Téma: Pravěké umění ve výuce výtvarné výchovy na prvním stupni ZŠ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Centrum DVPP Závěrečná práce Téma: Pravěké umění ve výuce výtvarné výchovy na prvním stupni ZŠ Program: Učitelství prvního stupně ZŠ Vypracovala: Mgr. Denisa Poršová Odborný konzultant: Mgr. Karel Řepa, Ph.D. České Budějovice rok 2019

Prohlášení Prohlašuji, že svou závěrečnou práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své [typ] práce, a to v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu závěrečné práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky vedoucího a oponentů práce i záznam i o průběhu a výsledku obhajoby závěrečné práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé závěrečné práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne: Podpis:

Anotace Závěrečná práce se zabývá zprostředkováním prehistorické výtvarné kultury žákům prvního stupně ZŠ. Teoretická část pojednává o pravěkém umění a možnostech jeho využití v rámci výtvarně-projektové výuky. Část praktická obsahuje sérii realizovaných lekcí s důrazem na mezipředmětové vztahy, zahrnující rozmanité formy a typy výtvarných činností. Dalším praktickým výstupem budou pracovní listy zaměřené na danou tematiku. Klíčová slova: pravěk, pracovní listy, výtvarná výchova, mezipředmětové vazby, projektová výuka Abstract The final work deals with mediating prehistoric art culture to pupils of primary school. The theoretical part deals with prehistoric art and possibilities of its use in art-project teaching. The Practical section contains a series of realized lessons with an emphasis on cross-curricular relationships, including diverse forms and types of art activities. Another practical output will be worksheets focusing on the subject. Key words: prehistory, worksheets, art education, cross-curricular links, Projectbased learning

Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Karlovi Řepovi Ph.D. za odborné vedení a pozitivní motivaci. Dále děkuji všem, kteří mě v úsilí o vypracování diplomové práce podporovali, především své rodině a kamarádům za velikou trpělivost. V Českých Budějovicích 11. 5. 2019... vlastnoruční podpis

Obsah Úvod... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST... 7 1 Dějiny pravěké výtvarné kultury... 8 1.1 Paleolit... 9 1.2 Mezolit... 13 1.3 Neolit... 13 1.4 Doba bronzová a železná... 15 2 Pravěké umění ve výtvarně projektové výuce... 17 2.1 Vývoj dětského výtvarného projevu... 17 2.2 Projektová metoda... 18 2.3 Mezipředmětové vazby... 19 2.4 Pracovní listy... 20 II. PROJEKTOVÁ ČÁST... 22 3 Výtvarný projekt... 23 3.1 Putování po stopách pravěkých zvířat... 24 3.1.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy... 25 3.2 Lovecká sezóna... 30 3.2.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy... 31 3.3 Jeskynní malíři... 35 3.3.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy... 35 3.4 Zrození ženského ideálu krásy... 39 3.4.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy... 41 3.5 Naleziště plných totemových sošek... 45 3.5.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy... 46 Závěrečné shrnutí... 50 Literární zdroje... 51 Internetové zdroje... 52 Seznam příloh... 53

Úvod Jedním z hlavních důvodů výběru tématu bylo, že jsem chtěla propojit historii s výtvarným předmětem ve čtvrté třídě na základní škole. Vadí mi, že někdy je výtvarná výchova brána jako nepotřebný předmět, ve kterém žáci tvoří bezduché výtvory na nástěnku. Často bývají díla všech žáků stejná a nemohou dát do své tvorby vlastní prožitek, nápad, fantazii a představivost. Setkávám se s názory jiných učitelů, že některé výtvory, které žáci vytvořili, by roztrhali a vyhodili. Míváme, jako učitele, na práce žáků subjektivní názory. Chtěla jsem do hodin výtvarné výchovy zakomponovat důležitost výtvarného umění, které nevnímáme pouze esteticky, ale má funkci magickou, symbolickou, dorozumívací a provází nás na každodenním životě. V teoretické části se zabývám pravěkým uměním, kde zjišťuji a shromažďuji potřebná historická fakta, bez kterých se neobejdu při výkladu látky a tvorby pracovních listů. Učivo probíráme v předmětu vlastivěda, a v hodinách výtvarné výchovy se budeme snažit propojit získané poznatky o pravěku. Také si vyzkoušíme funkčnost tradiční formy výtvarně projektového vyučování. Zamyslíme se nad funkcí výtvarné kultury ve výtvarné výchově na 1. stupni základní školy. V projektové části mé práce vytvořím soubor lekcí, které mohou být další inspirací, jak tvořivě přistupovat k historické tématice. Popisuji podrobně realizaci projektu a výtvarné řady. Každá výtvarná řada je zaměřena na jinou techniku, ale všechny části na sebe navazují a prolínají se. Ve výsledku všechny pasáže dávají harmonický celek. Výtvarnou řadu aplikuji na svou třídu. Snažím se o důkladné reflexe situací, které nastaly během realizace projektu. Výsledkem práce budou pracovní listy, které mohou být podmětem k tvoření pro jiné učitele. 6

I. TEORETICKÁ ČÁST 7

1 Dějiny pravěké výtvarné kultury Nemůžeme doufat, že pochopíme zvláštní začátky umění, jestliže se nepokusíme vmyslet se do duševních pochodů primitivních národů a poznat, jaké zážitky je vedly k tomu, aby obrazy nepovažovali za něco, na co se člověk rád dívá, nýbrž za cosi mocného, co používá. 1 Touto citací jsem chtěla sdělit, že si můžu nastudovat historická fakta, ale neznamená to, že se vcítím do primitivních národů a pochopím jejich uvažování, myšlení a smysl výtvarného vyjádření. Sice se budu zabývat primitivními národy, ale měli bychom si uvědomit, že některé technické dovednosti řemeslníků byly opravdu pozoruhodné. Z této doby se nedochovaly žádné písemné poznatky, ale pouze kosterní pozůstatky a hmotné památky, tak záleží pouze na interpretaci archeologů, jejich subjektivních pohledů. V téhle části představím počátky pravěkého umění, které se datovaly od 6 000 000 let př. n. l., a budu pokračovat až po stěhování národů. Zaměřila jsem se na období paleolitu, mezolitu, neolitu, dobu bronzovou a železnou, jelikož žáci čtvrtých ročníků na 1. stupni základních škol se ve vlastivědě tímto obdobím zabývají. Některé zjištěné poznatky jsem využila pro svou odbornost ve výukových jednotkách, které aplikuji do výtvarné výchovy. 1 GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Praha: Odeon, 1992. Klub čtenářů. ISBN 80-207-0416-7. Str.32 8

1.1 Paleolit Starší paleolit Nejstarší výtvarné projevy se začaly už objevovat v pravěku. Pravěk dělíme na několik období podle historického vývoje. Nejstarší doba kamenná se nazývá starší paleolit. Toto období datujeme asi 600000 až 250000 př. n. l., kdy byly nalezeny pěstní klíny. Pěstní klín byl ruční nástroj mandlovitého tvaru, který vznikal odštěpováním kamenných valounů a sloužil k řezání, bodání i sekání. Při jejich tvorbě se projevovaly estetické a praktické zásady souměrnosti. Střední paleolit Další období můžeme nazývat střední doba kamenná neboli střední paleolit (asi 250000 až 40000 př. n. l.). Stále se rozvíjely pěstní klíny k dokonalosti, výtvarné prvky nacházíme v úštěpové a kostěné industrii. První výtvarné projevy, tak jak známe, potkáváme až v pozdním neboli mladém paleolitu (40000 až 10 000př. n. l.), kdy přichází homo sapiens (člověk moudrý). Homo sapiens již pohřbíval mrtvé, měl představu o posmrtném životě, což dokazují nálezy předmětů u koster v hrobech. Vyráběl již kombinované nástroje, používal dřevo a kámen, uměl rozdělat i oheň to vše zvládal i pračlověk například neandertálec. Oheň nejdříve 9

získávali náhodně např. z blesku. Velkou zajímavostí pro mě bylo, k jakým účelům pravěcí lidé oheň používali. Kromě toho, že oheň byl zdroj světla a tepla, tak mě překvapilo, že úmyslně dokázali vypalovat lesy. Po vypálení místa zjistili, že se zde nachází spousta mrtvých zvířat. Už v té době jsme dokázali, jako lidé, poškozovat přírodu 2. Také lovili organizovaně větší zvířata, z jejich kůží byli schopni si ušít jednoduchý oděv a žít v menších tlupách, v kterých se dorozumívali vlastní řečí. 3 Mladší paleolit Mladší paleolit můžeme dělit na čtyři výtvarné činnosti: jeskyní a skalní malby, sošky lidí a zvířat, drobné předměty zdobené kresbou, rytinou nebo řezbou a šperky. První objevená jeskyně leží ve Španělsku a nazývá se Altamira. Jeskyně byla pravděpodobně obydlená mezi 16 000 až 9 000 lety před naším letopočtem a za jejího nálezce se považuje Don Marcelin. Uvnitř se nacházejí nejstarší malby, na kterých byli zobrazeni převážně bizoni, jelikož byli pro pravěkého člověka zdroj potravy a vedlejších produktů jako kůže, kožešiny, kostí a tuku. Na zobrazených bizonech jde vidět zdatnost malíře, kdy zvládl bravurně zvířecí proporce a práci s barvou. Mimo bizonů se v jeskynních vyskytují malby i mamutů, divokých koní, nosorožců, sobů, medvědů, kočkovitých šelem a občas můžeme zahlédnout i lidské postavy. 4 Je spousta teorií o tom, proč pravěcí lidé začali tvořit jeskynní malby. Jedna z myšlenek je, že se vyvinuly z masek, ale tato myšlenka neměla moc velký úspěch. Druhá hypotéza je přijatelnější, kdy se na stěnách jeskyně objevovaly různé obrazce, které vznikaly působením přírodních vlivů a lidem připomínaly různá zvířata. Následně si řekl, že si může zvířata a jiné motivy tvořit sám. Jeskynní malby člověk tvořil různými rydly a dostupnými barvami, které se převážně pojily s vodou, tukem, krví a močí. Barevná škála byla velmi strohá a pohybovala se mezi teplými barvami, jako jsou žluté, hnědé, červené a bronzové 2 HARARI, Yuval N. Sapiens: stručné dějiny lidstva. Vydání třetí. Přeložil Anna PILÁTOVÁ. Voznice: Leda, 2018. ISBN 978-80-7335-569-2. 3 Dějiny pravěku [online]. [cit. 2019-21-03]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/kapitola/02-pravek/ 4 Pravěk http [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=124 10

