DAN byla mým záchranným lanem! Julika je filmová dokumentaristka, která se vydala do Indonésie a posléze až do své vysn?né destinace na ostrov? Kri v?ásti sv?ta zvané Západní Papua. I když se jedná o zkušenou potáp??ku s n?kolika sty absolvovanými ponory, její báje?né dobrodružství zdaleka neprob?hlo tak, jak plánovala. B?hem p?íprav na cestu se Julika pojistila u známé pojiš?ovny, která uzavírá pojišt?ní i na potáp?ní. Se svou cestovní kancelá?í si všechno d?kladn? zkontrolovala, aby se p?esv?d?ila, že je pojišt?na skute?n? správn? a?ádn?. Proto ji ani nenapadlo, že by se m?la rad?ji pojistit dvojnásobn?, a sice i u DAN. Když si te? na to vzpomene, nenapadá ji nic jiného než: Jak jsem se mohla tak mýlit! Sv?j p?íb?h vylí?ila Julika takto: Po p?íjezdu k pr?livu ve Východním Sulawesi jsem si odpo?ala a následující den jsem asi o p?l t?etí odpoledne uskute?nila sv?j první ponor. B?hem dalších p?ti dn? jsem absolvovala celkem osm ponor?. Nejhlubší ponor ze všech byl do hloubky 26 metr?. Jednalo se o zcela snadné ponory bez v?tší fyzické zát?že, protože nás doslova rozmazlovali dokonce jsme ani nemusely zdvihat?i nosit lahve se vzduchem. Místa potáp?ní byla vzdálená jen deset minut plavby?lunem, p?i žádném ponoru se nevyskytlo žádné proud?ní. Mo?ská hladina byla klidná, protože pr?liv je chrán?n ve sm?ru od otev?eného mo?e. Po?así bylo teplé a vál p?íjemný p?ímo?ský vánek.
Naše sestupy byly pomalé. Navzdory t?mto ideálním podmínkám jsem však stále poci?ovala chlad. Na sob? jsem vždy m?la sedmimilimetrový neoprénový oblek bez rukáv?, ale s dlouhými nohavicemi a s trikem lycra, p?esto mi bylo pokaždé brzy zima a b?hem ponor? jsem se chladem doslova t?ásla. Pronajala jsem si regulátor, s kterým jsem m?la problémy kv?li net?snosti. Vedoucí potáp?ní si nejd?íve myslel, že je regulátor v po?ádku, ale po jeho dalším použití a mé op?tovné stížnosti se ukázalo, že m?l prasklou membránu. Dostala jsem tedy jiný a s tím nebyly žádné problémy. Po prvním nebo druhém ponoru druhého dne, asi p?l hodiny po ponoru, jsem sed?la se svou p?ítelkyní a najednou jsem za?ala poci?ovat mírné brn?ní v levé noze. Okamžit? jsem se rozhodla ohlásit to vedoucímu potáp?ní. Ten se mne zeptal, zdali mám bolesti v kloubech nebo vyrážku, což m?j p?ípad nebyl, takže jsme celé záležitosti p?estali v?novat pozornost. Po následných ponorech se zdálo, že pocit jehli?ek zmizel. Ale po jednom dalším pozd?jším ponoru, jsem znovu oznámila, že v levé noze mám zase jehly a špendlíky. Ani to však vedoucí potáp?ní nepovažoval za n?co vážného a mn? se p?íznaky nezdály být natolik silné, že by mohly znamenat n?jaké varování. Mezitím jsem se za?ala cítit jako p?i nachlazení a usoudila jsem, že jsem jednoduše nastydla. Poslední ponor jsem provedla v pátek 13.?ervna v 8.30 dopoledne. V ned?li 15.?rvna, tedy o dva dny pozd?ji, jsem odlet?la do Západní Papuy, mé nejvzdálen?jší vysn?né destinace. Jednalo se o devadesátiminutový let ve výšce asi 5700 metr?. A práv? b?hem letu jsem zjistila, že brn?ní v mé levé noze zna?n? zesílilo, navíc mn? za?ala brn?t i levá ruka. Poté jsem s kolegy potáp??i absolvovala t?íhodinovou plavbu?lunem od pevniny k nádhernému ostr?vku Kri, který je celý pokrytý tropickým deš?ovým pralesem a obklopen korálovým útesem. Potáp?ní, které nás?ekalo, m?lo pat?it k tomu nejkrásn?jšímu a nejzajímav?jšímu, co jsem dosud zažila. Dopadlo to však
