9 Aps 5/2010-81 ízení p ed soudem: ochrana proti nezákonnému zahájení vytýkacího ízení; ochrana proti ú elov prodlužovanému vytýkacímu ízení; ochrana p ed zaevidováním v databázi EUROCANET. Da ové ízení: vytýkací ízení ROZSUDEK Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010 Související legislativa R: 43 zákona. 337/1992 Sb. 65, 82 zákona. 150/2002 Sb. Související legislativa EU: na ízení Rady (ES). 1798/2003 Související judikatura R: 29 Af 134/2011-307 - Usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 28.08.2012 II. ÚS 334/02 - Dan a poplatky 10 A 44/2013-71 - Usnesení Krajského soudu v eských Bud jovicích ze dne 04.07.2013 31 Af 90/2012-21 - Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 01.10.2012 30 Af 159/2011-24 - Rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 27.03.2014 30 Af 54/2012-109 - Rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 21.03.2014 9 Afs 279/2014-29 - ízení p ed soudem: žaloba na ochranu p ed nezákonným zásahem; žaloba proti ne innosti. Da ové ízení: da ová kontrola p ed vym ením dan 11 A 147/2014-43 - Dan - da z p idané hodnoty 30 A 20/2014-77 - Stavební zákon 7 Afs 10/2006-57 - Da ové ízení: vym ení dan. Da z p idané hodnoty: vym ení nadm rného odpo tu 8 Aps 6/2007-247 - ízení p ed soudem: nezákonný zásah; d vodnost žaloby 2 Afs 144/2004-110 - ízení p ed soudem: ochrana p ed da ovou kontrolou jako nezákonným zásahem 5 Afs 92/2008-147 - Da ové ízení: lh ta pro zahájení vytýkacího ízení 30 Af 4/2011-75 - Usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 14.03.2011 1 Ans 10/2012-52 - Da ové ízení: postup k odstran ní pochybností 30 A 27/2010-84 - Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17.05.2011 3 Azs 33/2004-98 - ízení p ed soudem: d vody kasa ní stížnosti 22 Af 105/2010-111 - Usnesení Krajského soudu v Ostrav ze dne 26.01.2012 45 Af 1/2012-21 - Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20.06.2012 10 A 106/2012-28 - Usnesení M stského soudu v Praze ze dne 08.08.2012
Právní v ta: I. Prost edkem právní ochrany proti tvrzenému nezákonnému zahájení vytýkacího ízení ( 43 zákona. 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk ) je žaloba dle 65 a násl. s.. s. podaná proti kone nému rozhodnutí správce dan ve v ci vym ení dan, nikoli žaloba na ochranu p ed nezákonným zásahem dle 82 s.. s. Prost edkem právní ochrany proti ú elov prodlužovanému vytýkacímu ízení ( 43 zákona o správ daní a poplatk ) je žaloba ne innostní podaná dle 79 a násl. s.. s. II. Žalobu na ochranu p ed nezákonným zásahem ( 82 s.. s.) spo ívajícím v ší ení ur ité informace prost ednictvím formulá SCAC 2004 rozeslaných do jiných lenských stát Evropské unie, jakož i v zaevidování žalobce v databázi EUROCANET (European Carousel Network) nelze odmítnout ve smyslu 85 s.. s., nebo žalobce nemá k dispozici jiné právní prost edky, jimiž by se mohl p ed tvrzeným nezákonným zásahem domáhat ochrany. V c: Spole nost s ru ením omezeným Gladius International proti Finan nímu ú adu v Olomouci o ochranu p ed nezákonným zásahem, o kasa ní stížnosti žalobce. Žalovaný vedl se žalobcem celkem 8 vytýkacích ízení na dani z p idané hodnoty (dále také "DPH"), v emž žalobce spat oval nezákonný zásah ve smyslu 82 s.. s. Proto podal proti postupu pracovníka správce dan námitku podle 43 odst. 2 ve vazb na 16 odst. 4 písm. d) da ového ádu. V následné žalob podané u Krajského soudu v Ostrav žalobce popsal, v em konkrétn nezákonný zásah spat uje a jak se vytýkané jednání projevilo ve zkrácení jeho práv V p ípad vytýkacích ízení za zda ovací období listopad 2007 až erven 2008 spat oval nezákonný zásah jednak v samotném zahájení vytýkacích ízení na dani z p idané hodnoty, a to zejména v tom, že výzvy, kterými správce dan