odstíny. Těchto odstínů dosahovali smícháním přírodních pigmentů (okr a oxid zinku a manganu). Malby se vyskytovaly hluboko v jeskynních a byly velmi těžce dostupné, proto vlastnili vytvořené svítilny. Dokázali díky nim využívat souhru světla a tmy. Pro své výtvarné umění dokázal malíř využívat i povrch jeskyně, tak dodával malbám určitý druh plastičnosti. Kromě výtvarných prvků se v jeskyni nacházely hliněné amulety zvířat, zásahy zbraní do stěn, otisky lidských nohou na podlaze, to vše mohlo vypovídat o tom, že se v jeskynních mohly konat obřadní rituály. Objevovaly se i otisky rukou a vytlačované prsty v paralelních liniích tzv. makaronská kresba.(viz příloha 1) Malby měly svůj historický vývoj, kdy nejdříve pravěcí lidé zvládali vytvořit otisk svých končetin a následně vystihnout lineární obraz zvířete, tzv. kontura (obrys). Získáváním nových zkušeností začali vytahovat zvířata barvou a postupně byla kolorovaná žlutými, později červenými a na konec černými tóny. V poslední vývojové fázi (období Magdaléninu-15000 až 10000 př. n. l.)modelovali tvar a docházelo k výrazné plasticitě. Lépe vnímali anatomii zvířete, dokázali ho zachytit dokonce i v pohybu. Přemýšleli o kompozici zvířat, kdy je už neřadili pouze náhodně, ale systematicky a účelově vedle sebe, nebo naproti sobě, z toho se vyklubal i scénický obraz. 5 Některé jsou namalovány nebo vyryty tak, že jeden překrývá druhý, zdánlivě bez jakéhokoli řádu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením těchto nálezů je, že představují nejstarší pozůstatky víry v moc obrazů; jinými slovy, skutečná zvěř jejich moci podlehne také. Jsou to samozřejmě pouze domněnky, nacházející však oporu v umění dnešních primitivních národů, které si do současnosti zachovaly staré zvyky a podobné názory na moc zobrazování. 6 Altamira nebyla jediná nalezená jeskyně s pravěkými malbami. Ve Francii se nachází nejznámější jeskyně Lescaux, v které se objevují zvířecí motivy, ale lidskou postavu zde nenajdeme. Zjednodušování, stylizace, nadsazování základních a důležitých znaků předmětů nebo živočichů provází umění od 5 PIJOAN, José. Dějiny umění 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. ISBN 80-7176-65-4 6 GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Praha: Odeon, 1992. Klub čtenářů. ISBN 80-207-0416-7. 11

počátku dodnes. V ukázce díla jednoho z nejslavnějších umělců Pabla Picassa nalezneme stopy a vliv umění starého desítky tisíc let.(viz.příloha 2) Kromě malířství se v době paleolitu vyskytovaly počátky sochařství. Za sochařská díla lze považovat kultovní sošky ženské postavy (Velká matka Venuše), drobné sošky zvířat, které sloužily jako amulety v lovecké magii. Materiál musel být měkký a velmi snadno opracovatelný, takže používali měkké kameny, slonové kosti nebo hlínu. Na chvilku bych se pozastavila u sošek tzv. Venuše. Venuše je název pro ženskou figurku. Nejčastěji používaný materiál byl kámen, eratika, mamutovina, kosti či paroží. Tyto sošky jsou velmi typické svými znaky ženskosti. Mívají často zvýrazněná ňadra a hýždě. Naopak ostatní části těla byly potlačované včetně hlavy a obličeje. Mezi nejznámější nalezené venuše lze považovat Věstonickou venuši. Byla objevena v Dolních Věstonicích na Moravě prof. Karlem Absolonem v roce 1925. 7 Další nejdokonalejší soška, nalezená v Rakousku, je Willendorfská venuše. Svým tvarem a podobou připomíná Věstonickou venuši, avšak na hlavě má jakýsi účes z copánků. Poslední dohady o jejím původu poukazují na to, že zřejmě pochází z Brna. Samozřejmě bylo nalezených takových sošek více např. Venuše s rohem z Laussel, Venuše z Lespuge, Venuše z Hohle- Fels. 8 V tomto období se již setkáváme s výrobou šperků, náhrdelníků, náramků, čelenek a přívěsků. Na výrobu se používaly kmínky, zvířecí zuby, kosti, mušle i jantar. Nejznámější jeskyní u nás je Pekárna, v které se dochovaly náčelnické hole, např. souboj tří bizonů, dýky. Další nálezy se objevily v Koněpruské jeskyni. 7 Věstonická venuše [on-line]. [Citováno 19. 1. 2019] Dostupné z: http://burianzdenek.cz/vestonicka-venuse.html 8 Willendorfská venuše [on-line]. [Citováno 19. 1. 2019] Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1445622-objevenitakzvane-willendorfske-venuse 12

1.2 Mezolit Mezolit je přechodové období mezi paleolitem a neolitem. Datujeme ho zhruba mezi 10. až 7. tisíciletím př. n. l. Docházelo ke klimatickým změnám, především k oteplování a představoval přípravu na hospodářský a společenský život v neolitu. Lidé si obstarávali potravu rybolovem, lovem drobné zvěře nebo sběr zrn a obilnin. Pomalu si začali ochočovat zvířata, nejprve psa. Člověk opouštěl jeskyně a přesouval se pod širé nebe. Na skalních malbách se objevovaly všední výjevy ze života lovců a sběračů. Malby jsou dynamické a zobrazován je především lov, zápas nebo tanec. Poprvé jsou vytvořené lidské postavy a malby nemají pouze magický význam, ale i informativní. Lidské postavy jsou velmi jednoduše schematizované. Tyto malby můžeme vidět i v dnešní době u přírodních národů (křováci, australští domorodci). Nejvýznamnější památky skalních maleb nacházíme ve východním Španělsku (Valltorta, Alpera, Gasulla). 9 1.3 Neolit Neolit můžeme nazývat jako mladší doba kamenná. Do střední Evropy přicházel z východu a datace se velmi liší, ale uvádí se zhruba 4 500 až 2000 př. n. l. Neolitický člověk se začal naplno věnovat zemědělství a hospodářství, především v úrodných oblastech u velkých řek. Dokázal si vyrobit dokonalejší kamenné, broušené a vrtané nástroje, jako jsou motyky a nástroje na opracování dřeva. Na mletí obilí se užívaly kamenné mlýnky. 10 Aby mohl uskladňovat potraviny, rozvíjela se výroba hliněných nádob. Zvládal řemeslné zpracování kůže a vlny. Následně zdokonalil zpracování lnu a dokázal tkát látku na jednoduchých svislých stavech. Samozřejmě nesmíme zapomínat na jejich obydlí, jelikož rostoucí populace musela někde přebývat. Na jejich stavbu používal dřevo a s postupem vývoje přidával hlínu. Tvořila se stále nová sídliště pro více lidí. Růst rodů umožňoval jejich samostatnost. Dominance ženy v neolitu je dána její biologickou funkcí matky. V této době neexistoval výměnný obchod, vše si získávali sami. Neolitický člověk věřil a uctíval matku přírodu, slunce jako 9 PIJOAN, José. Dějiny umění 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. ISBN 80-7176-65-4 10 MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. 4. vyd., V Idea servis 3. vyd. Praha: Idea servis, 2002-^^^^. ISBN 80-85970-39-2. 13

zdroj tepla a světla, déšť, bouři, blesk. Z paleolitu přežívá totemismus 11 a zvláště se rozvíjí fetišismus 12, a nově vzniká manismus 13. Výtvarnou kulturu neolitu členíme na tři obory: architektura, sochařství a užité umění. Architekturu rozdělujeme podle její funkce na světskou (obytné domy, hospodářská stavení) a kultovní (chrámy a hrobky). Na světské stavby používali převážně dřevo a hlínu. Kultovní stavby byly z kamene, proto se dochovaly. Nazýváme je megality (řec. megos= velký, lithos=kámen). Vznikaly v západní Evropě, na jihu Španělska, po Skandinávii a na Britských ostrovech. Megality dělíme do tří skupin: menhiry, dolmeny a kromlechy. Menhiry jsou osamocené vztyčené vysoké kameny. Někdy postaveny v řadách nebo v alejích. Dolmeny jsou dva vztyčené kameny s vodorovným překladem, často to bývaly hrobky nebo místa pro obřadní činnosti, to dokazují nálezy koster a pozůstatky ohnišť. Kromlechy jsou svatyně kruhového půdorysu. Architrávový systém stavby představuje jeden ze základních principů architektury. V těchto kruhových stavbách často bývaly magické obřady spojené s tancem. Mezi nejznámější stavbu patří Stonehenge ve velké Británii. Můžeme ze stavby vypozorovat, že kamenné kvádry jsou opracovanější. Megalitické stavby byly místem pro vykonávání různých obřadních rituálů, oltáře a svatyně, jelikož si nedokázali lidé vysvětlit spoustu přírodních jevů, tak se přikláněli k nadpřirozené moci. Stále se vedou dohady o tom, k čemu a proč byly tyto stavby postaveny. 14 Dalším odvětvím byla keramika, kterou potřebovali hlavně pro potřebu úschovy potravin. Vyráběli ji nejdříve ručně a v 2. pol. 4. tisíciletí př. n. l. užívali hrnčířský kruh. Nejstarší neolitickou keramikou je keramika lineární nebo pásková. Většina těchto nádob měla na sobě výzdobu v podobě volut, krokví, meandrů, nebo trojúhelníků. Tato kultura je připisovaná zemědělcům, kteří přišli z Blízkého 11 Totemismus - náboženské uctívání, mystický vztah k symbolu, totemu, víru v jeho pomoc a ochranu. Totem zpravidla určité zvíře, rostlina, minerál či věc - je v určitých kulturách považovaných za posvátné. Každá rodina či klan mívá vlastní totem, s nímž spojuje rituály a obřady. Totemismus [on-line]. [Citováno 20. 3. 2019] Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=totemismus 12 Fetišismus uctívání neživých přírodních nebo uměle vytvořených předmětu, často spojováno s magickými vlastnostmi daných předmětu. Fetišismus [on-line]. [Citováno 20. 2. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/n%c3%a1bo%c5%beensk%c3%bd_feti%c5%a1ismus 13 Manismus - neboli kult předků je forma náboženství, jejímž základem je uctívání zemřelých předků. Manismus [on-line]. [Citováno 20. 2. 2019] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/manismus 14 MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. 4. vyd., V Idea servis 3. vyd. Praha: Idea servis, 2002-^^^^. ISBN 80-85970-39-2. 14