jinak. Sm?la mi vytrhla ten sen p?ímo z mých rukou. Brn?ní v levé ruce a noze p?etrvávalo. N?kolik dalších dn? se p?íznaky sice nezhoršovaly, ale také neustupovaly. Navíc jsem za?ala poci?ovat mírný tlak na plících. S t?žkým srdcem jsem si p?iznala, že na ostrov? Kri se potáp?t nemohu. Neustávající brn?ní mi za?alo d?lat starosti, proto jsem se rozhodla kontaktovat DAN v Jižní Africe a požádat je o odbornou radu. Ale i v našem sv?t? moderní komunikace, kde jsou mobilní telefony stejn? d?ležité jako boty, jsem se nacházela v onom vzácném prostoru, kde nebyl mobilní signál a ani se zde nedalo p?ipojit k internetu, tedy krom? možnosti vydat se na mo?e a dojet po asi p?lhodinové plavb? na opa?ný konec ostrova. Tam jsem musela vyšplhat do t?etího patra jakési bambusové v?že, abych kone?n? získala p?ipojení. Bohužel jsem mohla komunikovat pouze pomocí SMS, protože p?ed odjezdem z Kapského M?sta jsem naivn? aktivovala ROAMON, což znamená, že se nedá telefonovat, pouze posílat a p?ijímat esemesky. Manažerka ostrova mi laskav? nabídla sv?j osobní telefon, nebo? na ostrov? neexistuje žádný ve?ejný telefon. Dokor Jack Meintjes,?editel zdravotní služby DAN Jižní Afrika, m?j p?ípad vyhodnotil a se svými kolegy došel k záv?ru, že p?íznaky ukazují na dekompresní nemoc (DCI), zvlášt? také proto, že se výrazn? zhoršily ve vyšší poloze. Navrhli okamžitou p?epravu do rekompresní komory. Díky kontaktování DAN jsem mluvila se zkušenými odborníky na potáp??skou medicínu, kte?í okamžit? dokázali vyhodnotit mou situaci a také u?init rychlá rozhodnutí. Když jsem zavolala své pojiš?ovn? v Johannesburgu, ptali se, jestli jsem nakažlivá a ohrožuji své okolí, navíc se divili, že jsem s tou nemocí mohla vystoupat na v?ž a nakonec za?ali plánovat, že by sehnali n?jakého léka?e, který by m? navštívil a vyšet?il. V?bec si neuv?domovali, že v p?ípad? DCS je?as zásadn? d?ležitým faktorem. Navíc je Kri ostrovem, kam jezdí jenom jedna lo? týdn?. I když jsem nebyla?lenkou DAN, lidé z této organizace zasáhli a pomohli mi, jak nejlépe to šlo, navíc se mnou z?stávali v neustálém spojení. V tomto odlehlém kout? sv?ta se stala DAN doslova mým záchranným lanem. Byla jedinou institucí, která mne brala vážn? a poskytla mi profesionální rady. Když jsem tehdy do DAN zavolala, ihned mne spojili s léka?em, zaznamenali veškerou mou korespondenci i hovory, pomocí GPS zjistili mou p?esnou polohu na ostrov? a spustili plán evakuace to vše, aniž bych byla jejich?lenem!
Doktor Meintjes,?editel zdravotní služby DAN, napsal dopis letecké spole?nosti s vysv?tlením, že mám DCS a doporu?il, abych dostávala kyslík, jestliže se p?íznaky stanou akutními. Na radu od DAN jsem tedy nastoupila na cestu, abych mohla podstoupit lé?bu. B?hem letu ze Západní Papuy do Manada ve výšce 5700 metr? brn?ní podle o?ekávání zesílilo. Z DAN mi pomocí SMS poradili, že jestliže nebude v Manadu léka?ský odborník na potáp?ní, a? se vydám do Singapuru. Po p?íletu na mne nikdo ne?ekal, cestovní pojiš?ovna neprovedla žádné p?ípravy pro p?epravu do komory, nebyl tam doktor vyškolený na potáp??skou a hyperbarickou medicínu, prost? tam nebylo p?ipraveno v?bec nic, proto jsem se ihned rozhodla pokra?ovat do Singapuru, protože další let by následoval až za n?kolik dní. (Poznámka: Jeden?tená? jihoafrických novin m? kritizoval v tom smyslu, že jsem jako zkušená potáp??ka nem?la nastoupit do letadla, když jsem v?d?la, že se p?