vytýkací ízení zahájil, nespl ují zákonem stanovené podmínky, dále pak v provád ní vytýkacích ízení, která jsou dle žalobce vedena i p esto, že žalobce v jejich pr b hu odstranil veškeré pochybnosti ohledn uplat ovaných nárok na odpo et dan a veškeré úkony správce dan jsou in ny ú elov bez zákonem stanoveného podkladu. Dále se žalobce domáhal, aby soud žalovanému p ikázal obnovit stav p ed odesláním formulá SCAC 2004 a dodate n informoval všechny adresáty, že se žádným zp sobem nepodílí na karuselových obchodech. Nezákonný zásah spat oval v konkrétním jednání pracovníka správce dan, z jehož iniciativy došlo k tomu, že do jiných lenských stát Evropské Unie byla o žalobci odeslána zcela lživá informace. Formulá e SCAC 2004 s touto ni ím nepodloženou informací byly poprvé odeslány do jiných lenských stát Evropské Unie dne 5.5. 2008, p i emž u adresát vzbudily dojem, že žalobce byl orgány innými v trestním ízení usv d en z aktivní ú asti na karuselových obchodech. V d sledku t chto informací
za ali p íslušní správci dan vyšet ovat dodavatele žalobce a n kte í z nich v tomto d sledku p erušili s žalobcem obchodní spolupráci. Žalobce se dále domáhal ochrany proti jednání žalovaného, kterým zaevidoval st žovatele do registru EUROCANET (European Carousel Network), a domáhal se, aby krajský soud p ikázal žalovanému st žovatele z tohoto registru vy adit. Dle st žovatele se jedná o neformální sí mezi lenskými státy Evropské Unie pro rychlou vým nu informací týkajících se potencionálních podvod typu "missing trader". Žalobce se do této sít dostal na základ svévole konkrétního pracovníka správce dan, p i emž d sledkem této evidence je, že po vykázání obchodní transakce uzav ené se žalobcem jsou všichni obchodní partne i žalobce okamžit p íslušnými správci dan prov ováni a mnozí z nich okamžit ukon ují obchodní spolupráci. Žalobce se proto domáhal, aby krajský soud žalovanému: (1) zakázal pokra ovat v nezákonných vytýkacích ízeních vedených u n j na dani z p idané hodnoty za zda ovací období listopad 2007 až erven 2008 a sou asn mu p ikázal (2) obnovit stav p ed odesláním formulá SCAC 2004 a dodate n informovat všechny adresáty, že se nijak nepodílí na karuselových obchodech; (3) ukon it zásah ve form jeho evidování v registru EUROCA- NET, a tudíž žalobce z tohoto registru vy adit a (4) umožnit žalobci nahlédnout do všech písemností spisu, a to v etn písemností za azených v neve ejné ásti spisu a také v etn písemností, které se vztahují k jeho v ci, avšak sou ástí spisu se nikdy nestaly Krajský soud žalobu pro nevy erpání opravného prost edku dle 85 s.. s. odmítl. Na posuzovaný p ípad aplikoval usnesení rozší eného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, j. 2 Afs 144/2004-110,. 735/2006 Sb. NSS, a dosp l k záv ru, že stejn jako v p ípadech nezákonné da ové kontroly, tak i v p ípadech vytýkacího ízení, je t eba, aby st žovatel vy erpal námitky dle 16 odst. 4 písm. d) da ového ádu. Výše uvedené žalobce nesplnil, když jeho námitka uplatn ná v da ovém ízení nesm ovala tak, jak tomu bylo v žalob na vytýkací ízení kv ten až erven 2008, a navíc neobsahovala ani jednu námitku, která by odpovídala námitkám obsaženým v žalob. Žalobce (st žovatel) napadl usnesení krajského soudu kasa ní stížností, v níž mimo jiné namítal, že nosný bod žaloby, tj. nezákonnost vytýkacích ízení jako takových, byl v jeho námitce uplatn né v pr b hu da ového ízení obsažen. Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Ostrav zrušil a v c mu vrátil k dalšímu ízení. Z od vodn ní: (...) Otázkou, kterou je nutno v nyní projednávané v ci posoudit, je napln ní zákonných p edpoklad pro odmítnutí žaloby, aniž by se soud mohl zabývat vlastním meritem v ci, tedy d vodností žaloby.