východu. Následovala keramika vypíchaná, pak malovaná. V pozdní době kamenné ovládl značnou část Evropy od Skandinávie až k Černému moři lid se šňůrovou keramikou, kdy otiskli ještě do mokré hlíny provaz. 1.4 Doba bronzová a železná Bronzová revoluce proměnila malé vesnice ve města, která žila převážné z řemeslné výroby a obchodu. Keramika je křehká a tvrdá, takže ji nahradil kov, díky svým vlastnostem. Je levnější, pevnější, pružnější a odolnější proti nárazům. Bronz se šířil velmi rychle a přinášel sebou další rozvoj řemesel, hornictví, zlatnictví a klenotnictví. Obchod byl na vrcholu rozkvětu. Ve zlatnictví dokázali zpracovávat zlato, oproti stříbru neoxidovalo. Používali ho k výrobě šperků, pozlacovali. Zlatníci ovládali i techniku filigránu, což je hodně tenké vláko, různě splétané vlákna vytvářejí ornamentální vzory. Mezi další techniku patří granulace, kdy drobná zlatá zrníčka přiletovaná k podkladu. Poslední prehistorickou dobou je doba železná. V těchto dobách vznikaly z měst státy, začali lidé objevovat písmo. Začínají počátky prvních civilizací. Na závěr bychom se měli zamyslet nad tím, že sice pravěk tímto končí, ale v některých odlehlých končinách stále neskončil. V Jižní Africe oblasti Kalahari se nachází domorodé kmeny. Jeden z kmenu se nazývají Křováci. Křováci jsou původní africký národ a dosud je považujeme za nejzaostalejší lidi na světě. V dnešní době se nenazývají křováci, jelikož toto slovo je hanlivého významu. Jmenují se Sanové. Jejich kořeny sahají do 60 000 let do historie, i když jsou to lidé jako my, nemají s námi nic společného. Sanové žijí od střední doby kamenné téměř stejným způsobem života, který je na velmi nízké civilizační úrovni. Dorozumívají se starými jazyky, které už zanikly nebo se už používají patrně. Vyrábí si též kamenné a dřevěné nástroje. Loví zvířata. Sbírají bylinky, kořínky a různé plody. Nemají malířské tradice. Nepotřebují se nutně vyjadřovat graficky. V jejich šamanistické společnosti jsou důležitější prožitky, které očekávají ve světě duchů. Obydlí mají převážně z kůže, aby bylo lehce skliditelné a mohli se přemístit dál za zdrojem vody. Do jejich kmenů se stále 15

chtějí dostávat různí badatelé, jelikož je fascinuje jejich přirozený způsob života, který vedou. 16

2 Pravěké umění ve výtvarně projektové výuce Ve výuce výtvarné výchovy nejde pouze o splnění úkolů nebo o vytvoření krásných obrázků, které by se použili na výzdobu školy. Žáci by si měli uvědomit, že výtvarné umění je jedna z možností forem projevu a komunikace. Výtvarné umění se nám snaží vždy něco sdělit, přestože málokdy vnímáme, že jsme ovlivňovány negativními reklamami, televizí, videoklipy. Mým úkolem pedagoga výtvarné výchovy je důležité u dětí vzbudit zájem, přimět je k aktivitě a dialogu. Žák by měl mít pocit, že není omezený a může se svobodně vyjádřit, co si myslí a uskutečnit to. Výtvarná výchova je úzce vázáná s vývojem dětského výtvarného projevu. Nejdříve se zaměřím na vývoj dětského výtvarného projevu, ve kterém nesmíme opomenout i věkovou zralost dítěte. Během jejich života se mění způsob dětského myšlení. Pomocí výtvarné tvorby můžeme čelit povrchnostem a obohatit duchovní sféru mladého člověka. Vývoj dětského výtvarného projevu dělíme na tři období: raný dětský projev, krize dětského výtvarného projevu a období dospívání. 2.1 Vývoj dětského výtvarného projevu Raný dětský projev: Dítě začíná používat ikonografická schémata, na kterých se odrážejí prožité dětské situace a skutečnosti. Nejdříve zvládá čmáranice. Vznikají tvary, v těch dítě objevuje podobnosti, odvozuje z nich asociace, všímá si detailů a občas je zvládne zaznamenat. Jednoduché symboly následně dítě skládá jako stavebnicové prvky a dokáže je umisťovat v různých náhodných kompozicích na papír. Děti velmi dobře zvládají kopírování hotových vzorů, které jsou pro ně oblíbené a sympatické. Bohužel to nevykazuje žádný osobitý styl dítěte. Během období spontánního výtvarného projevu dítěte se začínají rýsovat dvě rozdílné koncepce výtvarné výchovy. První pojetí vychází z dispozic každého dítěte a osvojování pracovních postupů přirozeným hromaděním zkušeností. Druhé pojetí klade důraz na výtvarné dovednosti žáka a výtvarné aktivity zabývající se především pracovními postupy. Následně svoji práci si děti hodně schematizují a 17

přestávají využívat svou představivost, nehledají obsah, výraz a vyjadřují se povrchněji. Dítě může pociťovat vnitřní nejistotu a často se emocionálně a výtvarně uzavřou. Mají strach se projevit a navazuje zřetelný pokles aktivity. Krize dětského výtvarného projevu: Je to další vývoj jedince. Toto období nelze najisto specifikovat, jelikož každé dítě má individuální proces vývoje. U každého se výtvarné projevy vyskytují v různé době a v různých modifikacích. V tomto období je velmi důležitý přístup žáka s učitelem. Pokud učitel bude pouze apelovat na technologické postupy, tak se u žáků může prohlubovat negativní postoj a přichází o vztah k vlastní tvorbě. Tam, kde se neklade důraz pouze na technologické postupy a zvládání technik, jsou děti méně pečlivé a nebojí se výtvarně projevovat. Tyto děti se často svému výtvarnému projevu věnují až do puberty. Mají potřebu se výtvarně realizovat. Období dospívání: Pokud žák se s výtvarnou aktivitou nerozloučil, tak v tomto období žáci prosazují své vlastní individuální zájmy a výtvarné preference, které odrážejí jejich osobnostní založení. Záleží na nich, co preferují. Jestli se budou zabývat ateliérové výuce, která se zaměřuje na kresbu a malbu podle modelu, nebo na složitější postupy jako je grafika a plastiky. Jednou z těchto cest se zdá být pojetí, které opouští ikonografické znaky dříve, než se ukáže jejich bezvýchodnost. Staví dítě do situace, kde je méně závislé na vnějších atributech námětu. Kdy musí o námětu hlouběji přemýšlet, aby odkrylo a pojmenovalo jeho nejdůležitější rysy a vlastnosti. 15 2.2 Projektová metoda Pro své výukové jednotky mi přijde nejvhodnější použít projektovou metodu. Výtvarné projekty jsou rozsáhlejší celky s promyšlenou stavbou úloh a vyznačující se náročnějším myšlenkovým obsahem a tvůrčím přístupem pedagoga a žáků. Cesta, kterou jsem zvolila, umožňuje plnit vzdělávací cíle, kdy se žáky zkoumáme a rozvíjíme základní myšlenku a problém zvolené učební látky. Při tvorbě výukových jednotek chci klást důraz na svobodné vyjádření žáka, kdy mu mohu nabídnout ukázky uměleckých forem a záleží pouze na samotném žákovi, jak 15 ROESELOVÁ, Věra. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, c1997. ISBN 80-902267-2-8.(str.25) 18

s informacemi naloží. Téma pravěké umění je pro žáky na prvním stupni hodně blízké, takže očekávám, že se do tématu ponoří, začnou přemýšlet, hrát si, spolupracovat, tvořit a experimentovat s výtvarnými technikami a postupy. Ve svém projektu se zabývám přístupem, kdy se žáci nejdříve seznamují se zkoumanou skutečností a odbornými informacemi. Abychom nezůstali v poloze krásných obrázků a dovednostního pojetí výuky, bylo potřeba provést zásadní změny a probudit zájem o pedagogické procesy. Průkopníkem výtvarně projektové metody u nás byl Igor Zhoř. Projektové metody mají své kořeny hluboko v minulosti. První pokusy o projektové výuce pocházejí od J. Deweye a W. H. Kilpatricka. John Dewey je tvůrce teoretického rámce projektové metody. Zavedl do škol ruční práce, v tomto pojetí buduje pracovní školy. Spojením praktických činností a experimentace žáka dochází k získávání poznatků. Žákovi by se neměli informace pouze předávat výkladem, ale měl by si je sám zkoušet, používat různých názorů, informací a řešení, aby došel k cíli. Díky tomu si žák samostatně vypracuje optimální řešení. Učitel se staví do role poradce, učebnice jsou pracovní příručky. Z jeho myšlenek se rozvinula projektová metoda, která se začíná uplatňovat i na českých školách. Na závěr zmíním jednu z myšlenek J. Deweye je jeho upozornění na plýtvání ve výchově což znamená, že dítě nemá příležitost využít ve škole své zkušenosti nabyté mimo školu a na druhou stranu nemá zase příležitost použít v denním životě to, čemu se ve škole učí. 16 2.3 Mezipředmětové vazby S projektovým vyučováním úzce souvisí i mezipředmětové vazby. Pedagogický slovník vymezuje mezipředmětové vazby jako vzájemné souvislostmi mezi jednotlivými předměty, chápání příčin a vztahů přesahujících předmětový rámec, prostředek mezipředmětové integrace. V předmětovém kurikulu jsou vyjadřovány v učebních osnovách jednotlivých předmětů jako tzv. mezipředmětová témata. Progresivním trendem v zahraničí je řešení mezipředmětových vztahů na úrovni 16 KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4142-0. 19

kurikula jako celku. 17 U nás je daná tématika obsažena v kurikulárních dokumentech, t.j. RVP. Umožňují propojování jednotlivých oborů. Ve své práci se snažím propojit historické fakta z předmětu vlastivědy do hodin výtvarné výchovy. V hodinách výtvarné výchovy žáky obohatit o další nové poznatky ohledně výtvarného a sochařského umění v prehistorické době. Mít možnost toto téma probrat podrobněji s prožitkem výtvarné tvorby. Pomocí prolínání učiva v různých předmětech umožní žákům lepší pochopení obsahu. Zmíním některé očekávané výstupy, které jsem použila pro své výukové jednotky. rozpoznává a pojmenovává vizuálně obrazné vyjádření vychází ze svých zkušeností, vjemů, zážitků a představ při tvorbě uplatňuje plošné i prostorové uspořádání linií, tvarů, objemů a barev vnímá různými smysly a volí vhodné prostředky pro obrazné vyjádření (RVP2017) 2.4 Pracovní listy S přípravou pracovních listů pro výtvarnou výchovu jsem se poprvé setkala na vysoké škole v předmětu galerijní animace. Jedná se o komplexní strukturované programy, které se uskutečňují se skupinou žáků v prostorách galerie výtvarného umění. Vždy se zabývají konkrétní výstavou výtvarných uměleckých děl. Účastníci aktivně pracují s konkrétním vizuálním materiálem, používají se různé metody. Žáci si většinou z galerie odnáší prožitek, výtvory a nové zkušenosti. Často mívají galerie svého animátora, který provází celý program. Pro žáky má připravené pracovní listy, různé aktivity. Svým způsobem to byla jedna z inspirací, kdy jsem si sama připravila pracovní listy, které doplňují a motivují žáky před samotnou výtvarnou tvorbou v mých výukových jednotkách. Další inspirací byl pracovní sešit výtvarné výchovy na prvním stupni od Hany Dvořákové, kdy celý sešit obsahuje spoustu pracovních listů na různá témata. I kniha od Roeselové Řady a projekty ve výtvarné výchově zmiňuje několik výtvarných projektů, které se zaměřují na dějiny umění. 17 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0403-9. 20

