Lázeňské a wellness služby VY_32_INOVACE_73 AUTOR: Naděžda Neherová ANOTACE: Prezentace slouží k seznámení s historií lázeňství a wellness Klíčová slova: Swot, analýza
Silné stránky Díky geologické stavbě má ČR bohatý výběr minerálních a termálních pramenů, léčivých vod a peloidů, jakož i klimatických podmínek, které umožňují širokou a rozmanitou nabídku lázeňské léčby.
Tradice a zkušenosti s lázeňskou léčbou. Většina lázeňských míst je lokalizována v krásném přírodním prostředí a je pro ně typická specifická architektura kolonád, parků a lázeňských budov a dalších zařízení, která vytváří typickou atmosféru místa a je památkovým skvostem Rozvinutá lázeňská infrastruktura v řadě lázeňských míst. Relativní cenová výhoda pro zahraniční návštěvníky.
Slabé stránky Dosud plně nevyužité možnosti (včetně kapacitních možností) pro zvýšení léčených pacientů, včetně cizinců. Lázeňská místa mají rozdílnou kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb a kvalitu infrastruktury, což vede k situaci, kdy některá lázeňská místa slouží pouze tuzemské, v naprosté většině pojištěnecké klientele. Absence kategorizace a klasifikace lázeňských zařízení, která by přispěla k větší transparentnosti trhu a zvýšila kvalitu služeb.
Neujasněné podmínky a budoucnost financování tuzemských pacientů (zatím málo využívaná forma spolupodílového financování pobytu). Úpadek nebo zánik některých lázeňských objektů v průběhu transformace (např. Lázně Běloves, Lázně Kyselka, aj.).
Nedostačující marketing ze strany lázeňských společností jak v tuzemsku, tak i v zahraničí (propagaci českých lázní zajišťuje zejména agentura CzechTourism). Chybí polyfunkčnost lázeňské nabídky vysokohorská lázeňská místa, přírodní léčivé zdroje ve velkých městech, apod. Minimální počet klimatických lázeňských míst.
Příležitosti Zvýšit a soustředit marketing a propagaci českého lázeňství (zatím hlavně CzechTourism, nutno zapojit i zájmové asociace a významné podnikatelské skupiny). Uplatnit kooperaci všech zainteresovaných subjektů v marketingové praxi a zejména v nabídce komplexních služeb v lázeňské destinaci (management lázeňské destinace). Usilovat o zachování trendu příjezdů zahraničních hostů do lázeňských zařízení (ekonomické přínosy pro lázeňské subjekty i významné devizové přínosy pro stát).
Využívat možnosti přeshraniční spolupráce, zejména u mimoevropských hostů. Větší uplatnění tzv. příspěvkové léčby pro tuzemské pacienty. Reakce na nové požadavky na lázeňské služby kratší pobyty, wellness pobyty, relaxační a antistresové programy, apod. Činnost nově zřízeného Ústavu lázeňské medicíny, který by měl navázat na tradice původního Výzkumného ústavu balneologického
Rizika Nejasná budoucnost financování zdravotnictví včetně lázeňské léčby. Zanedbanost lázeňské infrastruktury by mohla odradit náročnější zahraniční návštěvníky. Bariérou návštěvnosti by mohly být i nadále trvající malé jazykové znalosti personálu lázní, v některých případech malá ochota a chybějící vstřícnost. Vznik řady nových lázeňských zařízení, která neposkytují dostatečně kvalitní služby v oblasti léčebného lázeňství.
Zdroje KNOP, K.,(1999). Lázeňství - ekonomika a management. Praha: Grada 1999. SEIFERTOVÁ, Věra. Marketing v lázeňském cestovním ruchu.[s.l]:pragolinie,2003,120s. ISBN80-865-92-00-6. PALÁTOVÁ, Monika. Marketing strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing,2004,341s. ISBN80-247-1014-5.