Ustanovení 82 s.. s. pod nadpisem "žalobní legitimace" stanoví, že každý, kdo tvrdí, že byl p ímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zam en p ímo proti n mu nebo v jeho d sledku bylo proti n mu p ímo zasaženo, m že se žalobou u soudu domáhat ochrany proti n mu, trvá-li takový zásah nebo jeho d sledky anebo hrozí-li jeho opakování. Podle 85 s.. s. je však žaloba nep ípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prost edky. V této souvislosti Nejvyšší správní soud konstatuje, že ízení o ochran p ed nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je subsidiární formou soudní ochrany ve správním soudnictví, která pokrývá širokou škálu tzv. faktických zásah a která nastupuje jen v p ípad, že jiná právní možnost ochrany chybí. Nejvyšší správní soud p ezkoumal napadené usnesení a dosp l k záv ru, že úvahy krajského soudu jsou jednak nesprávné a dále i na samé hranici p ezkoumatelnosti. Z od vodn ní krajského soudu o aplikovatelnosti usnesení rozší eného senátu zdejšího soudu ze dne 31. 8. 2005, j. 2 Afs 144/2004-110, na nyní projednávanou v c nelze zjistit, na základ jakých úvah krajský soud dosp l k záv ru, že vytýkací ízení stejn jako da ová kontrola mohou podle okolností p edstavovat nezákonný zásah, proti kterému je nejprve nutno vy erpat námitky dle 16 da ového ádu a až následn je možno domáhat se ochrany proti popsanému jednání žalobou dle 82 s.. s. Da ová kontrola a vytýkací ízení mají bezesporu adu spole ných jmenovatel a oba instituty lze ozna it za komplexní kontrolní postupy uplat ované p i správ daní. To však automaticky neznamená, že lze t mto institut m p isuzovat stejný charakter i z hlediska p ípadné procesní obrany da ového subjektu. Rozší ený senát Nejvyššího správního soudu ve shora uvedeném usnesení, jehož záv ry krajský soud bez dalšího vztáhl na nyní projednávanou v c, zd raznil, že "da ová kontrola je zpravidla zahájena protokolem a ukon ena sepsáním a podepsáním zprávy o da ové kontrole, tedy souboru relevantních poznatk z da ové kontroly vyplynuvších. Tuto zprávu charakterizoval Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. II. ÚS 334/02, Sb. n. u. ÚS, sv. 30,. 63, s. 129 tak, že ji nelze pokládat za rozhodnutí, nebo na jejím základ nejsou da ovému subjektu ukládány povinnosti nebo p iznáváno právo ve smyslu 32 da ového ádu, ale za pouhý podklad pro p ípadné vydání rozhodnutí v da ovém ízení, tj. platebního vým ru nebo dodate ného platebního vým ru. Da ová kontrola je tedy svou povahou procesem kontrolním a nikoliv rozhodovacím. P ípadný dodate ný platební vým r, jímž by správce dan na základ výsledk da ové kontroly dom il da, již není sou ástí da ové kontroly. Pokud dodate ný platební vým r následuje, tak je to až po skon ení da ové kontroly a p irozen pouze tehdy, jsou-li výsledkem kontrolních zjišt ní skute nosti od vod ující dodate né stanovení dan. Jsou to práv tyto dv skute nosti, které jsou významné pro další úvahy o charakteru rozhodnutí o námitkách proti postupu správce dan a pro zp sob, jakým lze ve správním soudnictví poskytnout ochranu proti nezákonné da ové kontrole. Za prvé, samotný proces da ové kontroly nemusí vždy vyústit v soudem p ezkoumatelné rozhodnutí. Za druhé, zpráva o da ové kontrole není rozhodnutím ve smyslu 32 da ového ádu. Není však ani rozhodnutím ve smyslu 65 s.. s (...)."