Výtvarné zážitky jsou něčím výjimečné, jelikož nejsou součástí každodenního života a nesplynuly s praktickými starostmi, kdyby tomu tak bylo, tak bychom nemohli mluvit o výtvarném umění, o výtvarné výchově. Zážitky nám zanechávají vizuální stopu v paměti a vracejí se nám v podobě imaginací, v barvách, v tvarech, ve vzpomínkách nebo ve snech. Součástí mé práce jsou vytvořeny pracovní listy, které mohou sloužit, jako pomůcka pro učitele, kteří by chtěli vytvořit si projektový den na téma: Pravěké umění. 21

II. PROJEKTOVÁ ČÁST 22

3 Výtvarný projekt Pro didaktickou část jsem si vybrala 13. základní školu, jelikož na této škole vyučuji druhým rokem na prvním stupni. Mám třídnictví ve čtvrté třídě, ve které budu aplikovat připravené vyučovací jednotky. Nejvhodnější pro mé vyučovací jednotky bude metoda projektové výuky. V projektové výuce má být společný cíl, což u mě představuje pravěké umění v několika výtvarných aktivitách. Navazujeme na učivo z předmětu vlastivědy, kdy se žáci začínají seznamovat historií. Veškeré získané poznatky si vyzkouší realizovat do svých výtvarných děl. Třídu si přizpůsobím ke skupinové práci. Žáci jsou zvyklí si spojovat lavice a sedět pohromadě. Takto připravenou třídu máme každé pondělí, jen nastává problém při výkladu nové látky, kdy se musí žáci otáčet, aby viděli na tabuli. Bohužel, při počtu pětadvaceti dětí nelze mít třídu atypicky přizpůsobenou napořád. Ve třídě disponujeme interaktivní tabulí, takže nemám problém cokoliv promítnout. To shledávám za velmi přínosné, že nemusím ukázky děl tisknout v papírové podobě. Pomůcky žáci mají vždy ve škole, na prvním stupni nedochází k zapomínání pomůcek na hodinu výtvarné výchovy. 23

3.1 Putování po stopách pravěkých zvířat V této výukové jednotce se chci zaměřit na siluety zvířat. Siluety nám naznačují obraz předmětu. Zaměříme se na nejjednodušší zachycení obrysu zvířecích postav (viz. příloha 3). Před tvorbou postav se pokusíme napodobit jeskynní podklad, k tomu nám pomůže technika muchláže (viz. příloha 4). V muchláži si vytvoříme nerovný podklad. V tomto podkladu žák může následně už vidět pravěké zvířata a bude vytahovat vzniklé linie. Nebo vzniklé kontury může využít pro svůj motiv. K vytvoření a vytažení kontur použijeme přírodní uhel. Tato technika se mi velmi líbí, jelikož se dá dětem ukázat, že se dá pracovat i s materiálem, u kterého si myslí, že je na vyhození. Dále si myslím, že rozvíjí kreativitu a podporuje fantazii. Každý z nás může v daném obrazu vidět úplně odlišné věci než jiný člověk. Pomocí této techniky, která vznikla ve 20. století, můžeme napodobit nepravidelný povrch. Pravěcí lidé též využívali pro své malby nerovnosti jeskyně. Následně si zkusíme vytvořit papírové šablony, které nám umožní namnožit si zvířata. Použijeme šablonový tisk. Myslím si, že s touto grafickou technikou se žáci zatím nesetkali. Princip této techniky spočívá v tom, že si nejdříve nakreslíme motiv, který se následně vystřihne a ze zbylého kusu papíru nám vznikne šablona. Tu položím na podložku a začnu barvou tupovat. Barva prochází místy, které jsme vystřihli. Šablony se dají překrývat přes sebe a umožňují množení daného motivu. 24

3.1.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy Škola: 13. základní škola Plzeň, Habrmannova 45 Třída/věk: 4.C/ 10-11 Počet žáků: 25 Časová dotace: 2 výukové jednotky (2 x45min) Téma: Putování po stopách pravěkých zvířat Podtéma: Siluety zvířat, seznámení s grafickými technikami (otisk, šablonový tisk) Tematické okruhy - Učivo: Rozvíjení smyslové citlivosti prvky vizuálního obrazného vyjádření: použití linií, zvířecích tvarů, nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly Obsah: Žáci budou tvořit zvířecí siluetu pravěkého zvířete. Zkusí napodobit podklad, jako kdyby malovali přímo v jeskyni, k tomu jim pomůže technika muchláže. Pomocí počáteční aktivity se budou snažit zachytit pravěký život. Vyzkouší si šablonový tisk, otisky rukou. Cíl: Žák si vyzkouší techniku šablonového tisku. Porozumí pojmu muchláž a otisk. Žák se aktivně zapojí do skupinové práce a dokáže se spolužáky komunikovat. Skupina odevzdá jednu siluetu zvířete, která bude obsahovat pravěký život. Tvorbu si náležitě užijí. Mezipředmětová vazba: Vlastivěda Prehistorické období Postup: Úvod- teoretická aktivita, shrnutí pojmů z období pravěku Zadání tématu a vizuální ukázky Samostatná tvorba žáků ve vlastních zvolených skupinách prezentace vytvořených děl úklid 25

Závěrečná reflexe Průběh: V úvodu hodiny zkusí učitel nastínit téma, kterým se bude zabývat. Dětem sdělí, že nás v této době navštívil pravěký mužíček Kvítek, který se tu zjevil z prehistorické doby. Za malou chvíli budou mít možnost spatřit siluetu pravěkého mužíčka v jedné aktivitě. Sdělí žákům pravidla aktivity. Pracují ve skupinách. Na stůl si do skupiny připraví jedno pero, tužku a papír (ten může být už připravený na stolech). Žáci se dozvědí, že na chodbě visí silueta Kvítka (viz. příloha 5), v něm se nachází pojmy z prehistorické doby. Skupina by si měla zapamatovat vždy co nejvíce pojmů a donést je zpátky do skupiny. Ten kdo zapisuje, nakonec běží pro další pojmy, takhle se ve spolupráci střídají. Po skončení si skupiny spočítají pojmy a shrneme si, co jsme se dozvěděli. Dalším úkolem skupin bude nakreslit, jak vypadá pravěký mužíček. Jelikož děti ví, že jim pomáhala silueta Kvítka. Následně jim Kvítka ukáže učitel v celé své kráse. Porovnají siluetu s jejich výtvorem. Každá skupina obdrží papír velikosti A2, na kterou zkusí vytvořit siluetu pravěkého zvířete (přepokládám, že budou kreslit mamuta). Malují černým uhlem. Zvíře vystřihnou, ale v té době se nepoužívaly nůžky, tak se pokusí, co nejpečlivěji odtrhat papír do tvaru zvířete. Papír zmuchlají a zpátky vyrovnají, tím se budeme snažit napodobit jeskynní povrch. Povrch se může lehce natónovat do okrových odstínů. Dále si vysvětlíme, co znamená šablona, jak se tvoří. Samozřejmě učitel má připravenou jednu šablonu pro ukázku, aby vše žáci lépe pochopili. Využije i praktické názornosti. Ve skupinách by měli komunikovat a správně si rozdělovat úkoly. Další členové si začínají tvořit šablony. Na tupování použijí své temperové barvy a houbičku. Pokud žáci budou chtít vytvořit kresbu nebo malbu, musí požít ruce nebo klacík. Úkolem bude vytvořit siluety zvířat, lidí a zkusit zachytit pravěké malby. 26

V průběhu práce učitel prochází a snaží se jim pomáhat s technickými problémy. Ke konci hodiny žákům učitel sdělí čas, nutný k úklidu svých pomůcek a prostoru. Na závěr proběhne reflexe vytvořených prací. Očekávané výstupy: Žák pochopí pojem silueta, muchláž, šablona Žák experimentuje se šablonovým tiskem Žák si ověřuje komunikační dovednosti Forma: frontální, skupinová Metoda: výklad s diskuzí se žáky, použití promítnutých obrázků Pomůcky: čtvrtky A2, papír, temperové barvy, houbička, klacík, přírodní uhly, pero, tužka. Hodnocení: ústní Klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů (dokáží vyhodnotit získané informace při práci na zadaných úkolech) kompetence komunikativní (žáci říkají svůj názor a vyjadřují se ke svému výtvarnému záměru, respektují spolužáky v jejich názoru, zvládnou si obhájit svou práci) kompetence sociální a personální (měli by si dokázat pomoci ve třídě, ale především ve své skupině, při zhotovování výtvarného díla, k pocitu zodpovědnosti i k pocitu si pomáhat) kompetence pracovní (bezpečné používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování určených pravidel, využívání poznatků v běžné praxi) Kritéria hodnocení: pochopení šablonového tisku a muchláže, kreativita, individualita v rámci skupin, originalita vytvořených děl. 27