íznaky z?ejm? zhorší. Mé rozhodnutí bylo informované a u?in?né SPOLE?N? S DAN, protože na míst? komory v Manadu nebylo možné sehnat léka?e odborníka na potáp??skou medicínu). Na letišti m? rychle vyšet?il letištní léka?, který mne do letadla pustil, hlavn? také díky dopisu od doktora Meintjese, v kterém bylo doporu?eno poskytnutí kyslíku v p?ípad? nutnosti, a tato informace byla p?edána posádce mého letu. (Poznámka: Jsem spíše opatrná potáp??ka a uv?domovala jsem si, že nejhoršími p?íznaky, nap?. ochrnutím nebo slepotou, netrpím. V takovém p?ípad? bych to musela?ešit jinak.) Ve výšce asi 12000 metr? jsem p?estala cítit prsty na levé ruce, za?aly mi bolesti v levém záp?stí i v celé levé paži, brn?ní v levé noze a v prstech na chodidle i v levé ruce se rozší?ilo i do pravé strany. Bylo jasné, že se situace zhoršuje. Po p?istání jsem zjistila, že má cestovní pojiš?ovna zase nezorganizovala žádnou asistenci, tak jsem se vydala k rekompresní komo?e na vlastní p?st sm?rována radami prost?ednictvím SMS od svého p?ítele z Kapského M?sta, který celou p?epravu koordinoval s DAN. Dorazila jsem do vynikající nemocnice Tan Tock Seng, kde se mne ujal doktor Michael Ong. S ním na mne?ekal celý jeho tým, navzdory pozdní no?ní hodin?. Po vyšet?ení jsem byla p?evezena do pr?hledné akrylátové komory, kde mi byla na p?t hodin nasazena hyperbarická kyslíková terapie (HBOT - Hyperbaric Oxygen Therapy) podle šesté tabulky amerického námo?nictva. P?íští den se stejná terapie opakovala. Ob? procedury prob?hly hladce a brn?ní zesláblo. Po následném jednodenním odpo?inku jsem absolvovala t?etí pobyt v komo?e, tentokrát podle páté tabulky amerického
námo?nictva a po dobu 3 hodin (celkem tedy 13 hodin). Nyní jsem zpátky v Kapském M?st?, a i když se m?j vysn?ný výlet za potáp?ním doslova rozpadl, aspo? jsem se bezpe?n? vrátila! Hlavní dík za to pat?í p?edevším odborník?m z DAN, kte?í trvali na tom, že se musím dostat ke kvalifikovanému potáp??skému léka?i a do komory, což si ov??ili i u kancelá?e DAN odpov?dné za oblast Asie a Tichého oceánu. Bez DAN už bych se nikdy na potáp??skou výpravu nevydala. Jaké ponau?ení si vzít z této mé zkušenosti? 1. Ne vždy se projevuje DCI zcela typicky a jednozna?n?.?lov?k nemusí mít bolesti kloub? nebo vyrážku! I slabé p?íznaky je nutno brát vážn?. 2. DCI nemusí být zp?sobeno výhradn? potopením se p?íliš hluboko nebo vystoupením p?íliš rychle. 3. Než se vydáte na cestu, zkontrolujte si nastavení svého mobilu, abyste si byli jisti, že v nouzové situaci, v jaké jsem se ocitla já, budete moci telefonovat i p?ijímat hovory bez problém?. 4. Neriskujte cestování za potáp?ním bez DAN! S DAN jste od samého po?átku nouzového telefonátu (nebo jen telefonátu s žádostí o radu) okamžit? spojeni s vysoce vyškolenou a kompetentní osobou, která váš problém vyhodnotí a dokáže vás nasm?rovat na léka?e specialistu na potáp??skou medicínu. S profesionálním zdravotním odborníkem na potáp?ní budete hovo?it b?hem n?kolika vte?in. Kdyby si náhodou nebyl n??ím jistý, okamžit? zorganizuje interní kolegiální spolupráci. 5. Nespoléhejte se jen na b?žné cestovní pojišt?ní. V takových p?ípadech jednáte pouze s call centrem. V mém p?ípad? kontaktní osoba známé a velké pojiš?ovny: p?i telefonickém kontaktu tvrdila, že nejsem pojišt?ná na potáp?ní, i když opak byl pravdou; divila se, že jsem se kv?li telefonickému spojení dokázala vyšplhat na n?jakou v?ž, i když mám takovou nemoc ; divila se, že bych mohla let?t letadlem, i když ta nemoc je ur?it? nakažlivá ; informovala léka?e i komoru v Singapuru o nesprávném?ase mého p?íletu/p?