Tyto skute nosti, které považoval rozší ený senát zdejšího soudu za st žejní pro posouzení charakteru da ové kontroly z hlediska možného nezákonného zásahu, však sou asn da ovou kontrolu odlišují od vytýkacího ízení. 2 ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že institut vytýkacího ízení je nástrojem k vyjasn ní, up esn ní i p ípadné korekci údaj uvedených v da ovém p iznání a hlášení p edtím, než bude p istoupeno k vym ení dan i k jejímu dom ení na základ dodate ného da ového p iznání. V souladu s usnesením rozší eného senátu ze dne 27. 7. 2010, j. 5 Afs 92/2008-147,. 2137/2010 Sb. NSS "m že být vytýkací ízení zahájeno nejd íve po podání da ového p iznání i hlášení nebo dodate ného da ového p iznání a nejpozd ji p edtím, než dojde k aktu vym ení dan správcem dan první instance, tj. zejména k vydání platebního vým ru. Vytýkací ízení tedy nelze zahájit a vést poté, co došlo k aktu vym ení dan prvoinstan ním správcem dan, v etn vym ení konkludentního podle 46 odst. 5 zákona o správ daní a poplatk. Správce dan tedy m že poté, co obdrží da ové p iznání i hlášení nebo dodate né da ové p iznání, zahájit vytýkací ízení, a to do té doby, dokud neprovede posouzení vyústivší v konkludentní vym ení. M že je zahájit i poté, co jej da ový subjekt postupem podle 46 odst. 5 v ty prvé in fine d.. požádal o sd lení výsledku vym ení, ale jen za p edpokladu, že takové posouzení ješt neprovedl, a tedy nezaznamenal do p íslušné kolonky da ového p iznání i hlášení nebo dodate ného da ového p iznání." Na druhou stranu zahájení vytýkacího ízení p edstavuje absolutní p ekážku pro možnost aplikace 46 odst. 5 da ového ádu. Správce dan je tak po ukon eném vytýkacím ízení vždy povinen vydat platební vým r, a to i když dosp je k záv ru, že veškeré údaje uvedené da ovým subjektem v da ovém p iznání jsou správné, pravdivé, pr kazné i úplné. Tedy až den vydání platebního vým ru je dnem vym ení dan (srov. rozsudky NSS ze dne 15.3.2007, j. 7 Afs 10/2006-57,. 1872/2009 Sb. NSS, i ze dne 25. 6. 2008, j. 5 Afs 3/2008-81). Z výše uvedeného je nepochybné, že vytýkací ízení m že být zahájeno až po p edložení p íslušného p iznání k dani, a to pouze na základ konkrétních pochybností o údajích v n m uvedených, a na rozdíl od da ové kontroly kon í vždy vydáním rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto dosp l k záv ru, že kasa ní stížnost, ve které se st žovatel domáhá zrušení odmítavého usnesení krajského soudu v ásti týkající se poskytnutí ochrany proti nezákonn zahájenému a vedenému vytýkacímu ízení jako celku, není d vodná. St žovateli sv d í jiný právní prost edek, jímž se m že ú inn domáhat nezákonnosti vedeného vytýkacího ízení. Tímto prost edkem je žaloba podle 65 s.. s., podaná proti každému kone nému rozhodnutí odvolacího správního orgánu (finan ního editelství) ve v ci vym ení dan z p idané hodnoty za uvedená zda ovací období. Tak tomu ostatn bylo i ve v ci rozhodované Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 9 Afs 110/2007, na kterou st žovatel odkazuje. Uvedený záv r pak pln koresponduje s ustálenou judikaturou zdejšího soudu, dle které platí, že ve vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí a žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu má primát žaloba proti rozhodnutí a možnost úsp šn podat žalobu proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nep ipadá v úvahu. Ú astník ízení tedy nem že volit, kterou z t chto žalob bude považovat za výhodn jší a které ízení bude žalobou iniciovat (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 8. 2005, j. 2 Aps 3/2004-42).