Reflexe hodiny: Už před začátkem hodiny si děti začaly všímat, že na chodbě se nachází vylepený plakát pravěkého mužíčka, ale zatím vůbec netušily, k čemu tento obrázek bude sloužit. O přestávce žáci v rychlosti zvládli připravit pracovní prostředí. Spojili si stoly a vytvořili si skupiny, v kterých budou pracovat po celou dobu všech výukových jednotek. V počátku byly děti hodně motivované a už v první aktivitě projevily veliký zájem. Ve skupinách se aktivně střídaly v nošení slov. Celkově průběh této aktivity probíhal v poklidu. Děti se snažily, aby nahromadily maximum pojmů. Po ukončení této aktivity si žáci spočítali, kolik si zapamatovali a zapsali slov. Následně jsem se zeptala, zda nějakým slovům, která přinesli, nerozuměli. To mě velmi potěšilo, jelikož se opravdu ptali. Přenesli jsme se do další aktivity, kdy žáci začali tvořit reálnou podobu pravěkého mužíčka. Ve skupině museli spolu komunikovat, aby vytvořili pouze jeden vizuální obraz. V některých skupinách nezvládali komunikovat, jelikož každý měl jinou představu o pravěkém mužíčkovi. V této aktivitě jsem si hlavně chtěla ověřit komunikační prostředky, aby zvládli žáci mezi sebou tvořit kompromisy, diskutovat o dané věci. Bohužel jedna skupina nebyla schopna se shodnout na žádné variantě, takže musel každý vytvořit svého pravěkého mužíčka Kvítka. Myslím si, že klidně by v této aktivitě mohl každý žák vytvořit svůj pohled. Výtvory se žákům povedly, jelikož dokázali v siluetě postřehnout spoustu znaků, které se snažili použít. Například si všimli, že na siluetě chybí jedna ruka, tu převážně všichni umístili k tělu. Dále postřehli, že měl rozčepýřené vlasy a v pravé ruce něco držel. U žáků se projevila velká fantazie, jelikož někteří zakreslili do ruky kopí nebo pochodeň. Objevil se blonďatý nebo hnědovlasý mužíček. Všimla jsem si, jak si dokázali vyhrát s oblečením a s obličejem. Některé detaily byly velice pozoruhodné, jako žluté zuby.( viz. příloha 6) Skupiny si dokázaly správně rozdělit funkce, všichni se podíleli na tvorbě, kromě jedné disfunkční skupiny. Trošičku nastal problém, že některé skupiny byly hotové moc rychle, takže následující úkol žáci dostávali postupně, aby neseděli a nekoukali. V úvodu se žáci ptali, co znamená slovo stylizace, takže v téhle aktivitě si ji hned vyzkoušeli a vytvořili velkého mamuta. Představila jsem jim techniku muchláže a 28

přírodní uhel. Už v první fázi, kdy měli zmuchlat papír, tak byli velice překvapení, ale vrhli se do práce s nadšením. Pro většinu žáků byla práce s uhlem první zkušeností. Nebáli se umazat, ba naopak ušpinili, co se dalo. Nádherně jim vylézaly linie. Sami zkoušeli, co vše se dá s touto technikou udělat. Myslím si, že by se tyto dvě aktivity daly rozdělit do dvou výukových jednotek, jelikož nás hodně tlačil čas. Navíc si děti nestihly vyzkoušet šablonový tisk. Pro příště bych zvolila více času. Takže jsme práci dokončili následující hodinu, nakonec žáci vytvořili překrásné pravěké mamuty.( viz. příloha 7) 29

3.2 Lovecká sezóna V druhé výukové jednotce se chci zabývat zvířaty, která dokázali pravěcí lidé ulovit. Hodinu pojmu tak, že si žáci zahrají na lovce. Kvítek jim může popisovat, jak zvládali lovit. Nejdříve chytali menší zvířata, ale když žili v tlupě, troufli si i na mamuta. Před výtvarným aktem bude zase menší aktivita, kde žáci zjistí, jaká zvířata mohou ulovit. Každý žák si uloví svých deset zvířat, následně si vymění papír a druhý žák bude muset ulovit úplně stejná zvířata. Budeme tvořit pexeso. Pexeso jsem si pro výběr zvolila, protože si myslím, že jde skloubit do této aktivity logické myšlení. Líbí se mi propojení výtvarného projevu s hrou. Děti v tomhle věku si rády hrají. Dále si žáci zkusí napodobit styl svého spolužáka. Měli by zjistit, že to není úplně jednoduché a ověřit si, že opravdu každý z nich má osobitý a originální projev. 30

3.2.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy Škola: 13. základní škola Plzeň, Habrmannova 45 Třída/věk: 4.C/ 10-11 Počet žáků: 25 Časová dotace: 2 výukové jednotky (2 x45min) Téma: Lovecká sezóna Podtéma: Pravěká zvířata, pexeso Tematické okruhy - Učivo: osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků, svobodně volí a kombinuje výtvarné prostředky Obsah: Před započetím práce bude žáky čekat čtyřsměrka, v které vyhledají vše, co se zobrazovalo v jeskyních. Následně pravěký mužíček Kvítek započne dětem radit, jak mají ulovit zvíře. Každé ulovené zvíře z té doby zakreslí do předpřipravené tabulky, která má 20 políček. Každý žák uloví deset zvířat. Teď je bude čekat překvapení, kdy si vymění své papíry se spolužákem. Žák musí napodobit styl svého spolužáka a dokončit pexeso. Na závěr si pexeso žáci zahrají. Cíl: Žák by se měl co nejvíce přiblížit cizímu stylu kresby (malby). Žáci by si měli vytvořit vlastní pexeso o 10 dvojicích. Svou vlastní kreativitou a osobitostí kresby (malby) vytvořit stylizaci pravěkého zvířete, nebo se co nejvíce přiblížit k realitě. Mezipředmětová vazba: Vlastivěda Prehistorické období Postup: Úvodní aktivita - čtyřsměrka Zadání tématu a vizuální ukázky (dle potřeby) Vlastní tvorba zadaného úkolu prezentace vytvořených děl 31

hra pexeso úklid Závěrečná reflexe Průběh: Na začátku hodiny se na scéně zase objeví pravěký mužíček, který provází celý tento projekt. Objeví se v podobě takového rádce. Kvítek je velice nadšený z prací žáků, ale nějak se mu to nezdá a začal se nudit. Rozhodl se, že si žáky vyzkouší ve čtyřsměrce (viz. příloha 8), aby zjistil, jestli ví, jaká zvířátka se objevovala v jeskyních. Přichází motivační fáze, kdy za správné vyluštění získají nějakou odměnu v podobě plusových bodů. Rozdají si čtvrtky, na kterých je předtištěna tabulka o dvaceti políčcích. Kvítek je upozorňuje na to, jak se v té době lovilo. Sami žáci nechtějí umřít hlady a musí ulovit deset zvířat, která zakreslí do své tabulky. Učitel chodí a povzbuzuje žáky ke kresbě (malbě) a radí jim v technických věcech, co by mohli vylepšit. Po určité době teprve žákům řekne, že si vytvoří dvojice. Následně jim učitel sdělí, že budou muset dokončit pexeso, jelikož v pexesu musí být vždy dvě stejná okénka. Podmínkou je, co nejvíce napodobit styl spolužáka, aby na první pohled nebylo poznat, že to dokončil někdo jiný. Hotové práce si společně prohlídneme a výsledky prací zhodnotíme. Žáci si své práce nakonec rozstříhají a zahrají si ve skupinách pexeso. V závěru hodiny shrneme danou aktivitu. Pomůcky: čtvrtky s připravenou tabulkou, pracovní list se čtyřsměrkou, individuálně tuž, tužka, tempery, vodové barvy, pastelky, nůžky Očekávané výstupy: Žák si vyzkouší napodobit výtvarný styl svého spolužáka. Žák experimentuje se svou tvorbou. Žák si ověřuje komunikační dovednosti. 32

Žák vytvoří funkční hru - pexeso Forma: frontální, skupinová, individuální Metoda: práce s pracovními listy, diskuze, produkční - vznik díla Hodnocení: ústní Klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů (dokáží vyhodnotit získané informace při práci na zadaných úkolech) kompetence komunikativní (žáci říkají svůj názor a vyjadřují se ke svému výtvarnému záměru, respektují spolužáky v jejich názoru, zvládnou si obhájit svou práci) kompetence sociální a personální (měli by si dokázat pomoci navzájem ve třídě, ale především ve své skupině, při zhotovování výtvarného díla, vede k pocitu zodpovědnosti i k pocitu si pomáhat) kompetence pracovní (bezpečné používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování určených pravidel, využívání poznatků v běžné praxi) Kritéria hodnocení: Napodobení spolužákova výtvarného stylu Kreativita a originalita vlastního výtvoru Funkčnost pexesa Reflexe hodiny: Aktivita na začátku hodiny, kdy měli najít ve čtyřsměrce vše, co dokázali pravěcí lidé zobrazit na stěnách jeskyň. V rámci soutěže každý žák mohl pro svou skupinu získat za nalezená slova body. Všichni se snažili najít, co nejvíce slov. I přes několik kontrol jsem našla v průběhu hledání slov pár chyb, které jsem následně mohla pro další použití opravit. Líbí se mi, že děti tohle chápou a luštili i přes vyskytnuté chyby. Následně jim pravěký mužíček vypraví, jak ulovil mamuta. Všichni žáci obdrželi čtvrtku s natištěnými čtverci a měli si zakreslit zvířata, která by v té době ulovili. Kresby stínovali, vybarvovali, snažili se o detaily. Nejdříve jsem si myslela, že bych jim zvířata promítnula, ale ukázali jsme si pouze zvířata, která žáci neznali. Žáci zjišťovali, že chtějí nakreslit zvíře a bez předlohy se jim to 33

nedaří. Někteří doplňovali své výtvory o popisek. Do poslední chvíle jsem žákům nesdělila, že si budou vyměňovat své výtvory. Byli velmi překvapeni, že musí zvládnout napodobit styl spolužáka. Najednou začali žáci svou práci brát vážněji, opravdu se snažili, co nejlépe vystihnout zvířata. Při procházení třídou jsem slýchala: Paní učitelko, to je strašně těžké!. Při společné reflexi jsem se nestačila divit, ale u některých výtvorů jsem nepoznala, že to tvořil nejeden člověk.( viz. příloha 9) Sami žáci zmiňovali, že každý z nich má osobitý styl a nikdo z nich též nepoznal, kdo co dotvořil. Pexeso jsme si zahráli následující hodinu. Při těchto projektech zjišťuji, že by na některé aktivity žáci potřebovali více času. Na druhou stranu se setkávám s rychlými žáky, kterým musím vymýšlet práci navíc, aby nerušili. Cíl této výukové jednotky byl splněn. 34

3.3 Jeskynní malíři V této výukové části se budu zabývat výtvarnými technikami a především se zaměřím na jednu techniku tzv. makarónskou kresbu. Po vizuálních ukázkách a vysvětlení této techniky, se žáci pustí do vlastní tvorby autoportrétu, kdy by měli vystihnout nejhlavnější své rysy a techniku makarónské kresby. Na závěr budeme právě podle nich hádat, kdo se ukrývá na daném obrazu. 3.3.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy Škola: 13. základní škola Plzeň, Habrmannova 45 Třída/věk: 4.C/ 10-11 Počet žáků: 25 Časová dotace: 2 výukové jednotky (2 x45min) Téma: Jeskynní malíři Podtéma: Makarónská kresba, malířské techniky pravěku Tematické okruhy - Učivo: osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků, svobodně volí a kombinuje výtvarné prostředky. Obsah: Žáci si vyzkouší v začátku hodiny aktivitu, která by jim měla přiblížit téma dalšího úkolu, kdy budou spojovat různé obrázky z jeskyň s názvy malířských technik. Pozastavíme se u makarónské kresby, kdy si vysvětlíme princip stylu. Následně vytvoří svůj autoportrét ve stylu makarónské kresby. Cíl: Žák by měl zvládnout porozumět a vysvětlit pojem makarónská kresba a autoportrét. Žák by měl využít princip této techniky a aplikovat ji do svého výtvarného díla. V autoportrétu by se žák měl poznávat. Mezipředmětová vazba: Vlastivěda Prehistorické období Postup: Úvodní aktivita spojovačka Teoretická část vysvětlení pojmu, vizuální ukázky 35