íjezdu, i když zmín?ná pojiš?ovna dostala písemn? mé letové?asy; pot?ebovala n?kolik dní na to, aby získala povolení objednat nelinkový?lun, kterým bych se dostala z ostrova na pevninu; do té doby jsem už dávno z Indonésie odjela; musela komunikovat s mnoha mezi?lánky, což znamenalo, že jsem vlastn? nem?la jednu jedinou kontaktní osobu a prakticky pokaždé, když jsem se do té pojiš?ovny dovolala, hovo?ila jsem vždy s n?kým jiným, který nev?d?l o potáp??ské a/nebo hyperbarické medicín? v?bec nic; ignorovala písemnou nabídku od DAN, že jsou ochotni pomoci. Záv?r Když jde o život, nemáte?asu nazbyt. S DAN jsem se p?esv?d?ila, že se ni?ím nezdržovali. Spušt?ní záchranné akce a s tím spojené rozhodování bylo okamžité. Málokdy jsem zažila takovou efektivitu a profesionalitu. Jak je na tom Julika nyní? Julika se našt?stí nachází na cest? k plnému uzdravení: Doktor Meintjes (DAN SA) odhaduje, že
jsem p?išla asi o 15% kapacity plic, což možná získám?asem zp?t, i když asi n?jaká menší ztráta z?stane. K potáp?ní jsem se zatím nevrátila, protože žiju v Kapském M?st? a, up?ímn??e?eno, tam je na mne p?íliš studená voda! Odborníci od DAN mi také poradili, že pokud bych se cht?la znovu potáp?t, musela bych podstoupit d?kladné zdravotní vyšet?ení, aby se zjistilo, zdali jsem k potáp?ní zp?sobilá, a jestliže by odpov?? vyzn?la kladn?, pak by se muselo posoudit, zdali nepot?ebuji n?jakou vlastní specifickou tabulku, podle které bych si stanovovala profily speciáln? pro sebe. Prost?edí pod vodou je pro mne siln? emocionální záležitostí, v n?m zažívám klid a mír, tam cítím, že žiju naplno. S takovou vášní pro potáp?ní a pro sv?t pod vodou doufáme, že se Julika k potáp?ní vrátí, a to již brzy. Dalším pom?rn? tvrdým následkem této zkušenosti s DCI je fakt, že celá tato akce ji stála n?kolik tisíc dolar? navíc. Zde je t?eba zd?raznit, že i když se od DAN dostane zdravotních rad všem potáp???m, pouze?lenové DAN jsou pojišt?ni na následné náklady podle druhu svého?lenství a typu zran?ní (pot?ebné lé?by). Rovn?ž upozor?ujeme, že DAN m?že za?ídit asistenci p?i nouzové evakuaci pouze pro stávající?leny DAN, proto se ujist?te, zdali je vaše?lenství stále aktuální. Nehody se mohou stát a také se stávají. Proto je zásadn? d?ležité, abyste byli?ádn? chrán?ní. Pod?lte se o p?íb?h Juliky i se svými potáp??skými kolegy. Záv?re?né poznámky od Johna Lippmanna, výkonného?editele DAN AP Z prostého pohledu na profily hloubek a?as? poskytnutých Julikou je obtížné rozpoznat, kde vznikl problém, protože tyto údaje jsou v podstat? obecné a normální. Pouze vyhodnocením graf? profilu minutu po minut? by se vid?lo, jestli tam nebyly n?jaké výstupy p?íliš rychlé, jak dlouho se zdržovala v jakých hloubkách, a ješt? další faktory, které mohly p?isp?t k propuknutí DCI. K faktor?m, které ur?it? mohly sehrát d?ležitou roli, pat?í dehydratace, námaha, sou?asný zdravotní stav a stupe? fyzické zp?sobilosti. Letové?asy: P?ílet v ned?li 8.?ervna ráno. (Singapur-Manado) První ponor následujícího dne, 9.?ervna v 3.30 odpoledne. Poslední ponor v pátek 13.?ervna. Odlet v ned?li 15.?ervna kolem poledne. Další poznámky: M?jte vždy svého buddyho a vždy se potáp?jte s divemasterem. JULIKA'S DIVE PROFILE SUMMARY Datum Maximální hloubka Celkový?as potáp?ní?as pod vodou 9?erven 2008 18m 58 min 3.30pm 10?erven 2008 22m 60 min 9am 10?erven 2008 16m 64 min 4pm 11?erven 2008 22.7m 69 min 11.30am 11?erven 2008 19.2m 71 min 3pm 12?erven 2008 26.7m 63 min 8.30am 12?erven 2008 23.9m 68 min 11.30am
13?erven 2008 10m 65 min 8.30am