I p es výše uvedené je však t eba konstatovat, že v p ípad žalob na ochranu p ed nezákonným zásahem, pokynem i donucením jde vždy o situace mající svojí povahou základ p edevším ve skutkovém stavu, v aktivním konkrétním jednání žalovaného, a už zcela bez jakékoli opory v platném právu i o jednání, které sice formáln vykazuje znaky jednání právními p edpisy upraveného, avšak práv vzhledem ke konkrétní situaci jde o zjevné vybo ení z tohoto zákonného rámce, a to vybo ení natolik flagrantní a nepopiratelné, že jej lze za spln ní ostatních zákonných podmínek za nezákonný zásah, pokyn i donucení považovat. Skute nost, že vytýkací ízení nem že p edstavovat nezákonný zásah ve svém celku, proto pochopiteln nevylu uje, že by v jeho pr b hu nemohlo dojít k takovému faktickému úkonu ze strany pracovníka správce dan, proti kterému by se s ohledem na jeho charakter bylo možné bránit žalobou dle 82 s.. s., tj. p ed samotným vydáním rozhodnutí o vym ení dan. Namítal-li st žovatel, že správce dan vede vytýkací ízení bez právního podkladu, kdy podle jeho názoru docházelo ze strany správce dan k ned vodnému oddalování vym ení dan, m l se namísto ochrany p ed nezákonným zásahem domáhat ochrany ne- innostní žalobou dle 79 s.. s. Kasa ní soud se proto v tomto ohledu ztotož uje se záv ry krajského soudu, nebo i faktické provád ní úkon, jež však nemají žádný právní podklad a jsou uskute ovány s cílem oddálit moment vydání meritorního rozhodnutí, mohou být považovány za ne innost správního orgánu. (...) Jakkoliv Nejvyšší správní soud shledal postup krajského soudu nedostate ným a jeho záv ry nesprávnými, dosp l k záv ru, že odmítnutí žaloby, domáhající se zákazu pokra ovat v nezákonných vytýkacích ízeních a umožn ní nahlédnout do všech písemností spisu, bylo v souladu s 85 s.. s., by z jiných d vod, než ke kterým dosp l krajský soud. Užití jiného d vodu k jinak správnému odmítnutí žaloby však nem že být d vodem pro zrušení rozhodnutí soudu I. stupn v ízení o kasa ní stížnosti; výsledek ízení po p ípadném vrácení v ci k ízení p ed soudem I. stupn - co do praktického efektu pro ú astníka - by byl týž. Podstatné je, aby soud neodmítl v cn jednat tam, kde na to má ú astník ízení právo. Nezbývá proto, než tuto ást kasa ních námitek uzav ít s tím, že rozhodnutí správních orgán a ízení jejich vydání p edcházející jsou podrobeny primárn soudní kontrole v ízeních o žalobách podle 65 a násl. s.. s., a žaloba podaná v režimu 82 s.. s. na ochranu p ed nezákonným zásahem je proto p ípustná až v okamžiku, kdy nelze podat žalobu dle 65 a násl. s.. s. Obdobn se nelze žalobou dle 82 s.. s. domáhat ochrany v t ch p ípadech, kdy se jedná o neod vodn né oddalování vydání meritorního rozhodnutí, tedy fakticky o ne innost správního orgánu. Pokud jde o kasa ní námitky, dle kterých se st žovatel dožaduje zrušení napadeného usnesení o odmítnutí žaloby ve vztahu k té ásti žaloby, ve které se st žovatel domáhal obnovení stavu p ed odesláním formulá SCAC 2004 a povinnosti dodate n informovat všechny adresáty, že se nijak nepodílí na karuselových obchodech, jakož i ukon ení zásahu ve form jeho evidování v registru EUROCANET a jeho vy azení z tohoto registru, dosp l Nejvyšší správní soud k záv ru, že kasa ní stížnost je d vodná.
