv smlouvy, od roku 1999 už jen jedna. Existence pouze jedné smlouvy je výhodnjší z hlediska nastavení standard v celém odvtví, nevznikají rozpory mezi rozdílnou úpravou ve více smlouvách. 5