Zadání tématu Vlastní tvorba zadaného úkolu Úklid Závěrečná reflexe Průběh: Na scéně se objeví pravěký mužíček Kvítek, který jim svým příběhem připomene, co žáci dělali předešlou hodinu a zároveň je uvede do dalšího úkolu. Po těžkém souboji se zvířaty je Kvítek hodně unavený, tak si jde odpočinout. Zapálí si oheň. Celá jeskyně se rozzáří a Kvítek si spokojeně lehne na zem. Ruce si dá pod hlavu a spokojeně oddychuje. Upřeně hledí na strop jeskyně a usmívá se. Zřejmě mu kresby a malby na zdi připadají nádherné, protože je vytvořil sám. Pomalu a jistě usíná. Žáci dostanou některé malby z jeskyně a musí k nim přiřadit název, o jakou techniku se jedná.( viz. příloha 10) Tím si žáci uvědomí, co si asi Kvítek představuje. Představy můžeme podpořit vizuálními ukázkami. Pozastavíme se u makarónské kresby, jelikož tento styl budou žáci napodobovat. Protože Kvítek usnul, tak mu děti nakreslí na památku vlastní autoportrét, aby o tom nevěděl a měl nějaké překvapení. Žákům sdělím zadání, kdy vytvoří autoportrét makarónskou kresbou. Ke své tvorbě použijí tuš (fix) a špejli. Před započetím kresby musí učitel připomenout, jak vhodně využít plochu. Učitelova role se dostává do situace rádce a pouhého pomocníka. Prochází kolem žáků, snaží se je motivovat v jejich dílech. Učitel upozorní na konec práce a připomíná, aby si děti začaly uklízet svůj prostor. Všichni žáci se postaví do kruhu a před sebe si dají své výtvory, aby si je všichni žáci mohli prohlédnout. Učitel se bude snažit získat od dětí, co nejvíc informací, zda se jim práce povedla, jestli vystihli makarónskou kresbu. Povede se žáky diskuzi. 36

Samozřejmě Kvítek byl po probuzení celý nadšený, jak se žákům práce vydařila, a zkusil uhodnout, kdo se na obraze nachází. Pomůcky: čtvrtka, tuž (černá fixa), špejle, pracovní list Očekávané výstupy: Žák porozumí pojmu makarónská kresba a autoportrét. Žák zvládne vystihnout autoportrét. Žák použije techniku makarónské kresby. Forma: Skupinová, individuální Metoda: práce s pracovními listy, napodobení techniky Hodnocení: ústní Klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů (dokáží vyhodnotit získané informace při práci na zadaných úkolech) kompetence komunikativní (žáci říkají svůj názor a vyjadřují se ke svému výtvarnému záměru, respektují spolužáky v jejich názoru, zvládnou si obhájit svou práci) kompetence sociální a personální (měli by si dokázat pomoci ve třídě, ale především ve své skupině, při zhotovování výtvarného díla, vede je k pocitu zodpovědnosti i k pocitu si pomáhat) kompetence pracovní (bezpečné používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování určených pravidel, využívání poznatků v běžné praxi) Kritéria hodnocení: Vystihnutí autoportrétu a použití význačných rysu. Použití makarónské kresby. Využití plochy. Originalita a kreativita vlastního díla. 37

Reflexe hodiny: Na začátku hodiny žáci obdrželi pracovní list, na kterém se vyskytovaly různé druhy jeskynních maleb. Do práce se pustili s velikou nadšeností. Bohužel, některým skupinám dělalo obrovský problém úkol splnit. V tomto případě to vůbec nevadilo, jelikož následně jsme si řekli řešení. Při zadávání tématu jsem se ještě jednou zaměřila na makarónskou kresbu a autoportrét. Děti začaly tvořit a způsob kresby pochopily. Nastal další problém, že se objevili rychlí žáci a většinou nemívají potřebu práci vylepšit. Naopak někteří děti by potřebovaly mnohem více času. Vcelku jsem byla spokojena s jejich pracemi. Na závěr hodiny jsme měli společnou reflexi, kdy jsme před sebou měli všechny výtvory.( viz. příloha 11) Žáci říkali, co se jim líbí, co by udělali jinak a dokázali ocenit i spolužákův výtvor. Zjišťovali, zda všichni splnili makarónskou kresbu. Cíl hodiny byl naplněn, žákům se podařilo vytvořit autoportréty makarónskou kresbou a snažili se zachytit i nejmenší detaily. 38

3.4 Zrození ženského ideálu krásy Další z inspirací pro mou výtvarnou výukovou jednotku byla roláž (viz. příloha 12), což je jedna z technik koláže. Hlavním principem této techniky je rozstříhání obrazů na proužky a znovu nalepení v jiném uspořádání. Tímto způsobem docílíme nového prostoru nedynamického prostoru. Samozřejmě máme několik druhu roláže. Jeden ze způsobu se nazývá jednoobrazová roláž, kdy máme několik stejných reprodukcí obrazů. Reprodukce jsou nastříhány na stejně velké proužky a mírným posouváním vytváříme několikanásobné rozvinutí obrazu. Pokud chci vytvořit kynetický obraz, tak mohu změnit orientaci proužků. Na reprodukci nemusí být pouze obraz, ale i písmo. Hodně záleží na tom, jak proužky nalepíme. Lze vytvořit i cirkulární obraz. Druhý ze způsobu se nazývá šachovnická roláž, kdy vlastně jeden obraz rozstříháme na čtverce, následně čtverce složíme, ale v jiném pořadí. Myslím si, že v tomhle způsobu je velmi těžké identifikovat původní obraz (viz. příloha 13). Třetí způsob je roláž kombinovaná z více obrazů. K této technice potřebujeme minimálně dva odlišné obrazy, kdy při lepení střídáme proužky. Ve výsledné podobě dochází k prolnutí obrazů a můžeme vnímat nově vytvořenou skutečnost. Tímto rozkladem a vytvářením nových pohledů na daný obraz, připomíná principy analytického kubismu, kdy obraz je rozdělen na několik geometrických tvarů, které jsou poskládány k sobě z různých úhlů perspektivy 18. Samozřejmě, že záleží pouze na autorovi, jak zvolí lepení proužků. Tato technika je spojovaná se jménem Jiřího Koláře. Považuje se za objevitele této techniky. Též jsou mu přisuzované další techniky jako jsou chiasmáže 19, muchláže 20, proláže 21. 18 Analitický kubismus [on-line]. [Citováno 28. 3. 2019] Dostupné z: https: https://cs.wikipedia.org/wiki/kubismus 19 Chiasmáže druh koláže, kde je spoustu potištěných výstřižků, které jsou nalepené na podložce v různých směrech. Často výstřižky bývají geometrického tvarů. Chiasmáže [on-line]. [Citováno 28. 2. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/chiasm%c3%a1%c5%be 20 Muchláže výtvarná technika, v které si papír nejdříve zmačkáme a zpětně narovnáme. Vzniknou nám různé přehyby a struktura. Dle vlastní fantazie mohu vytahovat linie, obrysy přehybu nebo hledat konkrétní věc, zvíře. Muchláže [on-line]. [Citováno 28. 2. 2019] Dostupné z: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/muchlaz 39

V úvodní aktivitě jsem se rozhodla pro techniku šachovnické roláže. Na obrazu se nachází Věstonická Venuše, kterou jsem rozstříhala do tvaru čtverců, následně slepila v jiném pořadí.( viz. příloha 14) Tento vytvořený obraz se žáci pokusí složit do původní podoby. Měli by zvládnout poznat, co se nachází na obraze. Při této aktivitě seznámíme žáky s technikou roláže. Jakmile žáci složí Věstonickou venuši, tak bude následovat chvilková diskuze, kdy si budeme říkat, k čemu taková soška sloužila. V diskuzi bychom měli především dojít k ideálu krásy, abychom je postupně připravovali na další vlastní tvorbu. Měli by si uvědomit, jak se v průběhu let měnil ideál krásy, nás bude zajímat, co je pro dnešní děti takovým ideálem krásy. Na papír vytvoří ženský ideál dnešní doby a neprozradíme další záměr. Každý žák obdrží obrázek nakopírované Věstonické venuše, které si před tím složili. Teď by je měla čekat ta zábavnější část, kdy mohu pro inspiraci promítnout obrazy Jiřího Koláře. Samozřejmě mohu vysvětlit různé techniky, aby si žák sám zvolil variantu pro svou vlastní tvorbu. Žák bude tvořit kreativně a osobitě. Cílem této techniky jsem chtěla propojit umění 20. století a umění pravěku, jako se o to pokoušel Jiří Kolář, který používal též obrazy jiných malířů. Po dokončení obrazu vzniknou optické iluze. 21 Proláže vyříznutí určité části obrazu, která je nahrazena kusem z jiného obrazu a přesně vložena do vyříznutého otvoru. Proláž [on-line]. [Citováno 24. 3. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/prol%c3%a1%c5%be 40

3.4.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy Škola: 13. základní škola Plzeň, Habrmannova 45 Třída/věk: 4.C/ 10-11 Počet žáků: 25 Časová dotace: 2 výukové jednotky (2 x45min) Téma: Zrození ženského ideálu krásy Podtéma: Věstonická venuše, roláž Tematické okruhy - Učivo: žák uplatňuje vlastní zkušenosti, prožitky a fantazii při tvůrčích činnostech, je schopen výsledky své činnosti sdělit svým spolužákům; osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje výtvarné prostředky Obsah: Žáci obdrží obrázek, z kterého nebude patrné, co se na něm vyskytuje. Obrázek je vytvořen a inspirován technikou roláže. Úkolem žáků bude obrázek rozstřihat a složit do původního stavu. Dozví se, co pravěký mužíček objevil v jeskyni. Povede se diskuze na téma Věstonická venuše. Každý žák vytvoří svůj ideál krásy, ten propojí s ideálem prehistorické doby technikou roláže. Cíl: Žák dokáže vyjádřit názor na ideál krásy. Pochopí a vyzkouší si techniku roláže. Mezipředmětová vazba: Vlastivěda Prehistorické období Postup: Úvodní aktivita skládání obrázku Věstonická venuše význam, ideál krásy Zadání tématu Vlastní tvorba zadaného úkolu Úklid 41