S krajským soudem lze jist souhlasit v tom, že smyslem a ú elem obligatorního vy erpání jiných prost edk ochrany je skute nost, aby soud do ízení vstupoval pouze tam, kde již není jiná možnost ochrany. V p ípad tvrzeného nezákonného jednání spo ívajícího v rozeslání shora uvedené informace na formulá i SCAC 2004 i zaevidování st žovatele do registru EUROCANET ovšem dosp l Nejvyšší správní soud k záv ru, že st žovatel takovými prost edky ochrany nedisponuje. P edn je t eba zd raznit, že mezinárodní správní spolupráce v oblasti dan z p idané hodnoty nespadá do okruhu úkon upravených v souvislosti s provád ním vytýkacího ízení a jeho právní úpravu neobsahují ani ostatní ustanovení da ového ádu. Úkony, ve kterých je st žovatelem spat ován nezákonný zásah, tj. rozeslání shora uvedené informace na formulá i SCAC 2004, jsou správními orgány provád ny na základ na ízení o správní spolupráci v oblasti dan z p idané hodnoty. 1798/2003/ES a o zrušení na ízení (EHS). 218/92 Rady Evropské unie, nejsou tak úkony provád nými podle da ového ádu. Vým na informací i žádost o poskytnutí informací je z hlediska právní úpravy samostatným, na da ovém ízení nezávislým procesem, jehož primárním cílem je úzká spolupráce správních orgán lenských stát Evropské unie p íslušných ke správ DPH v boji proti da ovým únik m v souvislosti s daní z p idané hodnoty. Za tímto ú elem stanoví toto na ízení pravidla a postupy, které umož ují p íslušným orgán m lenských stát spolupráci a vzájemnou vým nu všech informací, které jim mohou pomoci správn vym it DPH, jakož i pravidla a postupy pro vým nu n kterých informací elektronickými prost edky, zejména pokud jde o DPH u obchodních operací uvnit Spole enství. Vzhledem ke skute nosti, že tyto úkony správních orgán nejsou dle uvedeného p edpisu nutn podmín ny konkrétním da ovým ízením, nemusí následovat žádné rozhodnutí ve v ci, v rámci kterého by mohl da ový subjekt napadat i p edcházející postup správce dan. Samotné na ízení. 1798/2003/ES žádný prost edek, kterým by se mohl da ový subjekt dožadovat ochrany proti p ípadným exces m ze strany správních orgán, u in ným v rámci mezinárodní spolupráce, neupravuje. Záv ry krajského soudu o odmítnutí žaloby pro nevy erpání námitek dle 16 odst. 4 písm. d) da ového ádu jsou tedy neudržitelné. Obdobn jsou neudržitelné také záv ry krajského soudu o odmítnutí žaloby pro nevy erpání námitek dle 16 odst. 4 písm. d) da ového ádu v p ípad tvrzeného neoprávn ného evidování st žovatele v systému EUROCANET. Na ízení. 1798/2003/ES o systému EUROCANET ml í, da ový ád taktéž. Dle st žovatele p edstavuje tento systém neformální sí pro vým nu informací mezi lenskými státy Evropské unie, týkajících se potencionálních podvod typu "missing trader". Tato sí byla zavedena na základ iniciativy Belgie a podpo ena Komisí. Žalovaný ve vyjád ení k žalob tvrdí, že eská republika je prost ednictvím Ministerstva financí pouze pasivním p íjemcem informací z této databáze, nebo jako lenský stát EU se aktivn nezapojuje do p edávání dat do této databáze. Existence databáze EUROCANET tak není mezi stranami sporná. P ípadná evidence da ového subjektu v této databázi je p itom samostatným, na da ovém ízení nezávislým úkonem, p i emž da ové p edpisy neupravují opravný prost edek, prost ednictvím kterého by byl da ový subjekt oprávn n proti jeho zanesení do této evidence i databáze brojit. P ípadná evidence
st žovatele v tomto systému proto p edstavuje faktický stav, a v p ípad, kdy má da ový subjekt pochybnosti o zákonnosti tohoto stavu, je oprávn n se za spln ní ostatních zákonem stanovených podmínek obrátit na správní soud s žalobou podanou dle 82 s.. s., nebo nemá jinou zákonem upravenou možnost obrany. Krajský soud tak namísto odmítnutí žaloby v ásti, ve které se st žovatel domáhal ochrany p ed nezákonným zásahem spo ívajícím v odeslání formulá SCAC 2004, obsahujících informaci o tom, že st žovatel je ú astníkem podvodných transakcí, a v ásti, ve které se st žovatel domáhal ochrany p ed nezákonným zásahem spo ívajícím v jeho evidování v registru EUROCANET, m l p istoupit k jejímu meritornímu posouzení a zvážit napln ní jednotlivých defini ních znak nezákonného zásahu uvedených v 82 s.. s. Jak totiž uvedl rozší ený senát Nejvyššího správního soudu v rozhodnutí ze dne 16. 12. 2008,. j. 8 Aps 6/2007-247,. 1773/2009 Sb. NSS: "Postavení žalobce jako ú astníka ízení o žalob podle 82 s.. s. je [ve spojení s 33 odst. 1 s.. s,. podle n hož jsou ú astníky ízení navrhovatel (žalobce) a odp rce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon] dáno jeho tvrzením. Citované ustanovení 82 s.. s. tak pod nadpisem 'aktivní legitimace' vymezuje okruh tvrzení, která musí žalobce podat, aby jeho procesní úkon (žaloba) m l zamýšlené ú inky, tj. dal vzniku p íslušnému procesn právnímu vztahu a vedl soud k rozhodnutí, tj. výroku sm ujícímu k ochran ve ejného subjektivního práva. V pr b hu ízení je proto nutno zkoumat, zda žalobce tvrzenou aktivní v cnou legitimaci k podání žaloby skute n m l, resp. zda se žalovaný státní orgán tvrzeného zásahu do ve ejných subjektivních práv skute n dopustil (zda je tedy skute n v cn pasivn legitimován). V tomto smyslu je t eba institut aktivní legitimace chápat v tradi ním pojetí jako oprávn ní vyplývající z hmotného práva; má ji ten z ú astník, komu sv d í subjektivní právo nebo povinnost, o n ž se v ízení jedná. Posouzení jednotlivých defini ních znak tvrzeného nezákonného zásahu (zkrácení na právech, nezákonnost zásahu)p edstavuje vždy úvahu ve v ci samé, která v kone ném d sledku m že vést nanejvýš k zamítnutí žaloby se záv rem, že k tvrzenému zásahu v i žalobci nedošlo, nebo že k n mu sice došlo, nebyl však nezákonný, anebo sice nezákonným byl, avšak žalobce jím nebyl p ímo zkrácen na svých subjektivních právech (...) Jednotlivé defini ní znaky aktivní legitimace k žalob podle 82 s.. s. nep edstavují speciální formulace podmínek ízení, p i jejichž 'zjišt né absenci' se klade absolutní p ekážka postupu procesu, takže soud nem že vydat rozhodnutí o v ci, o kterou b ží."