Závěrečná reflexe Průběh: Kvítek se probudil a zase měl hlad. Tak nějak chodil v jeskyni sem a tam. Najednou zakopl o nějaký předmět, který v této chvíli nedokáže identifikovat. Tak se zeptá dětí, jestli neví, co je to za předmět? Tímto úvodem začne učitel hodinu. Děti mají za úkol uhodnout, o co se jedná. Na stole budou mít žáci pracovní list, kde budou muset rozstříhat okénka na čtverce, pak je správně složit, aby zjistili, co Kvítek našel. Žáci by měli zvládnout poznat, že se jedná o Věstonickou venuši, jelikož toto téma mají v předmětu vlastivědy probrané. Následovat bude diskuze, k čemu tyto předměty používali pravěcí lidé. V diskuzi bychom se měli dostat k ideálu krásy, kdy žákům učitel sdělí, že mají nakreslit vlastní ideál krásy, co oni považují za svůj vzor. Po dokončení obrázku učitel bude pokračovat ve výkladu, co znamená roláž. Ukáže vizuální ukázky pro lepší představivost. Žáci propojí svůj ideál krásy s tím tehdejším technikou roláže. Jelikož existuje několik druhů roláže, může si učitel vybrat a určit jednu techniku, nebo to nechat na individualitě každého žáka. S tím souvísí, že by musel představit všechny druhy roláže. Každý započal svou vlastní tvorbu. Učitel se zase staví do pozice rádce a prochází třídou. Upozorní žáky na to, že se blíží konec hodiny a očekává je úklid vlastního prostoru. V poslední řadě čeká žáky závěrečná reflexe vytvořených děl. Shrneme společně svá díla a můžeme je motivovat na poslední výukovou jednotku, která se bude týkat totemových sošek. Očekávané výstupy: Žák si vyzkouší techniku roláže. Žák experimentuje s technikou ve vlastní tvorbě. Žák dokáže vyjádřit názor na vlastní ideál krásy. 42

Žák si ověřuje své komunikační dovednosti Pomůcky: pracovní list, nůžky, lepidlo, čtvrtky, papír, pravítko, tužka Hodnocení: ústní Forma: Skupinová, frontální, individuální Metoda: práce s pracovními listy, diskuze se žáky Hodnocení: ústní Klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů (žáci dokáží vyhodnotit získané informace při práci na zadaných úkolech) kompetence komunikativní (žáci říkají svůj názor a vyjadřují se ke svému výtvarnému záměru, respektují spolužáky v jejich názoru, zvládnou si obhájit svou práci) kompetence sociální a personální (měli by si dokázat pomoci ve třídě, ale především ve své skupině, při zhotovování výtvarného díla, vedou je k pocitu zodpovědnosti a k pocitu si pomáhat) kompetence pracovní (bezpečné používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování určených pravidel, využívání poznatků v běžné praxi) Kritéria hodnocení: Použití techniky roláže. Individualita a originalita ve vlastním výtvoru. Vlastní pohled na ideál krásy. Reflexe hodiny: Žáci jsou hodně hraví, takže do dalšího úkolu se vrhli. Rychle si vystříhali čtverečky a zajímalo je, co pravěký mužíček objevil v jeskyni. Nastal trošičku problém při skládání. Všechny skupiny zvládli poznat, že se jedná o Věstonickou venuši. Pouze jedna skupina si nemohla vzpomenout na název, ale zmínila, že se jedná o ideál krásy. Společně jsme vedli diskuzi na téma Věstonická venuše - ideál krásy. 43

Když děti začaly tvořit svůj ideál krásy, tak hrozně dlouho tápaly. Je to zřejmě téma, kterým se děti ještě moc nezabývají. Dlouhou dobu někteří přemýšlely, takže žádným překvapením nebylo, když holčičky považují za svůj ideál krásy princezny. U většiny ženských ideálu byly princeznovské šaty, často podpořené nápisem princezna. Samozřejmě se objevily nádherné vlasy, štíhlé postavy a u chlapců se objevovali superhrdinové. Svým obrázkům děti dodaly barevnost. Techniku roláže pochopili žáci značně rychle, až na pár jedinců, jelikož nedávali dostatečný pozor při výkladu. Ve čtvrté třídě nám dělá velký problém narýsovat centimetrové proužky. Řešením by bylo proužky nakopírovat, ale přijde mi absurdní, abychom vše žákům podstrkovali. Sami zjistili, že když si to nastříhají křivě, tak se to špatně kompletuje dohromady. Dále sami zjistili, že když to rozstříhají vše naráz, tak zpětně už to dohromady nedají. Měla jsem velké obavy z toho, jestli je nebude mrzet rozstříhat svůj výtvor. Naopak byli žáci velmi zvědaví, jak bude vypadat prolnutí jejich obrázku a venuše.( viz. příloha 15) Cíl této hodiny byl též splněn, jelikož žáci si vytvořili svůj ideál krásy, o kterém dokázali mluvit. Hlavně si vyzkoušeli techniku roláže, kterou doposud nevyzkoušeli. 44

3.5 Naleziště plných totemových sošek V posledním úkolu se budeme zabývat magií pravěku. Pravěcí lidé dokázali věřit v nadpřirozené síly v podobě duchů. Myslím si, že je velmi zajímavé, že spousta i dnešních lidí věří v magii. V této době věřili, že rituály dokáží vyléčit různé nemoci, zajistit lepší lov. Magie zasahovala a ovlivňovala život pravěkých lidí. To nám mohou dokazovat jeskynní malby, kde pomocí nich naznačovali lov nebo se na zdech nachází stopy po šípech. Zase se můžeme domnívat, že zde probíhal nějaký rituál, aby ulovili zvíře. Nalezené sošky zpodobňující zvíře nebo lidskou ženskou postavu, mohly být též vyrobeny pro magické účely. S tím souvisí náboženské uctívání k totemu. Tyto předměty byly považovány za posvátné. Většinou každá rodina, nebo klan, měla svůj vlastní totem a rituály. Proto v posledním úkolu bude každý žák vytvářet svůj totem, ke kterému si vymyslí vlastní příběh, k čemu bude tento předmět sloužit. Nejznámější keramická soška je Věstonická venuše. Byla vyrobená z hlíny a vypálena. Proto žáci budou vyrábět své sošky též z keramické hlíny, aby si zkusili tvořit z podobného materiálu. Jen se nám sošky nepovede vypálit, jelikož nám tyto možnosti škola nenabízí. Podle různých domněnek může tato soška představovat kult plodnosti, nebo byla považovaná za sexuální symbol té doby. Kult plodnosti se spousta lidí snaží vyvracet, jelikož zrovna plodnost a zvětšování kmenů nebylo pro ně výhrou, ba naopak velkou přítěží. Hlavně při stěhování a na obživu. Což mi přijde velice logické, jelikož slabí členové kmenu s nimi neputovali na jiné území. V této aktivitě bude velký prostor pro dětskou kreativitu. 45

3.5.1 Příprava výukové jednotky výtvarné výchovy Škola: 13. základní škola Plzeň, Habrmannova 45 Třída/věk: 4.C/ 10-11 Počet žáků: 25 Časová dotace: 2 výukové jednotky (2 x45min) Téma: Plná třída totemových sošek Podtéma: Materiál ženských a zvířecích sošek, tvorba vlastních totemových soch Tematické okruhy - Učivo: žák uplatňuje vlastní zkušenosti, prožitky a fantazii při tvůrčích činnostech, je schopen výsledky své činnosti sdělit svým spolužákům; osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje výtvarné prostředky Obsah: Kvítek objevil naleziště, na kterém se nacházela spousta pravěkých zvířecích a ženských sošek. Se žáky si vysvětlíme, k jakým účelům se tyto sošky používaly, jde navázat vlastně na předešlou hodinu, kdy jsme se bavili o Věstonické venuši. V téhle hodině se budeme i zabývat z jakého materiálu byly sošky tvořeny. Každý žák obdrží keramickou hlínu, z které si vytvoří vlastní totemovou sošku a následně napíší, k čemu jim sloužila, kam by si ji v domácnosti postavili a proč. Cíl: Přiblížit žákům magické účely v prehistorické době. Práce s keramickou hlínou. Tvorba vlastních totemových sošek. Mezipředmětová vazba: Vlastivěda Prehistorické období, Český jazyk popis předmětu Postup: Úvodní aktivita diskuze na nalezené předměty Promítnutí obrázku Zadání tématu Vlastní tvorba zadaného úkolu 46

Popis svého výtvoru Úklid Závěrečná reflexe Průběh: V úvodu hodiny nás překvapí pravěký mužíček, který zavede žáky na velké naleziště zvířecích a ženských sošek. Potřebuje se pochlubit svým nálezem. Se žáky učitel vede diskuzi na téma totemové sošky, proč se vyráběly a z čeho. Následně jim učitel sdělí, že každý z nich obdrží kus keramické hlíny a vytvoří si vlastní totemovou sošku. Žáci měli by přemýšlet o tom, jak svou sošku pojmenují. Dále už ví, že jí budou muset popsat a vědět, k čemu jim ta sošku bude sloužit. Učitel může zdůraznit technické připomínky pro práci s hlínou. Žáci mohou používat při své práci různé předměty, aby docílili potřebného efektu. Po třídě učitel pouze prochází a kontroluje práci žáků. Zase obdrží pouze poradenskou funkci. Pokud žák bude mít svou sošku vymodelovanou, pokračuje písemnou částí. Učitel upozorňuje na čas, kdy už by žáci měli začít psát svůj popis. Když se bude blížit konec hodiny, učitel žáky upozorní, aby začali uklízet. Posadíme se do kruhu a všichni žáci představí své totemové sošky. Učitel může pokládat doplňující informace a žák by měl vždy pohotově odpovědět. Za odměnu si své sošky mohou odnést domů a umístit na vyvolené místo. Očekávané výstupy: Žák dokáže pracovat s keramickou hlínou. Žák tvoří dle vlastní fantazie. Žák zvládne popsat svůj hotový výrobek. Pomůcky: keramická hlína, podložka, nůžky, příborový nůž, česnekovač, pero, papír Hodnocení: ústní 47

Forma: frontální, individuální Metoda: diskuze se žáky Hodnocení: ústní Klíčové kompetence: kompetence k řešení problémů (dokáží vyhodnotit získané informace při práci na zadaných úkolech) kompetence komunikativní (žáci říkají svůj názor a vyjadřují se ke svému výtvarnému záměru, respektují spolužáky v jejich názoru, zvládnou si obhájit svou práci) kompetence sociální a personální (měli by si dokázat pomoci ve třídě, ale především ve své skupině, při zhotovování výtvarného díla, k pocitu zodpovědnosti i nutnosti si pomáhat) kompetence pracovní (bezpečné používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování určených pravidel, využívání poznatků v běžné praxi) Kritéria hodnocení: Originalita a nápaditost zhotovené sošky. Soška o velikosti okolo 10cm Popis a obhajoba vlastního výrobku Reflexe hodiny: V úvodu hodiny jsme si společně shrnuli předešlou hodinu. Žáci si vybavovali, co tvořili. Dali jsme společně dohromady, co je to totem. Při přípravě pracovní plochy vznikl menší hluk. Děti si začaly vyndávat modelínu a byly zaskočeny, že s plastelínou pracovat nebudou. Každému žákovi jsme rozdala kus hlíny. Už při prvním kontaktu děti zjišťovaly, že to není stejné jako modelína. Nemůžou hlínu, tak jednoduše natáhnout. Sami přicházeli na to, že hlína postupem času začala tvrdnout. Chodili si žáci namáčet ruce. Se samotnou tvorbou jsem byla spokojená, jelikož žáci byli velice kreativní, nadšení a vnímaví. Dokázali někteří originální výrobky. Jen mě mrzí, že škola nemá technické vybavení pro vypálení hlíny. Práce jsme nechaly uschnout na okně a následně si je děti odnesly domů. To měly neskutečnou radost, protože málokdy jim nechávám odnést výtvory. 48

V poslední řadě měli žáci popsat svůj výtvor (viz. příloha 16). Tady už museli nad svou soškou přemýšlet a některým to dělalo veliké problémy. Zase na druhou stranu někteří žáci byli pěkně vynalézaví a měli dokonalý příběh. Když jsem se zeptala, která soška se povedla nejvíce, tak to děti nedokázaly posoudit, jelikož na každé našly něco pěkného. Celkově jsem byla spokojena s odučenými hodinami. Žáky to hodně bavilo a doufám, že si z těchto výukových jednotek odnesli zážitky a zkušenosti. Můžu doufat, že žáci alespoň některé nabyté poznatky využijí v pozdějších letech. 49

Závěrečné shrnutí Má závěrečná práce se zaobírala pravěkým uměním ve výtvarné výchově, přičemž jsem se zaměřila v teoretické části na prehistorickou dobu a projektově výtvarnou metodu, kterou jsem aplikovala do praktické části. V projektové části jsem vytvořila pět výukových jednotek, které jsem realizovala na žácích čtvrté třídy během měsíce a půl. Cílem projektu bylo provést žáky pravěkým uměním ve výtvarné výchově, aby si vyzkoušeli různé výtvarné techniky, Všechny hodiny doprovázel příběh fiktivního pravěkého mužíčka. U každé lekce jsem popsala časovou dotaci, téma, cíl, obsah, pomůcky, postup, průběh, očekávané výstupy, kritéria hodnocení a závěrečné reflexe zrealizovaných hodin. Pracovní listy žáky motivovaly a byli zvědaví na vlastní tvorbu. Bavila je skupinová práce, kdy museli mezi sebou komunikovat a především práce s materiálem, s kterým nepřišli ještě nikdy do kontaktu. Velký úspěch měl přírodní uhel a keramická hlína. Líbilo se mi, že žáci sami zjišťovali, co si můžou s daným materiálem dovolit. Téma pravěké umění jsem z daleka nevyčerpala naplno, myslím si, že by se dala práce klidně obohatit o další zajímavé nápady. Při navrhování dalších výtvarných projektů, bych se zkusila zaměřit na časovou dotaci, abychom mohli více diskutovat a věnovat více času výtvarné tvorbě. Cílem práce je, aby žáci odešli z hodiny výtvarné výchovy s pocitem zajímavě prožitého času, že si vyzkoušeli něco zajímavého. Pokud si zapamatují cokoliv a vybaví se jim to za pár let, tak mám vyhráno. 50

Literární zdroje BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Jiří KROPÁČEK. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Vyd. 2. Praha: Aurora, 2013. ISBN 978-80-7299-104-4. ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 5., rozš. a upr. vyd. Praha: Idea servis, 2008. ISBN 978-80-85970-63-0. DĘBICKI, Jacek. Dějiny umění: malířství, sochařství, architektura. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-076-0. FRONTISI, Claude. Obrazové dějiny umění. V Praze: Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1457-1. GAWLIK, Ladislav. Dějiny výtvarného umění. V Plzni: Západočeská univerzita, Ústav celoživotního vzdělávání, 2009. ISBN 978-80-7043-848-0. HODGE, Susie. Stručný příběh umění: kapesní průvodce klíčovými směry, díly, tématy a technikami. Přeložil Jan PODZIMEK. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0685-1. MALIVA, Josef. Doteky s uměním a časem. Brno: Vysoké učení technické, 1996. ISBN 80-2140822-7. MRÁZ, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury. 4. vyd., V Idea servis 3. vyd. Praha: Idea servis, 2002-^^^^. ISBN 80-85970-39-2. SVOBODA, Jiří A. Počátky umění. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80- 200-1925-7. TUŠL, Jiří. Nástin dějin evropského umění: výtvarné umění, literatura, divadlo, hudba. Praha: Fortuna, 2008-. ISBN 978-80-7168-996-6. HARARI, Yuval N. Sapiens: stručné dějiny lidstva. Vydání třetí. Přeložila Anna PILÁTOVÁ. Voznice: Leda, 2018. ISBN 978-80-7335-569-2. PIJOAN, José. Dějiny umění 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. ISBN 80-7176- 65-4 GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Praha: Odeon, 1992. Klub čtenářů. ISBN 80-207-0416-7. (ŠAMŠULA, Pavel a Jaromír ADAMEC. Průvodce výtvarným uměním I. 3. vyd. Úvaly: Albra, 2009. Pomocné knihy pro učitele a žáky (Albra). ISBN 978-80-7361-069-2.) 51

ROESELOVÁ, V. Řady a projekty ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, c1997. ISBN 80-902267-2-8. KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4142-0. LEWIS-WILLIAMS, J. David. Mysl v jeskyni: vědomí a původ umění. Praha: Academia, 2007. Galileo. ISBN 978-80-200-1518-1. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0403-9. Internetové zdroje Chiasmáže [on-line]. [Citováno 28. 2. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/chiasm%c3%a1%c5%be Muchláže [on-line]. [Citováno 28. 2. 2019] Dostupné z: https://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/muchlaz Willendorfská venuše [on-line]. [Citováno 19. 1. 2019] Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1445622-objeveni-takzvanewillendorfske-venuse Věstonická venuše [on-line]. [Citováno 19. 1. 2019] Dostupné z: http://burianzdenek.cz/vestonicka-venuse.html Manismus [on-line]. [Citováno 20. 2. 2019] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/manismus Totemismus [on-line]. [Citováno 20. 3. 2019] Dostupné z: http://www.artslexikon.cz//index.php?title=totemismus Fetišismus [on-line]. [Citováno 20. 2. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/n%c3%a1bo%c5%beensk%c3%bd_feti%c5 %A1ismus Proláž [on-line]. [Citováno 24. 3. 2019] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/prol%c3%a1%c5%be 52

Seznam příloh Příloha 1 obraz makarónské kresby (ŠAMŠULA, Pavel a Jaromír ADAMEC. Průvodce výtvarným uměním I. 3. vyd. Úvaly: Albra, 2009. Pomocné knihy pro učitele a žáky (Albra). ISBN 978-80-7361-069-2.) Příloha 2 Pablo Picasso: Býk, série osmi litografií, 1946 (ŠAMŠULA, Pavel a Jaromír ADAMEC. Průvodce výtvarným uměním I. 3. vyd. Úvaly: Albra, 2009. Pomocné knihy pro učitele a žáky (Albra). ISBN 978-80-7361-069-2.) Příloha 3 - Nosorožec naleziště jeskyně Chauvet u Pont-d Arc, Francie (internetový zdroj: https://is.muni.cz/elportal/estud/prif/ps09/kruh/web/pages/06- prehistorie.html Vyhledáno: 10. 2.2019) Příloha 4 Muchláž - Ladislav Novák (vrcholná fáze díla) 1994 (internetový zdroj: https://duul.cz/tvary-myslenek/ Vyhledáno: 20. 2. 2019) Příloha 5 Silueta pravěkého mužíčka (vlastní tvorba pracovního listu) Příloha 6 Pravěký mužíček Kvítek (vlastní fotografie) Příloha 7 Mamut (vlastní fotografie) Příloha 8 Čtyřsměrka (vlastní tvorba pracovního listu) Příloha 9 Pexeso (vlastní fotografie) Příloha 10 Jeskynní malíři (vlastní tvorba pracovního listu) Příloha 11 Makarónské portréty (vlastní fotografie) Příloha 12 - Jiří Kolář Venuše (Boticelli) 1968-1969 roláž (internetový zdroj: http://www.isabart.org/person/1298 Vyhledáno: 20. 2. 2019) Příloha 13 - Jiří kolář, Klečicí 1960 (internetový zdroj: http://www.ghmp.cz/onlinesbirky/detail/czk:us.k-3071/? Vyhledáno: 20. 2. 2019) Příloha 14 Věstonická venuše (vlastní tvorba pracovního listu) Příloha 15 Roláž žáků (vlastní fotografie) Příloha 16 Totemové sošky žáků (vlastní fotografie) 53

Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 54

Příloha 5 55

Příloha 6 56

Příloha 7 57

Příloha 8 58

Příloha 9 59

Příloha 10 60

Příloha 11 61

Příloha 12 Příloha 13 62

Příloha 14 63

Příloha 15 64

Příloha 16 Poškrábaný drtinož Slouží k tomu, aby opravdového mamuta našli, zabili, chytli a snědli. Postavím ho na začátek jeskyně, aby tlupa, která jde lovit, měla štěstí na mamuty. Béďa Slouží k chovu medvědů- Postavím si ho do pokojíčku na stůl, protože tam často bývám a tam potřebuji nejvíc lásky. Moje soška je výjimečná velkou láskou, kterou mi předává, když ji pohladím. Když někam jdu, tak ji pohladím a ona mi dodá více kuráže, abych mohla někomu pomoci. Vítek, chrání přírodu Nachází se v lese v rybníce. Je výjimečný velkou láskou k přírodě, že jí neničí a touží po tom, aby ani ostatní ji neničili. Je hodný, obětavý, citlivý k přírodě a rychlý. Vítek má placatý klobouk, modré oči jako z čisté studánky. Má štíhlé ruce a drápy vlka místo lidských prstů. Jeho tělo je štíhlé a svalnaté, místo nohou má koňské kopyta. Má i ocas. O jedny drápy přišel v boji. 65